Schůzka byla v úterý, ve středu se nic nedělo a s Monikou s Petrem si pohrávalo vzrušení, obavy a očekávání nového. Chtěli do víkendu stihnout co nejvíc práce, ale ani jeden se nemohl pořádně soustředit. Petr musel neustále myslet na to, že klíč od jeho pásu už nemá ani Monika a představa, že jeho odemčení už není ani v její moci v případě jejího chtíče ho nesmírně sužovala, ale také vzrušovala, stejně jako představa, že mu jeho milovanou Moniku bude ojíždět někdo jiný. Monika se moc těšila nejen na to až si jí vezme její nový Pán, až jí nabídne i jiným mužům, ale také až začne její výchova v poslušnou čubičku. Hrozně se těšila a zároveň se hrozně bála trestů, které jí čekají. Na Petra v tomto smyslu vůbec nemyslela, jen jedna malá myšlenka jí vykouzlila jemný škodolibý úsměv na tváři při představě, že on už si zřejmě nevrzne.
Ve čtvrtek dopoledne jim přišel od Pána email s nějakými instrukcemi, aby věděli co na víkend připravit, jak se mají připravit oni a co od nich v prvních okamžicích bude očekávat. Jeho pokyny si s jejich myslí pohrávali ještě víc než představy, které doposud měli. Kromě základních požadavků že mají připravit nějaké jídlo, občerstvení a pití na celý víkend jim také napsal jak ho mají očekávat a jak se mají chovat. Oslovovat ho smějí jen Pane a to v případě Moniky jen, když se jí dovolí promluvit. Až přijede očekává, že mu Petr přijde otevřít, zatím co Monika bude klečet za dveřmi zcela nahá. Také upozornil, že mu nyní nejde o Petra, ale jen o Moniku a její výchovu, nicméně, že se mají připravit na to, že i Petr bude dostávat nějaké úkoly či příkazy, které budou spíš pro zajištění pohodlí Pána a výcvik Moniky. Pokud, ale Petr nebude tyto příkazy plnit ke spokojenosti Pána, bude za to trestána Monika. Pán si byl vědom, že Monika dokáže být vůči Petrovi dominantní a tak upozornil, že doufá, že každý trest, který ona dostane kvůli Petrovi mu následně po výcviku náležitě vrátí.
„Takže se snaž lásko, protože jestli budu dostávat tresty kvůli tobě, vrátím ti to pak dvakrát.“ Řekla s lehkým nadsazením Monika, ale v koutku duše věděla, že pokud budou tresty jejího Pána opravdu tvrdé, tak je Petrovi s radostí vrátí.
Večer nemohli usnout. Mísili se v nich pocity obav a vzrušení z nadcházejících událostí. Mlčky se k sobě tiskli po peřinou, Petr měl hroznou chuť se s Monikou pomilovat, ale jeho klec mu to neumožňovala, naopak ho pevně svírala při jeho snaze o erekci.
V pátek od rána vše připravili jak měli a čekali až konečně přijde jejich Pán. Přišel něco po druhé hodině odpoledne. Monika se nahá klekla na chodbě za dveřmi a Petr šel Pánovi otevřít. Pokorně pozdravil, Pán mu beze slova dal do ruky velkou sportovní tašku a šel dál. Monika se dívala do země a tiše Pána pozdravila:
„Dobrý den Pane.“ Pán se na ní shora podíval, připnul jí k obojku vodítko a klidným hlasem pronesl:
„Smíš mluvit jen, když ti to dovolím. Ale neboj, to se velmi, opravdu velmi rychle naučíš.“
„Promiňte Pane.“ neudržela se Monika a vyslovila svou omluvu, hned jí došlo, že opět promluvila bez dovolení.
„No jak myslíš.“ Řekl Pán tentokrát už přísným hlasem. Otočil se na Petra a řekl „Zaveď mě do obýváku.“ Petr ho tedy odvedl, Pán trhnul vodítkem a Monika šla za ním po čtyřech. Za to jí Pán také pochválil:
„Tak je hodná, už jsi asi konečně pochopila, kde bude tvé místo, jen u mých nohou.“ Pán se posadil do křesla, poslal Petra pro něco k pití a Monice ukázal na zem vedle křesla. Pochopila a klekla se vedla Pána. Když přišel Petr ukázal mu Pán druhé křeslo, aby se taky posadil. Chvíli s nimi přátelsky rozmlouval a pokládal jim několik posledních otázek, aby se ujistil, že si to nerozmysleli, a že oba chtějí přesně to samé. Zároveň už si je oba svými otázkami připravoval:
„Takže tobě tvoje manželka, tahle moje čubka nasadila pás cudnosti, jo?“ ptal se Petra
„Ano Pane.“
„A proč?“ Pán chtěl znát důvod.
„Jsem hodně submisivní, a líbí se mi když mě takto ovládá, odpírá mi sex a orgasmus.“
„Aha, ale klíč mám já. Tahle čubka už je jenom moje a budeš šukat jen s kým jí řeknu a kdy jí řeknu. Uvědomuješ si to? Mě nezajímá, že je to tvoje žena, teď už je to moje čubka, bude mojí otrokyní a kurvou. S tebou jí to dovolím jen za odměnu a vyjímečně.“ vysvětlil Pán Petrovi.
„Ja vím Pane, oba to takhle chceme“ odpovídal Petr se sevřeným hrdlem. Miloval Moniku, nedokázal si představit, že on se s ní už nebude smět milovat, ale zároveň ho vše strašně vzrušovalo, tak že mu klec začínala být malá. Pán se otočil na Moniku, mírně trhl vodítkem:
„Tobě nějak nerozumím. Chceš být mojí otrokyní, majetkem, ale přitom jsi vůči němu dominantní. Je to tak?“
„Ano Pane.“ odpovídala Monika.
„Vysvětli mi to.“ Pán chtěl poznat myšlenkové pochody Moniky „S takovou čubkou jsem se ještě nesetkal.“
„Miluju ho Pane“ snažila se vysvětlovat Monika „líbí se mi jeho submitivita, moc ráda si s ním hraju. Líbí se mi dávat mu výprasky a vychovávat si ho a zakazovat mu sex a vyvrcholit, líbí se mi to jak o to prosí. Ale taky cítím, že chci být stejně ovládána já, vychovávána. Chci, aby jste si ze měl udělal svojí poslušnou otrokyni, schopnou pro Vás Pane udělat všechno co si budete přát. Moc mě vzrušuje to, že s Vámi budu dělat vše a on se bude smět maximálně jen dívat zpoza rohu.“
„Jo to si z tebe teda vychovám poslušnou čubku, to si piš.“ slíbil jí Pán a dodal „máš u mě schovaný jeden trest za to, že ti dlouho trvala odpověď a druhý tě čeká za to, že jsi promluvila bez dovolení, když jsem přišel.“ Pak přikázal Petrovi, aby na zem vyskládal všechny věci z tašky, kterou přinesl. Byli v ní všechny možné pomůcky, plácačka, důtky, bičík, rákoska, různá dilda, koláčky, skřipce, kožené řemeny, provazy a mnoho dalších věcí. Petra, ale velmi zaujala černá krabička s dráty určená na elektrotorturu. V tašce také byla nějaká složka s papíry. Tu měl Petr podat Pánovi. Ten jí otevřel a z ní vydal několik papírů a položil je na stůl:
„Tady to si přečtěte, doplňte svoje jména a data a podepište.“ přikázal Pán „jdu se podívat po domě, jak žijete. Než se vrátím, bude to podepsaný, když ne odcházím.“ Pak se Pán zvedl a šel se podívat po domě. Monika také vstala a společně s Petrem si prohlíželi papíry, které jim Pán připravil. Na stole před nimi ležela Otrocká smlouva, která specifikovala vše na čem se zatím s Pánem domlouvali včetně toho, že vše dělají dobrovolně. Vše bylo sepsané tak, aby byl Pán chráněný před nějakým případným popotahováním. Petr s Monikou nevěděli jak dlouho Pán bude pryč a tak to chtěli co nejrychleji podepsat, aby Pán neodešel. Proto si ani vše pořádně nepřečetli. Petr se jen zeptal:
„Opravdu to chceš, lásko?“
„Já ano, a ty?“ položila Monika stejnou otázku. Petr neodpovídal, domluvili se pohledem a v tichosti rychle podepsali. V tom přišel Pán a nesl nějaké oblečení Monika rychle zaujala svoje místo na zemi vedle křesla a Petr zůstal stát u stolu a podával Pánovi podepsané smlouvy. Pán si je od něj vzal a dal mu věci, které přinesl. Bylo to snad všechno Moničino spodní prádlo.
„Tohle už nikdy potřebovat nebudeš a když tak budeš nosit jen to co ti dám já.“ řekl Pán a dodal „později probereme zbytek tvých věcí, už jich moc potřebovat nebudeš a probereme i tvoje.“ Řekl k Petrovi a poslal ho Moničino oblečení vyhodit do popelnice. Když se vrátil zpátky musel se už také svléknout do naha, podat Pánovi ratanovou rákosku a pak si sednout na zem ke křeslu a opřít se o něj zády. Pak škubnutím vodítka přivedl ke křeslu i Moniku. Ta se musela postavit před křeslo, předklonit se o opřít se rukama o opěradlo. Tím měla svojí kundičku přímo na Petrově obličeji. Oba čekali co se bude dít. Pán si, ale sednul do svého křesla, zapálil si cigaretu a nahlas začal uvažovat o prvním Moničiným trestu:
„Trvalo ti šest dní, než jsi mi napsala, že prosím o přijetí do služby, to je šest ran. K tomu trest za nedovolené mluvení, tři rány. To by pro začátek stačilo. Protože se u toho určitě pochčije, tak ty všechno vypiješ.“ Přikázal Petrovi a dodal „jestli ti byť jen kapka uteče, dostane ona dvojnásobek.“ Pak típnul cigaretu, postavil se za Moniku a dvakrát švihnul do prázdna. Pokaždé se Monika zachvěla, ale Petr cítil, že během vteřiny i zvlhla. Pak už přišla první rána na její vyšpulený bílý zadek
„Jedna“ řekl Pán. Monika poprvé okusila, že Pán o svém sadismu nemluvil do prázdna. Opřel se do své rány vší silou, Monika zařvala bolestí, oči se jí zalili slzami a na jejím zadku se okamžitě objevil rudý pruh. Přišla další rána:
„Jedna“ opakoval Pán číslovku a další rána:
„Jedna“ zopakoval znovu a dodal „to tady budeme hodně dlouho, že jo?“ Monika pochopila:
„Děkuji Pane.“ Přišla další rána:
„Dva.“ Počítal Pán dál. Dával Monice čas jen na poděkování a hned dostala další. U sedmé rány si myslela, že už má zadek na kaši, přes slzy neviděla. Přišla osmá rána a to už Monika nevydržela a bolestí se počůrala. Vytrysklo to z ní tak rychle, že Petr nestihl v první okamžiku zareagovat a několik kapek mu stékalo po těle. Bylo jasné, že přišel dvojnásobný trest. Pán si toho všiml, tak rovnou počítal dál až se dostal na konec:
„Osmnáct“
„Děkuji Pane.“ Řekla Monika a podlomili se jí kolena. Pán ji však pevně chytil se seřezaný zadek, přidržel si jí, druhou rukou si rozepnul poklopec a vyndal svůj velký už tvrdý penis, který okamžitě zprudka vrazil do její kundičky, tak, že jeho koule pleskali o Petrovu bradu. Chvíli přirážel a pak se do ní udělal. Než si sedl zpět do křesla přikázal Petrovi:
„Vylízej to z ní, nechci mít tady žádnou špinavou čubku.“ Petr jí začal poslušně vylizovat. Cítil jak moc je ze všeho vzrušený, cítil pekelnou bolest na svém pevně sevřeném ocasu. Když byla Monika čistá chtěla si sednou vedle Pána na zem vedle křesla, ale Pán měl jiné úmysly:
„Ne, svlékni mě“ přikázal jí a Monika ho pomalu začala celé svlékat. Pak jí Pán nastavil nohy před obličej:
„Od naší schůzky jsem se kvůli tobě nemyl, abys měla možnost si zapamatovat mojí vůni. Jsi ráda?“
„Ano Pane, děkuji.“ Řekla Monika a začala Pánovi olizovat chodidla a cucat prsty na nohou. Cítila pach jeho nemytých nohou, ale také silné vzrušení způsobené ponížením, které ještě nezažila , kterém vždy tajně snila. Petr si směl sednout do křesla a Pán si s ním povídal. Chtěl vědět jak se mu líbí vidět takhle svojí ženu. Zatím co si povídali a Pán tak Petra ponižoval přitáhl si Moniku výš ke svému rozkroku a ona mu musela očistit nejen ocas a koule, ale i několik dní nemytý zadek. Potom musel Petr přinést roubík a kovovým kroužkem a nasadit ho Monice. Pán pak vzal její hlavu a do pusy jí strčil polotuhý ocas, přitiskl jí až na konec a poslal Petra udělat večeři. Monika celou dobu klečela před Pánem a dávila se jeho ohonem. Pán si užíval teplo její pusy, dokonce se i vymočil, ale dokud Petr nepřinesl večeři, tak svůj ohon nevyndal. Teprve potom a dokonce oběma dovolil si sednout ke stolu a najíst se sním, upozornil však, že je to jen výjimečně. U jídla si povídali i oběžných věcech, aby se blíž poznali a dokonce i Pán vyprávěl, co má rád, jaké má koníčky.
Celý víkend probíhal v podobném duchu. Monika byla vychovávána a trestána nejen za svoje chyby, ale i za Petrovi, se kterým se Pán bavil relativně normálně, ale neustále mu připomínal, že jeho žena je nyní jeho čubka a že on je zamčený a klíče hned tak nedostanou. V noci Pán spal v ložnici s Monikou v posteli a Petr spal na zemi vedle nich. Ze země pozoroval, jak to dělá jeho milované ženě a u toho si vždy uvědomoval své zamčení, když pocítil bolestivé sevření.
V neděli večer, když Pán od nich odcházel řekl, že s nimi byl v celku spokojený a, že Monika jeho testem prošla. Příště prý, ozve během týdne, to ale přijdou daleko tvrdší tresty. Když odešel oba cítili, že našli to co skutečně hledali. Oba byli ponížení, zmučení, ale šťastní. Také byli strašně unavení a tak rovnou šli do ložnice, lehli si pod jednu peřinu přitisknutí k sobě. Oba spokojeně usínali, ale Monika už se teď těšila na ráno, až si oba odpočinou a ona bude smět konečně vrátit Petrovi vše co si kvůli němu musela přes víkend vytrpět.
