Téma: Jak jsem se učil na koni
Povídka je ze zrušených stránek bdsm-povidky.freebdsm.cz, jako autor je uveden Super User.
Jak jsem se učil na koni I
Do svého jezdeckého klubu chodím už více než dva roky. Jsem tak trochu stydliví, ale zase jsem přece jenom vedoucím pracovníkem, jedné větší banky a tak mám práce až nad hlavu a tak jsem se rozhodl, že na koně prostě půjdu, ale budu si muset najít nějaký menší klub, aby moc lidí nevidělo jak jsem strašně nešikovný. Hledal jsem dlouho, od prvotřídnách jezdeckých klubů, které ale byli narvané k prasknutí a tak i v soukromích termínech nás bylo v klubu i několik desítek. Byl jsem tam jednou a naposledy. Tak kůň jak to tak vypadalo, nebyl zrovna dobrý nápad.
Už jsem pomalu začal uvažovat o nějakém jiném sportu, když jsem narazil na inzerát, při jedné služební cestě po pobočkách naší banky. Byl jsem v …… už ani nevím jak se ta zapomenutá víska jmenovala, když jsem si musel nutně zastavit na pumpě. Nerad zastavuji jenom abych si došel na toaletu a tak si téměř vždy něco zakoupím. Spíš jako poděkování, než že bych to potřeboval. Tady mě padl do ruky časopis, který jak jsem si myslel bude o autech, protože na přebalu bylo krásné sportovní auto. Omyl jsem zjistil, až když jsem sedl do auta. Byl to nějaký inzertní plátek, určený pro místní obyvatele kraje. Zběžně jsem do něho nakoukl a zjistil jsem, že brány na vláčení po poli opravdu nebudu potřebovat. Nebo čtyři kozy ???? Ach jo. Časopis jsem zavřel a stočil do ruličky, že jak budu projíždět okolo koše, tak ho rovnou vyhodím. Projel jsem stojanem a na jeho konci jsem uviděl koš. Stáhl jsem tedy okénko, že časopis vyho…….. . Jak jsem zvedl ruku že časopis poletí, jsem si všiml velkého úvodníku, který byl na zadní straně, „ Soukromá škola pony expert“ , to vypadalo dobře. Ruka sjela zpátky do auta a já z pumpy vyrazil. Dojel jsem k nedalekému odpočívadlu u lesa a tam jsem zastavil.
„Soukromá škola, domácí prostředí. PP? Zavolejte a domluvte si podrobnosti“ no jo reklamní styl žádný, ale co já se chci přece naučit na koni. Zavolal jsem na uvedené telefonní číslo a po dlouhém zvonění, mě pozdravil příjemný ženský hlas s otázkou mého přání. Když jsem se vykoktal, tak se ujala slova osoba na druhém konci drátu, a zavalila mne množstvím možností. Jak jsem zjistil tak jsem mohl na lekce dojíždět, nebo se nechat ubytovat a absolvovat intenzivní čtrnácti denní kurz. Byl jsem ubezpečen, že na lekcích budu pouze já a cvičitelka a že když se jedná o intenzivní kurz, tak je moje cvičení naprosto individuální. To byla rajská hudba pro moje uši. Domluvili jsme si vše rozmyslím a do týdne se ozvu a případně si domluvíme termín.
Moje cesta po pobočkách mě zabrala, skoro celý volný čas a tak se sešel týden s týdnem a telefon ze svích útrob vydoloval upozornění, že bych se měl ozvat ohledně výcviku jízdy na koni. Zapnul jsem počítač začal jsem v plných řádkách proškrtávat nepodstatné. Nakonec jsem skutečně Našel volné dva týdny. Bylo potřeba uskutečnit několik telefonátů, ale vše se zdařilo a po posledním hovoru, jsem byl objednaný. Musel jsem ještě protrpět skoro týden v rušném a špinavém velkoměstě, ale nadšení ze hřbetu koně mě pomáhal, týden překonat téměř v kosmické rychlosti.
Konečně jsem začal balit. Bylo mě řečeno, že toho moc nepotřebuji a že mě stačí jedna menší taška, protože se stejně ze statku v podstatě nedostanu. Jsem městský floutek a tak jsem moje úsporné balení mohl úspěšně po druhém kufru a malém batohu ukončit. Byl jsem na sebe pyšný jak se mě povedlo na čtrnáct dní sbalit jen to nejnutnější. Vše jsem naházel do kufru auta a vyrazil jsem na adresu motorestu, kterou jsem obdržel při posledním hovoru. Cesta to byla sice dlouhá, ale překvapivě utekla skoro stejně rychle jako moje každodenní patnácti minutová štreka do práce.
Motorest se přihlásil velkým poutačem, který hlásal, že za dva kilometry jsem na místě a já se těšil jako malé dítě. Parkoviště bylo skoro prázdné. Stálo zde jenom jedno nákladní auto. Já jsem zaparkoval hned u vchodu a zůstal jsem sedět v autě jak jsme se domluvili. Během několika minut vyšla ze dveří motorestu dívka, která jako by vypadla z oka texaským dívkám, které jsem viděl na stránkách Playboje . Krátké kraťásky ze kterých, mohli každým okamžikem vyskočit jejich broskvičky. Vršek skrývalo tričíčko, které původně bylo určitě o nějaký metr delší. Měla ho zastřižené těsně po prsa a já bych se vsadil, že na sobě neměla podprsenku. Z pod klobouku jí splývali krásné blonďaté vlasy. Pokynula na mne a já konečně přiklapl dolní čelist, která mě jaksi upadla a spolkl slynu, která se mě asi pohupovala na půli cesty ke klínu.
Když jsem vstoupil do motorestu tak jsem se rychle rozhlédl, kde že sedím ona kovbojská kráska, která zašla dříve než jsem se vysoukal z auta. Zvednutá a mávající ruka moje oči obrátila správným směrem. K mému, dnes zdá se nekončícímu překvapení, seděli u stolu krásky dvě. Druhá kráska se od blondýny lišila jenom, barvou vlasů, které měla černé jako uhel, a měla trochu jiné oblečení i když ve stejném stylu.
Když jsem dosedl, tak jsme se krátce představili. Dozvěděl jsem se, že se blondýna jmenuje Lenka a brunetka se jmenovala Karolína. Po trošce zdvořilostí, se Lenka zeptala na moje představy ohledně výcviku. Trochu jsem se zamyslel a když jsem si v hlavě zesumíroval svoje představy, tak jsem je v hrubém nástinu přednesl oběma cvičitelkám. Zprvu nadšený pohled se postupně měnil v překvapený, který se ke konci změnil ve veselí až pobavený. Holky se omluvili, že si musí odskočit a se smíchem odešli na toaletu. Osiřel jsem za stolem a dumal jsem co jsem zase plácnul, že jsem dívky tak strašně pobavil. Říkal jsem jim, že jsem přece začátečník.
Obě byli na toaletě poměrně dlouho, ale když se vrátili tak byli zase naprosto v pohodě. Sedli si a poručili si jídlo a nějaké pití. Já jsem si objednal také a když slyšeli, že si objednávám sodovku, tak se podivili a vyzvídali jestli jsem abstinent. Ubezpečil jsem obě dívky, že abstinent nejsem, ale mám přece venku auto. Lenka na chvilenku odběhla na bar a po dlouhé a živé debatě, s barmankou se ke stolu vrátila s veselou tváří. Tak je to v pohodě. Ta barmanka má u nás na statku pronajatou chajdu, tak se ujme řízení a domů nás hodí tvím autem. Takže si dej bez problému na co máš chuť. Promptně jsem svojí objednávku změnil. Dal jsem si tedy aperitivek a jako pití jsem si objednal pivečko. Debata se docela dobře rozbíhala a mě stále lépe mezi děvčaty. Dokonce jsem si na obě začínal i myslet. Bavili jsme se o práci o volném čase, ale také s přibývajícím časem o sexu a o představách. Večer už pokročil a já jsem začínal být hodně opilí. Ani nevím jak jsme se dostali do auta a už vůbec nic si nepamatuji z toho co se dělo večer na farmě.
Ráno jsem se probudil asi dost pozdě. Oknem, přes mříže pronikalo sluníčko. Protáhl jsem se a cítil jsem jak mě třeští hlava. Chytil jsem se za ní a…….. přišla rána jako z děla. Měl jsem pocit, že se mě hlava rozskočila na poloviny. Byl jsem rázem zcela probraný a tupě jsem zíral na své ruce. Byli uvězněné v rukavicích, které byli zakončené klasickými koňskými kopyty. Snažil jsem se vzpomenout na včerejšek, ale v hlavě bylo jako vymeteno. Potřeboval jsem si srovnat myšlenky a tak jsem vyskočil na nohy. Jak jsem vyskočil tak jsem byl stejně rychle dole. Byl jsem naprosto zmatený. To co jsem měl na rukou, jsem měl i na nohách. Ta kopyta mne nutila chodit jenom po špičkách a vzhledem k tomu, že nejsem baletka, tak jsem se poroučel k zemi. Jak rukavice, tak i boty byli na mnoho popruhů, která byly zajištěny zámečky. V těch kopytech na rukou bych stejně nic nedokázal uchopit. Seděl jsem v pokoji…… . Došlo mě, že je to hodně zvláštní pokoj. Pode mnou sláma a místo zdí a dveří jen mříže. Byl jsem v klasickém stání pro koně. Po čtyřech, vlastně jako kůň jsem došel ke dveřím a zjistil jsem, že jsou zamčené. Vymetená hlava, stále nebyla schopna vyprodukovat nějakou vzpomínku na včerejší večer.