Téma: Hry s klíckou
Hry s penisem. Hry s pásy cudnosti, hry rolí, hry na touhu, hry s nadržeností...
Kdo si hraje, nezlobí. To je fakt. Kdo si hraje je zdravější a šťastnější.
1. Hra je součástí neurobiologie všech savců.
2. Hra je jedním ze sedmi primárních emočních systémů, které jsou v lidském mozku předprogramovány.
3. Hra je v mozku zakořeněna tak hluboko, že slouží jako základní motivační hnací síla.
5. Nedostatek volné hry vede k depresím a může narušovat sociální a emocionální vývoj a učení.
Hra je víc než pauza, přestávka či odpočinek.
Volná hra je prostředek seberozvoje.
Myslím, že je více otázek než znalostí:
Může být volná hra způsobem, jak člověk poznává svět kolem sebe? Může být prostředkem seberozvoje, prevencí napomáhající odolnosti? Můžeme ve hře nalézat stav, kdy se cítíme fyzicky, psychicky a sociálně zdraví?
Hrát můžeme kostky, karty, šachy... Nejsou náhodou hry, kdy zapojíme celé své tělo, veškerou svou intimitu mnohem prospěšnější? Proč potřebujeme odvahu být v dospělosti při hrách autentickými?
Jak by vypadala společnost, kdyby si v ní většina uvědomovala, že si hraje?