Anděl: To jsi napsal úžasně o tom deníku, jelikož vlastně tento vztah je hodně založený na tom, jak to ten subík má nastavené v sobě, co a jak ho vzrušuje, co potřebuje a díky tomu se domina učí, jak k němu a čím přistupovat, protože BDSM je neskutečně rozvětvený strom a každá větev má ještě malé větvičky, které někoho zaujmou a jiného ne, ale pořád je kam se posouvat a přeskakovat.
A tak to platí i o dominantní ženě. Každá má to své, co chce a potřebuje a ona je ta, která dostává to jejich tělo, duši, důvěru do svých rukou a tím pádem má neskutečnou zodpovědnost za oba a děláním kompromisů dělá vztah tím krásným, úžasným pro oba.

Všem Vám přeji krásné prožitky v tom zamčeném světě.

P.S. Do práce s pásem manžel nechodí? To byla jeho iniciativa? Tady jsme zpátky u toho přístupu a vnímání, ale neumím si představit, že bych řekl Paní: do práce ne, na výlet ne, do nákupního centra nee.. Od toho je to moje Paní a klíčnice, o takových věcech (stejně jako o prakticky všech ostatních) rozhoduje ona a já jí za to moc miluju.
Nemluvě o tom, že za takové “požadavky” bych si místo klíčů vysloužil pořádně tvrdý výprask rákoskou. Něco takového mi prostě nepřísluší a ani by mě to nenapadlo.

lastastny: komunikace je klíčem je všemu, ale není to ani snadné. Když přidám trochu inspirace: já jsem na začátku D/s vztahu psal pro Paní podrobný deník prožitků, aby přesně věděla co jak vnímám, co na mě jak působí, co na mě funguje. Myslím, že to byl fajn nástroj co posloužil jako okno do mojí duše.

Nejak se mi nedari odeslat cely prispevek, tak jeste kratke deplneni

Xena: Ano, čtu co Anděl píše a sem ráda jak mě vníma...