Sekretář

... inu tedy, jak to bylo dál...

Po ránu nebyl na dálnici téměř žádný provoz a tak nám cesta hezky ubíhala. Moje Paní se za celou cestu ani jednou nezmínila o ničem z toho, co se mnou ráno provedla. Vedli jsme normální rozhovor o běžných věcech a sem tam dolaďovali přípravu na jednání.

Konečně jsme dorazili k cíli. Recepční nás zavedla do nějaké konferenční místnosti, přinesla nám kávu a my čekali na začátek jednání. Z naší partnerské firmy dorazili tři. Dva muži a jedna žena. Hezká, drobná blondýnka, která se představila jako Lucie. Protože jednání vedla většinou má Paní a já jen zapisoval poznámky, každou volnou chvilku jsem si Lucii pokradmu prohlížel. Zřejmě i já jsem ji zaujal, protože občas se naše oči střetly. Kdyby tak tušila… Bohužel však zůstalo jen u letmých pohledů. Po skončení jednání jsme se totiž jen rychle rozloučili a rozešli s tím, že budeme pokračovat druhý den.

Po jednání jsme s mou Paní vyrazili k hotelu. Cestou však prohlásila, že se ještě potřebuje někde zastavit. Dojela do centra a zaparkovala.
„Dál půjdeme pěšky," oznámila mi
Vyrazili jsme. silonky mne hladily po nohách a na ptáku jsem cítil váhu kovové klece. Byl to zajímavý pocit a já cítil celou cestu silné vzrušení. Došli jsme k prodejně obuvi a má Paní vešla.
„Dobrý den. Potřebovali bychom nějaké hezké lodičky na jehlách pro tohoto pána“ řekla prodavačce. Ta se na mne podívala zkoumavým pohledem a jen se zeptala:
„Velikost?“
„Ččččtyřiačty¬řicet,“ zakoktal jsem, šokován objednávkou mé Paní. Prodavačka na chvíli zmizela. Netrvalo dlouho a na pultě před námi ležely 4 páry lodiček. Paní sáhla po těch nejvyšších. Byly černé, měly vyšší platformu a asi deseticentimetrový jehlový podpatek.
„Zkus si je!" přikázala mi.
„To myslí vážně? Vždyť si na tom zlámu nohy,“ honilo se mi hlavou. Ale co naplat, rozkaz je rozkaz. Sundal jsem si polobotky, přičemž mi neunikl úsměvný pohled prodavačky, když zahlédla silonky na mých nohách. Pak jsem si nazul lodičky. Kupodivu padly jak ulité.
„Postav se a projdi se !"

Opatrně jsem se na tom vratkém čemsi postavil. A pak se pokusil o chůzi. Nohy mi kličkovaly a má Paní i prodavačka se neudržely a vybuchly smích. Ani jsem se jim nedivil. Má chůze musel být pohled…
Když bouře smíchu utichla, Madam mi dovolila se přezout do polobotek a vyrazili jsme zpět k autu a do hotelu.

V recepci mne zarazilo, že je pro nás rezervován jen jeden pokoj. Ale po tom všem, co se od rány událo, jsem usoudil, že je to záměr mé Paní a že má vše opravdu naplánované. A také, že ano. Sotva jsme vešli do prostorné, dvoupokojové rezidence, přikázala mi, abych se svlékl do spodního prádla. Pak vyndala z tašky balíček a podala mi jej se slovy:
„Ty lodičky k tomu kvádru nesednou, tak sundej korzet a obleč si tohle. Ať víš, jaká je tvoje role."

Rozbalil jsem balíček a strnul. Uvnitř byla krajkovaná podprsenka, silikonové prsní vycpávky ve tvaru skutečných prsů, s vystouplými bradavkami a kostýmek pokojské. Byl jsem naprosto v šoku. Jasně mi dala najevo, že jsem jen její služka.

„Jdu se převléknout. Než se vrátím, ať jsi tak, jak máš být!"
S těmito slovy Paní zmizela ve vedlejším pokoji. Sundal jsem korzet a chvíli se pral s oblékáním podprsenky. Pak jsem do košíčků vložil umělá prsa a oblékl si kostým. Zbývalo už jen vklouznout do lodiček.
A tak jsem za chvilku už cupital po pokoji jako rozkošná pokojská. V černých silonkách na podvazcích, lodičkách a uniformě, pod kterou se rýsovaly vystouplé bradavky poměrně hezkých dvojek. Kdyby to nekazil ten obličej, mohl jsem být na první pohled i docela hezká holka. Ale i to se mělo změnit. Jenže to jsem ještě netušil…

Po chvíli vyšla ze svého pokoje má Paní.
„Tak se předveď, jak ti to sluší. Hezky se projdi párkrát po pokoji sem a tam!„
Poslechl jsem a snažil se co nejelegantněji chodit přes celý pokoj. Moc mi to nešlo. "Jak to ty ženské dělají, že na těch jehlách vypadají tak sexy?“ honilo se mi hlavou.
„No, ta chůze ti ještě moc nejde, ale to se poddá. ale… ještě něco tomu chybí.. Sedni si a ani se nehni."

Posadil jsem se na židli čekal, co bude. A bylo. Paní vyndala z kabely dlouhovlasou blond paruku a začala mi jí upravovat na hlavě. Když byla spokojená, tak se dlouze zamyslela, pak vyndala šminky a začala mne malovat k obrazu svému. Seděl jsem jak přibitý a vnímal ty vůně dámských šminek. Protože nikde v dosahu nebylo žádné zrcadlo, vůbec jsem netušil, co se mnou provádí. Ale netrvalo dlouho a Paní skončila.

„Tak, teď se jdi podívat do zrcadla v hale!„
Při pohledu do zrcadle se mi podlomila kolena. Nebýt půldenního strniště, tak na mne koukala hezká blondýnka. Rudé rty, dlouhé černé řasy, zvýrazněné obočí, stíny, hezká prsa rýsující se pod saténem…
„Ještě tomu chybí nějaké náušnice a hladká tvář,“ ozvalo se za mnou. „Ale to doladíme příště."
Jak příště? Ona snad plánuje tohle častěji? Ještě před pár dny bych si nic takového nedovedl představit ale nyní mne to silně vzrušovalo. Pták se mi v kleci napínal a snažil se prodrat ven ale bylo to marné. Kroužek okolo pytlíku držel pevně.

„Tak, teď se mi líbíš," řekla Paní. „Jsi přesně podle mého gusta. Takhle mám chlapy nejraději. Poženštělé a bezmocné. A nebo si myslíš, že bys s tou klíckou něco zmohl? Cha cha…"
Měla pravdu. Byl jsem totálně ponížený. Byla ze mne mužo-žena a vzhledem k mému uzamčení a bezmoci jakéhokoliv zásunu, skoro víc ta žena. A nejhorší na tom bylo, že se mi to začalo moc líbit.

„Tak, když jsi taková slečna, tak bychom ti taky měli nějak říkat. Od nynějška budeš Kamila!" řekla Paní. „A ještě jednu věc nesmíme zapomenout, Kamilko. Vyfotím si tě a fotku ti dám. Aby sis zapamatovala, jak nalíčená se mi líbíš a jak se máš na schůzky se mnou připravovat. Protože příště už to bude celé na tobě. A kdyby sis náhodou usmyslela někdy neuposlechnout, uvědom si, že originály snímků mám já. A mohu je kdykoliv použít."

S těmito slovy vyndala Paní foťák a pokojem se párkrát blýsklo.
„Fotky ti dám v kanceláři, až se vrátíme."
V tu chvíli mi došlo, že Paní měla tohle všechno do puntíku naplánované a připravené. A protože jsem ji už trochu znal, bylo mi jasné, že mne ze svých spárů hned tak nepustí. A ne, že by mi to vadilo…

„Já si teď skočím něco zařídit. Teď tady pokliď a trénuj chůzi. Vrátím se tak za hodinu a přivedu společnost. Tak ať mi neuděláš ostudu," přikázala mi Paní.
Pomohl jsem jí do kabátu, podal kabelku a ona odešla. Ještě chvíli jsem se prohlížel v zrcadle a pak jsem se pustil do úklidu. Nebylo toho moc. Jen moje věci se povalovaly po pokoji, jak jsem je tam nechal. Vše jsem uložil do skříní, urovnal ubrusy a přehozy na sedačce a pak jsem se procházel sem a tam.
S každým přejitím pokoje byla má chůze jistější. Hodina uplynula jako voda a v zámku pokoje zarachotil klíč. Snad jsem nic nepřehlédl. ještě jsem přelétl pohledem pokoj a šel vstříc své paní. Trochu s obavou, jakou společnost si přivede. Vůbec jsem netušil, jak se budu chovat před nějakým chlapem a co si o mně asi bude myslet?

Paní vešla a za ní stála v přítmí chodby nějaká postava. Všiml jsem si, že Paní má v cosi v ruce…
„Snad to není vodítko?“ problesklo mi hlavou. Podíval jsem se lépe a opravdu. Paní držela v ruce jeden konec vodítka který vedl někam ke krku té tajemné postavy. Pak Paní vešla a neznámá postava se posunula do světla v chodbě. Byla to žena. Neviděl jsem jí do tváře, stála ke mně víceméně zády. Ale byla to drobná blondýnka zahalená do dlouhého pláště. Na krku měla obojek, na kterém končilo vodítko mé Paní.
„Myslím, že vy dva se už znáte. Otoč se!“ přikázala Paní té ženě. A jak se ona neznámá pomalu otáčela, docházelo mi, koho Paní přivedla.

„Lucie…“

... pokračování...

Děkuji, Madam Z. A tedy pokračování...

Když jsem v osobě kterou Paní přivedla poznal Lucii, nevěděl jsem, co si mám myslet. Ale nebyl čas na dlouhé úvahy…

„No snad nám pomůžeš za šatů. Nestůj tady koukej sebou hnout !!!" vytrhl mne přísný hlas z mého zamyšlení.
Ochotně jsem jim oběma pomohl z kabátů. K mému překvapení měla Lucie pod kabátem jen krátké černé latexové šatičky, které těsně obepínaly její drobnou postavu. Obutá v lodičkách na vysokých jehlách vypadala úchvatně. Obě dámy vešly do pokoje a já cupital za nimi. Usadily se na pohovce a já zůstal stát naproti nim v očekávání, co se bude dít dál.

„Lucii znáš, Kamilo. Abych ti to trochu objasnila, je to má přítelkyně, se kterou si užíváme když sem jezdím na jednání. A protože, jak sis jistě všimla, je Lucka moje subinka, tak jsem se rozhodla, že ji za její vzorné chování dopřeju taky trochu té rozkoše. Ale nemysli si, že do ní strčíš ten svůj ocas. Ani náhodou! Ale jestli se to bude Lucii líbit, dovolíme ti se nakonec vystříkat. No a já se budu dívat, jak vám to spolu jde."
Představa toho, jak uspokojuji Lucii a Paní se na nás dívá, mě přiváděla k šílenému vzrušení. Můj pták se snažil roztrhnout klec, ale bylo to marné. Držela pevně.

„Začneme hezkou lízačkou, tu má Lucka ráda. Kamilo, lehnout na záda!!! A Lucie, ty se nech hezky lízat !"
Lehl jsem si poslušně na záda a Lucie si sedla nad můj obličej. Neměla kalhotky a já měl její krásnou, do hladka vyholenou kundičku přímo před svým obličejem. Pomaloučku a zlehka jsem se jí začal dotýkat. Nejdřív jsem lehce líbal její pysky, pak pomaloučku začal přidávat i jazyk a projížděl jím mezi růžovými závojíčky. Začala se v podřepu lehce pohupovat a potichoučku vzdychat.
Kundička ji začala vlhnout a já cítil chuť jejích šťáv. Koutkem oka jsem zahlédl Paní, jak sedí v pohovce a skleněným zrakem nás pozoruje. Její ruka byla spuštěná v klíně a druhou si hladila svá prsa. Lucie si lízání zjevně užívala.

Pak se nadzvedla a otočila se směrem k mým nohám. Klekla si na čtyři a sklonila hlavu k mému klínu. Kundičku mi přitiskla na obličej a já začal jazykem zpracovávat nastavenou škvírku. Vyhrnula sukýnku u mého kostýmu a začala si hrát s klecí, která věznila mého ptáka. Tahala za ní, kroutila do stran, pak mne začala líbat ve slabinách.
Bylo to k zešílení. Najednou se rozvzdychala a přitiskla se na můj obličej tak, že jsem se nemohl ani nadechnout. Jediné, na co jsem se zmohl bylo zastrčit svůj jazyk co nejhlouběji do ní.

Vyhekla a její tělo se rozechvělo v orgasmu. Nehty zaťala mezerami v kleci do mého ptáka a já šílel. Pak vstala, podala mi ruku a pomohla mi se zvednout. Objala mě a začala líbat. Rukama mě hladila ve vlasech, pak pomalu přejížděla níž a hrála si s mými umělými prsy. Mačkala je, nadzvedávala, občas se k nim sklonila a přes saténovou látku je líbala, jako by byly opravdové a já byl skutečná žena…No a já se do role ženy také pomalu, ale jistě zcela vžíval.. Už jsem se cítil ne jako on, ale spíš jako ona...

„Počkejte, vy dvě. Tohle vám nikdo nedovolil !" ozvalo se z pohovky. Otočily jsme se k Paní. Kozy měla venku a její bradavky trčely vzrušením.
„Chci vidět, jak Lucii šukáš, Kamilo," řekla. Sáhla kamsi za sebe a podala Lucii cosi… postroj s umělým penisem úctyhodných rozměrů. "Tohle tý čubce připni!“

Zatímco mi Lucie připínala postroj s penisem, Paní odkudsi vytáhla ještě jeden a ten nasadila sobě.
„Pojď, nejdřív nám ukážeš, jak umíš kouřit. Kleknout !!!" poručila mi. Klekla jsme si a Paní mi strčila před obličej připnutého čuráka. Taky to nebyl žádný drobeček. Pomalu jsem jej začala olizovat. Pak jsem lehce otevřela ústa a nechala do nich vklouznout žalud. Jeho velikost mne překvapila. Paní začala přirážet do mých úst a já poprvé poznala, jaké je to, co se mi vždycky tak líbilo. Lucie stála vedle nás a ruka jí divoce kmitala v klíně. Pak si klekla na čtyři a nastavila svou kundičku. Paní mi vytáhla uměláka z pusy.
„A teď ji ošukej, co se do ní vejde!" poručila mi.

Přiklekla jsem za Lucii a špičku náhradního penisu nasadila k ústí její kundičky. Lehce sebou zavrtěla a pak se začala pomalu napichovat. Nevydržela jsem a přirazila. Zajel do ní až po koule. A můj maličký v kleci hrozil, že se roztrhne. Začala divoká jízda. Šukala jsem Lucii, paní si stoupla nad ni a znovu mi strčila uměláka do pusy. Šukala jsem a kouřila jako smyslů zbavená. Kozy se mi houpaly v podprsence a já si je začala drtit rukama.

Lucka se najednou zastavila a začala se chvět. Pak přirazila, vykřikla, zhroutila se na lokty a její tělo se začalo zmítat v dalším orgasmu. Pak se otočila a lehla si na záda. V očích jsem četla její přání. Pustila jsem z úst čuráka své paní, klekla si a znovu začala lízat tu nádhernou pičku. To jsem ale neměla dělat. Náhle jsem ucítila mezi půlkami něco chladivého. Ohlédla jsem se a koutkem oka zahlédla Paní, jak klečí za mnou. A pak jsme ucítila tlak na svém řitním otvoru.
„Ona se snad rozhodla mne ošukat!“ došlo mi. „Děj se vůle boží. Když subka, tak subka.“

Znovu jsem začala lízat Lucii a přitom cítila, jak se mi do zadku cpe něco velkého. Byl to šílený tlak. Pak cosi povolilo a já cítila, jak se má prdel plní. Paní mne začala šukat jako svou děvku.
Koneckonců, v tu chvíli jsme se za nic jiného už ani nepovažovala. Cítila jsem, jak mnou projíždí celý ten velký čurák sem a tam a neskutečně mne to vzrušovalo. Lízala jsme Lucii, přirážela k ocasu své paní a pak… Můj čurák uvězněný v kleci sebou začal škubat a na zem začaly dopadat kapky mého semene.

Asi obě vycítily, že jsem se udělal, protože Lucie se potřetí rozechvěla a k mému překvapení – Paní naposledy přirazila. Zarazila do mne uměláka co to jen šlo a pak jsem jen cítil její vibrace a slyšel její orgastické vzdychání. Když naše orgasmy odezněly, svalily jsme se všechny tři na zem a divoce oddechovaly.

První se vzpamatovala Paní.
„Koukejte se jít upravit a ukliďte to tady!!! řekla a odešla do svého pokoje.
Lucie se šla osprchovat a tak úklid zbyl na mně. Utřela jsem z podlahy své semeno, a pro jistotu celý pokoj setřela. Mezitím se Lucie vrátila, vlepila mi pusu na tvář a se slovy: „Bylo to krásné“ se vytratila.
Já jsem se svlékla ze svých nových hadříků a dlouho se sprchovala. Pak jsem se zase do té nádhery oblékla, upravila si makeup a na pohovce usnula jako špalek.

Druhý den jsem brzo ráno vstala a první, co jsme udělala bylo, že jsem dokonale do hladka oholila strniště na mé tváři. Pak jsem netrpělivě čekala, až se probudí má Paní. Překvapila mne sdělením, že další jednání už nebude, že to byla jen záminka k přespání. A že se jede domů. Začala jsem si tedy svlékat svůj kostým pokojské a chtěla se převléknout zpátky do pánského. Přeci jenom, vracím se k manželce. Ale Paní mě zarazila.
„Počkej, tohle ti nikdo nedovolil. Hezky pojedeme takhle.„
„Ale…“ snažila jsem se něco namítnout.
„Mlč a hoď si přes sebe tohle!" podala mi svůj plášť.

Oblékla jsem si jej a doufala, že mne nikdo nepozná. Sešly jsme do garáží, nasedly do auta a vyrazily k domovu.

Cestou Paní napadlo se zastavit někde na jídlo. Zkontrolovala, jak jsem upravená, trochu porovnala paruku a vydaly jsme se do restaurace. Po včerejší šukačce, kdy ze mne udělala děvku se vším všudy, mě už nic nepřekvapovalo a tak jsem jen doufala, že v restauraci nevzbudíme nějaké pozdvižení. Ale asi jsem se od skutečné ženy opravdu moc nelišila, protože si nás nikdo nevšímal.

Objednaly jsme si dobrý oběd a já se konečně odhodlala přerušit ticho.
„Madam, smím se na něco zeptat?„
„Jistě, čekala jsem, že budeš mít otázky.“
„Jednak se přiznám, že i když to všechno, co jste se mnou za těch pár dnů provedla, mi přišlo podivné a ponižující, nakonec mne to velmi vzrušilo a zalíbilo se mi to. A byla bych moc ráda, kdybychom to mohly opakovat častěji. Ale teď bych se chtěla zeptat, kdy se budu moci převléknout. Nedovedu si představit, že bych takhle jela až domů. Manželka by se asi zbláznila."

Paní se na mne podívala, chvíli mlčela, ale pak řekla něco, co mi vyrazilo dech:
„Je na čase, aby ses dozvěděla úplnou pravdu. Je to asi měsíc, co jsme se náhodou potkala s Tvou ženou. Slovo dalo slovo a zašly jsme na skleničku. Nakonec jich bylo trochu víc a tvá žena se rozpovídala. O tom, že váš sexuální život je bez šťávy, že občas najde přehrabané své prádlo, že v tobě cítí jakousi submisivitu a pokoru… Navíc Tvá žena má už dlouho dominantní choutky a jen nevěděla, jak ti to říct…
Daly jsme si pár věcí dohromady a domluvily se, že tě vyzkouším. Ale podmínkou bylo, že nezahneš. Alespoň v tom smyslu, že nezastrčíš svůj ocas do jiný ženy. Proto ten pás cudnosti. Nebyla jsem si jistá, zda bys vydržel a Lucii neojel."

Zalapala jsme po dechu. Tak takhle je to. Pravda je, že jsem si občas zkoušela prádlo mojí ženy a honila si ocas v kalhotkách. Ale netušila jsem, že o tom ví…

„No a protože tvá zkouška dopadla výtečně, tvoje žena se už nemusí bát ti říct o své dominanci. Protože ty jsi subík jak vyšitý. Vlastně subinka. A nemusíš se bát přijet takhle domů. Už jsem stačila tvé ženě poreferovat, jakou má doma perfrektní čubku. A moc se na tebe těší. Jen už si asi moc často nezašukáš. Co vím, tak nápad s pásem cudnosti se jí moc líbil a asi tě hned tak neodemkne… Ale asi si to moc užiješ a doufám, že mne někdy pozvete na návštěvu.“

Cestou domů jsme obě mlčely. Když jsem dorazily před náš dům, byla už tma. Vrátila jsem Paní její plášť a pod rouškou tmy přišla ke dveřím. Nadechla jsem se a začala odmykat. V chodbě byla tma. Rozsvítila jsem světlo a strnula. Na konci chodby, oblečená v koženém korzetu, obutá do vysokých kozaček a s bičíkem v ruce, stála moje manželka.

„Tak pojď domů, Kamilko…“ ozvalo se do ticha.

Moc dobrý!