26

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

Jednoduše skvělé. Napětí v očekávání dalšího pokračování je obrovské.

27

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

Výborná práce - skvěle píšeš - moc děkujeme!

28

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

Skvělá povídka. Výborně napsané. Doufám v dlouhé pokračování. Děkuji

29

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

@milan.svehlik Milane, skvělá práce! Píšeš čtivě - je to záviděníhodně vzrušující. Jen znovu připomínám, pokud má Tvé tehdejší Paní připomínky k tomu, že věci se odehrávaly trochu jinak, tak věz, že já (a snad většina ostatních čtenářů) to vnímám(e) tak, že s takovým odstupem času máš uměleckou licenci, abys příběh psal tak, jak ho vnímáš, i tak, jak bys ho chtěl prožít trochu pozměněný. To jistě pochopí i Andrea. Budu rád za brzké pokračování:)

30

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

Děkuji za ohlasy, bohužel jsem teď nebyl čas na nějaké větší psaní tak aspoň kousek.

Andrea se vrátila druhý den až pozdě odpoledne. V té době nebyly mobily, takže jsem jí nemohl jen tak napsat, a zeptat se, kdy se vrátí. Problém byl ale v tom, že jsem odešel a nebyl jsem doma když ona přišla. To jsem se dozvěděl až večer, když jsem se vrátil. Dostal jsem slovně vynadáno a přibylo další pravidlo. Pokud nejsem v práci, tak jí musím oznámit kam jdu a kdy se vrátím. Trochu jsem protestoval ale nebylo mě to nic platné. Co ale následovalo, mě vyrazilo dech. "Zítra večer za mnou přijde Petr. Nechci aby jsi tu zavazel. Uklidíš mi pokoj, připravíš večeři a nejpozději v 7 budeš pryč z bytu a nevrátíš se před půlnocí". Koukal jsem na ni beze slova. A aby toho nebylo málo tak mě dala seznam literatury, kterou mám vyhledat a přinést z knihovny. To nebylo nic nového, to jsem pro ni dělal běžně už na střední škole. Ale teď to prostě bylo něco jiného. Šla se učit a už jsme se ten večer moc nebavili.
Druhý den jsme se ráno už neviděli (já vstával dříve než ona) po práci jsem tedy šel udělat co mi přikázala. Uklidil jsem pokoj, připravil něco jako obložený talíř a opustil jsem tedy byt.  Myšlenky na to, že nádherná Andra má sex s někým jiným mě úplně fyzicky bolel. A ještě u mě doma. Šel jsem do kina a vůbec jsem nevnímal co to bylo. Pak jsem se jen tak poflakoval po městě bez užitku. Když jsem se vrátil, myslel jsem, že půjdu rovnou spát, ráno jsem měl brzo vstávat jako vždy. Místo toho jsem ale potkal Andreu jen v županu v kuchyni. Nevěděl jsem co mám říct a tak jsem jen pozdravil a šel směrem k sobě do pokoje. Ale to mi neprošlo, zavolala mě zpátky a začala mě hubovat,nekřičela, naopak, svým milým hlasem mluvila velmi klidně. “Tvá příprava nebyla vůbec podle mých představ. Večeři jsi sice nachystal ale esteticky nebyla nic moc. Další věc, proč tady nemáme žádné svíčky? Něco romantického? Tohle vylepši. Petrovi jsi nachystal do koupelny ručník. To na všechno musím myslet já? A další věc, kdyby přišel Petr bez kondomů, tak tady žádné nejsou, takže je koukej pořídit. ” Jen jsem mlčel a koukal. Tak já mám chystat romantické večeře a kupovat kondomy pro ně Andreu a ona je bude používat s někým jiným? Směs pocitů a myšlenek byla hrozná. Chystal jsem se spát, když mě Andra zavolala do svého pokoje. “A na něco jsi zapomněl, neoznámil jsi mě, kam odcházíš. Kde jsi teda byl?”. Chtěl jsem něco odseknout ale místo toho jsem uviděl na zemi použité kondomy a ztratil jsem řeč. Andrea si toho všimla a posměšně mi pravila “to jsi nikdy neviděl kondom nebo co? Můžeš je uklidit. Ale na něco jsem se ptala”.  Jako ve snu jsem odpověděl “Byl jsem v kině a pak jsem se procházel”. “Tak to se mi vůbec nelíbí, budeš chodit do posilovny. Žádné mrhání času v kině.”. Nějak automaticky jsem to odsouhlasil, sebral kondomy ze země,  popřál jsem Andree dobrou noc a odešel. Moc jsem toho nenaspal, honili mě myšlenky na to všechno, co se odehrává.

31

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

Milan, to je nádherné rozprávanie, hltám každé slovo a nevieme sa dočkať pokračovania. Už sme si s Lady vzali aj nejakú inšpiráciu. Síce máme trochu iný vzťah (nie je u nás nikto tretí), dominancia však pozná aj umelých priateľov ))). Tešíme sa na ďalšie pokračovanie.

32

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

Opět výborné psaní. Potěšilo hlavně poté, co se odmlčeli autoři dalších skvělých povídek na pokračování (Jak jsem byl převychován...., Co přinese život).
Jsme napjatí, jak se to u vás vyvíjelo dál. Nedbalou přípravou bytu pro Andreu s Petrem na jejich hrátky si autor vysloužil několik zápisů v bločku s prohřešky; navíc, pokud Andreu po příchodu jen ledabyle pozdravil a zapomněl jí políbit nohy, jistě se to také objeví na seznamu podnětů k trestu. Budu se těšit na další skvěle psaný popis dávného děje.
A děkujeme!

33

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

Moc pěkné. Těším se na pokračování a určitě nejsem sám!!!

34

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

Přes tu všechnu směsici myšlenek jsem hned druhý den po práci šel a nakoupil svíčky a kondomy. Když jsem dorazil domů Andrea se akorát učila a nijak mi nevěnovala pozornost. Udělal jsem nějakou večeři a Andreu vyrušil od učení. I když byla doma v vytahané teplákovce, byla pořád krásná. Seděli jsme u večeře a povídali si o všem možném, o její škole, o mé práci a běžných věcech jako si povídají běžné páry, které se už znají. A najednou jako blesk z čistého nebe, bez jakékoliv změny tónu hlasu nebo jiných emocí říká: “Ukaž, jak rychle se Ti postaví”. Úplně jsem sebou trhnul, nejdříve jsem si nebyl jist, zda dobře slyším. Trochu jsem zaváhal a ona již malinko důrazněji opakovala “Tak ukážeš mi, jak rychle se Ti postaví, nebo s tím máš problém? Honil sis ho?” Byl jsem tak nadržený, že se mi postavil jen při pomyšlení, že jí ho mám ukázat a přitom mě to, strašně ponižovalo. Stáhl jsem si kalhoty a ukázal ho. Byl už polotvrdý. “Hm, pořád pomalé” konstatovala. “Chci, aby Ti ztvrdnul hned. Můžeš se obléknout”. A to bylo vše, zase normálně pokračovala v konverzaci o úplně něčem jiném. o jídle jsem sklízel nádobí a ona zase jako by nic povídá “Zítra přijde Petr, tak si dej tentokrát záležet. Můžeš se ale vrátit už kolem desáté, nemám v plánu aby tady byl déle, potřebuji se vyspat.”
Další den jsem tedy zkusil připravit vše lépe, nachystal jsem stůl, pokusil jsem se dokonce dát ubrousky jako v restauraci, připravil víno, skleničky, příbor a na noční stolek noční stolek u postele Andrey jsem nachystal kondomy. Sebral jsem nějaké tepláky a vyrazil do nedaleké posilovny. Cvičení mě moc nešlo jednak kvůli mizerné kondičce a jednak kvůli tomu, že jsem pořád přemýšlel, proč to všechno dělám, proč se nechávám takhle manipulovat? Vrátil jsem se domů, unavený z cvičení a Andrea byla jen v tričku. Evidentně měla dobrou náladu a popíjela ještě víno. “Jak Ti šlo cvičení?”. “Na poprvé moc ne, nevěděl jsem pořádně co mám dělat” odpovídal jsem ale přitom jsem nemohl odtrhnou oči od jejích nohou. Andrea ukázala prstem na nohu a já pochopil, že ji mám políbit, což jsem hned učinil. “Dost na ten pozdrav zapomínáš” konstatovala. “Teď se svlíkni, pomůžeš mi se vysprchovat, mám sperma ve vlasech a to nemám moc ráda”.  Koukal jsem na ni jako blázen, ona prostě bez jakéhokoliv uzardění nebo náznaku studu mluvila o tom, že má sperma ve vlasech stejně jako by mě oznamovala jakoukoliv jinou běžnou věc. Možná se Vám to bude zdát divné ale, v té době mě to vždy vyrazilo dech a mnoho měsíců jsem si na to zvykal, že takto o těch věcech mluví. Tentokrát ale vynechala etudu s ručníkem na mém penisu a místo toho jsem měl za úkol ji umýt vlasy. Co více jsem si mohl přát, něž být s krásnou Andreou ve sprše. Samozřejmě mi stál a několikrát jsem se  dotkl špičkou penisu jejího těla. Nijak na to nereagovala. Nicméně když jsem jí pak sušil vlasy, řekla “Jsem ráda, že Ti hezky stojí ale dávej si pozor aby se mě zbytečně nedotýkal.”

35

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

Chtěl jsem napsat pochvalný příspěvek, ale tekave mně předběhl, takže jen podepisuji, co již napsal...

36

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

Super pribeh

37

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

Milan je to úžasné. Vďaka Andrei si si vycibril disciplínu, trpezlivosť a poslušnosť, naučil si sa variť a starať sa o domácnosť, vymakal si si telo. Andrea ťa vytiahla na totálne novú uroveň. Keď píšeš, že už nie ste spolu, verím, že ti táto etapa aj poriadne zmenila život, či?? Andrea ti dala omnoho viac, ako pri bežnom vanilkovom vzťahu, ani si to človek v prvom momente neuvedomí. Tešíme sa na pokračovanie)))

38

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

V pátek jela Andrea k rodičům a já našel po návratu z práce seznam věcí, které mám za víkend udělat a kdy ji mám vyzvednout u autobusu. Nepamatuji si přesně co bylo v seznamu ale určitě tam bylo nějaké praní a žehlení. A rozhodně bylo potřeba abych začal plnit úkoly již v sobotu dopoledne, abych vše do neděle stihl udělat. Jenže v pátek večer se stalo něco, co se stát nemělo. Prohrabával jsem věci ve svém pokoji a narazil na CD, na kterém jsem měl vypálené nějaké porno. Nadrženost byla po tolika dnech bez honění velká, takže jsem si nejen porno pustil a samozřejmě jsem si ho vyhonil. A to stejné jsem udělal i v sobotu ráno. Do plnění povinností se mě tím pádem nechtělo, a tak jsem hrál nějaké hry na PC a poflakoval jsem se doma. Odpoledne jsem šel tuším někam s kamarádem a vrátil jsem se až pozdě v noci. V neděli jsem se probudil dost pozdě a začal jsem zase přemýšlet proč vlastně ze sebe dělám blbce a Andree takhle poslušně sloužím. Naštěstí se mi to rozleželo v hlavě a začal jsem konečně plnit úkoly. Jenže jsem to samozřejmě nemohl stihnout. Dopadlo to, jak to dopadnout muselo, takže když se vrátila Andrea v neděli k večeru do bytu, nebyl jsem hotov. “Jak to, že nejsi hotov s prací?” ozvalo se mi za zády až jsem se leknul. “Omlouvám se, měl jsem i další práci” odpovídal jsem. “A zapomněl jsi u toho i na pozdrav!” řekla důrazně Andrea a ukazovala na nastavenou nohu. Hned jsem kleknul a tu nádhernou nohu jsem políbil. Jen co jsem dokončil pozdrav, kontrolovala, co jsem stihl a co ne. “Ukaž mi, jak rychle se se ti postaví” byl další příkaz. Bohužel se mi postavil tak napůl a než jsem si stihl rukou pomoct tak jsem slyšel “Tak už je mi jasné, co bylo té spoustu jiné práce. Ty sis ho honil bez dovolení, mám pravdu? ” chtěl jsem protestovat ale ani nečekala na odpověď. “Myslela jsem, že máme nějakou dohodu a ty ji jsi ji porušil. Chtěla jsem ti dnes možná dovolit vyhonění místo toho nejsi hotov s prací a ještě jsi nedodržel tak zásadní část naší dohody.” konstatovala skoro smutně. “Ale uznávám, že je to i moje chyba. Za celou dobu jsem tě asi dostatečně nemotivovala. Ukaž mi zápisník s tresty.” Ano, ten zápisník, který jsem si měl pořídit po prvním a zatím posledním výprasku, co jsem od ní dostal. A já ho opravdu pořídil ale nic jsem do něj nezapsal. “Já ho mám ale zatím je přeci prázdný.” odpovídám. “Jak prázdný?” divila se Andrea. “Jen za minulý týden si vybavuji, že jsi špatně přichystal večeři, pravidelně zapomínáš na pozdrav a podobně. To vše si máš hned psát!”. Ona nekřičela, jen mluvila důrazně. “Svlékni se do naha a přijď za mnou do kuchyně.” Otočila se a odešla. Přemýšlel jsem, zda to mám udělat ale tak nějak automaticky jsem se svlékl a odešel do kuchyně. Kupodivu tam ještě nebyla ale za chvilku se objevila v domácím triku a krátkých domácích kalhotech ale i tak byla nádherná. “Čekala jsem, že tu budeš klečet, místo toho postávání.” řekla uštěpačně a byla to zároveň i narážka na můj částečně stojící penis. Rychle jsem si kleknul. Andrea mi ale nevěnovala pozornost a něco hledala ve skříni, což jsem moc nechápal. Nakonec dala před jídelní stůl plech na pečení a na něj vysypala rýži. “Hrách jsem nenašla, tak budeš klečet na rýži” oznámila. “Přines si zápisník a v kleče si tady vzpomeneš na všechny prohřešky a napíšeš je do zápisníku. A zítra nezapomeň koupit hrách nebo fazole. Můžeš si vybrat, na čem se ti bude lépe klečet.” dodala trochu posměšně. Pomalu jsem začal psát do zápisníku a přemítal, co tam mám napsat. Kolena mě začali tlačit ale nebylo to nijak hrozné, spíše to čekání začalo být dost nepříjemné. Po nějaké chvíli se Andrea objevila s pravítkem v ruce. “Tak co jsi napsal?” prohlížela si notýsek. “No vidím, že jsi vynechal například to, že mi zapomínáš políbit nohu vždy po mém příchodu a podobně. Nicméně i tak je těch prohřešku požehnaně, nemyslíš?” dívala se na mě Andrea z mírně rozkročeného postoje a plácala pravítkem do dlaně. “Ano”. přitakal jsem. “Dívej se mi do očí” napomenula mě Andrea. “A jak se ti klečí?” aniž by čekala odpověď sedla si na židli a povídá “S tou rákoskou mi to moc nešlo ale je vidět, že bez výprasku to asi nepůjde. Pojď se mi přehnout přes koleno”. Vstal jsem, oddělal z kolen přilepenou rýži a přehnul se Andree přes nohy. Poplácala mě lehce rukou po zadku a pak začala plácat pravítkem. Nebylo to nic bolestivého, taková jemná štípavá bolest mě zároveň s pozicí na jejích stehnech začala vzrušovat. Trochu jsem sebou šil ale spíše abych se  upravil pozici pomalu se topořícího penisu než kvůli bolesti. Andrea po nějaké chvilce přestala a naznačila, že se mám zvednout. Chtěl jsem se postavit ale ona mě zarazila. “Tak to by jsme měli vyřešeno, že mě zapomínáš pozdravit polibkem nohy”. “Zůstaň klečet, myslím, že na další prohřešky bude lepší vařečka.” konstatovala a šla pro ni do šuplíku. Sedla si zpátky ale při sedání se dotkla mého penisu, ze kterého vytékalo trochu preejakulátu. “Tak tobě se to libí,” začala se smát “tak pojď, jdeme pokračovat”. znovu mě přehnula přes kolena ale tentokrát si mě nastavila tak, aby měla penis mezi stehny. Zatímco výprask pravítkem byl úplně potichu, s vařečkou začala jinak. Dostal jsem na každou půlku jednu ránu a začala povídat. “Není lepší si ho honit přede mnou?” zeptala se. “Ano je” špitnul jsem. “Nahlas!” řekla důrazněji a doprovodila to ranou na zadek. “Ano je, Andreo”. Další série ran a dotaz “Myslel jsi u toho na mě?” Zaváhal jsem. “Ano” odpověděl jsem nejistě. “Na koho jsi myslel?” a přistáli na mém zadku další rány. Jenže místo toho abych měl šanci odpovědět zazvonil domovní zvonek. Myslím, že jsme sebou oba trhli ale já určitě. Přemýšlel jsem co teď, zvednul jsem se a Andrea mi povídá “Vydrž tady, jdu zjisti, kdo to je”. Naštěstí nebyl nikdo za dveřmi ale Andreina spolužačka dole před vchodem. “Máš štěstí, jde za mnou spolužačka, běž se obléknout. Zítra přijde Petr, takže příprava jako vždy a nezapomeň jít do fitka. Ale v úterý si nic neplánuj, večer si musíme promluvit.” Sotva jsem zmizel do svého pokoje už otevírala Andrea kamarádce. Už jsem se začal oblékat když slyším hluk z kuchyně. Rychle jsem se dooblékl a šel do kuchyně. Zjistil jsem, že Andrei spolužačka přehlédla plech s rýží na podlaze a kopla do něj. Rýže se samozřejmě rozletěla všude po kuchyni. “Ahoj Petře, já jsem Denisa” a podává mi ruku a naklání se k pozdravu. “Ahoj” reaguji asi trochu zmateně, opětuji pozdravení polibkem na tvář a dokončuji představení “Milan”. Denisa se zarazila a trochu tázavě se podívala na Andreu. “Milan je můj kamarád, u kterého bydlím když mě vyhodili z kolejí, Petr je můj přítel ale nebydlíme spolu”. “Aha, tak to se omlouvám, že jsem začala hned tykat” říká Denisa. “Hned to uklidím a ještě jednou se omlouvám” pokračovala Denisa. “Ne ne, já to uklidím” říkám. “Ale proč vůbec máte plech s rýží na zemi?” ptá se Denisa. Podíval jsem se trochu tázavě na Andreu ale ta suverénně bez známky zaváhání říká “To jsou ty Milanovy kulinářské pokusy viď?” a odchází z kuchyně. Dívám se za nimi a rychle si prohlížím Denisu. V obličeji je hezká ale ne tak jako Andrea, a taky je o dost menší než Andrea, na kluka ostříhané tmavé vlasy, laclové kalhoty mi moc nedovolují posoudit její postavu ale zdála se mi spíše na takový klučičí typ. Zkuste si ji zapamatovat, jelikož později do mého života zasáhla více, než bych v tu chvíli tenkrát čekal.

39

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

Krásne, Andrea si to užila )))

40

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

Ahoj ve spolek, tento příběh je napůl o mě a já od začátku nesouhlasím s interpretací vztahu, kterou tady "Milan" prezentuje. Příběh je sice pravdivý ale já v podání Milana vypadám jako největší mrcha ale takhle to vůbec nebylo. Milan se mi vždy sám nabízel a hlavně jsme spolu přátelili celou střední školu. Takže tímto tě zde veřejně důrazně žádám, aby jsi věci uvedl na pravou míru. A mimochodem, ví o tvém laterálním díle tvoje žena ? :-)
Tak se tu kluci mějte :-)

41

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

To An:
já to chápu jako literárně zpracované vzpomínky od Milana.
Co bych tedy skutečně rád viděl, je Vaši verzi příběhu napsanou tady na fóru.
To zde asi nikdy nebylo a rozhodně by to bylo velmi zajímavé čtení a porovnávání.
Vstupy/názory toho "druhého", tedy Vás - to by mne, ale myslím si, že nejen mne, hodně zajímalo.
Tak se budu těšit na Vaše vidění světa.

Zatím přeji krásný slunný den.

42

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

Úplne súhlasím Medvidek, prelínanie sa dvoch pohľadov na jednu vec by vnieslo do deja úplne nové rozmery. An čo myslite??? ))))

43

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

An:
Já z toho necítím, že byste z toho vyprávění na mne působila jako mrcha atd...
Stále mám pocit že Milan měl možnost s X krát rozhodnou za setrvá či ne v takovémto stavu, a dle toho co čtu tak mu to velice imponovalo a rád vás obskakoval i bez pásu.

Souhlasím s Medvídkem, prosím okomentujte ty Milanové příspěvky z Vašeho pohledu, rádi si tu přečteme obě strany ;-)

44

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

@An: Podepisuji reakci ostatních čtenářů. Vůbec Tě nevnímáme jako největší mrchu. Je asi těžké vžít se pro Tebe jako pro ženu do pocitů submisivního muže - a přesto je z literárního vyprávění zřejmé, že tehdy se Ti to podařilo. Působíš v tom příběhu, že jsi taková, jakou Tě chtěl Milan mít, a Ty jsi mu plnila jeho skrytá přání- vždyť i on se tehdy hledal.
@Milan.svehlik: Píšeš opravdu skvěle - děkujeme a přejeme hodně času i literární inspirace pro brzké velmi čtivé pokračování.

45

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

Ano, opravdu v této komunitě nikdo nevidí mrchu, ale skvělou dominantní ženu. Veškeré obavy v tomto směru jsou tady zbytečné. Prosím o pokračování vyprávění a jak bylo zmíněno klidně z obou pohledů.

46

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

a bolo ticho

47

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

Ano, je ticho. Není to zase jen tak psát své zážitky v tomto směru. Ale myslím, že i jménem většiny ostatních tady, prosím o pokračování. Směrem k Andree - opravdu to tady nikdo neodsuzuje.

48

Re: Cudnost v 90. letech minulého stolení

To je skvělý příběh velmi dobře napsaný... Nevím proč, ale opravdu jsem se do ní začetl a několikrát ji přečetl... Děkuji