Nastavení hledání

Mě zmátla formulace "je v kleci rok a půl.", což už teď chápu tak, že před rokem a půl jste klec pořídili. A pak jsem také přehlídla tu první reakci na moji první zprávu, kde píšeš, jak váš vztah vypadal. Teď mi to už vše nějak dává smysl a dokážu si představit, jak jste to zhruba měli. Moje základní myšlenka byla v tom, že možná si na klec tolik zvykl, že už přestala pozitivně působit kvůli tomu, že jste spolu nežili a tudíž jsi ani nemohla mu nějak potěšení odpírat, protože jste byli spolu velmi zřídka. Hlavní je, že když spolu budete žít, tak získáš úplně jiné možnosti - odemykat jen tehdy, kdy chceš, kdy si to zaslouží, kdy splní, co má. Odemknout ho, ale neudělat ho. Neodemknout a udělat se sama... to už je vše jen na vaší fantazii. Z toho, že myje nádobí se může stát stejný stereotyp jako z toho, že ho nemyje. Je to o nápadu, překvapení, že třeba jednou najde doma seznam toho, co musí velmi rychle udělat apod... Každopádně bych ho nepodceňovala předem, že se bude bránit, i muži často touží po tom, o čem tvrdí, že to nechtějí...

Ad Radka: Sice z napsaného mi není úplně jasné, jak váš vztah vypadal a příp. jak se má po nadcházejícím lednu změnit, ale obecně lze snad říct, že pokud již delší dobu tvůj přítel je zamčený bez nějakého progresu, navíc bez nějakých častých vzrušivých impulsů z tvé strany, je docela možné, že dostává podobné "manýry" jako by žádnou klícku neměl. a teď tedy nemyslím zálety nebo něco podobného, ale takové to snažení, vážení si své přítelkyně, včetně toho snažit se vypadat dobře. Myslím tedy, že pokud je na klícku zvyklý, jsi ve velmi komfortní situaci, kdy je nejen možné, ale spíše naprosto žádoucí výrazně přitlačit, klást podmínky a požadavky. To, aby pracoval na svém vlastním tělu, je celkem běžný požadavek a je to něco, co mu lze velmi dobře vysvětlit. A nastavit jasná pravidla, kam se musí kupř. za měsíc dostat... jinak..jinak si zkrátka nevrzne. Ale i z tvé strany je důležité, aby v tobě viděl co nejatraktivnější objekt. Není mi z tvého textu zřejmé, jak často ho odemykáš, ale opět obecně důležitější je, jak mu odepíráš orgasmy, což je určitě nástroj, se kterým bych pracovala.
Ad yard50: Tak zkusila bych začít s týdenními intervaly, uvidíte, jak vám to bude vyhovovat. Když se dohodnete, že byste zvládli mnohem delší dobu, že tvoje přítelkyně oželí penetrační sex, tak je nejlepší možností milking,to je zde již popsáno dostatečně.

1) nejsem žádná Pavlova kritička - před dvěma lety jsem naopak na fóru zmínila jeho jméno, že díky němu to tady žije; a prostě Pavel je jeden z těch průkopníků a kutilů českého zamykání, který jistě inspiroval další lidi k věci samé či jim s něčím pomohl
2) když jsem tedy dostala ten cejch kritičky - no možná by stálo za to se zamyslet, proč k Pavlovým komentům mělo více lidí určité výhrady - po přečtení alespoň několika z nich je zjevné, že to žádní "trollové" nejsou... tedy: je to nějaké spiknutí proti Pavlovi, nebo na těch výhradách možná něco bude? Inu, já jsem se za vás zamyslela a vyšlo mi zhruba toto - Pavel je do věci obrovsky nadšený a já jsem si vždycky hrozně ráda četla, jaké vymyslel "zlepšováky", jaké má konkrétní zkušenosti apod. Bylo to v záplavě fantazijních představ a podobných textů něco jiného a když jsme s přítelem s tím začínali, také nám to pomohlo. V tom je Pavlova silná stránka a  bylo to myslím užitečné snad pro všechny. Problém nastal v okamžiku, kdy z kategorie "rady, tipy, zkušenosti" se jeho komenty a později také dnes již neexistující blog převážně změnili do jakéhosi polo-fantazijního deníku, který  se sice nepochybně zakládal na reálném základě, ale byly do něj projektovány představy o trvalém uzamčení - některé komenty pak začaly vyznívat tak trochu směšně nebo aspoň divně - snažil se argumentačně přesvědčovat sebe, svoji milou a čtenáře fóra, jak to je správné a prospěšné, používal různé strategie a namlouval, nevím, zdali sobě, tak alespoň čtenářům, jak se posunuje dál... jenže, všichni jsme snad začali cítit, že je něco špatně, až byl konec a nový začátek - a já jsem z něj měla radost a přišlo mi to fajn a krásné, že poznal opravdovou lásku a moc vám to přeju a držím palce... ale když tu Pavel před pár týdny zveřejnil  jakýsi "výtah vědeckých studií" o tom, jak 97% žen chce být dominantní, tak jsem začala zase po pár měsících kroutit hlavou a říkat si: už je to tady zas - (staro)nová strategie, jak přesvědčit partnerku a čtenáře o správnosti trvalého uzamčení. My, co jsme vystudovali univerzitu, tak bychom se museli střelit do hlavy, abychom v tom neviděli "slátaninu psanou penisem." Nicméně, já jsem se tehdy k tomu nevyjádřila a to z jediného důvodu - vážím si všech lidí  a na všech vidím něco inspirativního a přišlo mi jako dost nízké z univerzitního mráčku někoho kritizovat a poučovat - i prostě proto, že vím, že to byl text nadšence a nikdy jsem neměla a ani nemám potřebu "taky si kopnout". Problém je, že Pavel tady opouští plochu, která mu je vlastní a nutně vzbudí negativní reakce, které si následně bere osobně, jenže ony osobní fakt nejsou.
3) proč jsem napsala právě teď? Protože to, co napsal Pavel teď, mi už přišlo jako zvonění na poplach - asi opravdu už začíná být zase zle - ne ještě nutně ve vztahu, ale pokud by Pavel takhle pokračoval, říkala jsem si, může to být velký průšvih a jeho vztah za pár týdnů zase v koncích. Proto jsem ty dva komentáře napsala, které jsou záměrně takové "vypjaté" - záměrně proto, aby nějakou emoci a reakci u Pavla vzbudily. A to se zjevně stalo a pokud pocit "nenávistných pisálků" vás dva přimkl k sobě, i to není k zahození a vytváří vám prostor vyjasnit si, co chcete a dívat se na vše trochu jinak - už v tom komentu, který Ellen napsala, ač je orientovaný proti mně,  cítím něco pozitivního. Kdybych nic nenapsala, Pavel by tu dál snil, jak chce být trvale uzamčen a nevedlo by to k ničemu, Ellen by byla v pozici řidičky  pomalého auta, které chce dohonit sporťák, ale to jaksi nejde
4) chápu, že je Pavel naštvaný a nechce sem dál psát - asi bych to cítila úplně stejně, ale věřím, že po čase zas začne a budeme alespoň překvapeni, kam se posunuli
Takže tímto uzavírám tuto "kauzu",  nic ve zlém a hodně štěstí!

Nedělej ty stejné chyby z minulých vztahů. Pro naprostou většinu žen je důležité milování z lásky, to je vždy jiné a krásnější než bez ní. U mužů to mnohem častěji tak není - převládne primitivní sexuální touha nad citem. Můžeš to okecávat čím chceš, ale je to prostě tak - mluví z tebe ta primitivní touha místo opravdového citu a snahy po budování vztahu.Nenech zničit to krásné mezi vámi, nemaximalizuj požadavky ze svých fantazií, miluj svoji partnerku a nedoléhej na ni. Nech na ní, jak to chce, jak se jí to líbí a jak to bude chtít v budoucnu...

To už není bráno jako trest: zkrátka vždy, když se do mě udělá, musí mě i jazykem očistit - ta představa ho vzrušuje do okamžiku, než se udělá: když se udělá, tak už to dělá jen z donucení,, čili to vlastně splňuje podmínku trestu - není mu to příjemné a já si to užívám.. To ovšem není případ současných dní, protože nyní je až do Vánoc uzamčen - vloni jsme to zkusili poprvé, když byl šest týdnů před Vánocemi uzamčen a myslím, že si docela sáhl na dno, jenže 23. prosince mě hrozně  naštval (jako opravdu, ne naoko) a 24. jsem ho neodemkla, i když to tak bylo domluveno: neuvěřitelně vyváděl a ponižoval se přede mnou, tak jsem mu řekla, že za trest to musí ještě měsíc vydržet. No nestalo se - na Silvestra už jsem neměla vůli, odemkla jsem ho a krásně jsme se pomilovali. Letos zkoušíme osm týdnů před Vánoci..

Přijde mi, že toužíš být zavřen více, než Tvoje partnerka. Respektive, že obecně toužíš to mít tvrdší, než Tvůj protějšek.  je to tak, že ji říkáš své představy a ona něco z nich realizuje, nebo i sama přichází s něčím novým, co jsi nečekal? A opravdu si někoho našla a toužíš po tom, aby se  milovala s jinou ženou? Nu, já bych také nechtěla být bez přítelova penisu, leč chci ho posouvat někam dál a tak si i leckdy vystačíme se strap-onem - užívám si i to, co on musí prožívat: dělat to a zároveň necítit žádnou slast.