U nás to je tak, že mám své zlato zamčené pořád a jediné odemknutí mu je umožněno na hygienu a to ještě musí požádat, jelikož klíč nosím na řetízku na nožce, takže když to nestihne, sprchuje se i s klecí. Jeho pták patří mě. Jinak rozhoduji o jeho org. kdy budou a letos má slíbené pouze 3 a ten poslední bude mít až v prosinci, 2 už má za sebou. Když si chci hrát, tak se může odemknout. Styk nemáme žádný, já ho nepotřebuji.
Mě uspokojuje orálně a to je pro něj nejdůležitější, aby jeho Paní byla spokojená a to jsem velmi.
Co se normálního života týká, jsme rovnocenní partneři, rozhodujeme společně, není to tak, že já řídím vše a on nic, to takhle nechci, mluvíme o všem, co kdo potřebuje a jsme stále šťastní. Je pravda, že díky hektickému létu není až tak úplně na akce vždy čas, ale pod zámkem ho mám pořád, je to součást našeho života. Ale když jdeme na koupák nebo do bazénu, klec musí dolů, jelikož nechci, aby tomu byli vystavovány děti. To jejím očím nepatří. A zda se hádáme? Když už nějaká bouře u nás prolítne, tak se snažíme jí rychle zahnat, protože nemáme rádi, když se spolu nebavíme, jsme na sobě závislí. Ale je pravda, že co jsme objevili zamčený svět, je naše manželství klidnější a spokojenější než bylo.