Probudilo mě šlehnutí bičíkem do nohy.
"Vstávej, otroku! Slyšíš? Seš mi nevěrnej s Ančou a ještě zaspíš!"
Vylezl jsem z klece a poprosil o prominutí mého přestupku.
"O prominutí... Hmmmm, nooo...
Víš co? Sám si urči svůj trest. Pokud to bude podle mě slabé, dostaneš 5x tolik."
Polkl jsem na sucho.
"Má Paní. Prosím o trest 25 ran rákoskou na záda, či stehna." Vykoktal jsem ze sebe.
"Hezky! Dvacet pět. Nooo... Brala bych i deset, ale když po tom tak toužíš, dostaneš je. Ale ne teď. Teď chci snídani na talíř pro sebe, do největšího krmítka pro tebe a ať už to je!"
Po snídani jsem na sebe nasoukal totéž co včera a sraz byl opět ve velkém sále.
Tam už bylo plno a Dámy probíraly včerejší zážitky. Nakonec jsme opět s Rajdou měly vodit jednu otrokyni po druhé dolů do ordinace.
První dívka byla celá uplakaná a stěžovala si, že se moc bojí.
Usmála jsem se a pohladila ji po vlasech.
V ordinaci už čekalo gynekologické křeslo a Paní Gábina byla připravena.
Připoutaly jsme dívku, ktetá neprotestovala, jen občas jí z očí odtekly slzy.
Paní Gábina se opět zeptala, jestli byly potíže.
Když jsem řekla že ne, ale že statečně přemohla strach, Paní Gábina mávla rukou.
"Ženská vždycky přemůže strach. Jen chlapi jsou měkoty."
Podívala se otrokyni do obličeje a nahlas řekla: "Tak na rovinu čubko. Trvale tě nepoškodíme. Vše, čím tě upravíme, půjde odstranit. Jasné?"
"Ano, Paní Gábino. Rozumím tomu a děkuji."
"Výborně. Navíc co bude možné, to před zákrokem znecitlivíme. Teď netrestáme, ale upravujeme."
Vytáhla spekula a zasunula je dívce do pochvy.
Pak vzala dlouhou trubičku, zasunula ji také dovnitř, něco s ní udělala a vytáhla ji ven.
Vyndala i spekula.
"Tak, To by byla antikoncepce."
Teď přijde něco proti nepovoleným radovánkám.
Rychle dívce opíchala okolí celého pohlaví, pak vzala cosi, co vypadalo jako malý, na některých místech děrovaný pantoflíček.
Přiložila ho na přirození a bez slitování do něj silně plácla rukou.
Dívka vyjekla a tiše zasténala.
"Protože je pravděpodobné, že budeš někdy kojit, dostaneš do bradavek jen malé průvlečky a na ty nemá smysl tě opichovat."
Chvilku mnula dívčinu bradavku, pak pokývla hlavou, vzala kleště a CVAK!
"Áuuuu!"
"Nono, ještě druhou a máš to za sebou."
Druhé zaječení zvěstovalo, že se tak stalo.
Dostaly jsme pokyn k jejímu odpoutání.
"Teď si támhle sedneš a pustíme ti hudbu na uklidnění."
Obě zbylé otrokyně absolvovaly totéž.
Když si všechny poslechly "hudbu na uklidnění", dostaly jsme příkaz je odvést do "měkké" herny.
Paní Gábina se před ně postavila a řekla: "Čubičky naše, teď máte na dvě hodiny hernu a všechno její vybavení jen pro sebe. Využijte toho co nejlépe."
Zavřela je uvnitř a my se všichni přesunuli do vedlejší místnosti, odkud se dění v měkké herně dalo sledovat přes obrovské jednosměrné zrcadlo.
Otroci seděli u nohou svých Dam a nebo pod jejich nohama.
Otrokyně nejdřív chvíli debatovaly o tom, co vlastně mají dělat.
Až se jedna zvedla a došla ke skříni.
Z ní vytáhla zásuvku s hračkami.
Pak začala zkoušet, čím by si mohla udělat dobře. Ale ať zkoušela co chtěla, nic se nedařilo. Ani vibrační hlavice, ani dildo v análu, nic.
Po dvou hodinách tam místo slečen seděla tři svoření, žalostně plačící nad svým osudem.
Paní Gábina si vzala mikrofon a zapnula ho.
"Milé čubky. Sednout na zadek čelem k zrcadlu. Roztáhnout nohy! ruce za hlavu! To, co máte mezi nohama je speciální ženský pás cudnosti. Máte ho zakotvený hluboko v podkoží, kde je přilepen speciálním lepidlem a je na měkké podložce, která nepřenáší vibrace. Vaše Paní má přirozeně klíč, kterým jde pás sundat, ale to si musíte zasloužit. Jak jste zjistily, anální radovánky taky nefungují.
To půjde zase až po sundání pásu.
Pás je celoroční, dá se nosit neustále.
Speciální vložky do něj dostanete od vaší Paní. Teď si pro vás přijdou děvčata a odvedou vás do vašich pokojů."
Odváděly jsme ty vzlykající uzlíčky neštěstí.
Všimla jsem si dívky, která šla jako druhá. Měla velmi malé ruce a dlouhé ostré nehty.
Trochu mě zalechtala škodolibost, když jsem si vzpomněl na její předvčerejší týrání mých koulí. Ale nic jsem neřekla.
Připoutaly jsme je v jejich pokojích do klecí a šly do sálu.
Dámy už seděly u pozdního oběda a Rajda roznášela.
Ihned jsme jí šly pomoct.
Nasycené Dámy se rozešly do svých pokojů a my po úklidu také.
Nahý a umytý jsem klečel před Lady Cat, sedící na posteli a žužlal její palec u nohy.
"Poznal jsi ji?" Zeptala se Lady.
"Mmm, hmmm." Pokýval jsem hlavou.
"A víš, že si tě užily všechny tři?"
Zvedl jsem oči a údivem otevřel pusu, takže mi v ní přistál druhý palec.
"Jedna ti rajbovala kůži nehty, druhá tě dusila kundou a třetí ti mordovala koule. Já jsem jim totiž řekla, že všechny mučící nástroje při tour de pain jsi napájel ty a věděl jsi to. Dostaly na tebe hroznou žízeň."
Lady se rozesmála.
"Teď by ses měl vidět. Čumíš jako..."
Vyplivl jsem oba palce.
"Jako datel na rampouch." Řekl jsem tiše.
Zvedl jsem se a pod překvapeným pohledem Lady jsem došel ke stolu.
Sebral jsem z něj ovladač, přešel zpět, klekl si před Lady a ovladač jí nabídl na dlaních jako na podnose.
"Má Paní a vládkyně, Lady Cat. Život bez Vás nemá pro mě smysl a omezit jakákoliv Vaše práva nade mnou by poškozením sama sebe.
Klečím před Vámi a pokorně čekám na jakýkoliv trest, či zkoušku a odevzdávám Vám sebe, své tělo i duši."
Lady vzala ovladač z mých dlaní a zamyšleně na mě hleděla.
Pak se napřímila a řekla: "Přines můj spankový pytel, otroku!"
Byl jsem zpět za pár vteřin.
"Vyber z něho nástroj, který ti působí největší bolest."
Chvíli jsem hledal a pak jsem vytáhl tyčku ze speciálního plastu.
Byla to strašná věc dvacet ran rozbilo zadek na padrť a dva týdny se to hojilo.
"Podej mi ji a připrav se. Máš dostat pětadvacet, že?"
Úplně mi zatrnulo při představě té bolesti. Podal jsem jí tu věc stejně jako ovladač, vstal a ohnul se přes okraj postele.
Slyšel jsem, jak přešla za mě a připravil se.
Ale místo rány mi něco začalo jezdit po zadku.
"Hotovo. Vstaň."
Vstal jsem a otočil se.
Lady strčila konec tyčky mezi příčky klece a zapáčila.
Ozvalo se zakřupání a tyčka se uprostřed změnila v chumel vláken.
"Tímhle už ode mě nikdy nedostaneš, lásko. A těch pětadvacet jsi dostal. Tímhle!"
A ukázala mi rtěnku.
podíval jsem se do zrcadla. Na jedné půlce jsem měl namalovanou dvojku a na druhé pětku.
Oba jsme se šťastně rozesmáli.

KONEC PÁTÉHO DÍLU

Ráno jsem se vzbudil a chtěl vylézt z klece. Byla však zamčená a tak jsem musel čekat.
Lady mě asi slyšela, protože jsem zaslechl cvaknutí zámku.
"Andulu si tam nech a dnes budeme oba snídat u stolu." Ozvala se Lady a já šel udělat snídani pro oba.
Seděl jsem proti Lady a ta se na mě dlouho beze slova dívala.
"Dagu, chci abys věděl, že si tě vážím jako partnera, se kterým sdílím vše dobré i zlé. Zároveň se ve mně probudila dračice, které dělá dobře, když tě může ponižovat a ubližovat ti. Počítej s tím, že teď to bude horší, protože je možné, že budu mít velké výkyvy nálad. Ale i když tě biju, miluju tě a věř že si moc dobře uvědomuji cos podstoupil, abychom my spolu teď čekali dítě. Tady je ten ovladač na tvůj rozkrok. Jestli chceš, rozbij ho. Teď je vypnutý a jiný už není. Je na tobě, co s ním uděláš. Já ti to vyčítat nebudu.
Ovladač tu nechám ležet do zítřejšího rána. Pak se tě zeptám co s ním mám udělat. Když náhodou zmizí, nebudu se ptát kde je. To ti říkám jako milující žena."
Krásně se na mě usmála, vstala, obešla stůl a dlouze mě políbila.
Napřímila se, tvrdě mě vzala za vlasy a úplně jiným tónem vyštěkla:
"A jako tvoje Paní ti poroučím zvednout línou prdel, uklidit vše po snídani, Dvacet minut na čistícím stroji a na stoličce v koupelně máš přichystané věci na sebe!" Prudce zacloumala mou hlavou.
"Je ti to jasný, otrocká děvko?"
"Ano, Lady Cat. Je mi to jasné."
"Až budeš nastrojená, přijdeš pro mě!"
"Ano Lady Cat. Rozumím."
Pustila mé vlasy a zářivě se usmála. To jsem ráda, žes mi rozuměl, drahý." A šla něco hledat v šatníku.
Byl jsem celý zmatený. V hlavě mi vířily stovky otázek, ale odpověď ani jedna.
Po vyčištění střev jsem se oblékl do připraveného latexového kostýmu služky se jmenovkou DÁŠENKA, který ale měl integrovanou kuklu jen s dírkami pro oči, nosní dírky a pusu.
Čekal mě i velký pás cudnosti s falešným ženským klínem. Na papírku byl vzkaz že mám použít výraznou "kurví" rtěnku.
Došla jsem do ložnice a ohlásila se.
"Paráda, Dáší. Teď alou přede mnou do velkého sálu."
Tam nás už čekala Paní Gita s Nánou oblečenou stejně jako já. Paní Jil s Danem, přejmenovaným na Rajdu došly za chvíli.
Dámy se usadily za stolem a my stály za jejich zády.
Netrvalo dlouho a dorazily Dámy, vedené zrzkou, tedy Lady Conn.
"Dámy, my jsme připravené. Všichni otroci i otrokyně byli vyčištěny a od půlnoci nejedli."
"Výborně, můžeme jít na ně. Kdo bude první?" Otázala se Lady Cat.
"Otrok tady Paní Lany. Je v jejím pokoji. Pro jistotu volně spoutaný."
Lady Cat kývla na mě a Rajdu.
Děvčata, jděde pro něj a dopravte ho do ordinace k Paní Gábině. My tam přijdeme.
Došly jsme do pokoje Paní Lany.
Kejí otrok tam byl připoutaný v kleci tak, aby se mohl hýbat, ale nemohl rukama nijak manipulovat.
Podíval se na nás.
"Už?"
Měly jsme povoleno jen kývnutí hlavou.
Odpoutaly jsme ho a vzaly pod lokty.
"Já nebudu utíkat. Slíbil jsem to své Paní."
Šel s námi klidně ale bylo cítit, že se bojí.
Dovedli jsme ho do ordinace.
Paní Gábina nám vysvětlila, jak ho máme položit a jak připoutat.
"Šel sám? Nezlobil?"
"Výborně spolupracoval Paní Gábino. Prý to slíbil své Paní." Odpověděla jsem.
"To ho ctí. O to míň ho to bude bolet."
Chviličku nato přišly Dámy s Nánou a zaujaly místa tak, aby měla Paní Gábina volný prostor.
Ta vytáhla injekční stříkačku, popleskala mu ptáka, aby se trochu zvětšil a začala píchat jednu malou dávku anestetik vedle druhé.
Otrok zatnul zuby a jen několikrát sykl.
Pak Paní Gábina rychle odřízla předkožku z uzdičky a zatímco její asistentka zastavovala krvácení, odřízla vnější i vnitřní list předkožky za žaludem.
Rychle vzala šití a zručně obšila drobnými stehy celou ránu.
Otrok se tam nedíval. Měl zavřené oči a zhluboka dýchal.
"Hotovo!" Ozvala se dosud tiše pracující Paní Gábina.
"Teď ještě bradavky. Mám mu je taky opíchnout?" Zeptala se jeho majitelky.
Ta jen kývla.
Paní Gábina rychle píchla po jedné malé dávce do každé bradavky. Pak zdánlivě surově jednu po druhé natáhla do prostoru a propíchla velkými kleštěmi.
Pokaždé se ozvalo měkké chrupnutí a když se kleště otevřely, měly v sobě bradavky už provlečené tunýlky.
Zavzpomínala jsem na aplikaci těch mých a otřásla se.
"Odpoutejte ho, doneste nahoru, připoutejte ho stejně jako byl a přiveďte dalšího." Zavelela Paní Gábina a Lady Conn nám řekla kde ho najdeme.
Paní Lana šla s námi a chválila svého otroka za statečnost. Ten se usmíval a své Paní několikrát poděkoval za starostlivou péči.
Druhý otrok byl velký a silný muž, ale odhodlaně seděl na posteli, připotán jen řetízkem k obojku.
Jen si povzdechl a zeptal se: "Mám se bát?"
Zavrtěla jsem hlavou a usmála se.
"Tak jo, ať to mám za sebou."
Ani jsme ho nevedly. Ještě si vzal na rameno složená nosítka, na kterých jsme nesli toho prvního.
Došli jsme do ordinace. Trochu sice pobledl, ale odhodlaně si lehl a nechal se připoutat.
"Koukám, že tady je to taky jasně vzorný otrok. Bude to bolet jen trošku."
Podívala se do papíru na stolku.
"Aha. Máš ale dostat také dva vlastnické cejchy. Ty ale zabolí. Ty musíš cítit, aby sis to pamatoval, komu patříš."
Otrok jen pokýval hlavou a řekl že to chápe.
Operace byla stejně rychlá jako ta první, jen při cejchování v oblasti stydké kosti zasténal.
Nosítka odmítl, jen nás požádal, abychom ho jistily.
Jeho Paní se na něj usmívala, ale neřekla nic.
Pmohly jsme mu si lehnout na přistýlku a nechaly ho v péči jeho Paní.
Poslední otrok byl hysterický. Ne že by odmítal, šel s námi celkem klidně, jen neustále fňukal, že to bude moc bolet.
Když jsme ho dovedly před ordinaci, chytil ho rapl a zkusil utéct.
Když jsme ho chytili, kousl mě do ruky.
Položily jsme ho na operační lůžko, ale byl jak urvaný ze řetězu. Potom ještě kousl svou Paní a kopl Paní Gábinu.
Lady Conn se rozzuřila.
"Tak poslouchej, ty malej parchante. Chtěl jsi ke mně do služby a podmínky znáš. Žádost o obřízku jsi svobodně podepsal a teď budeš vyvádět? Mohls to mít prakticky bezbolestně, ale teď si nezasloužíš úlevy. Gábi, vše bez umrtvení a prosím tři vlastnické cejchy navíc!"
Paní Gábina kývla, sáhla do šuplíku a vtáhla z něj roubík se silným řemenem.
"Vražte mu to do huby, řemeny protáhněte skrz podhlavník a pořádně utáhněte!"
Zarazila nás však a podívala se na zmítající se postavu.
"Já tě už někde viděla. Ale kde? Když mi to řekneš, možná ti odpustím ten kopanec a trochu zmírním bolest."
Odpovědí byla sprostá nadávka.
Paní Gábina kývla a my mu ucpaly nevymáchaná ústa.
Paní Gábina tentokrát nespěchala a i přes roubík se celým sklepením neslo hýkání a křik.
Při propichování bradavek málem převrhl operační stůl.
Nakonec dostal cejch mezi nohy, na podbřišek a nad pravé prso.
Když bylo hotovo, byl zpocený a bezvládně ležel.
Paní Gábina vzala jeho odřízlou předkožku a vyřízla z ní dvě stříbrné kuličky. Pak ukázala na mužův žalud, kde se rýsovala další.
Obratně žalud nařízla a vymáčkla zlatou kuličku. Mužík zase začal vřískat.
Paní Gábina vzala ze stolku miniaturní tubu, namázla z ní trochu ueleného gelu na ranku na žaludu a pevně stiskla. Asi po minutě stisk povolila a začala se věnovat šourku.
Lady Cat sebou trhla a požádala Dámy a mě, abycho s ní šly na chodbu.
Tam nás všechny sjela pohledem.
"Vím kdo to je. Je to bývalý nadháněč Doktorky. Dodával jí "materiál" na experimenty. Ty ho znáš taky, Gábi, že?"
"Bohužel ano. Jednou jsem s ním měla co dělat. Je to mstivý parchant. Nejen že prodával lidi doktorce, ale je členem mafiánského klanu. Co s ním uděláme?"
Do hovoru se vmísila Paní Gita.
"Dokonči celou operaci, pak ho dáme do separace, než přijede Justa s Fredem."
"Dobrá. Ty perly a zlaté kuličky bylo jeho poznávací znamení. Má ještě pět kuliček v šourku..."
"Tak je vyndej. Ale tak, aby to nebylo poznat." Přerušila ji Paní Gita.
Označkovaného a šperků zbaveného otroka jsme přenesly do cely pro těžké případy a Rajda ho hlídala.
Asi za hodinu dorazila Paní Justa s Fredem. Dámy jim předložily problém a po poradě bylo rozhodnuto mužíkovi vymazat mozek a udělat z něj sloužícího ducha pro Lady Conn.
Ta seděla v obýváku a kroutila hlavou. Paní Gita ji utěšovala a vysvětlovala, co udělají.
Lady Conn se při zmínce o gumování mozku zamyslela a pak poprosila, jestli bychom jí mohli také nějak z hlavy vymazat strach z toho člověka.
Paní Gita i Lady Cat souhlasily a Lady Conn vyplnila a podepsala žádost.
Nána přinesla náhradní psychokuklu a nasadila ji mužíkovi na hlavu spojila kabely s počítačem a zapnula ho.
Mužík zvadl.
Nána se obrátil na Dámy a řekl, že teď uslyší, jaké měl plány.
Mužík otevřel oči.
"Slyšíš mě?" Zeptala se ho Nána.
"Ano."
"Řekni nám své plány."
Mužík na něho obrátil oči.
"Pomsta. Jsem poslední. Jed v piksle. Do vody..."
"Kde je ten jed?"
"V pokoji. V mém kufru. Plechovka od krému na boty."
"Proč jsi ho nepoužil?"
"Nebyl čas. Zamčený v kleci."
"Kam bys ho vysypal?"
"Do studny. Malá nálož. Aktivace dvacet čtyři hodin."
"Kdo ti nálož dal?"
"Doktorka. Pomsta... Hehe. Tři dny v křečích... Udusíte se..."
Zaslechli jsme spěšné kroky. Fred následovaný Justou utíkali k pokoji Lady Conn.
Fred vtrhl do pokoje, vzal opatrně oba kufry i tašku a pelášil s nimi na dvůr a ven za vrata. Asi za dvě minuty se ozvalo se bouchnutí dveří od auta a Fred vběhl zpět do dvora a křičel ať zalezeme a zavřeme dveře.
Doběhl k nám a přibouchl za sebou dveře.
Ozval se mohutný výbuch. Vysypalo se několik oken.
"Kurva, to byla šleha!"Ulevila si Paní Gita.
Fred se na ni vážně podíval a něco řekl Paní Justě.
"Promiňte. Teď mu budu tlumočit. Byla tam piksla, ale obložená asi šesti kily výbušniny. Fred kufry sice odnesl dost daleko, ale zřejmě to odneslo i tvoje auto, Gito. Byla to past."
"Zatracená potvora. On si z nás dělá šoufky." Štěkla Paní Gábina.
Do toho přiběhly obě Dámy, které v pokojích opečovávaly své otroky a ptaly se, co to bylo za ránu.
Když jsme přišli opět do cely, mužík ležel natažený a vypadalo to, že klidně spí. Usmíval se.
Justa k němu skočila, ale když se ho dotkla, hlava se mu svalila na stranu.
Prohledala mu ústa a našla rozkouslou plechovou pilulku.
Opatrně ji pinzetou vyndala a pustila do sáčku, který jí nabídl Fred.
"Tak to bychom měli. Vzdychla Lady Conn a rozbrečela se.
"Tak dost!" Zaječela velitelsky Paní Gita.
"Jdeme udělat něco k jídlu a pak budeme řešit co dál. Mazejte, nebo vás seřežu všechny, Dáma nedáma!"
Sešli jsme se v sále, kde začala Lady Cat s Paní Gitou řešit co s obědem.
"Nic! Za hodinu tu bude naše speciálka a veze oběd od našeho kuchaře." Ozvala se Paní Justa.
"To letí na koštěti?"
"Ne, dva vrtulníky s naší speciální jednotkou." Odtušila Justa.
"Gito, nepůjdeš se podívat na své auto?" Špitla Lady Conn.
Paní Gita se na ni podívala a kývla. Obě se zvedly a odešly. V místnosti se rzhostilo ticho, které přehlušil vzdálený rachot.
"Zůstaňte tu!" Řekla Paní Justa a vyběhla ven. Nějakou dobu se po chodbách ozývaly kroky těžkých bot a znovu se ozval rachot, tentokrát startujícího vrtulníku.
"Náno, Dášo, pojďte rozdat jídlo."
Vyběhly jsme do kuchyně,kde nás čekalo několik várnic s výborným obědem. Celé odpoledne pak zabraly výpovědi všech zůčastněných, korunované předáním smluv, videozáznamu a obsahu přirození mrtvého otroka.
Paní Justa prohlásila, že se bohužel musí vzdálit a po srdečném rozloučení odjeli.
K večeři jsme dojedli zbytky od oběda a šli spát.

Probudil jsem se se zadkem Alice vraženým do mého klína.
Opatrně jsem se odsunul a slezl z postele.
Šel jsem se umýt a udělal jsem Alici snídani. Nebo jsem udělal snídani Lady Cat? Motalo se mi to v hlavě.
Po včerejšku mě všechno bolelo.
Záda jsem měl samý šrám, chodidla rozcitlivělá a šourek oteklý.
Zaklekl jsem na své místo a čekal.
Ozvalo se zaklepání a do místnosti vtrhla Paní Jil. Zarazila se při pohledu na mě.
"Jů! Ty jsi krásně vycepovaná hračka!" Řekla překvapeně.
"Hmffff... Uááá... Co se děje?" Ozvalo se z postele a Alice se posadila.
"Můžeš jít se mnou, Alice? Vem si Daga s sebou."
"Jo, jen se trochu obléknu."
Podívala se na mě, vstala a odemkla stoličku.
"Vem si široký obojek, výcvikovou klícku a princesky. Jsi pěkně zmordovaný."
Vše jsem si rychle oblékl a během chvíle ze mě byla princezna.
Teď už zase Lady Cat mi připnula vodítko a vyrazili jsme za Paní Jil.
Dovedla nás do kuchyně, kde seděla Paní Gita a snídala.
"Alice, máme drobný problém. Dnes měly Dámy odjíždět, ale některé se rozhodly tu zůstat a přinesly peníze předem. Ty jako majitelka máš hlavní slovo, co s tím uděláme."
"Kolik jich je?"
"Čtyři Dámy, tři otroci a tři otrokyně. Chtějí si tu udělat týdenní pobyt s plnou penzí."
"Takže dnes a zítra musíme zvládnout vaření sami a pak bude dovoz. Bude to zabíračka, ale zvládneme to."
"Dobrá, řeknu jim, že souhlasíš. A bacha, mám takové divné šimrání v zádech..." Zakončila Paní Gita a tiše dodala: "Justa přijede zítra, ale potají."
Pokývali jsme hlavami a Lady Cat jen dodala, že Justa sotva odjela.
"Abych nezapomněla, zůstane tu i Gábina se svou asistentkou." Vzpomněla si Paní Gita.
"V pořádku. Chci ale s Dámami mluvit." Řekla na to Lady Cat a zvedla se od stolu.
Podívala se dolů na Nánu, klečící nešťastně před plným krmítkem a zpět na Paní Gitu.
"Copak? Nesmí jíst?"
"Prý nemá hlad." Usmála se Paní Gita.
"Aha. Tak mu ho zařídíme, ne?"
Paní Gita se zasmála. "Náno, buď to okamžitě sníš a požádáš o nášup, nebo dostaneš na spankautomatu šedesát přes koule. Deset, devět, osm..."
Paní Gita mrkla na Lady Cat a bradou ukázala na Nánu.
Lady kývla, zula střevíček, položila nohu na Nánino temeno a pevně zatlačila. Náně zajelo krmítko až do krku. Nahrbila se.
Lady povolila o pár centimetrů a znovu došlápla.
Ozval se onen hnusný hlas, kvitující lačnost kurví tlamy a Lady povolila nohu úplně.
Nána seděla jako nemocný pes a z očí jí tekly slzy.
"...Tři, dva,..."
Nána polkla, nadechla se a vysoukala ze sebe: "Pa... paní Gito, prosím o nášup."
"No výborně. A abys neměla málo... dostaneš velký nášup."
A vytáhla velké krmítko. Takové, kterým mě týrala Lady Cat a postavila ho před Nánu.
Bylo plné.
Nána vytřeštila oči.
"Dobrou chuť, Nanynko."
Lady Cat se zasmála a odběhla. Když se vrátila, měla v rukou chromové zrcadlo, které položila pod krmítko.
"Dášeňce se to tak moc líbilo, že?" A usmála se na mě.
"Ano Lady Cat. Bylo to nádherné."
Náně se moc nechtělo, ale když Paní Gita zvedla trest na osmdesát ran, baštila jako by rok nejedla.
Všechny Dámy se výborně bavily obličeji, které jim ukazovalo zrcadlo.
Když Nána dojedla a poděkovala, obrátila se Lady Cat opět na Paní Gitu.
"Co tak udělat oběd ve velkém sále a probrat jejich záležitost?"
"To by asi bylo nejlepší řešení." Souhlasila Paní Gita.
"Dobrá. Tak my se jdeme najíst a pak přijdeme."
Odtáhla mě do našeho bytu a přikázala mi co si mám dát do krmítka.
Zasedla k snídani a bylo vidět, že u jídla přemýšlí.
Vysrkl jsem snídani a čekal.
"Máš ještě hlad?"
"Ne, Lady Cat."
"Tak umyj nádobí a půjdeme. Co tvá chodidla?"
"Mám je jen trochu citlivější, Lady Cat."
Až se sem odpoledne, nebo večer vrátíme, celého si tě prohlédnu.
Na vaření si vezmi pracovní kuchyňské oblečení.
Uvařili jsme oběd a připravili hostinu, po které Lady Cat poručila otevřít několik lahví vína.
Po přípitku se Lady otevřeně zeptala o co jde.
Slova se ujala ona zrzavá Dáma, která mi včera tak dala zabrat.
"Milá hostitelko. Vím, že je to příliš narychlo, ale rády bychom využily toho, že je tu i Gábina a má několik dní volno. Potřebujeme pro naše služebnictvo několik malých chirurgických zákroků, které jsme s Gábinou již konzultovaly a nemá s nimi problém. Samozřejmě, že veškeré náklady hradíme."
"Mohu vědět o jaké zákroky jde?" Zeptala se Lady Cat.
"Ano. Není to tajemství. Kvůli hygieně při nošení pásů cudnosti je nutné pásy občas sundávat. To odpadá, pokud má otrok úplnou obřízku. Takže naši tři otroci budou obřezáni. A navíc dostanou jako dárek do bradavek průvlačky jako má tvůj otrok. Dozvěděla jsem se, že je vlastníte i s instalačními nástroji.
Naše tři otrokyně dostanou pásy cudnosti nového typu, které jim budou připevněny přímo na přirození."
Lady Cat se zamyslela.
"To by asi šlo. Ale chci mluvit s každou otrokyní a každým otrokem v soukromí."
Zrzka se na ni podívala a kývla. "To chápu. Nemám námitek."
Dámy ještě dlouho probíraly podrobnosti, než se rozešly.
My s Nánou a Danem umyli nádobí a připravili ho na večeři.
Hned po příchodu do našeho bytu jsem se musel svléct a Lady mi pečlivě prohlédla celé tělo. Při pohledu na má záda pochvalně zamručela. Svlékla se a přitulila se ke mě.
Objal jsem ji.
"Ruce za záda!"
Otočila se ke mně.
"Ty chceš šukat. Přiznej se!"
"Ano, Lady Cat. Chci šukat."
"Super! Taky chci šukat."
Znovu jsem se pokusil ji obejmout.
Odskočila jako na péru, sebrala ze stolku bičík a několikrát mě švihla.
"Řekla jsem ruce za záda!"
Odešla z místnosti a za chvíli se vrátila s nafukovací Andulou.
Položila ji na postel.
"Tak hup na Anču a dokud se neuděláš, budeš šukat jako o život."
Vytáhla ovladač a něco navolila. Pták mi okamžitě ztvrdl.
Hodila mi lubrikant, prý abych si milenku nerozbil.
Bylo to tak strašně ponižující, že by mi normálně pták hned zvadl, ale takhle jsem ho vrážel do té gumové věci a přirážel ze všech sil. Lady chodila kolem občas mě švihla bičíkem a pořád mé snažení komentovala. Už jsem vystřídal všechny otvory a nic.
Pot se ze mě jen lil.
Lady se smála, že jsem nenasyta a že jestli si milenku poškodím, novou mi nekoupí.
Nakonec vymyslela "trojku" já hobloval Anču a ona projížděla můj anál obrovským dildem.
Najednou jsem ucítil šílený orgasmus. Hučelo mi v uších a před očima jsem měl barevné kruhy. Trvalo to dlouho. Mnohem déle než normální orgasmus a mělo to drobný nedostatek.
Vůbec jsem nestříkal.
Lady ze mě vytáhla dildo a já dlouho vydýchával. Nechala mě, dokud jsem se sám nezvedl.
"Tak jak se ti líbilo šukání, otroku?"
Po pravdě jsem přiznal, že nelíbilo, ale ten konec byl úžasný."
"To jsem ráda. Krásně ses červenal, když jsi lezl na Andulu. Vypadal jsi jako panic v bordelu!"
A začala se zvonivě smát. Dala mi pusu a nechala si políbit nožky.
"Obleč se. Je čas jít vydávat večeři. Po večeři s ostatními umyješ nádobí, umyješ Anču a vezmeš si ji s sebou do klece, aby ti nebylo smutno. A když se ti postaví, můžes ji ojet."
Poděkoval jsem a vyběhl za prací.
Večer jsem umyl Andulu, nacpal ji do klece, kde jen překážela a s ubrečenýma očima usnul při přemýšlení, co mě ještě čeká.

Vzbudilo mě brnění bradavek.
Otevřel jsem oči a uviděl Madam Cat, jak horní polovinou těla visí z postele a předvádí mi svá ňadra.
Okamžitě mě to vzrušilo.
Ozvalo se pípání.
"Á, nedovolená erekce... Ale co dnes ti to prominu. Jdi se umýt, dej si čistící program a udělej snídani."
U snídaně jsem dostal instrukce, že tentokrát budu oblečen jen do obojku.
Madam mě ani nenechala umýt nádobí a táhla mě k výdejně.
Po rozdání snídaní jsme se přesunuli do sálu, kde se už začaly scházet Dámy i se svými otroky a otrokyněmi.
Když jsme byli všichni, zjednala si Madam Cat ticho.
"Dámy, dnes budeme pořádat závod Tour de Pain. Otroci proti otrokyním.
Vždy jedna polovina bude šlapáním pohánět různé hračky, které budou týrat tu druhou polovinu. Pak bude půl hodiny na umytí a vymění se. Vyhraje ten tým, který za hodinu ujede největší vzdálenost. Rozdílení cen bude po obědě. Jako první budou šlapat otroci... hmmm... šlapat..."
Madam se zasmála a odvedla nás k "závodišti". Dvě ohrady, oddělené od sebe jednosměrným zrcadlem.
V jedné ohradě byla šlapadla s dynamy a análními kolíky místo sedadel.
v druhé ohradě byly tři spankové automaty a spousta různých drátů.
Dostali jsme opasky, ze kterých visely popruhy se sponami.
"Nasedat, pánové. Máte přednost."
Dámy nám pomohly do "sedel" a ony popruhy zapnuly pod našimi zadky, takže jsme se nemohli zvednout.
Za zrcadly bylo slyšet zvuky poutání tří otrokyň na automaty.
Madam Cat se postavila tak, aby viděla na obě strany.
"Připravit, pozor... START!"
Šlápli jsme do pedálů.
"Dámy, prosím, povzbuzujte borce na trati!"
Chvílí se nedělo nic. Pak se ozvalo plácnutí a kviknutí, následované dalšími plácnutími, až se vše ustálilo v pravidelném rytmu.
"Dámy, abyste věděly, spankové automaty napájí jeden borec, elektrošoky druhý a vibrační vajíčka třetí. Ale nikdo neví, koho čím zásobuje, nebo kdo ho čím zásobuje. Pokud byste chtěly, ukážu vám schéma."
Dámy chtěly. Zlomyslně se u studia pohihňávaly.
Chodily mezi námi a osahávaly nám svaly a nejen svaly a občas řekly Madam Cat, aby nás popohnala, když si myslely, že jsme pomalí.
Pot se z nás jen lil. Mně už strašně bolely svaly a štípaly mě oči. Navíc mě bolel zadek, otlačený kolíkem.
Za zrcadly už se občasný výkřik bolesti, nebo vyjeknutí změnilo v neustálý nářek a prosby o slitování.
"KONEC! Zastavte. Dámy, odpoutejte závodníky i trestané."
Dámy nás sundaly ze šlapadel a odvedly do velké koupelny, kde nás ostříkaly hadicí. Bylo to báječně osvěžující.
Následně jsme dostali ovoce a energetický nápoj a mohli jsme odpočívat.
Půlhodina uplynula jako nic.
Tentokrát upoutaly Dámy na automaty nás. Dostali jsme vibrační válečky do zadků a připojily nám dráty svorkami na bradavky.
Opět bylo odstartováno. Nejdřív jsem ucítil jen drobné vrnění v zadku, následované slabounkým výbojem do bradavek.
Pak přišla první rána na zadek. Nebyla moc silná, ale hned přišla druhá, třetí...
Po hodině už jsme kvíleli a naříkali stejně jako děvčata předtím.
Konec závodu byl vysvobozením.
Zadek mě bolel a pálil. Bradavky bych raději neměl a vytažení vibrátoru taky nebylo moc příjemné.
Opět nás Dámy ostříkaly vodou a šli jsme k obědu, ke kterému jsme si museli sednout na židle bez podušek.
Takový rozbitý zadek člověku vezme chuť na jídlo.
Hodina odpočinku v kobkách byla úžasná.
Na vyhlášení vítězů nás Dámy vyvedly do sálu a postavily před závodiště.
Madam se postavila doprostřed a četla z listu papíru.
"Takže. První ročník Tour de Pain je za námi. Otroci ujeli celkem stočtyřicetdva kilometrů. Otrokyně ujely celkem stodvacetčtyři kilometry, což znamená, že otrokyně vyhrály. Už jen proto že v tomto domě žena nikdy neprohrává."
Pokynula Dámám. "Zavažte prosím otrokům oči."
Dámy nám natáhly na hlavy kukly s vystřiženými otvory na nos a ústa.
"Děvčata, užijte si svůj den vítězství!"
Někdo mě strhl na zem, sedl mi na obličej a malé ruce s ostrými nehty mi začaly surově mačkat prsa. Ucítil jsem, jak mi někdo udělal smyčku pod varlaty a silně utáhl.
Zaječel jsem.
Klín na mém obličeji se začal pohybovat.
Vystrčil jsem trochu jazyk.
Tichý vzdech byl potvrzením správného počínání i výzvou k pokračování.
O můj obličej se třel horký zadek.
Lízal jsem jak o život a přitom ječel, protože mi někdo zatínal nehty po celém těle a mačkal mi koule.
Nakonec se tělo sedící nade mnou roztřáslo a zmizelo.
Ležel jsem na zemi a oddychoval. Čísi ruce mi pomohly na nohy.
Ucítil jsem, že vedle mě někdo stojí.
"Bolí to moc, drahý?" Šeptla mi Madam Cat do ucha.
"Trochu, Madam."
"Tak mám pro tebe dáreček, na který nikdy nezapomeneš!" Zasykla výhrůžně a nahlas houkla: "Přivažte ho na lavici! A pořádně, aby se nemohl hnout!"
Spousta rukou se mě chopila a za okamžik už jsem se opravdu nemohl ani pohnout.
Něco se mi přilepilo na záda a hned nato začala dopadat jedna rána přesně vedle druhé. Záda mě bolela, pálila a ať jsem ječel jak jsem chtěl, nikdo se neslitoval. Nechápal jsem proč jsem tolik bit. Co jsem udělal?
Najednou vše skončilo. Byl jsem odpoután a postaven na nohy. Cítil jsem, jak mi kdosi cosi sloupává ze zad.
Kukla z mých očí zmizela. Proti mně stála má Madam Cat a krásně se usmívala.
V očích jí podivně jiskřilo.
Dvě otrokyně jí přinesly umyvadlo s houbičkou.
Opatrně a citlivě mi omyla záda a mávla ke dveřím.
Nána s Danem se z nich vyřítili s velkým zrcadlem a zastavili přede mnou.
Madam Cat mě pohladila po tvářích, políbila mě a řekla:
"Něco jsem ti chtěla říct, ale chtěla jsem, aby sis to pamatoval hodně dlouho, nejlépe navždy. Tak mi Dámy pomohly a máš to napsané na zádech."
postavila mě před zrcadlo.
Já se pomalu otáčel, až jsem na svých rudých zádech uviděl velké, černou barvou orámované srdce a pod ním jediné slovo: TÁTA
V tu chvíli mi to došlo.
Otočil jsem se k mé Madam Cat.
Usmívala se, pak se svět zakymácel a já omdlel.
Probudila mě studená voda, kterou mi někdo otíral obličej.
"Tyhle otroci prd vydrží." Štěkla zrzka, ale byla hned umlčena Lily.
"Drž zobák a tleskej, dyť je to děsně romantický!"
Když utichl aplaus, postavil jsem se na nohy a hned si klekl Madam Cat k nohám a políbil jí obě ruce.
"Děkuji, lásko!"
"Za výprask?" Zasmála se.
"Za tu úžasnou zprávu."
"Ach tak. To ale pro tebe znamená, že tě bude čekat spousta práce navíc. Ale to doladíme."
Otočila se k obecenstvu: "Dámy a ostatní tvorové. Omluvte nás prosím, musím se svým otrokem něco probrat."
Připla mi vodítko na obojek a za potlesku mě odvedla ze sálu.
Beze slova mě dovedla do našeho bytu.
Tam mi sundala obojek.
"Pojď. Dnes mám na tebe hroznou chuť." Skácela mě na postel a skočila za mnou. Ten večer byl úžasný a plný milování.
Usnuli jsme až v noci vzájemně v náručí.

Probudila mě erekce. Šíleně mohutná a neodbytná. Asi jsem zasténal, protože se nade mnou ozval smích Madam Cat.
Otevřel jsem oči a uctivě jí popřál dobré ráno.
"Dobré ráno má hračko. Hádej co tě dnes čeká." Odpověděla mi s úsměvem.
"Nevím, Madam Cat."
"Tak já ti to povím. Dnes uděláš mně i sobě snídani, vše po snídani uklidíš a v deset hodin budeš klečet oblečený jen do speciálního obojku před vchodem do velkého sálu. Obojek najdeš v koupelně.
Snídáš z nového krmítka. To je ještě v krabici na kuchyňské lince.
Teď si tě umyju, abys nedělal blbosti."
Odpoutala mě a odvedla do koupelny.
Ruce mi připoutala krátkými řetízky k bradavkám a dlouho mě umývala.
Bylo to velmi příjemné a vzrušující, ale pták se mi nezvedl. Cítil jsem nadrženost, chuť na jakýkoliv sex, ale tam dole se nic nedělo.
Umytý a osušený jsem udělal snídani a vše donesl do pokoje.
Nové krmítko bylo trochu tenčí, ale mnohem delší. Vešlo se do něj i víc potravy.
Že mě Madam chce potrápit jsem poznal podle toho, že jsem si měl do krmítka přichystat jahodový jogurt s kousky ovoce. To dá mnohem větší námahu dostat z krmítka, protože kousky ucpávají otvor.
Madam mi ale zakázala jíst. Sama se najedla, nechala si políbit nožky a ruce a vyzvala mě, ať ji i s krmítkem následuji do koupelny.
Tam krmítko pomocí přísavky připevnila na zrcadlo proti mé puse.
"Tak hezky otevři pusinku a dáme se do toho."
Postavila se za mě a pevně mě vzala oběma rukama za hlavu.
Vzal jsem do pusy konec krmítka a Madam začala tlačit.
Proti sobě jsem v zrcadle viděl svůj obraz. Viděl jsem, jak ta gumová věc mizí v mé puse, jak vyvaluji oči a koulím jimi. I na mém krku bylo vidět, kam až krmítko zajíždí.
"Tak co bude? Koukej baštit!"
Začal jsem jazykem a rty vymačkávat z krmítka jogurt.
Cítil jsem, jak mi prochází hrdlem do žaludku, ale chuť jsem necítil.
Tedy vlastně ano. Pachuť gumy.
"Už chápeš, co mě na tom tak vzrušuje? Podívej se sám sobě do očí. Vidíš v nich tu oddanost a to sebepřemáhání? Vidíš jak jsi směšný s tím gumovým kokotem v hubě? Já vím, že ty víš, že sama vím, jaké to je. A protože to vím, o to víc si to užívám.
Představuji si, jak s tím bojuješ, jak bys chtěl znát chuť toho, co do tebe teče.
Ale chuť je jedna z věcí, kterou budeš mít jen za odměnu. Tak povytáhnout, polknout á... zasunout.
Postupně jsem se dostal až nadoraz.
Madam mi jednou rukou tlačila na zátylek a druhou mi jezdila po krku a zkoumala, kam až krmítko zajelo.
Ale konec nenahmátla. Potom mi její ruka z krku zmizela.
Najednou se mi postavil pták.
"Jů, to je krásné, že tě to taky vzrušuje! Takhle tvrdého ptáka jsi nikdy dřív neměl! To znamená, že se ti líbí pevnější ruka!"
Nelíbilo se mi to. Měl jsem dávivé stahy a vzrušení jsem necítil. Ale ptáka jsem měl jako kámen.
Madam mě chytla opět oběma rukama za vlasy a začala mi s hlavou pohybovat sem a tam.
Bylo to šílené. Oči se mi zalévaly slzami, krk mě pálil a bolel a najednou mě strhla na zem a sedla si mi na obličej. Ucítil jsem vůni její kundy a jazykem se dotkl jejího poštěváčku.
Zasténala a začala do mě pumpovat svou šťávičku. Polykal jsem jako o život, protože jsem se nechtěl utopit.
Zhroutila se mi kamsi za hlavu a já cítil jen její chvějící se tělo a chuť její šťávy.
Po chvilce ze mě slezla. Nechala mě ležet a šla si dát sprchu.
Pak si něco zapsala do notýsku u zrcadla, kam si dělala poznámky a pručila mi, abych umyl krmítko a vzal si obojek.
Ten byl velmi zvláštní.
Byl totiž kombinovaný s pouty na ruce.
Byl u něho krátký návod: Dej si obojek kolem krku a uzavři ho. Uzamčení ti potvrdí cvaknutí.
Postav se zády ke zdi tak, aby se obojek o zeď opřel. Vlož ruce do pout a zatlač dozadu. Dvě cvaknutí potvrdí tvé uzamčení.
Udělal jsem vše podle návodu a měl jsem ruce pevně připoutané asi deset centimetrů od krku s dlaněmi ve výši očí.
První zkouškou bylo se vůbec dostat ke dveřím sálu.
Tam už klečela Nána.
Klekl jsem si vedle a za chvíli přišel Dan. Všichni jsme byli "oblečeni" stejně.
V sále už bylo veselo. Dámy to tentokrát rozjely ve velkém.
Už mě začala tlačit kolena, když ze sálu vyšla Madam Cat a za ní dvě nahé ženy s obojky na krcích.
Madam připnula vodítko k mému obojku a otrokyně si rozebraly Nánu a Dana.
Odvedly nás do sálu.
Tam už byly na pódiu připraveny tři zvláštní stojany, zakončené nahoře malou kostkou. Před tyčí nesoucí kostku byla ještě jedna krátká tyč, zakončená zvláštně tvarovaným dildem. Madam mě postavila k prostřední tyči a můj obojek secvakla s kostkou.
Zepředu mi k obojku podobně přicvakla velký půlkruh, takže jsem neviděl dolů. Pak mi do zadku zavedla to podivné dildo co nejvýš a kriticky s odstupem zhodnotila svou práci.
Danovi i Náně se vedlo stejně.
Lady Cat zatleskala a požádala o klid.
Dámy, otroci i otrokyně na ní upřeli oči.
"Dámy a ostatní tvorové."Začala Lady svou řeč. "Dovolte, abychom vám předvedli plody našeho zkoumání a technického vývoje v oblasti kontroly otrockých přirození.
Jak jistě víte, naši tři dobrovolníci..."
Při slově dobrovolníci, mi po zádech přejel mráz.
"...byli podrobeni operativnímu zákroku, při němž jim byl do stydké oblasti vložen přístroj, kterému říkáme Dálkový ovladač otrockých přirození.
Tady mám takovouto krabičku. Stiskem levých tlačítek se nastavuje intenzita dané funkce, stiskem pravého dojde k zapnutí funkce. Třeba nahoře nastavím intenzitu sto procent a stisknu START."
Dámy zašuměly překvapením. A já sebou cukl, protože můj pták najednou ztvrdl a trčel dopředu jako oj. Ale já necítil vzrušení. Jen erekci. Až bolestivě tvrdou.
"Dalšími tlačítky lze ovládat citlivost vedoucí k orgasmu. Lze jej buď úplně zakázat, nebo citlivost zvyšovat až k okamžitému orgasmu.
Pomocí žlutého tlačítka lze naopak způsobit výron semene bez orgasmu.
Kombinace nastavení ovladačů může být velmi široká a lze ji použít k odměnám, trestům, či k otrocké službě jako takové.
Zde jsou tři ovladače tří pokusných subjektů. Můžete si je vyzkoušet, Dámy."
Dámy se o ovladače málem popraly.
Zkoušely na nás kde co, ale vrchol byl, když nám úplně "vypnuly" citlivost i erekci a přivedly tři otrokyně, kterým poručily, že mají deset minut na to, aby nás přivedly k orgasmu.
Děvčata se snažila, seč mohla, ale nic z toho nebylo. Ani jsem nevěděl, že se mě někdo dotýká.
Bylo to velmi stresující.
Po deseti minutách Dámy otrokyně zastavily.
Pomocí ovladačů nám ztopořily ptáky a poručily jim, aby si je narvaly až do krku.
Litoval jsem drobounkou rusovlásku, která se musela nasoukat na Nánu.
Když se jim to povedlo, nechaly nás Dámy vystříkat. Opakovaně. Děvčata musela vše spolykat a poděkovat.
Dámy jim oznámily, že nesplnily rozkaz nás přivést k orgasmu a že další den se zůčastní závodu nazvaného Tour de Pain.
Nás tři Lady Cat odpoutala a zahnala do kobek v podzemí.
Tam nám byl donesen oběd, opět v krmítkách. Ostatně, ruce jsme měli stále připoutané k obojkům, takže bychom se jinak ani nenajedli.
Dlouho se nic nedělo a podle mého odhadu už musel být večer.
Usnul jsem na pryčně jako nemluvně, ale probudily mě kroky.
Madam Cat otevřela dveře a beze slova mi připnula k obojku vodítko.
"Jdeme!" Sykla a trhla vodítkem.
Když jsme procházeli sálem, udivila mě plátěná zástěna, za kterou se činili neznámí lidé.
Madam si všimla mého pohledu a beze slova mi vlepila facku. Zasyčela, že mám koukat pod nohy a ne kde co lítá.
Dovedla mě do našeho bytu a nechala spáchat hygienu.
Pak mě poslala spát a odešla.
Dlouho se mi koulelo hlavou, co se jí asi mohlo stát, že se jí tak změnila nálada.
Pak jsem usnul.

Vedle mě někdo tiše chrápal.
Probudil jsem se.
Byla to Nána.
Ležela na posteli s rozporkou mezi nohama.
Nadzvedl jsem se a podíval se na své nohy. Také jsem měl mezi nimi rozporku.
Ucítil jsem svědění v rozkroku a chtěl se podrbat. Zjistil jsem, že to nepůjde, protože mám pouta na rukou na krátkých řetízcích k posteli.
Zase jsem si lehl. Měl jsem sucho v krku.
Netrvalo dlouho a nad postelí se objevila Madam Cat.
"Á, už jsi vzhůru? Tak dobré ráno, nový otroku. Jak ses vyspinkal?"
"Děkuji, Madam Cat, dobře."
"Tak to jsem ráda. Dnes a zítra budeš ještě ty i ostatní takto ležmo, v úterý budeš moci vstát."
Něco mě napadlo.
"Ale vždyť je sobota!"
"Ne, je neděle odpoledne. Chtěly jsme ještě udělat nějaké testy, tak jsme vám prodloužily spánek. Mimochodem, byl to velký úspěch. Vše funguje jak má a Paní Gábina na tebe bude dlouho vzpomínat."
Zaškrundalo mi v břiše.
"Donesu ti jídlo a pití."
Za chvilku byla zpět s tácem plným jídla.
"Uvolním ti ruce, ale jestli si sáhneš mezi nohy seřežu tě jako psa." Pohrozila.
Snědl jsem všechno, dostal sladké políbení a znovu usnul.
Zbytek dne i celé pondělí byly klidné a kdyby za někým z nás nepřišly občas Dámy, asi by nám bylo smutno. Nána nemluvil vůbec a Dan jen málo.
V úterý nás Dámy odpoutaly a vyhnaly z pelechů.
Omyly nás, oblékly do šatiček a mohli jsme dělat lehkou práci.
Tak jsme fungovali skoro čtrnáct dní.
Vaření, masáže nožiček, lízací povinnosti, lehký úklid a spousta drobných prací kolem domácnosti.
Zase byl pátek a výjimečný sněm sesterstva.
Tentokrát bylo vše v normálu. Nosili jsme jídlo, servírovali, pomáhali s kdečím až do večera.
Paní Gábina chodila v tmavých brýlích a Dámy se jí pochechtávaly.
Nechávalo ji to chladnou a jen se usmívala.
V deset večer nás naše Dámy zahnaly spát, protože nás prý čeká náročná sobota.

Několik dalších dní nám zabralo definitivní dodělání bičového centra, nebo jak to označila Paní Gita - práskárny.
Vše bylo uděláno a hotovo a čas trochu zpomalil.
Sloužil jsem své Lady Cat, ale nebyl jsem ani trestán, ani milován. Byl jsem užitečné zvíře.
Zbavil jsem se všech modřin a pomalu zapomněl, že jsem něco podepsal. Až...
Přišel jeden z pátků, kdy se opět mělo sjet celé sesterstvo.
Od rána jsme všichni pracovali na realizaci. V poledne bylo vše vypucované, všude nádobky s desinfekcí, půjčovna a prodejna hraček plná, sál připravený jídelna, sklepy...
Krátce po poledni přijely první Dámy.
Vše bylo nacvičené a běželo jako na drátkách.
Dámy se ale chovaly zvláštně. Žádné obvyklé hašteření, žádné stížnosti. Všechny se usmívaly a měly dobrou náladu. Některé mě i pohladily, když jsem jim na pozdrav líbal ručku.
Tentokrát mělo zasedání začít dříve.
Těsně před pátou hodinou odpoledne jsme byli s Nánou a Danem nastoupeni v jídelně a očekávali rozkazy.
Po přivítání a přípitku si Paní Gita vzala slovo a začala mluvit o všem možném. Vše vyvrcholilo jejím prohlášením o pokroku v elektronice a pozváním k "drobnému experimentu".
"Dámy. Dnes se budou psát dějiny. Naši tři otroci dobrovolně souhlasili s aplikací moderních ovladačů samčích pohlavních orgánů, konkrétně typem OSPO-1 a neviditelných vodítek typu NV-1.
Všechny operace provede naše drahá Sestra Gábina. Všechny operace budou omezeně přístupné publiku, takže vás prosím, abyste se domluvily, která z vás chce být přítomná operaci kterého otroka. První půjde na řadu Nána, pak Dan a nakonec Dag, neboli Dášeňka.
A protože jsou naši otroci tak odvážní, dostanou navíc malý dárek, který vymyslela Sestra Gábina a Náně se podařilo jej zrealizovat, aniž věděl co dělá.
Prosím naše pomocné otroky, aby se ujali práce a Paní Jil, aby preventivně vyčistila Nánu."
Paní Gitu odměnil velký potlesk a Paní Jil odvedla pobledlou Nánu do koupelny.
Dámy se zatím zapisovaly na listinu.
Paní Gábina oznámila, že je čas na první operaci a odešla s malým houfem Dam a dvěma otrokyněmi do ordinace.
Ostatní Dámy se zatím začaly bavit po svém. Ale bylo to tentokrát takové strnulé.
V sedm hodin večer odvedly Dana. Bylo na něm vidět, že by nejraději utekl. Paní Jil a Lady Cat ho ale vzaly pod ramena a vedly ho jako loutku.
Přišla ke mně Paní Justa.
"Neboj. Tvá Lady tě má moc ráda a nechce ti ublížit. Řeknu ti tajemství. Pokud budou účinky tak skvělé, jak jsou slibovány, bude Fred čtvrtým z vás."
Podíval jsem se na ni.
"A on chce?"
"Na to se ho ptát nebudu. Mé slovo je pro něho zákon a on to ví. Je šťastný, když o něho pečuji, ať je to jakákoliv péče.
A ty by sis to měl uvědomit také. Slyšela jsem, jak jsi vzdoroval."
"Budu nad vašimi slovy přemýšlet, Paní Justo. Děkuji vám."
Pohladila mě po tváři.
"Přijdu se na tvou operaci podívat. Ani já nechci, aby Ti někdo ubližoval zbytečně."
"Děkuji vám Paní Justo." Řekl jsem a v očích měl slzy.
" Nebreč, nebo ti budu muset ublížit sama!" Špitla s potutelným úsměvem a odešla si sednout zpět na Fredova záda.
Až teď jsem si všiml, že mu ze zadku visí mohutný vlčí ocas.
Před devátou hodinou večer přišly pro mě.
Když jsem viděl ty dvě Dámy, jak ke mně míří, projel mými zády mráz.
Nějak mi ztěžkly nohy a vyschlo mi v krku.
Lady Cat přistoupila přede mě a tiše řekla: "Je řada na tobě. Budeš blbnout?"
Nadechl jsem se, napřímil a řekl že blbnout nebudu.
"Výborně. Takže se do tebe zavěsíme a povedeš ty nás."
Kývl jsem hlavou a vyrazili jsme.
Došli jsme do koupelny. Absovoval jsem krátký, ale důkladný program na čistícím stroji, pak jsem na sebe dostal andělíčka a sešli jsme do sklepa.
Před ordinací se ke mně Lady Cat přitiskla, políbila mě a podívala se mi do očí.
"Miluju tě, Dagu. Jsi vše, co mám."
Viděl jsem na ní, že je také trochu nervózní.
V ordinaci už bylo docela plno.
Paní Gábina si mě naštelovala na gynekologické křeslo a s pomocí svých otrokyň mě pevně připoutala. Do ruky mi jedna z otrokyň zavedla kanylu. Paní Gábina se zastavila u mé hlavy, na kterou mi položila obě ruce.
"Dámy, Sestry. Ač rády tvrdíme, že za samečky myslí většinou jejich přirození, není to pravda. Za vše může mozek a spousta chemie. Mozek odešle signál a péro se postaví. Mozek vyšle signál a péro se nepostaví. Mozek je počítač a nervy k orgánům jsou vlastně jakési dráty. My na ty dráty dáme takovou drobnou krabičku a ta dokáže buď vyslat falešný signál, nebo pravý odstínit.
Začalo mi být všechno jedno.
Všiml jsem si, kdo kolem mě stojí. Paní Gita, Lady Cat, Paní Jil, Paní Justa a několik dalších.
Paní Gábina domluvila a ... nebylo nic.

Nespal jsem moc dlouho, když mě vzbudila bolest.
Panika, pochopení, a pokus se umístit do původní polohy. Tenhle nový hlídač reaguje na centimetrové pohyby.
Znovu jsem usnul.
Znovu probuzení bolestí.
K mé škodě jsem se nadzvedl a tím zkrátil lanko. Bylo mi jasné, že teď už si nelehnu.
Nebo...
Nahmatal jsem silnou vlněnou houni a udělal si z ní plochou podložku.
Přes strašnou bolest jsem povytáhl lanko z krabičky, levou rukou ho podržel, aby se znovu nenamotalo a podložil si záda a hlavu složenou houní.
Znovu jsem si lehl a pustil lanko.
Bolest utichla.
Tak jsem se protloukl celou nocí.
Ráno mě vzbudily šoky do koulí. Lady mi totiž večer nasadila klícku.
"Dobré ráno otroku." Ozvalo se nade mnou.
"Dobré ráno Madam Cat." Odpověděl jsem.
Madam vypnula klec, odemkla hlídací lanko a pustila mě ven.
"Tak jak se ti líbí nový hlídač, otroku?"
"Je velmi účinný. Děkuji vám, Madam Cat."
"To mě moc těší. Je to prototyp. Už jsem přišla na pár dalších vylepšení a Nána na novém už pracuje. Těš se."
Laškovně se usmála a mrkla šibalsky okem.
Zamrazilo mě v zádech.
Šel jsem se umýt a udělat snídani.
Jedl jsem na klekátku a z krmítka.
Po snídani se mě Madam opět zeptala, jak jsem se rozhodl.
Odpověděl jsem, že mé rozhodnutí je stejné jako včera.
"Hmmm, že ty mi chceš udělat radost svým utrpením, šibale?"
"Pokud vás to potěší, Madam Cat, tak ano."
"Výborně! Umyj nádobí a pracovní oděv jako včera!"
Opět jsme pracovali v podkroví pod dohledem. Sice jen ve dvou, ale práce nám šla dobře.
Bylo kolem desáté hodiny, kdy byla vyhlášena přestávka. Tedy pro Dámy a blonďáka. Já se musel postavit do rámu a chytit se za oka.
Tentokrát bosý.
Madam mi opět přicvakla lanko do oka nad hlavou a chvíli se na mě dívala s pohledem sochaře. Pak něco tiše řekla blonďákovi. Ten kývl hlavou a zmizel mi za zády.
"Mám pro tebe zpestření, otroku. Aby ses mi náhodou nenudil!"
Zasmála se a poručila mi zvednout patu. Ukázala mi malé prkénko, ze kterého trčel asi deset centimetrů dlouhý ostrý vrut.
"Tohle dostaneš pod paty."
Za okamžik jsem stál na špičkách a zatínal zuby bolestí, která se probudila v lýtkách.
Do toho se mi opět probudila prostata a začal mi tvrdnout pták.
Nevěděl jsem co dřív. Udržovat stabilitu, snažit se nešlápnout na ostré vruty, nebo se snažit potlačit vzrušení?
"Ó, promiň. Já vlastně zapomněla, že tyhle hroty jsou už zbytečné." A odkopla obě prkénka stranou.
"A ještě něco jsem ti zapomněla dát. Roubíček!"
Za chvíli jsem už opět mohl dýchat jen nosem.
"Takže zapínám stopky..."
Dámy si opět sedly do křesílek a dobře se bavily.
Byla to šílená směs vzrušení, jeho potlačování, bolesti, sebezapření a umíněnosti se nevzdat.
Celý svět se scvrkl do mého utrpení.
Vytrhlo mě z něj až pohlazení.
"Ty jsi ale vytrvalý hrdina!"
Madam Cat stála u mě a odepínala mi lanko hlídače.
"Vydržel jsi dvacet pět minut! To jsem nečekala. Už se můžeš pustit a normálně se postavit."
Nešlo to. Zradily mě prsty. Byly zaťaté v křeči.
Zavrtěl jsem hlavou, protože jsem měl stále ještě roubík.
"Co ne? Chceš nášup?"
Opět jsem zavrtěl hlavou a vyloudil pár tlumených zvuků do roubíku.
"Jo ahá. Promiň." Madam mi vyndala roubík.
"Nejde to, Madam Cat. Mám prsty v křeči."
"Dane, opatrně mu vyvlékni prsty z ok a zkus mu je narovnat!" A vrazila mi roubík zpět do pusy.
Asi věděla proč. Když mě Blonďák Dan vyhákl, nohy mě neunesly a křeč mě zkroutila celého.
Kňučel jsem do roubíku a slzy mi tekly proudem.
Madam Cat vydávala rozkazy a snažila se mi rozmasírovat svaly.
Ucítil jsem teplo a svaly se začaly uklidňovat.
Za chvíli už jsem mohl klidně ležet.
Bylo mi strašně. Byl jsem zpocený a celý jsem se třásl.
"Až budeš schopný se hýbat, čekám tě u svých nohou!" Řekla a vyndala mi roubík.
"Rozumím, Madam Cat. Bude to brzy."
"V to doufám!"
Ještě chvilku jsem se vydýchával a pak se zkusil pohnout. Trochu to bolelo, ale cítil jsem, že riziko křeče pomalu mizí.
Po čtyřech jsem přelezl ke své Madam a v kleče se jí zahlásil.
"Tak jak se ti líbila dnešní zkušenost?"
Zeptala se mě s úsměvem.
"Bylo to strašné, Madam Cat." Přiznal jsem.
"Už jsi zjistil, že tvrdohlavost a zarputilost může bolet?"
"Ano, Madam Cat."
"Takže jak zní odpověď na mou otázku dnes? Ale dobře si ji rozmysli, protože pokud mou nabídku odmítneš, absolvuješ dnešní zážitek každý den."
Hlavou mi proběhly poslední čtyři dny a já zjistil, že podobnou zkoušku už bych znovu nezvládl. Ucítil jsem, jak mi tečou slzy a jak mám sucho v krku.
"Má skvělá Madam Cat. Přijímám Vaši laskavou nabídku a prosím o provedení navrhovaného zákroku."
"Výborně! Tak se mi to líbí!" Řekla Madam a položila na stolek papír a pero.
"Tady to podepiš!"
Podepsal jsem.
"Ani sis to nepřečetl. Proč?"
"Protože je mi už jedno, co podepisuji, Madam Cat. Jestli je to můj rozsudek smrti, zemřu, ale už nebude zádná tak strašná bolest."
"A co když jsi podepsal rozsudek, kde žádáš o stejnou bolest každý den?"
Otázala se Madam s úsměvem.
Hrklo ve mně a zatočila se mi hlava.
"Tak abys věděl, co jsi podepsal, ti to přečtu."

Já, Dag Rab, manžel a osobní otrok Alice Rabové - alias Madam Cat, pokorně a s plným vědomím všech důsledků žádám o:
1. Provedení drobného chirurgického zákroku za účelem zvýšení mé ovladatelnosti.
2. Aplikaci elektronického ovladače samčích pohlavních orgánů.
3. Aplikaci podkožních lokačních tělísek.
O totéž prosím i u všech otroků, trvale sloužících na Tvrzi.
Zároveň slibuji, že přijmu jakékoliv další ovládací, či trestné zařízení, které bude považováno Madam Cat za vhodné a bude mi nařízeno.
Podpis: Dag Rab
Svědci: ...

Koukal jsem na ni s otevřenou pusou. Došlo mi, že jsem odsoudil nejen sebe, ale i Dana a Nánu.
Podíval jsem se na Dana.
Klečel se svěšenou hlavou.
"Promiň, Dane." Špitl jsem.
Podíval se na mě.
"Neomlouvej se. Já podepsal totéž po dvou výpraskách..."
Paní Jil vstala a jeho řeč uzavřela párem facek.
"Svévolné mluvení. Píšu si!"
Paní Gita se na mě usmála.
"Nána podepsal po jednom výprasku přes koule. Ty jsi nám dal pěkně zabrat!"
Madam Cat vstala a zatleskala.
"Vy dva, mazejte do kuchyně a uděláte oběd! Oba se pořádně osprchujte. Budeme obědvat v jídelně.
Za hodinu a čtvrt už jsem šel oznámit Dámám, že oběd je hotov.
Všichni jsme jedli u stolu.
Byl to velmi slavnostní oběd.
Odpoledne jsme strávili opět prací.
Celé bičové centrum už bylo skoro hotové. Zbývaly jen drobnosti a lakování.
Večer si mě Madam Cat přivázala k posteli a vysázela mi na zadek 23 ran rákoskou. Ale nebyly moc silné. Prý aby měla pořádek v účtech.
Potom mi nasadila normální klícku a poslala mě do klece. Sama mi připnula lanka a odešla.
Dlouho jsem přemýšlel, co se mnou bude. Velmi dlouho.
Usnul jsem tak tvrdě, že jsem návrat Madam Cat ani nezaregistroval.

Probudilo mě pohlazení a cvrnknutí do bradavek.
"Vstávat, otroku. Musíš sloužit své Lady!"
Řekla to tááák něžně a s úsměvem, že nebýt připoutaný, okamžitě bych ji objal.
"Dobré ráno Madam Cat."
"Tak co? Už sis to rozmyslel?"
"Nerozmyslel, Madam Cat."
"Tak teď nevím, jestli se mám zlobit, nebo se těšit. Dnes jsem si pro tebe připravila něco opravdu rozkošného. Udělej mi snídani a sobě do krmítka na potom."
Odvázala mě a já šel po své práci.
Madam se nasnídala, nechala mě umýt nádobí a opět mi nasadila natahovák šourku. Místo kolíku, který jsem měl předtím mi však dala jiný. Dlouhý, zkřivený a posázený hrboly.
Skrz bradavky mi prostrčila dlouhou tenkou tyčku s malou oblou krabičkou a kroužkem uprostřed.
"Tohle je dnes tvůj pracovní oblek, drahý." Zasmála se, připla mi vodítko do kroužku uprostřed tyčky a táhla mě za kozy k Paní Gitě.
Tam už byl připravený blonďák i Nána u nohou svých Dam. Společně jsme šli do podkroví.
Hrubou stavbu už jsme měli hotovou, ale zbývala ještě spousta dodělávek.
Každý z otroků nesl pro svou Dámu křesílko a Nána se ještě vrátil pro stolek.
Na pokyn jsme začali s prací.
Mohutný rám bylo nutné osadit oky a navijáky.
Zrovna jsem držel nad hlavou velký šroub s okem, na který zvrchu nasazoval Nána matici, když jsem uslyšel tiché zachichotání.
Ucítil jsem zvláštní tlak na prostatu a pták mi ztvrdl. Jenže v tu chvíli jsem dostal výboj do koulí, který mě srazil na kolena. Pak ještě několik, dokud mi pták zase nezvadl.
Znovu jsem se postavil. Zvedl jsem další oko, když to celé začalo znova. Během půl hodiny jsem měl erekci snad desetkrát.
Dámy se báječně bavily a Nána dostal pochvalu za výborný vynález.
Byl jsem zpocený a třásly se mi nohy. Odvčera zhmožděná lýtka začala opět silně bolet.
Dámy poslaly blonďáka uvařit oběd, že chtějí obědvat v podkroví.
Madam Cat se zvedla a došla ke mně.
"Chytni se za dvě oka a pevně se drž!"
Provedl jsem rozkaz a čekal.
Lady cosi stiskla na krabičce mezi mými bradavkami a vytáhla z ní kroužek na tenkém lanku. Lanko připnula pomocí karabiny nad mou hlavou.
"Odteď, kdykoliv se lanko pohne, dostaneš lekci. Pusť oka a udělej dřep."
Opatrně jsem pustil oka a povolil kolena. Čekal jsem impulzy do bradavek, nebo koulí, ale najednou jsem měl pocit, že mi někdo drtí hrudník. Zalapal jsem po dechu. Klesal jsem dolů a bolest se zhoršovala. Přešla i do zad a hlavy. Neskutečná, krutá tepající bolest. Někde někdo křičel strašně křičel. Došlo mi, že to křičím já sám.
Dostal jsem se asi do poloviny dřepu a bolest byla tak příšerná, že mi povolil svěrač a kolík vypadl ven. Navíc jsem se i pomočil. Ve snaze si ulevit jsem se začal zvedat, až jsem se znova chytil za oka. Bolest sice zmizela, ale Madam Cat mi nekompromisně narvala kolík zpět do zadku a proti vypadnutí zajistila postrojem z řemínků. Navíc mi opět dala roubík.
"Když to vydržíš dvacet dvě minuty, nedostaneš dnes výprask."
Okamžitě mi začal opět tvrdnout pták. Začaly impulzy do koulí. Zatínal jsem zuby a snažil se vydržet. Snažil jsem se urovnat si myšlenky, ale nepomáhalo to.
V čirém zoufalství jsem se přitáhl rukama nahoru.
Chvíli jsem tak vydržel, ale pak mé ruce povolily a já se opět spustlil na podlahu. Jenže mým přitažením se zkrátilo lanko a opětným spuštěním se vrátila příšerná bolest a pták mi začal vadnout.
Zkusil jsem se znovu přitáhnout a ve chvíli, kdy jsem se zbavil bolesti v těle, mi ztvrdnul pták a začal jsem dostávat impulzy do koulí. A stále dokola.
Roubík tlumil můj křik a mně pomalu začal docházet vzduch.
Po chvíli jsem s hrůzou zjistil, že mé prsty povolují a já se neudržím. V tu chvíli jsem totiž ve vzduchu trhal nohama jak šílená opice. Z posledních sil jsem ještě stihl nohy narovnat a pak mě pohltilo peklo plné bolesti.
Procitl jsem na podlaze. Dámy se nade mnou skláněly a o něčem debatovaly. Neslyšel jsem je, protože mi v uších hučelo a zrak jsem měl rozostřený.
Pomalu se vše vracelo k normálu.
"Tak už mě slyšíš?"
V krku jsem měl strašně sucho a tak jsem jen kývl hlavou.
Lady přidřepla ke mně.
"Tak mě dobře poslouchej! Tohle je nový hlídač. Ode dneška, pokud budeš v kleci, s ním budeš spát. Jen místo kolíku dostaneš hrušku. Vydržel jsi přesně šest minut a čtrnáct vteřin. Dokud nevydržíš takto ve stoje těch dvacet dva minut, bude tvůj život procházka peklem. Teď se dáš dodromady, vyndáš si kolík a necháš jen natahovač. Vrazíš si do tlamy znovu roubík a znovu se postavíš tak, jak jsi stál. Tak počkáš až budu mít chuť ti dát dnešní výprask."
Vstala a zmizela mi ze zorného pole.
Začal jsem se pomalu zvedat na nohy. Vydýchával jsem se a když se mi přestala točit hlava, vložil jsem si roubík do pusy, utáhl řemínek za hlavou a chytl se za dvě oka.
Dámy se zrovna bavily s Nánou.
"Funguje to skvěle, Náno. Chtělo by to ale nějak vyřešit tu stimulaci, aby se tolik nenamáhal anál. Zapracuj na tom."
"Provedu, Madame. Hned zítra na tom začnu pracovat."
"Výborně. Ještě něco mě napadlo..."
Pak Dámy něco špitaly Náně do ouška a chichotaly se při tom velmi škodolibě.
Trpělivě jsem čekal. Dámy se ještě chvíli bavily, než si na mě Madam Cat vzpomněla. Došla zezadu ke mně a řekla mi ať se otočím.
Za moment jsem stál čelem k ní.
"Takže dnes dvaadvacet. Náno, přivaž ho!"
Nána mi připoutal pouty a karabinami ruce k okům v trámu a nohy mi roztáhl tak, že jsem za ruce visel ve vzduchu.
Pak vytáhla dlouhou koženou plácačku. Chvíli se s ní mazlila a pak se rozmáchla...
PRÁSK! Plácačka zasáhla mé břicho.
Nemít roubík, zařval bych jako tur.
Další rána. Zazmítal jsem se v úvazu a viděl, jak si mě všichni zvídavě prohlíží.
Madam Cat mi vysázela osm úderů. Pak nabídla plácačku Paní Gitě.
Ta jí s úsměvem poděkovala a dala mi dalších sedm.
Paní Jil ne nenechala zahanbit a mé břicho se slilo v jednu bolest.
Madam Cat mě odpoutala, já poděkoval a políbil všem Dámám ruce.
"Teď si dej opožděnou snídani. Oběd mít nebudeš a k večeři zase něco z krmítka." S tím mi podala krmítko.
Nasoukal jsem se na tu gumovou věc, protože mi v žaludku už kručelo hlady.
Opět mě po jídle připoutala za ruce k trámu a s ostatními odešla na oběd.
Osaměl jsem v pološeru, protože Lady zhasla i světlo.
Všechno mě bolelo. Byl jsem unavený a zbitý.
Jak dlouho ještě vydržím? Zvládnu těch 22 minut?
Čas plynul pomalu a táhl se jak žvýkačka.
Málem jsem usnul, ale kroky mě okamžitě probraly k životu.
Dámy se opět posadily do křesílek a nechaly si nalít kávu. Pak mě blonďák na rozkaz Madam Cat odpoutal, abych mohl pracovat.
Během odpoledne jsme dotvořili malý a velký rám, sesadili "kolotoč", který dámy vymyslely a připevnili celkem šest různě velkých elektrických navijáků s možností ruční obsluhy.
Mně vše bolelo čím dál víc.
Po skončení práce mě Madam Cat ostříkala hadicí a nahnala do klece. Lanko z krabičky mi připnula na horní stranu klece a zamkla.
Ležel jsem jako prkno na zádech a bál se pohnout.
Nakonec jsem usnul.

"Je právě nula hodin a dvacet jedna minut!" Štěbetala mi Alice do ucha, zatímco já se svíjel pod náporem výbojů. Nechala mě se kroutit asi tři minuty, pak mi popřála dobrou noc a se zachichotáním se nade mnou převrátila na druhý bok.
Ráno jsem zaspal a dostal další šoky.
Alici to velmi potěšilo.
Vytáhla mě z klece a nechala kleknout vedle.
"Dobré ráno, Dagu. Jaký máš dnes náhled na mou nabídku?"
"Alice, já..."
Přiletěla facka.
"Co jsi říkal, otroku?"
"Omlouvám se, Madam Cat. Svůj názor jsem nezměnil."
"Zásadový otrok, to jsou mi věci!"
Postavila se až ke mně a přitiskla mi břicho na obličej. Začala mi čechrat vlasy a hrát si s mýma ušima. Pak mě za vlasy surově vzala, zvrátila mi hlavu a tvrdě mi řekla, že si mám lehnout na břicho na postel.
"Dnes tedy dostaneš jednadvacet na lýtka. Připraven?"
Aniž čekala na mou odpověď, začala mi sázet rány v přesně propočítaných intervalech. Po osmi už jsem křičel nahlas a kroutil se jako had.
"Ale to není hezké!" Prohlásila, přestala s vyplácením. Pevně mě připoutala a do pusy mi narvala roubík se širokou manžetou.
"Tak tedy znovu! Neboj, budu se snažit, abys svého rozhodnutí litoval."
A začala znovu od jedné. Perfektně si mě vychutnávala. Roubík mi ucpal pusu tak, že jsem mohl dýchat jen nosem. Poslední rány už jsem vnímal přes rudou mlhu před očima.
Odvázala mě a zbavila roubíku. Znovu mi nasadila natahovák šourku i s kolíkem a nechala stát před postelí.
Lehla si místo mě a zaujal ji mokrý flek na polštáři.
"Ale, tady někdo plakal štěstím, že?"
Lehla si na záda, roztáhla nohy a vytáhla vibrátor. Začala si dělat dobře.
Netrvalo dlouho a křečovitě se zazmítala v orgasmu. Pak vstala a přešla ke mně.
"Dagu, můj vibrátor potřebuje očistit. Otevři tlamu, zakloň hlavu, vyplázni jazyk a nadechni se."
Když jsem to udělal, zasunula mi vibrátor až do krku a několikrát s ním povyjela ven a dovnitř.
Vytáhla ho ven a nechala políbit.
Cítil jsem, že mám trochu podrážděný krk. Lýtka mě bolela a pálila.
"Udělej snídani, převlékni postel a dnes si vezmeš obleček služky bez punčoch." Zavelela a šla se vysprchovat.
Po snídani mě poslala za Paní Gitou.
Ta si ihned všimla mých lýtek.
"Vzdoruješ?"
"Ano, Paní Gito."
"Jestli ti můžu poradit, nevzdoruj. Tohle je jen začátek toho, co tě čeká."
"Rozumím, Paní Gito." Řekl jsem hrdě.
"Aha. No, myslím, že budeš moc a moc litovat. Teď mazej makat nahoru."
Opět jsme se pustili do práce v podkroví.
Zdvihání materiálu a nutné podřepy byly pro mě velmi bolestivé a já už před obědem začal uvažovat, jestli mi stojí za to takhle trpět.
Rychle jsem ale tu myšlenku zahnal.
Před obědem mi byl sundán natahovák.
Pracovali jsme pak až do večera ve dvou, protože Nána byla odeslána do scifárny.
Večer se ze mě už únavou a bolestí lil pot.
Když nás Dámy zavolaly dolů k večeři, byli jsme oba utahaní jako mezci.
Nahnaly nás do koupelny. Blonďák dostal sprchu a já program na zvýšení libida.
Večeře byla společná. Dostali jsme do misek míchaná vajíčka a chléb.
Po večeři si Dámy udělaly pohodlí a s nohama na našich zádech debatovaly až do pozdního večera.
Po návratu domů mi Madam Cat prohlédla šourek a přivázala mě nahoru na postel.
Než usnula, dlouho mě vzrušovala, hladila a pusinkovala. Usnula přitulená k mým zádům.

Tentokrát mě probudil zvláštní pocit.
Pocit, že se mi někdo dobývá do zadku.
Roztažení svěrače mě přivedlo k vědomí prakticky okamžitě.
"Ani se nehni!" Hlas Lady Cat a chodidlo na mých zádech bylo dost na to, abych ztuhl jako figurína.
Do zadku se mi dobýval velký vetřelec.
Lady Cat s ním různě pohybovala sem a tam, kroutila s ním a nakonec ho do mě dostala. Pak vzala do ruky můj bolavý šourek a nejdřív koule, následované ptákem protáhla malým kroužkem. Ozvalo se několikeré cvaknutí a měl jsem koule stažené dozadu.
Pak mi něco zacvakla nad koulemi, co mi začalo odtahovat koule od těla. Krutě a bolestivě.
"Vylez z klece. Postav se do pozoru."
Provedl jsem příkaz.
Lady mi připla do otvorů v bradavkách něco, co připomínalo visací zámky.
"Copak to tu máme? Takovou malou hračku..."
Začala mi hladit ptáka.
Bylo to úžasně příjemné. Ale jen do doby, než mi začal pták tvrdnout.
V tu chvíli jsem dostal několik impulzů, které mi doslova vyrazily dech.
Koule jsem měl jako ve žhavém svěráku, v bradavkách mě bodalo a v zadku mi něco začalo bobtnat.
Začal jsem se kroutit a Lady Cat mě přestala vzrušovat
"To máš hračku na dnešek. Natahovák šourku budeš nosit kdykoliv to nařídím.
Hlídací kroužek později vyměníš za implantát do podkoží, který bude stimulovat přímo tvé nervy. Když budu chtít, tak se vzrušením zblázníš a neuděláš se. Nebo se při nežádoucím vzrušení trochu poměješ. Neboj. chci jen mít přehled o tvých erekcích. Tvoje nová hračka totiž zaznamená každou tvou erekci a jejich počet mi oznámí. A pak to spočítám já tobě!"
Prohlédla na své dílo, poručila mi, abych si oblékl služební oblek a poslala mě na snídani a makat.
Nahrnul jsem do sebe snídani a Paní Gita mě poslala uklízet do sálu, pak do ostatních částí Tvrze.
Cestou zpět jsem potkal onu Dámu, která mi včera strhávala bičem kolíčky.
Prohlédla si mé šrámy a nechala si odkrýt i kryté části těla.
"Jů, to je krásný napínák. Koukám, že je spojený s kolíkem. Pročpak?"
Vysvětlil jsem jí funkci.
"Ahá! Ukaž! No, pěkného čuráka už jsem v ruce neměla dlouho!" Obratně mě začala vzrušovat. Reakce se dostavila velice rychle.
Začal jsem se kroutit a kňučet.
"Nono! Snad něco vydržíš!"
Zasmála se a honila mě dál.
Z posledních sil jsem se vysmekl a snažil se utéct.
Narazil jsem však do chumlu Dam, kde byla i Lady Cat.
"Pomoc! Já už nechci!" Vyblekotal jsem v kleče před Lady Cat.
Moje tyranka mě dohnala.
"Drahá Cat. Máš pěkně nevychovaného otroka! Chtěla jsem ho odměnit za včerejší bolest, ale on utekl a ani nepoděkoval!"
"To je ale velmi vážné!" Odpověděla Cat a pohlédla mi do tváře.
"Tak takhle ne, Dagu. Pokud tě Dáma bude chtít odměnit, přijmeš odměnu a také za ní PODĚKUJEŠ! Erekci a výstřik máš zakázané pouze pokud by sis je chtěl způsobit sám. Takže se teď Dámě omluvíš za nevhodné chování a poprosíš ji o trest."
Bylo mi jako pod šibenicí.
Otočil jsem se k tyrance, klekl před ní a provedl příkaz Lady Cat.
"Ale vždyť se tolik nestalo." Řekla Dáma mírně a nechala mě vstát.
"Kde jsme to přestali... áha!"
A začala mě opět vzrušovat. Brzy jsem opět sténal a kňučel a kroutil se. Jako zdálky jsem slyšel posměšný hlas:
"To se mi ještě za celý život nestalo, aby mě vzrušovalo honění ptáka otrokovi!"
Svíjel jsem se jako had.
Cítil jsem, že se blíží mé vyvrcholení a strašně se ho bál. Když přišlo, začala se bolest střídat podle nějakého vzorce a koule mi sevřel mohutný výboj.
Viděl jsem jen červenou mlhu, vnímal bolest a hlas, který ječel: "Ten zmrd mi ocákl kufr!"
Když se mi vrátil rozum, klečel jsem na zemi a olizoval své semeno z kufru.
Dámy útočily na Cat, kdeže se dá takové zařízení sehnat.
Cat jim oznámila, že se jedná o zkušební verzi a že až bude hotová verze definitivní, bude je informovat.
Dáma, které u nohy seděla rusovlasá otrokyně se ptala, jestli bude i verze pro kurvičky.
Kladná odpověď ji potěšila a prohlásila, že dvě zařízení koupí. Její otrokyně byla bledá a hleděla na ni prosebným pohledem.
"No nekoukej. Slyšela jsi, že zařízení jde vypnout. Tak se budeš muset hodně snažit, abych ti jednou až dvakrát za měsíc povolila hezkou chvilku."
Otrokyně ze sebe vykoktala poděkování.
Dámy i otroci se najedli a začali balit a odjíždět.
Poslední odjela Madam Lily.
My, domácí jsme se opět sešli v obýváku u pamlsků a dobrého vína.
Dlouho jsme ale nevydrželi.
Ještě nebylo ani osm, když Lady Cat zavelela k odchodu.
Došli jsme domů a Cat mě nechala kleknout.
"Dagu. Příští týden budou hotové testy dálkového ovládání erekce, o kterém jsem ti říkala."
Podívala se mi do očí.
"Mám pro tebe návrh. Pokud podepíšeš souhlas s jeho experimentálním použitím v tvém těle, dovolím ti každou neděli soulož se mnou. Pokud ne, každý den dostaneš dvacet ran rákoskou. A za každý den váhání jednu navíc. Do té doby, než ho podepíšeš. A sex nebude.
Pokud podepíšeš, bude ti proveden drobný zákrok na podbřišku. Do zahojení budeš zbaven pracovních povinností a nebudeš týrán.
Co ty na to?"
Koukal jsem na ni a do očí se mi draly slzy.
"Proč? Proč mi to děláš, Alice? Já tě přece miluju!"
"Já tě taky miluju, Dagu. Ale nic nejde dělat napůl. Jestli spolu chceme založit někdy rodinu, je toto má podmínka."
Přemýšlel jsem a Cat se to asi zdálo dlouhé.
"Tak dost! Dnes to beru jako odmítnutí.
Ohnout přes pelest!"
Smýkla se mnou k posteli a připoutala mi ruce a krk k čelu postele.
Rychle a bez emocí mi vysázela dvacet ran rákoskou. Byly silné a soustředila se na malou oblast, takže když mě zapínala v kleci do lanek, brečel jsem jak malá holka.
Tu noc jsem hodně přemýšlel a moc toho nenaspal.

Za deset šest už jsem byl připraven na výboj kamkoliv.
Ale nepřišel žádný.
V šest se otevřela klec a já šel udělat obvyklé ranní kolečko.
Dopoledne měly Dámy ještě své soukromé programy, po obědě měl být program společný.
Na odpolední program měli otroci a otrokyně nastoupit nazí, pouze s úzkým obojkem. Týkalo se to i Nány, Blonďáka a mě.
Stáli jsme nastoupení na stupínku a čekali na zahájení odpoledne Paní Gitou.
Dámy byly tentokrát oblečeny ve westernovém stylu a na jednom ze stolů byly dvě velké tašky plné věcí.
Paní Gita oficiálně přivítala všechny Dámy i otroky na letošním rodeu. Mělo mít několik soutěžních disciplin a u většiny z nich si Dámy otroka a tedy partnera losovaly.
První soutěží bylo "cejchování".
Hrálo se na dvě kola. V prvním kole si polovina Dam vylosovala otroky, kteří měli plnit funkci jezdeckých koní.
Zbytek otroků měl hrát roli "dobytka".
Jezdkyně měly v rukou cejchy, což byly rákosky s gumovým razítkem jako cejchem na konci.
Každá Dáma měla jiný cejch a musela jím ocejchovat co nejvíc dobytka.
Nesměla však žádný kus označit dvakrát.
Naopak dobytek se měl snažit se označení vyhnout.
Jak koně, tak dobytek se měli pohybovat po čtyřech.
V prvním kole jsem byl vylosován jako cejchovaný.
Sažil jsem se vyhýbat, ale bylo mi to houby platné. Během chvilky jsem měl na sobě cejchy všech sedmi Dam. Včetně Madam Cat.
Ve druhém kole jsem dělal koně Madam Lili.
Vyhoupla na mě a chovala se jak šílená.
Pobízela mě boledtivými švihy bičíku a navíc mě kopala do slabin. Pot se ze mě jen lil, ale jako první jsme měli hotovo.
Dovezl jsem Madam Lili k jejímu křeslu a po políbení její ručky jsem se musel opřít bokem o zeď, protože jsem se třásl vysílením.
Madam Lili si toho všimla.
"No, seš šikovná půlkobyla. Jen bys potřebovala trénink. A zvonečky do bradavek, abych slyšela tvůj rytmus."
Paní Gita se chopila biče a všechny nás nahnala do velké koupelny, kde už byla připravená Lady Cat s hadicí a všechny nás zbavila lepivého potu.
Po návratu do sálu nás Dámy kromě dvou nahnaly do kobek se zhasnutými světly.
Netrvalo dlouho a otevřely se dveře mé kobky. Dovnitř cizí Dáma strčila jednu z otrokyň, bleskurychle ji připoutala a odešla.
V záblesku světla jsem si všiml, že má v puse roubík.
Čas se vlekl. Občas jsem slyšel kroky, jak odváděly, nebo přiváděly obyvatele sousedních kobek.
Pak se otevřely dveře naší kobky.
Dovnitř vešla Lady Cat. Beze slova mě odpoutala od kruhu a jako zvíře táhla nahoru.
Napříč sálem bylo ve výši pasu natažené lano. Lady mi spoutala ruce kovovými pouty a ty zacvakla do druhých pout, které visely z nataženého lana.
Pohladila mě po tváři a usmála se. Pak mi zmáčkla tváře proti zubům a do pusy nemilosrdně natlačila široký roubík s koženým štítkem. Zapla mi ho za hlavou a popleslala mě po tváři.
"Teď dostaneš na tělo deset kolíčků. Můžeš běhat jak chceš, ale nesmíš si sednout, kleknout, ani lehnout. Tvou soupeřkou bude Paní Běta. Má za úkol kolíčky sestřelit bičem a má na to pět minut. Když to nedokáže, vyhráls."
Odstoupila ode mě a uvolnila prostor statné Dámě se širokými boky, nevelkým poprsím a vlnitými blond vlasy. Na rtech s krvavě rudou rtěnkou jí pohrával úsměv.
Paní Gita mi dala na tělo kolíčky a odpočítala začátek.
Uviděl jsem prudký pohyb a uskočil do strany.
Bič mě zasáhl do boku, ale bez úspěchu. Nemít roubík zařval bych bolestí.
"Sakra, ty seš ale divoký tele!" Zasmála se Paní Běta a znovu se pohnula.
Uhnul jsem na druhou stranu a lehce se přihrbil.
Bič prosvištěl nade mnou.
Třetí rána mě zasáhla do stehna. Pak začaly rány pršet tak rychle, jak se Dáma stihla napřahovat.
Křičel jsem do roubíku, sténal, funěl jako lokomotiva.
Šrámy na mém těle přibývaly.
Tekly mi slzy bolestí. Už jsem ani neviděl, když se ozvalo spásné "STOP!"
Paní Gita oznámila, že jsem vyhrál, protože jsem uhájil čtyři kolíčky.
Lady Cat mě odpoutala a sundala mi náramky. Roubík mi však nechala.
Poděkovala mi a odvedla mě zpět do kobky.
Sedl jsem si na podlahu, opřel se hrudníkem o lůžko, hlavu si položil na předloktí a usnul.
Probudil mě zvuk otevíraných dveří.
Lady Cat nás oba odpoutala a odvedla zpět do sálu. Tam nám Dámy vyndaly z tlamiček roubíky a poručily nám, abychom se šli opět umýt. Tentokrát držela hadici v ruce Madam Lili.
Velice si to vychutnávala a každého pořádně ostříkala. Záležet si dala na genitáliích a bradavkách.
Další kolo se odehrávalo v chodbě.
Na jednom konci byly umístěny tři trestné kozy, na druhém byl stůl a cosi pod plachtou.
Opět nás nahnaly do kobek.
Tentokrát jsme i přes dvoje dveře a schodiště slyšeli občasné bolestivé výkřiky.
Když přišla řada na mě, bál jsem se. Strašně jsem se bál.
Dvě Dámy mě rychle pevně a nemilosrdně připoutaly na pravou trestnou kozu, čelem ke zdi. Nemohl jsem se ani pohnout.
Vedle mě byla připoutaná štíhlá rusovlasá otrokyně.
Cítil jsem, jak mi někdo uchopil šourek a něco na něj navlékl. Pak jsem dostal do zadku nevelký, ale dlouhý kolík.
"Dagu, teď je z tebe terč na střelbu z kuličkové pušky. Na koulích máš přidělaný terč, který má místo desítky otvor a vespod má zavěšený zvoneček. Takže si to hezky užij, že nemusíš nic dělat!" Řekla mi Lady Cat a zasmála se.
Z druhého konce chodby se ozvalo ostré cvaknutí a do zadku mi něco narazilo. Kulička trefila terč a bylo to cítit jen jako slabé klepnutí, doprovázené cinknutím zvonečku.
Pak druhé, třetí. Další kulička zasáhla základnu análního kolíku. Zároveň se vedle mě ozvalo ženské zaječení.
Dívka vedle mě řvala jako by ji na nože brali. Nebo braly?
Její jekot ještě ani nedozněl, když se mi bolestí zatmělo před očima a já zařval jako tur.
Kulička mě trefila do šourku a vystřelila mi bolest do ledvin a po páteři až do hlavy. Nebýt připoutaný, snad bych proletěl stropem.
Další kulička mě štípla do stehna. Další výkřiky jsem vyloudil hned dvakrát za sebou, když kuličky zasáhly má chodidla.
"Vibíš, říkala jsem, že bude zpívat i na jiné zásahy!" Řekl kdesi vzadu ženský hlas.
"Tak to prověříme!" Odpověděl jiný hlas.
"Dámy, ale tím odstupujete ze soutěže." Ozval se hlas Paní Gity.
"To nevadí, aspoň bude švanda!"
Vedle mě se ozvalo několikeré bolestné zaječení.
Dámy se začaly předhánět, která udělá lepší zásah.
Chodidla, stehna, šourek, podkolenní...
Neskutečný příval bolesti. Dívka i já jsme řvali a hýkali prakticky nepřetržitě.
Najednou však dívka vypískla a utichla.
"Dost, stačí. Jestli si chcete ještě hrát, vyměňte terče." Poznal ksem hlas Paní Gity.
Dámy si něco chvíli šuškaly. Zatím se dvě z nich staraly o omdlelou otrokyni.
Odpoutaly ji a přivedly k vědomí.
Slyšel jsem, jak se omlouvá, že omdlela.
"No, rozmyslím si, jak tě za to selhání potrestám. Ale vidím, že budeš trénovat snášení bolesti. Jdi se umýt a pak vytřeš tu pochcanou podlahu." Ten hlas byl ostrý jako břitva.
Ozvaly se kroky a Dámy obestoupily mou maličkost a začaly počítat zásahy na mém těle. Kterási z nich vyslovila názor, že tak krásně nastřílený terč by měl být vystaven během hostiny.
Netrvalo dlouho a čtyři otroci mě stále připoutaného odnášeli i s trestnou kozou do sálu, kde mě nainstalovali na stupínek tak, aby můj zadek trčel směrem k velkému stolu.
Lady Cat mi trochu povolila pouta a dala mi napít. Poděkoval jsem jí.
Zvedla levou nohu a dala ji na má záda. Nastavila mi kundičku a sukni mi hodila přes hlavu.
"Pěkně poděkuj tam dolů a lízej!"
Opakoval jsem poděkování a se zvrácenou hlavou lízal ze všech sil.
Někdo mi začal něčím jezdit po zadku. Byly to nehty. Ale byly něžné a pták mi okamžitě ztvrdl.
Byl jsem nadržený jako starý vlk.
Lady Cat se udělala a postříkala mi celý obličej.
"Tak a teď tu budeš čekat, dokud ti nedonesu jídlo."
Rozběhla se hostina, doprovázená bujarou zábavou. Z řeči a zvuků jsem mohl jen odhadovat co se děje.
Slyšel jsem ženské vzdechy, občasné údery plácaček a rákosek, zvuk soulože, jásot Dam, když se jim povedl nějaký dobrý šprým, sténání otroků...
Bylo to jako sledovat porno z rádia.
Navíc si kdekterá z Dam plácla do mého vytrčeného zadku, nebo mi promnula bolavý šourek.
Vysílením jsem nakonec usnul.
Probudila mě ne moc silná facka.
"Nespi!"
Lady Cat stála u mé hlavy.
Postupně mě odpoutala.
"Po čtyřech za mnou!"
Slezl jsem z kozy a hopkal směrem, který mi udávalo natažené vodítko.
Cestou jsme se stavili v koupelně.
Doma jsem byl nahnán do klece a Lady Cat mi osobně připnula řetízky.
Usnul jsem jako špalek. Na břiše s nohama roztaženýma jako přejetá žába.

"Jááúúúú!"
Probudil mě výboj do koulí.
"Dobré ráno můj milovaný. Děkuji za budíček."
Ozvalo se nade mnou z postele
Madam Cat mě totiž po našem usmíření zavřela na noc do klece.
Podíval jsem se na hodiny.
Bylo pět padesát osm. Kdybych odepnul některé lanko, bylo by to hodně bolestivé. Ta potvora! Sázela na mou automatickou reakci.
Počkal jsem do šesti a až když jsem uslyšel slabé zabzučení zámku klece, teprve jsem se odepl a vylezl.
Madam Cat nereagovala. Pouze otočila stránku v knize.
U snídaně na mě ani nepromluvila. Až když jsem se vrátil z kuchyňky, kam jsem odnesl nádobí a zrovna je umyl, ukázala mi na mé místo na rohožce.
"Už jsi v pořádku?"
"Ano, Madam Cat."
"Tak si vem pracovní kombinézu a jdi k Paní Gitě. Dnes budeš makat jako šroub."
"Provedu, Madam Cat."
Políbil jsem Madam Cat ruku a šel pracovat.
Tak to šlo celý týden. Práce, práce a zase práce. Ale ve třech jsme měli v pátek v poledne více než polovinu "práskárny" (to slovo vynalezla Paní Jil) hotovou.
O stravu jsme se nemuseli starat a Dámy nás ani netrápily. Dokonce samy připravily vše na víkend.
Tentokrát prý si připravily soutěžní víkend, ale neřekly nám jaké budou soutěže.
V pátek po obědě nám Dámy nařídily preventivní vyčištění a obléknutí nových obleků služebných domácích otroků.
Byly to vlastně dvě krátké sukně s gumou v pase. Jedna nošená klasicky, druhá, kratší s "pasem" v podpaží.
Po druhé hodině odpolední jsme už čekali na příjezd hostů.
Tentokrát to měla být směs jedenácti známých i neznámých Dam s otroky, ale i otrokyněmi.
První přijela Madam Lili s dvěma otroky.
"Ahoj holky, co je nového?"
"Ahoj Lili. Uvidíš. Budeš mít časem prima hernu." Odpověděla jí Paní Gita.
"Jů, to zní skvěle! Já vám zase ukážu mé nové postroje na jízdní otroky!"
Nechala si zout vysoké boty a s otroky na vodítkách se šla ubytovat.
"Tak co, Dášo? Ještě jsi stále Půldáša? Ještě to Tvou Paní Gitu neomrzelo?"
"Pořád, Madam Lili. Ale už Paní Gitě nepatřím."
Podívala se na mě s vykulenýma očima.
"Cóó? Ona tě prodala? A když jsem si tě chtěla koupit já, tak tvrdila, že za žádnou cenu. No to si s ní teda vyřídím! Počkej na mě!
Ubytovala se, zamkla otroky do klecí a šla přede mnou zpět do recepce.
Rázovala si to jako miniaturní generál.
"Gito! Ty si ze mě děláš srandu?"
"Já? Ne." Podivila se Paní Gita.
"Tak mně jsi Dášu prodat nechtěla ani za nic a teď se dozvím, že jsi ji prodala jiné?"
"Lili, myslím, že to je jen na mně, komu co prodám. Navíc nová majitelka měla na Dášu předkupní právo."
"No, to by mě zajímalo, kdo může mít předkupní právo na otroka!"
"Třeba jeho manželka, tedy já!" Ozvala se Madam Cat ostře.
Madam Lili zalapala po dechu jako kapr na suchu a nakonec z ní vypadlo: "A-ha." Otočila se a pomalu odešla.
"Sakra, Náno, neumíš klonovat? Naklonovala bych Dášu a byli bychom v balíku!"
"Bohužel, Madame. Neumím."
"Hmmm, padesát rákoskou za to, že něco neumíš!" Zahučela Paní Gita temně, ale oči jí potutelně svítily.
Zvonek nás vyrušil. Vyběhl jsem k vratům.
Byla tam ona Dáma, jejíž otrok prošel intenzivní výukou lízání.
"Ahoj. Nepřijeli jsme moc brzy?"
"Ne, Paní. Nejste ani první." Odpověděl jsem.
"A to mě má potěšit, nebo naštvat?"
"To záleží jen na vás, Paní."
"Kruci. Další politik. Tak pojď, lízálku."
Trhla rukou a tím lízálkovi krkem.
V recepci se pozdravila s Dámami a Nána ji dovedl k pokoji.
Naštěstí už nebyly všechny ostatní Dámy chtivé hádek, či konfliktů a tak se sešly všechny v pohodě u večeře.
Po večeři se domácí Dámy chtěly pochlubit naším úsilím v podkroví.
Návštěvnice se už těšily na hrátky a tak vše jen okoukly a bez dlouhých cirátů půdu opustily.
Rozprchly se po celé Tvrzi.
Občas se některá přišla pobavit s našimi Dámami do sálu, ale to byly jen chvilky.
V jedenáct hodin večer se Dámy dohodly, že půjdeme spát, protože zítra bude náročný den.
Madam Cat mě po hygieně políbila a zahnala do klece.

Spal jsem špatně a stejně jsem byl před šestou vzhůru.
Po otevření klece jsem udělal snídani a čekal.
Madam Cat se vzbudila až za hodinu potom.
Otočila se na posteli a mžourala na mě.
"Co šílíš, Dagu. Máš ještě spát."
"Nějak nemůžu znovu zabrat, Madam Cat."
Slezla z postele a odepla mě ze stoličky.
"Pojď si sednout ke mně."
Sedl jsem si vedle ní.
"Co tě trápí? Bolí tě něco?"
"Ne, nic, Madam Cat." Odpověděl jsem suše.
"Aha. Tak jdem."
Připla mi vodítko a táhla mě tak, jak byla k bytu Paní Gity.
Paní seděla na židli a Nána předváděla délku jazyka. Paní Gita jí ho totiž přišlápla k druhé židli.
"Dobré ráno, Gito."
"Dobré ráno, Cat. Co nám neseš?"
"Oé áo aa a."
Dámy se zachichotaly.
"Mám k tobě prosbu, Gito. Potřebovala bych s Dagem něco vyřešit ve scifárně."
"Ale jistě, Cat. Náno, jdi na to."
Nána se postavila a směšně kroutila pusou.
Došli jsme do scifárny.
Madam Cat něco domlouvala s Nánou.
Bylo mi jasné co. Nechá si mě upravit. Budu dělat vše, co bude chtít. Ale nebude mě to trápit. Sundal jsem si střevíce a tu trochu oblečení.
"No, vidím že jsi rozhodnutý. Tak jdi! Ale pamatuj, že jsem tě měla ráda takového, jaký jsi."
Bylo mi smutno.
"Náno, co moje vzpomínky? Zůstanou mi."
"Ano, ale budeš je vnímat, jako bys je viděl ve filmu."
"Chci být poslušným a oddaným své Madam Cat. Chci snést vše, co na mě chystá."
Políbil jsem své Madam ruku a šel. Postavil jsem se na značky a rozpažil.
Stroj se dal do pohybu. Uchopil mě a nasadil mi přilbu.
Hlavou mi začaly vířit tisíce myšlenek. Nezávisle na časové ose.
Létaly sem a tam. Znovu jsem viděl to, co nás spojovalo. Výlety, milování, svatba, doktorka, Aliciny oči, oči Madam Cat. Stejné oči, stejný úsměv, stejné něžné prsty... Trvalo to strašně dlouho. A pak se mi v hlavě usídlil klid.
Najednou mi přišlo líto, že přijdu o část z toho. Ale už se nedalo nic dělat.
Najednou nebylo nic. Hrála příjemná hudba.
Stál jsem na zemi.
Proti mě stála nahá Alice.
Byla nádherná. Oči jí svítily a na rtech jí pohrával úsměv.
Něžně mě odsunula stranou.
"Co to děláš, Alice?"
Zabodla oči do mých.
"Jsem na řadě. Nechám si taky upravit mozek. Nechci ti ubližovat víc, než uneseš."
Koukal jsem na ni a byl najednou rozhodnutý, že to nesmím dopustit.
"Ne. To nechci. Nedělej to."
"Dagu, já respektovala tvé rozhodnutí. Buď prosím tak laskavý a respektuj ty to mé."
Její hlas byl jasný a rozhodný.
Začal jsem se stydět za svou slabost. Ustoupil jsem.
Postavila se na mé místo.
"Jdi dál, ať tě nezasáhnou ramena."
Ustoupil jsem ještě několik kroků.
Stroj zahučel. Najednou jsem ty zvuky hydromotorů a serv slyšel jako umíráček.
Po tvářích mi tekly slzy. Viděl jsem, jak bezcitný stroj unáší milovanou živou bytost.
Stál jsem tam. Viděl jsem Alici v pevném sevření ocelových ramen.
Nekonečně dlouho.
Stroj postavil Alici zpět na zem a stáhl se do parkovací polohy.
Alice otevřela oči.
"Dagu, drahý, ty tu na mě čekáš?"
"Ano, Alice. Čekám."
Usmála se a prohrábla si vlasy.
"Mám hlad. Půjdeme si dát snídani."
Vzala mě za ruku a odváděla pryč.
Snídani jsem chtěl udělat novou, ale předešla mě.
Posadila mě na židli ke stolu a že novou snídani udělá sama.
Byla luxusní, ale nějak mi nešla do krku.
Dohodli jsme se, že když máme nečekané volno, půjdeme se projít.
Oblékli jsme se jako muž a žena.
Vyšli jsme z Tvrze.
Šli jsme cestou skrz háj, pak jen úvozem, napůl zavátým sněhem.
Vystoupali jsme na malý vršek.
Alice se ke mně přitulila, objala mě a pokožila mi hlavu na prsa.
"Víš, že jsme poprvé spolu sami dva venku?" Špitla.
"Ano. Vím."
"Nebyl jsi v pokušení utéct?"
"Jen první tři dny. Pak už dostaly události takový spád, že bych byl sám proti sobě. Napřed Paní Gita s její výchovou a mateřskou péčí, pak ty a moje láska k tobě. Do toho všechny události kolem toho.
Bylo to jako tornádo. "
"Takže už utéct nechceš?"
"Ne."
"Ani ode mě?"
"Nikdy bych ti neutekl. Asi bych byl zklamaný, možná znechucený, ale neutekl bych. Miluju tě."
"Já tě taky miluju. A proto tě zvu na tvůj oblíbený oběd."
"Ty víš, co mám rád?"
"Vím. Široké nudle s tvarohem a cukrem, polité rozpuštěným máslem."
"Kdo ti to řekl?" Zeptal jsem se dost překvapeně.
"Ty! Tenkrát v Maďarsku!" Rozesmála se.
"A já tě zvu na tvou oblíbenou večeři, lásko."
"Ale ty nevíš, jakou mám oblíbenou večeři."
"Vím! Fondue z vína a tří sýrů. S francouzskou bagetou místo chleba."
Zírala na mě jako na strašidlo.
"Kdo ti to řekl? Nána?"
"Ne."
"Řekni, nebo to z tebe budu muset dostat násilím!"
Zasmála se.
"Ne a ne a ne. Jdeme domů."
Oběd byl pohlazením po těle i po duši.
Odpoledne v posteli.
Ne s milováním, ale jen s povídáním o všem možném.
Večeři jsem měl na starosti já. Náš mrazák byl úplnou pokladnicí.
Sadu na fondue jsem si půjčil od Paní Gity.
Po večeři jsem šel udělat kávu. Zrovna jsem ji zalíval, když jsem si vpomněl na včerejšek. Otřásl jsem se.
V tu chvíli mi něco došlo! Jak to, že jsem se otřásl hnusem, když mi to mělo být jedno!
Doběhl jsem pro Alici a za ruku ji táhl k Paní Gitě.
Seděla v obýváku a hřála si nohy o Nánina záda.
S omluvou jsem vtrhl dovnitř.
Paní Gita ani nezvedla oči od knihy a pronesla: "To je nějaký nový sport? Vlečení někoho ke Gitě?"
"Ne, Paní Gito. Omlouvám se, ale potřeboval bych mluvit s Nánou."
"Posluž si."
"Náno, co to bylo ráno za program, který jsi nám dal do psychohelmy?"
Nána zvedla obličej z koberce a úplně nezáludně pronesla: "Normální relaxační program. Oba dva jste měli stejný."
V né hlavě se zažehl plamen. Všechno mi bylo najednou jasné.
Otočil jsem se na Alici
"Ty zákeřná mrcho!" Zařvalo něco ve mně a ta slova vyletěla ven jako zařvání lva.
Dívala se na mě s vyzývavým úsměvem, který jsem tolik miloval a změnila jím můj vztek v smích a vyznání lásky.
"Hmmm, jedna zákeřná mrcha, to je pět trestných bodů... A vyznání lásky mínus pět trestných bodů... To bude velký trest!"
Chvíli jsme na sebe koukali a pak mě Alice políbila.
Jako z jiné galaxie se ozvalo: "Nanynko, vidíš ty dva blázny? Co bys jim řekla?"
"Já ummmmm muml..."
Ohlédli jsme se a viděli Nánu, jak šilhá na nohu Paní Gity, která končila v puse nacpaným palcem.
Omluvili jsme se Paní Gitě a šli si užít čistě soukromého večera.