1 Odpověď zaslal panTajnej

(8 odpovědí, posláno do Povídky)

VI.

Další dny vše zaběhlo do spořádaných kolejí. Každý den si má zaměstnavatelka naplánovala společný čas na zlepšování mích jazykových dovednostní a já ji nadšeně vylizoval pičku. Její orgasmy se při tom stávali bouřlivější a výstřiky šťávy mohutnější a silnější. Sem tam se obejvila nějaká „VIP“ klientka a já se činil a plnil jejich přání, načež následovala odměna v podobě mé úlevy, kdy nás paní Marta vždy přivedla k vrcholu společně masážní hlavicí. Několikrát došlo i na výborné hodnocení a já se tak na chvilku ocitl bez klícky a můj orgasmus byl potom úplný. Za celou dobu jsem se nakonec ani jednou nevzdal své obálky a klec nosil již stále. A i když se v obálce stále častěji objevovali věci, které by se dali považovat spíš za trest, než za odměnu, nikdy jsem nic z toho neodmítl.

„Dnes ti končí zkušebka, takže je poslední den, kdy můžeš bez problémů odejít.“ připomněla mi má zaměstnavatelka. „Ale dobře si to rozmysli. Pokud zůstaneš, končíme s obálkama. Klícka zůstane tam kde je a bude jen na mě, kdy a čím tě odměním za její nošení.“ Vlastně to bylo jedno, stejně to byla ona, kdo určoval co a jak se mezi námi bude dít. Kolikrát ani dosud na obálky nedošlo. Přesto mi trochu zatrnulo. Opravdu do toho půjdu? Jasně že jo do háje. Řekl jsem tedy paní Martě že zůstávám a rád budu pokračovat i s tou klecí i se vším ostatním. Usmála se na mě a bylo vidět, že má radost. „Jsem ráda, že ses tak rozhodl. A chci tě za to odměnit.“ Řekla, pak svlékla sebe i mne, položila mne na pohovku a nasedla svou pičkou na můj obličej. Začal jsem jí lízat a ona se jemně pohupovala a klouzala mi tou vonící kundičkou po obličeji a nastavoval se mi tak, aby měla můj jazyk vždy tam, kde zrovna chtěla. Ucítil jsem její dotek na mé kleci a pak se uvolnil tlak a můj penis se natáhl a svobodně se vztyčil. V tu chvíli jsem na žaludu ucítil dech své zaměstnavatelky a pak dotyk rtů a jazyka. Lízal jsem její nádhernou voňavou kudničku a ona mě vsála do úst. Do pár desítek vteřin jsem měl silný orgasmus ale paní Marta dál sála a přirážela pičkou proti mé tváři. Když se udělala, sevřela křečovitě můj penis rukou a vykřikla, přitom jsem se vystříkal podruhé. Vydýchala se, vzpřímila se mi na obličeji a tím mi k lízání nastavila anál. Laskal jsem ji análek jazykem a ona mi jemně honila dvakrát vystříkaného ptáka, až začal zase tvrdnout. Zhoupla se nechala se po třetí vylízat, zatímco mi jej znovu vzala do pusy. I na potřetí jsem byl samozřejmě výrazně rychlejší než ona. Při společné sprše mi pak nasadila zpět klícku. Ten večer jsem zůstal v jejím bytě nad Salonem a ještě několikrát jí udělal pusou, než jsme usnuli v objetí. „Jednou toho budeme muset nechat.“ Pošeptala mi. „Jsem o víc než dvacet let starší a ty si budeš časem chtít najít normální vztah a založit rodinu. Slib mi, že mi to řekneš na rovinu. Ale teď mi patříš.“ Políbila mě a propadla se do spánku. Mě ale nenechala spát těsná klec a v hlavě mi vířili miriády myšlenek. Miluji Vás paní Marto, pošeptal jsem své spící zaměstnavatelce, trýznitelce a milence do vlasů. Jsem ztracený.

Přejít na fórum: Povídky

2 Odpověď zaslal panTajnej

(8 odpovědí, posláno do Povídky)

V.


Ráno mi po příchodu do práce má zaměstnavatelka nabídla k vylízání svojí kundičku. Tak takovou kompenzaci si dám líbit. Sedla přede mnou na pohovce a já kleče hlavu mezi jejími stehny líbal, lízal a cucal její pičku. Pak mi stehna sevřela hlavu jako ve svěráku a její orgasmus doprovodil výstřik šťávičky já málem zešílel blahem, vzrušením a nadržeností. A samozřejmě jsem se taky dmul pýchou že jsem paní Martu přivedl k výstřiku. A byl rozhodnutý, že dneska se obálky vzdám. To se nedá vydržet.

Den ubíhal a já byl čím dál víc přesvědčený, že dneska prostě půjdu domů bez klícky. Před poslední zákaznicí si mě paní Marta zavolala. „Na téhle zákaznici si dej pořádně záležet. Je to moje kamarádka. Splníš jí každé přání. Na konci tě ohodnotí jako ve škole. Tak se snaž. Pokud dostaneš dvojku, ulevím ti. A pokud jedničku, hodně si to užiješ.“ Řekla a chytla mě přes kalhoty za klícku.

Zákaznice, kamarádka paní Marty, byla oplácaná ale sympatická čtyřicítka. Na sobě měla letní šaty se sukní ke kolenům. Vše probíhalo jako obvykle, ale pak mi poručila, ať jí políbím nohu. Okamžitě jsem poslechl. Pak mi nastavila druhou. Po líbání nohou poručila, že chce olízat prsty. Lízal a cucal jsem jí nohy. Už bez jejích příkazů. Nakonec mě vyzvala ať pokračuju vejš. Líbal a olizoval jsem jí lítka a pak i vnitřní stranu stehen a u toho cítil omamnou vůni jejího klína. Chytla mou hlavu, odhrnula si kalhotky z pičky natlačila tam můj obličej. Ten den už jsem tak lízal druhou pičku. Ale zákaznice se né a né udělat. Odstrčila mě od sebe a podívala se mi do očí. „Měl by ses víc soustředit na klitoris, jasné? Přestaň rejdit okolo a věnuj se mi tam.“ Vrazila si mou hlavu zpět do klína a já postupoval přesně podle jejích pokynů. Cucal, lízal a sál jsem jí poštěváček a občas jej sevřel mezi rty. To už nahlas sténala a za chvilku dorazil na vrchol. Po orgsamu mne odstrčila. Když se vydýchala, vstala. Upravila se, zaplatila jako každá jiná zákaznice a odešla jako by nic. Jen cestou něco prohodila k mojí zaměstnavatelce a obě se zasmály. Doufal jsem, že jsem obstál alespoň na dvojku. Věřil jsem tomu.

„Tak jsi dostal za tři. Na poprvé to není žádná tragédie. Ale budeš se muset zlepšit.“ Řekla mi paní Marta v kanceláři a mě se rozklepala kolena. Musel to na mě vidět. Fakt jsem potřeboval úlevu. Hučelo mi v klícce i v hlavě. Rozhodně dnes nechám obálku obálkou. Ale zklamaný jsem byl hodně.
„Ledaže“… protáhla má zaměstnavatelka a dychtivost s jakou jsem na ní upřel pohled ji rozesmála. „Je tu ještě ta věc s včerejší odměnou. Nevím, zda jsi o tom opravdu přemýšlel, ale teď bys rozhodně měl. Když ode mne přijmeš výprask, tak ti pak hezky ulevím.“ Samozřejmě jsem souhlasil. Poručila mi se svléknout do naha, kleknout si na pohovku vyšpulit zadek. Překvapilo mě, že jen ta pozice je najednou vzrušující. Paní Marta mě pohladila po zadku, pomačkala mi půlky a pak mě začala plácat. Nejdřív to nebylo nic co by bylo nepříjemné, ale postupně začal zadek pálit a každé další plácnutí pěkně štíplo. Hodně mě překvapilo, že mé vzrušení se tím jen zvětšovalo. Následně na mne vzala důtky. To se dalo taky snášet velice dobře. Až když je vyměnila za jezdecký bičík, začalo to bolet docela hodně. Zaskučel jsem. A pak zaprosil aby přestala. Přestala sice, ale jen aby si svlékla kalhotky, které byli pořádně promočené a ty mi pak strčila do pusy. A pokračovala ve výprasku. Po chvíli, když už jsem se zmítal, snažil se uhybat a narovnat a hučel do kalhotek v puse prosby přeci jen přestala. Prdel mě pálila a štípala, ale i tak jsem byl hodně vzrušený a někde vzadu v hlavě probleskovala myšlenka, že se mi to líbí.
Paní Marta mi poručila si lehnout na záda. Svlékla se obkročmo si na mě nasedla, takže se pičkou dotýkala klece. Vzala si masážní hlavici a začala si to dělat. Vibrace se přes její pičku přenášeli do klícky a ta rozvybrovávala celý penis a přenášela svíravé vibrace až hluboko do útrob. Stále jsem měl v ústech promočené kalhotky své zaměstnavatelky a tak jsem mohl jen pohuhlávat a vzdychat. Svíraví pocit v útrobách zesiloval a v péru v klíce začalo škubat. Paní Marta se okamžitě kousek odtáhla a dál si to dělala hlavící. A můj penis v klícce sebou ještě párkrát škubl a pomalu mi z něj začalo vytékat sperma. Bylo to nesmírně uspokojující a intenzivní, ale ten pocit úlevy po vystříkání se nedostavil. V tu chvíli se udělala i paní Marta. Zůstala na mě ležet a pak se vrátila do výchozí pozice. Třela se po mém penisu a moje sperma se jí matlalo po kundičce. Znovu sáhla po masážní hlavici a celé do zopakoval s úplně stejným výsledkem. Byl jsem tak zvláštně uspokojený a zároveň neuspokojený. Když vstala a oblékla se, otočila se ke mně a s šibalským úsměvem povídá… „S tím lízáním budeš něco muset udělat. Asi tě začnu od zítřka trénovat.“ Rozhodně jsem souhlasil. Ten večer už nedošlo ani na obálku, ani na odemknutí.

Přejít na fórum: Povídky

3 Odpověď zaslal panTajnej

(8 odpovědí, posláno do Povídky)

IV.
Ten den už mě vzrušovaly klientky všechny. Staré, mladé, škaredé, hezké, štíhlé, tlusté… Bylo to jedno. Pomalu jsem se učil žít s tou nadrženeckou bouří v hlavě a zmohl se sem tam na lehkou konverzaci, aniž bych koktal. Dokonce jsem si uvědomil, že si tu situaci užívám. Ty ženy pro mne byly jako královny, já se směl mazlivě a něžně dotýkat jejich nohou a šílet z nich vzrušením. Tlak v kleci mě paradoxně vzrušoval ještě víc. Byl jsem odhodlaný se nechat odemknout. Bez odměny se obejdu. Když nastal konec pracovní doby, paní Marta mi přejela rukou přes kalhoty po klícce a beze slova mi podala obálku. Chtěl jsem odmítnout. Ale chtěl jsem taky vědět co v té obálce je. Stál jsem tam zíral na tu papírovou věc. A pak ji přijal. Byl jsem ztracený.

Tvá dnešní odměna je, že se ti ukážu celá nahá a hezky si to před tebou udělám.

Asi jsem zakňučel nahlas. Má zaměstnavatelka mne posadila na židli proti pohovce. Pak se kousek předemnou začala pomalu svlékat. Kdybych natáhl ruku, mohl jsem se jí dotýkat, ale bylo mi jasné, že mi to nedovolí. Byla prostě nádherná. Posadila se proti mně nahá na pohovku a roztáhla nohy. Přejela si prsty po mušličce. Pak jednu nohu natáhla a položila ji do mého klína. Pomalu si to začala dělat prsty. Nejdřív se hladila a dráždila poštěváček. Pak stále častěji zajížděla dovnitř. Jedním prstem, dvěma, třemi. Začala nahlas vzdychat. Cítil jsem vůni její nadržené kundičky. Otvory v kleci se mi tlačil ven naprosto zoufale se snažící penis. Zrychlovala své snažení a já slyšel i mlaskavé zvuky, jak byla mokrá. Ani jsem nedýchal. Brzy na to se roztřásla v křečích. Patou v tu chvíli tlačila proti mé kleci, jak se celá prohnula. Šílel jsem vzrušením. Když odezněl její orgasmus. Vstala, přišla ke mně, pohladila mne po hlavě a prsty od své šťávy si otřela o můj nos a rty. Pokusil jsem se je olíznout, ale ucukla. „Kdepak, ochutnávka nebude. Jen jsem chtěla, abys měl cestou domů moji vůni na obličeji. Tak zítra pejsku“. Fakt mi řekla pejsku? Do prdele já sem fakt zoufalec. Celou cestu domů jsem šílel z vůně její pičky na mém obličeji.

Další den byl jako ten předchozí, jen jsem ve své roly získaval čím dál větší rutinu a i když jsem šílel vzrušením a nadržeností, byl jsem schopen s klientkami normálně komunikovat. Většinu dne jsem ale vzrušení přebíjel řešením svého dilematu. Chtěl jsem si ulevit. Hrozně moc. Ale taky jsem chtěl svoji odměnu. Jenže jak dlouho se dá tohle vydržet? Po pracovní době jsem šel do kanceláře jasně rozhodnutý si nechat dnes klícku sundat. Ale za dvě minuty už jsem stál s otevřenou obálkou v ruce.

Dnes se za odměnu smíš pomazlit s mým zadkem, zatímco si to budu dělat.

Moje zaměstnavatelka si klekla na pohovku a vyšpulila na mě krásný nahý zadeček. Klečel jsem před její prdelkou jako před oltářem a hladil její půlky. Mačkal je. Mazlil se s nimi. Po nějaké chvíli se paní Marta ozvala. „Co kdybys byl hodný nadržený chlapec a zapojil i polibky.“ Začal jsem nejdříve nesměle pusinkovat a postupně čím dál vášnivěji líbat její půlky, zatím co její ruka opět zabloudila ke kundičce. Jak začala vzdychat a pohupovat se, úplně jsem ztratil zábrany. Mnul jsem její zadek a olizoval jí půlky jako šílenec. „Pěkně mi tím jazykem projeď mezi půlkama ty prase!“ Rozkázala mi mezi vzdechy a já okamžitě bez přemýšlení poslechl. Lízal jsem jí mezi půlkami a přejížděl po análku. Nakonec jsem bez přemýšlení i bez studu právě tam svými rty a jazykem zůstal. „To je ono, chci tě cítit uvnitř. Dělej!“ I tohle jsem poslechl a začal jí pronikat špičkou jazyka do zadku a vůbec nepřemýšlel. Byl jsem vzrušením bez sebe. Pak jí roztřásl orgasmus. Opět mi pomatlala obličej šťávičkama. Klepal jsem se vzrušením i ponížením nad tím, že jsem jí právě strčil jazyk do zadku. A navíc si musel přiznat, že mě to neuvěřitelně rajcovalo. Byl jsem opravdu takové prase? Je to v hajzlu. Jsem úplný úchyl. Přiznal jsem si při přemítání nad tím vším večer doma.

Proběhlo dalších pár dnů, jeden jako druhý. A já každý večer v kanceláři rozlepoval obálku a své paní zaměstnavatelce olizoval nohy, nechal se dusit prsy, konečně dostal ochutnat její šťávu z prstů. A pak přišel večer, kdy v obálce stálo:

Dnes ode mne za odměnu dostaneš výprask.

Šokovalo mě to. Co to má být? Co je tohle za odměnu. Paní Marta mi vysvětlila, že nadržené čuně jako já potřebuje pořádnou výchovu a že výprask pro mne vlastně je za odměnu. Ale že jestli jsem proti, odměny se vzdát mohu vždy. Jen klícka už dnes zůstane tam kde je. Ten večer jsem výprask odmítl a zklamaně odešel domů. V noci mi od mé zaměstnavatelky přišla smska.

Mrzi me tvoje rozhodnuti. Zitra ti odmenu vynahradim jinak. Ale premyslej o tom. Strasne me rajcuje predstava, jak ti poradne naplacam.



No tady není o čem přemýšlet. Rozhodně ne. Byl jsem s tím hned hotový. A pak hodinu čuměl do stropu a tu představu nechal pronikat do svého mozku.

Me rajcujete vy pani Marto. Moc. Tesim se na zitra. Naťukal jsem odpověď před usnutím.

Přejít na fórum: Povídky

4 Odpověď zaslal panTajnej

(8 odpovědí, posláno do Povídky)

„Potřebuješ ještě něco?“ Otočila se na mě zaměstnavatelka v zázemí, když bylo po pracovní době, vše uklizeno a připraveno na další den. „No já, přece mi ještě musíte sundat tu klec.“ Fakt na to zapomněla? Nevěřil jsem, že by mohla. „Myslím, že bych ti ji měla nechat nasazenou.“     Šokovala mě svou odpovědí. „Jsi nadržené čuňátko a určitě bys šel rovnou domů a tam si ho celý večer honil a myslel na klientky. A to by nebylo správné.“ Zazdila mě svojí odpovědí. Celou myslí mi projela panika. Koktal jsem a sliboval, že nebudu myslet na klientky, ani na ni, ani na nikoho, jen ať mi tu věc proboha sundá. Odmítla. A já blázen si představoval, jak mi po sundání udělá dobře. A ta mrcha teď tohle. Nedokázal jsem připustit, že bych šel domů s tou věcí. Prosil, vysvětloval. Co když se mi něco stane a skončím v nemocnici a tam to budu mít na sobě? Odpověděla, že to je skvělá myšlenka, která jí nenapadla. Alespoň si na sebe budu dávat větší pozor a nebudu marodit s úrazem, což by ji stálo peníze a starosti. To si snad dělala prdel. „Tohle jsme si nedomluvili. Jestli mi tu věc jinak nesundáte, tak končím.“ Tohle byla tedy zoufalá karta. Ale vyhrkl jsem to dřív, než jsem si uvědomil následky. Zvedla obočí, semkla rty a dlouze se na mě podívala. Teď mě vyhodí. Určitě. Do prdele drát. „No tak dobře. Sundej kalhoty“ řekla a stáhla si řetízek s klíčkem z krku. Ano, ano, ano! Díky bohu. Okamžitě jsem měl kalhoty a trenky u kotníků. Opět si přede mne sedla, uchopila do rukou mé koule a penis v klícce a pak se zarazila. „Ne, myslím, že to by nebylo správné. Neměla bych ti jako zaměstnavatelka umožnit si jej honit nad představou našich klientek. Mám za tebe svou zodpovědnost. Měla bych tě nějak motivovat.“ Vstala a já tam šokovaně stál od pasu dolů nahý s klíckou na péru a nenacházel slova. Došla ke stolu a vzala štos zalepených obálek. Podívala se mi do očí. „Pokaždé, když budeš souhlasit s tím, že zůstaneš zamčený v klícce, budeš si moct vybrat odměnu. Dám ti jednu obálku, kterou si otevřeš a odměnu kterou tam najdeš si u mě vybereš.“ „Jakou odměnu?“ Nechápal jsem. Podala mi vrchní obálku. Natáhl jsem se pro ni, ale ona ucukla. „Ale když si obálku s odměnou vezmeš, už dohoda platí. Zůstáváš zamčený. Jasné?“ Ale jak mám vědět, co v ní bude? Zeptal jsem se jí. Odtušila, že to bude o to větší zábava. Hrála si se mnou. Vždyť ty obálky už měla připravené. Nebyl to žádný momentální nápad. Nevěděl jsem co mám dělat. Co to může být za odměnu? Sakra a proč bych na to měl přistupovat. Vždyť to bude nějaká blbost. Nevěděl jsem co dál. „Trochu ti to dnes ulehčím.“ Řekla mi zaměstnavatelka a znovu mi podala obálku. „Dnes ti dovolím se podívat, než se rozhodneš. Ale příště už si musíš vybrat předem! Když se dnes rozhodneš odměny vzdát, odemknu tě. Ale jen dnes. Příště tím, že si obálku ode mne vezmeš, je dohoda uzavřena. Souhlasíš?“ No jasně že jsem souhlasil. Vždyť se prostě jen podívám a jestli to celé je úplná blbost, prostě ji donutím ať mi tu blbou věc sundá. Vzal jsem si obálku, rozlepil ji a vytáhl složený list papíru:

Tvá dnešní odměna je, že ti dovolím si pohrát, osahat a pomazlit má prsa.

Polkl jsem na prázdno a paniku s nerozhodností vystřídala okamžitě nadrženost. Tlak v kleci mě měl před mou volbou varovat. Ale já byl jako v tranzu. Jasně že jsem zvolil odměnu před odemčením klece. Past sklapla. Posadila mě na pohovku a obkročmo si mi sedla na klín, takže jsem ty její kozy měl přímo před obličejem. Pomalu si začala rozepínat blůzku. Ani jsem nedýchal z blízkosti té nádhery. Pták se dral v kleci vzhůru a kroužek nepříjemně tlačil do varlat, ale mě to bylo jedno. Odhodila blůzku a naklonila se ke mně tak, že jsem měl obličej přímo mezi jejími ňadry. „Rozepni mi podprsenku“. Nešikovně jsem ji objal a bojoval netrpělivě se zapínáním. Konečně se mi to povedlo. Ona se odtáhla a vypustila ty skvělá velká prsa ven. Podle velkých a naběhlých bradavek bylo jasné, že si celou situaci užívá. Začal jsem hladit a mačkat ta obrovská nádherná prsa. Naklonila se blíž a já jí olizoval bradavky. Šílel jsem z ní vzrušením. V kleci mi tepalo. Několikrát si stála mou hlavu mezi ta prsa. A svojí rukou si zajela pod kalhotky. Mazlil jsem se s jejími prsy a ona si to dělala rukou. Nakonce ji roztřásl orgasmus a ona těmi prsy celou vahou nalehla na můj obličej. Cítil jsem bušení jejího srdce a odeznívající orgamus. Když se trochu vzpamatovala vstala ze mne, podprsenky si nevšímala a začala si oblékat blůzku. „Zítra stačí, když přijdeš půl hodinu před otevřením, když se nebudeme muset zdržovat s nasazováním, usmála se, jako by mi říkala tu nejobyčejnější věc na světě a já ztuhl. Sám jsem se odsoudil k naprosto šílené věci. Nadržený jako šílenec strávím celou noc a celý zítřejší den se zamčeným penisem. Jsem v hajzlu. O tom, jak jsem protrpěl celou noc nemusím nikomu, kdo první noc s klíckou zažil vyprávět. Šílel jsem vzrušením a pokaždé, když jsem usnul mě vzbudilo bolestivé tlačení klícky do varlat. Ráno jsem byl dobitý jak pes a nadržený k zešílení.

Přejít na fórum: Povídky

5 Odpověď zaslal panTajnej

(8 odpovědí, posláno do Povídky)

II.
Setkání před prvním pracovním dnem probíhala vždy stejně. Dorazil jsem do salonu, paní Marta mi představila svojí kamarádku, které jsem pod jejím dohledem a podle jejích pokynů dělal pedikúru. Všechny ty ženy byli zhruba ve věku mé zaměstnavatelky a všechny se mi dost líbili a dotýkat se jich mne vzrušovalo. Dnes už tuším, že je má zaměstnavatelka vybírala právě tak, aby se mi líbili. A taky tuším, že věděli buď o celém jejím plánu, nebo alespoň o tom, že z jich mám být paf. Stál mi každou minutu. Ba co víc. Doma jsem samozřejmě honil jako blázen a čím dál tím častěji si u toho představoval ony dámy, případně paní Martu a to, jak se jim starám o nohy a jak se mě jimi dotýkají v rozkroku, aby si mě pak osedlali. Začal jsem si v téhle situaci představovat i náhodné ženy, které jsem potkával po městě a které se mi líbili. Vlastně jsem se v těch dnech věnoval převážně výuce a honění. Navíc se stávalo, že se mne některá s testovacích klientek, či nejčastěji sama zaměstnavatelka omylem dotýkali. Tu se přese mě pro něco natáhli a prsy mi přejeli po obličeji. Tu se paní Marta ke mně, sedícímu na pedikérské stoličce postavila tak, že se mé hlavy dotýkala zadkem, bokem, nebo že jsem měl její rozkrok pár centimetrů od obličeje. Docházelo i k náhodným kontaktům s mým rozkrokem. Šílel jsem z toho a přesně to má zaměstnavatelka nejspíš chtěla. Já to samozřejmě považoval za náhodu. Ale i tak jsem spřádal plány, jak se jí pokusím sbalit. Jenže jsem byl její zaměstnanec a tu práci fakt potřeboval. Někdy jsem byl na 100% rozhodnut to na ní zkusit, ale strach z odmítnutí a důsledků udržel můj zobák v její přítomnosti na zámek.

První regulérní pracovní den jsem do salonu dorazil podle pokynu paní Marty už hodinu před otvíračkou. Sedli jsme si v denní místnosti, kde mezitím přibil i malý gauč, čemuž jsem samozřejmě nevěnoval žádnou velkou pozornost. Paní Marta mě seznámila s tím, v kolik mám kterou klientku, na jak dlouho a jaké služby má zamluvené. Pak se na mě dlouze zadívala. „Ale s tou neustálou erekcí musíme něco udělat. Říkala jsem ti, že to takhle nejde. Nenechám tě pohoršovat o obtěžovat naše klientky.“ Prohlásila rázně a ze šuplíku vyndala malou klec s kroužkem. Nechápavě jsem zíral na tu věc a na svojí zaměstnavatelku. „Budeš muset nosit tohle, to se nedá nic dělat.“ Řekla. Já se pokoušel vyblekotat nějakou směs výmluv, omluv a slibů. Představa, že si mám nechat nasadit něco takového mě šokovala a vyděsila. Zaměstnavatelka ale byla neoblomná. „Podívej kloučku, seš prostě nadržené čuně, takže si buď stáhni kalhoty a pěkně si nech nasadit klícku, nebo můžeš jít. Diskutovat o tom nebudu.“ Krve by se ve mne nedořezal. Potřeboval jsem tu práci. Chtěl jsem tu práci. Nechtěl jsem. Strašně jsem se styděl. Přesto jsem nakonec stáhl kalhoty a trenýrky. A k mé hrůze se mi, jak jsem tam před svojí zaměstnavatelkou stál, okamžitě začal penis stavět do pozoru. Ona ke mně přistoupila, podívala se mi do očí, chytla mě za ptáka a přitáhla si židli, aby se přede mne mohla sednout tak, jako by mi ho měla vykouřit. Dokonce jsem na chvilku i zadoufal. „Pěkná výbavička.“ Odtušila paní Marta a natřela mi penis i koule olejem, nasadila kroužek kolem kořene a na žalud navlíkla klec. A bylo to. Do té věci se mi vešel s bídou žalud. Nikdy se mi tam nevejde. Takže jsem snad zachráněný ne? Jenže má zaměstnavatelka začala šikovně a jemně ale neustále tlačit a postupně přetlačovala mou erekci, až po několika dlouhých minutách klec zapadla na své místo a ona mě zamkla. „Tak to bychom měli“ řekla a klíč na řetízku si pověsila kolem krku. „No nekoukej a obleč se, to že máš na sobě klec cudnosti neznamená, že tu budeš pobíhat od pasu dolů nahej.“ Mrkla na mě. Natáhl jsem si trenýrky a kalhoty, přijal nabízenou kávu, pomalu se vzpamatovával ze šoku a začal si rovnat myšlenky v hlavě. Samozřejmě se mi vloudila představa, že až mi paní Marta po pracovní době bude tu věc sundavat, mohli bysme… Tlak v kleci mě překvapil a vyvedl z míry. A k mému šoku začal vzrušovat. Celé to bylo podivně ponižující, vzrušující a já byl zmatený jak lesní včela. Ale čas věnovat se první klientce se blížil.

První tři klientky na pedikúře nebyli úplně můj tip, nijak zvlášť se mi nelíbili a nijak mě nepřitahovali a tak jsem nabyl dojmu, že to celé bude v pohodě. Ale když jsem na jen pomyslel na tu klec na mém penisu, okamžitě mi v ní začal narůstat tlak a v hlavě mi bouřilo. O to víc jsem se soustředil na práci. Pak ale přišla další klientka a já jen zalapal po dechu. Byla prostě nádherná. Krásná oblá postava, milí úsměv, hezké nohy, omamná vůně a šílený tlak v klícce. Celá procedůra pedikúry proběhla jako ve snu. Čím víc mě klec svírala, tím víc jsem byl nadržený. Kdyby mi ta žena v tu chvíli poručila, ať si kleknu na čtyři a vozím jí po místnosti na zádech, neváhal bych jedinou vteřinu. Snažil jsem se o nezávaznou konverzaci, ale padali ze mne rozkoktané nesmysli. Tak tohle byla jízda. Nikdy jsem nebyl tak šíleně nadržený. Nikdy. Ještě jedna taková klientka a zešílím. No, nebyla ještě jedna, byli tři. Byť ne tak krásné, stejně mě jsem z nich šílel. Užíval si každý dotyk s jejich nahou a toužil jim vyznat svojí úctu. Hrabalo mi. A konec pracovní doby se blížil. Bude na mě zaměstnavatelka hodná? A když ne? Co na tom záleží. Pomažu domů a uhoním se do bezvědomí. Nebo vyrazím sbalit nějakou holku? Ale kdy, kam, jak? Na to sem moc nadžený, šíleně. Budu za zoufalce. Takže domů honit. Nebo paní Marta? Líbím se jí? Pochválila mi penis. Určitě něco bude. Nebo ne?

Přejít na fórum: Povídky

6 Téma vytvořil panTajnej

(8 odpovědí, posláno do Povídky)

I.

Když jsem dokončil střední školu, zrovna vrcholila krize a já měl fakt problém najít si práci. Ne dobrou a dobře placenou, ale jakoukoliv. Všichni chtěli praxi v oboru, znalosti různých systémů a kdo ví co všechno i na juniorní pozice s naprosto směšným platem. A dlužno dodat, že v té době, kdy nezaměstnanost byla realita a nikoliv statistická chyba, si to mohli v klidu dovolit. Zkoušel jsem ledacos. Bral jsem tu nejhorší šmíru, jen abych se nějak protloukl, ale protože nebylo výjimkou, že mi zaměstnavatelé nezaplatili, situace se zhoršovala a úspory které jsem na start do života měl z brigád, od rodičů a ze spoření mizeli s každým nájmem. Prodával jsem kreditní karty pitomcům, elektriku důchodcům, hlídal jsem obchoďáky, nebo fotbalová utkání a dost často po měsíci nedostal ani floka. Fakt blbé. Zkusil jsem několik pracovních agentur z nichž přes jednu jsem míval brigády ještě během školy. Nic. Až v jedné. „Něco bych tu asi měla“, usmála se kuplířka s otroky z agentury. Srdce se mi rozbušilo. Byl jsem připraven na cokoliv. Lámat kámen, bušit ve slévárně, asi bych se tenkrát i nechal strčit do dolů, kdyby o to někdo stál. „Jasně, super. Vezmu cokoliv.“ Odpověděl jsem agenturní pracovnici. Vysvětlila mi o co se jedná. Jejich klientkou byla majitelka kosmetického, masážního a pedikérského salonu. Podnikatelka, která už nestíhala své zákaznice a chtěla výpomoc. Překvapilo mě to. Proč by někdo v tomhle oboru měl chtít mladého kluka, který navíc nic z toho neumí? Ale zkusit jsem musel cokoliv. Prachy docházeli. Odkýval jsem tedy sjednání pohovoru. „Je tu ještě maličkost.“ zarazila mě agentka. „Paní majitelka chce výslovně někoho s příjemným a reprezentativním vzhledem. Takže Vás s dovolením vyfotíme a fotku jí pošleme.“ Nic menšího jsem udělat nemohl. Agenturní pracovnice mě vyfotila a slíbila, že se ozve. Neozvala. Místo ní mi zavolala přímo majitelka salonu a pozvala mne na pohovor.

Připravoval jsem se jak na pohovor na ředitele banky, nebo alespoň pobočky. Nastudoval jsem si všechno co se dalo o masážích a pedikúře, samozřejmě teoreticky. Měl jsem na paměti, že potenciální zaměstnavatelka chce někoho s příjemným a reprezentativním vzhledem. A tak jsem se na pohovor chystal jako na první rande. Nechal jsem se ostříhat, upravil si nehty, použil nejlepší parfém co jsem měl a vzal si sice neformální, ale velmi pěkné oblečení. Dnes bych tomu ohozu řekl smart casual, ale o tom jsem tehdy neměl ponětí. Do salonu jsem se měl dostavit v 17:00, přesně na zavíračku, aby na mě paní majitelka měla čas. Nemusím asi říkat, že jsem před ním stepoval již půlhodinu předem. Majitelka si mne všimla skrz prosklení dveře a věnovala mi dlouhý zamyšlený pohled. Asi byla spokojená, protože se sama pro sebe usmála. Dovnitř mě ale dřív nepozvala. Ničemu z toho jsem ale nevěnoval moc pozornost a už vůbec z toho nedokázal něco vyvodit. Zpětně je jasné, že ji moje netrpělivost, nedočkavost a snaha získat obživu za každou cenu perfektně zapadala do jejích plánů.

Přesně v pět mě pozvala Majitelka dál. Byla to oplácaná žena mezi čtyřicítkou a padesátkou, kratší blonďaté vlasy, velká prsa a zadek, menší bříško a větší stehna. Byl jsem tehdy nadržený postpuberťák a dost se mi jako ženská líbila. (vlastně se mi ženy se zaoblenou postavou líbí stále) Představila se jako paní Marta. „A tak mi taky říkej. Oslovuj mne paní Marto. Nejsem zvědavá na žádné šéfová, šéfko, nebo paninko.“ Ani tenhle požadavek mi nepřišel nijak divný. Majitelka paní Marta mi nabídla kávu a vodu, vysvětlila mi, kdo jsou její klientky, jak to u ní chodí a co bude chtít po mě. Zprvu jsem měl mít za úkol pouze jednoduchou pedikúru, kterou mě snadno naučí a obsluhu čekajících klientek. Když se mnou bude spokojená, zaplatí mi po zkušební době nějaké pokročilé pedikérské a také maserský kurz. Než je budu mít hotové a budu pro ni plnohodnotný, bude můj plat dost malý. Ale vyžít se z toho dalo. Takže jsem souhlasil. Pak mě paní Marta provedla svým Salonem. Bylo zde pět místností. Vstupní recepce, masážní místnost, pedikérská místnost a místnost na kosmetiku. Pak ještě denní místnost sloužící i jako šatna a kancelář. Každá z místností na služby měla malou koupelnu s toaletou. Když bude potřeba a nebude tam žádná s klientek, mohu vždy tu, kde budu pracovat použít. Pak mě paní Marta zavedla k pedikérskému křeslu. Ukázala mi jak se co ovládá, předvedla na co je který nástroj a vysvětlila postup takové pedikúry. Nakonec se zula, sundala si punčochy a posadila se do pedikérského křesla. Následující asi dvě hodiny jsem podle jejích rad a pokynů pečoval o její nohy. Postupně jsem se do toho vpravoval a tak ustupovala i nervozita. A s odplouvající nervozitou se dostavila erekce. Prostě mě vzrušilo se té ženy takhle dotýkat, být k ní takhle blízko, cítit její vůni i odezvu na příjemnější dotyky. Doufal jsem, že si nevšimne, i když jsem byl rudý až za ušima. A i když mi přišlo, že moji bouli na kalhotách v jeden moment pozoruje. Neřekla nic a já se snažil o to víc soustředit na prováděnou práci. Moc to ale nepomohlo. Nakonec slezla a domluvili jsem se, že do práce nastoupím od prvního a během zbývajícího týdne a půl se několikrát přijdu učit na některých jejích kamarádkách. Pod jejím dohledem a vedením. Podepsali jsme smlouvu. Paní Marta mě na odchodu ještě zastavila. Postavila se ke mně a podívala se mi do očí. „Tvá erekce mi samozřejmě lichotí“ řekla, „ale pokud by ti měl takhle stát pokaždé, budeš s tím muset něco udělat. Mohlo by to obtěžovat klientky a to bychom neradi, že?“ Propadl jsem se hanbou až do podlahy a koktal nějakou omluvu a vysvětlení. Jen se usmála, otočila se zády a odešla do kanceláře. Vydal jsem jak cukrář a strašně se styděl. Ani v tu chvíli jsem netušil, že to byla právě ta erekce, co mi vlastně zajistilo přijetí na tuhle práci. Kdybych to tehdy věděl a věděl i proč, asi bych strachy utekl. Kdybych tehdy věděl co vím teď? Rozhodně bych do toho šel znovu.

Přejít na fórum: Povídky

7 Odpověď zaslal panTajnej

(18 odpovědí, posláno do Rovnou k věci)

Pánové, já tady asi půjdu dost proti proudu a všeobecnému "nastavení" ctihodných cudných "subů".

Vztah je o vzájemném vyhovování si. Tedy předně je třeba klást otázku, proč "to" protějšek nechce a co pro ni můžeš udělat, aby chtěla. On ten hormonální koktejl co by jí to mělo poskytovat prostě návykovej je. Nejde o něj nestát. A pokud tam není možné se posouvat (ale fakt až po nenalezení cesty, protože vykašlat se na ni a najít si snažší cestu je samozřejmě lumpárna), pak je podle mě na čase, vážně si promluvit na téma (ne)nutnosti monogamie. Zamknout se s ženskou do klece, když ona nestojí ani o zamčeného, ani o odemčeného je ... nic neřešící. Je přece dost jedno, jestli seš sám honič, nebo sám "cudný". Serotonin a dopamin se sami nevyplaví. A pokud to ona nepotřebuje, neměl by být důvod, proč by v tom případě měla nárokovat "exkluzivitu". No a pokud s tebou nespí (případně pokud ti nechce aktivně dominovat a mít tě pod zámkem - ale to přeci stále je společná sexuální aktivita, ergo hormonky, ergo ... atd), nehledá řešení a "exkluzivtu" si nárokuje, utíkej dokud můžeš, to stejně dlouhodobě dobrý nebude. A až na ní blbě upadneš a postavíš syna, zasadíš dům a zplodíš strom, budeš v ... A je prostě úplně jedno jakou umí koproffku, nebo jak hezkej má podle tebe zadek.

Btw.: Těch důvodů, proč holka nechce, může bejt určitě víc a některý prostě sou bio, ergo prachbídně ovlivnitelný. Ale je její zodpovědnost vůči tobě, ten důvod identifikovat a aktivně řešit co s tím. Přístup, podržím ti, když si řekneš, ale hlavně buď tichej a rychlej, je... sobecké svinstvo, nebo lenost. A to jednoduše klec na péru nevyřeší.

Tak pravil Já. Třeba je to jinak. Ale považuju za důležité hodit vidle do plánu zimpotentnit se pro ženskou, která o to nestojí.

Přejít na fórum: Rovnou k věci

8 Odpověď zaslal panTajnej

(3 odpovědí, posláno do Povídky)

Díky

Přejít na fórum: Povídky

9 Téma vytvořil panTajnej

(3 odpovědí, posláno do Povídky)

Takže, co jako teda bude? Hmm? Na místo, kam mě Paní poslala jsem dorazil už o půlhodiny dřív. Ještě třikrát zkontroloval adresu ve zprávě. A zbytek půlhodiny přemýšlel, proč jsem tady a co mne asi čeká. Zpráva od mé paní byla stručná a obsahovala jen nejnutnější informace. „Trochu ti tu služební cestu zpestříme. V 17:00 budeš čekat v ulici kpt.Jaroše u lavičky před vchodem číslo patnáct. Budeš hezky poslušný.“ Tak tu teď postávám, netrpělivě přešlapuju a čekám. A samozřejmě sem, poslušný. Semtam někdo projde kolem, u většiny lidí nevzbudím pozornost a většina z nich nevzbuzuje tu moji. Když se sedmnáctá hodina přiblíží, i pak, když mine, věnuji kolemjdoucím, zejména ženám, pozornosti víc. Mě ji však nadále nevěnuje nikdo. Klícka svírající můj penis je dobře skrytá. Ta by asi pozornost budila. Jen asi většinou ne příliš žádoucí. Až v 17:15, zrovna když zvažuju, co se teda vlastně děje a zda napsat své Paní, otevřou se vchodové dveře a z nich zamíří neznámá žena, tentokrát však přímo ke mně. „Ahoj H.“ Osloví mě rovnou jménem. „Tak pojď!“ Řekne stručně, ale nervózní zachvění v jejím hlase je patrné. Otočí se a zamíří zpět ke vchodu. Jdu tedy za ní. Když se s námi rozjede výtah mlčí, ale zvědavě si mě prohlídne od hlavy až k patě. Jakoby pro sebe si kývne. Je spokojená? Nebo si dodává odhodlání? A k čemu vlastně? Nebo se mi to jen zdálo? To už se za námi ale zavírají vchodové dveře bytu, jméno na nichž jsem ani nestihl postřehnout a teď stojím v cizí předsíni. „Z cizí ženou v cizím pokoji“ zabroukám rádoby světácky a nad věcí, ale hlas prozrazuje moji nervozitu. Ona se otočí, usměje, přistoupí blíž a rukou přejede přes poklopec a pak přes látku kalhot chytí klícku. „Ptáčkovi v kleci je ale nějak do zpěvu.“ Pousměje se, zkousne si ret a zahledí se mi do očí. Mám konečně čas si ji prohlédnout. Je rozhodně starší než já. Vrásky kolem očí a na krku prozrazují, že asi o dost. Ale je hezká v obličeji. Ostříhaná na delšího ježka. Vlasy obarvené na červeno, ale obočí prozrazuje, že původně byly tmavé. Má rozhodně pár kil navíc, většinu však na těch, z mého pohledu, správných místech. Lehké šaty s výstřihem odkrývají velký dekolt a pod sukní se rýsuje pěkný, velký, ženský zadek. Odvede mne do obýváku. A tlak v klícce dosáhne červených čísel. Na konferenčním stolku, kromě vína a jedné sklenice na něj, džbánu s vodou a dvěma sklenicema na ni, leží i několik velice nemravných věciček, pár dild, kolíčky, ale i důtky a bičík. Takže, co jako teda bude? Hmm? Poličky sem evidentně navrtat nepřišel.

„Nalij mi víno a vodu. Sobě můžeš nalít vodu, jestli chceš.“ řekne neznámá a usadí se do křesla. Podám ji sklenici vína a na blízký roh stolu sklenku s vodou. Sám nepotřebuji. Upije ze sklenky, podívá se na mě, znovu si skousne ret a poručí.
„Svlíkni se. Dělej!“ Poslechnu, rád, ale přeci jen si dávám na čas, hraju si trochu s napětím, nikoliv však okázale.
„Pojď blíž!“ Poručí ona, když tam stojím nahý. Přistoupím k jejímu křeslu. Zaujatě vezme klícku do prstů, zkoumá ji, pohrává si. Zatahá mne za koule. „Páni, máš je nalitý jak puberťák H…“ Zasměje se vlastnímu vtipu a lehce zmáčkne. Cuknu sebou, ale držím. Směje se mé reakci. Má pěkný, pobavený smích.
„Namasíruj mi chodidla!“ Poručí a natáhne si nohy na taburet. Klekám si k nim a začínám. Nejdříve jemně hladím, pak zatlačím prsty proti bříškům. Laskám její nohy a po očku sleduji, že se jí to líbí. Přivírá oči, kouše si ret, samá dobrá znamení.
„Zapoj jazyk H!“ Poslechnu a nejdřív zahrnu chodidla a nárty lehkými polibky, načež je olíznu. Tlak v kleci už je pořádně bolestivý, ale já vnímám jen vůni a chuť nohou té cizí ženy. Nevím jak dlouho to trvá, ale zastaví mě tím, že mne odtlačí nohou, kterou zapře o mé čelo. Natáhne ruku a podá mi prázdnou sklenku od vína. Bez ptaní a bez pobízení ji doleju.
Přelevá víno ve skle a zkoumavě na mě hledí. „Líbím se ti H?“ Zeptá se. „Ano cizinko, jste moc hezká.“ Usměju se na ni. Ona se v křesle otočí tak, že se lokty opře o opěradlo a na mě vyšpulí zadek. Provokativně s ním zavrtí. „Můj zadek, H, můj zadek se ti líbí?“ Zeptá se, byť při pohledu jak se můj penis snaží dostat každou mezerou klícky zná odpověď. „Ano cizinko, máte nádherný zadek.“ Odpovím jí. Vyhrne si sukni. „Tak mi ho hezky pohlaď a olízej H.“ A dej si záležet.

Hladím a líbám její půlky. Laskám ten nádherný velký zadek. Občas přejedu jazykem podél kalhotek mezi. Občas přejedu jazykem přes látku kalhotek na análku. Pak se zase vrátím k lízání oblin. Ona mi houpavými pohyby vychází vstříc. Pak sama odhrne kalhotky stranou a já se kratičkou chvilku pokochám pohledem na její vlhkostí lesklou číču, než poslušně a bez vybízení zamířím jazykem k análku. „Ano, to je ono H, lízej mi prdel!. Dělej! Chci cítit tvůj jazyk uvnitř!“ Vzdychá rozkazy a já, zabořený mezi její půlky, lížu její análek jako šílený. Po nějaké chvíli mě však zastaví. Poručí mi si lehnout na gauč. Sedne si obkročmo na můj obličej a začne přirážet svoji mokrou kundičkou proti mým ústům… Lížu. Zrychluje. Stená. Občas se silně přitiskne na několik dlouhých vteřin. Chvěje se. Můj obličej je celý mokrý. Znavu a znovu přiráží a dělá se na mém obličeji. Při orgasmu mě skoro udusí a rozdrtí. Zhoupne se a posune. Sedí na mé hrudi a odpočívá. Natáhne se pro důtky a hladí mě s nima v rozkroku. Pak se znovu posune rozkrokem na moje ústa a já znovu lížu a lížu. Jak se blíží dalšímu vyvrcholení, švihá mě důtkama, už docela silně, přes klec i přes oteklé koule. A znovu se dělá. Dusí mě v křeci, škube sebou na mé tváři.

Zvedne se. Trochu zavrávorá. Napije se vody. „Asi na ten kolotoč chci ještě jednou H, co říkáš?“ „Dnes sem jen Váš cizinko, jen Váš.“ Usměju se. Ona se protáhne. Do ruky si vezme vibrační hlavici. Sedá si na moji tvář a nastavuje mi k lízání análek. Kundičku si dráždí hlavicí. Klouzání jejího zadku po mé tváři zrychluje. Zhoupne se a nastaví mi opět k lízání její pičku. Vibrační hlavice pak zamíří do mých slabin. Lížu a začínám šílet. Klec přenáší vibrace hlavice. Když mi ji silně přitiskne ke kořenu a tak i ke kroužku, vystřeluje mě to do vesmíru. Vnímá to. Hraje si se mnou. Drží mě chvilku pod. Jen kousek. A já lížu. Začne se klepat v blížícím se orgazmu a hlavici tiskne k mému kořeni. Můj výkřik a skučení tlumí její klín. Teču v kleci. Je to intenzivní a jiné.

Stojím před domem  v ulici kpt.Jaroše číslo patnáct. Kouřím a pořád se ještě chvěju. „Ty vole“. Řeknu si pro sebe. „Děkuji Miláčku.“ Naťukám na mobilu zprávu pro svou Paní. Zvolna odcházím k hotelu. „Ty vole“. Řeknu si pro sebe. „Jak se asi jmenovala?“ Vrtím hlavou a zapaluji si další cigaretu. Do pátku zbývají celé tři dny. Šílím steskem a touhou po své Paní.

Přejít na fórum: Povídky