Téma: Úschova klíčku
Manželka byla nedávno s kamarádkou na dovolené a před odjezdem velmi litovala, že mě musí kvůli mé pracovní cestě odemknout. Po návratu z pracovní cesty jsem si ve středu večer nasadil klícku, druhý den odeslal klíč manželce poštou (do vlastních rukou) a jako odesílatele jsem uvedl její firmu. Pokud by si klíč nevyzvedla, přijde zpět po 15 dnech na adresu její firmy, takže se k němu sám nedostanu.
Poslal jsem manželce o tom zprávu, abych jí udělal radost a prý se mi to povedlo :-)
Náhradní klíček jsem po ruce neměl, manželka jej kdysi někde zahrabala na zahradě.
V pátek mi ráno pošťačka (mimochodem velmi pohledná mladá paní) s lítostí oznámila, že mi dopis nemůže předat a mě to v tu chvilku taky přišlo líto...
Manželka přijela až v sobotu odpoledne, kdy byla pošta zavřená. Tvrdila mi, že už si ani nepamatuje, kde klíč schovala a tak jsem ji mohl večer jen orálně uspokojit. Jenže v pondělí neměla čas na poštu zajít a dnes se jí zase nechtělo. Musím říct, že pocit bezmoci je mnohem intenzivnější, než když vidím klíček viset na jejím krku.
Dnes ráno, když jsem ji směl uspokojit, mi ve své blaženosti řekla: "Víš co, já ti teď sundám klícku a dovolím ti, aby ses udělal." Nadskočil jsem radostí, že vyhrabala náhradní klíč, nebo byla na poště. Po pár vteřinách mi ale vpálila: "No jo, já zapomněla, že je klíč na poště, tak to máš smůlu!"
A podobných poznámek bylo během dne víc, evidentně ji to baví a hned tak to asi neskončí :-)
Ale 99 dní zní strašně.. jaké to bylo? 
... 28?! netuším co to s člověkem musí udělat! 
