Psal se rok 2005
Tenkrát jsem byl bez přítelkyně a v jedné seznamce jsem narazil na inzerát tohoto znění:
Madam hledá submisivní jedince pro otrocký výcvik. Volejte...
Vzal jsem mobil a vytočil číslo.
"Prosím?" Ozval se příjemný melodický hlas.
"Dobrý den. Tady je Slávek..." Začal jsem, ale byl jsem přerušen.
"Stop! Takže pokud mě budeš oslovovat, tak zásadně s titulem Madam. Dej si opravu." Hlas byl stejně příjemný, ale ostrý jako břitva.
"Dobrý den Madam. Menuji se Slávek a četl jsem váš inzerát..."
"V jaké pozici teď jsi? Stojíš, nebo sedíš?"
"Sedím na gauči, Madam."
"To 'Madam' ti jde krásně, ale nemáš vychování. Pokud se mnou budeš mluvit, budeš klečet. Tak šup!"
Klekl jsem si.
"Už klečím, Madam."
"Výborně. Tak ty se hlásíš do služby?"
"Ano, Madam."
"Výborně. Ve středu v Praze, adresa... V deset hodin přesně. Až budeš ve vlaku, napíšeš mi SMS, že jsi na cestě.  Další SMS mi napíšeš až budeš u dveří domu. A do té doby žádné honění péra."
Típla mi hovor.
Ve středu jsem samozřejmě zapomněl poslat SMS z vlaku. Když jsem se ohlásil z před dveří, přišla hezká žena s medovými vlasy, oděná do županu.
Předal jsem jí růži a políbil na krk.
Dostal jsem lehkou facku.
"Nedostala jsem zprávu, že jsi na cestě. Příště to bude horší. Klekni."
Klekl jsem si a Madam mi dala na krk obojek.
"Příště přijedeš ve svém obojku. Jasné?"
"Jasné."
Zase facka.
"Jasné kdo?"
"Jasné, Madam."
"No konečně. Tak jdeme."
Odvedla mě po schodech dolů a ukázala  mi, kde se mám svléknout, srovnat oblečení a osprchovat se.
Podle instrukcí jsem klečel čelem ke zdi a čekal až pro mě přijde.
Ozval se klapot podpatků. Dostal jsem šátek přes oči.
"Vstaň!"
Vstal jsem a postavil se do pozoru.
"Hmmm, hezký zadek. To roští mezi nohama do příště oholit. Rozkroč se."
Rozkročil jsem se a ucítil jak bere do ruky mé nádobíčko.
Obejmula prsty koule až u těla, až jsem sykl.
Pak se mi kolem šourku něco utáhlo.
Madam mě pak vzala za obojek a kamsi vedla. Pak mi strhla šátek.
Stál jsem před zrcadlem.
Nahý a koule jsem měl podvázané provazem.
Za mnou stála Madam v červeném latexovém body.
"Jak se sám sobě líbíš?"
"Myslím, Madam, že je důležité jak se líbím Vám."
"Hmmm, umíš potěšit! Zkusíme, kde máš hranice."
A začal kolotoč. Svorky, kolíčky, důtky...
Madam si dělala poznámky. Nakonec jsem se musel před Madam udělat a vystříkat se na podlahu.
"Klekni si a ochutnej svoje semeno! Stačí když slízneš jednu kapku."
Klekl jsem si a s nechutí jednu kapku olízl.
Vtom mi Madam hupla na záda a rozverně pronesla: "Víš co? Já si to rozmyslela. Slízej to všechno!"
Opřela se mi rukama o hlavu a přitlačila mi ji k zemi.
Lízal jsem jak o život.
"No tak se mi to líbí! Hodný lízálek!"
Slezla z mých zad.
"Udělej mi kávu. Recept je na kuchyňské lince."
Rychle jsem uvařil kávu.
"Támhle je mop, vytři podlahu, umej se, oblékni a pak přijď."
O deset minut později jsem klečel u jejích nohou a odpovídal na otázky.
A poslouchal příkazy.
Bylo toho dost a měl jsem povoleno si vše zapsat.
Oholit si přirození.
Pořídit si obojek a pouta.
Každý den třikrát po pěti minutách trénovat bradavky, aby byly citlivější.
Každý den dvakrát po deseti minutách honit a při tom nahlas recitovat "Jsem otrok Madam ..."
Vyrobit si pás cudnosti.
Byl čas odejít.
Odvedla mě ke vchodovým dveřím, sejmula mi obojek a nechala si políbit oba střevíčky.
Celou cestu domů jsem byl jako ve snu a přemýšlel jak co vyrobit, protože na prodávané jsem neměl dost peněz.
Pouta a obojek jsem zmákl za odpoledne.
Ale co ten pás cudnosti? Našel jsem zmínku na internetu a podíval se na to.
Byla to polovina kapky z plechu s řetízkovým postrojem.
Trochu jsem se zamyslel a vytáhl nerezový drát. Z toho jsem uštrikoval půlkapku, olemoval ji tavným lepidlem, kolem pasu dvojitý řetízek z vodítka na psa a klícku jsem k němu připevnil dráty, které šly v osách švů na slipech.
Zkusil jsem to na sebe obléct a fungovalo to. Dokonce to nebylo ani moc nepohodlné, jen jsem musel opasek podložit silikonovým těsněním.
Ohlásil jsem Madam, že mám hotovo. Chtěla, abych jí poslal fotky mailem.
Reakcí byl telefonát:
"Ahoj otroku. Okamžitě si navlékni pás. Uzamkni, klíče od zámku dáš do vhodné malé nádoby, pověšené za očko a zaliješ sádrou.
Příští středu přijedeš a dovezeš mi klíče v sádře."
"Rozumím, Madam. Ale v tom pásu musím při čůrání sedět."
"Ale to je přece super. Zvykej si. Budeš má děvka a děvky při čůrání sedí, nebo dřepí. Až se zamkneš, pošli SMS. Až zatvrdne sádra tak mi to vyfoť a pošli mailem. Ahoj."
Tak začala má cesta provázená pásy cudnosti a klíckami všeho druhu.