Jak už jsem předeslal, inspirací této povídky je skutečný manželský pár, kde jsou oba submisivní, on v pásu cudnosti a cuckold a který pro ní hledá sadistického dominanta. Nicméně celý příběh je pouhá fantazie.
Petr s Monikou byli manželi již řadu let. Byli bezdětní a tak žili pouze jeden pro druhého. Oba pracovali z domova jako účetní a tak měli i víc času na sebe a své hrátky. Sex pro ně nebyl pouze něčím, čím by si zpříjemňovali život, byl pro ně životním stylem. On byl totiž velmi submisivní a ona si s ním velmi ráda hrála, vychovávala a trestala. Přesto neustále cítila, že by ráda něco víc. Jednoho dne našli na internetu úžasnou věc – pánský pás cudnosti. Nemuseli se ani na ničem domlouvat, věděli, že to oba chtějí a tak ho objednali. Když přišel, zamknula ho a slíbila mu, že ho odemkne až za hodně dlouhou dobu a to jen v případě, že na ní bude hodný a poslušný. Jejich život se začal měnit. Možná za to mohl ten pás, ale on se jí začal svěřovat nejen se svými pocity jaké má, když je zamčený, ale i se svými představami, které v něm nošení pásu vyvolává. Moc by ho vzrušovala představa kdyby ona měla milence a on se musel dívat jak si jí bere cizí muž, kdyby ho pak donutila z ní lízat jeho semeno. Chápavě ho vyslechla a pak si dodala odvahy a svěřila se mu se svými touhami, které má již velmi dlouhou dobu:
„Víš možná to bude znít divně, ale i když ty jsi pro mě vším na celý život , cítím, že mi něco chybí. Já jsem k tobě moc ráda dominantní, líbí se mi tě trestat, hrát si s tebou a ovládat tě teď když jsi v pásu cudnosti, ale zároveň cítím, že bych moc ráda byla něčí hračkou. Ne tvojí, nějakého dominanta, abych mohla být jeho subinou, jeho věcí, kterou může zneužívat a používat dle libosti, aby si mě vychovával, trestal a ponižoval, abych jím byla ovládána a byla mu dána na milost a nemilost. Nevím jestli to pochopíš.“ Sdělila mu jedním dechem své touhy a měla obavy z jeho reakce. Pochopil jí. Trvalo to zhruba další dva týdny než si ujasnili co vlastně dál chtějí. Pak se rozhodli, že zkusí najít pro ní nějakého Pána. Dali na několika k tomu určených serverech inzerát, který jasně popisoval co hledají. A ačkoliv mu do teď pás cudnosti občas sundala za účelem jejího uspokojení a on se směl udělat v těchto případech jen velmi zřídka, domluvili se, že teď mu to sundá až když najdou jejího Pána. Odpovědí chodilo hodně hned od prvního dne a tak neměl obavy z toho, že bude zamčený nějak dlouho. Jenže to byl omyl. Mnoho odpovědí jen bylo jen tlachání nesmyslů nebo jen očekávání obyčejného sexu, když by si dotyčný vzpomněl, zkrátka žádná odpověď se ani nepřibližovala jejich představám. Nakonec to trvalo čtvrt roku, když přišla odpověď, která Moniku zaujala, ale zároveň vylekala. Petrovi ten email ani neukázala, ale neustále se k němu vracela, nenechal jí klidnou. Asi až po třech dnech a desítkách dalších nic neříkajících odpovědí mu ten email ukázala. Ozval se Pán, z jehož odpovědi čišela autorita a dominance. On se také tak prezentoval, jako zkušený silně perverzní dominant se sadistickými sklony. Byl o patnáct let starší než byla Monika s Petrem a sliboval Monice, že z ní vychová podle jeho představ poslušnou všeho schopnou čubku, která bude prosit o tvrdé tresty a ponižování. I Petr tušil, že se jim tentokrát ozvala ta správná osoby, ten správný Pán, ale stejně jako Monika měl obavy z toho co znamení v jeho podání slovní spojení sadistické sklony. Přemýšleli další dva dny než se rozhodli odpovědět, než mu Monika poslala email se žádostí o přijetí do služby. Jeho odpověď byla rychlá, ale opět Monice celkem nahnala strach. Napsal, že může k němu do služby, ale ať předem počítá s velmi tvrdým trestem za to, že jí odpověď trvala tak dlouho. Sama nevěděla proč, ale něco jí hnalo do předu, něco proč tohoto Pána chtěla a asi proto se ani neporadila s Petrem a hned mu odpověděla zpět s tím, že se moc omlouvá a přijme jakýkoliv trest on určí. Následoval týden dopisování, kde si upřesňovali, že oni dva i Pán vědí co hledají, co chtějí a co očekávají. Pak přišel email s termínem a místem kde na ně oba bude čekat na první schůzku. Vybral všední den, odpoledne v centru města v jedná kavárně. Sešli se s ním a tentokrát osobně probírali poslední detaily jejich začínajícího nového vztahu. Jemu se velmi líbilo jak z nich obou čiší jejich submitivita a Monice a Petrovi se líbil pravý opak, jeho přirozená autorita a dominance, ačkoliv se zde choval velmi přátelsky.
„Tak, jo, myslím, že to s Vámi zkusím“ řekl najednou „chcete do toho opravdu jít? Změní se vám život, já vám ho změním.“ oba souhlasně pokývali hlavou a protože Monika již naprosto přesně věděla co chce a už byla vžitá do své role řekla:
„Ano Pane, moc prosím vezměte mě do služby, vychovejte si ze mě svojí poslušnou čubku, otrokyni. Budeme Vám oba moc vděční a oddaní.“
„Dobře.“ souhlasil Pán „máš tady klíč od jeho klece?“ ptal se.
„Ano Pane, mám.“ odpověděla Monika.
„Dej mi ho“ přikázal a natáhl ruku „už jsi moje děvka, tak aby tě nenapadlo ho doma odemknout.“ Monika mu poslušně dala klíček od Petrova pásu cudnosti a na oplátku od Pána dostala stříbrný řetízek.
„Dej si ho teď hned na krk.“ přikázal Pán. Monika si na krk dala mohutný stříbrný řetěz a až teď pochopila, že se jedná o obojek. Krásný, elegantní, ale obojek „Ten už si nikdy nesundáš, nikdy!“ vysvětlil. Pak už se jen zeptal na jejich adresu a oznámil jim, že v pátek odpoledne k nim přijede s tím, že pokud Monika projde přes víkend všemi zkouškami, začne s jejich, ale hlavně s její výchovou. Pak se bezeslova, bez rozloučení a bez zaplacení zvedl a odešel.