Téma: Sekretář
Už dlouho sleduji Cudnost a přiznám se, že mi tento web poskytl jak spoustu zábyvy, tak námětů k přemýšlení. A aby to bylo fér, rozhodl jsem se, že i já přispěji svou troškou do mlýna. Kdysi jsem napsal povídku na pokračování a i když byla již publikována, rozhodl jsme se o ni podělit i zde. Pás cudnosti v ní hraje svou roli a tak si myslím, že by se povídka mohla líbit a že snad někoho z vás potěší. Dnes publikuji první část a pokud se bude líbit, rád sem přihodím pokračování.
Sekretář
Je ráno jako každé jiné. Sedím v kanceláři a prohlížím včerejší odpolední poštu. A čekám, až přijde Ona. Má šéfová. Má Paní. Má Bohyně. Je nádherná. Nádherná, přísná a nekompromisní. Snad právě ta její přísnost mne tolik vzrušuje. Nemohu se jí nabažit. Snad nic netuší. I když… včera jsem ji pozoroval jak sedí za stolem a trochu jsem se zahleděl… snad můj pohled vycítila a zvedla zrak. Rychle jsem uhnul pohledem, ale nejsem si vůbec jistý, jestli dost rychle. Nic neřekla, ale…
Už slyším její kroky na chodbě. Určitě přijde jako vždy dokonale oblečená a upravená. A jako vždy, v nějakých luxusních lodičkách na vysokém podpatku. Už takhle je vysoká. Ale když se ve svých lodičkách postaví, koukám na ni zdola… Kroky se blíží… už bere za kliku. Otevírají se dveře a dovnitř vstupuje Ona. Jsem zvyklý na její dokonalost. Ale když vidím, jak dokonalá přišla dneska, zatají se mi dech. A dojde mi, že si včera mého pohledu určitě všimla… Ve dveřích se zastaví, lehce se rozkročí a změří si mne přísným pohledem. Ráno, jako každé jiné? Dneska asi ne…
„Dobré ráno, vyspal jste se dobře? No asi moc ne, že tu zase civíte, jako by nic. Vsadím se, že přehled pošty ani včerejších faktur v mailu na ještě nemám, že?! Na co vás tu tedy máme, no? Řekněte sám. Chmm, kdoví za co stojíte jako chlap. Jestli si ta vaše manželka vůbec něco užije, i když k světu trochu vypadáte… No, uvidíme. Dnes je trochu volněji, tak vám ten výpadek ještě budu tolerovat, takže do dvaceti minut napochodujete do mé kanceláře a chci mít perfektní přehled o tom, co se tu od včera událo, ano? A dejte si záležet!!!"
Elegantně se otočí na podpatku a odchází do své kanceláře. Ještě po mně mrskne pohledem a zavírá za sebou dveře. Sakra, co tím myslela, za co stojím jako chlap? Že by odhadla mé touhy? Honem dávám dohromady přehledy a kontroluji jestli jsem na něco nezapomněl. Ještě se upravit. Jdu přece k NÍ. Beru do ruky šanony a klepu na dveře.
„Dále," slyším její výzvu. Pomalu otevírám dveře a vstupuji…
„No tak se podíváme, co tu máme. Ale, ale a přehled vydaných faktur je kde? Už mě tedy přechází trpělivost! Na co vás tu tedy mám?. No? Zbývá vám jen jedna možnost nebo letíte, za to vám ručím. Budeš pěkně poslušný chlapeček a první co je, že mi políbíš botu! Tak dělej!"
Co mi zbývá… Na faktury jsem opravdu zapomněl. a přijít o místo? To si opravdu nemohu dovolit. Ale stejně… tohle jsem nečekal. Sedí na své pohodlné židli a prohlíží si mne zkoumavým pohledem. Čeká, jak se rozhodnu… Pak jednu nohu povystrčí trochu kupředu – ona ví, že nemám na vybranou… Klekám si na všechny 4 a skláním hlavu k její noze. Už cítím vůni kůže její lodičky. Trochu přizvedne nohu a já … začnu ji opatrně líbat její botu. Je to ponižující. Ale zároveň cítím cosi… cosi vzrušujícího. Líbám špičku její boty a cítím, jak mé mužství reaguje… Proboha, snad si toho nevšimne… Se rty přitisknutými k její botě se odvážím zvednout zrak a pohlédnout na NI. Dívá se na mne svým přísným pohledem…
„Kdo ti dovolil se na mne dívat? Pokračuj v tom, co jsem ti poručila !!!"
Sklápím zrak a líbám její botu kousek po kousku… „No vidíš, že to umíš. Teď mě budeš líbat po lýtku až ke kolenu, ale ne výš, tak dělej!!!„
„Ano, má Paní, jak si přejete,“ říkam si v duchu a ještě chvíli líbám její botu. Pak ji pomalu sundám a položím vedle sebe. Beru do dlaní její nádherné chodidlo. Skrz černé silonky pozoruji její pečlivě upravené a rudě nalakované nehty. Skláním opět hlavu a líbám její nožku. Začnu opatrně, nejdřív políbím palec a pak pomalu líbám všechny prsty, hezky jeden po druhém. opatrně se odvažuji výš, přes nárt se mé polibky přesouvají ke kotníku…
Zvedám trochu její nohu a líbám ji výš a výš. Jednou rukou podpírám chodidlo a druhou jejíjí nádherně tvarované lýtko. Krásně voní a já se nemohu polibků nabažit. Jsem do polibků tak zabraný, že si až pozdě uvědomím, že jeden byl výš, než mi dovolila.
„Dost!!!" okřikne mne… „To sis dovolil tedy hodně! Zato mě teď ukážeš, čím děláš manželce radost! Rozepnout kalhoty!"
Celý rudý studem vstávám.
„To myslí vážně? Vždyť ani není zamčeno, co kdyby někdo přišel?" přemítám.
„Tak bude to??? !!!" vyštěkne.
Třesoucíma se rukama rozepínám opasek a pak kalhoty. Ty se volně svážejí ke kolenům a já se propadám hanbou. Stojím tam před ní totiž jen v černých krajkovaných dámských kalhotkách, které si na sebe potají oblékám. Zatím to nikdo nevěděl. Ale to se teď už říct nedá.
Můj penis vzrušený z předchozího líbání její rozkošné nožky se rýsuje pod krajkou a já trnu, co bude dál…
„No to snad ne…" rozesměje se. Ale pak zvážní a vstane…“Hmm, vidím, že jsi svérázný, ale pořádný chlapák! vyndej ho a přetáhni mu předkožku, chci vidět obnaženého žaluda!„
Je mi jasné, že poté, co zná moje tajemství už není cesty zpět. Kdyby to roznesla po firmě, nevydržel bych tu…
Skláním se a stahuji i kalhotky ke kolenům. Pak se narovnám a beru svoje já do ruky. Pomalu přetahuji předkožku a plním její přání.
Stojím tam se ztopořeným pérem v ruce a čekám, co bude dál.
„Teď si tě trochu vyslechnu, kdy jsi to naposledy udělal své ženě? Stůj! Nikdo ti nedovolil se pohnout!“
Pohnout se by mne ani nenapadlo. Její výraz mluví za vše. S penisem stále sevřeným v ruce a sklopeným zrakem tiše odpovídám:
„V sobotu.„
„Takže teď své Paní hezky dopodrobna popíšeš vaše poslední milování, do detailu, chci se správně naladit!!!“
„… bylo to po ránu. Probudili jsme se a mně stál. Manželka jako by to vytušila a lehce se přitulila… Rukou zajela pod mou peřinu a začala mne hladit. Nejdřív jen tak na hrudi, pak pomalu sjížděla níž a níž.
„Ále, copak to tady máme?" zaradovala se, když narazila na ztopořený ocas. Shodila ze mne peřinu. Ležel jsem tam před ní jen v hladkých elastických kalhotkách. Jsou mé oblíbené a taky jediné, které mi toleruje. Jak byly elastické, ztopořený ocas se pod nimi hezky rýsoval. Manželka mi začala ocas přes kalhotky tisknout a hrát si s ním. Pak si nasedla na mne a svým rozkrokem mi jej tiskla k tělu. Sundal jsem jí košilku a před mými zraky se objevila její nahá prsa. Lehce se předklonila a nabídla mi je k polibku…"
Stojím před svou Paní a vyprávím. Moje ruka mimoděk opět začíná honit penis, který se zase postavil do pozoru..
„Za to, že jsi tak poslušný, si rozepnu jeden, no možná i dva knoflíčky halenky!" povídá najednou Ona. A já polorozepnutou halenkou zahlédnu krajkový lem podprsenky, ukrývající její jistě nádherná ňadra.
„Paní, moc děkuji," odpovídám a pokračuji ve vyprávění:
„Líbal jsem její ňadra, hrál si s bradavkami jazykem, občas je jemně skousl mezi zuby a ona mi drtila ztopořený penis svým pahorkem. Pak sáhla pod sebe a zpod lemu kalhotek mi vytáhla ocas ven. Svezla se níž a chvilku si s ním hrála. Jen mi tak ho lehce honila a hladila kulky.
Po chvíli toho nechala a znovu si nasedla. Poodhrnula lem svých kalhotek a špičku žaludu nasměřovala mezi pysky. Chvilku si jím jen tak projížděla mezi závojíčky a pak dosedla. Pták do ni hladce zajel a já jen vydechl. Chvilku jen tak nehybně seděla. Podebral jsem její prsa zespoda do dlaní a hladil je. Zpočátku jen něžně, ale po chvíli jsem je trochu pomačkal. Přesně tak, jak to má ráda. Pak se začala pomaloučku pohupovat na mém bidle a já spokojeně přirážel.
Chvilku jsme si takhle užívali, ona na koníčku, já se jejími prsy v rukách… Pak sesedla a klekla si na čtyři. Přiklekl jsem si za ni, nasadil žalud na ústí kundičky a zatlačil. Vzdychla, opřela se jen o jednu ruku a druhou si začala dráždit poštěváček. Věděl jsem, že tohle je chvíle, kdy už to dlouho nevydrží. A po dlouhém půstu ani já ne.
Projížděl jsem jí kundičku celou délkou ocasu, občas jsem jej docela vytáhl a znovu zarazil. Vzdychala a já cítil, jak její prsty v klíně kmitají rychleji a rychleji.
Pak se celá rozechvěla, kundička se jí sevřela… i na mne to přišlo. Rychle jsem vytáhl ocas z její kundičky a pak už ji kapky horkého semena dopadaly na záda. Ještě chvíli jsme takto nehybně zůstali. Pak jsme se chvíli mazlili a užívali si právě odeznělého orgasmu."
Skončil jsem své vyprávění a odvážil se pohlédnout na svou Paní. Ruku měla v klíně a oči se jí leskly …
„Krásné vyprávění, chceš vidět moji kundičku?“
„Ano, má Paní,“ pokorně odpovídám..
„Dobře, zasloužíš si to. Klekni si a já si sednu na stůl, jen na chvilku a řekneš, jak se ti líbí.“
Klekám si, jak Paní přikazuje. Ona si sedá na stůl, lehce povyhrne sukni a pak… maloučko roztáhne nohy…
A já zažívám krásný okamžik. Vidím poklad své Paní. Je sice schovaný za tenkým proužkem kalhotek ale i tohle je pro mne krásná odměna.
„Je nádherná. Krásně upravená.“ chválím ji.
Stačím si všimnout, že mé vyprávění nenechalo ani mou Paní zcela chladnou. Její závojíčky se lesknou a na kalhotkách je vidět lehká stopa jejího vzrušení.
„Jak rád bych se přiblížil… Chtěl bych cítit, jak voníte, má Paní.. Políbit Váš pahorek, jazykem rozhrnout závojíčky a ochutnat Vaši šťávu. Jak rád bych jazykem dráždil její poštěváček, bral ho jemně mezi zuby…“ dochází mi slova, vzrušení je neskutečné…
Odmlčím se a přemítám… Kdybych ji poprosil, třeba by byla tak laskavá a klekla si nad mou hlavu… Jak rád bych ji uspokojoval… tak dlouho, jak by si jen přála…
Ale jsem jen její hračka. Musím se držet toho, co mi dovolí. A už tenhle božský pohled je pro mne obrovskou poctou…
Můj ocas je napnutý k prasknutí a já si vychutnávám každičký okamžik tohoto božského pohledu …
„Děkuji Vám, má Paní,“ vydechnu uctivě a v duchu doufám, že tohle naše extempore nebylo poslední.
S napětím jsem šel druhý den do práce v očekávání, co se bude dít. Ale nedělo se nic. Ani nehnula brvou, jen stroze pozdravila a zavřela se ve své kanceláři. A dalších několik dnů probíhalo ve stejném duchu. Už jsem si začínal myslet, že šlo jen o náhlý výstřelek, když tu jednoho dne…
Před koncem směny zazvonil telefon. Na druhém konci byla Ona.
„Můžete přijít do mé kanceláře?“
Srdce se mi rozbušilo a za moment už jsem bral za kliku jejích dveří.
„Zamkni !“ poručila. „A kleknout !!!“ přešla do tykání.
Zvedla se ze své židle, ladným pohybem si urovnala svou upnutou sukni a popošla těsně ke mně. Nasával jsem její vůni a připadal si jako v nebi.
„Zítra spolu odjíždíme na dvoudenní služební cestu. Odjezd je 7 hodin, takže se sejdeme tady přesně v 5.00. Trochu si tě upravím, abys mi nedělal ostudu.. Dnes jdi už domů a pořádně se na zítra vyspi. Odchod!“
Bylo to strohé, jasné a překvapivé. Spolu jsme na služebce nikdy nebyli. Většinou jezdila sama. A jak si mne, proboha, chce upravit? Myšlenky se mi honily hlavou celý zbytek dne a ani večer mi nedaly spát.
Ráno jsem včas vstal, hladce se oholil, pečlivě upravil, sbalil pár osobních věcí a vyrazil. Už na mne čekala. Jako vždy, dokonale upravená, v decentním kostýmku, prostě dáma…
„Jsem ráda, že jsi tu včas. Svléknout!!! A úplně!!!" poručila stroze. I když jsem čekal, že odjezd nebude jen tak, tohle mne zaskočilo. Ale zároveň také vzrušilo a tak jsem tam za chvilku před Ní stál tak, jak mne pánbůh stvořil.
„Hmm, není to špatné…" řekla po chvilce, kdy si mne jen tak zamyšleně prohlížela. „Ale něco tomu chybí…"
Otevřela malý kufřík, co měla položený na stole. Měl jsem za to, že v něm má své osobní věci, ale překvapila mne.
„Tak pán má rád ženské prádlo, jak jsem si všimla… Tak mu uděláme radost…" povídala si polohlasně, skoro jako pro sebe. Ale dobře věděla, že ji slyším.
Pak sáhla do kufříku a podala mi podvazkový pás. „Oblíkej se!!!"
Nevěděl jsem jak, protože tohle jsem na sobě nikdy neměl. Ona se náramně bavila tím, jak zkoumám, jak to patří. Ale nakonec se mně jí asi zželelo a trochu mi pomohla. Pak mi podala punčochy. Když jsem si je oblékal, měl jsem strach, abych tu jemnou nádheru nepotrhal.
Ale nakonec se povedlo a já tam stál před svou bohyní v jemných punčochách na podvazcích. Byl to vzrušující pocit a bylo to na mně i vidět. Chvilku si mne zase prohlížela a pak vyndala…korzet!!! Jemný, nízký, krajkový korzet, vyztužený kosticemi. Došlo mi, že si všechno dopředu promyslela a připravila. Tohle nebude jen tak nějaká služebka…
„Ruce nahoru a ani se nehni!!!" přikázala a pak okolo mého těla obepnula tu podivnou, tuhou věc. A to jsem netušil, jaké to bude, až utáhne tu kopici tkaniček všude kolem. Sice jsem si dosud potají užíval kalhotky, ale nikdy jsem nenašel odvahu se do dámského prádla obléci takhle celý.
Bylo to neskutečně vzrušující. Nikdy jsem takový pocit nezažil, ale věděl jsem, že už bez toho nikdy nebudu moci být. A ani ve snu by mne nenapadlo, že to bude právě Ona, kdo mi to dopřeje…
„Korzet, podvazky, silonky…co ještě přijde?“ přemýšlel jsem.
Ona si mne prohlížela tím svým pohledem a pak vyndala něco, o čem jsem zatím jen četl. Kovová klícka…
„Aby sis nemyslel, že to budeš mít tak jednoduché, tak ti dám něco, co ti bude pořád připomínat, kdo je tvou Paní.„
Pak odkudsi vytáhla takové ty latexové rukavice, co používají uklízečky, nasadila si je a …
„Teď budeš mít poslední možnost se vystříkat, abychom toho tvého ptáčka mohli pěkně zavřít,“ řekla tichým hlasem a v rukavici mi začala honit ocas.
Bylo to neskutečné. Ona, rukavice, já v dámském luxusním prádle… chtěl jsem, aby to trvalo věčně. Ale vzrušení bylo natolik silné, že po pár tazích jsem už stříkal na koberec v její kanceláři.
„To uklidíš hned, jak se vrátíme. Teď se otři a dokončíme to!„
S těmito slovy mi podala papírové kapesníčky a já se očistil od zbytků semene, co mi zbyly na ptáku. Ten mezitím zvadl jak uschlá růže.
„Tak, teď už zbývají jen poslední dvě věci, zatím…“ prohlásila a otočila se ke mně s ocelovou klíckou v ruce. Nejdřív mi nasadila přes koule kroužek. Musela je jednu po druhé provléct. Vzhledem k průměru kroužku to nebylo tak jednoduché ale po chvilce jsem měl kroužek navlečený. Pomohla si trochou lubrikantu a nasadila mi na penis klícku. Pak vzala malinký zámek a kroužek s klíckou zamkla dohromady
Sundala si s krku zlatý řetízek a klíček na něj navlékla.
„Zapni mi to! Od teď budeš na slovo poslouchat a oslovovat mě budeš zásadně jen Madam!!„
„Ano, Madam“ odpověděl jsem a poslušně jí zapnul řetízek. Pak ještě jednou sáhla do kufříku a vyndala krásné krajkované kalhotky.
„Tohle ti, myslím, ještě chybí," řekla a podala mi je. „Mám tu ještě pár překvapení, ale ty si nechám na večer. Teď už budeme muset pomalu vyrazit. Obleč si ty kalhotky a pak si na sebe vem svoje normální oblečení! Čekám na tebe u auta.“
S těmito slovy popadla kufřík, kabelku a ladným a vznešeným krokem odešla z kanceláře.
Oblékl jsem si kalhotky, pak vzal své oblečení ve kterém jsem ráno odešel z domu a oblékl si je přes to nádherné prádlo od své Paní. Když jsem se ohýbal abych si zavázal tkaničky, naplno jsem pocítil sílu korzetu a bylo mi jasné, že pár věcí budu muset dělat jinak. Ještě jsem v zrcadle zkontroloval, jestli je poznat, co mám pod oblečením. Připadalo mi, že ne. Ale když jsem procházel firmou, kde se mezitím začaly scházet kolegyně, připadalo mi, že mne každá pozoruje a připadal jsem si jako nahý.
Sešel jsem do garáží, kde moje Paní už netrpělivě čekala.
„Řídit budu já," řekla Ona. Sedla si za volant a já se posadil na sedadlo spolujezdce. Korzet mne svíral, v rozkroku jsem cítil tvrdý kov, silonky mne příjemně hladily při každém pohybu…
Cítil jsem šílené vzrušení a nebýt pevné klece, tak by mi asi pták stál jako svíce. Takhle se jen krčil, ohnutý a pevně uvězněný v kleci, mezi stehny…
Pohlédl jsem na ni. V její tváři se zračila spokojenost a ještě něco, co jsem nedokázal odhadnout. Co má asi ještě za překvapení, pomyslel jsem si. Pak Madam nastartovala a my vyjeli. A já netrpělivě očekával věci příští…