Já jsem byl úchyl od malička :-) Pamatuju si, že už v 6 letech jsem měl fantazie a hrál si na svazování a věznění, od 9 let nosil ženské prádlo, nejdřív máminy kalhotky, pak jsem si z kapesného nakoupil nějaké vlastní, dívčí kalhotky (tvrdil jsem prodavačce, že to mám za úkol koupit pro sestru - ve skutečnosti ale mám jenom mladšího bráchu :-) ), v 11 letech vyzkoušel první dívčí podprsenku a hlavně si začal honit - a honil jsem hodně, v podstatě celý život i v manželství. O odpírání orgasmu a pásech cudnosti jsem měl určitě fantazie ještě před 15. rokem věku, ale nikdy jsem se nedostal k realizaci. Mnohem později jsem někde na netu četl vtipný koment, který na mě přesně sedí: "Honí si péro nad představou, že si nemůže honit péro" :-)
Nikdy jsem se ale neodvážil někomu něco říct, pro první dvě přítelkyně byl sex se mnou až moc náročný, i přes to honění jsem byl k neutahání a hormony mi v té době musely téct i z uší :-) Až svojí současné manželce, kterou jsem poznal na konci vysoké školy, jsem se po roce chození s ní svěřil, že mě bere crossdressing a BDSM. Jí se to nelíbilo a málem se se mnou tehdy rozešla, pak si mě ze zvědavosti zkusila převléct komplet za holku a namalovat, jindy si mě zkusila svázat a naplácat mi vařečkou, a pak přiznala, že se jí to příčí a že to se mnou prostě provozovat nebude. Jinak je to ale úžasná ženská, takže jsem s ní prostě zůstal a všechny tyhle svoje úchylky nechal jenom v masturbačních fantaziích. Ženě se samozřejmě nelíbilo, že si honím, a chtěla po mně, abych toho nechal. Přestat jenom tak jsem nedokázal, což jsem jí taky přiznal, a navrhl klícku na pindíka. To už je hodně dávno, asi 15 let... tenkrát se mi "poštěstilo" objednat přes internet nějaké fejky, za dva dny to na mě zrezlo, normálně mi to obarvilo ptáka na zeleno a dostal jsem vyrážku, týden jsem to pak léčil a čímsi mazal :-) Utrácet velké peníze za kvalitní custom klícku mi žena zakázala, že to za to nestojí, že takhle peníze vyhazovat nebudeme... tak jsem dál honil a nosil dámské prádlo, svoje i manželky, ta o tom věděla a tiše to tolerovala...
Zlomilo se to letos v lednu.
Máme toho s manželkou od té doby za sebou fakt hodně, v dobrém i zlém, i nějaký ten boj o život v tom je, máme synka a osobnostně jsme se oba dost posunuli. Žena po mně ale chtěla, abych byl já ten dominantní, což jsem prostě nedokázal a občas jsme se kvůli tomu chytli, přičemž nakonec muselo být po jejím, v podstatě jí štvalo, že nemám stejné nápady jako ona :-) Před těmi třemi měsíci jsem si s ní sedl na velice upřímnou a otevřenou řeč, takhle otevřený a přímý jsem fakt nikdy v životě k nikomu nebyl, ani v minulosti k ní samotné, a "prostě" na ní vybalil to, co teď píšu (anonymně to jde snáz, a taky už jsem to jednou nahlas vyřkl :-) ), a poprosil ji, ať to ještě zkusíme se mnou jako "subíkem", ale víc po jejím. Uvědomil jsem si, že jsem se v minulosti dopouštěl "topping from the bottom" a představoval si, že bude ona plnit moje fantazie o jednotlivých BDSM technikách, které mě zajímaly.
Nejdřív jsem ze dne na den přestal honit a když jsem si šel s ženou promluvit, mohl jsem se jí pochlubit, že už dva týdny abstinuji, to se mi od těch 11 let nikdy v životě nepovedlo :-) A že bych to nastavil tak, jak jsem to popsal tady: https://forum.cudnost.cz/post/26785/#p26785 - prostě mi konečně došlo, že to musí být v první řadě o ní. BDSM takhle řešit nejde, protože žena opět prohlásila, že mi prostě nedokáže napráskat, ani když ví, že to chci, ani když je na mě naštvaná. Ale měla vždycky výrazně nižší libido než já, nelíbí se jí masturbace a nechtěla mi ani ulevovat rukou, když jsem byl nadržený a ona nic nechtěla - takže cudnost takhle hrát jde :-)
Výměnou za to, že manželka drží klíček, jsem hodně přidal na pracech v domácnosti a v poslušnosti. Nikdy ani dřív jsem nebyl líný pomáhat a neštítil se "ženských prací" (proč asi, hehe), ale pořád to bylo na úrovni hodného chlapa, který danou věc sice udělá, ale dá jí svoji vlastní prioritu a občas mu to žena musí připomenout, když to trvá. Teď kmitám, jakmile se žena nahlas zamyslí, že by něco bylo potřeba :-) A sám si píšu úkoly do deníčku, pokud je to něco, co nejde udělat hned.
Tahle změna přístupu se musela odehrát v mojí hlavě, žena mi nic takového nenařídila. Žádné hraní si na subíka jí nezajímá, takže to, že se ke mně stran zamykání do klícky, odpírání sexu a trochy prasečinek, když už na ten sex dojde, bude jako k subíkovi chovat, sám od sebe vyvažuju tím, že jí neustále ukazuju, jak je tenhle můj submisivní stav přínosný a příjemný pro ni, nejen v tom sexu.
A k mému vlastnímu překvapení, najednou mě takhle baví i věci kolem zahrádky a staré chalupy, proti kterýmžto jsem dřív protestoval a dělal je trochu neochotně, skláním hlavu a polykám protesty v drobnostech, na kterých jsme se dřív museli dohodnout - teď to není, že se musíme dva domluvit, jak to uděláme, teď je to opravdu tak, že žena řekne a já okamžitě jdu a udělám to přesně, jak řekla, beze slova. V důležitých životních věcech jsme samozřejmě pořád rovnocenní partneři, ale takové ty denní drobnosti nebo plány na víkend prostě jedou 100% podle manželky - a já jsem překvapen sám ze sebe, jak se mi to líbí.
A žena už teď po těch třech měsících začíná opravdu dbát, abych nevěděl, kam si schovává klíček, a když mě klícka otlačila, musel jsem být na pár dní bez ní a uložil ji i s klíčkem do své skrýše (klícky samotné, bez klíčku, mám v pravomoci sám a nesmí je najít dítě), hned se mě ptala "Kde mám klíček!?" :-)
"Vedlejším efektem" je, že jsem se taky o ženu začal víc zajímat - opět, vždycky jsem na ní byl hodný a vážil si jí, vysekal ji z průšvihů zdravotních i finančních (a jindy zase pomohla ona mně), ale teď je to prostě na jiné úrovni a s jinou intenzitou.
Jo, a ještě jedna "drobnost" - co jsem v klícce, tak letos výrazně, téměř úplně opadla moje touha převlékat se do dámského (celý loňský rok jsem na sobě měl pánské boxerky asi tři dny, jinak jsem pod běžným mužským oblečením nosil dámské kalhotky a v zimě i silonky a když to šlo, tak k tomu na kratší chvilky i podprsenku :-) Zvenku to na mně ale nepoznáte.)
Koukám, že jsem se docela rozjel, ale ono je to od toho ledna pořád dost čerstvé, jsem z toho na růžovém obláčku a osobně jsem se mimo manželky nikomu nesvěřil a nejspíš ani jenom tak nesvěřím, tak jsem se z toho musel aspoň takhle vypsat tady, když už se na to Petro před skoro dvěma roky zeptal :-)