........ Mužský orgazmus je v  toliko nežádoucí a pro ženu velice nevýhodný. Muž má být toliko v nadrženosti uveden a v ní neustále udržován. Svému muži orgazmus dovoliti jen při zvláštních příležitostech několikráte za rok. Jedině tak lze dosáhnout udržet mužské přízně, milému chování k osobě ženského pohlaví. Proto radno mužův penis do klícky zavříti a pod zámkem držeti.Uspokojení muži nedovolit. Žena naopak svých orgazmů si má  v hojném množství dopřáti ... žena se má o mužovo vzrušení  starati, svým umem , vnady tak aby mužova klícka neustále jeho tlačiti a tímto  udržovati klícku ve stavu vysoké funkčnosti. .... má li žena zdání, že funkčnost klícky  je  přes to snížena  je vhodné jednou za čas penis s klícky vyndat podráždit , ale pozor orgazmus všemi dostupnými prostředky nedovoliti, poté penis do klícky znovu dáti nedbaje na mužovo naléhání a klíče dobře schovati.....

Teď je jasné , že některé medikamenty , které se dnes prodávají jsou postaveny na základě výzkumu a testů našeho genia. Nelze nevzpomenout na nešťastný konec doc. Kratinohy.

Jeho objevy Klatin, Stavěktan a neposlední řadě Ergoval zůstali nedokončeny chemické sloučeniny byly testovány na doc. Kratinohovi, který jak známo se zabýval pokusy s konstrukcemi CB.   A jeho smrt zcela zastínla tyto pokusy, které náš genius již neměl jak dokončit.

Jako chemikovi je mi líto, že stávající výzkum pozůstalosti po českém geniovi Járu Cimrmanovi neobjevil žádný jeho ucelený článek z oblasti chemie. Ani já jsem v zaprášených ročnících Chemických listů z prvních dekád20. století nenašel žádnou práci našeho Járy, ač jsem hledal pod příjmením Cimrman i Zimmermann z důvodu známé národnostní obojakosti našeho genia. Při všeobecně známé šíři jeho aktivit se zdá neuvěřitelné, že by Jára Cimrman svou genialitou neobohatil také chemické vědy.
Přitom o jeho hlubokých chemických znalostech svědčí mnohá místa jeho dochovaných literárních děl. Někteří cimrmanovští badatelé se však domnívají, že Mistr některé své objevy, zvláště z oblasti chemie, úmyslně tajil. Byl totiž přesvědčen, že některé jeho výsledky by společnost neměla dostat do rukou, dokud pro tyto objevy nedozraje. Podle různých náznaků mělo jít například o štěpnou jadernou
reakci, LSD a vteřinové lepidlo. Poté, co se tyto poznatky dostaly k lidstvu jinou cestou, se jen potvrdily Mistrovy obavy. Jestliže tedy Jára Cimrman svůj chemický odkaz našim generacím záměrně nesvěřil, musíme stopy jeho geniality v chemii hledat jinak. Aniž bych rozvíjel hypotézy
o možných potomcích Járy Cimrmana, uvádím zajímavé zjištění, že mezi významnými chemiky je dosti časté příjmení¨psané Zimmermann nebo Zimmerman. Z jejich řady vybírám jen dvě osobnosti, kterým můžeme směle přisoudit největší míru cimrmanovské geniality a jejichž životopisná data ukazují, že právě letos bychom si je měli připomenout. 22. ledna 2016 zemřel ve věku 88 let Herbert Zimmermann,
emeritní profesor Univerzity ve Freiburgu. Na této univerzitě vedl 25 let až do svého odchodu do důchodu v roce 1993 Ústav fyzikální chemie. Svou profesní dráhu začal na Technické Univerzitě v Mnichově, titul Ph.D. získal v roce 1958 na Max-Planckově Institutu v Heidelbergu, kde se začal orientovat na obor fyzikální chemie. V roce 1963 se stal profesorem teoretické organické chemie
na Univerzitě v Mnichově a od roku 1967 působil jako profesor fyzikální chemie na Univerzitě ve Freiburgu. Byl jedním ze zakladatelů teoretické chemie v Německu, věnoval se zejména kvantové chemii a oboru mezimolekulárních interakcí. Po jeho nástupu se stala Univerzita ve Freiburgu první vysokou školou, na které se konaly pravidelné přednášky z kvantové chemie. Rozvíjel spojení spek roskopických metod s kvantově-chemickými výpočty pro studium vodíkových vazeb a volných radikálů. V roce 1983
byl oceněn Bunsenovou medailí udělovanou Německou chemickou společností a v roce 1995 mu byl Svobodnou Univerzitou v Berlíně udělen čestný doktorát. Byl vynikajícím a široce uznávaným pedagogem. Jeho plodnou vědeckou dráhu charakterizují scientometrická data z Web of Science : 542 záznamů, přes 14 tisíc citací, H-index 56. Profesor Howard E. Zimmerman, významný americký chemik, by se letos 5. července dožil devadesáti let. Narodil se v New Yorku v roce 1926, zemřel 12. 2. 2012 v Madisonu ve Wisconsinu. Během 2. světové války bojoval v Evropě jako tankový střelec americké armády.Chemiistudoval na Univerzitě v Yale a titul PhD získal v roce 1953. Následující dva roky strávil na post-doktorské stáži ve skupině profesora R. B. Wodwarda na Harvardu. Od
roku 1960 byl řádným profesorem na University of Wisconsin-Madison, kde v roce 1990 získal prestižní profesorský post (Hilldale and A. C. Cope Professor of Chemistry). Profesor Zimmerman je nazýván pionýrem organické fotochemie. V roce 1972 byl hlavním organizátorem IUPAC fotochemického symposia a později až do roku 2010 organizoval pět fotochemických symposií řady „Pacifichem“. Pro Americkou chemickou společnost připravoval kurzy organické kvantové chemie. Je nositelem mnoha ocenění například ACS James Flack Norris Award(1976), Halpern Award of the New York Academy of Sciences (1980), Senior Alexander von Humboldt Award (1988), ACS Arthur C. Cope Scholar Award (1991)
a IUPAC Porter Medal for Photochemical Research (2006). V roce 1988 byl zvolen členem National Academy of Sciences. Je autorem mnoha učebnic a přehledných článků z oboru organické kvantové chemie a fotochemie. Jeho vědecké skóre podle Web of Science je úctyhodné:438 záznamů, přes 14 tisíc citací, H-index 62. Použijeme-li stejný postup hledání stop cimrmanovské geniality, nalezneme její nositele i v jiných tvůrčích oblastech. Když se budeme držet kritéria letošních výročí,můžeme uvést jako příklad vynikajícího amerického písničkáře,hudebníka, nositele mnoha ocenění, Boba Dylana,který se letos 24. května dožil 75 let. Proč lze řadit tohoto umělce mezi geniální Cimrmany? Jeho rodné jméno je totiž Robert Allen Zimmerman.

Pet Holy

semináři Jára Cimrman - mistrova gynekologicko-sexuologická  praxe v rámci pořádané soutěže krásy Miss Embrio po vzoru genia. Zamknout se do CB a zároveň si vzít prášek na podporu libida a erekce, ale to je náš Cimrman mistr paradoxů.

příběh popsán zde   

http://forum.cudnost.cz/topic/1255/tajn … i-odplata/

Doc. Kratinoha začal svůj výzkum konstrukce CB budovat doslova na zelené louce. Zcela přirozeně si nejdříve musel vytvořit sadu kroužků a klícek  , o které by mohl svoje výzkumy opřít.

Při svém výzkumu Kratinoha často propadal skepsi. „Bojím se jediné věci,“ uvádí ve svém deníku, „zdali to, co je předmětem mého zkoumání, vůbec vejde ve známost.“ Po několikaleté cílevědomé práci se přece jen začal blížit cíli. Cimrman, celou věc komentoval: „Začal být zničehonic veselejším a veselejším. Předtím se nikdy nesmál a najednou se dokázal hlasitě smát celé hodiny. Tvrdil, že zanedlouho bude jeho výzkum u konce.“ Cimrman v té době nemohl tušit, jak krutou pravdu tato poznámka skrývá. Již za pár dní Kratinoha telefonoval Cimrmanovi. „Sdělil mi, že konečně objevil tu správnou konstrukci CB,“ píše dále ve svých poznámkách Cimrman. „Bylo mu však dosti špatně rozumět, neboť se celou dobu silně smál. Ještě nikdy předtím se nesmál tak silně jako teď.“ Než však Cimrman stačil dorazit do badatelova bytu, postihla Kratinohu již zmíněná tragédie. Záhada smrti, při níž zdemoloval veškeré zařízení bytu, otloukl stěny a jež mu zanechala úsměv i v posmrtné křeči, se pitvou brzy vysvětlila. Doc. Kratinoha se do slova a do písmene umlátil svojí nadržeností. Neboť jeho semené váčky vykazovali značnou přeplněnost. Princip nové konstrukce  si s sebou odnesl do hrobu a stal se tak dosud jediným člověkem, který v tomto směru dosáhl poznání. Zaplatil však za to cenu nejvyšší.

Cimrman, který se po Kratinově smrti snažil rekonstruovat jeho badatelský postup, daleko nedošel.My ,ale nemusíme být smutní stačí jen sledovat toto forum a možná se i tento zázrak na cudnosti časem ukáže. Do té doby doporučuji užívat Cimrmanův lék proti trudomyslnosti.

Jo a náhradní nouzový klíč sebou prej nedostanu.  To by prý hrálo spustit se s nějakou vodačkou.A prý už to neokecám.

Má školní brašničko s pásem cudnosti dřevěným,
s tebou jsem chodíval zeleným osením.

V tobě jsem nosíval většino jedničky
k radosti tatíčka, k radosti matičky.

Učitel Voříšek dávno již pod drnem
choulí se v hrobečku v kabátku chatrném.

Má školní brašničko s pásem cudnosti dřevěným,
jak se ti, Voříšku, jak se ti odměním?

Vše, co jsem nosíval, předám teď národu,
nové pásy cudnosti  vydám teď do foru.

Takže se z auta stává tak trochu stálé mučení.

Ano je to taková bariéra proti nevěře. I kdybych chtěl uklouznout tak ani vlastně nemohu.  a