Od akého veku to máš a kto ti to robil?

Moje tehdejší partnerka neměla pro hrátky s cudností pochopení a já ještě neuměl vyjádřit, co vlastně chci (mě bylo 21, jí 18); místo toho jsem měl jenom velmi málo vanilkového sexu. Občas jsem si kroužky spojil, nicméně vyhonit jsem si ho i takhle dokázal, jen to šlo hůř (o to víc mě to vzrušovalo). Asi největší interakce s partnerkou v tomhle ohledu byla, že mi tehdy péro vyfotila (jsou to tyhle fotky). Ve finální fázi vztahu, kdy už sex nebyl naprosto žádný, jsem dokonce uvažoval nad tím, že by se stala mojí klíčnicí, ale to byla pouhá představa a nedošlo k tomu.

Nedlouho potom se moje potřeba mít tenhle piercing jaksi naplnila a já ho vyndal. Dírka vlevo zarostla, ta vpravo ne a stále je použitelná (ačkoli by bylo nutné ji roztáhnout).

Jako alternativa by se daly použít čtyři vpichy místo dvou tak, aby byly umístěny proti sobě do kříže, a pak jimi provléknout dvě činky, případně jeden kroužek (dovnitř-ven-dovnitř-ven a zavřít). Vhodně zvolenou délkou činek nebo průměru kroužku by se dala určit velikost otvoru v předkožce. Otázka je, jak by to bylo s vytahováním otvorů v předkožce při častých erekcích a tahu – postupně by bylo nutné zvětšovat průměr šperku nebo přinejmenším kuliček na koncích činek, aby neproklouzly vpichem.

"U mužů byla pak opět z operativních zákroků proti ipsaci navrhována a prováděna infibulace. Infibulací nazýváme propíchnutí předkožky (praeputium) na jejím kraji ve dvou protilehlých místech. Vzniklými otvory prostrčí se pak drát nebo kroužek, takže předkožku nelze stáhnout ze žaludu, a ukájení je tedy znemožněno. V knize "Fuer Juenglinge jedes Standes" čteme dokonce radu, kterak lze takovou operaci snadno provést vlastnoručně: „Vezměte jehlu s trochu silnou nití, pomažte ji nějakým balzámem na rány. Pak propíchněte jehlou spíše vzadu než vpředu praeputium a nit provlečte. Tuto nit nechte tak dlouho v ráně, dokud nezmizí otok a mírné bolesti; do té doby také natírejte ránu a nit balzámem na rány. Totéž učiňte s protilehlou částí předkožky. Jestliže již okraje ran ztvrdly, vyjměte nit a provlečte dírkami nějaký kovový, nejlépe stříbrný drát takto ohnutý (obrázek vzprostřed obloukovitě zahnutého drátu) kleštěmi… Poslechněte mé rady – nebudete toho nikdy litovat. Již mnohému mladíku zachránila život, a doufám, že i vám jej zachrání.“

U téhle pasáže jsem si ho nesčíslněkrát vyhonil a jakmile se ukázalo, že existuje cosi jako piercing, pojal jsem záměr si infibulaci nechat udělat.