Podle mě je problém u většiny mužů v tom, že po tom touží a když se jim naskytne příležitost pro splnění jejich touhy, tak dostanou strach, rozmyslí si to a zbaběle couvnou. A hledají na tom pak zpětně zápory, aby sami sebe přesvědčili, že tak to vlastně nechtěli.
A nebo mají nejasnou představu a jen spoustu otázek, které zůstanou bez odpovědi, protože odpovědět by si museli nejdřív sami sobě:
Jít do toho nebo nejít?
Svěřit klíčky cizí ženě?
Nebo nejdřív raději k nějaké ženě získat důvěru a pak se uvidí?
A jak k té ženě tu důvěru získat?
A toužit po tom i se vztahem nebo raději nezávazně?
Jak by takový vztah probíhal?
A jak by to probíhalo v tom nezávazném případě?
Co za to té ženě můžou nabídnout, když to pro ně udělá?
Subíci jsou rádi vedeni a tady je velký krok kupředu nejprve na nich samotných. Tak se motají v kruhu a tím to taky většinou hasne.
