Jsem v tomhle nový, manželka souhlasila s tím, že si mě zamkne, na konci ledna, po mnoha letech vanilkového vztahu. Před tím jsem se zkusil zamknout sám coby student na škole, to je dávno, a nedařilo se mi to... a upřímně, z vlastní zkušenosti musím napsat jednu nepříjmenou věc: Všechno je to v hlavě.
Neexistuje nic jako klícka, ze které nejde utéct. Pokud si představuješ, že se zamkneš do něčeho, z čeho se při nejlepší snaze nevykroutíš, tak to fakt fungovat nebude. Možná plnohodnotný pás cudnosti jako Latowski nebo Neosteel, ale to už je pak dost jiný příběh. Klícka je spíš něco jako pečeť, pomůže ti se udržet, z kvalitní a dobře padnoucí klícky je ten únik pracnější, ale určitě ne nemožný. Tohle je potřeba si urovnat v hlavě hned na začátku.
Pak teprve můžeš přemýšlet, jak se dostat třeba k týdennímu uzamčení - časový zámek, uložení klíčku někam mimo místa, kde se ten týden budeš pohybovat, nebo si prostě najít profi dominu a domluvit se s ní na scénáři nebo dlouhodobější spolupráci. Nebo si to srovnáš v hlavě tak, že se zamkneš, klíček dáš doma do šuplíku, hodíš si kostkama, padne ti 10 dní, a tak ten šuplík poctivě 10 dní neotevřeš a za tu dobu budeš přemýšlet, jak to v té klícce zvládnout, čím se zabavit a co užitečného v uzamčení dělat, než jak se z té klícky dostat...
Vždycky to ale bude do velké míry o tom, že se ty sám rozhodneš v té klícce zůstat. Být zamknutý nuceně někým jiným bez možnosti s tím sám něco udělat, je s odpuštěním spíš masturbační fantazie - ano, taky jsem takové měl :-)
U mě není problém s hlavou, když si řeknu, že vydržím týden, tak to vydržím, ale chyběl mi v tom ten prvek náhodnosti a překvapení 