51

Re: Poluce?

Tak to má vývoj, který jsme my tady očekávali.
Určitě pomůžeme morpheovi ve zvládnutí cudnosti.
Těším se na pokračování vašeho příběhu.

52

Re: Poluce?

moc hezké, Paní jsou hlavne velmi necitelné dopředu,  moc se mi to líbí

53

Re: Poluce?

Ahoj, mohu se zeptat, jaky analni kolik na dalkove ovládání používáte?

54

Re: Poluce?

Ahoj irdd. Nenašla jsem přesně ten který máme. Už ho mám nějaký ten pátek, ale je podobný jako tenhle. Ten náš ale umí jen vibrovat.
https://m.aliexpress.com/item/1005003740542701.html

Martina

55

Re: Poluce?

Moc děkuji!

56

Re: Poluce?

Ahoj, také mě zajímalo jaký kolik používáte. Také máme kolík ovládaný přes telefon. Akorát ovládání funguje pokud je kolík uvnitř na vzdálenost cca 20 cm. Tenhle co jste sem uvedla opravdu funguje na takovou dálku jak je popisováno v příběhu? Díky za odpověď jinak krásný příběh, až k závidění.

57

Re: Poluce?

Martina96 no v tej kave mu asi neskonci smotana je to neuveritelne co vy stvarate a dolu klobuk pred vami zaujmave a kreativne vse co robite asi bude riadne ponizeny pri dalsej komfrontacii no mna napada viac variant

58

Re: Poluce?

apratt: Tenhle kolík je připojený k mobilu uživatele a ten ho ovládá. Mobil se kterým je kolík spárovaný musí být tedy v dosahu bluetooth. Většinou stačí když je mobil s kolíkem ve stejné místnosti. Další člověk, který má aplikaci v telefonu spárovanou s aplikací v mobilu, který ovládá kolík může být klidně na druhé straně světa, protože komunikace mezi telefony probíhá přes internet.

Kopi: ne, nebyla to smetana wink. Morpeus si tu kávu velmi užil u mě v kanceláři. Moc se mu do ní před kolegyněmi nechtělo, ale nakonec to zvládl big_smile. Trochu mě mrzí, že přes víkend nestihl napsat další část, kde se o tom určitě zmíní, ale chápou, že je poslední dobou dost zaneprázdněný a má doma malé děti. Tak snad se brzo dočkáme smile

Morpeus: Snaž se. Na sepsání máš čas do úterý. Pokud to nestihneš, bude tě to bolet wink

59

Re: Poluce?

Když jsem se v pondělí večer vrátil domů, Lenka už od Martiny věděla, co se v odehrálo v práci. Sotva jsem ji doma potkal, spustila na mě "Ty jsi takové nadržené prase, až se za tebe stydím. To se nedokážeš ani chvíli ovládat? Děláš mi jen ostudu. Jdi na chvíli za dětmi, potřebuji se jít vykoupat. Pak si ručně vybereš kalhoty a boxerky. Já na to sahat nebudu." připravený pozdrav a kompliment jsem s hlubokým nádechem spolkl a se sklopenou hlavou odešel za dětmi. Když Lenka uvolnila koupelnu, pustil jsem se do ručního praní mého "naškrobeného prádla". Nebylo to tak snadné, jak jsem si představoval. Lenka mezitím uložila děti a zavolala si mě do ložnice. Když jsem dorazil, ležela nahá v posteli a prstem ukazovala na místo mezi svými úžasnými stehny. Okamžitě jsem zaujal požadovanou polohu a začal se věnovat té sladké lasturce. Lenka se vlnila pod útokem mého jazyka na její poštěváček a evidentně si to užívala.  Netrvalo to dlouho a já polykal nektar, který se z ní hrnul zároveň s vlnami orgasmu. Když se Lenka přestala klepat, přitáhla si kolena k hrudníku. "Teď mi vylížeš análek." prohlásila téměř direktivně.  Zarazil jsem se. Tohle po mě nikdy nechtěla. Zvedl jsem hlavu a podíval se jí tázavě do očí. Lenka beze slova sáhla pod polštář, vytáhla jezdecký bičík a ten okamžitě dopadl na má žebra a levou část zad. Zaskučel jsem bolestí a Lenka sama byla překvapená silou rány, kterou mi uštědřila.  "To nebyla prosba." pronesla nezvykle sebejistě a zavrtěla tím svým čarokrásným zadečkem. Pod hrozbou bičíku jsem tedy začal laskat Lenčin zadeček jazykem. Lenka si levou rukou hrála se svou kundičkou a já se snažil zjistit, co se jí v těchto partiích nejvíce líbí. "Strč mi ten jazyk dovnitř, důkladně jsem se vyčistila." sténala Lenka.  Začal jsem se tedy dobývat do středu toho růžového prstýnku a po chvíli byl můj jazyk uvnitř. Lenka při tom masturbovala tak intenzivně, jak jsem jí ještě masturbovat neviděl. "Strč mi tam ptáka, hned!" křičela Lenka a já se nenechal dlouho přemlouvat.  Po  hmatu jsem na nočním stolku našel lubrikant, nalil  pořádnou dávku na její análek a pořádně promazal svůj nástroj. Přiložil jsem penis opatrně na ten těsný otvor a pomalu začal tlačit. Prakticky okamžitě jsem ucítil, jak se otevírá a můj žalud byl velmi rychle uvnitř těla mé milované manželky. Lenka se trochu zachvěla, dvakrát tvrdě přirazila proti mě a já byl uvnitř celý. "To je všechno? Hlouběji nemůžeš?" zeptala se Lenka téměř zklamaně. Začal jsem tedy pomalu přirážet tak hluboko, jak to jen šlo. Vydržel jsem sotva dvě minuty a musel se zastavit. Vydýchával jsem se a bylo mi jasné, že tohle pevné sevření po takové době bez orgasmu nemohu dlouho vydržet. "Dělej, píchej mě!" Zavelela Lenka a já se dal do pohybu. stačilo pět nebo šest tvrdých přírazů a mě bylo jasné, že v tom úzkém otvůrku nemohu zůstat. Vytáhl jsem tedy penis a Lenka zklamaně zakňourala. "Myslela jsem si, že když ti pár dní nedovolím stříkat, tak ke mě budeš pozornější, budeš se snažit abych byla spokojená, ale evidentně to nefunguje. Mé potřeby jsou ti úplně ukradené. Nedokážeš se ovládat ani pár minut.  Budeme muset změnit model výchovy. Pokaždé, když se budeš blížit bez povolení k orgasmu, dostaneš výprask. Možná si pak zapamatuješ, že bys měl napřed uspokojit mě a až potom myslet na sebe." řekla Lenka sebevědomě a provalila mě na postel. Do ruky vzala bičík a vysázela mi svižně deset ran na zadek. Nebála se toho a já měl zadek v jednom ohni. "Otoč se na záda." zavelela a po tom co jsem tak učinil, nasedla análkem na můj stále stojící pyj. Začala se bezohledně napichovat a já po dvou minutách věděl, že mám problém. Chytil jsem Lenku za boky, přirazil ji na doraz a držel, aby se nemohla ani hnout. "Už zase? To mi děláš schválně? Na břicho! Hned!"  Zvedla se ze mě a já se poslušně otočil. Tentokrát se do výprasku opravdu opřela. Zakousl jsem se do deky, která tlumila mé výkřiky a poslušně držel. Měl jsem co dělat, abych udržel slzy. Takhle jsem Lenku neznal. Evidentně jí to bavilo. Když se bičíku nabažila, otočila si mě opět na záda a znovu si nasedla. Tentokrát ale zády ke mě a do ruky vzala mé koule. "Když se nedokážeš ovládat sám, budu ti muset trochu pomoci." prohlásila se vzrušením v hlase a stiskla. Bolest projela celým mým tělem a já se prohnul jako luk, čímž jsem do Lenčina análku zajel nadoraz. Lenka se šukala mým pérem a drtila mi varlata. Úpravou pevnosti stisku mě velmi efektivně držela daleko od orgasmu. Když stiskla více a cítila, že začínám vadnout, povolila stisk a užívala si, aby po chvíli zase přitlačila. Držel jsem jí za boky a celá tahle situace, kdy jsem nemusel nic řešit a o vše se starala má lačná žena, mě neuvěřitelně vzrušovala. Když se Lenka uspokojila, usadila se mi na obličej a já ji to ještě udělal jazykem. Vypadala opravdu spokojeně. Dali jsme si ještě společnou sprchu a usnuli v láskyplném objetí. Když jsem ráno vypínal budík na mobilu, všiml jsem si SMS od Martiny. "Nezapomeň na hračku!" zněla zpráva. Připravil jsem se tedy na odchod, upevnil vibrační kroužek kolem kořene penisu, kuličku zavedl do análu, zkontroloval propojení aplikace s hračkou a vyrazil do práce.  Již cestou jsem cítil, že si Martina nebo Lenka začala hrát. Naštěstí to bylo jen takové lehké provokování.  Dopoledne probíhalo vcelku standardně, jen s tím rozdílem, že se mi občas ve slabinách a análu rozvibroval kroužek.  Až po obědě jsem zaregistroval čtyři krátké sekvence vibrací. Vyrazil jsem tedy za Martinou do kanceláře. "Přinesl bys nám papír do tiskárny? Ta krabice je strašně těžká. Prosím." Usmívala se na mě cudně Martina. Co bych pro ní neudělal... Při odchodu jsem si všiml, že mě její kolegyně pozorují a nezvyklým zaujetím. Přemýšlel jsem proč, Martina by jim určitě nic neprozradila. Vrtalo mi to hlavou. Určitě by jim nic neřekla... Když jsem se vrátil s krabicí papíru, požádala mě Martina ještě, zda bych jí mohl přinést kávu. To už mi před kolegyněmi přišlo trochu zvláštní, ale nechtěl jsem dělat rozruch a také jsem se trochu obával toho, co by mě od Martiny čekalo, kdybych odmítl. Uvařil jsem tedy kávu a přinesl ji Martině. Při odchodu jsem oči jejích kolegyň fyzicky cítil na svých zádech. Zbytek dne probíhal standardně, až na občasné vibrace, kterými se Martina zřejmě královsky bavila a často přicházely v nevhodných chvílích. Po cestě domů jsem měl pocit, že mi explodují varlata, ale asi jsem si na to už začínal zvykat. Večer Lenka požadovala dva orgasmy, což jsem bez problémů splnil ústně. Byl jsem ale extrémně vzrušený a v hlavě mi sílilo přesvědčení o tom, že už bych si orgasmus také zasloužil. Chtěl jsem tedy využít situace, kdy byla Lenka uspokojená a měla dobrou náladu. Zeptal jsem se tedy, zda bych se také nemohl udělat, protože mi to už opravdu chybí. "Ty bys chtěl stříkat? A co jsi pro to udělal? S tvými výkony nejsem vůbec spokojená, ale protože tě miluj, dám ti šanci. Když mě dokážeš přivést k orgasmu jen tvým penisem, můžeš se do mě udělat. Ale žádné lízání, prstění, nic takového. Prostě jen penis. A hezky mě o tu možnost poprosíš, až si budeš myslet, že jsi připravený. Když se ti to nepodaří, přestaneš včas, aby ses neudělal a dostaneš výprask."  sledoval jsem Lenku s otevřenou pusou. Nadržený jako v posledních dnech jsem snad nikdy nebyl. Šance, že by se stihla udělat dříve než já se limitně blížila nule. A že bych se o to pokusil teď nepřipadalo v úvahu vůbec. Po tom co jsem jí lízal tu její nádhernou broskvičku jsem už tak neměl daleko k orgasmu.  Opět jsem nemohl usnout... Ve středu si Martina užívala dálkové ovládání mého vzrušení a nechala si ujít několik možností l tomu, aby si mě přivolala. Evidentně jí to bavilo, zvlášť na poradě. Den utekl jako voda, večer jsem to opět udělal Lence jazykem a šel spát. Ve čtvrtek musela Martina odjet na naší druhou pobočku, takže jsem si užíval klidný den v práci. Bylo to takové osvobozující, když jsem od ní měl pár hodin klid. Před sedmou večerní mi ale od Martiny přišla SMS s kódem pro vyzvednutí zásilky z boxu jedné zásilkové společnosti v sousedním městě a instrukce, že mám balíček ještě dnes vyzvednout a předat Lence. Velmi dobře jsem věděl, co v balíčku je a přiznávám, že jsem z toho radost neměl. Přesto jsem skočil na motorku a za půl hodiny předával balíček své natěšené manželce. Lenka se pustila do zkoumání balíčku a já šel raději uložit děti. když jsem se vrátil do obýváku, Lenka ležela na gauči v krajkové noční košilce a na stolku ležela zeleno bílá klec. "Ten je roztomilý, viď. Takový hezky malý a ty barvy jsou super." rozplývala se Lenka. Já tak moc nadšený nebyl. "Vyzkoušíme ho hned, snad se do něj vejdeš." sáhla po kleci a přitáhla si mě blíž. "Na co čekáš? Kalhoty dolů, šup!" S nelibostí jsem si odložil a Lenka začala zkoumat jednotlivé kroužky. Má přecitlivělá varlata mi dávala najevo, že opatrností a citem Lenka dvakrát neoplývá. Nakonec byl i přes mé protesty vybrán relativně malý kroužek. Nastala fáze číslo dvě. klec jako taková se skládá ze dvou částí. Pevná část, která obepíná penis shora a z boků, má vpředu pod žaludem drážky, do kterých se vsune protikus tvořící spodní část. Při nasouvání spodní části jsou obě poloviny od sebe rozevřené a při nasouvání se vzájemně přibližují, až do stavu, kdy penis pevně obejmou. Do spodní části se vloží jakési dva třmeny, které celou klec obepnou, tím zajistí pevný spoj horní a spodní části a zároveň se na horní straně spojí s kroužkem pomocí zámečku. Celé to zní docela složitě, ale realita je ještě daleko horší. Lenka sice tvrdí, že velikost klece je naprosto ideální, ale já jsem si jistý, že je moc malá. První nasazení trvalo přes půl hodiny a neobešlo se bez několika bolestivých skřípnutí všech možných částí mého nástroje a drobného krvavého zranění. Po dlouhém zápasu za pomoci mraženého hrášku byla klec na svém místě, Lenka si s blaženým výrazem prohlížela můj nástroj, který najednou vypadal naprosto neškodně a vzhledem k barvám klece bych řekl skoro až směšně. Následoval povinný večerní "leasing", po kterém mi Lenka oznámila, abych do příštího týdne nepočítal s odemčením kromě sprchy, ve které si mě bude kontrolovat.  Byl jsem neuvěřitelně frustrovaný a unavený, tak jsem šel raději spát. V tomhle stavu jsem nechtěl přemýšlet nad tím, co se bude dít v práci, vzhledem k tomu co mi zde na fóru slíbila Martina. V pátek ráno jsem se vzbudil půl hodiny před budíkem. To se mi běžně nestává. Ještě než jsem vyrazil z domu, přišla mi SMS od Martiny. "7:45, pánské toalety ve druhém."  Ta holka ví jak mě uklidnit... Dorazil jsem do práce, cestou prohodil pár slov s kolegy, odložil si v kanceláři a byl čas vydat se za Martinou. Když nad tím tak přemýšlím, vlastně už mi to vůbec nepřišlo divné a ani jsem nebyl nijak zvlášť nervózní. Asi jsem si už zvykl. Věšel jsem na toalety,kde nebyl nikdo, jen jedna zamčená kabinka. "Martino?" pronesl jsem tiše a dveře se odemkly. Vzal jsem tedy za kliku a otevřel. Uvnitř stála usmívající se Martina a okamžitě mě vtáhla dovnitř a opět zavřela a zamkla dveře. "Tak ukaž jak ti sluší." pronesla tiše a já začal rozepínat kalhoty. Když klesly ke kotníkům společně s boxerkami, začala se Martina chichotat. "Ten je roztomile maličkatý." Najednou někdo vzal za kliku a věšel na toalety. Stáli jsme s Martinou tiše v kabince a poslouchali, jak neznámý došel k pisoárům a začal močit. V tu chvíli mě Martina chytla za koule a začala je jemně mačkat v dlani. Hleděl jsem jí do očí a pohledem žádal o jemné zacházení.  To by ale nebyla Martina, kdyby nezačala přidávat na síle. Velmi rychle se mi začala podlamovat kolena a já se modlil, aby byl neznámý u pisoáru rychlý. Naštěstí se brzy ozvaly kroky, zvuk vody v umyvadle a cvaknutí dveří. "Šikovný. Čekala jsem, že budeš křičet. Moc ti to v té klícce sluší. Měla bych se domluvit s Lenkou, aby ti jí nesudavala. Niky." mrkla na mě a já viděl, že by nejraději vyprskla smíchy. "Teď si půjdeme dát kávu. Jdi ven a dej mi vědět, jestli tu nikdo není."  Vyšel jsem tedy z toalet a zavolal na Martinu, že může jít za mnou. Přesunuli jsme se do kuchyňky a já cítil motýly v žaludku, protože jsem věděl, co mě čeká. Udělal jsem nám kávu, jednu podal Martině a druhou schválně začal okamžitě upíjet. "Počkej, tvá káva ještě není hotová. Něco jsem ti přece slíbila. Patrikova smetana, kterou si pro tebe šetřil dva dny. Je čerstvá, dnes ráno jsem jí pro tebe nadojila." dívala se mi do očí a z kapsy vytáhla zauzlovaný kondom. Ty plamínky v jejích očích jsem už důvěrně znal. Bylo mi jasné, že jí to šíleně vzrušuje. Opatrně rozvázala kondom, sevřela ho mezi palec a ukazováček a jedním tahem jeho obsah vytlačila do mého hrnku. Lžičkou vše řádně promíchala a podala mi ho. "Chtěla bych se posadit, půjdeme si kávu vypít do naší kanceláře. Chtěl jsem začít protestovat, ale rázně mě utnula. "Za každý, byť sebemenší odpor dostaneš deset ran rákoskou na mnou zvolenou část těla. Myslím si, že už víš, že bys mi neměl dávat záminku k výprasku." otočila se a začala odcházet. Já se se sklopenou hlavou vydal za ní, jako její pejsek. Když jsme dorazili do její kanceláře, Martina zamířila rovnou za její stůl. Já ji následoval a usadil se naproti ní. Cítil jsem na sobě zvědavé pohledy. "Ahoj Morpee, jak se má manželka?" zeptala se zničeho nic jedna z kolegyň a ostře se podívala na Martinu. Občas jsem s ní řešil nějaké papíry, ale nijak zvlášť jsme se neznali, takže mě její otázka trochu zaskočila. Rychle mi ale začalo docházet o co jde. Ty ženské mě nepozorovaly kvůli tomu, že by jim Martina něco řekla, ale věděly, že jsem ženatý a nezdál se jim můj častý kontakt s tou mladou koketou. Musel jsem toho hned využít a vytvořit si prostor do budoucna. "Na to se budeš muset zeptat tady Martiny. Ta s mou manželkou tráví více času než já." vypálil jsem směrem k té zvědavé s úsměvem. Usmála se a já cítil, že jsem většinu obav v téhle kanceláří rozptýlil. Martina upíjela kávu, čímž maskovala úsměv. "Ta káva je výborná, viď?" prohodila Martina s úsměvem mým směrem. Souhlasně jsem přikývl a cítil, jak se mi svírá žaludek. "Kýveš, ale ještě jsi neochutnal. Musíš si čichnout, nasát tu vůni a ochutnat. Šup, než ti vychladne."  ten zákeřný úsměv jsem znal. Holky v kanceláři evidentně nechápaly o co jde a díky tomu jsem byl středem jejich pozornosti. Přičichnul jsem tedy k hrnku a cítil něco jako směs kávy a avokáda. A avokádo opravdu nemusím... Přiložil jsem hrnek ke svým ústům a rychle polkl velký doušek. Chtěl jsem to mít za sebou co nejrychleji. Cítil jsem kávu, ve které plavaly pevné chuchvalce Patrikova semene, které se mi lepily na jazyk. Zvedl se mi žaludek. "Hmm, výborná..." pronesl jsem směrem k Martině a nedokázal zahrát úsměv. "To jsem ráda, že ti chutná. Pošlu ti nějakou po Lence, aby sis ji mohl udělat i doma." pronesla Martina s úsměvem a kryla se za monitor, aby nebylo vidět jak se směje. V rychlosti jsem vypil zbytek hrnku, rozloučil se a vyrazil do své kanceláře, věnovat se své práci. Naštěstí mě Martina pro tento den nechala být za což jsem byl velmi rád, protože jsem toho měl doslova plné zuby...

60

Re: Poluce?

Rád bych se omluvil za případné překlepy a chyby v textu. Nestihl jsem udělat ani základní korekturu. Doufám, že text bude dávat alespoň trochu smysl, psal jsem ho asi na 8 částí.

61

Re: Poluce?

Morpeus, ty ze mě máš strach? Doufala jsem, že to nestihneš wink

62

Re: Poluce?

Hm. Přiznám se, že mám smíšené pocity. Ačkoliv anál/sperma/forced-bi není můj šálek kávy a některé pasáže jsem četl se sebezapřením, tak musím uznat, že jako povídka je to napsané fakt dobře a čtivě. Normálně při první takové zmínce přestávám číst, toto bylo nějak stravitelnější a ty pro mě zajímavější pasáže mě donutily zůstat.

Musím ale říct, že nic mi zážitek z četby nekazilo tolik jako ta křečovitá snaha vydávat tuto očividnou fikci za realitu. Komentáře uživatele Martina96, pod kterým komentuje přísně anonymní kolegyně Martina/Nikol i manželka Lenka/Jana, jsou už jen takovým pomyslným hřebíkem do rakve.

Chlape, talent máš a těším se, co ještě napíšeš, ale za mě by se to do budoucna líp vyjímalo v sekci povídky. Uvěřitelnosti a čtivosti toho příběhu takhle víc škodíš než pomáháš.

63

Re: Poluce?

xkd8: Možná jsi zbytečně kritický. Mi se to líbí a přijímám to tak, jak je to napsané, včetně komentářů "přímých účastníků" a popravdě se tím, kolik je realita a kolik fikce vůbec nezabývám.

morpeus: Jen tak dál!!!

64

Re: Poluce?

Já si s Martinou psal po emailu a kromě pár dalších souvislostí, které zapadají, je Martiny styl psaní hodně jiný než morpeovo, k tomu další indicie jako zde koupená klícka, morpeovo zmínka, že příběh trochu upravuje (že ději předcházelo větší plánování),..
Nějak nevím, proč by si někdo dával tolik práce aby mohl nachytat pár lidí někde na fóru :-)

=> Dávám na Occamovu břitvu, morpeovi věřím a moc se těším na další vývoj!!

65

Re: Poluce?

Krásné pokračování, Tvého příběhu.za mě  Palec nahoru

66

Re: Poluce?

To xkd8: Ahoj, pozadí celého příběhu jsem tu již nastínil. Probrali jsme společně, co vlastně od celého zveřejnění našeho příběhu očekáváme a situace se má asi takhle. Chápeme, že to někomu může připadat těžko uvěřitelné a my necítíme potřebu komukoliv něco dokazovat. Každý si v našem příběhu může najít co chce a jestli to bude brát jako příběh stojící na realitě nebo jako absolutní fikci necháme jen na čtenáři. Shodli jsme se ale na tom, že vytvořit nějaký důkaz pro podporu našeho tvrzení o realitě by nebylo od věci a jen se musíme dohodnout na konkrétní formě. Rádi bychom ho zakomponovali do naší hry, aby to nebyla jen prvoplánová, nudná fotka.

67

Re: Poluce?

morpeus: OK, rád se kdyžtak nechám přesvědčit smile Zajímavé je to tak jako tak, těším se na pokračování.

PS: Ta bílozelená klec mi připomíná jistou firmu a jejich reklamního skřeta. Hrozné, jak si mozek ty barvy hned spojí.

68

Re: Poluce?

Morpeus asi by tě měla  Martina 96 zase popohnat. Všichni netrpělivě čekáme, jak to u vás pokračuje.

69

Re: Poluce?

Na pokračování si asi bohužel budete muset chvíli počkat. Morpeus musel neočekávaně odjet na služební cestu do zahraničí a vrátí se nejdříve na začátku července.

70

Re: Poluce?

Doufám, že odjel s nasazenou klíckou Evotion, a že jeden klíček máš ty a druhý Lenka :-)

71

Re: Poluce?

Ať to pravda je, nebo ne, je to moc dobře napsaný a upřímně, já bych scénář v podobném duchu vítal.

72

Re: Poluce?

Ráda bych popřála čtenářům příjemný večer.  Morpeova cesta se bohužel protahuje. @Honzlem: Morpeus jel "pracovně" na Ukrajinu, takže nějaká klícka byla to poslední, co by někdo z nás řešil. Není sice voják, ale jel tam pomáhat s něčím, v čem je odborník.

Pro ostatní, Morpeus je momentálně na místě, kde nemá internet a signál na telefon. Jelikož je Morpeus neuvěřitelně pozitivní člověk, napsal toho ve volných chvílích prý opravdu hodně. Bohužel čeká na možnost připojení k internetu aby nám text poslal. Hned jak se mu to podaří, vložíme ho s Lenkou sem. Snad to nebude dlouho trvat. Doufáme v to všichni.  V poslední době je to s možnostmi spojení čím dál tím horší.  Držte nám prosím pěsti.