1

Téma: Cudnost v 90. letech minulého stolení

To, co zde budu popisovat se stalo již velmi dávno, konkrétně v letech 1996 až 1999. V té době nebyla ještě žádná velká inspirace na internetu, o pásu cudnosti jsem v té době ani neslyšel. Jedná se o skutečný příběh nikoliv o něco smyšleného. Pokud vás nezaujme nebo se vám bude zdát, že to sem úplně nepatří, klidně to smažu. Rozhovory, které do příběhu vložím, nejsou smyšlené, ale samozřejmě si je nepamatuji slovo od slova, nicméně budou vystihovat, co se odehrálo.

Ukončil jsem v té době na střední školu uměleckého směru a nebyl jsem zrovna nejkrásnější. Postava sice ucházela, ale obličej se nechtěl zbavit pubertálních problémů. Na vysokou uměleckou školu jsem se nedostal a tak jsem nastoupil do své první práce. Nečekaně se mi díky té práci povedlo získat třípokojový byt s rozumným nájmem a já se mohl odstěhovat od rodičů. V té době jsem byl zamilovaný do bývalé spolužačky ze střední školy, která se jmenovala Andrea a pokračovala ve studiu na střední škole. Problém byl v tom, že ona byla krásná a o mě měla zájem jen když jsem jí s něčím mohl pomoci anebo když jsem jí někam pozval a to potom zaplatil. Když jsem na ní něco zkusil, tak mě v lepším případě odstrčila a v horším dala facku. Ale i tak jsem byl vždy rád za její přítomnost. Jednoho dne mě překvapila, když večer zazvonila u mě v bytě. Zrovna jsem se snažil odstranit staré tapety v jednom z pokojů abych tam mohl následně vymalovat a podle toho jsem byl oblečen a samozřejmě nebylo zrovna uklizeno. Divil jsem se, proč přišla, jelikož to se nikdy nestávalo, vždy jsem vyhledával spíše já ji. Dozvěděl jsem se, že má problém s vysokoškolskou kolejí, že porušila nějaká pravidla a musí se odstěhovat. Ve své zamilovanosti jsem jí samozřejmě hned nabízel, že může bydlet u mě a k mému příjemnému překvapení s tím v podstatě hned souhlasila. Moje srdce zaplesalo a hned jsem si začal představovat, jak se se do mě zamiluje, když se o ni budu starat.
Nastěhovala se během týdne, já za půjčené peníze jí zařídil pokoj a těšil se, jak všechno bude super. Hned od začátku jsem se o ni snažil starat, učil jsem se vařit podle kuchařek, radil se s mámou jak mám prát a žehlit a pořád jsem se snažil aby měla veškeré pohodlí, které jsem si mohl v té době dovolit. Ráno jsem jí chystal snídani, čistil jí boty a podobně. Abych něco nepokazil, tak jsem se tvářil, že všechno dělám jako kamarád a ona nic za to neočekávám. Nesnažil jsem se jí ani dotknout nebo podobně. Asi po dvou měsících jsem přišel domů a slyšel nezaměnitelné zvuky sexu z jejího pokoje. Samozřejmě jsem hned začal žárlit ale šel jsem do svého pokoje a čekal. Přemýšlel jsem, jak se mám zachovat a rozhodl se, že budu dělat jakoby nic. Slyšel jsem, že skončili  a já šel do kuchyně se napít když jsme se potkali všichni tři v chodbě. Nastalo trapné ticho, které Andrea přerušila konstatováním, že to je její přítel a že je na odchodu domů. S Petrem, tak se jmenoval, jsme se tedy akorát pozdravili. Když jsme zůstali v bytě sami, tak mě Andrea za mnou přišla a začala rozhovor:
A: Doufám, že Ti nevadí, že mám přítele.
Já: Ne nevadí
A: To jsem ráda, mě totiž vyhovuje, jaký máme vztah mezi sebou. Líbí se mi, jak se o mě staráš ale doufám, že chápeš, že s tebou chodit nemohu. Nejsi hezký a já jsem přeci krásná, sám to říkáš.
Já: ano, máš pravdu Andreo a jsem moc rád, že tě mohu vídat a že se mnou bydlíš. 
A: tak to jsem ráda, že si rozumíme. Ale ty mě miluješ že ?
Já: ano miluji tě, ale jak říkáš, nejsem dostatečně hezký.
A: já to dobře vím, že mě miluješ a taky je mi jasné, že když si ho honíš, tak si mě představuješ, je to tak?
V tu chvíli jsem na ni trochu šokovaně koukal, jelikož jsem nečekal od ní takovou větu. Sklonil jsem hlavu a nevěděl co říct.
A: no tak se mi podívej do očí a řekni jak to je, nemysli si, že to přes stěnu neslyším.
Já: ano, máš pravdu
A: takže aby bylo jasno, ruší mě to a už to nedělej. Ale abych věděla jak moc mě miluješ a toužíš po mě, tak si to můžeš udělat tady přede mnou.
……..
Pokud Vás zajímá, jak to všechno bylo dál a jak ty tři roky, co u mě Andrea bydlela proběhly, napište mi komentáře.

2

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

Díky za tvůj příběh. Pokračování by mě osobně velice zajímalo, ten závěr od Andrey prozrazuje, že by to mohlo být zajímavé. Tu dobu pamatuju jenom jako malé dítě, ale vím, že dát svým případným úchylkám tehdy volný průběh bylo komplikované až nemožné. Takže bych tě poprosil o pokračování, jak to bylo s vámi dál. Díky.

3

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

Podporuju svého šerifa, tedy administrátora.
Pokračuj, prosím.

4

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

za mě také pokračovaní.

5

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

Děkuji za podporu a budu tedy pokračovat ...

Koukal jsem na Andreu a nevěděl co udělat. Na jednu stranu jsem se styděl ale to pomyšlení na to, jak si to před ní dělám, mě vzrušovalo. Nebyl jsem schopen slova, zato Andrea pokračovala "Tak na co čekáš, chci vidět, jak moc se ti líbím, jak ti stojí a jak si to děláš, když na mě myslíš!".
Já: Když to udělám, tak se bojím aby náš vztah nezačal být divný, aby jsi se neodstěhovala a tak.
A: a co může být na našem vztahu divnější, než je to teď? Bydlím u tebe ale nic s tebou nemám a přitom mě živíš, pereš a uklízíš...
Já: dělám to pro Tebe rád, víš, že se snažím splnit, vše co si přeješ
A: no a teď si přeju, abys ho tady přede mnou vyhonil
Rozkazovala Andrea a já ji takhle před tím nikdy neslyšel mluvit drsně. Váhavě jsem tedy sundal kalhoty a začal si ho honit. Jenže nevím, zda to bylo stresem, studem nebo tím, že jsem si jej honil ten den již dříve, ale nechtěl se mi postavit. A Andrea se mi začala smát "tak tímhle bys mě stejně neuspokojil, vždyť ti pořádně nestojí". Samozřejmě jsem se styděl a snažil se, aby se mi aspoň trochu postavil, což se nakonec povedlo. Ale Andrea dál tlačila na pilu "tak povídej, co si představuješ, když si ho honíš. Představuješ si moje tělo? Jak mě to děláš, nebo že ti ho kouřím?". A já nevěřil vlastním uším, nikdy mě nenapadlo, že od ní uslyším taková slova. Když se mi povedlo vystříknout tak povídá "Představoval jsi si, jak mě vystříkneš do pusy?". "Ano", špitnul jsem. "No tak ochutnej, co bys mě stříkal do pusy" říká mě výsměšně Andrea, "slízej to svoje sperma, a všechno!". Nestačil jsem se divit, kde se to v ní bere. Poslušně jsem slízal svoje sperma a ona se pořád smála. A věřte mi, že ten smích zněl velmi pohrdavě. Klečel jsem před ní jako idiot a koukal jsem na ni a ona nade mnou stále v celé své kráse. Nádherná, blond, vysoká, dlouhé a krásně tvarované nohy, štíhlý pas a nádherné pevné dvojky prsa a hlavně její obličej anděla.
Nevím jak dlouho jsem tam před ní klečel a ani se nepomatuji, co vše mi říkala ale zadání bylo jasné: "Nikdy si ho nehoň, pokud ti to nedovolím a budeš si ho vždy honit přede mnou!". "Dobře" odevzdaně souhlasím. "A příště to bude nejdříve za týden!" prohlásila Andrea a odcházejíc do svého pokoje a dodala, "mám hlad, udělej mi něco k večeři". A já se kochal pohledem na její nádherný zadeček.

Tak takhle to vše začalo a vývoj byl docela dramatický. Pokud vás to ještě baví, mohu pokračovat...

6

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

Myslím, že jsi prožíval to, počem mnozí muži zde tajně touží ve svých představách. A jak naznačuješ, má to patrně i stinné stránky. Píšeš to čtivě, tak budu rád, když budeš pokračovat, i za cenu toho, že se opopisovaná realita rozejde s tím vysněným ideálem. Ale vnímám to tak, že Tvůj příběh nepsal Hollywood, ale život..

7

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

Rozhodně jsem taky za pokračování, to, že se jedná o reálný příběh tomu dodává neuvěřitelný naboj.

8

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

Zaujímavé pokračuj dalej som zvedavý ako to bude pokračovať ďalej

9

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

Za mne určitě pokračuj. Reálný příběh je jednoznačně velké zpestření.

10

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

Pokračuj prosím....

11

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

Moc pěkné a napínavé. Jen tak dál.

12

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

Zaujímavý príbeh, pokračuj v ňom! Osobne mám rada, keď muž si musí rozopnuť poklopec, a ukázať svoju hru...

13

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

Pokračuj je to život.