1

Téma: Ventura35: manželka, která se nezdá

Před necelými pěti lety jsem se prostřednictvím internetové seznamky seznámil se skvělou holkou, která se později stala mou partnerkou a minulý rok i manželkou. Máme to štěstí, že si prakticky ve všem rozumíme: Oba milujeme cestování, oba máme stejné názory na politiku či na rodinné finance. Vždy se dokážeme domluvit a nikdy se nehádáme, za což částečně může i manželčina mlčenlivější povaha.
Přes to všechno tu z mé strany dlouho zůstávala jedna nevyřešená záležitost, moje záliba v BDSM, klíckách a v podobných věcech. Mnohokrát jsem se o tom snažil se ženou promluvit, ale nikdy jsem se moc daleko nedostal. Můj velmi dobrý kamarád mi několikrát říkal, že v tomhle sice nenacházím pochopení, ale v ostatních věcech jsem v pohodě a že bohužel nic není stoprocentně dokonalé. Bral jsem to, ale přesto mě to trápilo. Vlastně mě to trápilo víc a víc, tak jsem se rozhodl změnit strategii.
Během balení na letošní šumavskou dovolenou jsem do kabele nenápadně přihodil svůj plastový Captor, se kterým jsem si v osamocených chvílích hrával. Během pobytu jsem toho téma sem tam nadhazoval a jeden večer, když byla má žena zrovna v koupelně a já se chystal zalehnout, jsem si svou hračku „oblékl“ a klíčky položil na stůl. Když pak si pak manželka přilehla, tak jsem jí řekl, že mě už delší dobu něco velmi láká a že jsem se rozhodl do toho jít. Taky jsem dodal, že pokud by jí tato hra byla nepříjemná, tak ji hned ukončím.
Reakce manželky mě upřímně řečeno naprosto odrovnala. Neutekla, nezačala křičet ani se neušklíbla. Pouze její ruka sjela na ono místo a v tu chvíli se její obličej rozzářil nadšením. Nevěřil jsem tomu, zvláště po těch letech, kdy se na toto téma prakticky nechtěla bavit. Následně jsme si o tom nějakou dobu povídali. Žena vyzvídala, já jí odpovídal a zároveň popisoval moje touhy a představy. Ten večer jsem také poprvé v životě usínal zamčený s vědomím, že nemám klíce ve své moci. Jaký to byl pocit? Naprosto jedinečný.
A jak to teď u nás chodí? Nemáme stanovená žádná pravidla nebo něco podobného, někdy jsem klidně i několik dnů zamčený, někdy odemčený. Žena mě dokonce párkrát zamčeného přivázala k posteli a pak se po mě v sexy spodním prádle válela, což bylo taky naprosto úžasné. Zvlášť, když večer neskončil odemčením a vyvrcholením, ale slovy „tak dobrou“. Ze všeho nejvíce mě ale vzrušuje, že se z toho mého neviňátka stává žena, která této hře začíná dobře rozumět a které se to víc a víc líbí.

2

Re: Ventura35: manželka, která se nezdá

Ahoj krásný příběh se šťastným koncem koukám držím palce. U nás to byla náhoda a je to skvělé.

3

Re: Ventura35: manželka, která se nezdá

Dej pozor na to co si přeješ. Dámy se dokážou velmi změnit. U nás to začínalo podobně, nyní jsem v pásu cudnosti kromě občasných chvilek na hygienu nepřetržitě. Výprasky rákoskou jsou na denním pořádku a z mého Miláška je nefalšovaná Domina, které sloužím. Prožívám doma víc než jsem si představoval v těch nejdivočejších snech.

4

Re: Ventura35: manželka, která se nezdá

Máš štěstí. Asi budu muset být taky upřímnější. Děkuji za inspiraci.

5

Re: Ventura35: manželka, která se nezdá

Moc vám fandím , ať se vše posouvá správným směrem. Těším se na vaše další zážitky.

6

Re: Ventura35: manželka, která se nezdá

Aj moja manželka si to začala užívať nečakaným spôsobom. Dlhšiu dobu sme praktizovali zamykanie,ale nebrali sme to príliš vážne. Teraz sa moja pani manželka vžila do role mojej bohyne. Som zamknutý prakticky stále, manželka si našla milenca a sex si užíva sním. Keď neposlucham dostávam výprask a sex mám len občas. Vyhovuje nám to takto obom, ale nieje to asi pre každého. Takže naozaj pozor na to čo si praješ, lebo sa ti to môže splniť :-)

7

Re: Ventura35: manželka, která se nezdá

Hlavně pokud začne být nadrženost nesnesitelná, zkus ji ponouknout ke spankingu. Jednoduché důtky za pár stovek udělají divy, ale je to boží, zvlášť když výprask začíná vstoje a nakonec coby otrok letím na hubu, protože plným varlatům umělé důtky typu "gumové vlasy" neublíží, ale ty rány sakra bolí big_smile

8

Re: Ventura35: manželka, která se nezdá

Ahoj všem,

po delší době vracím se k příběhu, od jehož začátku uplynul už skoro rok. Na konci minulého srpna jsem ženě přiznal barvu a svěřil se jí se svými cudnými sny. Že k tomu došlo zrovna během dovolené na Šumavě, nebyla náhoda. Má žena byla v druhém měsíci těhotenství a já si uvědomoval, že až se nám potomek narodí, tak na tyhle hrátky pravděpodobně nebudeme mít čas a možná ani náladu. Zažívali jsme opravdu krásné období a já měl pocit, že mám k ženě blíž, než kdykoliv dřív.

Bohužel se ale stalo neštěstí a o dítě jsme přišli. Pro nás oba nastalo náročné období, které částečně trvá dodnes. Žena měla velké zdravotní problémy, dlouho jí nebylo dobře a ani já nebyl zrovna ve formě. Postupem času jsme se ale oba vzpamatovali a začali zase víc žít.

Po nějaké době jsme se vrátili i ke klíckovým hrátkám, ale už to nebylo ono. Ženu už to tolik nebavilo a navíc jí to připomínalo onen malér, který nás potkal. Po nějaké době došlo k úplnému útlumu, který trvá dodnes. Já to samozřejmě respektuji a chápu, že to není vůbec snadné. Musím se ale přiznat, že mi tyhle hrátky chybí. Kompenzuji si to alespoň tím, že se (s vědomím ženy) sem tam zamykám sám. Krom toho, má fantazie a představivost nezná mezí, stejně jako víra v krásnou budoucnost s dětmi a klíckou.

Přeji všem hodně štěstí a zdraví! Užívejte si naplno smile