Ráno mě Anna probouzí slovy: „Ondro, vstáváme! Je nejvyšší čas.“ Otevírám oči. Ona stojí vedle gauče, je oblečená a usmívá se na mě.
„Dobré ránko miláčku, spal si jako mimino. Zřejmě tě to včera unavilo, ale bylo to úžasné a zřejmě to pomáhá na to, abys moc nebantoval. To je ale teď jedno, když tě čeká týden v klícce.“ říká a odhrne ze mě peřinu. Oči ji spočinou mezi mýma nohama. „Skvělé nebudeme muset chladit. Nasadím ti větší klícku, ať se s tebou Katka nemusí tahat.“
Kleká si ke mně na postel a až teď vidím, že má v ruce plátěný pytlík. Po chvílí už ležím zamčený. Cvaknutím zámečku se mi penis probouzí a já cítím (ne)příjemný tlak. Skrčím nohy a otočím se k ní, než ji ale stihnu pohladit, tak se odsune a řekne „Zajdu ti pro oblečení tak počkej a neuteč mi.“ plácne mě po zadku.
Když se vrátí, začne mě oblékat. „Udělala jsem ti snídani a ráda bych u ní probrala plány na dnešní den.“ Po pár minutách mě usazuje pomocí zvedáku do vozíku a oddechne si. „Jdu si zakouřit. Ty běž snídat, ať na tebe Katka nečeká.“
Vyjedu tedy do kuchyně, koukám na hodiny a mám sotva patnáct minut. Zaspala? Pustím se do snídaně. Kde mám mobil? Koukám kolem, ale nikde není. Kousnu si tedy do chleba a jedu zase do obýváku, kde ho taky nevidím. Divné!
Z hledání mobilu mě vytrhne hlas Anny: „Ondro, kde zase jsi?“ Jedu zpět a uvidím Annu a Katku u stolu. „Ahoj Katko,“ usměji se na Katku a pak odpovídám Anně „Já hledal mobil. Nevíš, kde je?“
„Nemáš náhodou jíst? Mobil ti donesu, až pojíš. Musíte jít ať stihnete tramvaj.“
Pouštím se tedy do snídaně. „Katka mi říkala, že tě pak vyzvedává po škole. Domluvila jsem se s ní, že ti přijde po prvním bloku pomoci na záchod a já tě pak vyzvednu. Dáme oběd a pak tě odvedu na tu schůzku, souhlasíš?“
„No ano…“
Než se nadechnu, tak opět spustí „To jsem ráda. Na jak dlouho máš tu schůzku?“
„Nejdéle hodinku, déle ne.“
„Tak já počkám na tebe tam, šlo by to?“ navrhne a usměje se.
„Určitě, Katka tam čeká běžně. Kávu mají taký dobrou, viď?“
„Tak domluveno a sněz už to prosím tě. Zabalila jsem ti svačinu a vodu, ať se ti dobře přemýšlí…“řekne a dává mi svačinu do batohu. Katka si mezitím sedá za stůl a ťuká do mobilu.

Po snídani s Katkou vyrážíme směr škola. Během cesty tramvají se Katce svěřuji, že jsem prožil nádhernou neděli a básním ji o vysněné procházce. Ona se jen usmívá a naslouchá mi. Párkrát se přistihnu, že nejistě pokládám otázku, na kterou si vždy sám opatrně odpovím. Ona jen kýve a přitaká. Před poslední zastávkou se konečně dostane ke slovu a řekne „Jsem ráda, že jsi konečně někoho našel.“
Cesta rychle uteče, Katka mě odprovodí do učebny a domlouváme se na čas kdy má dorazit. Během přednášky myslím na Annu, na to, co mě večer čeká a jsem nepřítomný. Říkám si, že to zachrání skripta. Beru telefon a píšu Anně: „Jak se má moje nadržená panička?“ odešlu a pak už se snažím věnovat přednášejícímu.
Po prvním předmětu je přestávka a já vyjíždím ven. Rozhlédnu se po Katce ale zatím nikde není a tak jedu k automatu. Opodál stojí Iva. Přijedu k ní a prosím ji o pomoc s kávou. Usměje se na mě a pomáhá mi. Její oříškově hnědé oči mě dostávají, smějí se na mě a klícka se mi plní. Má hnědé vlasy, nedbale sepnuté nahoru a je oblečená do fialových šatů. Pod nimi má punčochy. Je to zvláštní pocit, vnímat celou situaci s odstupem toho, že mě doma čeká Anna ale i tak si to užívám. Dáme se do řeči ohledně seminární práce. Z rozhovoru nás vytrhne příchod Katky, která se mi omlouvá za zdržení. Je celá uřícená. Navrhnu, že ji koupím kávu z automatu ale odmítne ji. Loučím se s Ivou a vyrazíme na záchod. Pak mě opět doprovodí do učebny a odchází. Já ještě zkontroluji, zda mi neodepsala Anna – zobrazeno. Že by to bylo moc drzé?

Po škole vyjíždím ven před školu, kde mě čeká Anna. Sedí na lavičce a kouří. Na sobě má kabátek, rifle, károvanou košili a boty na mírném podpatku - vypadá úchvatně.
„Ahoj. Tak už jsem tu.“
„Kde máš bundu?!“ Položí cigaretu a obléká mi ji. „Jak bylo ve škole?“
„Dobře, jen jsem myslel celou dobu na tebe.“ odpovídám ji.
„To jsem četla. Došlo ti, že to bylo přes čáru?“
„Ano?“ říkám nejistě.
„To jsem ráda.“ pohladí mě a pak už jedeme do mé práce. Tam se Anny ujme jedna s kolegyň a uvaří jí kávu. Pracovní schůzka trvá něco přes hodinku. Pak se ještě zakecáme a probíráme pár nápadů. Když vyjdeme ven na chodbu, uvidím Annu, která sedí na lavičce a ťuká do mobilu.
„Promiň, bylo to delší než jsem čekal.“
Zvedne se a s neskrývavým naštváním pronese „Říkal jsi maximálně hodinu. Mohla jsem se jít někam projít a ne tu sedět.“
„Neboj, vynahradím ti to. Dáme ten oběd, co říkáš?“ snažím se zachránit situaci.
„No, už jsou skoro čtyři, to moc oběd už nebude, ale doma nic není tak pojďme.“
Při obědě je odtažitá a veškeré mé narážky na hrátky posílá do autu. Konverzaci zavede k jejím plánům, zařídit si druhý pokoj. Oběd rychle uteče a my vyrazíme směr domov. Po cestě se shodneme, že by bylo dobré nakoupit, a tak se ještě stavíme do potravin. Anna si pochvaluje můj vozík, na který pověsí tašku a do kufru mi naskládá zbytek. Pak už vyrazíme k domovu.

Když vcházíme do bytu Anna řekne: „Jsem unavená dám ti do pokoje vodu. Můžeš jít pracovat a já půjdu uklidit nákup a pak si na chvíli lehnout.“
Nečeká na odpověď, bere tašku z vozíku a jde do kuchyně. Já jen formálně souhlasně odpovím. Projede mnou vzrušení, a ještě více se těším na večer.
„Ty jsi nesnědl svačinu?“ říká, když vytahuje věci z kufru. Než stačím něco říct pokračuje „To si nezvykej, když už ti to udělám tak to sníš. Dám ti to k počítači.“
„Promiň, já se polepším. Raději už jdu pracovat, ať vše stihneme a užijeme si pěkný večer.“ řeknu a jedu do pokoje. V pokoji zapínám notebook a pustím se do práce.
Po chvilce mi donese svačinu, „Tak pěkně pracuj.“ Projede mnou motivační vlna a pokračuji v rozepsané seminárce. Hodiny utíkají a práce mi jde od ruky.
Z psaní mě vytrhne telefon …. volá mi mamka. Strávím s ní na drátě dobrou půlhodinu. Podávám hlášení a říkám ji, že jsem našel spolubydlící a asistentku. To ji potěší a cítím její radost, že je o mě postaráno. Naši mi do začátku hodně pomohli a já jsem rád, že se jejich investice vydařila.
Když položím telefon zjistím, že je půl osmé. Jedu do obýváku, kde vidím spát Annu. Na křesle jsou přehozené šaty a punčochy. Rozhodnu se ji nebudit. Jedu ke křeslu, beru jednu punčochu do ruky a přičichnu k ní. Klícka se mi hned plní. Pokládám punčochu, ale ona sklouzne na zem. Sakra! Jedu do pokoje a napiji se vody. Co teď? Beru mobil a najedu na amatéry. Divné nejsem přihlášený, a tak se přihlašuji – nesprávné přihlášení. Zkouším znovu a znovu – nic. Vzpomenu si na ráno a svítá mi, zapínám počítač a zkouším se přihlásit tam – NIC. Co když to nebyla ona, přece by mi o tom řekla.
Jedu do obýváku, přijedu ke gauči a budím Annu. „Aničko, prosím je už půl deváté. Můžeš vstávat?“
Rozespale se protáhne „Jo už jdu. Co potřebuješ?“
„No zaprvé na záchod a za druhé….. ty jsi mi změnila heslo na amatérech?“
„Pojď na záchod a pak vše vyřešíme.“ zvedá se, protáhne se a jen ve spodním prádle jde ke koupelně. Když prochází kolem křesla vidí spadlou punčochu, podívá se na mě a zvedá ji. „Jdeš teda?!“
Vyjíždím za ní do koupelny, kde mi pomáhá. S klíckou to trvá déle…. Během toho se mě ptá, co mám zítra. Říkám ji, že mám volný den, ale že se budu věnovat škole a práci. Ona to vítá. Prý že si zajede na kávu a popřemýšlí nad tím pokojem. Ten gauč je prý utrpení. Zmiňuji, že na 11:30 přijde Katka a navrhuji, že ji zruším. Řekne, že to není třeba, že půjde ven a stejně si potřebuje něco zařídit.
Když dočůrám vylije bažanta, políbí mě a řekne „Musíš mě šetřit, ty noci jsou náročné. Svléknu tě tady ano?“
„Jsem náročný, že?“ usměji se na ni. Během pár minut sedím na vozíku úplně nahý. Penis se tlačí z klícky.
Beze slova projde kolem mě a já jedu poslušně za ní. Jde do mého pokoje tak asi mám smůlu. Sedne si na mou postel a rozhodným tónem řekne: „PRASÁTKO!“
„Tak vím, že asi nejsi zvyklý bydlet se ženou, ale šahat mi bez dovolení na spodní prádlo nebudeš. Je ti to jasný?“
„Ano madam!“ odpovím a sklopím zrak.
„K amatérům… Jak si prosím mohl zjistit, že máš změněné heslo, když máš zakázáno lézt na jakékoliv stránky o sexu. Mělo to být překvapení, další tvůj splněný sen a ty jsi to pokazil. Zase!“
„Já mám zakázáno porno, ale ne…“namítnu a v tom mi přiletí facka.
„Neodmlouvej! Na amatérech není porno?“ ptá se. Mou odpovědí jsou sklopené oči. „Na něco se ptám?“
„Je.“ odpovídám potichu.
„NESLYŠÍM!“
„Ano je tam porno, madam.“ zvedám zrak.
„Tak je hodný. Neboj, já z tebe udělám poslušného muže.“ Pohladí mě a pokračuje, „Doufám, že je ti jasné, že tě musím potrestat. Takže máš posunutý orgasmus o týden. Teď si lehneš a dostaneš výprask, řekněme 50 ran přes zadek tou novou hračkou.“ řekne klidně a zvedá se.
Já nemám slov. Tohle byl můj sen, ale představa, že ji mám denně na očích a dva týdny mě drží v klícce je nepředstavitelná. Prochází kolem mě ke skříni a vytahuje plácačku. Dává mi ji do úst a řekne „Drž, odemknu tě.“ Po chvíli jsem odemčený a ona mi ho promne. „Fuj ty tečeš. Jsi zlobivý kluk.“ S plácačkou v ústech mě přenáší na postel. Pote si ji bere a otáčí mě na břicho, podepře mě dekou a ptá se, zda ležím pohodlně. Já jen souhlasně zahuhlám do polštáře a cítím, jak mi penis stojí a teče.
„Tak počítat nemusíš, ale chci ať mi za každých deset ran poděkuješ.“ V tom mi přistane první rána. Jje dosti nemilosrdná a zaječím do polštáře. Nemaže se s tím a sází mi ránu za ranou. Po desíti ranách mě pálí zadek a já zahuhlám do polštáře. Nakloní se ke mně a zvedne mi hlavu „Nerozumím!“
„DĚKUJI MADAM!“
„Šikovný! Pokračujeme.“ Pokračuje ve výprasku a po dvacáté ráně opět děkuji. Mám pocit, že musí můj zadek být modrý.
„Ani se nečervená. Přidáme!“ začne mi sázet rychlé rány v pravidelném sledu. Já už ječím do polštáře a jsem jako v transu, zadek mě pálí a začínám se potit.
„Padesát!“ položí plácačku a pohladí mi zadeček. „Výprasky natrénujeme – naučím tě je snášet s radostí.“ Otáčí mě na záda. „Poděkování nebude?“
„Děkuji madam.“ říkám s ubrečenýma očima.
„Tady někdo plakal. Bylo to moc?“
„Ne madam, spíš hodně emocí a tak.“ odpovídám s úsměvem a utírám si oči.
„Nejsem ráda, že tě musím trestat. Chci ať jsi poslušný. Vidím, že nám klesnul. Zamkneme ho?“
Na očích ji vidím, že dnes není můj den, a tak se nechávám zamknout do mini klícky. Pak mi obléká kalhotky a košilku. „Počkej na mě, musím si odskočit“ zasměje se vlastnímu vtipu a odběhne.
Po chvíli se vrací a říká „Uděláš mě pusou? Nebo si to mám udělat sama?“
„Jak si madam přeje.“ říkám laškovně.
Přijde ke mně a pohladí mě po vlasech. „Jak chceš otočit?“
Nemůžu uvěřit svým uším. „Co?“   
„Jak chceš otočit?“ řekne rázně.
„Na bok, ke zdi?“
„Takhle?“ otáčí mě do mé klasické spací pozice. Sklání se ke mně, a zašeptá mi do ucha „Dobrou noc a opatrně na to co říkáš a co si přeješ.“ Políbí mě, odchází ke dveřím, zhasne a zavírá. Nechává mě usnout s plnou hlavou a pocitem, který pokud nezažijete nepoznáte. V hlavě mi zní její věta „Opatrně na to co říkáš a co si přeješ.“

Ráno mě probouzí polibkem na tvář „Dobré ráno. Jak se nám Adélka vyspinkala?“
Promnu si oči a zašklebím se, cítím intenzivní bolest v zádech. „Hmmm. Špatně, kolik je?“ odpovídám rozmrzele.
„Je devět snídaně je připravena. Dnes si uděláme pěkný den.“ říká mile a otáčí mě na záda. Mou odpovědí je bolestivá grimasa.
Lekne se a já hned říkám: „Jen záda. Promiň, to přestane jen mě posaď na vozík.“ Odkrývá mě a opatrně mě přesouvá zvedákem na vozík.
„Lepší?“ říká starostlivě.
„Už lepší opravdu to bude dobrý. Jen mi dej chvilku. Dnes jen nebudu moc podávat sportovní výkony, ale už je to lepší.“ snažím se to odlehčit. Přitom se předkláním a cítím, jak bolest pomalu odstupuje a převládá pocit plné klícky – ranní erekce. Anna se na mě podívá, mile se usměje a pohladí mě. Z jejího výrazu cítím podporu, jsem rád, že neřekla nějaké klišé.
„Připravila jsem nám anglickou snídani. Říkal si, že na ni někdy chodíš. Pojď ať nám to nevychladne.“ Vyjde ze dveří a já jen v košilce a klícce jedu za ní. Užívám si přitom pohledu na její zadeček v krajkových kalhotkách. Když se blížíme ucítím vůni slaniny a kávy. Vcházíme do kuchyně, na stole je připravená bohatá snídaně – párky, slanina, vajíčka, fazole, toasty, káva a čaj.
„Wow, neříkej, že jsi byla nakoupit. Tohle je prostě snová snídaně.“
„Byla…“ Pohladí mě a řekne „Tak jdeme na to, ať máme sílu na super neděli.“
„Voní to úžasně. Už se nemůžu dočkat!“ Zasedneme a pustíme se do jídla. 
Během snídaně mi říká, že si zítra zajede koupit postel, protože ten gauč už nezvládá. Souhlasím a nabízím ji, že rád přispěji, jestli mě občas nechá v nové posteli přespat. Odpovědí mi je konstatování, že jsem nějaký drzý. Ptá se mě, co zítra plánuji. Říkám ji, že jsem zítra celý den pryč, že mě čeká škola a pak pracovní schůzka. Zajímá se o podrobnosti. Seznamuji ji se svou brigádou v neziskovce, která mi poskytuje osobní asistenci. Zmiňuji také můj sen založit si vlastní neziskovku. Ona mě se zájmem poslouchá, občas mě zastaví a doptá se na podrobnosti. Připadám si jako v sedmém nebi, o takové snídani se mi ani nesnilo.
Když dosnídá a vidí, že já mám ještě na talíři, řekne „Když mi slíbíš, že nebudeš honit, tak tě odemknu…Já mezitím zajdu ustlat.“
„Neboj nebudu“ ujišťuji ji. Sundává si klíček z krku a pokyne mi, ať poodjedu od stolu. Vyhrne mi košilku. Odemkne mě, promne mi koule a mě se hned postaví.
Ona se jen usměje a říká „Takže žádné honění, pěkně dojez a pak se půjdeme koupat.“
Pohladí mě a vychází s klíckou z kuchyně. Dojídám u toho projíždím sociální sítě. Mám nutkaní otevřít pornostránku a pohonit, ale stejně bych se nemohl udělat. Zavrhnu tedy honění a začnu lustrovat e-maily.
Když se Anna nevrací, rozhodnu se, že se za ní půjdu podívat. Jedu tedy do mého pokoje, zrovna uklízí mé peřiny do peřináče. Když mě zahlédne, řekne: „Posnídáno?“
„Ano. Co dnes podnikneme?“ ptám se s nadějí, že budeme pokračovat v hrátkách, když mě odemkla.
„Napadlo mě, že bychom se mohli jít někde projít a pak na nedělní oběd.“
Po této odpovědi na sobě nedám znát zklamání a říkám „To je skvělý nápad, zajdeme procházkou na Vyšehrad. No a na oběd si můžeme dát sushi. Nebo máš chuť raději na něco českého? V Malostranské besedě dělají výborné halušky.“
„Ale halušky jsou slovenské jídlo, nemyslíš?“ namítá cynicky a laškovně se usměje. Přijde ke mně blíž, skloní se ke mně zadívá se mi do očí a říká „Co třeba neplánovat a nechat to síle okamžiku?“
Její oči mě zcela hypnotizují. Odpovídám jednoslovně „Můžeme.“
Pohladí mě, otočí se a zavírá peřináč. Přitom na mě vyšpulí zadeček a můj penis se opět postaví „Tak pojď. Okoupeme se, oblečeme a vyrazíme.“
Jdu za ní do koupelny a nemůžu spustit oči z jejího zadečku. Během koupání si povídáme o tom, co dnes podnikneme. Většinu času mi stojí ona si toho skoro nevšímá, i když se několikrát pousměje. Po koupeli mě obléká. Klícku mi překvapivě nenasazuje, se slovy, že aspoň ji nebudeme muset sundávat večer. Pak se obléká a upravuje i ona. Po hodince vyrážíme směr Vyšehrad. Když vyjdeme uznale říkám, že jsme to zvládli ve slušném čase a začínáme být tým. Na to odpovídá, že to ráda slyší.
Den se nese krásnou procházkou, při které si povídáme. Poznáváme se i z jiné než sexuální stránky. Pak jdeme na oběd, kde se bavíme o našich snech. Zajímá se o můj plán s vlastní neziskovkou. Já ji vše dopodrobna představuji. Mám radost, že se ji můj nápad líbí. Poznamená, že to bude hodně práce. Po obědě jdeme ještě do Františkánských zahrad. Tam už zase vyzvídám ona mi vykládá o tom, že moc neplánuje spíš se snaží si užívat toho co život přinese. Když si postěžuji, že už jsem unavený a rád bych se chvíli někde zastavil.  Navrhne zajít do kavárny, kde se už bavíme o hloupostech a dost se smějeme. Je mi s ní dobře...
Když čekáme na tramvaj, říkám „Byl to úžasný den, co myslíš?“
Pohlédne na mne a odpovídá „Ano byl. Užila jsem si to“
„Už se těším, až to uzavřeme.“ dvojsmyslně se na ni podívám.
„Ano také se těším na spánek, jsem utahaná jako kotě.“ Když vidí mé zklamání, usměje se a řekne „Nebo ty už nejsi unavený? Myslela jsem, že bude lepší, když půjdeme spinkat.“ V tónu jejího hlasu slyším ironii.
„No právě to mě zase nabije energií.“ oponuji s úsměvem.
„To, ale potom nebudeš spát a budeš mě budit. Nemyslíš?“
„Nebudu – slibují!“ říkám hned. „Nebo aspoň méně než, když půjdu spát nadržený.“
„Nejsi nějaký drzý? No uvidíme.“ Nastupujeme do tramvaje, když se posadí, vytahuje mobil a se zraky na telefonu říká „Počkej píšou mi z mé bývalé práce. Vyřídím si to.“
Jen kývnu na souhlas. Vyřiď si to, máme celou noc, pomyslím si. Tramvaj se rozjede, koukám z okna tramvaje, pak pohlédnu na ni. Je úžasná – šaty, punčochy a nedbale upravené vlasy. Ten pohled mě vzruší, jsem rád, že nemám klícku.
Zrovna když dojedeme na cílovou zastávku dopíše a říká „Mačkals?“ To mě vytrhne z přemýšlení. Když vidí, že jsem zapomněl, s úsměvem poznamená „Na co myslíš?“ Řidič naštěstí vystupuje a vysouvá plošinu. My vystupujeme a jdeme směrem k domovu.
Jakmile vejdeme do bytu, pomáhá mi z bundy a říká “Tak teď ti dám na výběr. Buď se pomilujeme a pak budeš týden v kuse v klícce, nebo půjdeme spinkat a uvidíme, co přinese zítřek. Nechám to na tobě.“
Cítím, jak se mi hrne krev do rozkroku. Koukám na mě svýma zelenýma očima s provokativním výrazem a já ani chvilku nepřemýšlím a říkám „Moc tě chci a dám za to i měsíc v klícce.“ Po tom krásném dni, kdy jsem si celou dobu představoval, že ho završím společným milováním nedokážu odpovědět jinak.
Usměje se a pokyne „Tak pojď“ a vede si mě do obýváku, kde mě začíná svlékat. Když jsem nahý začne si stahovat šaty. Její krajkové prádlo v kombinaci s jejími punčochami mě přivádí k šílenství.
Začínám si ho honit. Ona si rozepíná svou podprsenku a pak mi ji hází. Nechytím ji. „Musíš se naučit chytat“. Jde ke mně blíž a políbí mě. Kleká si přede mě, dává mi ruce pryč. Pohoní mi ho a pak už se sklání a obemkne ho rty. Pak už se ale zakloním a vychutnávám si její jazyk, který mi kmitá po uzdičce. Střídavě mě saje a dráždí jazykem. Její ruce mě hladí po stehnech. Jsem v sedmém nebi.
Přestane. „Líbí se ti to? Mám pokračovat?“ „Je to nádherné. Jsi šikovná.“ Říkám trochu drze. Začne mi ho znovu honit a přisaje se mi koule. Cítím, že to dlouho nevydržím. Jakoby to i ona vycítila, bere si můj penis znova do pusy a začne sát.
Cítím, že se blíží můj orgasmus. Dám ji ruku na hlavu a říkám „Už budu“.
Ona se přisaje snad ještě intenzivněji. Její ruce krouží po mých stehnech. V tom plním její pusu, ona polyká a vysává poslední zbytky mého spermatu. Nepřestává a dál saje můj povadající citlivý penis. Pak jazykem dráždí můj žalud, braním se. Ona se ale dál drží přisátá jako klíště.
Po chvílí přestane a s úsměvem navrhne „Myslím, že si zasloužíš ještě jeden orgasmus. Když je ta neděle. Co ty na to?“
Nečekaná odpověď a říká „Musíme si ale připravit pelíšek.“ Začíná rozkládat gauč a vytahovat peřiny. Pozoruji ji a přemýšlím nad tím co říct. Nechci to pokazit. Nakonec říkám. „Miluji tě.“
Pohlédne na mě. Její oči mluví za vše. Beze slova jde do mého pokoje pro zvedák. Pak mě přesouvá na gauč a přikryje mě. Stoupá si vedle postele a stahuje si kalhotky, které odhazuje. Lehá si ke mně pod peřinu, přitulí se ke mně a začne mě hladit. Cítím její jemný parfém smíšený s vůní ženy a její nohu v punčoše, kterou má přes mé nohy. Její ruka se sune mezi mé nohy a začíná mě jemně honit.
Když je spokojena z jeho tvrdostí políbí mě a kleká si nade mě. Sedá si obkročmo na můj klín, usmívá se. Sklání se, cítím její prsa na hrudníku. Ona mě políbí. Užívám si její vůně. Cítím teplo jejího klína na penisu.
Začne se třít kundičkou o můj penis. „Udělej to své paní a nezklam mě.“ Chytá můj penis a dává si ho na okraj kundičky a dosedne. Je úzká, ale tak vlhká, že do ní zajedu jako po másle. Začne se na mě kroutit.
Při pohledu na ni, si ji toužím vzít a ošukat ji. Přivírám oči a snažím se přirážet. Snad cítí aspoň trochu snahu u toho ji hladím stehna. Sehne se ke mně a políbí mě. Objímám ji a chci ji stisknout, snažím se ze všech sil. Ona to pochopí, a tak se ke mně víc přitiskne. Nadzvedne se a zase přirazí, to v pomalém rytmu opakuji několikrát. Sténáme a naše těla se o sebe lepí.
Ona pomalu zrychluje a u toho mě líbá na krku. Vzrušení se stupňuje. Pak se znova posadí a kroutí se na mě hladí mi hruď a škrábe mě. Přivírá očí a sténá. Zvedá se a otáčí se ke mně zády a opět na mě nasedne. Předkloní se a začne na mě poskakovat, přidává na intenzivně a s každým přírazem zasténá. Po chvíli už je k nezastavení, hlasitě sténá a poskakuje.
I já cítím, že se blíží mé vyvrcholení. „Ještě vydrž!“ a začne tvrdě a rychle přirážet. Snažím se to zadržet, ale nevydržím to dlouho a s výkřikem ji plním její roztouženou kundičku. Ona dál poskakuje „Ještě jo už…“ v tom přirazí prohne se a zaryje nehty do mých stehen. Sedí na mě a prožívá orgasmus, její tělo se chvěje.

Když její orgasmus opadne. Lehá si ke mně pod peřinu objímá mě a mé nohy si dává mezí své. „Byl jsi skvělý. Miluji tě.“ „Já tebe taky.“ Bezmyšlenkovitě usínáme, příjemně unaveni z nádherného zakončeni týdne.

Probouzím se, noc to nebyla příjemná. Annu jsem prosil několikrát o otočení a také jsem se moc na tvrdém gauči nevyspal. Musíme koupit tu postel. Cítím ranní erekci, ležím zády k ní a cítím, jak oddechuje. Nechce se mi ji budit, začíná mě bolet rameno. Když sesbírám odvahu, vzbudím ji a poprosím o otočení. Ona mě rozespale přetáčí na záda a přitulí se ke mně. V tu chvíli je má erekce na maximu a já mám po spánku. Ona oddechuje. Spí nebo to hraje? Dám ji ruku kolem ramen a hladím ji. Hlavu má na mé hrudi a vidím, že se usmívá. Ptá se mě, jak jsem se vyspal. Já ji odpovídám, že úžasně. Ona říká, že to tak nevypadalo, protože jsem se točil jak kolovrat. Posadí se, protáhne, a řekne, že se jde umýt. Mám si prý odpočinout, že to budu potřebovat.

Přichází zpět nahá. Podívá se na mě a stáhne mi peřinu a prohlásí:
„Ale, co to tady máme? Pán by chtěl pokračovat? Chceš mě ještě?“
Kleká si nade mě, prsa položí na mou hruď a políbí mě.
„Stojí ti pěkně a moje kundička by ho moc chtěla.“ Dotkne se ho teplým klínem.
„Prosím udělám cokoliv.“
„Nevím, zda si to zasloužíš. Pořád říkáš, že uděláš cokoliv, ale stále myslíš jen na to jedno. Při první příležitosti na mě zapomeneš jako včera s Katkou. Proto jsem se rozhodla, že si tě teď zamknu.“ 
Jakoby nic se zvedá, a přichází s ručníkem, žínkou a miskou vody.
S úsměvem říká: „Teď Ondráška umyjeme.“
Zmůžu se jen: „Aničko, to ne, prosím, to nemůžeš.“
„To víš, že můžu. Copak jsi zapomněl, co jsi podepsal? To prohlášení neznamená jen, že ty máš své povinnosti, ale i já mám povinnosti k tobě. Mou hlavní povinností je z tebe vychovat poslušného a spolehlivého muže. Rozumíš?“
Co vlastně všechno bylo v té dohodě, probleskne mi hlavou. „Ano, rozumím, ale…“
„To jsem ráda.“ Roztáhne mi nohy a dá pode mně ručník. Namokří žínku a začne mě utírat. Při prvním doteku mokrou žínkou zařvu, ta voda je ledová. Zasměje se a prohlásí:
„Studená voda nám ušetří čas, rychleji ti opadne.“
Klepu se zimou a cítím, jak mi naskakuje husí kůže.
„Dost, to studí. Do prdele, jsi normální?“
Bez řečí pokračuje v pečlivém umývání. Věnuje se jak mému penisu, tak zadečku. Pak se zvedá, hodí na mě deku a jde odnést mísu s vodou. Vrací se i s nějakou krabičkou. Opět mě odkrývá a řekne:
„Pro domácí použíti jsem ti koupila novou klícku. Je menší koukej. Uznávám bude asi problém se záchodem. Bažant asi nepůjde použít.“
Vytahuje Minicage a ukazuje mi ji.
„Je z chirurgické oceli, tak ti jí nemusím sundávat ani na koupání.“
„Já nevím, miláčku…“snažím se namítat.
„Vyzkoušíme to a uvidíme. Ano?“
„Ano madam.“ říkám.
„Tak je hodné prasátko.“ kleká si mezi mé nohy a po chvíli už jsem zamčený. Ona si dává klíček na stříbrném řetízku na krk. Usmívá se. Vypadá jako bohyně, to nahé tělo mě dovádí k šílenství. Klícka je hodně malá. Jestli v mém CB-6000s péro mělo alespoň trochu volnosti, tak teď je erekce prakticky nemožná. Péro trochu vzdoruje a tlak je o poznání intenzivnější.
„Tak to bychom měli, teď se půjdeme nasnídat. Chceš se obléct? Nebo dáme nahou snídani?“ Můj pohled je jí odpovědí. Posadí mě na vozík a jdeme snídat.
Snídaně probíhá normálně, diskuzi stočí na to, zda může vybavit ten pokoj, jak uzná za vhodné. Souhlasím jen, že teď nemám moc prostředků. Ona na to říká, že má něco našetřeno, ať se nestarám. Když společně dopijeme kávu, přijedu až k ní.
„Jsem s tebou šťastný a miluji tě.“ Pohladím ji a letmo se dotknu její bradavky.
„To říkáš teď, když máš klícku, že?“ poznamená s šibalským úsměvem.
„Ne opravdu ne? Nechceš mě jen na chvíli odemknout pohrát si?“
„Tos uhádl, teď si vyčistíme zoubky a půjdeme něco dělat. Nemáš dělat seminárku?“ „Ale slíbila jsi, že vyzkoušíme všechny nové hračky?“ namítnu.
„No máš pravdu, málem bych zapomněla.“ Zvedá se a odchází do obýváku, vrací se s obojkem. Ten mi připne.
„Zbytek si zatím nezasloužíš, pořád protestuješ a dnes jsi byl na mě sprostý. Chápu, že je to pro tebe nové, a tak to přejdu, ale příště už dostaneš výprask.“ Pak mi pokyne, ať ji následuji do koupelny, kde provádíme ranní hygienu. Konstatuje, že se ji nelíbí mé strniště, že od teď budu vždy krásně do hladka oholený. Bere tedy žiletku a holí mě. Když jsme u konce říkám ji, že potřebuji na záchod. Ona odvětí, že budu muset jít jako holka. Než stačím něco namítnout, jde do obýváku pro zvedák a dává mě pomocí zvedáku na mísu. Když vykonám potřebu, utírá mi klícku toaletním papírem a opět mě posadí na vozík. Políbí mě a říká:
„Běž do pokoje a jdi pracovat. Já ti donesu čaj a nějaké ovoce, ať se ti lépe myslí.“ Když mi přináší občerstvení, ještě zavzdoruji, že bych raději trávil víkend s ní, že škola má čas. Na to mi razantně odpoví, že nejdřív práce potom zábava a že nám nic neuteče. Dělám, jak řekne, a pracuji do oběda. S nasazenou klíckou se zpočátku špatně soustředím, ale po včerejším stříkání, ještě tak nadržený nejsem.
Volá mě na oběd. Když přijíždím do kuchyně, krásně to tam voní. Pochválím ji. Ona s úsměvem poděkuje, je jen v kuchařské zástěrce jinak nahá. Ve dveřích do kuchyně se chvíli kochám a můj penis se začíná probouzet. Klícka neoblomně drží penis v zajetí. Ona si to užívá a vrtí svou prdelkou. „Pojď ke stolu a nekoukej tak. Stejně ti to nepomůže.“ prohlásí s neskrývavou nadřazeností a rukou si pohraje s klíčkem na krku. Jdu tedy ke stolu a začneme obědvat. Celý oběd si užívám její nahoty. Mezi řečí řekne:
„Jo zapomněla jsem ti říct, že přijde Katka.“
„Katka? Proč?“ hned namítám s neskrývaným naštváním.
„No, ona se mi svěřila, že žije sama. Mě napadlo, že nic nemáme v plánu. Mohli bychom dát vínko a pokecat.“ vysvětluje Anna.
Úplně cítím, jak se naše hrátky vzdalují. „Nemáme v plánu? Vždyť si říkala, že…“
„Ale, copak jsem říkala? Já myslela, že tě to potěší.“
„No ani ne. Chtěl jsem trávit čas jen s tebou a vyzkoušet vše.“ řeknu ještě víc podrážděně. Zvedne se, usměje se na mě a řekne: „Zase myslíš jen na sebe. Ty chceš! A co ptát se, co chci já, to tě ani nenapadne. Zkus nad tím zapřemýšlet a pak něco po mě chtít. My to, ale zvládneme a ty už budeš poslušný, viď?“ Jde ke mně a políbí mě.
„Umyju nádobí a pak se oblečeme. Ať nás Katka nevidí takhle.“ oznamuje a nepřipouští diskusi. Jsem naštvaný a přitom vím, že jediné co chci je být s ní a poslouchat.
Katka přichází za zhruba dvě hodiny. Do té doby už jsme oblečeni, já samozřejmě v novém pásu a v růžových kalhotkách místo trenek, které jsem měl předminulou noc. Při oblékaní mi říká, že jich musíme nakoupit zásobu, s tou malou klíckou stejně musím na záchod chodit jak holka, tak je zbytečné, abych nosil doma trenky. Když Katka přijde pozdraví nás a sedne si do obýváku. Anna ji nabízí víno. Ona ho přijímá, že dnes může, když tady není pracovně. Bavíme se a popíjíme víno. Je z toho příjemné odpoledne. Flaška rychle padne a tak Anna přináší z mých zásob další se slovy, že jsem připraven na vše. Dává ji Katce, ať ji rozleje a sedá si mi na klín. Šeptá mi, že mě miluje a letmo mě políbí. Je na nás, asi pěkný pohled, dle obličeje Katky. Anna si odsedá a dál se bavíme. Po chvíli říkám Aničce, jestli by mě nedala na záchod. Katka se ptá, zda nemá jít ona, když tu je. Anna se ale zvedne, a se slovy, že dneska je to složitější a bude nám to trošku déle trvat, jdeme na záchod. Když se vracíme zpět, tak se Katka ptá, jstli máme nějaký problém. Anna ji říká, že ne. Bavíme se dál a když dopijeme druhou flašku, tak Katka říká, že už musí domů, zítra má lékaře. Anna navrhne, že ji vyprovodí a zakouří si dole před vchodem. Já zatím dopíjím svou skleničku vína a projíždím Facebook. Cítím se báječně, víno mi pomalu stoupá do hlavy a nemůžu se dočkat na večerní hrátky.
Anna přichází asi za 15 minut. „Tak to nebylo tak špatné, ne?“
„Ne nebylo a teď to bude ještě lepší.“ odpovídám nadrženě.“
„Uvidíme, musím tady uklidit a rozestlat. Co klícka, sedí? Nebolí?“
„No, myslím, že dobrý. Jen mě nepustí vůbec a ty celý večer provokuješ.“
Potěšeně se usměje a trochu dotčeně říká „Provokuji? Já, že jsem si nevšimla?“ Začíná sbírat prázdné lahve a skleničky.
Mám pocit, že jsem našel tu pravou. Když umývá skleničky, zavolá: „Ondro, pojď sem. Víš, ptala se mě Katka, proč nám dnes tak dlouho trvá záchod.“
„No a co jsi ji řekla?“
„No, co by. Pravdu. Doufám, že ti to nevadí.“
Trošku mě to zaskočí, a hledám odpověď.
Ona hned navazuje „Víš, překvapilo mě, že to vzala úplně normálně. Jen se divila, že klícka může být ještě menší. Tak jsem ti vyjednala, že ji můžeš nosit, i když ti bude asistovat ona. Nezastírej, že jsi po Minicage netoužil.“
„No, ano, ale….“ dojde mi, že jsme si o tom často psali. Přiznal jsem jí, že mě láká i dámské oblečení a ženská role v hrátkách. Říkám si, že mě to ještě bude mrzet.
„Správně, a žádné ale! Jdi do svého pokoje, já za chvíli přijdu.“
Jdu tedy do pokoje, nechci si pokazit odemčení.
Anna přichází za chvíli, je jen v kalhotkách a podprsence. „Dnes spíš ve své postýlce, včera jsem se nevyspala a říkal si, že se ti tady spí lépe. Každopádně dnes vyzkoušíme naši novou hračku.“ Jde kolem mě do mé skříně, vytahuje umělý penis i s postrojem a pokládá ho na postel. Tak nezapomněla. Okamžitě cítím nával vzrušení. Svléká mě do kalhotek a zvedákem přesouvá na postel. Bere do ruky postroj a začne mi ho oblékat.
„Co to děláš?“ řeknu překvapeně.
Ona se usměje. „Původně jsem ti chtěla ošukat prdelku, ale dostala jsem chuť na pořádné péro, které vydrží. Uznej sám, ten tvůj je o něco menší a výdrž nic moc. To natrénujeme, ale dnes ne – NEZASLOUŽÍŠ SI TO.“
Vyzkouší, zda drží a pak si svlékne podprsenku a kalhotky. Hodí mi je a dopadnou vedle mé hlavy. Kleká si nad můj klín a zavádí si uměláka do pičky. Za chvíli vidím jen její pohupující se prsa. Užívá si jízdu na uměláku a vzdychá. Cítím se ponížený, ale šťastný. Klícka mi svírá péro, ale já cítím pocit zvláštního uspokojení. Doufám, že mě za chvíli odemkne a udělá, alespoň rukou. Objímá mě, líbá a šeptá mi do ucha „už budu“. Napřímí se a opět na mě začíná poskakovat. Trvá dalších pár minut, než dojde k orgasmu a svalí se vedle mě. Polohovací postel zaskřípe, ležíme vedle sebe a ona mě hladí.
„Lásko, prosím odemkni mě.“
Dá mi ruku na rty a řekne: „PŠŠŠ, nepokaž to. Bylo to úžasné!“ Zvedá se a odepíná mi postroj s umělákem. Já chvíli hledám slova, zatímco mi obléká košilku.
„Víš, já nevím, jestli usnu.“ zkouším to.
„Ale usneš. Jak chceš přetočit lásko?“ Naviguji ji do spací polohy. Usměje se a provokativním tónem mi řekne:
„Dobrou noc Ondro, nebo Adélko.“
„Dobrou noc.“ odpovídám.

Zhasíná a odchází do obýváku. Já ještě dlouho přemýšlím nad tím, co se dnes stalo, i nad tím, co všechno mi má nová role přinese. Hlavou mi lítají různé perverzní fantazie, klícka mě tlačí a nemůžu usnout. Zahazuji tedy budoucnost a snažím se vypnout mozek. Po chvíli usínám – nadržený a příjemně unavený.

Vycházíme ven, Katka má na sobě rifle, které jí obepínají její dokonalý zadeček. Cítím, jak mě má nadrženost ovládá. Něco mi říká, ale já to nevnímám. Slyším jen „Ano Ondro?“
„Co? Promiň, zamyslel jsem se.“
Usměje a řekne: „Nic, prosím tě jen jsem říkala, že pojedeme devítkou.“ Vyjdeme směrem k zastávce a jedeme do knihovny. Vejdeme dovnitř, v tom mi začne zvonit mobil. Okamžitě ho natvrdo vypínám. Jsme tam asi půl hodiny. Když se vrátíme před knihovnu, říkám: „No máme hodinku, nezajdeme ještě do kavárny? Mám co vysvětlovat.“
„Nic mi vysvětlovat nemusíš, ale pozvání neodmítnu.“ Tak je rozhodnuto a jedeme k Palladiu.
Vyjedeme nahoru a zasedneme do té kavárny, kde jsem byl včera s Annou. Já si objednávám čaj, se slovy, že už jsem kávu měl. Katka si objednává espresso. Když nám to donesou, řeknu:  „Víš, jsem rád, že jsi to souhlasila. Moc to pro mě znamená, chtěl jsem už dávno, ale neměl  odvahu. Promiň za to, že to bylo takto.“
Usměje se a říká „Ondro, neřeš to. Neříkám, že nejsem překvapená, ale opravdu v tom nevidím problém. Pokud mě nebudete nutit do akce, tak si myslím, že to je v pořádku.“ Zasměje se. Já se opět přesvědčuji, že mám štěstí na lidi.
„I když…“odmlčí se..
„Copak?“
„No ráda bych se zeptala. Bolí to?“
„Co? Klícka? Ne, nebolí to.  Jde o to, že mně se líbí, když mě žena ovládá.“
„To je divné. Přitom jsi tak vůdčí typ a působíš sebevědomě. Typovala bych tě spíš na dominantní roli.“ přemýšlí nahlas a usrkává kávu.
Napiju se čaje a říkám: „Paradoxy, co? Ne opravdu si moc vážím toho, že ti to nevadí. Je to divné, ale opravdu si tím plním sen a cítím se více… Svobodný?“
„To jsou vážně paradoxy.“ Oba se rozesmějeme.
„Co tak naplánovat asistenci na příští týden? Je pátek, a ještě jsme se nebavili.“
„Můžeme. Vytáhnu ti diář.“
Pak už plánujeme. Navrhuje mi, ať ji to ještě potvrdím, dle situace. U toho se potutelně usmívá. Když vše naplánujeme, tak se zakecáme. Mě pak napadne se podívat na hodiny.  Je 13:15 a mám tři zmeškané hovory od Anny.
„Do prdele! Musíme zaplatit.“ Pak už sjíždíme dolů. U vchodu vidím Annu, která je už od pohledu naštvaná.
Přijdeme k ní a ona spustí: „To opravdu nemyslíš vážně! Neumíš  zvednout telefon? Čekám pětadvacet minut.“ Nekřičí, ale mluví důrazně.
„Já to neslyšel, měl jsem vypnutý mobil.“ Namítám a snažím se to zachránit úsměvem. „Promiň, měla jsem to taky hlídat.“ Brání mě Katka.
„Katko, ty za nic nemůžeš. Hlavu má v pořádku, tak ať přemýšlí. Já si to s ním doma vyřídím. Zjišťuji, že s ním bude dost práce..
ŽE?“
„Ano madam.“ Řeknu automaticky, trochu se leknu, co to ze mě vypadlo.
Katka v sobě dusí smích. Loučí se s námi a my jdeme shopovat.
Jdeme nákupním centrem, svou bundu mi pověsila na vozík, zkrátka výhoda vozíku – odkladiště věcí. Začíná mi vrtat hlavou – odemkne mě? Co myslela tím, že si to večer vyřídíme. „Víš, já opravdu nechtěl. Byli jsme v té knihovně, začal mi zvonit mobil, tak jsem ho vypnul. No a zapomněl jsem ho zase zapnout.“
„Miláčku, nemluv o tom, je to pryč. Je ale důležité odpovědně nést důsledky svých rozhodnutí. Jako bych to někde slyšela – nepsal jsi mi to?“
„Ano…“
„Tak vidíš.“ Zastavíme před sexshopem, šibalsky se na mě podívá. Vchází dovnitř a já jedu za ní. Do sexshopu nejdu poprvé, i tak mnou projede vlna vzrušení. Prodavačka nás pozdraví, je to mladá blondýnka. Ptá se nás, jestli může nějak pomoci. Anna říká, že hledá něco na partnerův análek. Nevím, zda být šťastný, že mě nazvala partnerem, nebo se stydět. Cítím, jak rudnu. Ujišťuje se, jestli jsme začátečníci. Anna ji vysvětluje, že nás to dlouho láká a že jsme dneska odhodlali, že je to taková rychlá akce a budeme rádi za radu. Anna se na mě potutelně usmívá a já rudý až na zadku nejsem schopen slova. Prodavačka nám ukazuje a doporučuje univerzální postroj a pro začátek nejmenší velikost uměláku. K tomu ještě lubrikant na silikonové bázi, který je vhodný na anální sex. Anna poděkuje a řekne, že ještě něco vybere sama, ale že ten umělák si vezmeme. Prochází obchodem, já jedu za ní. Vždy se zastaví a postupně mi podává kuličkový roubík, obojek a plácačku. Kouknu na prodavačku, pozoruje nás. Co se jí asi honí hlavou? Jdeme k pokladně, já vše zaplatím. Ještě, že mám našetřeno. Celý nákup mi dává do kufru, který mám na vozíku, a vycházíme ven. Anna navrhuje, že ještě zajdeme na večeři. Souhlasím a stoupáme do druhého patra.
Po výborné večeři se vydáme směr domov. Připadám si jako bychom se znali odjakživa. Má to stejně?
Když dorazíme domů, sundá mi bundu a říká: „PRASÁTKO! Půjdeme se umýt? Co říkáš?“ Svléká mě a odemyká klícku. Penis se hned postaví a já říkám: „Děkuji.“
Jsem rád, snad dnes už to vyjde a dovolí mi se společně pomilovat. Po chvíli už sedím ve vaně. „Umyj se. Já půjdu připravit pelíšek.“ Odchází s hračkami, které vyndává z mého kufru. Já sedím ve vaně a umývám se. Mám chuť si pohonit, vydržím, snad se dočkám a ona mě udělá. Přichází zpět a vyndává mě z vany.
„Teď jsem na řadě já.“ řekne a začne se svlékat. Když je v prádle, otočí se ke mně: „Chceš moje kalhotky?“
Pokývám hlavou. Přesně na to myslím, prádlo je mým fetišem. Ona s pobavením sleduje, jak můj penis nedočkavě stojí. Rozepne si černou podprsenku a hodí mi ji. Nechytnu ji a spadne mi na zem.
„Smůla – jsi nešika!“ Svléká i své kalhotky a opět mi je hází. Ty už chytnu a okamžitě přivoním. Intenzivní vůně ženského klína mě omámí, jsou vlhké a já automaticky chytám svůj penis. Pleskne mě po ruce a řekne: „Nemáš dovoleno, chceš si to přece nechat pro mě. Nebo ne?“ „Ano, chci! Ale…“
„Nechtěl jsi říct madam? Ale co? To mám za tu dobrotu, že tě odemykám?“
„Ano, madam. Teda ne madam.“
Usměje se. „Voním ti, že? Chceš se udělat a vystříkat mi je? Co bys za to udělal?“
„Cokoliv madam!“ říkám s kalhotkami v ruce.
„Když cokoliv, tak do toho!“ Stoupá si do vany, opláchne se a začne se mydlit. Pozoruje mě při tom. Já z ní nemůžu spustit oči, je úchvatná.
„Vážně můžu?“
„Jistě. Rychle nebo si to rozmyslím.“
Přikládám si kalhotky na penis a začnu ho honit. Netrvá to dlouho a začnu přivírat oči. Cítím, jak to na mě jde. V tom uslyším: „STOP!“
Rychle přestanu a snažím se to udržet. Tak tak že vyteče jen nepatrné množství a můj orgasmus je ten tam.
„Doufám, že sis nemyslel, že se uděláš. Musela bych tě znova utírat.“ Oplachuje se a vychází z vany se utřít. Bere mi kalhotky, dává je do koše a pak mě políbí.
„Jdeme!“
Vede si mě do obýváku, už je tam vše připraveno. Zvedák, hračky i rozestlaná postel.
„To ať máme víc místa.“ Pokládá mě na gauč a říká: „Jsem ráda, že tě mám. Dnes mám chuť se pořádně pomilovat. S vozíčkářem jsem to ještě nedělala, tak mě nezklam.“ Lehne si ke mně, přitulí se a přikryje nás. Cítím se jako v ráji, žena mých snů leží vedle mě, obejmu ji a druhou rukou si začnu hrát s jejími bradavkami. Ona se na mě dívá a usmívá se. Opět mě přetáčí na záda a nahmatá můj penis. „Můžu nasednout?“ Nečeká na odpověď a odhazuje deku. Nasedá si obkročmo na můj klín a začne si mnout svá prsa. Já si užívám pohledu na svou bohyni. Voní, cítím příjemné teplo, které z ní sálá.  V tom chytne můj penis a zavádí si ho do kundičky. Jde hned nadoraz. Cítím to nádherné teplé vlhko. Usměje se a začne se na mě kroutit. Pak si na mě lehne, cítím její prsa na hrudi. Zašeptá: „Máš jen jeden pokus.“
V tom začíná v pravidelném rytmu nadskakovat a vzdychat. Jsem jako v transu. Co vlastně říkala? Jeden pokus? Je mi to jedno. I kdyby to bylo naposled, chci si to užít. Snažím se přirážet, i když jsou to jen náznaky. V hlavě ji, ale vycházím vstříc a vášnivě miluji.
„Prosím zpomal.“ vydechnu. Anna, ale přidává na intenzitě. Cítím, jak můj penis začíná cukat, snažím se to oddálit. Nejde to.
Vykřiknu: „Uuuu.“ Cítím, jak ji plním, snažím se ji zachytit, ale marně ona pořád přiráží. „Joooo.“ Když zjistí, že jsem se udělal, sesedne ze mě zklamaně: „To jsi moc dlouho nevydržel, a to jsi říkal, jak si to užijeme.“
„Promiň, lásko, já byl hodně nadržený, ale klidně za chvílí můžeme znovu.“
„Znovu? Blázníš? Dnes už na orgasmus nemáš nárok. Chtěla jsem, ale ty si to nezasloužíš.“ Chci něco říct, ale když vidím její pohled, říkám jen „Ano madam.“
„Tak je to správně.“ políbí mě a dodá: „Teď ještě uděláš ty mě a očistíš mě.“ Zvedá se a klekne si kundičkou nad mou hlavu. Vidím, jak z její dírky teče mé sperma. Zašklebím se.  Chytne mou hlavu a přisedne kundičkou přímo na ústa.
„Tak lásko, lízej a dočista.“ Kroutí pánví a vzdychá. Nezbývá než se snažit. Po prvotním návalu spermatu začíná převládat její šťávička. To už lížu, jak nejlépe umím, pouští mi hlavu a začíná zhluboka dýchat.
Vzdychá a po chvíli křičí: „Jo, joo, jooo!“ – prožívá svůj orgasmus. Lehá si vedle mě, přivine se a řekne: „Jsi můj úžasňák. Miluji tě.“ Každý chlap ten pocit zná. Pocit, kdy cítí, že naplnil své mužství. Jak komické to je, v kontrastu s tím, že vidím svou klícku na konferečním stole. Chvíli si povídáme, a potom říká: „Jsem unavená, nepůjdeme spát? Víkend je před námi a bude jen náš.“
Trochu zklamaně odpovídám „Dobře, moc tě miluji.“
„Neboj, ráno tě vzbudím a budeme pokračovat. Dobrou noc.“ Otáčí mě na mou spací pozici a ulehá vedle mě. Já ještě chvíli přemýšlím nad tím, co se vlastně všechno událo. Cítím se šťastný a naplněný a příjemně unavený. Plní se mi sen. Pořád tomu nemohu uvěřit. Říkám si, nezamkla mě, zítra ráno pokračování? Jak rád bych do ní znovu zasunul. Má štěstí, že jsem na vozíku. Zasměji se vlastnímu vtipu. To by ji asi nezastavilo. Cítím se spokojený, ale je mi líto, že to nepokračovalo. S tímto pocitem usínám, vedle své bohyně.

Probouzím se, otevírám oči a vidím, že už je světlo. Usnul jsem až nad ránem, nikdy bych nevěřil, jaký je rozdíl mezi nocí a dnem v klícce. Cítím ranní erekci a tlak je šílený. Rozespale sahám po mobilu a mžouravě se podívám kolik je hodin. Půl deváté. Já to věděl, Katka už je tady, a já pořád ležím v kalhotkách a noční košili, zamknutý v klícce. V tom vchází Anna, kdyby věděla, jak rád ji vidím.
„Pán se nám vyspinkal. Nechala jsem tě, neboj Katka pije kávu a chystá ti snídani. I když, zajímalo by mě, co by říkala.“
„Neblbni, prosím tě.“ Ona se jen usměje. Skloní se ke mně a políbí mě na čelo
„Dobré ranko, jaká byla noc?“
„Dobré. Noc byla šílená, moc jsem se nevyspal.“ Odkrývá peřinu. Svléká mě a kontroluje klícku. „Drží, myslela jsem, že budeme muset koupit menší. To mám radost.“ Dle naší dohody mi ji sundává a obléká mě. Pak mě přesouvá na vozík.
„Katka je fajn holka, potykali jsme si. Vypadá sympaticky.“ poznamená.
„Jo je skvělá. Sedli jsme si.“
Na vozíku mi obléká košili a říká „Fešák.“ Když je nade mnou, chytnu ji za ramena, přitáhnu ji k sobě a políbím. Ona mé polibky opětuje.
„Dnes večer, pokud budeš hodný, jo?“
„Ano těším se.“ Jdeme za Katkou. Ona vychází první ze dveří a já ji koukám na zadek a mám pocit, že můj penis exploduje.
Katka sedí u stolu a popíjí kávu. „Pojď, máme půlhodinu, ať stihneme tramvaj.“ Zasedám ke snídani, u toho vytahuji mobil, a něco mi řekne se podívat na mail.
„No, tak máme čas. Škola nám odpadá.“
„Taková škoda.“ usměje se Anna.
U snídaně se Katka zeptá: „Když jsi mi včera napsal, že mi otevře Anna, měla jsem radost, že ti to vyšlo.  Ale netušila jsem, že z nabídky asistence bude hned spolubydlící.“ Dodává s úsměvem a dopíjí kávu. Bere nádobí a automaticky ho umývá. My se s Annou na sebe podíváme. Vím přesně, nad čím teď uvažuje a začíná mi být horko.
„Víš, Katko, není to ani tak společné bydlení.“ Říká Anna se škodolibým úsměvem na rtech. Katka se otočí, utírá si ruce a říká“ „Já to věděla. Chodíte spolu!“
„No, ani to ne. Teda, ne tak úplně.“
Katka vypadá zmateně a zamračí se, jako by jí to vrtalo hlavou.
„Dost, už ticho!“ Vykřiknu..
„Adame, neboj, ona to pochopí. Vždyť ví o všem, co v bytě máš a neříkej mi, že neviděla tvé hračky.“ Anna dobře ví, že viděla, psal jsem jí o tom s tím, že mám skvělé asistenty. Ještě se mě ptala, zda mi pomáhají i u toho. To naštěstí zvládám sám, ale Katka mi několikrát chystala věci a nechala mě v pokoji samotného.
„Katko, sedni si, něco ti musíme říct. Ondra má strach, že to nepochopíš. Já si ale myslím, že kdo jiný než ty, by to měl pochopit.“
Postaví se za mě a chytne mě za ramena. Poplácá mě po pravém a řekne „Adame!“
Já ovládaný nejen Annou, ale i mým vzrušením, říkám: „Katko, já víš… Několikrát si mi podávala to, co mám v šuplíku, a asi víš, že mě vzrušují rázné ženy. Prostě Anna je má domina.“
Na konci si vydechnu a cítím, jak jsem zpocený.
Anna si sedne naproti Katce a řekne: „Adam tím chtěl říct, že jsme zrovna na začátku a poznáváme se. Dlouhou dobu jsme si psali a teď jsem se rozhodla mu pomoci. Myslím si, že je to obdivuhodný chlap a líbí se mi.“
Katka vypadá překvapeně, ale ne pohoršeně. Dobré znamení, říkám si.
„No, co na to říct. Jsem ráda. Každý to má jinak a opravdu vám to přeji.“
„Děkujeme. “ Odpovídám a jsem rád.
„Já bych si dala cigaretu.“ Říká Anna.
„Půjdeme ven.  Ondro, počkáš, nebo jdeš taky?“
„Já počkám.“ Vycházejí ven ze dveří.
Já jedu k notebooku a zapínám ho. Uvažuji, co budu dělat, když není škola. Klikám na seznam literatury a říkám si, chtělo by to do knihovny. No, uvidíme.
Jsou tam nějak dlouho. Po chvíli si vezmu IQOS a bezmyšlenkovitě koukám z okna.
Otevřou se dveře a slyším Annu: „Jsem ráda, že to chápeš.  Ondra se ti bál svěřit, ale touží po tom už dlouho..“
Přicházejí ke mně do pokoje.
Katka se ptá: „Ondro“, budeš mě ještě potřebovat? Měla jsem tě jen hodit do školy.“
„Ne, nebudu.“
„Dobře, přijdu tedy na jednu hodinu sem. Vymysli, co budeme dělat.“ říká s úsměvem.
„Asi půjdeme do knihovny, uvidíme.“
„Tak já jdu“ řekne a mizí ve dveřích.
Anna přichází ke mně a pohladí mě „My se teď oholíme, máme přesně tři a půl hodiny.“ Svléká mě a pokládá na postel. Odchází, nechává mě ležet a jde si pro věci. Hlavou se mi honí, co bych rád vyzkoušel.
„Tak jdeme na to.“ Bere žiletku a pečlivě každé místečko vyholuje. Pak mě přetáčí na břicho a věnuje se análku.
„Jako miminko.“ Zhodnotí svou práci. Umyje mě namočeným ručníkem. Sedne si na okraj postele a hladí mě.
Říká: „Někdo tady zlobí. Říkala jsem večer! Asi budu muset do mrazáku pro zeleninu.“
„Ne, prosím. Udělej mi to jen rukou. Jednou, budu rychle.“
„Nepros, jsme přece domluveni. Nejdřív práce a pak zábava. Dnes se budeš celý den flákat a nic jsi ještě neudělal. Nezasloužíš si to.“
„Ale, já.. Moc to potřebuji. Prosím, slibuji, budu pak pracovat. Udělám cokoliv – SLIBUJI.“
V jejím obličeji úsměv nahradí vztek. Postaví se k posteli a zařve: „PRASÁTKO!“ 
Je mi jasné, že jsem to přehnal.
„Tak a mám toho dost.“ Otočí se, a jde ven z pokoje. Vrací se se zeleninou. Zeleninu dá vedle mě a přináší plátěný pytlík s pásem cudnosti. Po chvilce už ležím zamčený v kleci.
„Zasloužíš si trest.“
„Ano madam, zasloužím.“
„Myslíš jen na sebe! Dostaneš pětadvacet na každou půlku. Dnes jen rukou, je to poprvé, mám pochopení. “ Otáčí mě na břicho, sedá si opět na postel a začne vyplácet. Dostanu pět svižných ran na každou půlku, zadek mám v jednom ohni.
„Tady, ale někdo neumí kouzelné slovíčko. ZNOVU!“ Začne tedy znovu.
„JEDEN“ „Děkuji.“ …. „DESET“ „Děkujiiii! Auuuu“ kroutím zadkem a snažím se uhýbat dalším ranám. Můj zadek pálí. Když mám pětadvacet ran na každé půlce, už fňukám, zadek mě bolí a penis mi tlačí na klícku.
Ona říká „Pššš, už je dobře.“ Hladí můj určitě celý rudý zadek. „Teď tě dám na vozík a poděkuješ mi pořádně.“ Dává mě na vozík, sedá si naproti mně na postel a sundá si ponožky. Nohu mi dává k obličeji a zvedne obočí.
„Děkuji madam za trest, zasloužil jsem si to.“ Začnu ji líbat nohu. Druhou nohou si hraje s klíckou. Líbám ji nožku a přecházím v oblizování jejích nádherných prstíků. Penis mě tlačí a její nožka ho ještě provokuje.
„Prosím, prosím…“
„Prosím? No, no, no a dost! Zase začínáš?“ Nohou mě prudce odstrčí, prudce se zvedne a dá mi dvě facky.
„Přemýšlela jsem a co jsem poznala Katku, tak si myslím, že to pochopí. Chci ať klícku nosíš pořád. Dnes ji to řekneš.“ říká a obléká si ponožky.
„Ale…“chci namítnout.
„Žádné, ale… Dnes zlobíš a moc kecáš. Myslím, že se ti odemčení vzdaluje.“
„Ne madam, tedy ano madam.“
„Tak ano nebo ne?“ směje se.
„ANO MADAM!“
„Jsem ráda, že si rozumíme.“ „Včera jsem koukala na tvou historii prohlížeče. Myslím si, že moc koukáš na porno. Teď ji smažeš a máš zákaz.“
„Ano madam.“ Otáčím se k počítači a mažu historii.
„Šikulka. Pojď, obleču tě.“ A pokládá mě na postel. V tom zazvoní zvonek.
„Sakra, kdo to je?“ „Počkej tady. Půjdu otevřít a zjistím to. “ Zasměje se vlastnímu vtipu. Slyším, jak otevírá dveře
„Stihla jsi to rychle, Katko. Už na tebe čeká.“ Za chvíli stojí Anna s Katkou ve dveřích. „Překvapení, trochu jsem se s Katkou bavila u cigarety a domluvila se, že posuneme asistenci. Řekla jsem ji také, že ji chceš něco říct. Ona nedala jinak a musela jsem ji říct, o co jde. A víš co? Jí to nevadí.“
„Oblečeš ho, Katko? Já už nemůžu. Jdu si uvařit kávu“ říká a odchází z pokoje. Krve by se ve mně nedořezal nejsem schopen slova. Chtěl jsem Katku původně požádat, jestli se nemůžu zamykat sám a celé jsem to odkládal. Teď ležím v klícce před ní, erekce ustupuje s narůstajícím ponížením.  Katka s úsměvem na tváři začne s oblékáním.
„V pohodě nevadí mi to. Pokud to chceš, neřešme to.“ Obléká mě a já se cítím spokojený. Je to zvláštní pocit nabyté svobody. Zřejmě každý člověk s postižením to zažívá, když se posune o další kousek v samostatnosti, při které potřebuje pomoc. Když mě posadí na vozík, jdeme do kuchyně.
Když vejdeme do kuchyně, Anna sedí za stolem. Usmívá se na mě a podívá se na Katku.
„Běžte do té knihovny. Já hodím sprchu a zajdu si na poštu. Sešli bychom se v jednu v Palladiu, tam si ho převezmu.“
„Dobře“ říká Katka. Mluví jako bych tam nebyl, něco mi říká, že je to jen začátek. Anna se zvedne, jde ke mně a políbí mě „V jednu na místě činu.“ Sáhne mi do klína. Jen odhaduji, jak zareagovala Katka. Pak už se oblékáme a vycházíme směr knihovna.