Téma: Řidič v uzamčení
Povídka je ze zrušených stránek bdsm-povidky.freebdsm.cz a jako autor je uveden Submise.
Řidič v uzamčení 1
S manželkou jsme měli už dlouho D/S vztah. Život nám ubíhal příjemně a díky společné řeči v sexu i velice barevně. Je pravdou, že časem nám vždy něco zešedlo, ale nebyl problém dokoupit nějakou tu hračičku, s fantasie jela rázem zase na plné obrátky.
Naposledy jsem se ovšem ve výběru hračky trochu sekl. Respektive jsem se sekl se souhlasem, protože nápad to byl manželky. Jednou jsme koukali na netu na jaký si BDSM film a v něm se používal v hojné míře pás cudnosti.
Jak mě manželka později přiznala od té doby se nemohla zbavit myšlenky že mě ho pořídí. Nešlo to tak rychle , protože cena kolem dvaceti tisíc pro nás nebyla zrovna malá, ale po půl roce za mnou přišla, že přijede agentka z prodeje pásu cudnosti, a že budeme zaměřovat.
Neřekla mě ovšem kdy to bude. A tak jsem v klidu přistoupil v sobotu na naši D/S hru. Musel jsem se samozřejmě řádně oholit a už v koupelně nasadit roubík s penisem trčícím ven. Těšil jsem se na to. Bylo tak ponižujícně vzrušující, když jsem byl spoutaný a paní se obdělávala místo mím penisem, tím umělákem. Přitom jsem měl vždycky penis jako ze železa.
Když jsem měl roubík usazený a uzamčený, takže ani bez pout jsem se ho nemohl zbavit, vyšel jsem z koupelny. Paní si mě pozorně prohlédla a pak mě nasměrovala pod oka ve stropě. Na každou ruku mě upnula řemeny, které zajistila zámkem. Pak mě za řetěz upnula každé zápěstí k jinému oku, a tak jsem měl ruce vytažené a roztažené vysoko nad hlavou.
Pak přišli na řadu kotníky. Na nich se usídlili skoro stejné kožené řemeny jako na zápěstích a ještě ke všemu jsem zahlédl rozporku. Ta nemohla skončit nikde jinde, a tak mě roztáhla nohy skoro na metr od sebe. Tím se mě ještě více napnuli ruce. Pozice to moc pohodlná nebyla, ale moje vzrušení dávalo tušit, že je to to pravé ořechové.
Když jsem byl upoutaný, tak se k mému úžasu paní na mě skoro ani nepodívala a odešla někam do baráku. Byl jsem zmatený. Zavřela za sebou dveře a tak ani moje škubání řetězema nemohla slyšet. O huhlání, kterého jsem byl maximálně, díky roubíku schopen už ani nemluvím. Nezbývalo mě než tam napnutí jako struna stát a trpělivě čekat, až moje paní přijde.
Nešla celou hodinu a mě už začínali bolet ruce. Z ničeho nic mě z mého neveselého přemýšlení vytrhl zvonek. Kdo to sem může jít? Většina přátel se naučila, že k nám se chodí až po předešlém ohlášení.
Zvonek se netrpělivě ozval znova s větší intenzitou. Konečně jsem uslyšel paní jak mluví do domácího telefonu. Byl to krátký rozhovor a už jsem slyšel kroky, jak paní šla dolů. Nebylo pochyb, že jde otevřít. Netrpělivě a marně jsem se snažil uvolnit z pout. Bláhové konání.
Po pár minutách se kroky ozvali opačným směrem. Teda nahoru do patra. Jenže byli divné. No aby ne. Když se přiblížili k dveřím pokoje, bylo jasné že nahoru jdou osoby dvě. Dveře se však naštěstí neotevřeli jak jsem se obával. Obě osoby zašli do obývacího pokoje. Trochu jsem se zklidnil, ale stále jsem uvažoval kdo že to může být, že ho paní pustila až nahoru, když jsem nahý a spoutaný.
Z ničeho nic se dveře otevřeli. V nich jsem jako první uviděl paní a prvotní leknutí se vytratilo. Jenže jen se na mě usmála, udělala krok a za ní vešla další žena. Nikdy jsem ji neviděl a jí přišlo strašně veselé jak jsem se snažil ukrýt před jejím pohledem. Snažil jsem se instinktivně dát nohy k sobě abych schoval svoji nahotu, ale trčící péro se nedalo nijak ukrýt. Naopak, asi i díky ponížení trčelo stále pevněji.
Ta cizí žena v klidu přistoupila až ke mě a podrobně si mě prohlížela. Zvedala mě koule a rukou zajela až na zadek. Celou dobu svoje konání komentovala mé paní. Už bylo jasné že jde o dealera pásu cudnosti o kterém paní mluvila. Za družného hovoru o bezpečnosti pásu cudnosti a jeho neprosté nesundatelnosti , mě cizí žena okolo pasu nasadila jakýsi postroj. Protáhla zbývající pásek mezi nohama a spojila ho s opaskem za zády. Celé to za spolupráce s paní různě povolovala a jinde utahovala aby to co nejlépe sedělo. Různě se mě snažila ta cizí žena ohnout péro směrem dolu mezi nohy, s vysvětlováním že takhle ho bude fixovat ten pás cudnosti. Žádná její věta však nesměřovala ke mě. Byl jsem tam v podstatě jako figurína.
Ponížení a jejich nezájem o mě, způsoboval stále větší vzrušení a já byl mnohokrát, při manipulaci s mím pérem jen krůček od toho abych se udělal. V jeden okamžik jsem tiše zasténal do roubíku a paní se jen podívala do mích očí. Chytila mě za uměláka v obličeji a jen mě upozornila, že jestli se udělám, tak na to nezapomenu.