Téma: Od nejistot k prožitku
Vlastně vůbec nevěděl, zda udělal dobře, že vyrazil a dostal se až sem. Stál na domluveném místě, připraven a čekal. Už více jak hodinu bloumal na místě. Částečně proto, že přijel dřív, ale v domluvený čas se nikdo neukázal a minuty ubíhaly. Začala jej užírat nejistota. Cesta sem byla dlouhá, nejen samotnou vzdáleností, ale i svou podstatou.
Už jako malý zjistil, že jej vzrušují představy, že je někomu podřízen, někdo na něj naléhá, nakazuje mu, co má dělat a trestá jej za jeho prohřešky. Představy sebe samého v zajetí, svázaného bez možnosti úniku s okořeněné kapkou násilí jej vždy dokázaly jistě přivést k vrcholu. Měl ale i druhou, jemnější stránku. Stejně tak jej vzrušoval čistý živočišný sex, vášnivé doteky, fascinující obliny žen, budování a rozvoj milostného vztahu. Byl o sobě přesvědčen, že se vždy dokázal ve svých dvou světech velmi dobře a pohodlně pohybovat, nechával volný průběh jejich splývání. Jednoho dne ale zjistil, že potřebuje překročit práh představ a vyzkoušet si svou temnější a poddajnou stránku v realitě. Stál teď na náměstí a čekal na svou první lekci s opravdovým Pánem.
S Pánem se potkali vlastně úplně náhodou. Při hledání, kdo by jej dokázal provést jeho submisivním světem se mu ozval jako jeden z prvních. Nejdříve se lekl, přece nebude odpovídat chlapovi, hledal přece ženu! Vlastně jej vůbec nenapadlo, že by se mu ozval muž. Po několika vyhýbavých odpovědích ale ke svému překvapení zjistil, že jeho temnější polovině vlastně muž nevadí. Domluvil si nezávaznou schůzku, oba věděli, že se chtějí nejdříve poznat.
Potkali se v kavárně. Pán byl normální postavy, s plnovousem, jen o kousek starší než on sám. Při dnešním čekání mu celé setkání v kavárně promítalo v hlavě znova a znova. Vše si pamatoval velmi ostře a jasně. Pozdravili se, sedli si proti sobě, objednali. Po krátkém úvodním slovu převzal Pán iniciativu a přešel na dotazy, které si domluvili předem. Nejdříve procházeli jednotlivé praktiky. Bylo jasné, že si Pán velmi podrobně pročetl celý jeho dotazník. U každého bodu se zastavili a Pán se zeptal na podrobnosti. Uvědomoval si, jak je před Pánem v obrovské nevýhodě. Bylo to vlastně poprvé, kdy se bavil o těchto věcech s někým poprvé upřímně a nahlas. Pán naopak velmi dobře věděl na co se ptát a co chce vědět. Během celé schůzky mu stud a nejistota probublávaly celým tělem a postupně zesilovaly.
Procházeli jednotlivé kapitoly. Bití se bál, spíš jej lákalo ponížení a služba. Pán s tím postojem úplně spokojený nebyl, bylo jasné, že hranice bolesti budou ještě muset hledat. Provazy ale lákaly oba dva, stejně jako pouta, roubíky a mnohé další. Se studem se pánovi přiznal, že jej láká nosit pás cudnosti, že dokonce jeden doma má. Pán se hned zeptal na typ a zdálo se, že byl s odpovědi spokojen. A rovnou mu oznámil, že si měl vzít pás cudnosti s sebou i do kavárny na první schůzku. Vyznělo to tak, že bez pásu cudnosti se nemá smysl s pánem příště ani scházet. Zapamatoval si to.
Bez větších průtahů došli na konec seznamu. Pán vzhlédl od svých poznámek a řekl: "Ještě je tu jedna důležitá věc, kterou bysme měli vyřešit. O svého Pána bys měl umět postarat po všech směrech. Naučit se Pána dlouze a hluboce kouřit. Co ty na to?"
Polk, věděl, že ta otázka musela přijít a vědomě se jí do té doby vyhýbal. Chvilku mu trvalo, než se sebe vysoukal: "Pane, upřímně, nevím, zda to dokážu, spíš si myslím, že na to moc nejsem. Nešlo by to vynechat?"
Pán se narovnal na židli, trochu se k němu naklonil a polohlasem odpověděl: "Mně je ale jasný, že chceš Pánovi kouřit! Jinak bys tady totiž ani nebyl. A upřímně, bez toho to ani nepůjde." A opět usedl pohodlně na židli.
Doteď si přesně pamatoval, co s ním těch pár vět udělalo. Trochu se mu rozklepaly prsty na rukou, zamrazilo jej v zádech a skoro nedýchal. Věděl, že má Pán pravdu, opravdu by tu jinak nebyl. Zmohl se ale jen na mírné pokývnutí s tichým "Ano, snad..." a sklopil zrak.
