Nastavení hledání

po delší době trochu soft pokračování - reakce potěší

Anna, ta pravá - část osmá

Ráno mě probouzí polibkem na tvář „Dobré ráno. Jak se nám Adélka vyspinkala?“
Promnu si oči a zašklebím se, cítím intenzivní bolest v zádech. „Hmmm. Špatně, kolik je?“ odpovídám rozmrzele.
„Je devět snídaně je připravena. Dnes si uděláme pěkný den.“ říká mile a otáčí mě na záda. Mou odpovědí je bolestivá grimasa.
Lekne se a já hned říkám: „Jen záda. Promiň, to přestane jen mě posaď na vozík.“ Odkrývá mě a opatrně mě přesouvá zvedákem na vozík.
„Lepší?“ říká starostlivě.
„Už lepší opravdu to bude dobrý. Jen mi dej chvilku. Dnes jen nebudu moc podávat sportovní výkony, ale už je to lepší.“ snažím se to odlehčit. Přitom se předkláním a cítím, jak bolest pomalu odstupuje a převládá pocit plné klícky – ranní erekce. Anna se na mě podívá, mile se usměje a pohladí mě. Z jejího výrazu cítím podporu, jsem rád, že neřekla nějaké klišé.
„Připravila jsem nám anglickou snídani. Říkal si, že na ni někdy chodíš. Pojď ať nám to nevychladne.“ Vyjde ze dveří a já jen v košilce a klícce jedu za ní. Užívám si přitom pohledu na její zadeček v krajkových kalhotkách. Když se blížíme ucítím vůni slaniny a kávy. Vcházíme do kuchyně, na stole je připravená bohatá snídaně – párky, slanina, vajíčka, fazole, toasty, káva a čaj.
„Wow, neříkej, že jsi byla nakoupit. Tohle je prostě snová snídaně.“
„Byla…“ Pohladí mě a řekne „Tak jdeme na to, ať máme sílu na super neděli.“
„Voní to úžasně. Už se nemůžu dočkat!“ Zasedneme a pustíme se do jídla. 
Během snídaně mi říká, že si zítra zajede koupit postel, protože ten gauč už nezvládá. Souhlasím a nabízím ji, že rád přispěji, jestli mě občas nechá v nové posteli přespat. Odpovědí mi je konstatování, že jsem nějaký drzý. Ptá se mě, co zítra plánuji. Říkám ji, že jsem zítra celý den pryč, že mě čeká škola a pak pracovní schůzka. Zajímá se o podrobnosti. Seznamuji ji se svou brigádou v neziskovce, která mi poskytuje osobní asistenci. Zmiňuji také můj sen založit si vlastní neziskovku. Ona mě se zájmem poslouchá, občas mě zastaví a doptá se na podrobnosti. Připadám si jako v sedmém nebi, o takové snídani se mi ani nesnilo.
Když dosnídá a vidí, že já mám ještě na talíři, řekne „Když mi slíbíš, že nebudeš honit, tak tě odemknu…Já mezitím zajdu ustlat.“
„Neboj nebudu“ ujišťuji ji. Sundává si klíček z krku a pokyne mi, ať poodjedu od stolu. Vyhrne mi košilku. Odemkne mě, promne mi koule a mě se hned postaví.
Ona se jen usměje a říká „Takže žádné honění, pěkně dojez a pak se půjdeme koupat.“
Pohladí mě a vychází s klíckou z kuchyně. Dojídám u toho projíždím sociální sítě. Mám nutkaní otevřít pornostránku a pohonit, ale stejně bych se nemohl udělat. Zavrhnu tedy honění a začnu lustrovat e-maily.
Když se Anna nevrací, rozhodnu se, že se za ní půjdu podívat. Jedu tedy do mého pokoje, zrovna uklízí mé peřiny do peřináče. Když mě zahlédne, řekne: „Posnídáno?“
„Ano. Co dnes podnikneme?“ ptám se s nadějí, že budeme pokračovat v hrátkách, když mě odemkla.
„Napadlo mě, že bychom se mohli jít někde projít a pak na nedělní oběd.“
Po této odpovědi na sobě nedám znát zklamání a říkám „To je skvělý nápad, zajdeme procházkou na Vyšehrad. No a na oběd si můžeme dát sushi. Nebo máš chuť raději na něco českého? V Malostranské besedě dělají výborné halušky.“
„Ale halušky jsou slovenské jídlo, nemyslíš?“ namítá cynicky a laškovně se usměje. Přijde ke mně blíž, skloní se ke mně zadívá se mi do očí a říká „Co třeba neplánovat a nechat to síle okamžiku?“
Její oči mě zcela hypnotizují. Odpovídám jednoslovně „Můžeme.“
Pohladí mě, otočí se a zavírá peřináč. Přitom na mě vyšpulí zadeček a můj penis se opět postaví „Tak pojď. Okoupeme se, oblečeme a vyrazíme.“
Jdu za ní do koupelny a nemůžu spustit oči z jejího zadečku. Během koupání si povídáme o tom, co dnes podnikneme. Většinu času mi stojí ona si toho skoro nevšímá, i když se několikrát pousměje. Po koupeli mě obléká. Klícku mi překvapivě nenasazuje, se slovy, že aspoň ji nebudeme muset sundávat večer. Pak se obléká a upravuje i ona. Po hodince vyrážíme směr Vyšehrad. Když vyjdeme uznale říkám, že jsme to zvládli ve slušném čase a začínáme být tým. Na to odpovídá, že to ráda slyší.
Den se nese krásnou procházkou, při které si povídáme. Poznáváme se i z jiné než sexuální stránky. Pak jdeme na oběd, kde se bavíme o našich snech. Zajímá se o můj plán s vlastní neziskovkou. Já ji vše dopodrobna představuji. Mám radost, že se ji můj nápad líbí. Poznamená, že to bude hodně práce. Po obědě jdeme ještě do Františkánských zahrad. Tam už zase vyzvídám ona mi vykládá o tom, že moc neplánuje spíš se snaží si užívat toho co život přinese. Když si postěžuji, že už jsem unavený a rád bych se chvíli někde zastavil.  Navrhne zajít do kavárny, kde se už bavíme o hloupostech a dost se smějeme. Je mi s ní dobře...
Když čekáme na tramvaj, říkám „Byl to úžasný den, co myslíš?“
Pohlédne na mne a odpovídá „Ano byl. Užila jsem si to“
„Už se těším, až to uzavřeme.“ dvojsmyslně se na ni podívám.
„Ano také se těším na spánek, jsem utahaná jako kotě.“ Když vidí mé zklamání, usměje se a řekne „Nebo ty už nejsi unavený? Myslela jsem, že bude lepší, když půjdeme spinkat.“ V tónu jejího hlasu slyším ironii.
„No právě to mě zase nabije energií.“ oponuji s úsměvem.
„To, ale potom nebudeš spát a budeš mě budit. Nemyslíš?“
„Nebudu – slibují!“ říkám hned. „Nebo aspoň méně než, když půjdu spát nadržený.“
„Nejsi nějaký drzý? No uvidíme.“ Nastupujeme do tramvaje, když se posadí, vytahuje mobil a se zraky na telefonu říká „Počkej píšou mi z mé bývalé práce. Vyřídím si to.“
Jen kývnu na souhlas. Vyřiď si to, máme celou noc, pomyslím si. Tramvaj se rozjede, koukám z okna tramvaje, pak pohlédnu na ni. Je úžasná – šaty, punčochy a nedbale upravené vlasy. Ten pohled mě vzruší, jsem rád, že nemám klícku.
Zrovna když dojedeme na cílovou zastávku dopíše a říká „Mačkals?“ To mě vytrhne z přemýšlení. Když vidí, že jsem zapomněl, s úsměvem poznamená „Na co myslíš?“ Řidič naštěstí vystupuje a vysouvá plošinu. My vystupujeme a jdeme směrem k domovu.
Jakmile vejdeme do bytu, pomáhá mi z bundy a říká “Tak teď ti dám na výběr. Buď se pomilujeme a pak budeš týden v kuse v klícce, nebo půjdeme spinkat a uvidíme, co přinese zítřek. Nechám to na tobě.“
Cítím, jak se mi hrne krev do rozkroku. Koukám na mě svýma zelenýma očima s provokativním výrazem a já ani chvilku nepřemýšlím a říkám „Moc tě chci a dám za to i měsíc v klícce.“ Po tom krásném dni, kdy jsem si celou dobu představoval, že ho završím společným milováním nedokážu odpovědět jinak.
Usměje se a pokyne „Tak pojď“ a vede si mě do obýváku, kde mě začíná svlékat. Když jsem nahý začne si stahovat šaty. Její krajkové prádlo v kombinaci s jejími punčochami mě přivádí k šílenství.
Začínám si ho honit. Ona si rozepíná svou podprsenku a pak mi ji hází. Nechytím ji. „Musíš se naučit chytat“. Jde ke mně blíž a políbí mě. Kleká si přede mě, dává mi ruce pryč. Pohoní mi ho a pak už se sklání a obemkne ho rty. Pak už se ale zakloním a vychutnávám si její jazyk, který mi kmitá po uzdičce. Střídavě mě saje a dráždí jazykem. Její ruce mě hladí po stehnech. Jsem v sedmém nebi.
Přestane. „Líbí se ti to? Mám pokračovat?“ „Je to nádherné. Jsi šikovná.“ Říkám trochu drze. Začne mi ho znovu honit a přisaje se mi koule. Cítím, že to dlouho nevydržím. Jakoby to i ona vycítila, bere si můj penis znova do pusy a začne sát.
Cítím, že se blíží můj orgasmus. Dám ji ruku na hlavu a říkám „Už budu“.
Ona se přisaje snad ještě intenzivněji. Její ruce krouží po mých stehnech. V tom plním její pusu, ona polyká a vysává poslední zbytky mého spermatu. Nepřestává a dál saje můj povadající citlivý penis. Pak jazykem dráždí můj žalud, braním se. Ona se ale dál drží přisátá jako klíště.
Po chvílí přestane a s úsměvem navrhne „Myslím, že si zasloužíš ještě jeden orgasmus. Když je ta neděle. Co ty na to?“
Nečekaná odpověď a říká „Musíme si ale připravit pelíšek.“ Začíná rozkládat gauč a vytahovat peřiny. Pozoruji ji a přemýšlím nad tím co říct. Nechci to pokazit. Nakonec říkám. „Miluji tě.“
Pohlédne na mě. Její oči mluví za vše. Beze slova jde do mého pokoje pro zvedák. Pak mě přesouvá na gauč a přikryje mě. Stoupá si vedle postele a stahuje si kalhotky, které odhazuje. Lehá si ke mně pod peřinu, přitulí se ke mně a začne mě hladit. Cítím její jemný parfém smíšený s vůní ženy a její nohu v punčoše, kterou má přes mé nohy. Její ruka se sune mezi mé nohy a začíná mě jemně honit.
Když je spokojena z jeho tvrdostí políbí mě a kleká si nade mě. Sedá si obkročmo na můj klín, usmívá se. Sklání se, cítím její prsa na hrudníku. Ona mě políbí. Užívám si její vůně. Cítím teplo jejího klína na penisu.
Začne se třít kundičkou o můj penis. „Udělej to své paní a nezklam mě.“ Chytá můj penis a dává si ho na okraj kundičky a dosedne. Je úzká, ale tak vlhká, že do ní zajedu jako po másle. Začne se na mě kroutit.
Při pohledu na ni, si ji toužím vzít a ošukat ji. Přivírám oči a snažím se přirážet. Snad cítí aspoň trochu snahu u toho ji hladím stehna. Sehne se ke mně a políbí mě. Objímám ji a chci ji stisknout, snažím se ze všech sil. Ona to pochopí, a tak se ke mně víc přitiskne. Nadzvedne se a zase přirazí, to v pomalém rytmu opakuji několikrát. Sténáme a naše těla se o sebe lepí.
Ona pomalu zrychluje a u toho mě líbá na krku. Vzrušení se stupňuje. Pak se znova posadí a kroutí se na mě hladí mi hruď a škrábe mě. Přivírá očí a sténá. Zvedá se a otáčí se ke mně zády a opět na mě nasedne. Předkloní se a začne na mě poskakovat, přidává na intenzivně a s každým přírazem zasténá. Po chvíli už je k nezastavení, hlasitě sténá a poskakuje.
I já cítím, že se blíží mé vyvrcholení. „Ještě vydrž!“ a začne tvrdě a rychle přirážet. Snažím se to zadržet, ale nevydržím to dlouho a s výkřikem ji plním její roztouženou kundičku. Ona dál poskakuje „Ještě jo už…“ v tom přirazí prohne se a zaryje nehty do mých stehen. Sedí na mě a prožívá orgasmus, její tělo se chvěje.

Když její orgasmus opadne. Lehá si ke mně pod peřinu objímá mě a mé nohy si dává mezí své. „Byl jsi skvělý. Miluji tě.“ „Já tebe taky.“ Bezmyšlenkovitě usínáme, příjemně unaveni z nádherného zakončeni týdne.

Anna, ta pravá – část sedmá

Probouzím se, noc to nebyla příjemná. Annu jsem prosil několikrát o otočení a také jsem se moc na tvrdém gauči nevyspal. Musíme koupit tu postel. Cítím ranní erekci, ležím zády k ní a cítím, jak oddechuje. Nechce se mi ji budit, začíná mě bolet rameno. Když sesbírám odvahu, vzbudím ji a poprosím o otočení. Ona mě rozespale přetáčí na záda a přitulí se ke mně. V tu chvíli je má erekce na maximu a já mám po spánku. Ona oddechuje. Spí nebo to hraje? Dám ji ruku kolem ramen a hladím ji. Hlavu má na mé hrudi a vidím, že se usmívá. Ptá se mě, jak jsem se vyspal. Já ji odpovídám, že úžasně. Ona říká, že to tak nevypadalo, protože jsem se točil jak kolovrat. Posadí se, protáhne, a řekne, že se jde umýt. Mám si prý odpočinout, že to budu potřebovat.

Přichází zpět nahá. Podívá se na mě a stáhne mi peřinu a prohlásí:
„Ale, co to tady máme? Pán by chtěl pokračovat? Chceš mě ještě?“
Kleká si nade mě, prsa položí na mou hruď a políbí mě.
„Stojí ti pěkně a moje kundička by ho moc chtěla.“ Dotkne se ho teplým klínem.
„Prosím udělám cokoliv.“
„Nevím, zda si to zasloužíš. Pořád říkáš, že uděláš cokoliv, ale stále myslíš jen na to jedno. Při první příležitosti na mě zapomeneš jako včera s Katkou. Proto jsem se rozhodla, že si tě teď zamknu.“ 
Jakoby nic se zvedá, a přichází s ručníkem, žínkou a miskou vody.
S úsměvem říká: „Teď Ondráška umyjeme.“
Zmůžu se jen: „Aničko, to ne, prosím, to nemůžeš.“
„To víš, že můžu. Copak jsi zapomněl, co jsi podepsal? To prohlášení neznamená jen, že ty máš své povinnosti, ale i já mám povinnosti k tobě. Mou hlavní povinností je z tebe vychovat poslušného a spolehlivého muže. Rozumíš?“
Co vlastně všechno bylo v té dohodě, probleskne mi hlavou. „Ano, rozumím, ale…“
„To jsem ráda.“ Roztáhne mi nohy a dá pode mně ručník. Namokří žínku a začne mě utírat. Při prvním doteku mokrou žínkou zařvu, ta voda je ledová. Zasměje se a prohlásí:
„Studená voda nám ušetří čas, rychleji ti opadne.“
Klepu se zimou a cítím, jak mi naskakuje husí kůže.
„Dost, to studí. Do prdele, jsi normální?“
Bez řečí pokračuje v pečlivém umývání. Věnuje se jak mému penisu, tak zadečku. Pak se zvedá, hodí na mě deku a jde odnést mísu s vodou. Vrací se i s nějakou krabičkou. Opět mě odkrývá a řekne:
„Pro domácí použíti jsem ti koupila novou klícku. Je menší koukej. Uznávám bude asi problém se záchodem. Bažant asi nepůjde použít.“
Vytahuje Minicage a ukazuje mi ji.
„Je z chirurgické oceli, tak ti jí nemusím sundávat ani na koupání.“
„Já nevím, miláčku…“snažím se namítat.
„Vyzkoušíme to a uvidíme. Ano?“
„Ano madam.“ říkám.
„Tak je hodné prasátko.“ kleká si mezi mé nohy a po chvíli už jsem zamčený. Ona si dává klíček na stříbrném řetízku na krk. Usmívá se. Vypadá jako bohyně, to nahé tělo mě dovádí k šílenství. Klícka je hodně malá. Jestli v mém CB-6000s péro mělo alespoň trochu volnosti, tak teď je erekce prakticky nemožná. Péro trochu vzdoruje a tlak je o poznání intenzivnější.
„Tak to bychom měli, teď se půjdeme nasnídat. Chceš se obléct? Nebo dáme nahou snídani?“ Můj pohled je jí odpovědí. Posadí mě na vozík a jdeme snídat.
Snídaně probíhá normálně, diskuzi stočí na to, zda může vybavit ten pokoj, jak uzná za vhodné. Souhlasím jen, že teď nemám moc prostředků. Ona na to říká, že má něco našetřeno, ať se nestarám. Když společně dopijeme kávu, přijedu až k ní.
„Jsem s tebou šťastný a miluji tě.“ Pohladím ji a letmo se dotknu její bradavky.
„To říkáš teď, když máš klícku, že?“ poznamená s šibalským úsměvem.
„Ne opravdu ne? Nechceš mě jen na chvíli odemknout pohrát si?“
„Tos uhádl, teď si vyčistíme zoubky a půjdeme něco dělat. Nemáš dělat seminárku?“ „Ale slíbila jsi, že vyzkoušíme všechny nové hračky?“ namítnu.
„No máš pravdu, málem bych zapomněla.“ Zvedá se a odchází do obýváku, vrací se s obojkem. Ten mi připne.
„Zbytek si zatím nezasloužíš, pořád protestuješ a dnes jsi byl na mě sprostý. Chápu, že je to pro tebe nové, a tak to přejdu, ale příště už dostaneš výprask.“ Pak mi pokyne, ať ji následuji do koupelny, kde provádíme ranní hygienu. Konstatuje, že se ji nelíbí mé strniště, že od teď budu vždy krásně do hladka oholený. Bere tedy žiletku a holí mě. Když jsme u konce říkám ji, že potřebuji na záchod. Ona odvětí, že budu muset jít jako holka. Než stačím něco namítnout, jde do obýváku pro zvedák a dává mě pomocí zvedáku na mísu. Když vykonám potřebu, utírá mi klícku toaletním papírem a opět mě posadí na vozík. Políbí mě a říká:
„Běž do pokoje a jdi pracovat. Já ti donesu čaj a nějaké ovoce, ať se ti lépe myslí.“ Když mi přináší občerstvení, ještě zavzdoruji, že bych raději trávil víkend s ní, že škola má čas. Na to mi razantně odpoví, že nejdřív práce potom zábava a že nám nic neuteče. Dělám, jak řekne, a pracuji do oběda. S nasazenou klíckou se zpočátku špatně soustředím, ale po včerejším stříkání, ještě tak nadržený nejsem.
Volá mě na oběd. Když přijíždím do kuchyně, krásně to tam voní. Pochválím ji. Ona s úsměvem poděkuje, je jen v kuchařské zástěrce jinak nahá. Ve dveřích do kuchyně se chvíli kochám a můj penis se začíná probouzet. Klícka neoblomně drží penis v zajetí. Ona si to užívá a vrtí svou prdelkou. „Pojď ke stolu a nekoukej tak. Stejně ti to nepomůže.“ prohlásí s neskrývavou nadřazeností a rukou si pohraje s klíčkem na krku. Jdu tedy ke stolu a začneme obědvat. Celý oběd si užívám její nahoty. Mezi řečí řekne:
„Jo zapomněla jsem ti říct, že přijde Katka.“
„Katka? Proč?“ hned namítám s neskrývaným naštváním.
„No, ona se mi svěřila, že žije sama. Mě napadlo, že nic nemáme v plánu. Mohli bychom dát vínko a pokecat.“ vysvětluje Anna.
Úplně cítím, jak se naše hrátky vzdalují. „Nemáme v plánu? Vždyť si říkala, že…“
„Ale, copak jsem říkala? Já myslela, že tě to potěší.“
„No ani ne. Chtěl jsem trávit čas jen s tebou a vyzkoušet vše.“ řeknu ještě víc podrážděně. Zvedne se, usměje se na mě a řekne: „Zase myslíš jen na sebe. Ty chceš! A co ptát se, co chci já, to tě ani nenapadne. Zkus nad tím zapřemýšlet a pak něco po mě chtít. My to, ale zvládneme a ty už budeš poslušný, viď?“ Jde ke mně a políbí mě.
„Umyju nádobí a pak se oblečeme. Ať nás Katka nevidí takhle.“ oznamuje a nepřipouští diskusi. Jsem naštvaný a přitom vím, že jediné co chci je být s ní a poslouchat.
Katka přichází za zhruba dvě hodiny. Do té doby už jsme oblečeni, já samozřejmě v novém pásu a v růžových kalhotkách místo trenek, které jsem měl předminulou noc. Při oblékaní mi říká, že jich musíme nakoupit zásobu, s tou malou klíckou stejně musím na záchod chodit jak holka, tak je zbytečné, abych nosil doma trenky. Když Katka přijde pozdraví nás a sedne si do obýváku. Anna ji nabízí víno. Ona ho přijímá, že dnes může, když tady není pracovně. Bavíme se a popíjíme víno. Je z toho příjemné odpoledne. Flaška rychle padne a tak Anna přináší z mých zásob další se slovy, že jsem připraven na vše. Dává ji Katce, ať ji rozleje a sedá si mi na klín. Šeptá mi, že mě miluje a letmo mě políbí. Je na nás, asi pěkný pohled, dle obličeje Katky. Anna si odsedá a dál se bavíme. Po chvíli říkám Aničce, jestli by mě nedala na záchod. Katka se ptá, zda nemá jít ona, když tu je. Anna se ale zvedne, a se slovy, že dneska je to složitější a bude nám to trošku déle trvat, jdeme na záchod. Když se vracíme zpět, tak se Katka ptá, jstli máme nějaký problém. Anna ji říká, že ne. Bavíme se dál a když dopijeme druhou flašku, tak Katka říká, že už musí domů, zítra má lékaře. Anna navrhne, že ji vyprovodí a zakouří si dole před vchodem. Já zatím dopíjím svou skleničku vína a projíždím Facebook. Cítím se báječně, víno mi pomalu stoupá do hlavy a nemůžu se dočkat na večerní hrátky.
Anna přichází asi za 15 minut. „Tak to nebylo tak špatné, ne?“
„Ne nebylo a teď to bude ještě lepší.“ odpovídám nadrženě.“
„Uvidíme, musím tady uklidit a rozestlat. Co klícka, sedí? Nebolí?“
„No, myslím, že dobrý. Jen mě nepustí vůbec a ty celý večer provokuješ.“
Potěšeně se usměje a trochu dotčeně říká „Provokuji? Já, že jsem si nevšimla?“ Začíná sbírat prázdné lahve a skleničky.
Mám pocit, že jsem našel tu pravou. Když umývá skleničky, zavolá: „Ondro, pojď sem. Víš, ptala se mě Katka, proč nám dnes tak dlouho trvá záchod.“
„No a co jsi ji řekla?“
„No, co by. Pravdu. Doufám, že ti to nevadí.“
Trošku mě to zaskočí, a hledám odpověď.
Ona hned navazuje „Víš, překvapilo mě, že to vzala úplně normálně. Jen se divila, že klícka může být ještě menší. Tak jsem ti vyjednala, že ji můžeš nosit, i když ti bude asistovat ona. Nezastírej, že jsi po Minicage netoužil.“
„No, ano, ale….“ dojde mi, že jsme si o tom často psali. Přiznal jsem jí, že mě láká i dámské oblečení a ženská role v hrátkách. Říkám si, že mě to ještě bude mrzet.
„Správně, a žádné ale! Jdi do svého pokoje, já za chvíli přijdu.“
Jdu tedy do pokoje, nechci si pokazit odemčení.
Anna přichází za chvíli, je jen v kalhotkách a podprsence. „Dnes spíš ve své postýlce, včera jsem se nevyspala a říkal si, že se ti tady spí lépe. Každopádně dnes vyzkoušíme naši novou hračku.“ Jde kolem mě do mé skříně, vytahuje umělý penis i s postrojem a pokládá ho na postel. Tak nezapomněla. Okamžitě cítím nával vzrušení. Svléká mě do kalhotek a zvedákem přesouvá na postel. Bere do ruky postroj a začne mi ho oblékat.
„Co to děláš?“ řeknu překvapeně.
Ona se usměje. „Původně jsem ti chtěla ošukat prdelku, ale dostala jsem chuť na pořádné péro, které vydrží. Uznej sám, ten tvůj je o něco menší a výdrž nic moc. To natrénujeme, ale dnes ne – NEZASLOUŽÍŠ SI TO.“
Vyzkouší, zda drží a pak si svlékne podprsenku a kalhotky. Hodí mi je a dopadnou vedle mé hlavy. Kleká si nad můj klín a zavádí si uměláka do pičky. Za chvíli vidím jen její pohupující se prsa. Užívá si jízdu na uměláku a vzdychá. Cítím se ponížený, ale šťastný. Klícka mi svírá péro, ale já cítím pocit zvláštního uspokojení. Doufám, že mě za chvíli odemkne a udělá, alespoň rukou. Objímá mě, líbá a šeptá mi do ucha „už budu“. Napřímí se a opět na mě začíná poskakovat. Trvá dalších pár minut, než dojde k orgasmu a svalí se vedle mě. Polohovací postel zaskřípe, ležíme vedle sebe a ona mě hladí.
„Lásko, prosím odemkni mě.“
Dá mi ruku na rty a řekne: „PŠŠŠ, nepokaž to. Bylo to úžasné!“ Zvedá se a odepíná mi postroj s umělákem. Já chvíli hledám slova, zatímco mi obléká košilku.
„Víš, já nevím, jestli usnu.“ zkouším to.
„Ale usneš. Jak chceš přetočit lásko?“ Naviguji ji do spací polohy. Usměje se a provokativním tónem mi řekne:
„Dobrou noc Ondro, nebo Adélko.“
„Dobrou noc.“ odpovídám.

Zhasíná a odchází do obýváku. Já ještě dlouho přemýšlím nad tím, co se dnes stalo, i nad tím, co všechno mi má nová role přinese. Hlavou mi lítají různé perverzní fantazie, klícka mě tlačí a nemůžu usnout. Zahazuji tedy budoucnost a snažím se vypnout mozek. Po chvíli usínám – nadržený a příjemně unavený.

Anna, ta pravá - část pátá

Probouzím se, otevírám oči a vidím, že už je světlo. Usnul jsem až nad ránem, nikdy bych nevěřil, jaký je rozdíl mezi nocí a dnem v klícce. Cítím ranní erekci a tlak je šílený. Rozespale sahám po mobilu a mžouravě se podívám kolik je hodin. Půl deváté. Já to věděl, Katka už je tady, a já pořád ležím v kalhotkách a noční košili, zamknutý v klícce. V tom vchází Anna, kdyby věděla, jak rád ji vidím.
„Pán se nám vyspinkal. Nechala jsem tě, neboj Katka pije kávu a chystá ti snídani. I když, zajímalo by mě, co by říkala.“
„Neblbni, prosím tě.“ Ona se jen usměje. Skloní se ke mně a políbí mě na čelo
„Dobré ranko, jaká byla noc?“
„Dobré. Noc byla šílená, moc jsem se nevyspal.“ Odkrývá peřinu. Svléká mě a kontroluje klícku. „Drží, myslela jsem, že budeme muset koupit menší. To mám radost.“ Dle naší dohody mi ji sundává a obléká mě. Pak mě přesouvá na vozík.
„Katka je fajn holka, potykali jsme si. Vypadá sympaticky.“ poznamená.
„Jo je skvělá. Sedli jsme si.“
Na vozíku mi obléká košili a říká „Fešák.“ Když je nade mnou, chytnu ji za ramena, přitáhnu ji k sobě a políbím. Ona mé polibky opětuje.
„Dnes večer, pokud budeš hodný, jo?“
„Ano těším se.“ Jdeme za Katkou. Ona vychází první ze dveří a já ji koukám na zadek a mám pocit, že můj penis exploduje.
Katka sedí u stolu a popíjí kávu. „Pojď, máme půlhodinu, ať stihneme tramvaj.“ Zasedám ke snídani, u toho vytahuji mobil, a něco mi řekne se podívat na mail.
„No, tak máme čas. Škola nám odpadá.“
„Taková škoda.“ usměje se Anna.
U snídaně se Katka zeptá: „Když jsi mi včera napsal, že mi otevře Anna, měla jsem radost, že ti to vyšlo.  Ale netušila jsem, že z nabídky asistence bude hned spolubydlící.“ Dodává s úsměvem a dopíjí kávu. Bere nádobí a automaticky ho umývá. My se s Annou na sebe podíváme. Vím přesně, nad čím teď uvažuje a začíná mi být horko.
„Víš, Katko, není to ani tak společné bydlení.“ Říká Anna se škodolibým úsměvem na rtech. Katka se otočí, utírá si ruce a říká“ „Já to věděla. Chodíte spolu!“
„No, ani to ne. Teda, ne tak úplně.“
Katka vypadá zmateně a zamračí se, jako by jí to vrtalo hlavou.
„Dost, už ticho!“ Vykřiknu..
„Adame, neboj, ona to pochopí. Vždyť ví o všem, co v bytě máš a neříkej mi, že neviděla tvé hračky.“ Anna dobře ví, že viděla, psal jsem jí o tom s tím, že mám skvělé asistenty. Ještě se mě ptala, zda mi pomáhají i u toho. To naštěstí zvládám sám, ale Katka mi několikrát chystala věci a nechala mě v pokoji samotného.
„Katko, sedni si, něco ti musíme říct. Ondra má strach, že to nepochopíš. Já si ale myslím, že kdo jiný než ty, by to měl pochopit.“
Postaví se za mě a chytne mě za ramena. Poplácá mě po pravém a řekne „Adame!“
Já ovládaný nejen Annou, ale i mým vzrušením, říkám: „Katko, já víš… Několikrát si mi podávala to, co mám v šuplíku, a asi víš, že mě vzrušují rázné ženy. Prostě Anna je má domina.“
Na konci si vydechnu a cítím, jak jsem zpocený.
Anna si sedne naproti Katce a řekne: „Adam tím chtěl říct, že jsme zrovna na začátku a poznáváme se. Dlouhou dobu jsme si psali a teď jsem se rozhodla mu pomoci. Myslím si, že je to obdivuhodný chlap a líbí se mi.“
Katka vypadá překvapeně, ale ne pohoršeně. Dobré znamení, říkám si.
„No, co na to říct. Jsem ráda. Každý to má jinak a opravdu vám to přeji.“
„Děkujeme. “ Odpovídám a jsem rád.
„Já bych si dala cigaretu.“ Říká Anna.
„Půjdeme ven.  Ondro, počkáš, nebo jdeš taky?“
„Já počkám.“ Vycházejí ven ze dveří.
Já jedu k notebooku a zapínám ho. Uvažuji, co budu dělat, když není škola. Klikám na seznam literatury a říkám si, chtělo by to do knihovny. No, uvidíme.
Jsou tam nějak dlouho. Po chvíli si vezmu IQOS a bezmyšlenkovitě koukám z okna.
Otevřou se dveře a slyším Annu: „Jsem ráda, že to chápeš.  Ondra se ti bál svěřit, ale touží po tom už dlouho..“
Přicházejí ke mně do pokoje.
Katka se ptá: „Ondro“, budeš mě ještě potřebovat? Měla jsem tě jen hodit do školy.“
„Ne, nebudu.“
„Dobře, přijdu tedy na jednu hodinu sem. Vymysli, co budeme dělat.“ říká s úsměvem.
„Asi půjdeme do knihovny, uvidíme.“
„Tak já jdu“ řekne a mizí ve dveřích.
Anna přichází ke mně a pohladí mě „My se teď oholíme, máme přesně tři a půl hodiny.“ Svléká mě a pokládá na postel. Odchází, nechává mě ležet a jde si pro věci. Hlavou se mi honí, co bych rád vyzkoušel.
„Tak jdeme na to.“ Bere žiletku a pečlivě každé místečko vyholuje. Pak mě přetáčí na břicho a věnuje se análku.
„Jako miminko.“ Zhodnotí svou práci. Umyje mě namočeným ručníkem. Sedne si na okraj postele a hladí mě.
Říká: „Někdo tady zlobí. Říkala jsem večer! Asi budu muset do mrazáku pro zeleninu.“
„Ne, prosím. Udělej mi to jen rukou. Jednou, budu rychle.“
„Nepros, jsme přece domluveni. Nejdřív práce a pak zábava. Dnes se budeš celý den flákat a nic jsi ještě neudělal. Nezasloužíš si to.“
„Ale, já.. Moc to potřebuji. Prosím, slibuji, budu pak pracovat. Udělám cokoliv – SLIBUJI.“
V jejím obličeji úsměv nahradí vztek. Postaví se k posteli a zařve: „PRASÁTKO!“ 
Je mi jasné, že jsem to přehnal.
„Tak a mám toho dost.“ Otočí se, a jde ven z pokoje. Vrací se se zeleninou. Zeleninu dá vedle mě a přináší plátěný pytlík s pásem cudnosti. Po chvilce už ležím zamčený v kleci.
„Zasloužíš si trest.“
„Ano madam, zasloužím.“
„Myslíš jen na sebe! Dostaneš pětadvacet na každou půlku. Dnes jen rukou, je to poprvé, mám pochopení. “ Otáčí mě na břicho, sedá si opět na postel a začne vyplácet. Dostanu pět svižných ran na každou půlku, zadek mám v jednom ohni.
„Tady, ale někdo neumí kouzelné slovíčko. ZNOVU!“ Začne tedy znovu.
„JEDEN“ „Děkuji.“ …. „DESET“ „Děkujiiii! Auuuu“ kroutím zadkem a snažím se uhýbat dalším ranám. Můj zadek pálí. Když mám pětadvacet ran na každé půlce, už fňukám, zadek mě bolí a penis mi tlačí na klícku.
Ona říká „Pššš, už je dobře.“ Hladí můj určitě celý rudý zadek. „Teď tě dám na vozík a poděkuješ mi pořádně.“ Dává mě na vozík, sedá si naproti mně na postel a sundá si ponožky. Nohu mi dává k obličeji a zvedne obočí.
„Děkuji madam za trest, zasloužil jsem si to.“ Začnu ji líbat nohu. Druhou nohou si hraje s klíckou. Líbám ji nožku a přecházím v oblizování jejích nádherných prstíků. Penis mě tlačí a její nožka ho ještě provokuje.
„Prosím, prosím…“
„Prosím? No, no, no a dost! Zase začínáš?“ Nohou mě prudce odstrčí, prudce se zvedne a dá mi dvě facky.
„Přemýšlela jsem a co jsem poznala Katku, tak si myslím, že to pochopí. Chci ať klícku nosíš pořád. Dnes ji to řekneš.“ říká a obléká si ponožky.
„Ale…“chci namítnout.
„Žádné, ale… Dnes zlobíš a moc kecáš. Myslím, že se ti odemčení vzdaluje.“
„Ne madam, tedy ano madam.“
„Tak ano nebo ne?“ směje se.
„ANO MADAM!“
„Jsem ráda, že si rozumíme.“ „Včera jsem koukala na tvou historii prohlížeče. Myslím si, že moc koukáš na porno. Teď ji smažeš a máš zákaz.“
„Ano madam.“ Otáčím se k počítači a mažu historii.
„Šikulka. Pojď, obleču tě.“ A pokládá mě na postel. V tom zazvoní zvonek.
„Sakra, kdo to je?“ „Počkej tady. Půjdu otevřít a zjistím to. “ Zasměje se vlastnímu vtipu. Slyším, jak otevírá dveře
„Stihla jsi to rychle, Katko. Už na tebe čeká.“ Za chvíli stojí Anna s Katkou ve dveřích. „Překvapení, trochu jsem se s Katkou bavila u cigarety a domluvila se, že posuneme asistenci. Řekla jsem ji také, že ji chceš něco říct. Ona nedala jinak a musela jsem ji říct, o co jde. A víš co? Jí to nevadí.“
„Oblečeš ho, Katko? Já už nemůžu. Jdu si uvařit kávu“ říká a odchází z pokoje. Krve by se ve mně nedořezal nejsem schopen slova. Chtěl jsem Katku původně požádat, jestli se nemůžu zamykat sám a celé jsem to odkládal. Teď ležím v klícce před ní, erekce ustupuje s narůstajícím ponížením.  Katka s úsměvem na tváři začne s oblékáním.
„V pohodě nevadí mi to. Pokud to chceš, neřešme to.“ Obléká mě a já se cítím spokojený. Je to zvláštní pocit nabyté svobody. Zřejmě každý člověk s postižením to zažívá, když se posune o další kousek v samostatnosti, při které potřebuje pomoc. Když mě posadí na vozík, jdeme do kuchyně.
Když vejdeme do kuchyně, Anna sedí za stolem. Usmívá se na mě a podívá se na Katku.
„Běžte do té knihovny. Já hodím sprchu a zajdu si na poštu. Sešli bychom se v jednu v Palladiu, tam si ho převezmu.“
„Dobře“ říká Katka. Mluví jako bych tam nebyl, něco mi říká, že je to jen začátek. Anna se zvedne, jde ke mně a políbí mě „V jednu na místě činu.“ Sáhne mi do klína. Jen odhaduji, jak zareagovala Katka. Pak už se oblékáme a vycházíme směr knihovna.

Anna, ta pravá – část čtvrtá
Vrátila se. Oddychnu si. Představa, že volám Katce, ať přijde a odemkne mě, je opravdu nepředstavitelná. Opět si říkám – důvěřuji té správné. Jsem vlastně úplně bezmocný. kdyby chtěla může mi vykrást byt, nebo mi jakkoliv ublížit. Slyším, jak pokládá klíče a svléká si kabát. Poslední kapku rozumu zastíní její příchod do pokoje. „Tak pracoval si?“ Stojím před ní. Beze slova kolem mě projde a zamíří k notebooku. „Co to je?“ řekne důrazně.
„No, Teorie…“
„No, to vidím, ale neměl si pracovat?“ Přijde ke mně a střelí mi facku. „To, aby sis to pamatoval. Když něco řeknu, tak to splníš a nebudeš myslet? Je ti to jasné?“
„Ano.“ Zvedne výhružně obočí „Ano, madam!“ Usměje se a pohladí mě po vlasech „Tak je hodný. Teď to tady uklidím a připravím na večer. Ty můžeš jít zatím do vany. Pomůžu ti. Ale nejprve mi ukážeš byt.“ Nečeká na odpověď a uklízí obsah šuplíku, ať můžu vyjet z pokoje.
Provádím ji bytem – kuchyně, obývák, koupelna druhý pokoj. „Jsem tu krátce, je tu jen to nejnutnější.“
„To zabydlíme, neboj.. Ale kde budeme spinkat?“
V tom mi to dojde, mám jen polohovací postel. „No to bude problém, já nemám dvojpostel. Gauč jde rozložit, takže můžeš tam.“ Vidím, jak se v jejich očích objevují ohníčky vzteku.
„To si děláš srandu, mám spát na gauči? Jsi se mnou půlden, sedíš na obědě, říkáš, jak mě chceš domů a nejsi schopný se o tom zmínit? Dost podstatná informace. Nemyslíš?“
Chci něco říct, vzmůžu se jen na „Ale..“
Ona hned pokračuje „Co, ale? Máš přeci problém se svaly, ne s hlavou. Na čem vůbec spíš ty?“ „No na polohovací posteli.“ Odpovídám.
„Tak ty máš postýlku pro kriplíky. No, ale tam se oba nevlezeme a já se tak těšila na večer.“ řekne posměšně.
Mlčím, nejsem schopen přijatelné odpovědi. Je mi to líto. Už jsem si říkal stokrát, že do druhého pokoje koupím postel. Teď by se hodila.
Ona pokračuje „Ty si myslíš, že bych hned první večer strávila s tebou? Nejsem přece štětka, v tom už máme jasno. Ne?“
„Ano.“
„Tak vidíš. Neboj, gauč na pár nocí zvládnu a časem to nějak vyřešíme.“  Přichází ke mně a bere mi deku. „Co klícka? Dobrý?“
„No, jako rád bych ho osvobodil.“
„Na to jsem se neptala. Nebolí?“
„Ne, madam.“
„Šikulka, teď tě odemknu a půjdeš do vany. Ne, že budeš honit, nechám tě tam samotného chvilku posedět. Vím, že to máš rád.“ Jde k poličce a bere malý klíček. Odemyká mě a vysvobozuje můj penis. Hned se mi postaví. Ruce automaticky míří mezi nohy. Ona mi zastaví ruku, chytne ji a pleskne jak malému dítěti.
„NESAHAT!“
Jdeme do koupelny, kde je připravený zvedák. Po chvíli už sedím v teplé vaně. Jsem sám s myšlenkami na ni a stojícím ptákem. Mám si ho pohonit? Nic nepozná. Chytnu ho a párkrát přejedu. Pak se opřu a relaxuji, snažím se vypnout. V tom mě napadne se umýt, alespoň tam dole. Beru mýdlo a provádím pečlivou hygienu. V tom přichází ona.
„CO TO JE? Nemáš si na něho sahat. Mám toho dost! To ti spočítám.“
„Já myslel…“
„Ty nemysli a lehni si. Mrknu na tebe.“ Prohlíží si zblízka můj klín. Holím se pravidelně. Osahává ho. Pak sjede rukou mezi půlky.
„Jak jsem si myslela, análek si neholíš. Jak často se holíš?“
„Jednou týdně.“
„Kdy naposled?“
„Minulý čtvrtek.“ odpovídám.
„Ale dnes je čtvrtek. Od teď, každý třetí den, musíš být hladký. Je ti to jasné?“
„Ano madam!“
„Necháme to na zítra, dnes už je pozdě.“ Pečlivě mě v leže umývá. Její doteky mi způsobují maximální vzrušení. Ona to přehlíží, je vidět, že to už dělala. „Hotovo můj Ondrášek je čisťounký.“ Po chvíli už sedím na vozíku, zabalený v ručníku.
Veze si mě do obyváku, kde je připravená malá večeře a víno. Usměji se. Všimnu si, že je tam i obálka a na gauči i pás cudnosti.
„Tak nejprve tě oblečeme.“ Bere pás cudnosti a opět mě zamyká. Jde to lehce. Koupelna byla vyhřátá a změna teploty způsobila, že můj penis bylo do klícky lehké zamknout.
„Ráda bych s tebou něco probrala. Je ti jasné, že pokud mě tady chceš, tak budou muset platit určitá pravidla. Nevím, co všechno zvládneš, ale nechci psát nějakou smlouvu. Navíc o tom, to není. Ráda bych, ale kdybychom nějak oddělili naše hrátky. Souhlasíš s tím, že nikdo druhý to nemusí vědět?“
„Ano, souhlasím.“
„Proto navrhuji heslo, kterým tě přepnu do submisivní role. Po zaznění hesla se stáváš mou hračkou, budeš mi vykat a oslovovat Madam. Teď vymyslet to heslo. Hmmm…“
Než stačím něco odpovědět, tak řekne:
„Prasátko!“
„Jsi přece perverzní, nadržené a uhoněné prasátko? Často jsi to psal. Tak heslo máme. Chtěl jsi posouvat své hranice a hledat cesty, jak zažívat submisivitu i na vozíku. Psal jsi, že nemáš nikoho, kdo by ti pomohl. Pokud to byla pravda a chceš posouvat své hranice, jsem ti nápomocna. Za to budu požadovat tvou důvěru a oddanost. Pokud máš strach a nechceš to, stačí říct. Já tě odemknu, zítra se sbalím, a už mě nikdy neuvidíš.“
Bezmyšlenkovitě říkám: „Madam, ano budu vám oddaný a ano, budu vám důvěřovat.“ Má odpověď zní komicky.
Ona se usměje a říká „Tak dobře ty mé prasátko! Ale přece jenom to stvrdíme prohlášením, že souhlasíš se svou novou rolí.“ Podává mi obálku..
Otevírám ji a vytahuji list. Je to sepsané prohlášení, že souhlasím s nošením pásu cudnosti a je tam i odstaveček o heslu. Měla to připravené. Vše je sepsáno hodně obecně a je tam dodatek, že je vše jen po společné domluvě.
Podívám se na ni a podepíšu to. Vracím ji obálku, ona ji olízne a zalepí.
„Teď mě uděláš, po celém dni mám velkou chuť.“ Zvedne se a stáhne si kalhotky. Sedne si na jídelní stůl, roztáhne nohy a pokyne ať jdu blíž. Já k ní přijedu a začnu ji líbat po vnitřních stranách stehen. Voní po celém dni velmi intenzivně. Penis se mi chce zbláznit. Líbám její stehna a blížím se k její kundičče. Má ji zastřiženou a je už otevřená. Olíznu ji po obvodu a přisaji se na pošťěváček. Vzdychne a zakloní hlavu. Pokračuji a jazykem se dobývám do její dírky. To už vzdychá, ale nic neříká a užívá si to. Je krásně vlhká. Chytám ji rukama za zadek.
„Bez rukou jen pusa!“ rozkáže..
Dám je opět dolů a saji a dráždím poštěváček. Ona vzdychá a jde mi pánví naproti. Olíznu ji, přestanu a provokativně se usměji. Ona si přitáhne mou hlavu do klína a já se opět nemilosrdně přisaji na poštěváček. Po chvíli prožívá svůj orgasmus. Poprvé jsem udělal svou madam, cítím se šťastný.
Odstrčí mě a říká „Jsi dobrý. Za tohle bys normálně zasloužil odemčení, ale dnes máš hodně prohřešků. Takže já se zajdu umýt. Ty si dej večeři a pak posedíme.“ Bez toho, aniž by čekala vezme své kalhotky ze země a jde do koupelny.
Sedím v obýváku, dám se do večeře, přemýšlím a upíjím víno. Tlak v klícce povoluje. Jaká bude asi noc? Pochybuji, že mi to sundá a ráno mě přijde vzbudit Katka. Mám ji zrušit a zůstat doma? Doprovodí mě do školy Anna? Nakonec házím starosti za hlavu a pouštím televizi. Když se vrátí, sedne si na gauč a pustí se taky do jídla. Cítím vůni jejího šampónu a nemůžu se na ni vynadívat. Povídáme si, zjišťujeme, že si rozumíme a probíráme vše možné. Je mi dobře. Cítí to stejně?
Když se podívám na mobil, abych napsal mámě, že jsem v pořádku a prožil jsem další den. Zjistím, že je dvanáct hodin. „Je dvanáct říkám, asi zítra zruším školu a napíšu Katce, že ji nebudu potřebovat.“
„Proč? Já stejně potřebuji jít pryč a kdo by byl s tebou doma? V kolik tu má ráno být?“ ptá se.
„V osm, ale…“
„No tak půjdeme spinkat, ne? Musíš si odpočinout.“ Zvedne se, jde ke mně a políbí mě.
„Sundáš mi to?“ Ptám se..
„Proč? Neboj, ráno tě obleču. Na kolik máš školu?“
„Na deset, ale už v osm tu bude Katka.“ odpovídám nervózně.
„To vím, neboj, ráno to stihneme. Pojď uložím tě.“
Jdeme do mé ložnice. Zastavím u postele, ona jde pro zvedák. Přichází a v ruce má i růžové kalhotky a noční košilku.
„Tady jsem ti něco přinesla. Četla jsem, že je lepší mít na noc kalhotky, ať klícka drží na místě. No a tričko od pyžama ke kalhotkám.. Uznej!“ mrkne na mě a zasměje se.
„Snad jsem se trefila do velikosti.“ Na vozíku mi obléká košilku a pak mě zvedákem přesune na postel. Na posteli pak obleče i kalhotky. Padnou mi a klícka drží na místě.
„Nezapomeneš mě vzbudit, že ne?“ ujišťuji se.
„Spinkej, jsme domluveni ne?“ Přetáčí mě, jak potřebuji, do polohy ve které spím. Dává mi mobil.
„Kdyby něco, volej.“ Nakloní se ke mně, políbí mě na líčko a zašeptá:
„Plním ti sny. Dobrou noc prasátko.“
Zmůžu se jen na „Dobrou noc.“ Poslední co vidím, je jak jde ze dveří. Zhasne na chodbě a já usínám.

Děkuji moc, je to má prvotina... V další části snad už přijde na klícku

úžasné - děkuji moc za vzrušující čtení

K dotazu od Tlapíka - klíčnici nemám, zamykám se sám. Hledám tu pravou v současnosti jsem sám. Rád bych našel třeba jen klíčnici nebo paní, ale značka ideál někoho fajn prostě partnera. Uvidím co osud přichystá

Jelikož "být na vozíku" je široký pojem - píši něco bližšího o mě. Mám progresivní onemocnění - SMA. Zkrátka se vše pomalu zhoršuje. Vše cítím a vzrušivost je úplně normální. Ruce zatím fungují v rámci možností. Jelikož nebydlím sám, tak nošení klícky je hodně omezené.
Nicméně dnes mám 20 den bez vystřiku, v průměru 10hodin/denně v klícce. Večer si občas pohraji a rozdráždím. Dnešek je krizový a mám chuť se odemknout - no nechce se mi začít od znova.
Děkuji za zpětnou vazbu - večer zde napíšu něco o tom jak to řeším s asistenty...