Nevím jestli je to reálné, podle mě je nemožné říct "tak už nikdy", ale představa je to zcela určitě příjemná. Já osobně to mám tak, že čím déle jsem zamčený, čím více se toužím udělat, tím jsem spokojenější, že jsem zamčený a toužím po tom, aby mi to miláček co nejdéle nedovolila. Je to protiklad, ale cítím to tak. A stejně jako ty, to tak vnímám i za "střízliva" jak píšeš.
Nevím proč, sám to moc dobře nechápu, ale já svou sexualitu našel v klícce, mě zcela uspokojuje to, že jsem neuspokojený, když jen samovolně vyteču, když mi miláček občas jen rukou pohoní, ale bez výstřiku mě opět zamkne, když mi mučí koule, když dostávám výprasky. Nepotřebuji zasunout, nepotřebuji výstřik. Nevím jestli se to dá nějak správně vysvětlit, popsat. Ale za mě říct, že už to bude doživotně asi nelze, ale měsíce, či rok, dva nebo nějakou delší dobu, například k nějaké významné události, třeba ke kulatinám nebo až dostavíme dům atp. je velmi příjemná představa.