V tento jarní den a v nedělním odpoledni kdy příspěvky váznou rozšíříme si obzory v oblasti Mistrově činnost v boji za práva utlačovaných menšin. Je historicky doloženo, ze legislativní systém starého Rakouska byl značně komplikovaný a předepisoval téměř vše téměř všem. Život v těchto omezených podmínkách nebyl lehký a tato skutečnost Cimrmana pobuřovala. I přes obsáhlost a různorodost těchto zákonu dokázal po pečlivých průzkumech nalézt skulinku a využit ji ve prospěch propagace lidských i nelidských prav.
Jakožto velký znalec života byl Cimrman obeznámen s všelikými úchylkami. Až donedávna však byl očím široké veřejnosti skryt fakt, že Mistr se obšírně zabýval problematikou masochismu a pasů cudnosti. To byl důsledek dlouhých letních večerů, které trávil většinou vášnivou hrou s dominou. Tyto úchylky ležely Cimrmanovi na srdci snad ještě více než oblíbené byrokratické procedury.Navzdory velkému obrovskému úsilí zůstal Mistrův boj za práva menčin zapomenut.
Úsilí, které vyvíjel na podporu masochistů a nositelů pásů cudnosti, se však nesetkalo s patřičně kladnou odezvou ani u samotných masochistu a klíčnic. Zvlášť markantně se jejich nevděčnost projevila na meetingu, jež Cimrman svolal u příležitosti masopustních oslav v Liptákově. Masochisté a zejména klíčnice se nehodlali vzdát svého dosavadního způsobu života, a to ani při vidině naprosté svobody. Naopak velmi snadno a rychle, někdy až výbušně se vzdávali předem připravených vajec či shnilých rajčat ve prospěch Mistrovy hlavy vydávajíce přitom vesměs nepochopitelné výkřiky typu: "Nechte nás trpět!", "Nechte je zamčené" , "Neberte nám naše řetězy a pásy cudnosti!", a podobně.