Žena mých snů

Byla druhá polovina ledna, dva týdny po mých dvacátých čtvrtých narozeninách. Venku vládla zima, která se opravdu dala nazvat zimou. Po bílých Vánocích přišel bílý Nový rok a po něm i teploty hluboko pod bodem mrazu. Pohled na zasněžené Brno se mi líbil, užíval jsem si ho každý den. Stejně tomu bylo i toto páteční odpoledne, kdy jsem jako obvykle cestoval jedničkou z práce do Bystrce. Byl jsem mírně rozladěný, protože můj kolega z kanceláře si pouhé dva týdny po rozchodu dokázal najít novou přítelkyni. Přiznám se, záviděl jsem mu. Mně tyhle vztahové věci nikdy nešly, seznamovat jsem se neuměl a chemii vzniku vztahu jsem nechápal. Mou první a poslední přítelkyní byla kolegyně v bývalé práci, se kterou jsem před třemi roky prožil krátký románek. Od té doby jsem se jen marně snažil. S holkami, které jsem potkával během firemních večírků, jsem si neměl moc co říct. Zkoušel jsem také seznamky, ale ani tam jsem své štěstí nepotkal. Líbila se mi jedna starší kolegyně, ale ta byla spokojená a o povyražení se zajíčkem nestála. Volný čas jsem tak věnoval cestování s kamarády či s rodinou a chodil jsem také do fitka na kruhové tréninky či na plavání. Byl docela ve formě, ale to samo o sobě nestačilo, potřeboval jsem i trošku štěstí.
Změnit se to mělo ono lednové odpoledne, kdy se mnou v jedničce cestovala i velmi elegantní blondýnka. Zaujala mě hned, když nastupovala u nádraží. Na sobě měla šedý kabát, džíny a kozačky na vysokých podpatcích, což bylo vzhledem k aktuálnímu počasí poněkud rizikové. Také s sebou měla velký kufr na kolečkách, velkou tašku a kabelku. Seděl jsem jen pár metrů za ní a celou cestu jsem nenápadně pokukoval. Rozhodně jsem si netroufl ji jen tak oslovit, ale osud mi s tím pomohl. Při vystupování na konečné v Bystrci se kvůli tradičně mizerně ošetřenému nástupnímu ostrůvku svezla i se zavazadly na zem. Jako správný gentleman jsem jí okamžitě nabídl pomoc, kterou kráska s díky přijala a ještě mě odměnila odzbrojujícím úsměvem. Měla nádherně modré oči a byla minimálně o deset let starší než já, ale já se i tak chopil příležitosti a nabídl jsem jí, že ji doprovodím a pomohu se zavazadly. Chvilku váhala, nechtěla mě déle obtěžovat, ale nakonec souhlasila. K domu to bylo jen pár minut, během kterých jsem zjistil, že jmenuje Simona a právě se stěhuje z Ostravy, kde podle její ironické poznámky není ani náhodou takové mizerné počasí, jako tady v Brně. Když jsme došli k domu, tak jsem bez jakékoliv naděje na kladnou odpověď nadhodil, že bych rád vyzkoušel novou místní pizzerii a jestli by se nechtěla přidat. Nevěřil jsem svým uším, když řekla ano.
Za tři hodiny jsem se tak opět ocitl před oním panelákem a netrpělivě očekával Simonin příchod. Přišla na minutu přesně a zase na mě vrhla ten neodolatelný úsměv. Odešli jsme do pizzerky, objednali si a dvě a půl hodiny si bez ustání povídali. Nemohl jsem z ní spustit oči, byla tak krásná, zábavná, inteligentní, prostě žena mých snů. Vůbec mě netrápilo, že je o neuvěřitelných devatenáct let starší než já. Povídala mi o jejím zaměstnavateli, který ji nabídl vedení nové brněnské pobočky. Rozpovídala se také o rodině, hlavně o dospělé dceři, která žije s manželem v Opavě a o rodičích, kteří stejně jako já milují cestování. Já mluvil o cestování a o tom, proč mě mladé holky moc nepřitahují. Naopak mě neuvěřitelně přitahovala žena sedící naproti mě a já tak přirozeně začal tlačit na pilu. Jí se ale očividně mé nadbíhání líbilo, protože mi ho začala oplácet. Když jsme dopili druhou láhev vína, tak jsem zaplatil a Simonce opět nabídl doprovod k domu. Tentokrát neváhala a okamžitě řekla ano. Během cesty se do mě zavěsila a my pokračovali v povídání i v častém smíchu. U domu se trošku vyzývavě postavila naproti mně a já jí svěřil, že mám velkou touhu ji políbit. Než jsem větu zvládl dokončit, začali jsme se líbat. Možná za to částečně mohlo i to víno, ale ta touha byla oboustranná. Když jsme se po několika minutách líbat přestali, poprvé mi něco nabídla Simona. Nabídla mi, abych šel k ní nahoru. Neváhal jsem ani sekundu. Líbali jsme se ve výtahu, na chodě před bytem, v předsíni i v ložnici. Tam se k líbání přidalo ještě vzájemné svlékání a nakonec i nádherné milování. Ze začátku jsem byl poněkud neklidný, přece jen to bylo po třech letech, ale nakonec jsem to i díky této úžasné ženě zvládl. Pokud jí obličej ubíral 10 let, tak její nádherné tělo rovnou dvacet. Časté návštěvy fitka i lekcí jógy dělají své. Měla nádherná prsa, pevný, dokonale tvarovaný zadek a na rukou se jí decentně rýsovaly svaly.
Po této krásné noci jsme se ráno rozloučili a slíbili si, že se brzy uvidíme. Příštího půl roku jsme tento slib beze zbytku dodržovali. Scházeli vždy několikrát do týdne, nejprve hlavně kvůli milování, později jsme začali chodit na procházky, do fitka a sem tam jsme vyrazili za kulturou do kina či divadla. Tam jsem měl vždy problémy se ovládat, protože Simonin šatník byl jako z mých snů. Její sbírka šatů, kostýmů, korzetů a bot na podpatku byla přímo skvostná. Během jara jsme začali jezdit na výlety, navštěvovali jsme různá města i přírodu. Když se oteplilo, začala moje partnerka vyrážet do přírody ve sportovních šortkách a podprsenkách nebo v tričku bez podprsenky, což mi nesčetněkrát malém způsobilo společenský trapas. Ona totiž vypadala úžasně ve všem. Během jedné z mnoha letních návštěv koupaliště jsem sebral odvahu a nadhodil, jestli by nechtěla vyrazit i na společnou dovolenou, třeba jen na prodloužený víkend. Tehdy jsem si poprvé všiml, že Simona pochybuje. Nevěděl jsem, jestli pochybuje o mě, ale její výraz byl ten den jiný.
Co se děje jsem se dozvěděl až o několik týdnů později, kdy jsme se šplhali na jeden obzvlášť prudký a zcela opuštěný vrchol v Českém středohoří. Když jsme se pomilovali, zeptal jsem se, co se tehdy stalo. Simča prvně nechtěla, ale nakonec se rozpovídala. Mluvila o několika vztazích, které pokaždé skončily tím, že ji partner začal podvádět. Když se to stalo naposledy, slíbila si, že už nikdy do žádného vážného vztahu nepůjde. Prý jí to šlo dobře, dokud nepotkala mě, mladého kluka plného okouzlujícího optimismu, který ji překazil plán být zbytek života sama. Zamilovala se do mě už první večer, ale teprve teď si to přiznala a řekla to nahlas. To krásné letní odpoledne ve Středohoří jsme oba vyznali lásku. Byl jsem šťastný jako blecha, ale pořád jsem cítil, že mou partnerku něco trápí. Během října jsem se k Simoně přestěhoval a v tu chvíli se začala psát nová etapa mého života. Od teď jsem žil s krásnou ženou, která sice byla o dvacet let starší než já, ale to nám nebránilo v tom naplno si užívat života i jeden druhého.
Když jsme v listopadu slavili první měsíc společného života, pokusil jsem se poněkolikáté zjistit, co Simonu trápí. Chvilku to trvalo, ale nakonec se mi se slzami v očích svěřila. Povídala, že mě miluje, jako ještě nikdy nikoho nemilovala, ale že ji ze snů budí noční můry, ve kterých jsem jí nevěrný. Jinými slovy jsem se od své milované ženy dozvěděl, že mi nevěří. Její pocity jsem dokázal pochopit, protože i já měl problémy s důvěrou k ostatním lidem, ale v tomhle případě byly její obavy úplně zbytečné. Jako již mnohokrát jsem jí i teď řekl, že ji nade vše miluji, že miluji její smích, její hlas, její tvář i tělo, že miluji její styl oblékání i její smysl pro humor. Řekl jsem to s vědomím, že to ale skutečnost stejně nezmění. Svou věrnost a oddanost jsem jí mohl tisíckrát slíbit či odpřisáhnout, ale její nedůvěřivou duši to stejně obav nezbavilo.
Uplynulo pár dnů a Simča se pomalu začínala chystat na Ostravsko. Jezdila tam vždy několikrát měsíčně na pár dnů. Většinou spojovala služební cesty s návštěvou rodiny, což byl i tento případ. Večer před odjezdem si ke mně přisedla na pohovku a pověděla mi, že možná objevila způsob, který by ji mohl zbavit obav. Všiml jsem si, že má v ruce malou krabičku. Když jsem ji uviděl, napadlo mě, že by byl fór, kdyby na mě vytáhla klícku cudnosti. V době, kdy jsem nikoho neměl, jsem si totiž takovou věc pořídil a nějaký čas ji z vlastní vůle i nosil. Když ji otevřela, nahodil jsem široký úsměv, protože jsem se trefil, v krabičce opravdu byla plastová a dokonale anatomicky tvarovaná klícka. Simona na mě nechápavě koukala, vůbec nevěřila tomu, že se toho zařízení neštítím a naopak se nadšeně usmívám. Povídala, že ji koupila už před pár měsíci a teprve teď sebrala odvahu mi její používání navrhnout. Já ji láskyplně políbil a řekl, že tohle je to nejmenší, co pro ni mohu udělat. Přímo na pohovce jsme se pomilovali a hned potom mi Simča klícku obratně nasadila. Sice odjížděla až ráno, ale chtěla se ujistit, že mi tahle pojistka věrnosti dobře sedí a jestli nošení není bolestivé. Vše se zdálo v pořádku, teda krom krajně nepříjemného ranního tlaku při pokusu o erekci, ale s tím se v tomhle případě musí počítat. Ráno jsme se rozloučili a pro mě tak začalo docela náročné třídenní čekání.
První noc se mi špatně spalo, druhou noc už bylo vše v pořádku. Nakonec jsem se dočkal i návratu své krásné paní, která se na mě hned po návratu vrhla, svlékla si mě, odstranila mi klícku a odvedla do ložnice, kde jsme se dlouze a vášnivě milovali. Simča mi potom povídala o své rutinní cestě, kde se jí poprvé od našeho seznámení podařilo klidně prospat obě dvě noci. Pojistka věrnosti tedy fungovala. Ujistil jsem ji, že tady bylo také vše v pořádku a že jsem nijak netrpěl, pouze jsem jako obvykle umíral touhou. Během dalšího půlroku jsme oslavili první společné Vánoce i Silvestra a těšili se, co nám přinese další rok.
Během jara jsme si já i Simona všimli, že se z našeho vztahu vytratila ta počáteční poblázněnost a že začínáme fungovat jako stabilní pár. Postupně jsme vzájemně poznali naše rodiny a během četných firemních večírků i kolegy z práce. Někteří lidé se podivovali na věkovým rozdílem, avšak naše vzájemná chemie to zcela zastírala. Nemilovali jsme se tak často jako dřív, ale pořád nás to k sobě hodně táhlo. Co se týče používání klícky, tak to jsme po vzájemné dohodě rozšířili krom Simčiných cest do Moravskoslezského kraje i na další příležitosti. Oba jsme si totiž po nějakém čase všimli, že její nošení našemu vztahu prospívá. Simona díky mi díky ní věří, že s ní nejsem jen kvůli sexu a mně pomáhá být vůči své partnerce pozornější. Náš vzájemný a až doposud vyrovnaný vztah se ale postupně začínal měnit. Čím jsme spolu byli déle, tím častěji se stávalo, že jsem zůstával zamčený i v době mezi služebními cestami, kdy byla moje partnerka doma. S tímto nápadem přišla Simča v době, kdy neměla kvůli pracovním starostem žádnou chuť na milování. I přes tyto starosti se jí pracovně velice dařilo, její vedení bylo úspěšné a brněnská pobočka začínala majiteli firmy přinášet vysoké zisky, což se opakovaně promítalo i ve výplatách. Simona se brzy stala odpovědnou a dobře finančně zajištěnou manažerkou, což je pozice, která vyžaduje respekt svých podřízených. Kvůli jejímu pracovnímu vytížení jsem se stal tím, kdo se stará o domácnost. Díky mé pracovní době 7-15 jsem měl dost času na nákupy, úklid i vaření. Mé submisivní povaze to nevadilo, mohl jsem aspoň naplnit svou touhu starat se o svou paní. Simča často přicházela domů pozdě a potom už neměla sílu cokoliv podnikat. Naštěstí nám zůstaly volné víkendy, které jsme mohli věnovat jeden druhému.
Aniž by mi to vadilo, i já jsem se víc a víc stával podřízeným. Čím déle byla Simona manažerkou, tím měla větší problém uvědomit si, kdy je doma, a kdy v práci. Vzhledem k tomu, že jsem v submisivitě našel velké zalíbení, jsem jí v tom ještě podporoval. Protože jsem klícku nosil už většinu času, byl jsem své paní zcela oddán. Ona ovládala mé libido a tím pádem ovládala i mě samotného. Její chuť na sex se změnila v chuť na orgasmus, který jsem jí často dopřával bez pomoci penisu, což ji o to víc vzrušovalo. Stal jsem se otrokem své paní, které jsem přinášel uspokojení. Ona mi za to dávala pocit podřazenosti, který jsem si zamiloval. Chvíle, kdy moje paní usoudila, že si za odměnu také zasloužím orgasmus, byly ty nejúžasnější. Skříň se mezi tím plnila různými pomůckami, mezi které patřily pouta, bičíky, různé přístroje na baterky či sexy oblečky. Navzájem jsme se pořád milovali, jen náš vztah se změnil. Navenek jsme dál působili jako normální pár, avšak v soukromí to bylo mnohem zajímavější.
Teprve v létě jsme se rozhodli, že zkusíme náš nový životní styl předvést na veřejnosti. Stalo se tak na jednom chorvatském ostrově, kde jsme si vyhlédli nuda pláž. V našem případě jsme ale zcela nazí nebyli, protože já byl vyzbrojen klíckou a má paní klíčkem na řetízku okolo krku. Spousta mužů by se propadla hanbou, avšak já jsem šel vedle své paní s hlavou hrdě vztyčenou. Nestyděl jsem se ani trošku, naopak jsem rád dával najevo svou oddanost. Mrzí mě jen to, že jsem nás nemohl vidět pohledem třetí osoby: Nádhernou nahou blondýnku, která se vede za ruku se svým zamčeným partnerem. U plážového baru nás oslovila jedna Němka, která se o náš styl velice zajímala. Prozradila nám, že podobné věci praktikovala se svým bývalým přítelem, se kterým často jezdila na baltské pláže určené pro FKK. Ptala se mé paní, jak snáším zamčení. Ona se jen usmála, dala ruku na mou klícku a odpověděla, že velmi dobře a že nikdy nebyla šťastnější. Já její nadšení svým úsměvem potvrdil. Tato dovolená se stala, ač jsme si klasický sex užívali jen jednu noc, tou nejúžasnější v mém životě.
Během podzimu, což bylo v době, kdy jsme spolu byli už skoro dva roky, jsem se odhodlal k velkému kroku. Jednoho dne jsem po práci nezamířil rovnou domů, ale do centra, kde jsem ve zlatnictví pro svou paní zakoupil zásnubní prsten z růžového zlata. Než paní dorazila večer domů, připravil jsem krůtí steak s grilovanou zeleninou, koupil šampaňské a nachystal vše na romantickou večeři. Po večeři, kterou Simča označila za tu nejlepší, co jsem kdy uvařil, jsem před ni na stůl postavil krabičku s prstýnkem. Bez váhání ji otevřela a já se zeptal, jestli se stane mou ženou. Se slzami v očích řekla své ano a vrhla se mi kolem krku. Byl jsem v sedmém nebi, ta úžasná žena, které jsem pomáhal vstát, když upadla při vystupování z tramvaje a ze které se později stala má životní partnerka a nakonec i má paní, bude moje žena. Zbytek toho krásného večera jsme věnovali sexu, normálnímu sexu. Když jsme v pozdních večerních hodinách s milováním skončili, moje budoucí manželka se na mě zamyšleně podívala a řekla, že jí bude ctí stát se mou ženou, ale vzhledem k poslednímu vývoji našeho vztahu mi svatbu nemůže dovolit jen tak a že budu muset projít poslední a největší zkouškou oddanosti.
Další den přišla Simča z práce dříve s tím, že mi sdělí podrobnosti o nadcházející zkoušce. Od své ostravské kamarádky se totiž dozvěděla, že si jedna zdravotní sestřička od nich z nemocnice přivydělává v sexuálním průmyslu tím, že provozuje soukromou ordinaci pro lidi, kteří podobné věci rádi. Má paní neváhala, spojila se s ní a objednala pro mě zážitek zvaný Půlroční odříkání. Jinými slovy, abych si mohl svou paní vzít, budu muset vydržet půl roku bez jakéhokoliv vlastního sexuálního zážitku. Byl jsem z toho trošku vedle, nicméně jsem souhlasil. Už jsem zažil delší zamčení, jednou jsem byl bez orgasmu tři týdny, ale půl roku, to je jiné kafe. Vysvětlila mi, že pro takovou dlouhou abstinenci je nutná speciální klícka i pravidelné kontroly u zdravotníka a proto se zítra dopoledne vydáme do Ostravy za onou sestřičkou do její ordinace.
Ordinace byla umístěná v suterénu rodinného domu ve čtvrti Kunčičky, jen pár set metrů od Nové Huti. Zaparkovali jsme před domem, zazvonili a za pár okamžiků nám přišla otevřít nádherná černovláska, která se představila jako Gabriela. Zavedla nás do přijímacího pokoje, kde nám vysvětlila, jak bude následující půlrok probíhat. Jakmile povídání skončilo, dostali jsme k podpisu listinu potvrzující seznámení s průběhem Půlročního odříkání a souhlas s dočasným omezením osobní svobody na žádost zákazníka. Potom se moje snoubenka odebrala do čekárny a já se Gabrielou vydal do ordinace. Nejprve jsem se svlékl a osprchoval, potom jsem si vyskočil do speciálního křesla, ke kterému jsem byl připoután. Gabriela, která se mezitím převlékla do bílých lodiček a lékařského pláště s výstřihem, ve kterém se jí rýsovala ňadra zvýrazněná pomocí push-up podprsenky, mi poté nanesla na penis znecitlivující gel, který jí umožnil vyzkoušet více druhů klícek. Protože má v tomto oboru již praxi, trefila se hned napodruhé. Než jsem byl trvale uzamčen, bylo ještě nutné zavést do močové trubice katetr, který mě zbaví nehod při močení během dlouhodobého nošení klícky. Byl to pro mě nový a ne moc příjemný zážitek, škubal jsem sebou a byl jsem rád, že jsem svázaný. Když bylo zařízení na místě, Gabriela na počítači naťukala zprávu, jako by šlo o běžnou návštěvu u lékaře. Poté mě vysvobodila z křesla, já se oblékl a společně jsme odešli za Simonou, která trpělivě čekala vedle. Má paní převzala od Gabriely lékařskou zprávu včetně kartičky s instrukcemi a s telefonním číslem pro případ nouze a zaplatila za její služby. Potom jsme se již vydali k autu a odjeli zpět do Brna.
Ihned pro příjezdu domů si Simča chtěla novou klícku prohlédnout, tak jsem se svléknul a stoupnul si zády ke stěně. Má paní rozsvítila, klekla si a začala s průzkumem. Největší rozdíl byl v materiálu, moje původní klícka je z plastu, zatímco tato je kovová. Novinkou je také močový katetr. Díky tomu, že je vyrobena z titanu, je velmi lehká a ještě lépe anatomicky tvarovaná. Sedí tak přesně, že je nemožné myslet na to, že bych z ní unikl. Ať se mi to líbí nebo ne, čeká mě velmi perných šest měsíců. Ač jsem měl možnost tento zážitek kdykoliv svobodně ukončit, rozhodl jsem se, že vydržím.
Na novou klícku jsem si zvykl relativně rychle, horší to bylo s hadičkou v mé močové trubici, která mi sem tam způsobovala ne úplně příjemné svědění. Díky přesnému tvaru byly ranní erekce prakticky nemožné, na což organismus rychle reagoval a přestal se o ně pokoušet. Simča mě s nadšením často provokovala, buď chodila po bytě úplně nahá, v podvazcích nebo v některém ze svých sexy kostýmů. Často jsem své paní dopřával orgasmy a dál se staral o domácnost. Vlastně bylo všechno stejné jako dřív, jen jsem neměl možnost vysloužit si za odměnu odemčení.
Po třech týdnech přišla na řadu první kontrola u Gabriely a tím pádem i výlet do Ostravy. Byl jsem dost neklidný, protože to měla být moje první kontrola a já netušil, jak na ni budu reagovat. Cesta uběhla rychle a já se velmi rychle ocitl nahý v ordinaci. Jakmile jsem byl připoután, Gabriela odhodila plášť a najednou okolo mě chodila jen v lodičkách, podvazcích a spodním prádle. Proč tomu tak bylo, to jsem se dozvěděl záhy. Velmi opatrně mi sundala klícku a zbavila mě také katetru. Potom si vzala gumové rukavice a začala mi masírovat penis i šourek. Po těch třech týdnech jsem si připadal zase jako v ráji, ačkoliv se to mělo brzy změnit. Gabriela mi však vzápětí připomněla, že tu není proto, aby mě dovedla k orgasmu, ale kvůli procvičení erekce a vyprázdnění varlat. Slyšel jsem, že je možné se zbavit nahromaděného semene i jinak, ale až do teď jsem neměl tušení jak. Velmi rychle jsem to zjistil, bylo to pomocí masáže prostaty. Stačilo několik dobře mířených doteků a v tu ránu začala z mého penisu vystříkávat dobře známá bílá tekutina, avšak tentokrát nebyl tento jev provázený oním příjemným pocitem zvaným orgasmus. Vlastně sem necítil vůbec nic, jen to, jak mi z těla stéká můj produkt. Gabriela byla se svou prací očividně spokojená. Potom přišly na řadu méně příjemné činnosti. Nejprve došlo na hygienu, poté na kostky ledu a nakonec na opětovné uzamčení. V čekárně jsem byl předán zpět do rukou mé paní se slovy, že jsem se v křesle málem udělal a že bych měl být lépe vychovaný. Dalších šest kontrol proběhlo v podobném stylu, pouze Gabriela měla víc a víc práce s tím, aby mi zabránila udělat se.
Jak se blížil konec Půlročního odříkání, má sexuální frustrace a tím pádem i agresivita vzrůstala. Nikdy jsem nezažil tak dlouhou abstinenci, ale stále jsem byl odhodlaný dotáhnout to kvůli Simoně do konce. Má paní musela věnovat více a více času mému tréninku sebeovládání. Častěji mě svazovala, častěji mě trestala. Mimo to jsme se také věnovali přípravám svatby a plánování svatební cesty. Několik dní před dnem odemčení jsem se už nebyl schopný na nic soustředit, celý jsem se chvěl a dokonce jsem si musel vzít dovolenou, protože jsem nemohl ani pracovat. Cestu do Ostravy odřídila Simča, protože já bych moc spěchal a dost pravděpodobně bych nás v zápalu boje někde zabil. Konečně jsme přijeli do Kunčiček a já se mohl vrhnout do křesla. Gabriela tentokrát neměla žádný sexy obleček, pouze klasický lékařský plášť. Definitivně mě zbavila kovové klícky, vyprazdňovací rituál přeskočila a přešla rovnou k hygieně. Když skončila, má erekce dosáhla maxima. Celý jsem se chvěl nedočkavostí, čekal jsem, až mě odváže a já budu moct násilím odtáhnout svou paní do auta, kde jí přímo před tímto domem přefiknu. Odvázání se ale nekonalo, Gabriela sepsala zprávu, odešla a zavřela za sebou dveře. Dalších patnáct minut se nic nedělo, jen já jsem byl víc a víc hysterický. Po zdánlivě nekonečně dlouhé době se otevřely dveře a v nich stála má snoubenka, byla úplně nahá, jen na nohou měla mé oblíbené lodičky. Tušil jsem, co bude, a nemýlil jsem se. Přišla ke mně a začala ústně pečovat o můj penis. Trvalo to asi tři sekundy, než jsem se udělal. Byl to ten nejsilnější a nejkrásnější orgasmus, jaký jsem kdy zažil. Potom jsem, stále připoutaný, povídal Simoně o svých pocitech. Následovalo druhé kolo a potom již vytoužený odjezd domů. Na milování v autě došlo, ale až na dálničním odpočívadle. Po příjezdu domů mi má budoucí žena zašeptala do ucha, že mě moc miluje a že mi věří.
Měsíc po vyvrcholení tohoto zážitku se na brněnském Špilberku konala malá svatba s deseti hosty. Hostinu jsme uspořádali v líšeňské restauraci Havana, kde jsme si užili příjemný večer s dobrým jídlem a tancem. Na svatební cestu jsme vyrazili o dva týdny později, naším cílem byly národní parky na jihovýchodě Austrálie.