Výchova vzorného "muže" (Stránka 1 z 3)

Vzrusilo me to

Todle muselo vzrušit asi každýho kdo to četl.

Super. Díky.

Výchova vzorného „muže“ II.

Čas, zbývající do neděle, se nekonečně vlekl. Pavel si každý den kladl otázku, zda je pro Alici dost dobrý, jestli bude schopen splnit její představy a vůbec, jak „službu“ u ní zvládne. Ta žena byla evidentně hodně náročná a nebude snadné v takové situaci obstát. Na druhou stranu se nebylo příliš nad čím rozhodovat, mamka mu dala nepřímo, ale jasně najevo, že očekává jeho souhlas. Také věděl, že by ho v případě odmítnutí byla schopna poslat do převýchovného ústavu, kde vládnou přísné sadistky a panuje krutý režim, tam skončit rozhodně nechtěl.

Konečně zde bylo nedělní ráno. Ten den si dal Pavel opravdu záležet. Jakmile vstal z postele, začal spolu s otcem vzorně připravovat byt na vzácnou návštěvu a do toho museli stihnout uvařit opravdu chutný oběd, protože, jak se mamka zmínila, Alice byla velmi znalá gurmánka, která si potrpěla na kvalitní a neotřelé jídlo. Když měli vše nachystáno, strávil ještě asi půl hodiny v koupelně, kde se dokonale oholil a upravil, výjiměčně použil i trochu makeupu.  Matka pak ještě dohlédla, aby se vhodně oblékl a zdůraznila, že Alice nemá ráda sebevědomé a smělé muže, proto spolu vybrali nějaké prádlo mírně v dámském stylu, v němž na ní udělá ideální dojem.

Krátce po 12.hodině zazněl zvonek, matka Pavla vybídla, ať uvede návštěvu. Samou trémou rozklepaný otevřel dveře, pozdravil Paní Alici, která v reakci jen lehce pokývla hlavou a neznatelně se na něj usmála. Zavedl ji do předsíně a pomohl sundat kabát. Dnes mu to šlo o poznání lépe, protože si od Kláry půjčil pantofle na vysokém podpatku, tudíž se nemusel vypínat na špičky jako minule a navíc si celou uvítací ceremonii, když byl doma sám po zbytek týdne denně nacvičoval. Když kabát odložil na věšák, Alice před něj natáhla svoji pravou nohu a gestem ruky ho vybídla, ať jí přezuje. Nenechal se zaskočit, byl zvyklý takto obsluhovat mamku i sestru, takže pohotově poklekl k jejím nohám a obratně ji stáhl nejdříve pravou a pak i levou luxusní lodičku z černé hladké kůže. Ještě než se natáhl pro připravené nové pantofle, které matka za tímto účelem pořídila, ucítil  příjemnou a nesmírně omamnou vůni čistých dámských nožek slušivě navléknutých do vkusných silonek tělové barvy vzadu se švem. Alice si tohoto zájmu všimla a svižně nadzvedla pravou nohu nártem před Pavlovo ústa a ten jasně pochopil, že je to výzva k políbení. Předklonil se a dotkl se svými rty připravenými k polibku nártu a nohu své možná nastávající Paní vášnivě avšak krátce políbil, přitom ještě stačil znovu nasát tentokrát mnohem intenzívnější vůni její nožky, až se mu z toho zatočila hlava, pak již jen nazul Alici připravené pantofle a zavedl jí do pokoje, kde již čekala matka.

„Kde jste tak dlouho děti“ zasmála se nahlas a šibalsky mrkla na Alici. „Můžeš podávat“ vybídla matka Pavla, který se jen otočil ve dveřích a zamířil si to do kuchyně, kde ještě otec zdobil jídla již připravená na talíři a vařil kávu. Klára se celé akce neúčastnila, raději se věnovala učení a otcova přítomnost rovněž nebyla žádoucí, jak s oblibou říkala matka, jeho místo bylo v kuchyni, nebo v garáži. Pavel dámám nejdříve přinesl kávu a pak se otočil ještě jednou, aby se vrátil i s tácem, kde byly tři porce vkusně připraveného oběda. Matka popřála dobrou chuť a všichni se pustili do jídla, po pár soustech se Alice uznale podívala na matku a ta pokynula bradou směrem k Pavlovi. „Jestli i  v ostatních věcech budeš tak dobrý jako ve vaření, pak bych s tebou mohla být spokojená“ a obě dámy se srdečně zasmály. „ To je otcova škola, jak Pavlík vaří a otec je zase moje škola, co mi to dalo po svatbě práce, než jsem ho trochu vycepovala a pořád je ještě co zdokonalovat. Žena má být náročná a přísná, ale na druhou stranu se snažím být i spravedlivá“ Postupně všichni dojedli, upili trochu kávy a matka zazvonila stříbrným zvonkem ležícím na stolku. V zápětí se ve dveřích objevil otec, ještě stále v kuchyňské zástěře, ani mu nemusela nic říkat. Tiše sklidil nádobí ze stolu, zeptal se, zda něco nepotřebují a opět zmizel v kuchyni. Alice jen směrem k matce uznale pokývala hlavou, ta však dělala, jakoby si toho ani nevšimla. Po chvíli mlčení matka prohodila, „Nechám Vás tady o samotě, ať si můžete nerušeně promluvit. Kdyby něco, jsem v pracovně, mám teď plno práce s účetní uzávěrkou, tak si beru práci i domů“ a s těmi slovy je opustila. Když byli konečně sami, vzala Alice Pavlovo dlaně přes stůl do svých rukou a všimla si, že se celý chvěje. Pavel na ni zkusil pohlédnout, ale vždy rychle sklopil zrak dolů. Nebyl schopen se jí dívat déle do očí, navíc byl rudý až za ušima. „Nemusíš se mě bát, Pavle. Já tě neukousnu, cítím, jak se celý klepeš“. A pevněji stiskla jeho drobné  dlaně ve svých. Seděli takto naproti sobě mlčky asi pět minut a fyzicky vnímali svojí přítomnost, Pavel cítil, jak se mu z jejích rukou rozlévá do těla zvláštní, dosud nepoznaný klid a důvěra v tuto ženu a zároveň ohromné podrobení se její autoritě a intuitivně cítil, že když jí bude bezvýhradně poslouchat a respektovat, nic špatného se mu nemůže přihodit. Alice své sevření povolila a pravou rukou přizvedla jeho bradu výš, aby jí pohlédl do očí. Tentokrát již Pavel pohledem neuhnul a s důvěrou si prohlížel krásnou tvář Paní Alice. Usmála se na něj. „Co říkáš na mojí nabídku našeho vztahu? Samozřejmě chci, abys nejdříve dokončil školu, což bude co nevidět a do té doby bych ráda slyšela tvé vyjádření. Mamka ti asi už o mně něco řekla, ale ráda bych se ti představila sama. Asi víš, že jsem pracovně hodně vytížená. Domů se ve všední den vracím běžně až večer a během víkendů navštěvuji často různé rauty, semináře, nebo jsem služebně v zahraničí, ale mám také nějaký citový život a určité fyzické potřeby, které již nechci dále zanedbávat, rovněž potřebuji doma šikovnou hospodyni, která se mi bude starat o dům a zahradu. Kromě toho“ Zde se na Pavla upřeně zadívala „Chtěla bych také rodinu a na to, jak jistě víš, musí být dva. Přiznám se, že jsem přísná a nechci dělat kompromisy, vyžaduji bezvýhradnou poslušnost a respekt, kromě toho zůstaneš i nadále až na velmi vzácné výjimky trvale uzamčen, jinak si nemohu být jista, že se budeš vyvíjet požadovaným směrem. Také počítej s tím, že chci, aby ses i nadále vzdělával v nejrůznějších směrech a byl tak pro mé potřeby i potřeby rodiny co nejužitečnější. Jednoduše s tebou mám velké plány a rozhodně na tebe budu klást náročné požadavky, na druhou stranu tě perfektně zabezpečím  a budeš mít jistotu, že nezdegeneruješ, jak by tě to mohlo čekat u jiné ženy. Chci, aby sis to důkladně promyslel, čas máš do maturity. Je tu ještě jedna věc, o které chci, abys věděl, před lety jsem měla manžela, zpočátku se vztah vyvíjel slibně, ale postupně neudržel krok s mými nároky a od určité úrovně poslušnosti se již nebyl schopen dále posouvat. Myslím, že byl líný a nebo mě dostatečně nemiloval. Prodala jsem ho jedné své známé, která se specializuje na tyhle beznadějné případy, možná také víš, že nově tohle naše legislativa umožňuje. Velmi nerada bych takto naložila i s tebou, už kvůli tvé matce, se kterou mě pojí dlouholeté přátelství, ale záleží především na tobě. Pavel ji po celou dobu jejího monologu „visel“ na rtech a hltal každé slovo, což jí očividně lichotilo. Když domluvila, jen ho opětovně vyzvala, ať se zodpovědně rozhodne, jelikož času má dost a volba je to zcela zásadní, pokud však bude souhlasit, odveze si ho rovnou po maturitě k sobě domů, kde mu začne zcela nový život. Pavel jen přikyvoval, ale jinak nebyl schopen slova. V duchu byl však již pevně rozhodnut pro život s Alicí. Ta se mezitím zvedla se slovy, že toho má ten den ještě hodně a bude muset jít, skočila se ještě do pracovny rozloučit s jeho matkou a pak si to zamířila ke dveřím bytu, kde již netrpělivě postával Pavel, aby ji galantně pomohl do kabátu a nazul lodičky. Znovu vnímal tu omamnou vůni ženských nohou, vzápětí však ucítil, jak dole i přes nasazenou klícku vytéká, naštěstí si vzal ráno slipovou vložku. Ještě než dokončil obouvání, tak se neubránil tomu, aby ji obě nožky políbil. Na Alici to evidentně udělalo dojem a těsně před odchodem prohlásila. „Líbí se mi, že víš, jak se chovat k Paní, tvá mamka tě dobře vychovala a já doufám, že v tomto budu moci pokračovat a dostat tě na vyšší level, ale to rozhodnutí je nyní na tobě, važ dobře. A s těmi slovy za sebou zavřela dveře.

Pavla najednou zalila zdrcující vlna smutku, kterou si z počátku nedovedl nijak vysvětlit, vždyť s ní hovořil v podstatě první den a najednou měl dojem, jakoby s jejím odchodem ztratil jeho život jakýkoliv smysl. Teprve nyní si musel upřímně přiznat, že si nedovede představit život bez ní. Pomalu, ale jistě mu začalo docházet, že je do Alice beznadějně zamilovaný a je připraven učinit vše, aby byla šťastná, dokonce i představa výprasků, které jsou v současných vztazích jakýmsi nepsaným standartem, pro něj najednou nebyla nepřijatelná.

Ještě ten den se mamce svěřil se svými city k Alici, ta jen spokojeně pokyvovala hlavou, nakonec vzala Pavla za ruce, posadila si ho na klín, jako když byl malý a začala sním mluvit jako nikdy před tím. Postupně, pomalu, aby nic nezůstalo nepochopeno mu začala vysvětlovat, jak to chodí mezi muži a ženami a především, jak by to chodit mělo, aby byli oba ve vztahu spokojeni. Především Pavla nabádala, k poslušnosti a pokoře před Alicí. „ Znám ji už dlouho a vím, že je to skvělá žena s kterou, když jí budeš bez výhrad poslouchat a následovat, budeš neskonale šťastný, ale musíš na sobě neustále pracovat a čas od času jí překvapit nějakou novou službou nebo nápadem. Rozhodně však počítej s tím, že ti bude neustále zvyšovat laťku a zejména na počátku manželství budou nezbytné i fyzické tresty, než se někam posuneš, ale na to si zvykne většina mužů a dokonce jim to pak i někdy chybí, ale jak znám Alici, tak předpokládám, že tyhle metody nikdy nevyřadí ze svého výchovného repertoáru.“

Byl neskonale rád, že si mohl s mamkou o Alici takto otevřeně promluvit a když šel večer spát, usínal s přesvědčením, že udělá naprosto vše pro to, aby jí byl hoden a nikdy ji nezklamal. Nyní však byla na řadě škola, která se blížila k závěru a spolu s tím se blížilo i vysněné manželství a Alice určitě bude chtít vidět jeho vysvědčení, nesnesl představu, že by neodmaturoval s vyznamenáním, co by si o něm jeho nastávající pomyslela, zvlášť když většina předmětů je zaměřena  na nejrůznější domácí činnosti a na péči o tělesné a duševní blaho Ženy.

Krása, úžasně se to čte..prosím o další pokračování.
Flyboy

Jen piš! Určitě si nejen já rád přečtu pokračování (mn.č. )

To se mi také líbí, piš dál.

Jsem zvědav na další vývoj. Zatím moc pěkné, vzrušující.

Díky. To docela zavazuje
Jinak, možností dalšího vývoje je samozřejmě skutečně hodně, nicméně já mám scénář v hlavních konturách již pevně daný, v podstatě z mého pohledu jediný možný a správný, ale v detailech si s příběhem mohu různě pohrávat a to mě na tom baví

Jen pokračuj. Baví mě to, jak to vše nevinně začíná a pokračování bude napínavé.
Myslím, že teď to bude ještě peprnější a začne příběh mít ten správně očekávaný vývoj, jak bude pokračovat společné soužití. Už se moc na Alici těším, jak se rozvine ve zkušenostech a bude Pavla vychovávat k obrazu svému.

Výchova vzorného „muže“ IV.
Na parkovišti před budovou školy již stáli jeho rodiče i s Alicí. Zamířil si to rovnou k nim. „Tak co, nepochlubíš se?“ Zeptala se s úsměvem matka, ale Pavel jen tiše podal vysvědčení Alici, která s potěšením dokument převzala a následně hlasitě komentovala hodnocení z jednotlivých předmětů a uznale pokyvovala hlavou. Nakonec Pavla přátelsky poplácala po tváři a matka prohlásila. „Takže střední školu by měl za sebou, nyní ho čeká vysoká škola u tebe“  A obě dámy se hlasitě zasmály. „A tady ještě jedna důležitá maličkost“ Prohlásila matka a podala Alici růžovou obálku a přitom na ní  podezřele mrkla. Pavel chvíli přemýšlel, co asi tak mohlo být obsahem, nakonec usoudil, že snad jedině klíčky od pásu, které matka střežila jako oko v hlavě. Pak již jen otec s Pavlem přenesli synovo věci do auta k Alici a rozloučili se.
Alice se svižně odpíchla od obrubníku a vyrazila ven z parkoviště. Oproti jeho matce byl její styl jízdy mnohem agresivnější. V prázdnějších ulicích dokonce opakovaně  překročila povolenou rychlost. Již jen z toho Pavel pochopil, že má před sebou rozhodnou a cílevědomou ženu, která ví co chce a nebojí se riskovat. Když projížděli klidnější částí města, položila mu pravou ruku na jeho levé stehno a pomalu avšak se silným stiskem projížděla od třísla ke koleni. Nakonec prohlásila. „Tedy svaly nic moc. Budeš na sobě muset trochu zapracovat. Služba na zahradě ti rozhodně neuškodí.“ Mezitím Pavel pochopil, že je zle. Poluce se dostavila takřka okamžitě. Lehce škubl tělem dopředu a mírně stáhl tvář ve slastném úšklebku. Tohle se zkrátka nedalo zakrýt. Alice se sice usmála, přesto pak prohodila „Tohle se naučíš ovládat a tvá ejakulace bude vždy a výhradně pod mou kontrolou. Rozuměl?“ Pavel celý rudý a neschopen slova je kývnul hlavou. „Pavlí, na něco jsem se tě ptala, pochopil jsi mě? Tohle se mi vážně nelíbilo! Celý tvůj pohlavní život od tohoto okamžiku budu ovládat pouze já a teď mi odpověz, zda jsi to dostatečně pochopil.“ „Ano, Paní. Pochopil.“ Špitl Pavel a zrudl ještě víc. „Správně, tak se mi to líbí. Odpovídat budeš celou větou, ale to se časem poddá – pomohu ti.“ Mezitím dorazili do rezidenční čtvrti na okraji města, kde měla Alice svojí vilu. Brána se automaticky odsunula z vjezdu a auto zaparkovalo  před domem. Byla to moderní dvoupodlažní stavba v béžové barvě, střední velikosti s plochou střechou. Okénka u paty domu dávala tušit, že dům je rovněž podsklepený. Vila byla obklopena velikou zahradou obehnanou vysokým živým plotem a z vnější strany zdobným plotem z oceli více jak dvoumetrové výšky. „Tak vystupovat.“ Zavelela Alice a dálkovým ovladačem odemkla vchodové dveře. Pavel pochopil povel dostatečně jasně, obratem vystoupil a z kufru vyndal obě své tašky, pod jejichž tíhou se mu podlamovala kolena. Jednu by ještě zvládl, ale obě najednou už jeho nohy nedaly. Alice se zamračila a větší z tašek mu vzala z ruky a zároveň s ní vstoupila do domu jako první. Pavel nedokázal pochopit, jak se mohla s takovou lehkostí chopit tašky, kterou on před tím sotva zvedl ze země, ale mezitím už Alice spustila „Zdá se ti galantní, aby se tvá  Paní dřela s těžkým zavazadlem? Vidím, že mě čeká ještě spousta práce“ Pavel nevěděl jak zareagovat, tak raději samým studem mlčel. „Za mnou.“ Zavelela a ukázala směrem do temné předsíně ve předu. „Přezuješ se až později“. Prošli dlouhou potemnělou chodbou na jejímž konci se vypínalo točité schodiště vedoucí do patra, když dorazili nahoru, vydali se opačným směrem až téměř nakonec další chodby ukončené vstupem na rozlehlý balkon situovaný na jižní stranu. Těsně před koncem chodby byly dva protilehlé pokoje. Ten vpravo byla prostorná sluncem zalitá ložnice Paní. Alice ho vyzvala, ať se zuje, protože v botech se v jejím domě do pokojů vstupovat zásadně nesmělo – byla až úzkostlivě čistotná. „ Tak tady je moje království“ A s těmito slovy zavedla Pavla k sobě. Samotná ložnice byla velice vkusně a zřejmě i nákladně zařízena. Na čistě bílých stěnách visely dva obrazy s jakýmsi abstraktním uměním. Manželské letiště bylo na středu místnosti , ale přiražené k protilehlé zdi, než byl vstup. Stěna nalevo byla zcela vyplněna okny situovanými na jih a v pravo dlouhá vestavěná skříň přes celou stěnu. Ještě nutno dodat, že na stěně vpravo od  dveří byly vysoké žebřiny z jasanového dřeva a vedle nich úzká stejně vysoká skříň bílé barvy. Vše vypadalo na prvotřídní kvalitu a především rozlehlá postel z masivního dřeva přímo vybízela k milování s touto atraktivní ženou. Jinak zde nebyly žádné cetky ani jiné zbytečnosti. Pavel uznale pokýval hlavou a pochválil Paní, jak má ložnici vkusně zařízenou. „A teď se podíváme k tobě, je to jen přes chodbu a vykročila jako první.“ Pavel jí v těsném závěsu následoval. Jeho pokojík byl skutečně naproti ložnici Alice, takže ho bude mít kdykoliv po ruce, až bude něco potřebovat. To mu zalichotilo. Když vstoupili dovnitř, nechala ho chvíli rozkoukat. Pokoj byl asi poloviční ve srovnání s ložnicí, ale pro jeho skromné potřeby zcela dostatečný. Po jedné straně vestavěná skříň, na opačné straně psací stůl i se židlí a na stěně za postelí okno směrem na východ. Pavlovi se pokojík líbil, především ho těšilo, že ho zařizovala sama Alice a vše bylo dle jejího vkusu. Poděkoval Paní za krásné ubytování, ale ta se jen lehce usmála a učinila úkrok levou nohou dozadu, vzápětí ukazováčkem namířila na svojí pravou nohu. Pavel chvíli nechápavě hleděl na učiněné gesto, zatímco Alice mírně nadzvedla obočí, teprve v ten okamžik pochopil, co se po něm žádá. Bleskurychle zaklekl před ní a dlouze ji políbil  nastavenou nohu. Opět ucítil tu podmanivou vůni, po které se mu tolik stýskalo. Vůni jeho krásné, inteligentní, úspěšné a sebevědomé Bohyně, které má nyní to štěstí patřit, jako by byl pouhou věcí sloužící k rozmarům své majitelky. Nevěděl, jak dlouho nasával onu božskou vůni, když k němu odněkud ze shora, z nekonečné dálky ostře proniklo „Dost, to by snad stačilo! Teď si projdeme dům“ Připadal si jak vytržený uprostřed noci z překrásného snu. Chvíli trvalo, než se zorientoval. Opět se napřímil a jen hlesl „Omlouvám se Paní“ To však již Alice mířila ven na chodbu a gestem ruky mu naznačila, aby ji následoval, což ochotně učinil jako její pejsek.

Postupně spolu prošli celý dům, přičemž mu sdělovala, jaké budou od zítřka jeho povinnosti. Nakonec zamířili i do zahrady, která byla v celkem zanedbaném stavu a již netrpělivě čekala na svého zahradníka, který se zhostí její údržby. Všude na něj čekala spousta práce, jak v domě, tak především v zahradě a podle toho jak se Alice nechala slyšet, bude jistě velmi přísná na kvalitu odvedené práce. Poté, co opustili zahradu a vrátili se zpět do domu, prohlásila Alice, že mu ještě ukáže sklep, kde bude mít naopak práci ona a záhadně se na něj usmála. Pavel nic netušíc se vydal po schodech dolů za ní. Když Alice otevřela těžké ocelové dveře následována Pavlem a rozsvítila, protože v suterénu bylo jen slabé tlumené světlo dopadající dovnitř malými zaprášenými okénky ze silnostěnného skla, se Pavel zarazil již u vstupu a užasle koukal na vnitřní vybavení. „ Jen pojď dál, tohle je nejdůležitější místnost v domě určující i  tvůj další vývoj, říkám tomu tělocvična.“  Uprostřed byl ze stropu pověšený velký boxovací pytel a podél stěn rozmístěny nejrůznější posilovací stroje a gymnastické vybavení. Na protilehlé stěně byl instalován dřevěný kříž ve tvaru „X“ s masivními pouty a vedle něj  tělocvičná koza s pouty na všech čtyřech nohách a před ní u stěny vysoká tmavá skříň. Alice zavedla Pavla až před skříň a ještě než ji otevřela, povídá mu “ Nic z toho, co teď uvidíš, nepoužívám bezdůvodně.“ Následně otevřela obě křídla a před Pavlem se objevily nejrůznější mučící nástroje. Od bičíků, rákosek, důtek,  plácaček, přes masky, roubíky, pouta, provaz, až po velký umělý penis na koženém postroji. Matka Pavla připravovala na to, že Alice bude používat fyzické tresty, ale najivně si myslel, že to bude mít průběh jako u nich doma, kdy byl otec povětšinou bit za zavřenými dveřmi v ložnici a pokud dobře věděl, měla doma všehovšudy dva bičíky, rákosku a jednu plácačku. I on sám občas dostával výprask, ale vždy jen plácačkou, zatímco na otce brala matka nejčastěji rákosku. Tohle mu však vyrazilo dech a  představu, že něco z toho použije na něj, zmírňovalo jen pomyšlení, že to bude Alice, jež ho bude trestat a z jejích rukou byl odhodlán přijmout jakýkoliv trest. Paní ho vyzvala, ať se posadí na švédskou bednu a sama se postavila před něj. Když takto stanuli tváří v tvář, povídá mu. „Pavle, chci s tebou hned od začátku jednat na rovinu, že jsem náročná a nehodlám slevit ze svých představ o ideálním manželovi, jsem ti již řekla, stejně tak jsem požádala tvoji matku, aby tě připravila na to, že ráda používám ve výchově fyzické tresty a stejně tak víš, že po většinu doby našeho vztahu budeš i nadále dole uzamčen.“ A přitom se zvednutým kolenem dotkla jeho rozkroku. „Nepotřebuji žádného bujného samce. Miluji od partnera orál a stejně tak mám ráda, když si chlapa mohu vzít jako děvku a udělat mu to do zadku umělákem. Pokud však budu mít občas chuť užít si klasického tvrdého sexu se skutečným mužem, tak i to musíš být připraven akceptovat a přiznám se, že to čas od času potřebuji. Chci, abys tohle všechno věděl, než se mnou vstoupíš do manželství. Další z věcí , které chci, abys akceptoval, je podpis dohody, kde se vzdáváš svéprávnosti ve prospěch manželky, což bude i součástí naší předmanželské smlouvy. V dnešní době se jedná u mladších párů o poměrně běžné opatření, určitě jsi o tom již slyšel. Nerada bych svatbu zbytečně odkládala, myslím, že termín za týden je ideální, alespoň během té doby připravím veškeré formality a také se blíže poznáme.“ Pavel byl ještě poněkud zaskočen z toho, co před chvílí viděl a také slyšel, ale při zmínce o svatbě s jeho vysněnou Bohyní z něj veškeré obavy rázem spadly. Stejně ho mrzelo, když mu Alice řekla, že ke skutečnému sexu bude mít jiného muže, ale i tak, vědomí, že vedle ní může prožít život, pro něj bylo dostatečnou satisfakcí. „A teď pojď nahoru, probereme tvoje nové povinnosti“ S těmi slovy se zvedla a následována svým nastávajícím se přesunuli do kuchyně v přízemí domu. „ Nejdřív mi nalij víno, tamhle z vinotéky.“ A ukázala dlouhým pěstěným prstem na chladící box zavěšený na stěně. „Ty si můžeš nalít džus, nebo minerálku, jsou v lednici. Nechci u tebe vidět alkohol, kávu, nebo tabák – nikdy, rozumíš?“ „Ano, Paní.“ Hlesl tiše. Když se posadili proti sobě ke stolu, podala mu sešit s perem a vyzvala, ať si nyní vše pečlivě zapisuje, nerada by mu to později opakovala.

Alice mu nadiktovala nekonečně dlouhý seznam nejrůznějších často složitých pravidel, povinností, ale také práv, aby si prý nepřipadal jako otrokツ.  Soupis vyšel na pět kompletně popsaných stran, navíc mu bylo řečeno, že se bude postupně aktualizovat, takže časem bude sešit popsaný celý. „Máš tři dny na to, aby ses vše bezvadně naučil, poté si tě vyzkouším. Každopádně se tímto budeš řídit od tohoto okamžiku. Malá pochybení ti prozatím odpustím, ale od svatby budeš fungovat  v ostrém režimu a každé selhání spravedlivě odměním.“ A ledově se přitom na Pavla usmála.

„Pavlí, a teď by ses mi mohl ukázat - celý, co myslíš? Svlékni se!“  „Pavel zrozpačitěl a začal se ohlížet, jakoby s nimi v domě mohl ještě někdo být. „Neboj, jsme tu sami, ale i kdybych tu měla třeba návštěvu, naučíš se plnit mé příkazy za všech okolností. Rozuměl?“ „Ano, Paní“ A počal se bázlivě svlékat, Když odložil i své slipy, Alice jen prohodila. „Nojo, plasťák. Dostaneš kovový a s čipem, chci mít jistotu“ Na to vstala, přistoupila k Pavlovi a začala si ho zblízka prohlížet. Byl sice o hlavu menší než Ona, ale postavu neměl vůbec špatnou. Bílá, hladká kůže bez zbytečného ochlupení, v podpaží i rozkroku hladce depilován. Dobře ho matka vedla. Páteř měl vzpřímenou a břicho ploché, žádný pupek, dokonce i prsa měl skoro jako chlap, žádné vytahané kozy jako její bývalý. Brr, až se otřásla odporem, když si na něj vzpomněla. Kdepak asi skončil? Potom, co ho prodala té sadistce. No co, měla s ním podepsanou smlouvu, právně bylo vše v pořádku a jen tak zabít ho ta žena nesmí, tak se mu snad nic hrozného nestalo. Přesto měla pochybnosti. O Pavla však rozhodně přijít nechce, za žádnou cenu, ten kluk se jí líbil až moc. Obcházela jeho postavu kolem dokola a podrobně prohlížela každý detail jeho těla. Dokonce mu roztáhla i půlky a prohlédla z vnějšku konečník. „Hezký, Pavlí, ale budeš muset pravidelně dilatovat silikonovým kuželem a vezmeš si ho již dnes na noc. Chci tě mít brzy připraveného, než si na tebe vezmu svůj oblíbený postroj, nerada bych ti ublížila. Nakonec se zaměřila na jeho penis, byl sice uzamknutý v průhledném plastu , ale i tak se zdálo, že by mohl být symetrický a rovný, takový se jí vždy líbil. Nakonec vzala do ruky jeho varlata a zevrubně prohlížela depilovaný šourek, náhle mu v něm zaškubalo a na ruku jí vytekly dvě velké slzy spermatu. Pavel, který nevěděl jak reagovat, raději mlčel, jakoby se nic nestalo. „Jak je to dlouho, co jsem ti řekla, že tvojí ejakulaci budu ovládat výhradně já? „Několik hodin, Paní.“ „A ty už jsi zapomněl?“ „Nemohl jsem to ovládnout“ Zvedla potřísněnou ruku k jeho ústům „Očistit“ Pavel raději ochotně všechno semeno z prstů olízal. „Pavlí, nauč se to ovládat, přijde doba, kdy za to budeš trestán.“ Pokračovala dál v prohlídce jeho genitálií. „Byl už jsi někdy s nějakou ženou?“ A tázavě se mu podívala do očí. „Nebyl, Paní. Mamka mě uzamkla již ve dvanácti letech a klíček měla vždy dobře schovaný.“ „To je dobře. Vždy jsem chtěla panice, který nepoznal jinou ženu, jen tak si pro mě čistý a neposkvrněný, jen tak mi můžeš dát to, co chci.“ A významně na něj pohlédla.

Opět nezklamalo, ba naopak! Jen tak dál! Na takovou literaturu si rád udělám čas.

zsovin : ptát se dvě hodiny po uveřejnění dílu je krapet nemístné, nemyslíš? Ale třeba to byla nadsázka nebo jistá forma chvály spojená s nedočkavostí, kterou jsem nepochopil

Tak tak, cte se to uzasne, nedockavost je pochopotelna a pochazi z dychtivosti. Na druhou stranu je potreba pochopit, ze na neco tak peknwho a ctiveho je potreba urcity cas. Bylanby skoda abychom autora nastvali a uz si nic neprecetli. Trpelive vyhlizim dalsi krasne cteni. Uzasne!!!