Nastavení hledání (Stránka 1 z 7)

Děkuji všem, kteří jste vydrželi až do konce.
Doufám, že jste se aspoň trošku pobavili a přeji vám abyste i vy dosáhli životního štěstí.

Váš Hračička

Násobky štěstí VII./18.

Dny pomalu plynuly, Alice se kulatila a já s ostatními pracoval na Tvrzi.
Tajnou spojovací chodbu jsme se rozhodli ponechat tajnou a v budoucnu z ní udělat ještě odbočku do Scifárny.
Chodbu jsme vyčistili, vyzdili klenbou ze speciálních cihel a místo desky u schodiště k bazénu osadili dveře s cedulkou ÚKLID.
Za nimi jsme ponechali prostor asi tři metry dlouhý a uzavřeli ho falešnou stěnou.
Z Miss Kris se stala Domina, které všichni říkali Sluníčko. Usměvavá, rozdávající teplo, ale když se někdo dostal moc blízko, spálil se.
Mezi tím proběhlo jedno malé setkání Dam a jedno natáčení.
Fred utekl z nemocnice o týden dřív a začali jsme připravovat Tvrz na příjezd Klubu Mladých Chovatelek Otroků.
Vše se muselo jen lesknout, protože s KMChO uzavřela Madam Cat dohodu o vzájemné spolupráci.
A tak nadešel den příjezdu.
Byl jsem je přivítat u vrat, takže jsem nemohl nevidět jejich mlsně škodolibé  pohledy.
Věděl jsem, co mě čeká a doufal, že to tentokrát nebude tak náročné jako posledně.
Klub se ubytoval, užíval si svých vlastních atrakcí, jako ponyplay a dogplay výcviku, přičemž některé dívky to braly velmi vážně.
Poslední společné odpoledne přineslo Spoustu jídla, pití a nevázané zábavy.
Ale ne pro mě.
Po druhé hodině odpoledne pro mě přišla Lucie.
Věděl jsem proč.
V bytě už mě čekala gumová kombinéza, tentokrát vylepšená o "třetí díru".
Podíval jsem se na ni a moc se mi nechtělo.
Ale Madam Cat mě nechala vyčistit jak skleněný pohár, schovat vercajk do klokanky a svým bičíkem mi pomohla do kombinézy.
Pak mě odvedla osobně dolů a nechala stát před sálem.
Sama šla dovnitř a já slyšela, její slova:
"Vážený a milý klube, vážené Slečny, vážené Dámy, a tak dále a tak dále.
Velmi nás těší, že jste sem k nám zase zavítaly a užily si vše dle vašich představ.
Minule se vám u nás líbila jedna speciální atrakce a vysloveně jste si ji vyžádaly.
Právě přišel čas na..."
"Gumovou panenku!" Zaječel dívčí hlas a přidávaly se další, až celý sál skandoval: "My chceme panenku, gumovou panenku, my chceme..."
Začal mi běhat mráz po zádech. Taková horda mladých žen plných energie, to je o zdraví.
Madam Cat vyšla ze sálu a vzala mě pod paži.
"Tak jdem. A nezapomeň hekat. Maj to rády."
Pomyslela jsem si, že po třech děvčatech už to půjde samo a vykročila.
Přivítal mě obrovský aplaus a jásot.
Okamžitě mě strhly na trestnou kozu a připoutaly. Slyšela jsem, jak se hádají o  připínáky a škodolibě povykují. Pak se mě dotkla první ruka a chtěla mi promazat zadek.
Vtom se ozvalo: "Tak moment! Tohle není naše milá gumová panenka! Tohle má píču!"
Ozval se šum a já cítila, jak se dohadují, jestli to není jen dolík v gumovém ženském klínu.
"Není. Je to hluboký. Hele!"
A já ucítila, jak mi cosi dlouhého zajelo do falešnice.
"Tuhle panenku nechceme! Chceme tu naši!" Děvčata začala protestovat.
"Opravdu tuhle panenku nechcete?"
"Néééé." Zaječel sbor mladých žen.
"Dobrá. Ale toto slovo platí."
"Ano, platí. Ukaž nám, kdo to je? Najmuli jste si děvku?"
"No, když chcete..." Řekla Madam Cat a začala mě odstrojovat.
Za chvíli už jsem stála nahá před davem nadržených Domin.
"Ale, vždyť to JE naše panenka!" Vypískla jedna z dívek.
"Ano, je to vaše gumová panenka. A jako dárek si pro vás nechala udělat falešnou pochvu, abyste měly větší možnost výběru. Pohrdly jste jejím darem a nazvali ji děvkou. Takže teď už máte smůlu."
Přitom mě Madam Cat otočila zády k davu, nechala rozkročit a předklonit.
"Téda! To je podraz! Zaječel vysoký hlas."
"A kde má ptáka a koule?" Zeptala se Madam Lada.
Madam Cat mě opět otočila, nechala ukázat klokanku a vytáhnout vercajk.
"Holky, to jsme teda prohrály. Ale neboj, my si na tobě smlsnem příště! Jako že se Hana jmenuju!" Řekl obrýlený diblík s bičíkem a otočil se na kramflíčku.
Madam Cat mě vyvedla ze sálu a podala mi košík s oblečením.
Za námi vyšla Madam Lada a pobaveně se usmívala.
"Krásně jste nás přechytračili. Ale bojím se, že příště Daga doslova rozjebou na kusy."
Madam Cat se zasmála: "No, uvidíme."
Madam Lada se znovu zasmála, zamávala a zašla zpět do sálu.
Madam Cat se mě chytila a šli jsme domů. Dnes už prý toho bylo dost.
A tak jsme celý večer hráli Otroku nezlob se.
Vyhrál jsem padesát ran bičem a třicet rákoskou.
Ale výhru prý dostanu až budeme tři.

Násobky štěstí VII./16.

"Dášo, vstávej. Vzbuď se. Slyšíš?"
Otevřela jsem oči.
Madam Cat mnou cloumala rukou prostrčenou skrz mříž.
Proč nepoužila čipy?
"Slyším, Madam Cat. Co potřebujete?"
"Vylez ven a pojď mi pomoct!"
Vycouvala jsem z klece a Madam mi ukázala na klec Lucie.
"Zvrací. Musíme ji vytáhnout ven."
Okamžitě jsem byla při smyslech.
Vytáhla jsem Lucii z klece. Když byla skoro venku, uviděla jsem za ní malou láhev.
Natáhla jsem se a opatrně ji zvedla.
Byla od šedesátiprocentního alkoholu.
"Kde se to tu vzalo? To jsme ve skladu ani neměli!" Řekla jsem A podívala se na Madam Cat.
"Mazej pro Gábinu. Fofrem!"
Letěla jsem jako o život. Ani jsem neklepala a rovnou vpadla do pokoje Paní Gábiny.
Tím jsem ji uvedla ze spánku rovnou do šoku.
"Coo, kdeee... Kurva, Dášo..."
"Lucie, zvrací, alkohol..."
Paní Gábina asi vteřinu zpracovávala moje informace a pak to šlo ráz na ráz.
Vyskočila z postele a nahá sáhla po kufříku.
"Honem! Hanko, jdeme!"
Hanička už vylézala z postele a pleskání tří párů bosých nohou se rozeznělo chodbou Tvrze.
Doběhli jsme k nám do bytu.
Lucie znovu dávila.
Paní Gábina jí rychle změřila tep a tlak.
"Co to bylo za chlast?"
Ukázala jsem láhev.
"Sakra. Dášo vlez k ní do klece a hledej asi patnáct centimetrů dlouhou žížalu. Je to mládě jedovatého hada, tak opatrně!"
Vlezla jsem do klece a hledala ve zvratcích i mimo ně. Nebyl tam.
"Dejte ji na mycí stroj. Rychle. Hadici... Program... Výplach žaludku, totální výplach střev, tišící výplach žaludku..."
Zatím jsem se umyla od zvratků z klece.
"Tenhle hádek, když uštkne, tak je s tebou do deseti minut ámen. Ale v alkoholu narušuje krátkodobě mozkové funkce. Nemám na to léky, tak budeme doufat, že to zvládne. Snad to hádě už nestrávila."
Stroj pracoval v nouzovém režimu a Lucie nejevila známky života.
Paní Gábina si vzala znovu stetoskop a poslechla si Luciino srdce.
"Nechci jásat, ale nezhoršuje se to. Dám jí něco na posílení srdce a nějaké tišící látky, protože bude mít velké bolesti."
Stroj ohlásil ukončení programu. Dobré bylo, že Lucii umyl i z vnější strany, takže jsme ji čistou položily na postel.
Paní Gábina jí dala malou infuzi a oddechla si.
Potom jako by si uvědomila kde je.
"Hmmm, Cat, půjčíš mi župan?"
Madam se usmála a sáhla do skříně.
"Tady je."
Dámy poslaly Haničku udělat snídani a mě uklidit obě klece.
Po snídani si mě Paní Gábina změřila pohledem.
"Už jsi dnes BYL ČŮRAT, DAGU?"
V tu chvíli mi to došlo. Pořád jsem měl v sobě hadičku.
"Paní Gábino, já na to včera zapomněla."
"Tak to vidíš, Cat. Nejdřív takové ciráty, pak nato zapomene a navíc řekne, že zapomněLA."
"No jo, Dáša je hodná otrokyně, jen trochu zapomíná... To vyléčíme."
"Hele, Cat, jestli chceš, můžu jí močovou trubici vyvést pipinou nastálo. Nebo..." A mrkla jedním okem.
Začala jsem se potit. Jen to ne. Už žádné úpravy. Slovo "nebo" znamenalo jediné.
Klekla jsem před nimi na kolena a zoufale prosila, aby už nedělaly žádné úpravy mého těla.
Madam Cat se sladce usmála, přitáhla si mě těsně k sobě a prohlásila: "Jakého tvého těla, čubičko? Já si tě koupila, takže je to MÉ tělo a JÁ rozhodnu, co se s ním stane. Ty máš jedinou povinnost. Poděkovat. Rozumíš? Jestli ne, požádám Kris, aby ti to vysvětlila."
Koukala jsem na ni jako opařená.
"Omlouvám se, Madam Cat. Děkuji vám za vaši laskavou péči."
"No proto."
Podívala se na Paní Gábinu.
"Ne, Gábi. Už má všechno, co potřebuju. Vyndej jí prosím tu hadičku a já ti HO po obědě pošlu na celkovou kontrolu. Příští týden má opět přijet Klub Mladých Chovatelek Otroků a Paní Lada mi řekla, že chovatelky se moc těší na gumovou panenku.
To ještě neví, že má o jednu díru navíc."
Dámy se velmi škodolibě zasmály.
"Dášo, máš nějaké potíže? Svědění, štípání..."
"Ne, Paní Gábino."
"Tak já ti to vyndám odpoledne při prohlídce. Ale zvykla sis rychle, to je fajn."
Z postele se ozvalo zasténání.
Vyskočily jsme a běžely se podívat.
Lucie měla otevřené oči. Paní Gábina jí osvěžila rty.
"Jak ti je, Lucie?"
"Lu - ci - e?"
Paní Gábina se na nás podívala.
"Lepší se to. Ale než začne přemýšlet, bude to trvat aspoň dvě hodiny."
"Musíme ji hlídat?"
"Teď už ne. Ale až se vyspí, bude hodně naříkat."
"To zvládneme, Gábi. Děkuji moc a jděte se s Haničkou dospat. My půjdeme taky."
"Tak dobrou, děvčata." Řekla Paní Gábina a se stále nahou Haničkou odešly.
Madam Cat si lehla na postel vedle Lucie a já si zalezla zpět do klece.
...
Sténání Lucie nás probudilo k obědu.
Lucie přemáhala bolest hlavy, žaludku a asi i ledvin.
"Lucie! Kdes vzala to pití?"
"Lucie se na ni podívala, jako by nevěřila svým očím."
"Vy... Jste... Taky... Mrtvá? Ouuuuuu!"
A zavřela oči.
Pak je znovu otevřela.
Těkala očima mezi mnou a Madam Cat.
"Vši-chni mrt-ví?"
"Ne, ty slepice pitomá. Všichni živí. A tobě dám do těla tak, že na to nezapomeneš!"
"ŠKRUND ŠKRUND" Odpověděl jí Luciin žaludek.
"Já nechci... Žít. Marian je mrtvý. Slíbil mi, že půjdem spolu..."
"Kdo je Marian?"
"Zastřelený..."
"On ti dal tu lahvičku?"
"Ano. Byla na naši svatbu. Měla jsem ji schovanou celý rok. Zradil mě. Říkal že... A pak přišel vraždit. Já..."
"Ty se dáš dohromady. Potom přijdeš a požádáš o přísné potrestání. Ne za to, že ses stýkala s grázlem. Ale za to, že sis sama sáhla na život. Jsi MŮJ MAJETEK a tohle si nesmíš dovolovat!
Řekla jsem to dnes Dáše a říkám to i tobě. Tvým právem je mi sloužit a tvou povinností je, mi za to poděkovat. Nic víc!"
Madam Cat vstala a sešla z postele.
"Dášo, mazej na prohlídku, oběd si dáš potom."
Za deset minut jsem se hlásila u Paní Gábiny.
"Tak šup na křeslo. Hani, pevné připoutání a roubík, prosím."
V mžiku jsem se nemohla ani pohnout a mohla jsem jen koulet očima.
"Rozepneme kapsičku ááá - cvak. A z holky je kluk. A já si ráda hraju s kluky."
Vytáhla mi z močové trubice hadičku a ukázala mi ji.
"Ukážu ti, jak o ni pečovat. A neboj, máme spoustu náhradních."
Omyla mi klokanku i přirození a pak sáhla na stolek s nástroji. Vzala hadičku s kamerou, namazala ji gelem a bez skrupulí mi ji doslova narvala do močové trubice. Huhlal jsem do roubíku, slzy mi tekly, ale nezmohl jsem nic. Cítil jsem, kudy mi všude hadička prostupuje močovými cestami.
"Tak, močové cesty v pořádku, teď zkontrolujeme produkci a kvalitu..."
Vytáhla ze mě hadičku a vzala kovovou zahnutou sondu s odsávací nádobkou.
Bolest byla šílená, měl jsem pocit, že mi chce vytrhnout část vnitřností.
"Hmmm, čtyři jednotky! Lepšíš se! Teď  si užívej klidu, já za chvilku přijdu!"
A na pár minut mi zmizela z očí.
"Tak kvalita je také excelentní. Takže příště zkusíme pět dnů. Těšíš se, viď?"
Usmívala se očima nad rouškou.
"Teď ještě kontrola prostaty a bude to skoro hotové."
Trvalo to ještě hodinu, než mě Hanička odvázala z křesla.
"No vidíš, ani to moc nebolelo, že? Není to škoda?"
Asi jsem vypadal příliš zeleně, protože mi dala obálku pro Madam Cat a vystrčila mě z ordinace.
Madam si přečetla její zprávu, spoutala mi ruce za zády, připoutala mě v kleci a se slovy: "Dnes máš volný den a půst. Dobrou noc!" Odešla za Paní Gitou.

Násobky štěstí VII./14.

Sice nevyspalá, ale na nohou jsem byla o půl páté ráno.
Klec nebyla zamčená, tak jsem provedla osobní hygienu, udělala snídani pro Madam, pro Lucii i pro sebe a nervózně čekala na probuzení Madam Cat.
"Zase trojčíš, Dášo?" Sjela mě Madam.
"Nemůžu spát, Madam. Nevíte, kdo pojede pro Paní Gitu?"
"Ne. A zalez... A nebo ne. Pojď ke mě nahoru."
Vylezl jsem na postel, kde mě Madam okamžitě připoutala vleže na břiše.
"Práce vychovatelky otroka je náročná, ale já ji miluju. Je pět hodin a třicet dva minut. Budeme si o něčem povídat a každou minutu do šesti hodin ochutnáš rákosku.
Už jsem tři minuty proklábosila, takže...
Rychle mi rozehřála zadek a dala mi rychle za sebou čtyři šlehy rákoskou.
"Dášo, všimla sis toho nového butiku na náměstí?"
ŠVIH!
"Asi tam zajedeme a vybereš si nové prádlo. Co bys říkala kraj...
ŠVIH!
...kovému body v kombinaci s podvazkovým pásem?
Mají tam různé barvy."
ŠVIH!
"Madam Cat, prosím, já chci být zase muž. Mně se nelíbí..."
"AUUUU!"
"Nelíbí se mi být ženou. Nejsem to já."
"Už ses viděla v zrcadle, ty trubko?"
ŠVIH!
"Rozjely se ti boky, kozy máš jak kojná, dudlíky jak koza struky!"
ŠVIH!
"Takový kozy neschováš!"
"Ale jak chceš. Moje slovo platí. Ale po o-ŠVIH-pe-ŠVIH-ra-ŠVIH-ci z tebe bude odporně vypadající kreatura."
Poposedla si na posteli a houkla: "Lucie, vylez sem nahoru!"
Lucie byla na posteli coby dup.
"Dáš Dáše ještě dvacet a pak chci vidět, jak si navzájem lížete frndy.
Jsou dvě lišky v jééédný díře, Lalalalalálalala."
Ještě jsem nedostala ani těch dvacet, když někdo zaklepal na dveře.
"Tak jo, Lucie, běž otevřít."
Lucie se vrátila s Paní Jil.
"Slyšela jsem hovor... Jé, tady se barví zadky! Neruším?"
"Ty nikdy, Jil. Co potřebuješ?"
"Pojedu pro Gitu. Tak jsem si říkala..."
"Aby jela Dáša s tebou?"
"Ne, abys jela se mnou ty, mohly bychom..."
"Jedu! Dej mi pár minut."
"Klid, pojedeme až po desáté."
"Tak jo. Lucie, práce se musí dodělat!"
Lucie mi vysázela poslední čtyři rány a šla proběhnout koupelnou.
"Dášo, najez se a mazej dolů, asi tě budou potřebovat."
Zhltla jsem večeři a šla být užitečná.
První na koho jsem narazila, byla Paní Gábina.
"Nazdar Dáší, jak se ti čůrá? Jsou obtíže?"
"Nejsou, Paní Gábino. Jen je to nezvyk a necítím kdy ještě čůrám a kdy ne."
"No, to už je tvůj problém. Pojď se mnou."
Dovedla mě do velkého sálu a do kobek.
Otevírala jednu kobku po druhé a do kozelce svázané lotry kontrolovala a převracela na druhý bok.
Když převracela pihovatého zrzka, všimla jsem si malého tetování na rameni. Malá šibenice a na ní za nohy visící netopýr.
Zakryla jsem zrzkovi výhled, aby neviděl na co ukazuji a ukázala jsem tetování Paní Gábině.
Tiše kývla a odešly jsme.
"Co to má být?" Zeptala se mě v sále.
"Znak vykonavatelů trestu v syndikátu, Paní. Toho chlapa jsem už někde viděla."
Pak mi to došlo. V tom klubu, kde jsme hledali Paní Jil! Ten chlap byl ale blonďatý!
Řekla jsem to Paní Gábině. Chvíli na mě koukala a pak rychle seběhla zpět ke kobkám Vlítla k zrzounovi jako tajfun, chytla ho za vlasy a zaječela, jako by byla těsně před zhroucením.
"Ty šmejde! Teď máte na triku o dva mrtvé navíc!"
Zrzkovi re roztáhly rty a ukázal široký úsměv s velkou jizvou na dásni.
Paní Gábině vyklouzly vlasy z prstů a zrzkova hlava zaduněla o pryčnu.
"Jdeme, nebo ho zabiju!" Sykla a vyrazila zase do sálu.
Já celá vyděšená běžela za ní. Podle jejích slov byli Paní Gita i Fred mrtví.
"Co...?" Nedopověděla jsem.
"Psssst! Je to on! Teď se mu podíváme na chloupek a ukázala několik vlasů ve své dlani.
"Běž za Kris. Teď tě nepotřebuju."
Miss Kris ale ještě asi spala a tak jsem čekala v jídelně. Tam jsem usnula.
"Já tě hledám a ty tady spíš!" Ozval se hlas Miss.
"Omlouvám se, Miss. V noci jsem skoro nespala."
"Já taky ne. Usnula jsem až k ránu."
Na hodinách bylo poledne. Udělala jsem Miss i sobě oběd a v klidu jsme si povídaly.
O půj druhé přivezly Dámy Paní Gitu.
Ta se omluvila a šla se natáhnout do postele.
Po páré odpoledne se objevila Paní Justa a sháněla se po Náně.
Nána se ale staral o paní Gitu.
Když ale Paní Justa řekla, že potřebuje ve scifárně vyslechnout dva lotry, byl Nána okamžitě odeslán udělat vše potřebné.
Oni dva vyslýchaní byli zrzoun a podsaditý muž s levou rukou jako hrábě.
Po výplachu mozku už byli schopni akorát jíst kaši. Nána dostal příkaz, podepřený papírem s třemi razítky, že má nahrát všem lotrům program, který kromě jiného získali lotři neustálý strach a obrovský pocit provinění.
Potom byli odvezeni pryč.
Paní Justa byla zaražená a smutná a nechtěla nám nic říct.
Prý až zítra
A tak jsem šla spát s otazníkem nad hlavou a prouhatým zadkem.

Násobky štěstí VII./12.

"Dášo, Lucie, vstávejte vy čubky líné. Jedeme na výlet!
Vylezly jsme z klecí a pokorně zaklekly před nimi.
"Umýt, obléknout, najíst a jedeme!"
Popoháněla nás Madam Cat.
Její těhotenské bříško jí nebránilo v tom, aby nás poháněla bičíkem.
V jídelně už byli všichni, kromě Nány, Paní Justy a Freda, kteří zůstali doma.
Nasedli jsme do aut a vyrazily do města.
Po zaparkování jsme se rozdělili.
Paní Gita šla jako doprovod Madam Cat  k ženskému lékaři, Miss Kris, její dvě otrokyně a já jsme provedly nákupní nájezd v řemeslných potřebách, papírnictví a dalších obchodech a zbytek se šel jen tak courat po městě.
Všimla jsem si, jak si mě Miss občas prohlíží.
Byl to zvláštní pohled. Někde mezi zamilovaností a studiem sochařského díla.
Moc mě zajímalo, na co myslí.
"Dášo, na co myslíš? Strčilas pytlík se šrouby k potravinám! Tam nepatří!"
Hlas Miss Kris mě probral ze zamyšlení.
Přehodila jsem sáček do druhé tašky a považovala věc za vyřízenou.
Miss mě sjela pohledem, který pálil mrazem.
Prodavač se za pultem zasmál a pronesl větu ve smyslu že croissant nadívaný šrouby bude jistě pochoutka, šibalsky na mě mrknul a usmál se.
Miss zaplatila a šly jsme dál.
Kolem poledního jsme se sešli všichni u kašny na náměstí a šli si dát oběd do restaurace, při kterém jsme byli poměrně hluční, ale nikomu to nevadilo.
Cestou zpět k autu jsem si všimla, že nás sleduje tlupa mladíků a nenápadně jsem přešla ze středu našeho hejna na okraj a přitom to pošeptala ostatním.
Všichni zbystřili a bylo těžké pokračovat v hovoru.
U našich aut se situace vyhrotila.
Parkovali jsme u zdi zámeckého parku a tlupa nám zablokovala výjezd.
Vystoupila jsem z auta a z druhého vystoupila Paní Gita a Blonďák.
"Copak se děje?" Ozvala se Paní Gita.
Vytáhlý pihovatý spratek vylovil z kapsy nůž a výhrůžně se na nás podíval.
"Máte moc peněz a taky hezký auta a hezký těla, teda až na tebe, babo. Co kdybychom si udělali piknik v trávě v zámeckým parku?"
Partička se začala pochechtávat a dělat oplzlé posunky.
"Na to zapomeňte a vypadněte!"
Odsekla Paní Gita.
"Nebo co, ty machno?" Vyštěkl spratek a zašermoval ve vzduchu nožem.
"Nebo se neznám!" Řekla Paní Gita s tak sladkým úsměvem, že mi přeběhl mráz po zádech a najednou měla v rukou pistoli.
"Ani hnout."
Tlupa ztuhla.
"Hele, babi, to byl jen fór, žejo. My teď rychle vypadnem jó?!"
"Ne." To slovo znělo jako rozsudek smrti.
"Dane, Dášo, pod sedačkou jsou pouta. Udělej mi z nich prosím hezký pochodový útvar."
Spoutali jsme je rychle po dvou k sobě propojili pouta mezi dvojicemi.
Bylo jich sedm, takže jeden zůstal sám vzadu.
"Jeďte napřed a pošlete nám naproti  zbytek. My to vezmem pěšky.
Je krásné počasí, mlha houstne, co by se mohlo stát, že?" A šibalsky se zasmála.
Šla jsem samozřejmě s Danem s nimi.
Spoutaní výtečníci byli schlíplí a neustále se bojácně ohlíželi po Paní Gitě, která měla pistoli stále v ruce.
Asi dva kilometry za městem se objevil Fred se svým velkým autem a Paní Jil se svým.
Do Fredova auta jsme naskládali spoutané a Dana a já jela zpět s Jil.
Z Fredova auta lotříci putovali rovnou do kobek. Já chtěla co nejrychleji k Madam Cat, ale Miss Kris mě chytla pod paž a nastoupila se mnou do výtahu.
Uvnitř si založila ruce na prsou a pohlédla mi do očí.
"To, co se teď stalo neznamená, že ti prominu tvé hlouposti. Mám tě sice ráda, ale i milovaný tvor potřebuje občas umravnit."
Když jsem vstupovala do našeho bytu, už se zase tvářila, jako by nic a ptala se Madam Cat, jestli je vše v pořádku.
Nevěděl jsem, co si o ní mám myslet.
Doma jsem se převlékla do pracovního mužského oblečení a ohlásil Madam Cat, že jsem plně k jejím službám.
Sedla si do křesílka, nechala mě kleknout před sebe a položila mi nohy na ramena.
Chvilku mi šimrala palci u nohou uši a pak se na mě vážně podívala.
"Máme problém, Dagu. Tedy ty máš problém."
Můj nechápavý pohled způsobil, že se podívala do stropu a dlouze vydechla.
"Kris je ve stádiu psychického přerodu a je do tebe zamilovaná. Miluje tě jako psíčka mazlíčka, nebo dítě vysněnou hračku. A žárlí. Strašně žárlí. Na všechny a na všechno.
Dej si pozor. Pokud si bude připadat zrazená, bude se mstít.
Má doslova počítačový mozek. Dokáže vytvořit miliony kombinací, jak ti znepříjemnit život.
Její přerod bude trvat ještě asi deset dnů. Pak bude sice vyléčena z post stresového sadismu, ale nevyřeší to její pravou povahu. Ta se nedá předělat.
Takže pro případ, že by spustila nějakou akci: Nechce ti vážně ublížit. Ale může to hodně bolet. Dávám ti volné ruce k samostatnému sebeobrannému jednání. Ale nesmíš jí NIJAK ublížit.
Snaž se, abyste spolu nebyli sami."
Řekl jsem Madam, že chápu a rozumím a že se podle toho zařídím.
Nasadila mi široký obojek a vytáhla ovladač touhy.
Začala si s ním hrát. Cítila jsem, jak mi tvrdne pták a vzpomněl jsem si na dárek od Kris.
Zeptal jsem se, jak s ním mám naložit.
Madam se pobaveně usmála.
"No vidíš, na to jsem také zapomněla. Jdeme za Gábinou."
Před odchodem mi poručila vypít litr vody.
Paní Gábinu jsme našli v jejím apartmá.
Podívala se na dárek v mé ruce a uculila se.
"No, je na čase. Odlož si a lehni si na stůl, vyřešíme to tady."
Vytáhla ze skříňky mast zelené barvy a černou tyčinku.
Vzala do levé ruky mého ptáka, namáčkla trochu masti do močové trubice a hadičku nasunula dovnitř tak daleko, až čepička zakryla celý můj žalud.
Vzala do ruky černou tyčku, podobnou propisce, přiložila hrot na černý bod na obrubě čepičky a stiskla tlačítko na druhém konci tyčky.
Ozvalo se slabé cvaknutí a já ucítil sevření kolem žaludu.
"Teď už to nesundáš. Pouze s pomocí tohoto klíče." Řekla a ukázala mi tyčku, kterou předala Madam Cat.
"Zasuň ptáka do klokanky až na úplný konec. A dej si záležet, abys měl koule po stranách ptáka."
Provedl jsem příkaz a ucítil, že pták se na konci zachytil druhým koncem hadičky a nejde vytáhnout zpět.
"Zapni si klokanku."
Obě Dámy sledovaly mou činnost a když jsem dal ruce pryč od rozkroku, vykulila Madam Cat oči.
"Jů! Ona má teď mnohem menší buchtu!"
"Ano, protože penis je natažen a zafixován. Je ale potřeba, abys mu pro tyto situace úplně zablokovala erekci. Mohl by si ublížit."
Madam Cat sáhla do kapsy a vytáhla ovladač.
"Hotovo."
Paní Gábina na ni mrkla a šla si k umyvadlu umýt ruce. Pustila vodu a dlouho se cachtala.
Zvuk proudící vody ve mě vzbudil touhu se vyčůrat. Ale jak, když nemůžu vyndat ptáka?
"Potřebuješ čůrat?"
"Ano, Paní Gábino."
"Tak si sedni na záchod a vyčůrej se jako hodná holka!"
Sedla jsem si na mísu a odhodlávala se uvolnit. Čekala jsem nějakou katastrofu.
Ale nakonec jsem uvolnila svěrač a... Pode mnou se ozval zvuk prýštící kapaliny.
Já jsem čůrala jako žena.
Obě dámy stály nade mnou a hlasitě se smály.
"No vidíš, Dášo. Už je z tebe ženská jak má být a nemusíš brát pořád do ruky ten kousek masa."
Najednou mi začaly téct slzy. Další rána do mého sebevědomí.
"Teď tak zůstaneš na zkoušku tři dny." Řekla Paní Gábina a otočila se k odchodu.
Ještě přes rameno dodala: "A nezapomeň si utřít frndu, aby tě v noci neštípala a nesvrběla!"
Do našeho bytu jsem šla jako ve snách. Byla jsem uklizena do klece, připoutána a ponechána tak.
Před večeří a před spaním jsem si musela dojít na záchod.
Vždycky jsem se cítila potupená až na samou hranici.
Spánek byl plný nočních můr.

Násobky štěstí VII./10.

Probudil jsem se chladem.
Alice ze mě stáhla deku, kterou si smotala a dala mezi nohy.
Využil jsem toho, že jsem byl bez obojku a nepřipoutaný a rychle jsem po hygieně vypucoval kuchyňku i šatnu.
"Co blbneš? Jsou čtyři ráno."
Alice mě překvapila při vytírání.
"Nemohl jsem spát. Tak aspoň udělám něco užitečného."
"Jasný. Tak si vem deku z klece a nelži."
Udělala dva kroky a jako by si na něco vzpomněla. Otočila se a s úsměvem pronesla: "Mimochodem, tvá nová pracovní partnerka tě sice nesmí svévolně trestat, ale bude mi hlásit tvoje chyby a provinění. Pokud toho budu schopna, trestat tě budu sama. Pokud ne, budu tvému potrestání přítomna. Tak se těš. A mazej do pelechu. Dnes ruším budíček."
Zalezl jsem tedy zpět do postele a Alice mě po návratu políbila.
"Věř mi, že už měsíc přemýšlím co a jak dál. Čekají nás velké změny a to nejen v rodinném životě, ve vztahu Madam Cat a Daga, ale i v životě celé tvrze."
Nad tím jsem už také dlouho hloubal.
Alice si na mě majetnicky položila ruku a začala oddychovat.

Probudila mě vůně kávy a míchaných vajíček.
Posadil jsem se na posteli.
Lucie poslušně klečela vedle stolu, Alice seděla za stolem a obě se na mě usmívaly.
"Dáš si s námi snídani, drahý?"
Slezl jsem z postele a usedl proti Alici.
Snídani jsem si moc užil. Hned po ní mi však Alice nasadila obojek a poručila, abych se zholčičil.
Došly jsme do velkého sálu.
Na Tvrzi už zůstaly jen Paní Gita, Paní Jil, Paní Justa, Paní Gábina a Miss Kris se svými doprovody.
Tentokrát ale někteří otroci a otrokyně zůstali v klecích.
Schůze byla náročná a řešilo se hned několik zásadních témat.
1. Vzhledem k náročnosti plastických operací u Miss Kris nás dotyčná požádala o možnost trvalého bydlení i s doprovodem na Tvrzi.
2. S ohledem na blížící se Alicin porod a následné mateřství jsme řešili změnu v systému bydlení/funkce Tvrze.
Po dlouhých debatách bylo rozhodnuto, že v podkroví bude vybudován pět bytových jednotek, oddělených od bičového centra pevnou stěnou a přístupné samostatným schodištěm.
Vybudován bude též výtah.
Naše stávající byty budou přeměněny v apartmány pro střednědobé ubytování hostů.
Kromě toho bude vybudována úpravna a čistička vody.
Rokování po obědě vystřídala obhlídka prostor, kde měla hlavní poradní slovo Miss Kris v oblasti stavební a Nána v oblasti Technické.
Zajímavé bylo nadšení Paní Gity.
Konečně se plnil její sen. Tvrz nebude jen hotel s mučírnou.
Tvrz bude žít.
Madam Cat prohlídka unavila a tak jsme se domluvili na pokračování za dvě hodiny u bazénu.
Sešly se tam všechny Dámy i s otroky a otrokyněmi.
Madam Cat si opět vzala slovo:
"Vážené Dámy a otroci. Vím, že nás teď čeká náročné období z hlediska fyzických i duševních sil. Tvrz si však na sebe vydělává a zaslouží si, aby i její obyvatelé měli své pohodlí a mohli oddělit své soukromí od svého ... ehm ... zaměstnání.
O technických otázkách už jsme mluvily. Teď přijdou na řadu otázky personální.
Proto po předchozích soukromých rozhovorech pověřuji Paní Gitu funkcí provozní, Paní Jil funkcí hlavní ekonomky, Paní Gábinu funkcí hlavní lékařky, Paní Justu bezpečnostní poradkyní a Miss Kris funkcí stavebního a technického dozoru.
Otroci a otrokyně, seřaďte se v pravidelných rozestupech kolem bazénu, svlékněte se a ruce za záda."
Provedli jsme příkaz a Dámy  v hloučku postupovaly od jednoho otroka k druhému. Majitelka otroka vždy představila i s jeho dovednostmi a vlastnostmi.
Nato každá Dáma pozdravila otroka dle své chuti. Otrok poděkoval a políbil Dámě ručku.
Když přišly ke mně, Madam Cat mě představila: "Otrok Dag, nebo v tomto stavu Dášenka. Trpělivý, úslužný, rozhodný a schopný. Manuálně zručný." Pak se podívala na můj rozkrok.
"Vyndej nářadíčko a kapsu nezapínej."
Provedla jsem příkaz.
Dámy ke mně postupně přistupovaly a jelikož jsem je všechny znal, nechaly si jen políbit ručku. Pouze Paní Gita mě zálibně pohladila prsa a pochválila jejich hezký tvar a hezkou postavu celkově.
Nakonec zbyla jen Miss Kris
"Dagu, toto je moje zástupkyně, Miss Kris. V případě mé nepřítomnosti ji budeš poslouchat na slovo. Má pro tebe dárek."
Miss Kris přistoupila a pohladila mě po tváři.
"Ahoj Dagu." Pohlédla mi do očí. Najednou mě chytla za koule a zmáčkla  tak, že jsem zaječel a šel do kolen. Nebrala na mé sténání ohled a utahovala stisk. Přes rudo před očima a hučení v uších od bolesti jsem slyšel její hlas:
"Pokaždé, když uvidím tvé koule pod mým vedením, čeká tě tohle. Teď přemož bolest a vstaň. DĚLEJ! VSTÁVEJ!"
Její zaječení mě přinutilo vstát.
"Pravou ruku nastavit!"
S vypětím všech sil jsem nastavil dlaň.
Bolest polevila a já na dlani uviděl zvláštní silikonovou čepičku skrz kterou procházela hadička.
"S tímhle si dojdeš zítra k Paní Gábině. A nezapomeň, že do služby vždy jako žena, pokud tvá Madam neurčí jinak."
Poděkoval jsem, políbil Miss ručku a rozdýchával předchozí okamžiky.
Dámy postupně obešly celý dóm a celou přehlídku ukončila Madam Cat povelem: "Na můj rozkaz, všichni do bazénu!"
Zeptal jsem se jí, jestli mám nářadíčko schovat do klokanky, ale odpověděla mi, že to platí jen pro akce, kde ji budu zastupovat. Ale ať jsem v klidu, že se to časem zjemní.
V bazénu jsme řádili všichni.
Dámy si samozřejmě neodpustily drobné škodolibosti.
Samozřejmě, že jsme nebyli stále ve vodě.
Madam Cat se se mnou a Lucií stáhla do kouta, kde jsme si povídali.
Dozvěděl jsem se, že Miss už má za sebou první hypno kůru a po dalších devíti by neměla být tolik agresivní vůči mužským přirozením. Ale že v zájmu Tvrze bude dobré, když budu zatím fungovat v ženské roli.
Tento večer byl vyvrcholením dlouhé etapy práce a tak jsme si ho všichni užili.
Do postele jsem lezl na pokraji sil, ale s dobrým pocitem.
Lucie spala v otevřené kleci a já bez obojku.

Násobky štěstí VII./8.

Probudil jsem se po lehkém dotyku.
Madam Cat šla na záchod a strčila do mě.
Posadil jsem se a trhnutí za obojek mi oznámilo, že mě Madam v noci přicvakla na řetízek.
Omluvně se usmála a odešla.
Vrátila se za chvíli. Lehla si ke mně a strčila mi zadek do klína. S rostoucím bříškem si tuhle polohu velmi oblíbila.
Vzrušilo mě to a zachichotání Madam mi naznačilo, že to poznala.
Znovu jsem usnul, ale zdály se mi divoké sny.
Znovu jsem se vzbudil přesně v šest hodin.
Madam Cat mě odepnula z řetízku a odemkla klec.
S Lucií jsme spáchali ranní hygienu a vytvořili snídani.
Lucie byla celou dobu odtažitá a reagovala jen účelně. Změnila se.
Snídani jsme měli tentokrát všichni na stole.
Madam se mezitím převlékla a nám rozdala úkoly.
V osm hodin jsme se měli hlásit na kontrole u Paní Gábiny.
Nejdřív šla na řadu Lucie, pak já.
Tentokrát šlo opravdu jen o kontrolu a nebya bolestivá.
Lucie však měla slzy na krajíčku.
Ptal jsem se, co se jí stalo. Jen zavrtěla hlavou, že o tom nechce mluvit.
Nechal jsem to tedy být a soustředil se na své úkoly.
Velká slavnost jako poděkování všem musela být o dva dny odložena kvůli fyzickému vyčerpání otroků i únavě Dam.
Ale dnes byl den D.
Nanosit dolů zásoby dobrot, alkoholu, svíčky, některé hračky z heren, pověsit girlandy s lampiony, rozestavit plážová lehátka a spoustu dalších drobností.
Oběd jsem zhltl velmi rychle a vrhl se znovu do práce.
O půl třetí odpoledne bylo hotovo.
V pět hodin byl prostor u bazénu zaplněn Dámami a jejich služebnictvem.
Otroci opět jen s bederními rouškami, kryjícími plavky a obojky, otrokyně v lehkých řízách bez ozdob a s obojky.
Já byla oblečena jako otrokyně.
Madam Cat opět pronesla proslov, ve kterém chválila přísnost a osobní nasazení Dam, které donutily otroky pracovat v tvrdém režimu.
Pochválila i otroky a otrokyně za poslušnost a vykonanou tvrdou práci.
Svůj proslov ukončila slavnostním přestřižením pásky u schodů do bazénu a přáním dobré zábavy všem, což bylo kvitováno dlouhým potleskem a zaplněním bazénu lidmi.
Pak se uvelebila ve svém lehátku a nechala si podat koktejl.
Spokojeně se usmívala i Paní Gita na vedlejším lehátku.
Zábava plynula, vše bylo zalité pohodou.
Zrovna jsem roznášela tácy s pochutinami, když se ke mně přitočila Miss Kris.
"Až to doděláš, přijď za mnou. Je to příkaz tvé Paní."
Potvrdila jsem rozkaz a za chvíli už klečela mezi lehátky Madam Cat a Miss Kris.
"Dášo, něco jsi provedla?"
"Ne, Madam. Přišla jsem na Váš příkaz."
Madam Cat se zatvářila zmateně.
"Promiň, drahá Cat, že jsem Dáše řekla, že má přijít na tvůj příkaz. Chtěla jsem si něco ověřit." Řekla Miss Kris a omluvně se usmála.
"O co jde?" Zbystřila Madam Cat.
"O klín Tvé otrokyně. Má otrokyně mi tvrdila, že viděla tvou otrokyni ještě s otrokem Paní Gity v mužském oblečení a se zřetelně se rýsující klíckou na ptáka v rozkroku."
"Dášo, postav se. Ukaž klín."
Ukázala jsem buchtu naditou ptákem a Miss Kris zalapala po dechu.
"Ta čubka si ze mě dělá soufky! Já jí rozsekám..."
"Nerozsekáš. Jako členka sesterstva máš právo vědět pravdu. Ale ne tady a ne teď. Pošli svou otrokyni pomoct do keteringu a vezmi si Dášu do masérny.
Ona Ti tam všechno ukáže a vysvětlí. Ale žádné týrání, ani bolestivé hraní prosím."
"Za co mě máš, Cat?"
"Vím co umíš, Kris. A vím proč."
Miss Kris vstala a připla si mě na vodítko. Své dvě otrokyně, které stály v uctivé vzdálenosti odeslala do výdejny a mě odvedla do masérny naproti šatnám.
Zavřela dveře a zamkla.
"Tak s pravdou ven!" Štěkla.
Stručně jsem jí převyprávěla svůj příběh a když jsem domluvila, seděla Miss Kris na židli a zírala do zdi.
Rozhostilo se ticho.
Po chvíli jako by se probudila.
"Svlékni se."
Svlékla jsem se a postavila do pozoru.
"Ukaž mi to."
Rozepla jsem klokanku a vytáhla přirození.
Miss Kris vše zamračeně a zaujatě sledovala.
"Děkuji. Udělej ze sebe opět ženu a sedni si."
Sedla jsem si proti ní.
Dlouho mlčela a prohlížela si mě.
Pak opatrně natáhla ruku a pohladila mě po tváři.
"Děvče, dostalo jsi strašně zabrat. Neboj se, vím co si o mně myslíš, ale nebývala jsem taková. Byla jsem dívka plná lásky a touhy. Pak přišel muž kterého zplodilo peklo.
Navenek galantní elegán, doma surovec... Ne, nech mě. Chci ti to říct.
Asi ti to raději ukážu."
Vstala ze židle, a svlékla se.
Při pohledu na její tělo mi přejel mráz po zádech.
V prsou obrovské zajizvené rány, záda plná jizev a pak si sedla a roztáhla nohy.
Bolely mě oči, když jsem to viděla.
Velké i malé pysky roztrhané a kolem spousta jizev.
Cítila jsem v očích slzy a zaštípala mě žluč.
"V amoku z bolesti jsem ho zabila. Soud mě sice osvobodil, ale peklo se mi usadilo v hlavě. Týrám otroky a jejich koule a ptáky. Ať si taky zažijí peklo."
Pomalu se oblékla.
Zhluboka se nadechla a pak mě vzala za copy a strhla hlavu dozadu.
Oči se jí zůžily.
"Jestli to někde vyžvaníš, osobně tě vykastruju!" Pak jako by se sama sebe lekla, pustila mě, sedla si na židli a rozplakala se.
Nevydržela jsem to a lehce se dotkla její ruky.
"Co ještě chceš?"
"Nelobte se Miss, nechci vám ublížit. Mohu vám ale pomoci. Skoro každý v této tvrzi má své démony. S lidmi zde a se zařízením které máme vám můžeme pomoci. Ale tu změnu musíte chtít sama."
Zvedla hlavu.
Nabídla jsem jí papírovou utěrku místo kapesníčku.
Dlouho mlčela. Pak si otřela oči.
"Jsi první otrok, kterému jsem dovolila se mnou takto mluvit a zároveň první otrokyně, která o mně ví všechno. Tak mi řekni, co bych měla dělat. Ale jestli je to bouda, tak..." Naznačila významným posunkem co by mě čekalo.
Stručně a věcně jsem jí vysvětlil jaké možnosti skýtá naše scifárna a doporučil jí, aby se s fyzickými aspekty obrátila na Paní Gábinu.
Miss se znovu zahloubala a já ji nerušila.
Po velmi dlouhé době se beze slova zvedla a připnula mi vodítko.
Přitáhla si mě k sobě a ... políbila mě.
"Děkuji ti, Dášo. Dala jsi mi naději. Zítra tě budu potřebovat, abys ukázala těm mým courám buchtu.
Pak dostanou výprask za to, že koukají kam nemají.
Neboj. Jen aby si to pamatovaly."
Mrkla na mě jedním okem a odvedla mě zpět. Předala mě Madam Cat a ta mě odeslala za mou prací.
Podívala jsem se na hodiny.
V masérně jsme strávili skoro čtyři hodiny.
A slavnost běžela dál.
Dámy se výborně bavily. Otroci už méně. Soutěž o nejhezčí malbu rákoskou se protáhla a já byla ráda, že se jí neúčastním.
Když jsem nesla Madam Cat její oblíbené pití, přitáhla si mě k sobě.
"Dášo, ty čubko proradná, já snad začnu žárlit. Kris o tobě básnila jako zamilovaná patnáctka. To si ještě vyřídíme!" A její smích mi zazvonil do ucha.
Prudce mě políbila.
"Teď mazej, nebo budu chtít taky kreslit rákoskou!"
Vrátila jsem se k práci.
S postupujícím večerem začala skupina Dam řídnout a pomalu se bazén vyprazdňoval.
Madam Cat se po jedenácté hodině zvedla a oznámila, že jde spát.
Omluvila se všem Dámám, popřála jim dobrou zábavu a odešla v doprovodu Lucie.
Několik Dam zůstalo u baru a poslední odcházely kolem čtvrté hodiny ráno.
A tak jsem se dostala do klece o půl páté ráno.

Násobky štěstí VII./6.

Cvrnk, cvrnk, cvrnk...
Vzbudilo mě cvrnkání do bradavek.
Úsměv mé ženy a Paní mi rozzářil ráno.
"Dobré ráno drahý." Řekla ... Sáhl jsem si na krk... Řekla Alice.
Zasmála se z plna hrdla a zamávala přede mnou obojkem.
"Ukradli ti obojek! Asi tě budu muset potrestat!" Smála se a oči jí svítily.
Políbila mě. Dlouze mě líbala. Pak mě políbila na krku, rameni, paži prsou, dlouho mi žužlala bradavky a pokračovala dolů. Došla až k přirození a sundala mi klícku. Olízla mi ptáka. Šimrala mi žalud špičkou jazyka a pak mě začala pomalu kouřit.
Byl jsem nadržený jako starý kozel.
Chtěl jsem jí pohladit, ale měl jem ruce připoutané k pelesti. Cítil jsem, jak se blíží mé vyvrcholení. Už už, už by to bylo, ale Alice přestala.
Pomalu se cestou polibků vracela k mé hlavě. Zapnula mi obojek, dlouze mě políbila a pak mě silně pleskla rukou přes vstojícího ptáka.
Hekl jsem, jak mě to překvapilo.
Zručně mi nasadila klícku.
"Tak šup, otroku musíš vstát."
"Odpoutala mě a vzala mě za bradavky, se kterými si chvíli hrála."
"Zase mě ty tvoje cecky zdržujou..." Zasmála se a poslala mě do koupelny.
Zase jsem byl strašně nadržený. A bez použití čipu.
Umyl jsem se, udělal ze sebe holku a šel udělat snídani. Ale Madam Cat mě předběhla a udělala snídani sama.
Dokonce mi ji položila na stůl proti sobě!
Rychle jsem se najedla a v jednu chvíli jsem na něco přišla.
Proč chlapi tolik drobí.
Jednak při ukusování většinou nevycení zuby a rty drtí potravu, která se mění v drobné kousky.
A nedrží si pod bradou dlaň, nebo talířek. Nevědí totiž jaké peklo je mít drobečky v podprsence a nemoct si je vyndat, protože jste dáma.
Madam Cat asi zase četla titulky na mém čele.
"Jó, drobečky jsou zlo!"
Sakra, jak to ví?
"Až dojíš, umyj nádobí. Dnes přijedou vyměnit kontejnery a dovezou ložní prádlo a catering."
Ani ne za půl hodiny už jsem otvírala bránu pro nákladní auto.
Výměna kontejnerů byla rychlá a než se probudila některá z Dam, už jsem seděla u kakaa v jídelně.
Jako včera první přišla Madam Lili.
Když si sedla vedle Madam Cat, vypadalo to, jako by nevěděla jak začít.
Podívala se na mě a vdychla.
"Ty, Cat, já jsem jen..."
"Víš co, Lilinko? Až se najíš, tak se půjdeš projít k nám do bytu a tam ti Dáša něco ukáže." Skočila jí Madam Cat do řeči a mrkla na mě.
Kývla jsem, že rozumím.
Madam Lili do sebe naházela snídani závodní rychlostí a bála jsem se, že se jí zelenina začne sypat z nosi, nebo uší.
"Bidlo, ty čekáš hladomor? Takhle jsem tě hltat ještě neviděla!"
Zahalekala od dveří Lady Anna.
"Nezdržuj, Anko, musím se na něco podívat!"
Madam Lili chytla mé vodítko a táhla mě jako jalovici na jatka.
"Hej, počkejte na mě! Já jsem taky zvědavá!" Halekala Lady Anna.
Otočila jsem se na Madam Cat, ale ta jen pokrčila rameny a dusila se smíchem.
Madam Lili cupitala na krátkých nožkách, že jsem jí sotva stačila a Lady  Anna měla co dělat, aby prošla všemi dveřmi bez úrazu.
V našem pokoji na mě nedočkavě houkla, ať dělám, že je zvědavá.
Pojala jsem to jako striptýz a při tanci jsem se svlékla, odložila podprsenku, kalhotky, ukázala falešnici a pak rozepnula klokanku a vytáhla vercajk.
Obě Dámy vyvalily oči. Lili se zmohla na táhlé "Jůůůůů!" Lady Anna vyhrkla: "No to mě poser! Buchta nadívaná ptákem!"
Na to se na ni Madam Lili obrátila a prohlásila: "Spíš španělský ptáček. Dyť tam má naditý i vejce!"
A opatrně se dotkla mé otevřené kapsy.
Než jsem se nadála, měla jednu ruku v klokance a druhou mi zkoumala falešnici.
"Ančo, ona má kompletní kundu i ptáka!"
Lady Anna však zahučela, že kdyby vyrostla jen na třicet procent, tak by taky něco viděla. Takhle vidí houby.
Vzala mě pod pažemi a hodila mnou na postel.
Roztáhla mi nohy, klekla si a prohlížela si můj rozkrok.
Byla jako v transu, když se Madam Lili rozesmála, až hýkala.
"Čemu se řehníš, Bidlo?"
"Tobě, Ančo. To je teda scéna. Na posteli leží chlap s kozama a drsná domina klečí a hrabe se mu v kundě! Já se počůrááám!"
Lady Anna se mi podívala zvláštně do očí, a já si všimla, jak jí v nich zajiskřilo.
Poručila mi, ať se obléknu a za pár minut už jsme šly zpět.
"Tak co? Spokojené?" Zeptala se Madam Cat, když jsme se vrátily ke stolu.
Madam Lili se ohlédla, jestli ji někdo nemůže slyšet a ploblasem sykla: "Teda, docela jste mi vyrazili dech! Tohle jsem ještě neviděla!"
Lady Anna se omezila na poděkování za skvělý striptýz.
Od osmi hodin už otroci i otrokyně pracovali jako... no ... jako otroci.
Vzhledem ke včerejším trestům si dnes nikdo nic nedovolil.
Takže se Dámy omezily jen na občasné popohnání bičíkem, když se jim zdálo, že otroci nepracují dost usilovně.
Miss Kris byla po včerejšku určena jako dozorčí kvality a dávala otrokům zabrat.
Večer už otroci sotva pletli nohama.
Po večeři se ani Dámy dlouho nezdržely a o půl deváté jsme Madam Cat odcházely poslední.
Jen Paní Gábinu jsme potkali, jak s Nánou řeší cosi soukromého.
Že to bylo soukromé, bylo poznat podle toho, že žužlal Paní Gitě připínáka a Paní Gita mu přitom svírala v obou rukách vlasy.
Potichu jsme kolem nich prošli.
Madam Cat měnechala umýt a když jsem vešel do pokoje, uviděl jsem Lucii, jak leží v kleci a odpočívá.
Operace jí zřejmě dala zabrat.
Madam Cat stála před postelí a když jsem k ní došel, donutila mě, abych si kleknul a zvedla sukni.
"Je řada na tobě, drahý Dagu. Pěkně vykuř své ženě ptáka! Chci vědět jaké to je."
Začal jsem pomalu olizovat gumový žalud a zkoušel ksem všechny triky, které mě jako muže vzrušovaly.
Nakonec jsem ji kouřil dlouhými zásuny.
Madam začala vzrušeně dýchat a po chvíli ze sebe vyrazila "O-o-o-jooooo!"
Chvíli se vydýchávala a pak prohlásila: "Moc hezky kouříš, kurvičko. Někdy si to zopakujeme!"
Pak mě připoutala za obojek k posteli a usnula mi stulená v klíně.

Násobky štěstí VII./4.

Probudila mě prudká bolest.
Nebyla to elektroléčba, bylo to jako by mi někdo do prsou pod bradavky vložil rozžhavené ježaté kuličky.
Zaúpěl jsem, posadil se a chytl se za prsa.
Bolest pulzovala a bodala do všech stran. Nemohl jsem se soustředit a jen jako z dálky ke mě doléhal hlas Madam Cat, který mi poroučel sepnout ruce za zády.
To ale nešlo. Neměl jsem vůli to udělat. Ta příšerná bolest mě úplně ovládala.
Rozlévala se pomalu dál a dál. Do boků, břicha, ramen a jako ohnivý proud do mozku. Cítil jsem, jak sám sobě drtím obě prsa. Trvalo to neskutečně dlouho, snad roky, ztratil jsem pojem o čase i prostoru.
Najednou vše ustalo.
Mé ruce mi samy spadly do klína.
Seděl jsem jak ospalá opice a v hlavě měl prázdno.
Někdo mě chytil za vlasy, zacloumal mi hlavou a vlepil mi facku.
"...šíš mě? Budíček!"
Madam Cat stála přede mnou na posteli. Koukal jsem na její rostoucí bříško a nemohl si vzpomenout co tu vlastně dělám.
Už vím. Jsem otrok Dag, nebo Dášenka a přede mnou je má Paní.
"No, to je dost, že se pán uráčil."
Klekla si ke mně. Položila mě zpět na záda a ruce mi položila vedle boků.
Pohladila mě a usmála se.
"Děkuji, žes mi posloužil jako figurína. To, cos zažil je nový program systému pulzů. Vymyslela ho Paní Gábina s Nánou jako prostředek pro krocení vzpurných otroků. A čip v tvém rozkroku umí totéž. Potřebovala jsem ho vyzkoušet, než půjde do prodeje."
"Rozumím, Madam Cat. Bylo to strašné." Popsal jsem jí své pocity.
"To je báječné. Takže celých deset vteřin pekla. A stačí, abych měla na krku takovýhle řetízek a otrok, který se přiblíží na menší vzdálenost než dva metry dostane šok. To je taky novinka."
Vyvalil jsem oči a otevřel pusu překvapením.
"Deset vteřin? Mně to přišlo jako půl života!"
"A to je skvělé!" Zajásala Madam Cat a vyhnala mě z postele.
Vylezl jsem a vytáhl z klece Lucii, která byla trochu vyděšená.
"Já to mám taky?" Zeptala se.
"Ano. Zatím máš jen v prsou. Tvou kundu budeme upravovat až po uklizení sklepů."
Lucie smutně poděkovala a chtěla odejít.
"Co se děje, Lucie?" Zeptala se Madam Cat.
"Já... Já se bojím."
"A čeho? Jako ženská jsi dokonalejší a na vyšším stupni vývoje, než tady ten sameček a když to zvládl on, zvládneš to taky. On musel zvládnout mnohem horší věci, než čekají tebe. Tak se koukej sebrat, za chvíli musíš vystoupit jako sebevědomá komtesa."
"Nečum Dášo a jdi s komtesou. Určitě bude potřebovat pomoct při oblékání."
To už patřilo mně.
Šel jsem s Lucií.
Umyla se a když vyšla ze sprchy, zahákla mi klícku za řetízek, vedoucí k oku ve zdi.
Sedla si na židličku a natáhla před sebe nohy.
"Kleknout a olízat! A pěkně i mezi prsty!"
Smotala si osušku a švihla mě jí přes záda.
"Dobře ses bavil, když jsem včera byla v tom pytli? Dobře ses bavil, když jsi mi rval uměláka do krku? Neboj, já mám dobrou paměť a vše ti splatím.
Narvala mi oba palce u nohou do pusy a roztáhla je od sebe.
"Až s tebou skončím, budeš litovat, že ti ptáka i s koulema neuřízli!"
Vstala a šla si pro oblečení. Jen jako mimochodem mě cestou kopla do koulí.
Oblékla se, odepnula mě z řetízku a poručila, ať si pohnu.
Bleskem jsem proběhl sprchou, oblékl se do ženského kostýmu a společně jsme šli udělat snídani.
Po snídani jsme si pospíšili do jídelny. Byla tam Paní Jil a Paní Gábina s Haničkou.
"Á, další ranní ptáčata!" Zahlaholila vesele Paní Gábina.
Madam Cat si sedla vedle ní a nás dvě poslala na podložky.
Něco si potichu s Gábinou špitaly a ta nakonec kývla hlavou.
"Tak jo. Jdeme hned. Když už je to tak vážné."
Madam Cat se zvedla a připla si nás na vodítka.
"Jdeme!"
Paní Gábina se zvedla a šla za námi. Průvod uzavírala Hanička.
Došly jsme do ordinace, kde Paní Gábina poručila Lucii, aby se svlékla do naha a položila se na křeslo.
"Prý potřebuješ prohlídnout..."
Řekla Paní Gábina tónem, při kterém jsem se zachvěla.
Přitom kývla na Haničku a ta Lucii rychle připoutala, dala jí roubík a celé pohlaví jí omyla desinfekcí.
Paní Gábina vytáhla kleště na průvlečky a za chroptění a hekání Lucie jí vsadila do velkých stydkých pysků deset průvleček, kterými provlékla lanko a uzamkla speciálním zámečkem, který zakrýval poševní vchod.
Pak vzala láhev s plynem, vyndala Lucii roubík a přitiskla jí masku na obličej.
Lucie chvíli vzdorovala, ale nakonec zvadla.
Paní Gábina nám ukázala podobný čip, jaký jsem měl v podbřišku i já.
Po očištění operačního místa nařízla kůži asi centimetr nad poštěvákem a ránu roztáhla.
Našla svazek nervů, položila ho naplocho do otevřeného čipu a ten s ostrým cvaknutím zaklapla.
Zasunula čip pod vrstvu podkožního tuku až ke kosti.
Pak ránu uzavřela a slepila.
Vyvedla nás z ordinace a sundala si roušku.
"Zítra ráno bude schopná lehčí práce."
"Děkuji, Gábino."
"Aspoň to máme z krku."
Vyšly jsme znovu nahoru a Madam Cat mi poručila, abych si schovala vercajk do klokanky.
Po celý pracovní tábor budu za dívku.
Kolem deváté hodiny se ozval zvonek.
Šla jsem k vratům.
První Dámou byla Helga. Dáma se třemi otroky. Dovedla jsem je dovnitř a ubytovala.
Chvíli po ní přijela Lady Anna také se třemi.
Madamme Medusa se čtyřmi otrokyněmi.
Madam Lili se dvěma otroky...
Ve tři hodiny odpoledne už byli na tvrzi všichni.
Hučelo to tam jako v úle.
V pět hodin odpoledne byli všichni otroci a otrokyně ubytováni v klecích a kobkách a Dámy byly vyvedeny na prohlídku pracovišť.
Madam Cat nejdřív všechny Dámy provedla celým systémem podzemí.
Prohlídku zakončila u teď už vypuštěného bazénu.
Dámy byly všechny u vytržení, protože tohle rozhodně nečekaly.
Madam Cat si vzala slovo: "Drahé Dámy, kolegyně a hlavně ženy. Od pradávna jsme my, ženy, byly hybatelkami dějin. Sice to tak nevypadá, ale kdyby nebylo žen, muži by se moc nepřetrhli. My máme v rukách ty mnohdy neviditelné biče, kterými muže poháníme a nutíme k vyšším výkonům, vymýšlení strojů a výrobě nástrojů. Vždyť i naše hračky a biče vyrobili muži, abychom je jimi mohli lépe popohánět.
Tady teď máme šanci vybudovat náš malý ráj, kde biče nemusíme skrývat a kde slzy otroků a jejich oddanost jsou naší hnací silou a jimi vykonaná práce naší vizitkou."
Dámy Madam Cat odměnily dlouhým potleskem.
Madam Cat se napila z poháru, který jsem jí podala a pokračovala: "Teď trochu praktických informací.
Jak vidíte, bazén je zanešený usazeninami. Ty bude nutné lopatami naházet do vaků, ve kterých je otroci vynesou z budovy ven.
Venku budou přistavené dva kontejnery. Jeden na tyto usazeniny, druhý na harampádí a suť. Strategii a systém střídání otroků probereme u večeře.
A teď důležitá informace. Po našich špatných zkušenostech jsme přijaly toto rozhodnutí: Všichni otroci a otrokyně, které se podílí na této akci projdou speciálním programem který zajistí, že nikde nevyžvaní, co zde viděli.
Nemusíte se bát, metoda je vyzkoušená a bezpečná. Vašim otrokům neublížíme."
Dámy pokývaly hlavami a jen dvě se tvářily, jako by se jim to nelíbilo."
Jedna, vysoká unylá blondýna, se přímo zeptala: "A co když s tím nebudu souhlasit?"
Madam Cat se k ní otočila a v klidu prohlásila: "V tom případě máš dvě možnosti, Mileno. Jednou je ta, že tví otroci zůstanou v klecích, ovšem na tvé vlastní náklady a ty budeš pracovat nahoře v jídelně a sem nikdy nebudeš smět vstoupit s otroky i v budoucnosti.
Druhá možnost je, že opustíš Tvrz a budeš vyloučena ze Sesterstva a označena za chorobnou lhářku.
Vyber si."
Madam Milena pokývala hlavou a omluvně se usmála.
"Tomu rozumím. Kdy mám přivést otroky? Jak se to projeví?"
"Zítra ráno v osm hodin s tím začneme. Časový rozpis dostanete u večeře. Projeví se to nenápadně. Po projítí některým ze tří vybraných dveřních otvorů Tvrze bude mít otrok paměťový blok. Bude si myslet, že byl zavřený v kleci a čekal na tvůj návrat."
Madam Cat doporučila Dámám, aby zbytek dotazů dořešily u večeře a omluvila se, že jí bolí nohy.
Večeře ve velkém sále byla pouze pro Dámy. Otroci dostali stravu buď v krmítkách, nebo miskách do klecí a kobek.
V sále bylo hlučno a veselo. Dámy si dělily kompetence, vymýšlely systém práce a taky kárných opatření.
Domluvily si hranice působnosti a zodpovědnosti a já byla ráda, že mohu zůstat v organizační skupině.
Byla jsem označena zelenou visačkou a ta mi umožňovala volný pohyb a volnost komunikace s kýmkoliv.
Kolem půlnoci jsme šly spát.
Madam Cat mě zavřela do klece a nastavila budík na pátou hodinu ráno.
Ještě jsem zaslechl (doma jsem až na výjimky muž), jak Madam Cat usnula a chrápe.

Násobky štěstí VII./2.

Probudil jsem se díky sadě elektrošoků do bradavek a přirození.
Ale jelikož jsem byl přivázaný, nemohl jsem s tím nic dělat.
"Dobré ráno Dagu. Jak ses vyspal?"
"Dobré ráno Madam Cat. Vyspal jsem se výborně."
"To jsem ráda. Aspoň budeš plný sil."
Odemkla má i Luciina pouta a poslala nás do koupelny.
Po kompletní očistě a snídani Madam Cat prohlásila, že půjdeme na procházku.
Venku bylo krásně.
Ale jen do chvíle, kdy Madam začala testovat naše čipy a dosah vysílače.
V tu chvíli jsem záviděl Lucii, že má zatím jen čipy v prsou.
Vrátili jsme se akorát k obědu.
Dámy seděly v jídelně bez otroků a čekaly na nás.
"Alice, zavři prosím Lucii do klece, ať se nají tam." Pronesla Paní Gita.
Madam Cat kývla hlavou a podala mi Luciino vodítko.
"Víš, co máš dělat..."
Přikývl jsem a odvedl Lucii do klece.
Když jsem se vrátil, posadily mě Dámy ke stolu.
Slovo si vzala Paní Gita.
"Tak, vážené Dámy a hračko. Co s tím obrovským podzemím? Máte nějaké návrhy?"
Madam Cat jí zopakovala, o čem jsme se bavili včera ráno.
Paní Jil navrhla povolat stavební firmu.
Paní Justa jen pokrčila rameny.
"Tak já jsem něco vymyslela.
Svoláme Královny se všemi otroky a otrokyněmi. Uděláme prázdninový program.
Otroci vyčistí bazén, otrokyně dostanou košťata, hadry a několik z nich by se věnovalo kuchyni.
Za tuto pomoc nakonec dostanou právo na bezplatné užívání tvrze v poměru dva dny užívání za jeden den práce.
Co vy na to?"
Dámy souhlasily, ovšem s podmínkou, že bude nataženo aspoň základní elektrické osvětlení a vymyšlen odvoz suti a nepořádku.
"Na osvětlení už pracuje Nána s Blonďákem a bude hotové asi za týden.
Další týden potrvá sestavení malého dopravníku.
"Takže za čtrnáct dní bychom to mohli spustit." Řekla Madam Cat a po čele jí přeběhl mráček.
"Gito, zjisti prosím počet lidí a já zařídím zbytek."
Paní Gita pokývala hlavou a zakousla se do štrůdlu.
Najedli jsme se a vrátili se do bytu.
Lucie byla natažená a dřímala.
Madam Cat mi ukázala, ať vylezu na postel, svléknu se a lehnu si.
Za chvíli byla u mě.
Šeptem mi poručila, že se nesmím hýbat a začala mě hladit.
Vzrušovala mě svými doteky a klícka mi začala být zatraceně malá.
Hrála si se mnou jako s milovanou panenkou.
Už jsem byl vzrušením skoro nepříčetný, když se z klece ozvala Lucie.
"Promiňte, Madame Cat, že jsem usnula."
Madam Cat se otočila směrem k okraji postele a řekla: "To nevadí. Místo dvou hodin si vyzkoušíš pytel na celou dobu, co my se budeme bavit jinde."
Slezla z postele a vyzvala mě, abych vytáhl vak.
Do něho jsme společně Lucii zavřeli a zapnuli.
"Teď se dívej, drahý!"Řekla Madam Cat a stiskla vypínač.
Vak splaskl a obejmul tělo.
Najednou jako by se natáhl a po pár vteřinách naopak zkrátil. Ozvalo se jakoby tiché pípání a kníkání.
"Slyšíš? Takhle to zní, když uvnitř někdo vříská z plna hrdla. Hezké, že?"
"Ano, Madam Cat." Řekl jsem, ale asi to znělo nepřesvědčivě.
"Tak jdem! Vem si sukni a top. To ti dnes stačí."
V sále už byly Dámy i s otroky a užívaly si volného dne.
"Dámy, nechcete si poslechnout novou zpěvačku?" Řekla místo pozdravu Madam Cat.
"Jů, to chceme!" Řekla Paní Jil a zapnula přístroj.
Z reproduktorů se ozvala hudba a do ní zaječení přecházející v táhlý nářek a zakončený třemi vykviknutími.
Paní Justa zastříhala ušima a zeptala se, jaká hudba je možná.
"Play list je před tebou na stole, drahá." Napověděla jí Paní Jil.
Paní Justa se začetla a najednou vyhrkla, že tohle by chtěla slyšet.
Madam Cat stiskla několik tlačítek na ovladači a ozvala se stará píseň o proradné děvečce, ovšem jen jako orchestrálka.
Paní Justa chvíli poslouchala a pak se rozesmála, že prý to skoro zní jako originál, až na ten text.
Fámy se rozesmály a paní Justa se zeptala Madam Cat, jestli by si mě mohla na chvíli půjčit.
Než jsem se nadál, byl jsem přivázaný ke koze a koule jsem měl stažené v humbleru.
Ve chvíli, kdy se z reproduktoru ozval buben, švihla mě Justa bičíkem přez koule.
Zařval jsem jak tur.
"To je nápad! Kapela tu dlouho nebyla! Jil, půjčíš mi Blonďáka? Já ti půjčím Nánu."
Za chvíli už byl sál plný zvuků, výkřiků, ječení.
Madam Cat se chvíli bavila a pak si sedla přede mě a nastavila mi rozkrok k lízání.
Vždycky, když jsem zařval, přimáčkla si mou hlavu do klína přitažením za mé copy.
Když to Dámy přestalo bavit, změnily naše použití.
Paní Gita mi opravovávala prsa tenkou rakoskou a kulový zpěv zajišťoval Nána.
Nakonec jsme dostali deprivační kukly a byli jsme připoutáni za obojky ke zdi.
Každý v jiné poloze.
Dámy se bavily naší nemohoucností a krátily si čas různými zlomyslnostmi, jako štípáním, dloubámím, mačkáním, taháním a šlapáním všude po těle.
Světlo po sundání kukly mě oslnilo.
Rozhlédl jsem se a zjistil, že vedle mě sedí připoutaná Lucie.
Oči měla zarudlé, ale už byla vysprchovaná.
Dámy nás odpoutaly a po chvíli zábavy jse se rozešli.
Madam Cat nás odvedla domů a mě po umytí poslala do klece.
Usnul jsem snad dřív, než jsem si lehl.

Násobky štěstí VI./21.

Ráno jsem se probudil nepohodlím.
Madam Cat se v noci otočila a odložila si nohy na můj hrudník a břicho.
Trvalo dlouho, než se probudila a s rozespalým úsměvem mě štípla do boku.
Sykl jsem a zatnul svaly.
"Jejda, ono je to háklivé!" Zasmála se a slezla z postele, aniž mě odpoutala.
Došla si na záchod a já si uvědomil, že bych tam potřeboval taky.
Vrátila se a něco hledala ve skříni.
"Lucie, co bys řekla na ranní rozcvičku?" Řekla jen tak mimochodem.
"Jak si přejete, Madame Cat." Ozvalo se pode mnou z klece.
"Tak vylez a lehni si na záda na volnou polovinu postele."
Lucie si lehla a zvědavě mě okukovala.
"Copak? Snad nejsi na kozatý kluky?"
"Ne, Madame Cat. Jen mě zajímá, jak je možné, že má větší ňadra, než Vy i já."
"Teda, ty jsi zvědavá coura!" Zasmála se Madam Cat. "A za zvědavost se tu draze platí."
Mrknul jsem po Lucii a viděl jsem, že zbledla.
"To platí i pro tebe, Dagu."
V tu chvíli jsem si sám vynadal, že jsem na tu návnadu skočil.
Madam Cat konečně našla co hledala a přešla k posteli.
Oba nás připoutala tak, abychom měli co nejmenší možnost pohybu a zavázala nám oči.
"Tak, vy moje dvě coury. Která z vás se první počůrá, má dnes rajóny." Řekla za já ucítil šimravý dotek na břiše.
Pak na stehnech, v tříslech...
Začal jsem se kroutit. Slyšel jsem, jak Lucie sténá a heká.
Vydržel jsem být potichu jen pár minut.
To lechtání bylo nepříjemné.
Vydržel jsem to snad půl hodiny.
Lucie ječela jak na mučidlech a rušila mé soustředění.
Už jsem to nevydržel a počůral se.
Podle zvuků to Lucka vydržela jen asi o minutu déle.
Ale lechtání přešlo v týrání zubatými kolečky a válečky.
Snažil jsem se intuitivně uhýbat, ale nešlo to.
Tentokrát Madam Cat zvolila střídavý postup a bylo jisté, že tentokrát Lucie orgasmus mít nebude.
Křičela, sténala, prosila a nakonec se rozplakala.
V tu chvíli vše přestalo. Madam nás odvázala a mně s úsměvem poslala do koupelny a pro čistící náčiní.
Uklidit promočenou postel mi trvalo jen chvilku.
Lucie seděla připoutaná v klekátku a stále jí tekly slzy.
Madam Cat jí drsně vzala za vlasy a strhla jí hlavu dozadu.
"Tak a konec slziček. Uvědom si, že ty jsi tu pro MÉ potěšení. Takže pokud je ti něco velmi nepříjemné, poprosíš o nášup, protože MNĚ se líbí, když je to pro tebe nepříjemné. Ode dneška bude pro tebe výprask a týrání kundy a cecků jen za odměnu! Rozumíš tomu?"
Lucie se na ni dívala s hrůzou v očích.
Madam jí ukázala zubaté kolečko.
"Tak rozumíš, nebo ne?" A opřela zoubky Lucii o bok.
"Ááááno, Madame Cat. Rozumím. Jen už prosím dejte tu strašnou věc pryč!"
"Takže nerozumíš! Nebo si ze mě děláš srandu. Asi ti budu muset osvěžit paměť."
Lucii se rozsvítilo.
"Omlouváááúúúm se Madame ... úúúíísííím o opakováníííí lekcííjaaajajííj."
"No, to to trvalo. Teď se oblékneš a ty taky, Dagu a půjdeme za Gitou.
Včera jsem něco domluvila."
Paní Gitu jsme našli ve velkém sále.
Zrovna si užívala týrání koulí Nány, který jen něco huhlal do roubíku.
"Á, ahoj Cat. Co je nového?"
"Ahoj Gito. Vcelku nic. Jen jsme šli kolem. Počkáme na tebe v obýváku."
"To budete hodní. Já tady mám malý experiment. A nebo zavři otroky do kobek a přijď sem. Bude tě to asi taky zajímat."
Než bychom řekli švec, byli jsme v kobkách.
Tam jsem si vzpomněl na to, co mě napadlo večer. Ale potřeboval jsem o tom mluvit s Madam Cat a Paní Gitou o samotě. Využil jsem toho, že Madam Cat přišla nejdřív pro mě.
"Madam Cat. Omlouvám se, ale potřebuji s Vámi a s Paní Gitou mluvit o samotě. Je to důležité." Špitl jsem potichu.
Madam byla ve výborné náladě a tak jen kývla, ať jdu za ní.
Vyšli jsme nahoru do sálu, kde Paní Gita zrovna odpoutávala Nánu.
"Utáhni mu pouta pořádně, Gito a pojď  na poradu."
Paní Gita jen kývla, znovu Nánu připoutala a aby se nenudil, vrazila mu do zadku velký vibrační kolík.
Vyšli jsme na chodbu a přešli do obýváku.
"Tak co se děje?"
"Paní Gito, když jsme začínali s opravou Tvrze, řekla jste mi o dvou patrech sklepů. Ale nyní používáme jedno patro. Zajímalo by mě, jak vypadá druhé patro."
Obě Dámy na mě vrhly své pohledy a Paní Gita se rozesmála.
"No jo! Vždyť ty máš pravdu! V tom shonu jsem na to úplně zapoměla! Pojďte za mnou!"
Vykročila rychle do chodby a zamířila k "muzeu". Sešla do muzea a ukázala na masivní skříň u zadní stěny, kterou se nám nepodařilo při úklidu odsunout.
Sáhla do jedné police a ozvalo se cvaknutí. Potom skříň otočila na pantu. Za skříní se objevily velké dveře, celé opředené pavučinami.
Rychle jsem vzal koště a ometl je ze dveří i ze zad skříně.
"Dagu skoč pro svítilny." Poručila mi Paní Gita.
Se svítilnou v jedné ruce a koštětem v druhé jsem se probíjel po dlouhých schodech dolů.
Pavučin tam bylo všude dost, ale postupně ubývaly.
Posledních deset schodů už byly jen v koutech mezi stěnami a klenbou.
Přede mnou se najednou táhla dlouhá chodba.
"Kam to vede, Paní Gito?" Zeptal jsem se.
Paní Gita zaváhala a odpověděla: "Já vlastně ani nevím. Vždy jsem byla jen tady, v krajním sklepě. Tady táta skladoval víno."
"Jdeme dál, nebo až jindy?" Zeptala se Madam Cat.
Po rychlé domluvě jsme se rozhodli jít dál.
Postupovali jsme temnou chodbou, ze které v pravidelných rozestupech odbočovaly boční chodby. Došli jsme až na konec, kde nás čekalo další velké schodiště dolů a také malé do zatáčky nahoru.
Šli jsme dolů. Asi po šedesáti schodech jsme se ocitliv obrovském dómu.
Byla to přírodní jeskyně s velkým uměle vytvořeným, teď hodně zašlým bazénem.
Překvapilo mě, že tu je teplo.
Rozhlížel jsem se s úžasem po dómu, když jsem dostal takovou ránu do koulí, že jsem zařval a padl na kolena.
"Jů! Čisté koulové "Á"! Gratuluji, drahá!"
To se mi do hučení v uších ozval hlas Paní Gity, následovaný potleskem.
"Víte co? Teď půjdeme zpátky a zítra uděláme společnou výpravu." Rozhodla Madam Cat a pomohla mi na nohy.
Vyšli jsme opět nahoru a uzavřeli za sebou vstup na schodiště.
Ve velkém sále Paní Gita odvázala Nánu a všichni jsme šli do scifárny.
Madam Cat mě připoutala do křesla a nasadila mi psychokuklu.
"Neboj. Tentokrát to nebude bolet." Mrkla na mě a kývla na Nánu.
Ozvala se hudba a já po pár taktech usnul.
PLESK.
"Vstávat lenochu, už je ráno." Řekl mi hlas Madam Cat.
Vstal jsem z křesla a mé místo zaujala Lucie. Program trval asi půl hodiny a Lucie se při něm usmívala.
Nakonec se do křesla posadila sama Madam Cat a Paní Gita ji připoutala.
Když jsem to viděl, nebylo mi lehko.
Trochu jsem se o ni bál.
Ale když otevřela oči, byla usměvavá a oči jí jiskřily.
"Vážení, já mám hlad jako toulavá kočka. Jdeme na oběd a potom bude legrace."
Oběd byl výborný a obě Dámy se uculovaly tak okatě, až se divila i Paní Jil a Paní Justa vrtěla hlavou.
"Jestli se chcete zůčastnit zajímavého experimentu, Dámy, jste vítány."
Zvala je Madam Cat a šibalsky mrkla okem.
Paní Jil i Paní Justa horlivě přikývly a ptaly se o co jde.
Madam Cat ale zavrtěla jen hlavou a řekla, že sraz bude v patnáct hodin v sále.
Dopřála nám po obědě odpočinek a ve čtrnáct hodin mě a Lucii nahnala na mycí stroje.
V patnáct hodin jsem byl připoutaný břichem dolů na trestnou kozu a ukazoval své poklady světu tedy zadek a faleškou kundu, protože koule a ptáka jsem měl schované v klokance.
"Dámy, dobře se dívejte a až vše skončí, na vše vám odpovím." Řekla Madam Cat a v tu chvíli se ozvaly obdivné hlasy.
Měl jsem zavázané oči, takže jsem nevěděl co mě čeká.
"Lucie. Tady ta děvka potřebuje pořádně projet svou panenskou kundu. Tak si to užij!"
Zamrazilo mě v zádech a zároveň mě polilo horko.
Ucítil jsem, jak mi čísi ruka promazává falešnici a pak přišel zásun.
Cítil jsem silné roztažení a bolestivý náraz do dna. Hekl jsem.
To Loucii zřejmě povzbudilo a začala přirážet jako o život.
Bolelo to a já cítil strašnou bezmoc.
Trvalo to nekonečně dlouho a celé to ukončilo vzrušené dýchání, zavzdychání a několik prudkých trhnutí umělým ptákem v mé falešnici
"Tak jaké to bylo, Lucie?"
"Jiné, než normálně, ale moc příjemné, Madame Cat. Děkuji vám."
"Hmmm, tak já to zkusím taky!"
Než jsem se nadál, jezdila mi Madam Cat umělákem v zadku a přirážela jako posedlá a při tom mi surově mačkala kozy.  Opět to skončilo nekoordinovanými pohyby a vzdycháním.
"Měla jsi pravdu, Lucie. Bylo to jiné." Řekla Madam Cat a odvázala mě.
"Tak, jedna zvědavá čubka už dostala svoje, teď jsi na řadě ty, Lucie. Dagu, uvaž ji místo sebe a vyndej si vercajk."
Připoutal jsem Lucii a klekl si před Madam Cat.
"No nekoukej a pořádně Lucii projeď zadek. Ať z toho taky něco má! Orgasmus máš tentokrát povolen!
Promázl jsem Lucii anál a zasunul.
Byla těsná. Asi se bála.
"Pořádně, Dagu! Vem ji za cecky! Dej jí co proto! Užij si to!"
Hulákala na mě Madam Cat.
Užíval jsem si to. Šukal jsem Lucii a cítil vzrůstající vlnu vzrušení.
Nebylo to jako jindy. Byl to pomalý náběh. Musel jsem se soustředit sám na sebe, na své pocity a dech.
Ztratil jsem ponětí o čase a pak to najednou přišlo. Obrovská vlna štěstí, horka a já cítil jak mi pulzují ve vlnách svaly od břicha až po prsty končetin.
Zoufale jsem se čehosi zachytil, abych neupadl na zem. Bylo mi nádherně a když jsem byl schopen chápat a myslet, zjistil jsem, že ležím na ječící Lucii a rukama jí surově drtím prsa.
Nadechl jsem se a vytáhl z Lucie ptáka.
"Tak co? Jak se ti to líbilo, Dagu?"
Klekl jsem si před Madam Cat, políbil jí ruku a poděkoval. Něco mi však bylo divné a taky jsem to řekl. Já jsem nestříkal.
"Ne, nestříkal. To patří jen mě. Právě jsi prožil ženský orgasmus. O teď kdykoliv budeš někoho piglovat, krásně si to užiješ, ale stříkat nebudeš. Nikdy."
V tu chvíli jsem byl, jako by mě někdo polil ledovou vodou. Jako z velké dálky jsem slyšel Madam Cat, jak říká Lucii, že potřebuje taky protáhnout píču.
Hekání, sténání a křik jsem skoro nevnímal.
Už jsem nebyl muž. Už jsem byl jen šukací panenka a hračka.
Bylo mi strašně smutno. Slyšel jsem nadšené vyprávění Madam Cat o tom, jak zařídila, aby ona a Lucie, když budou někoho šukat umělákem, prožily mužský orgasmus a já naopak ženský.
Trvalo to dlouho.
Madam Cat mě pak připnula na vodítko a odvedla k nám domů.
Tam Lucii po hygieně nahnala do klece a mě zatáhla do koupelny.
Sprchovala se se mnou.
Nic jsem z toho neměl. Byl jsem duchem jinde.
Vedla mě kamsi a svalila mě na postel.
Dala mi facku.
"Mluv se mnou, Dagu! Co se děje?"
"Nic Madam Cat. Už nic. Už nic nejsem. Prosím, dělejte si, co chcete."
Podívala se mi do očí.
"Ty jsi trouba. Můj milovanej trouba. A navíc hluchej."
Začala mě líbat. Hladila mě po celém těle a já po chvíli začal oplácet stejně.
Položila mě na záda a nasedla si na mě.
Dlouho si tu jízdu užívala a já najednou cítil přicházející orgasmus, zaškubání v koulích a výstřik. VÝSTŘIK???!!!
Zmateně jsem se díval do těch krásných očí.
"Říkala jsem ti, že to patří jen mně! Ty můj hlupáčku!"
Přelezla výš a položila mi kundu na obličej.
"Za trest si to slízneš a vypiješ!"
Lízal jsem a sál a bylo mi jako v nebi.
Její mohutný orgasmus mě stál trochu poškozené kůže od nehtů, ale nevadilo mi to.
Tu noc jsme strávili ve svatebním pokoji.
Ona Alice a já Dag.
Ona Madam Cat a já její hračka a děvka pro všechno.
Bylo nám krásně.

KONEC ŠESTÉHO DÍLU.

VI./19.

Ráno mě probudilo pohlazení. Protáhl jsem se jako kočka a bál se, že se to pokazí.
Nepokazilo.
Alice mě hladila, mazlila se se mnou a při tom jí tekly slzy.
Setřel jsem jí je něžně a ona se usmála.
"Dnes jedu k lékaři do města. Drž nám palce."
"Určitě budu, lásko. Neboj, dobře to dopadne."
"Dejte si s Luckou volný režim. Ukaž jí to tu. Hrát si můžete jak chcete, ale bez  orgasmu. Lucku nechám zatím bez pásu. Užijte si to. Jediný, kdo má právo vámi manipulovat je Paní Gábina."
Na chvíli zavřela oči, jakoby chtěla ještě spát. Znovu je otevřela a s povzdechem slezla z postele.
Chtěl jsem vylézt za ní, ale zavrtěla hlavou a podala mi klícku. Počkala až zacvaknu zámeček a mávla rukou.
"Máš volno. Stejně musím na lačno." A odešla z pokoje.
Ještě jsem si užíval její vůně z peřiny, když se ozvalo zaklepání. Chvilku mi trvalo, než mi došlo, že to klepe Lucka na spodní stranu postele.
"Copak se děje?" Zeptal jsem se mírně.
"Můžu vylézt Pane Dagu?"
"Jistě, Lucko. Klec máš otevřenou."
Nad pelestí se vynořila hlava.
Mohu udělat snídani, ale nevím kde co je."
Slezl jsem z postele, ukázal jí koupelnu, kuchyň a pak mi došlo, že nevím co si máme vzít na sebe.
Nakonec to vyhrály lehké letní šaty s krátkým rukávem.
Nasnídaly jsme se a šly na prohlídku Tvrze.
Paní Jil jela s Alicí a Nánou po doktorech. Já už měla sice sádru týden dole, ale ruku jsem měla slabou.
Paní Gita seděla u stolu s Paní Gábinou a tiše si povídaly.
Na náš příchod reagovaly pouze pokynutím k židlím u stolu.
Dan seděl v koutě a tvářil se divně.
Paní Gábina postřehla můj pohled a pronesla: "Bála jsem se, že budeš vypadat stejně. Ale asi jsi dostala milost Dášo. Dan totiž posloužil jako cvičná figurína. Dostal asi dvě stovky elektrošoků a má oteklé koule."
Na chvíli se zamyslela a potom dodala: "Máte prý volný den. Tak mazejte kam chcete. Jen nechoďte do scifárny. Helena ještě není hotová."
Vyrazily jsme na obhlídku, stejně jako nedávno s Helenou.
Najednou jsem si uvědomiL, že mi ví vyhovuje ženské oblečení, než mužské. Zastavil jsem se a chvíli nad tím hloubal.
Lucie se zastavila také a zeptala se, co se děje.
Zakroutil jsem hlavou a šel dál. Nejdřív si to musím srovnat sám v sobě.
Ukázal jsem Lucii velký sál, kobky, "divadlo" s polopropustným zrcadlem, a pomalu jsme šli dál.
Najednou jsem stál před závěsem. Za ním byly zaprášené dveře. Tady jsem aspoň půl roku nebyl.
Otevřel jsem pomalu dveře a šel po strmých schodech do staré herny. Byl to jediný sklep mimo systém sklepů.
Sešli jsme dolů.
Popisoval jsem Lucii na co která věc je.
Dokonce jsem tam mezi starými hadry našel tričko, ve kterém jsem poprvé přišel do Tvrze.
"Co je? Jsi nějak smutný." Pípla Lucie.
"To nic. Jen mě přepadly vzpomínky. Víš co? Až projdem celou tvrz, vezmeme si pracovní oblečení a půjdem sem uklidit."
Lucie se na mě podívala.
"Tak jo. Aspoň tu budu co platná."
Jak jsme řekli, tak jsme i udělali.
Když bylo vše umyto a oprášeno, schválně jsem vytáhl věci, které na mě použila Paní Gita první dny ještě s Mínou a Týnou.
Prostě jsem vytvořil malé muzeum.
Pulzy v prsou mi oznámily, že je po nás sháňka.
Vyšly jsme nahoru, kde na nás čekali navrátilci od lékařů.
Naštěstí bylo vše v pořádku a po přivítání se mě Alice ptala co děláme.
Pošeptal jsem jí ať jde za mnou.
Když uviděla vypulírovanou starou hernu se svépomocně vyráběnými hračkami otevřela pusu.
"Téda! Ani ne rok a půl a tady to vypadá jak pravěk. Už jsi to ukazoval Gitě?"
"Ještě ne. Bojím se její reakce. To víš, Mína, Týna..."
"Hmm, no, tak jí to řeknu já. Jdeme nahoru a po obědě ukážeme Gitě její muzeum."
Oběd měl tichou a podivně napjatou atmosféru.
Paní Gita něco vycítila a nakonec to nevydržela. Sjela nás pohledem a zeptala se co se děje.
Alice se kouzelně usmála a vyzvala ji, ať jde za ní.
Došly k závěsu a Alice ukázala na dveře. Gita vzala za kliku. Sestoupila po schodech a my za ní.
Zastavila se ve vstupu do místnosti.
Chvíli se rozhlížela, pak se otočila na nás a zakymácela se.
Honem jsem jí podepřel. Lucie podala židli a Paní Gita si ztěžka sedla.
Podívala se na mě očima plnýma slz.
Pak vytáhla kapesník a usmála se.
"Kdo to vymyslel?"
"Já, Paní Gito. Omlouvám se, jestli jsem Vás tím ranil."
Paní Gita se usmála, vstala, založila si ruce v bok a znovu se rozhlédla.
"A kde budu jako exponát já?"
Chvíli nás nechala podusit a pak se mile zeptala Alice, jestli si mě může na chvíli půjčit.
Alice souhlasila.
"Tak si hezky lehni na břicho na stůl, Dášo..." Řekla hlasem jako med.
Když jsem si lehla, připoutala mě, vyhrnula mi sukni a zničeho nic mi začala opracovávat zadek rákoskou.
"To-má-člo-věk-za-vše-chnu-do-bro-tu. Pip-lá-se-s-tím,-vy-cho-vá-z-to-ho-sluš-nou-služ-ku-a-děv-ku-a-ona-ze-mě-u-dě-lá-mu-zej-ní-ex-po-nát.
Co slabika, to rána na zadek. Kroutil jsem se a sténal, ale nepomohl jsem si.
Paní Gita přestala s vyplácením a pohladila mě po vlasech.
"Děkuji ti, moje bývalá čubko. Dám ti ještě jeden exponát. Ale až nahoře."
Odpoutala mě a pak mi podala rákosku.  "Je to tatáž, kterou jsem ti seřezala prdel tehdy. Je tvoje."
Rozhlédla se a zvolala: "Tak bando, uděláme si párty a víno ať teče proudem."
A vyrazila po schodech nahoru.
Všichni jsme se utábořili ve velkém sále.
Povídalo se, jedly se dobroty a došlo i na hraní.
Lucie se podivila, že máme všichni průvlečky v bradavkách a Alice jí vše ochotně vysvětlila. Když však řekla, že jí to také čeká, Lucie trochu zbledla.
"Neboj. Ženy mají v tomto domě výsady a dostaneš něco proti bolesti. A abych nezapoměla, tady to si přečti a pokud souhlasíš, podepiš.
Pokud nesouhlasíš, musíš z Tvrze odejít."
Alice položila před Lucii otrockou smlouvu.
Lucie si ji pečlivě přečetla a podepsala.
"Kdy?" Otázala se a ukázala si na prsa.
"Zítra. Všechno. Nejen průvlečky. Aspoň si to odbydeš na jeden ráz."
"Rozumím, Madame Cat."
Paní Gita se najednou zvedla a rychle odešla.
Lekl jsem se, že se jí udělalo zle, ale vrátila se za chviličku s plochým balíčkem, zabaleným ve vánočním balicím papíru.
Podala mi ho.
"Na! Chtěla jsem ti to dát k příštím vánocům, ale myslím, že teď je lepší chvíle."
Opatrně jsem balíček rozbalil.
Byla v něm má otrocká smlouva s Paní Gitou, zasklená a v krásném vyřezávaném rámu.
Teď zase tekly slzy mně.
Paní Gita se usmívala.
"Myslím, že se v to muzeu bude hezky vyjímat na zdi, že?"
Alice mi strouhala mrkvičku.
"Děkuji, Paní Gito. Moc to pro mě znamená."
"Rádo se stalo. Tak na zdraví nás všech!"
Spát jsme šli až k ránu.
Já na postel ke zdi a Lucie z druhé strany Alice.
Usínal jsem s pocitem opravdového domova.