K realizaci došlo až v roce 1998 (to už jsem měl piercing bradavek a uzdičky). Hojení proběhlo bez komplikací, nejdřív jsem tam měl kvůli snazšímu hojení činky (tuším průměr 2 mm), pak jsem je nahradil kroužky s kuličkou - segmentové tehdy ještě nebyly, přišly by mi praktičtější a elegantnější.
Moje tehdejší partnerka neměla pro hrátky s cudností pochopení a já ještě neuměl vyjádřit, co vlastně chci (mě bylo 21, jí 18); místo toho jsem měl jenom velmi málo vanilkového sexu. Občas jsem si kroužky spojil, nicméně vyhonit jsem si ho i takhle dokázal, jen to šlo hůř (o to víc mě to vzrušovalo). Asi největší interakce s partnerkou v tomhle ohledu byla, že mi tehdy péro vyfotila (jsou to tyhle fotky). Ve finální fázi vztahu, kdy už sex nebyl naprosto žádný, jsem dokonce uvažoval nad tím, že by se stala mojí klíčnicí, ale to byla pouhá představa a nedošlo k tomu.
Nedlouho potom se moje potřeba mít tenhle piercing jaksi naplnila a já ho vyndal. Dírka vlevo zarostla, ta vpravo ne a stále je použitelná (ačkoli by bylo nutné ji roztáhnout).
Jako alternativa by se daly použít čtyři vpichy místo dvou tak, aby byly umístěny proti sobě do kříže, a pak jimi provléknout dvě činky, případně jeden kroužek (dovnitř-ven-dovnitř-ven a zavřít). Vhodně zvolenou délkou činek nebo průměru kroužku by se dala určit velikost otvoru v předkožce. Otázka je, jak by to bylo s vytahováním otvorů v předkožce při častých erekcích a tahu – postupně by bylo nutné zvětšovat průměr šperku nebo přinejmenším kuliček na koncích činek, aby neproklouzly vpichem.