Work OUT!

Nádech, výdech. Ještě chvíli. Nádech, výdech. Stehna mě pálila bolestí. Nádech. Plesk. Zadkem mi projela ostrá bolest.
"Už jen deset sekund. To vydržíš."
Nohy v hlubokém podřepu se mi třásly. Tělo zpocené vypětím všech sil. Plesk. Konec jezdeckého bičíku opět zvýšil mé soustředění.
3,2,1...
"Pauza 30 Sekund."
Úleva se mi rozlila ve stehnech. Rychle napít a vydýchat. Prvních deset minut půlhodinového drillu jsem měl za sebou. Těsná tanga přidržující můj nub byla již totálně propocená. Zarudlý zadek od motivačních ran. 14:20. Na to jediné jsem se nyní soustředil. Čtyři minuty a dvacet sekund mě dělilo od slastného odemčení po osmi dnech mučivé cudnosti. Na videu, podle kterého jsem musel cvičit, se vypracovaná těla sportovců připravovala na další kolo a já stále v předklonu, vydýchávaje to předchozí, sbíral síly, abych nezklamal.
3,2,1...
Na všechny čtyři, do planku a skákavé kliky ze strany na stranu 30 sekund. Před čtyřmi měsíci, kdy jsem za svou ženou s tímto šíleným nápadem, naprosto nepředstavitelná věc. Z počátku se k tomu stavěla velmi vlažně.   
Plesk. "Pojď ještě, jeden. No tak dělej!" Plesk. Hecovala mě.

Vše se změnilo ve chvíli, kdy byla jednoho rána nadržená a já jí nabídl svůj jazyk s tím, že bohužel nemohu.
"Nesplnil jsem svůj cíl." Řekl jsem suše. Seděli jsme v obýváku na gauči. Sáhla mi mezi nohy a zvedla obočí.
"Co když to ucítí děti při hraní?"
"Budu se snažit, aby to nepoznaly. Kdyby přeci jen, tak jim řekneme, že jsem se ošklivě zranil v práci, a že je to od doktora, něco jako sádra na ruku."
"Máš to promyšlený."
"Chtěl bych, abys mi pomohla se dostat zpátky do formy." Vzal jsem její chodidla a začal je masírovat.
"Hele nechci tě do ničeho nutit, ale když do toho půjdeš, může to být super zábava pro oba." Netušil jsem, jak vážně to vezme. Pomalu roztáhla nohy od sebe.
"Když se mi to bude líbit, tak mi ještě dneska dáš klíček." To ráno jsem se zamčený soustředil pouze na ní. Byl jsem jak Michelangelo v Sixtinské kapli. Maloval jsem jazykem čirou radost. Maloval jsem orgasmy pro nejdůležitějšího člověka na světě. 

"Vztyk." Skákavé předkopy. Asi to nejhorší. Díky tomu jsem první měsíc strávil v pásu, protože jsem se v tom dlouho nedokázal zlepšit. Když jsem poprvé překonal 11:30, měl jsem obrovskou radost.
"Pojď ještě, dělej!" Už jsem zase funěl jak sentinel. Nepřestávat dýchat, to je klíč k úspěchu.
Na ruce a z planku vysoké přískoky. Plesk. Ty se mojí ženě nejvíc líbily. Vždy, když jsem měl zadek vzhůru, tak na něj dopadl bičík. Bylo to zvláštní, ale prokrvený zadek ve mě budil vysokou motivaci.
Tyto tři cviky se měly opakovat 3x po sobě po třiceti sekundách.   
Nevzdám to. Do hlavy se mi začala vkrádat myšlenka, že opět nedosáhnu na 14:20, ale nové pravidlo toho líného našeptávače rychle zapudilo. Pakliže jsem nedosáhl zlepšení, upoutá mne žena na konferenční stolek, nasadí deprivační kuklu a dovede mne těsně k vrcholu. Potom zapne stopky v čase, kdy jsem se přestal hýbat a zbytek cvičení strávím těsně pod vrcholem. Pak zpět do klece. Je v tom už extrémně dobrá.  Během těch 4 měsíců moje cvičení a náš vztah prošli neuvěřitelnou proměnou.  Z té znuděné matky po dvou dětech se zrodila domina trenérka.
Druhé kolo jsem měl pomalu za sebou a začal jsem se dostávat do nejkritičtější fáze. Pode mnou už byla velká kaluže potu a srdce jsem cítil tlouct v kořínkách vlasů.
Pojď ještě jeden, říkal jsem si v duchu. Ještě to jde. Minule jsi to zvládl. Na autopilota jsem proletěl bouří odhodlání a dostal se do posledního kola.
Plesk. "No tak neloudej se, nebo ti to neuznám!"
Skákavé kliky ze strany na stranu. Ruce jsem tahal jak z bažiny. Ramena a břišní svaly ve výhni Héfaistovi a svým dechem, jako bych ji rozdmýchával. Buzzer odpočítával posledních pět sekund.
Plesk." Dělej, zvedej se! To zvládneš. Ještě dvacet sekund!!!" Moje žena se v tom doslova vyžívala. Přála mi to, protože viděla, jak se z fotříka s pupkem stává opět ten, s kým chce šukat.
Skok. Jedna noha. Skok. Druhá noha. "Dělej, ještě! No taaaak!!!" Slyšel jsem už jakoby zdálky. Bušení srdce v hlavě. Z pusy mi tekly sliny na podlahu.
"Hmmm. Píšu ti 14:15." Stále v předklonu jsem vydýchával to neskutečný přepjetí. Tohle se snad ani nedá zvládnout. Nádech, výdech. Nádech, výdech.
"Tak zpátky do práce. Máš před sebou ještě 15 minut. Já si jdu odcvičit svoje."
Netrénovala mě takhle stále. Kontrolovala papíry, do kterých jsem zapisoval výsledky, a když jsem dlouho neměl nějaký progres, přišla mě podpořit.
Vedle kolonky MAX out 14:15 jsem dopsal ještě 8 pauz během cvičení.

"Dneska spí děti u babičky a u dědy. Doufám, že se k tomu postavíš jako chlap." Jazykem sebrala sousto z vidličky a zadívala se kamsi k baru restaurace, kde jsme byli na obědě. V dekoltu se jí houpal malý pozlacený klíček s mým jménem.
"Ani nevíš jak bych rád." Usmál jsem se.
"Povím ti historku z práce." Obrátila se na mě.
"Včera jsem byla v kuchyňce a dělala si nějaké ovoce, když za mnou přišla Soňa, víš kterou myslím, a ptá se:
,Hele, ten tvůj nějak shodil a zmužněl. Co jsi s ním provedla?'
Já na to:, Nevím, šel nějak do sebe.'
,A ten klíček s jeho jménem na kozí stezce je od zámku, který jste nechali na bezejmenném mostě někde na dovolené?'
Stěží jsem polkl sousto okurkového salátu a vyděšeně se na ní podíval.
"Přesně takhle jsem se na ní civěla."
"A ona?"
"Usmála se, a dala svojí lodičku na židli. Na zlatém řetízku se jí houpal zlatý klíček se jménem Filip."
"Cože? To jako vážně? Její manžel je v tom taky?"
"Pak mě normálně objala a řekla mi, že mám neuvěřitelné štěstí. Zbytek dne jsme strávily v kuchyňce a povídaly si a chichotaly se. Nebyla jsem schopná pracovat po tom všem, co mi řekla."
Byl jsem z toho celkem rozhozený. Nepočítal jsem s tím, že se to někdo dozví.
"A co jste probíraly?" Zeptal jsem se, kousaje nervózně svůj steak.
"Dostala jsem odpovědi na otázky, které mne zajímaly. Nezlob se, ale jsou věci, které prostě jako žena nevidíš."

Ten večer jsme si dali společnou sprchu. Nespěchali jsme. Užívali si vzájemné doteky. Voda nám protékala mezi těly a já si konečně cítil svou ženu jako ještě nikdy. Už jsem zapomněl, jak nádhernou šíji má. Malá ouška s jemnými chloupky. Klíční kosti vystouplé, že se z té jamky uprostřed dalo napít. Bříško krásné, ploché poseté jemnými znaménky, jako letní noční obloha a ten nejkulatější zadeček na světě. Už dlouho jsem jí takto neviděl. Po osmi dnech uzamčení, jsem náhle pocítil, že to ona je to, na čem tu záleží, a ne moje erekce. Byť mě celé to vše vzrušovalo, můj penis byl v klícce podivně v klidu. Celá ta energie byla jen pro ní.
Po tom, co jsme se vzájemně umyli, jsem si jí zabalil do ručníku a odnesl na připravený masážní stůl v přítmí obývacího pokoje. Svíčky ohřívaly masážní oleje a celá místnost jimi byla provoněna.
"Hmmm. Vypadá to, že jsi mne vzal za slovo." Konstatovala pobaveně, když jsem pustil zenový chillout.
Dal jsem jí prst na rty, na znamení ticha a ona jen přivřela oči. Prstem jsem jí sjel přes bradu, po krku dolů, mezi prsy a pupíkem až k vyholenému pahorku. Vzdychla vzrušením.
Celé tělo jsem jí masíroval věčnost. Užíval si každého záhybu její bronzové kůže, jen jednomu místu jsem se vyhýbal.
"Vyměníme se." Neptala se. Oznámila mi to a já to bezmyšlenkovitě přijal.
Lehl jsem si na záda. Pouty upevněnými zespod stolu mi úplně znehybnila ruce i nohy. Pod hlavu jsem dostal malý polštářek a pak vyskočila na stůl obkročmo tak, že jsem jí měl přímo před nosem. Byla nádherná. Leskla se vzrušením. Mezi mé břicho a její hrudník si dala tvarovací polštářek ve tvaru trojúhelníku, aby nemusela nést svou váhu na rukách.
"Až ti to dovolím." Sykla přísně. Věděla, po čem toužím nejvíc.
Odemkla mne a sundala klec.
Cítil jsem na něm teplé ruce od oleje. Promnula ho, aby se do něj snáz dostala krev a pak ho velmi jemnými doteky dovedla až téměř k vrcholu. Na hodinkách nastavila odpočet 15:45.
"Můžeš lásko." V ten moment z ní vytekla jedna dlouhá čirá kapka sekretu přímo na jazyk. Chutnala nádherně. Pomalu jsem jazykem slízával všechno její vzrušení a snažil se nesoustředit na to co dělala ona.
Více oleje zahřívalo můj penis a koule. Oběma palci masírovala žalud, aby pak vzápětí ukazováčky proti sobě jezdila v okolí uzdičky. Čirou tekutinu ze špičky umě roztírala po celém penisu. Když už jsem byl těsně před výstřikem začala nehty hladit koule až do okamžiku, kdy lehce opadlo vzrušení. Pak začala znovu kroužit prstem v oblasti mezi začátkem žaludu a koncem předkožky. Vždy přesně věděla, kdy má přestat. Celých dlouhý 15 minut 45 sekund.
"Líbilo se ti to?"
"Hml, hml, hml." Nedokázal jsem nic odpovědět, protože mi přisedla obličej.
"Úplně jsi zapomněl lízat." Přetáhla předkožku přes žalud a začala ho silně tisknout.
"Huml, nehml, prohmlsím." Marně jsem žadonil.
Když zacvakl zámek a ona se na mě obrátila, chtěl jsem jí něco od plic říct. Ale ona mě začala vášnivě líbat. Moje vzrušení se okamžitě vrátilo.
"Počkej tu chvilku." Odcupitala.
Když přispěchala zpět vytahujíc něco z kabelky řekla: „Otevři pusu pořádně"
"ÁÁÁ" Hned mi do pusy strčila celkem velký kulatý roubík.
Pak vytáhla ještě něco. Orosilo se mi čelo. Celkem dlouhý připínák v postroji. Tázavě jsem se na ní podíval.
"Mohla bych si ho prosím vyzkoušet? Neboj, nasadím ho na tebe." Jako by věděla, kam se ubírají mé myšlenky.
Obrátil jsem oči v sloup a přikývl. Byla jako malé natěšené děcko.
Během pár vteřin jsem jej měl nasazeného a utaženého na místě. Musel jsem uznat, že to nemohlo být nich levného. Vypadalo to opravdu skvěle.
Nasedla a začala mě ojíždět, tak jak jsem ji nikdy před tím neviděl. Hladila se po celém těle a užívala si každé zhoupnutí.
"Ty seš hřebec!" Nechávala se unášet emocemi. Přisedávala po celé délce a já měl skutečně pocit, že jí šukám. Byť spoutaný jsem se jí snažil přirážet.
"Ano, to je ono." Prudce oddechovala. Šukala se o mě dlouho. Šukala se opravdu krásně.
Byla zapálená vášeň sama. Náhle se vzepjala a třas se jí vlil do celého těla. Nekontrolovala se a její šťávy byly rázem všude kolem. Chvěla se, vzdychala, chvěla se a zase vzdychala. Ruce měla podivně spletené do sebe na prsou a podivně se usmívala.