1

Téma: Pokus, co nevyšel

Zdravím,

rád bych se zeptal jestli tu je někdo, kdo má rád klícky ale partnerka na to není, zkusil to s ní a nevyšlo to.
Já klícky v oblibě mám a již několik jsem si jich pořídil, no a s přítelkyní bych to rád zkusil,ale co když to nevyjde, je možný se vrátit zpět do (vanilkového) stavu?
Jsem velmi rád submisivní a když jsem to zkusil, tak v posteli to bylo super, ale jak jsem měl plnit nějaké věci co si vymyslela ( a byly to jen maličkosti) i když pravidelné, tak se mi to už dělat nechtělo a nějak to vyšumnělo a jelikož přítelkyně není dominantní, tak toho ráda nechala a ani jí to nevadilo.
No a co se týká klícky, tak z toho mám obavu, protože se mi nechce nosit jen proto že ji mám bez nějakého  dráždění a spolupráce partnerky. A představa, že se ji do sexu moc nechce (cca 3 x za měsíc) a já si nebudu moct ulevit by mě silně frustrovala a to né zrovna vzrušivě.
Tak váhám jestli to s ní zkusit. Jo a s touto myšlenkou se zabývám jíž pár let.
Takže jestli mi někdo poradí jestli existuje cesta zpět, tak budu velmi rád.
Díky.

2

Re: Pokus, co nevyšel

Myslím, že cesta zpátky není. Nebude to úplně na sebevraždu, ale budeš žít s pocitem, že už jsi zkusil něco lepšího (co ti dávalo víc, měl jsi to rád, dělalo ti to dobře), ale že už je to pryč.

Zkus partnerku přesvědčit, ale nechoď na to nijak zprudka. Nevyžaduje přímo jenom soulož nebo ani není vzrušivá, na orgasmy, na lízání a tak? My osobně máme souloží pomálu, ale ostatního sexu velice dost. A oběma nám to tak vyhovuje, hlavně proto, že mně je odpíráno a ten ostatní sex směřuje k uspokojování mé přítelkyně. Tak to se jí samozřejmě líbí a o tom to hlavně je. Ne jen o nějakých klíckách.

3

Re: Pokus, co nevyšel

Sice jsme si (i když přerušovaně) s klíckami hráli několik let, tak nejspíš spadám do kategorie, že to nevyšlo. Partnerka na klícky ani nic podobného není, dělala to jen kvůli mě, takže to nemělo tu správnou jiskru.
Kouknul jsem do Zamčeného deníky a zjistil jsem, že zrovna včera to byl rok, co jsme si začali hrát naposledy. Tehdy jsme zamkli na hodně, hodně dlouhou dobu. Teda, on nebyl plán zamknout na dlouho, to jen že ten partnerky nezájem to tak protáhnul. Až do půlky července letošního roku. Pro někoho splněný sen, ale bez té interakce to nebylo ono.

Já bych to připodobni k jakékoliv jiné párové aktivitě. Pokud ty miluješ lyžování a ona ne, tak s tebou možná někdy pojede na hory, ale bavit jí to nebude a podporovat to také nebude. S klíckama je to stejné.

4

Re: Pokus, co nevyšel

U nás to bylo nemlich to samé... Klícky mám dvě, zamykal jsem se sám. Maximum jsou dva dny, třetí noc jsem nedal. Jsem v sexu hodně submisívní, ale protože jsem to asi silně tlačil, bylo to vyloženě kontraproduktivní... Klíčnici to musí bavit, jinak je to o ničem... Máme tři děti a pomalu sex odpískávám...

5

Re: Pokus, co nevyšel

Děkuji za reakce a zkusím na to trochu reagovat.

Začnu u Vojty: já s tím pořád bojuji jestli ji do toho nějak dostat, sice bych rád proto už jsem začal trochu ji směřovat do lehce dominantní role a mimo postel jsem z toho ten vzrušivý pocit moc neměl. Třeba jsme na to šli špatně a nebo to chce čas než se do toho trochu dostane a hlavně si to musí v hlavě trochu srovnat a zkusit se s tím smířit no a pokud ne, tak zůstane dál vanilkou a já se stím budu muset smířit.
Klícka je taková nástavba kam bych se chtěl dostat i když vím, že to bude běh na dlouhou trať.
Co se týká její vzrušivosti, tak když k tomu dojde, tak je to super a velmi si to užívá, zvášť orálek a i když to dělám pravidelně, tak se jí to pořád líbí i třeba s masážní hlavicí je to super. Jen není schopna si říct pojď mi to udělat.... a než se k tomu dostaneme, tak je týden fuč. A jen tak týden být zamčený a nic z toho, to se mi moc nechce.

Davidt: s tou jiskrou máš pravdu, bez té to není ono a chápu, že pokud to nezkusím tak nevím. Jo s tím lyžováním jsi mě pobavil, už se vidím jak ji říkám, že si jezdím pravidelně někam zalyžovat a klíče od lyží nachám v úschovně na svahu. smile

Buglezz: tady musím říct že jsi to vystihnul velmi přesně, mám to velmi podobné, jen s tím, že se mi to zatím moc odpískávat nechce a zkusím co půjde. A odpískám to až už jiná možnost nebude.

Všem velmi děkuji za reakce a příspěvky.

6

Re: Pokus, co nevyšel

Zdravím, jelikož jsme s mojí ženou s DS začali před cca rokem a půl, považuji se v tomto směru za začátečníka. A z vlastní zkušenosti musím říct, že dostat se do pozic, které uspokojují obě strany, chce hodně času. A pokud to tvoje partnerka v sobě nemá, nic s tím nenaděláš. Když budeš tlačit na pilu, párkrát ti asi vyhoví, ale sám poznáš, že tomu schází přirozenost a stejně nebude spokojen ani jeden z vás. Takhle jsme to měli i my. I když.... Když jsem pochopil, že tudy cesta nevede, přestal jsem čekat na povely, rozkazy, scénáře, které jsem si vysnil a začal jsem makat v domácnosti, abych svou paní nezatěžoval vymýšlením úkolů a přijal jsem to tak jak to je. Za odměnu mi byla spokojená paní, která byla ráda za uklizenou domácnost, oddaného sluhu a začala si svou roli užívat (na začátku bylo pro ženu těžké  přijmout i jen to, že by měla doma "podpantofláka"). Ale ani tak nemůžu říct, že bychom v DS vztahu fungovali na 100%. Dost se to u nás uvolnilo s příchodem školního roku a se spoustou povinností a práce, kterou jsme oba měli. Neměli jsme na sebe tolik času jako v létě a musím přiznat, že jsem byl za to i rád. Co ale zůstalo, jsou vzpomínky na dlooouhé léto, které jsme si v DS vztahu užili, dominance mojí paní v sexu a absence mých orgasmů. Od prosince má žena naplánováno opět začít v ostrém režimu, tak už se těším. Abych tě trochu povzbudil - když se podívám do svého okolí i třeba nejbližší rodiny, tak vidím DS vztah snad všude - přirozenou dominanci žen a submisivitu mužů. Ale jen ti zasvěcení z toho mají i rozkoš.

7

Re: Pokus, co nevyšel

Každý to má trošku jinak, ale za sebe si myslím, že je potřeba své ženě vysvětlit, že podpantofláka v tom smyslu, jak se to obecně vnímá, mít doma rozhodně nebude. To totiž většina žen nechce. Rozdíl je v tom, že erotická submisivita je úplně někde jinde. To je asi na delší diskuzi, ale zásadní rozdíl je v tom, že ačkoli muž s těmito potřebami své ženě rád slouží a poslouchá ji, nebo se od ní rád nechá trestat, dokáže ve všech ostatních věcech dál fungovat jako normální a schopný chlap. Dělá to z lásky ke své ženě a proto, že ho to přirozeně vzrušuje. Podpantoflák je muž, kterému vyhovuje pasivní role i v normálním životě a často se své ženy i bojí a má z ní nepatřičný respekt. V těchto dvou (na první pohled podobných věcech) je obrovský rozdíl. Pro lidi, kteří to v sobě nemají, je to někdy těžko pochopitelné, ale myslím, že v tom je ten klíč, jak své ženě vysvětlit, že ve vás přistoupením na D/s neztratí partnera.

8

Re: Pokus, co nevyšel

Velmi děkuji za vaše reakce, myslím, že jste přesně trefili, kde mám ten problém, jen jsem to nedokázal přesně popsat. Toto je u nás největší problém. A přítelkyně, až si to správně odůvodní a pochopí, tak to bude super. Jen musím pomalu a vysvětlovat a hlavně o tom s ní hodně mluvit, aby vše pochopila správně.

9

Re: Pokus, co nevyšel

Pánové, nechi vám sahat do svědomí, ale pokud mohu říct z vlastní zkušenosti z druhé strany, tak pro mne je to o tom, že když to tady tak čtu tak nějak necítím ty vaše partnerky. Spíš vaše vlastní uspokojení. V mém případě to bylo tak, že jsem dostala klíček s velkou parádou a po pár dnech poslouchala, že do práce v uzamčení ne, že potřebuje orgasmus, že se dost nesnažím (že mě to nerajcuje). Když jsem chtěla to, či ono, následovaly kecy a výmluvy a ve finále jsem se dívala na neustále hodně otráveného a protivného partnera. Namísto toho, že by se víc snažil se dostavil přesný opak a já si uvědomila, že se snaží o to ovládat mě (abych dělala co chce). Zkrátka, protože mi na něm záleželo a protože jsem pro sebe neviděla žádný přínos přstalo mě to bavit. Na každou "hru" jsou potřeba dva a pokud se chlap rozhodne odevzdat, měl by to udělat bez podmínek. Takže pokud ještě někdy příjmu klíč od pásu, tak si chci být jistá, že to bude podle mně a za mých podmínek. :-)

10

Re: Pokus, co nevyšel

Tohle je hrozně těžké vyvážit tak, aby to vyhovovalo oběma stranám a oba partnery to bavilo stejně a přinášelo jim to stejné uspokojení. Problém je v tom, že iniciativa v tomoto ohledu většinou vychází od nás, chlapů. A pokud je ta iniciativa hlavně (nebo jen) z jedné strany, většinou jsou s tím spojené i nějaké představy, které ta strana očekává. I my jsme si tím s mou Paní prošli a je to jako u všeho jiného - o dobré komunikaci a kompromisech z obou stran. O zkoušení, experimentování a pak o nastavení pravidel, která budou respektovat připomínky obou partnerů. Odevzdání se "bez podmínek" zní sice krásně tématicky, ale za mě není úplně reálné. Dlouhodobé nošení CB není jen o odepření orgasmu nebo masturbace, ale je s tím spojena i spousta jiných komplikací, které někdy vadí, někdy se dají vydržet - třeba zhoršení pohybu, pokud pracujete jinak než u PC, s některými typy je po několika hodinách sezení v autě téměř utrpení atd. Dá se to vydržet, pokud má člověk pocit, že to má nějaký smysl. Ten většina chlapů vnímá tak, že to jejich partnerky baví a užívají si to, že nás tím trápí. Když není odezva přiměřená tomu "diskomfortu" ztrácí to ten smysl. A to je právě ten problém, proč to často nefunguje. Podle mě je to jako u všeho co se týká BDSM (a mužskou cudnost do toho počítám také). Je potřeba to dělat tak, aby to bavilo oba a to není jednoduché, protože okolnosti a fyzické i psychické rozpoložení aktérů se prostě mění. Ale souhlasím s tím, že by si chlap, který se k uzamčení své partnerce nabídne, měl uvědomit a smířit se s tím, že se mu to vždy asi nebude líbit a že přenechal rozhodování o svém odemčení na klíčnici. Takže se ní nesmí zlobit, když mu nebude chtít vyhovět, protože je to jen na ní a jejím rozhodnutí. To je její právo a pokud ho sám bude zpochybňovat, nemůže se divit, když jí to přestane zajímat, nebo se jí to dokonce začne protivit.

11

Re: Pokus, co nevyšel

Taky bych se s Vami podelil o svuj pribeh a tak trochu navazal na galderu. S manzelkou jsme expermentovali nekolikrat, ale vzdy nam to ztroskotalo. Ona takova to zmena sebou proste nese zmenu nekterych podminek a stanoveni si mantinelu, ale nikde neni psano, ze je Panicka nemuze mit take. Snazil jsem se ji hledat referencni pribehy, aby se ucila uvazovat jako Panicka. Jako majitelka nastroje, subika, chlapa ktereho zkratka pouziva pro sve pohodli. Daval jsem ji typy, co vsechno si Panicka muze dovolit, ale vsechno marny. Koncilo to vycitkami typu: "Ty bys furt jenom harasil, uz je pul dvanacty a ja jeste musim nacpat mycku." Ktera panicka cpe pozde vecer mycku? Ktera panicka cpe mycku? Nebo kdyz se uz po nekolika tydnech zadarilo si spolu hrat, tak jsem poslouchal: "Deti spi uz pul hodiny, co kdyz se vzbudili?" Nebo kdyz jsem chtel neco na toto tema probrat, tak jsem dle ni na nic jineho nemyslel a ji to bylo neprijemne. Ktera Panicka necha sveho subika ji delat veci, ktere ji jsou neprijemne? Panicka proste zaveli, ci zavede pravidlo a subajs proste drzi krok. Toto se bohuzel v nasem pripade nestalo. Skoda. Jinak rodina nam slape, vubec bych se nebal i odvaznejsich experimentu, ale manzelka je hold trochu stara skola ..

12

Re: Pokus, co nevyšel

Niko... Který subík používá pasivní manipulaci k tomu aby dosáhl ve vztahu svého? V celém tvém příspěvku vidím jen: Ty chceš aby ona dělala to, ty chceš aby ona nedělala to, ty chceš aby ona po tobě chtěla, ty chceš aby ona ti poroučela". A promiň ale, pokud si spolu "hrajete" a ona pronese něco jako jsi napsal "Děti už spí půl hodny... bla bla" asi jí ta tvoje hra moc nebere, asi něco děláš špatně. Nebuď tolik manipulativní. A jinak si myslím, že se takové věci stávají, že žena ztratí chuť na "hraní" po dětech.

13

Re: Pokus, co nevyšel

Pasivní manipulaci, abych dosáhl svého? Tak tomu není, řekl bych. Protože, když jsme toto téma začali objevovat, tak se tvářila nadšeně, že bych něco takového byl schopnej podstoupit. Já po ní vůbec nechci nic konkrétního, ba naopak. Chtěl jsem ji jen zbavit strachu. Ze začátku byla vykukaná - Co kdybych měl náhodou modřinu? Nebo se jednou nedostatečně vyspal? K večeři mít jen zbytky od Paničky, to nejde. A podobně. Tak jsem ji chtěl ujistit, že to se holt subíkům občas stává a že s tím, nebo s podobným, počítám. Ale místo jemného postrčení, aby následně přebrala otěže čistě do svých rukou, to spíše vypadalo, že si dělám paničku sám sobě. Ale stále mě ujišťovala, že ji to upřímně zajímá, že to netvrdí jen kvůli tomu, že si to přeji slyšet. Také se i párkrát podařilo, že si to 2 nebo 3 týdny užívala a sama od sebe na to později vzpomínala, ale že by se pokusila na to navázat, to prostě ne. Já jsem trochu submisivní, tak jsem chtěl jen obzvláštnit náš vztah. Proti obráceným rolím byla proti. Ani jsem nechtěl, aby se z ní stala bezohledná mrcha nebo jsme měli méně sexu, jak se bála. Každý pár, kterému se stal vztah moc fádní a pronikl do tohoto ví, že paničkování má přesně opačný efekt. Vysvětlit se mi však nepodařilo. Chteli jsme se podivat na Vojtův sraz, aby třeba poznala nějakou kámošku, která ji dodá trochu kuráže, jenže nejprve se rozhoupávala, poté jsme měli kolizi v termínu a ten sraz, co měl být v září nebo v říjnu, z toho sešlo. Dokonce se svěřila i své kamarádce. Mě sice tvrdila, že ji jen u vínka něco naznačila, ale kamarádka mi prozradila, že toho ví docela dost. Stalo se taky, že kamarádka manželku k něčemu, co by měla Panička po subíkovi vyžadovat, povzbuzovala, ale manželka se vykrucovala jak subajs, ktere chce výprask. No a ještě se vlastně nemám komu pořádně vyvzpovídat, tak se rozepisuji tady.

14

Re: Pokus, co nevyšel

Moje zkusenost submisiva, ktrery si ale v zivote a praci ceni(l) hlavne svobody, po dlouhem manzelstvi a ruznych pokusech:
Komunikace - nejtezsi bylo a nejdele trvalo o tehle vecech spolu zacit mluvit.
Pokusy - pokud me neco laka, zkusim to a uvidi se, hodne veci nevyjde podle predstav, nevadi.   
Opakovani - neco vyslo dobre az napotreti, v jinych podminkach.
Klicka - dobre dlouhodobe pouzitelna je az ctvrta, nejsou stejne.

Od prvnich pokusu jako navsteva restaurace a jeden vecer zamceny, vlastne jen pro me poteseni, k dlouhodobemu noseni u nas ubehlo nekolik let. Mou Pani to zacalo bavit a mysli si, ze je to sice dost hloupa pomucka, ale presto fuguje a zlepsuje nam spoluziti.

Rytir - ano, hadr na podlahu a loudil ne, podpantoflak castecne.
Snazim se chovat jako rytir. Slouzim sve pani, staram se o jeji blaho. Na to musim byt silny, samostatny, vynalezavy, vytrvaly i zabavny, presto ale take milujici, oddany, verny, citlivy, chapavy a skromny. Rytir ma jednu Pani, ktere je zcela oddan a plni jeji vuli a prani. Pani - Kralovna muze mit i vic rytiru, pratel i sluhu, ten vztah neni rovnocenny, presto muze byt pro oba krasny, naplnujici a hodnotny.

Klicka je pro me obdoba prstenu. Je to znak toho, ze nejsem svobodny, ze nekomu patrim. Stale mi pripomina, abych se snazil byt lepsim pro svou Pani a pro nasi rodinu. Omezuje mou svobodu, trochu skutecne, ale hlavne jako symbol.
Klicku jsem si musel zaslouzit, je to pro me odmena. Kdyz na ruznych webech pisou: nasad muzi klicku a stane tvym dokonalym partnerem nebo sluhou, tak to asi nefunguje. Ale ja se snazim byt dobry partner i sluha pro svou Pani a ona prijala svou roli, protoze postupne zjistila, ze ji to vyhovuje. Rano kontroluje me zamceni, nosi u sebe klicek a vecer me odemkne, kdyz ji pozadam, mam splnene sve ukoly a jsem mily a hodny. 
         
U prvni klicky jsem se bal toho byt cely den zamceny kdyz ma Pani odejde, to se mi nechtelo. Ted jsem si zvykl a svym zpusobem se mi to libi. Nedostatek sexu u nas nehrozi, ma Pani si rada uziva a libi se ji, kdyz po ni stale touzim a davam ji to najevo. Uzivame si v prumeru ob den, treba i hodinu a dele, masaze, oral i bezny sex, jediny rozdil je ze ma Pani ma vetsinou orgasmus a ja nesmim. Tak se nam to libi. Protoze nema rada kdyz ji brzdim, kdyz uz jsem prilis vzruseny tak mi obcas preventivne dovoli vytect a nekdy za odmenu i opravdovy orgasmus pri sexu po jejim orgasmu. To pak ale musim vyuzit rychle, moc casu mi na to neda.
       
Ale i u nas se stridaji ruzna obdobi, tak se vracim k prvnimu prispevku - probrat s partnerkou, vyzkouset, opakovat nebo zkusit zas neco jineho, kdo nehraje nevyhraje.

15

Re: Pokus, co nevyšel

U nás to taktéž nešlo vše hned na poprvé. Ani zdaleka. Psal jsem o tom podrobněji u nás v příběhu.
Každopádně to chce trpělivost, určité věci přicházejí časem, dají se společně objevovat, některé věci souvisí i s věkem (z manželky těžko bude klíčnice a Paní, když je jí 20). Nicméně ne každý v sobě má dominanci ukrytou. Plno BDSM praktik se dá naučit, nebo k nim dopracovat. Přirozená dominance ale těžko, poklud jí v sobě někdo vůbec nemá. Může být ale hluboko ukrytá, nevzdával bych to.. Když by mi před rokem někdo tvrdil, že doma budu mít Paní a klíčnici, dominantní, nekompromisní a sadistickou, tak bych se musel smát. Rákosku se bála vzít do ruky, pás cudnosti max na odpoledne pro splnění mého přání a dneska máme D/s jako řemen (pás cudnosti mám dole jen poklud má Paní náladu na sex, jinak je to trvalá záležitost, výprask rákoskou za špatně provedené úkoly je běžnou záležitostí, doma nošení obojku, vykání atd atd).

Pravdou je, že najít balanc ve vztahu, který by naplňoval oba není jednoduché. U nás se to zlomilo nelehkou životní situací a přehodnocením životních priorit, ale i tím, že jsem Bohyni přestal donekonečna podsouvat svoje představy - co má a co nemá dělat, co je dobře a co není. Nechal jsem jí vztah opravdu řídit a utvářet podle jích představ. Tak, aby si vše užívala, aby zjistila jaké naplnění a moc přináší být opravdu Paní. Začalo jí to neskutečně bavit a dneska už by nemohla jinak. Jen pozor - takové věci jsou nevratné :-)) S klíckou to bylo stejné - chtěl jsem mít doma klíčnici tak jí holt teď nemůžu říkat kdy se mi to zrovna líbí a kdy ne, když je z toho permanentní součást vztahu.
Všechno je to o komunikaci a odhození zábran, nastavení podmínek co budou vyhovovat oběma a třeba i o uvědomení si, že jsme tady všichni jen na chvíli tak proč si života neužívat naplno.

Jinak Pepa to tu moc pěkně vystihl. Klícky ani D/s vztahy nejsou o tom být podpantoflak, nebo alespoň ne v tom směru, jak to většina vanila lidí chápe. Osobně myslím, že většina Paní nechce mít doma hadr na uklízení. Chtějí mít silného a schopného partnera, úspěšného v životě, který se o ně umí postarat, klidně dominantního v ostatních aspektech života jako je práce, ale zároveň takového, kterého svojí sílou osobnosti dokáží přinutit klečet u svých nohou a plnit co si přejí.

Niko66: Účast na sraze, nebo svěření se kamarádkám nemusí být vůbec od věci (inspirace, příklady od jinud atd.). Možná jsem měl štěstí, ale všichni lidi z BDSM světa, co jsem měl možnost poznat osobně byli skvělí, vše je bez zábran, nikdo si na nic nehraje, trochu jako taková široká rodina. Zapojení se může být dobrým impulzem. Mimio BDSM svět bych byl ale opratrný (i co se kamarádek týče). Ne každý je chápavý, nebo alespoň tolerantní. Takové svěření může být i hodně kontraproduktní.