Násobky štěstí (Stránka 7 z 7)

Násobky štěstí VII./8.

Probudil jsem se po lehkém dotyku.
Madam Cat šla na záchod a strčila do mě.
Posadil jsem se a trhnutí za obojek mi oznámilo, že mě Madam v noci přicvakla na řetízek.
Omluvně se usmála a odešla.
Vrátila se za chvíli. Lehla si ke mně a strčila mi zadek do klína. S rostoucím bříškem si tuhle polohu velmi oblíbila.
Vzrušilo mě to a zachichotání Madam mi naznačilo, že to poznala.
Znovu jsem usnul, ale zdály se mi divoké sny.
Znovu jsem se vzbudil přesně v šest hodin.
Madam Cat mě odepnula z řetízku a odemkla klec.
S Lucií jsme spáchali ranní hygienu a vytvořili snídani.
Lucie byla celou dobu odtažitá a reagovala jen účelně. Změnila se.
Snídani jsme měli tentokrát všichni na stole.
Madam se mezitím převlékla a nám rozdala úkoly.
V osm hodin jsme se měli hlásit na kontrole u Paní Gábiny.
Nejdřív šla na řadu Lucie, pak já.
Tentokrát šlo opravdu jen o kontrolu a nebya bolestivá.
Lucie však měla slzy na krajíčku.
Ptal jsem se, co se jí stalo. Jen zavrtěla hlavou, že o tom nechce mluvit.
Nechal jsem to tedy být a soustředil se na své úkoly.
Velká slavnost jako poděkování všem musela být o dva dny odložena kvůli fyzickému vyčerpání otroků i únavě Dam.
Ale dnes byl den D.
Nanosit dolů zásoby dobrot, alkoholu, svíčky, některé hračky z heren, pověsit girlandy s lampiony, rozestavit plážová lehátka a spoustu dalších drobností.
Oběd jsem zhltl velmi rychle a vrhl se znovu do práce.
O půl třetí odpoledne bylo hotovo.
V pět hodin byl prostor u bazénu zaplněn Dámami a jejich služebnictvem.
Otroci opět jen s bederními rouškami, kryjícími plavky a obojky, otrokyně v lehkých řízách bez ozdob a s obojky.
Já byla oblečena jako otrokyně.
Madam Cat opět pronesla proslov, ve kterém chválila přísnost a osobní nasazení Dam, které donutily otroky pracovat v tvrdém režimu.
Pochválila i otroky a otrokyně za poslušnost a vykonanou tvrdou práci.
Svůj proslov ukončila slavnostním přestřižením pásky u schodů do bazénu a přáním dobré zábavy všem, což bylo kvitováno dlouhým potleskem a zaplněním bazénu lidmi.
Pak se uvelebila ve svém lehátku a nechala si podat koktejl.
Spokojeně se usmívala i Paní Gita na vedlejším lehátku.
Zábava plynula, vše bylo zalité pohodou.
Zrovna jsem roznášela tácy s pochutinami, když se ke mně přitočila Miss Kris.
"Až to doděláš, přijď za mnou. Je to příkaz tvé Paní."
Potvrdila jsem rozkaz a za chvíli už klečela mezi lehátky Madam Cat a Miss Kris.
"Dášo, něco jsi provedla?"
"Ne, Madam. Přišla jsem na Váš příkaz."
Madam Cat se zatvářila zmateně.
"Promiň, drahá Cat, že jsem Dáše řekla, že má přijít na tvůj příkaz. Chtěla jsem si něco ověřit." Řekla Miss Kris a omluvně se usmála.
"O co jde?" Zbystřila Madam Cat.
"O klín Tvé otrokyně. Má otrokyně mi tvrdila, že viděla tvou otrokyni ještě s otrokem Paní Gity v mužském oblečení a se zřetelně se rýsující klíckou na ptáka v rozkroku."
"Dášo, postav se. Ukaž klín."
Ukázala jsem buchtu naditou ptákem a Miss Kris zalapala po dechu.
"Ta čubka si ze mě dělá soufky! Já jí rozsekám..."
"Nerozsekáš. Jako členka sesterstva máš právo vědět pravdu. Ale ne tady a ne teď. Pošli svou otrokyni pomoct do keteringu a vezmi si Dášu do masérny.
Ona Ti tam všechno ukáže a vysvětlí. Ale žádné týrání, ani bolestivé hraní prosím."
"Za co mě máš, Cat?"
"Vím co umíš, Kris. A vím proč."
Miss Kris vstala a připla si mě na vodítko. Své dvě otrokyně, které stály v uctivé vzdálenosti odeslala do výdejny a mě odvedla do masérny naproti šatnám.
Zavřela dveře a zamkla.
"Tak s pravdou ven!" Štěkla.
Stručně jsem jí převyprávěla svůj příběh a když jsem domluvila, seděla Miss Kris na židli a zírala do zdi.
Rozhostilo se ticho.
Po chvíli jako by se probudila.
"Svlékni se."
Svlékla jsem se a postavila do pozoru.
"Ukaž mi to."
Rozepla jsem klokanku a vytáhla přirození.
Miss Kris vše zamračeně a zaujatě sledovala.
"Děkuji. Udělej ze sebe opět ženu a sedni si."
Sedla jsem si proti ní.
Dlouho mlčela a prohlížela si mě.
Pak opatrně natáhla ruku a pohladila mě po tváři.
"Děvče, dostalo jsi strašně zabrat. Neboj se, vím co si o mně myslíš, ale nebývala jsem taková. Byla jsem dívka plná lásky a touhy. Pak přišel muž kterého zplodilo peklo.
Navenek galantní elegán, doma surovec... Ne, nech mě. Chci ti to říct.
Asi ti to raději ukážu."
Vstala ze židle, a svlékla se.
Při pohledu na její tělo mi přejel mráz po zádech.
V prsou obrovské zajizvené rány, záda plná jizev a pak si sedla a roztáhla nohy.
Bolely mě oči, když jsem to viděla.
Velké i malé pysky roztrhané a kolem spousta jizev.
Cítila jsem v očích slzy a zaštípala mě žluč.
"V amoku z bolesti jsem ho zabila. Soud mě sice osvobodil, ale peklo se mi usadilo v hlavě. Týrám otroky a jejich koule a ptáky. Ať si taky zažijí peklo."
Pomalu se oblékla.
Zhluboka se nadechla a pak mě vzala za copy a strhla hlavu dozadu.
Oči se jí zůžily.
"Jestli to někde vyžvaníš, osobně tě vykastruju!" Pak jako by se sama sebe lekla, pustila mě, sedla si na židli a rozplakala se.
Nevydržela jsem to a lehce se dotkla její ruky.
"Co ještě chceš?"
"Nelobte se Miss, nechci vám ublížit. Mohu vám ale pomoci. Skoro každý v této tvrzi má své démony. S lidmi zde a se zařízením které máme vám můžeme pomoci. Ale tu změnu musíte chtít sama."
Zvedla hlavu.
Nabídla jsem jí papírovou utěrku místo kapesníčku.
Dlouho mlčela. Pak si otřela oči.
"Jsi první otrok, kterému jsem dovolila se mnou takto mluvit a zároveň první otrokyně, která o mně ví všechno. Tak mi řekni, co bych měla dělat. Ale jestli je to bouda, tak..." Naznačila významným posunkem co by mě čekalo.
Stručně a věcně jsem jí vysvětlil jaké možnosti skýtá naše scifárna a doporučil jí, aby se s fyzickými aspekty obrátila na Paní Gábinu.
Miss se znovu zahloubala a já ji nerušila.
Po velmi dlouhé době se beze slova zvedla a připnula mi vodítko.
Přitáhla si mě k sobě a ... políbila mě.
"Děkuji ti, Dášo. Dala jsi mi naději. Zítra tě budu potřebovat, abys ukázala těm mým courám buchtu.
Pak dostanou výprask za to, že koukají kam nemají.
Neboj. Jen aby si to pamatovaly."
Mrkla na mě jedním okem a odvedla mě zpět. Předala mě Madam Cat a ta mě odeslala za mou prací.
Podívala jsem se na hodiny.
V masérně jsme strávili skoro čtyři hodiny.
A slavnost běžela dál.
Dámy se výborně bavily. Otroci už méně. Soutěž o nejhezčí malbu rákoskou se protáhla a já byla ráda, že se jí neúčastním.
Když jsem nesla Madam Cat její oblíbené pití, přitáhla si mě k sobě.
"Dášo, ty čubko proradná, já snad začnu žárlit. Kris o tobě básnila jako zamilovaná patnáctka. To si ještě vyřídíme!" A její smích mi zazvonil do ucha.
Prudce mě políbila.
"Teď mazej, nebo budu chtít taky kreslit rákoskou!"
Vrátila jsem se k práci.
S postupujícím večerem začala skupina Dam řídnout a pomalu se bazén vyprazdňoval.
Madam Cat se po jedenácté hodině zvedla a oznámila, že jde spát.
Omluvila se všem Dámám, popřála jim dobrou zábavu a odešla v doprovodu Lucie.
Několik Dam zůstalo u baru a poslední odcházely kolem čtvrté hodiny ráno.
A tak jsem se dostala do klece o půl páté ráno.

Násobky štěstí VII./10.

Probudil jsem se chladem.
Alice ze mě stáhla deku, kterou si smotala a dala mezi nohy.
Využil jsem toho, že jsem byl bez obojku a nepřipoutaný a rychle jsem po hygieně vypucoval kuchyňku i šatnu.
"Co blbneš? Jsou čtyři ráno."
Alice mě překvapila při vytírání.
"Nemohl jsem spát. Tak aspoň udělám něco užitečného."
"Jasný. Tak si vem deku z klece a nelži."
Udělala dva kroky a jako by si na něco vzpomněla. Otočila se a s úsměvem pronesla: "Mimochodem, tvá nová pracovní partnerka tě sice nesmí svévolně trestat, ale bude mi hlásit tvoje chyby a provinění. Pokud toho budu schopna, trestat tě budu sama. Pokud ne, budu tvému potrestání přítomna. Tak se těš. A mazej do pelechu. Dnes ruším budíček."
Zalezl jsem tedy zpět do postele a Alice mě po návratu políbila.
"Věř mi, že už měsíc přemýšlím co a jak dál. Čekají nás velké změny a to nejen v rodinném životě, ve vztahu Madam Cat a Daga, ale i v životě celé tvrze."
Nad tím jsem už také dlouho hloubal.
Alice si na mě majetnicky položila ruku a začala oddychovat.

Probudila mě vůně kávy a míchaných vajíček.
Posadil jsem se na posteli.
Lucie poslušně klečela vedle stolu, Alice seděla za stolem a obě se na mě usmívaly.
"Dáš si s námi snídani, drahý?"
Slezl jsem z postele a usedl proti Alici.
Snídani jsem si moc užil. Hned po ní mi však Alice nasadila obojek a poručila, abych se zholčičil.
Došly jsme do velkého sálu.
Na Tvrzi už zůstaly jen Paní Gita, Paní Jil, Paní Justa, Paní Gábina a Miss Kris se svými doprovody.
Tentokrát ale někteří otroci a otrokyně zůstali v klecích.
Schůze byla náročná a řešilo se hned několik zásadních témat.
1. Vzhledem k náročnosti plastických operací u Miss Kris nás dotyčná požádala o možnost trvalého bydlení i s doprovodem na Tvrzi.
2. S ohledem na blížící se Alicin porod a následné mateřství jsme řešili změnu v systému bydlení/funkce Tvrze.
Po dlouhých debatách bylo rozhodnuto, že v podkroví bude vybudován pět bytových jednotek, oddělených od bičového centra pevnou stěnou a přístupné samostatným schodištěm.
Vybudován bude též výtah.
Naše stávající byty budou přeměněny v apartmány pro střednědobé ubytování hostů.
Kromě toho bude vybudována úpravna a čistička vody.
Rokování po obědě vystřídala obhlídka prostor, kde měla hlavní poradní slovo Miss Kris v oblasti stavební a Nána v oblasti Technické.
Zajímavé bylo nadšení Paní Gity.
Konečně se plnil její sen. Tvrz nebude jen hotel s mučírnou.
Tvrz bude žít.
Madam Cat prohlídka unavila a tak jsme se domluvili na pokračování za dvě hodiny u bazénu.
Sešly se tam všechny Dámy i s otroky a otrokyněmi.
Madam Cat si opět vzala slovo:
"Vážené Dámy a otroci. Vím, že nás teď čeká náročné období z hlediska fyzických i duševních sil. Tvrz si však na sebe vydělává a zaslouží si, aby i její obyvatelé měli své pohodlí a mohli oddělit své soukromí od svého ... ehm ... zaměstnání.
O technických otázkách už jsme mluvily. Teď přijdou na řadu otázky personální.
Proto po předchozích soukromých rozhovorech pověřuji Paní Gitu funkcí provozní, Paní Jil funkcí hlavní ekonomky, Paní Gábinu funkcí hlavní lékařky, Paní Justu bezpečnostní poradkyní a Miss Kris funkcí stavebního a technického dozoru.
Otroci a otrokyně, seřaďte se v pravidelných rozestupech kolem bazénu, svlékněte se a ruce za záda."
Provedli jsme příkaz a Dámy  v hloučku postupovaly od jednoho otroka k druhému. Majitelka otroka vždy představila i s jeho dovednostmi a vlastnostmi.
Nato každá Dáma pozdravila otroka dle své chuti. Otrok poděkoval a políbil Dámě ručku.
Když přišly ke mně, Madam Cat mě představila: "Otrok Dag, nebo v tomto stavu Dášenka. Trpělivý, úslužný, rozhodný a schopný. Manuálně zručný." Pak se podívala na můj rozkrok.
"Vyndej nářadíčko a kapsu nezapínej."
Provedla jsem příkaz.
Dámy ke mně postupně přistupovaly a jelikož jsem je všechny znal, nechaly si jen políbit ručku. Pouze Paní Gita mě zálibně pohladila prsa a pochválila jejich hezký tvar a hezkou postavu celkově.
Nakonec zbyla jen Miss Kris
"Dagu, toto je moje zástupkyně, Miss Kris. V případě mé nepřítomnosti ji budeš poslouchat na slovo. Má pro tebe dárek."
Miss Kris přistoupila a pohladila mě po tváři.
"Ahoj Dagu." Pohlédla mi do očí. Najednou mě chytla za koule a zmáčkla  tak, že jsem zaječel a šel do kolen. Nebrala na mé sténání ohled a utahovala stisk. Přes rudo před očima a hučení v uších od bolesti jsem slyšel její hlas:
"Pokaždé, když uvidím tvé koule pod mým vedením, čeká tě tohle. Teď přemož bolest a vstaň. DĚLEJ! VSTÁVEJ!"
Její zaječení mě přinutilo vstát.
"Pravou ruku nastavit!"
S vypětím všech sil jsem nastavil dlaň.
Bolest polevila a já na dlani uviděl zvláštní silikonovou čepičku skrz kterou procházela hadička.
"S tímhle si dojdeš zítra k Paní Gábině. A nezapomeň, že do služby vždy jako žena, pokud tvá Madam neurčí jinak."
Poděkoval jsem, políbil Miss ručku a rozdýchával předchozí okamžiky.
Dámy postupně obešly celý dóm a celou přehlídku ukončila Madam Cat povelem: "Na můj rozkaz, všichni do bazénu!"
Zeptal jsem se jí, jestli mám nářadíčko schovat do klokanky, ale odpověděla mi, že to platí jen pro akce, kde ji budu zastupovat. Ale ať jsem v klidu, že se to časem zjemní.
V bazénu jsme řádili všichni.
Dámy si samozřejmě neodpustily drobné škodolibosti.
Samozřejmě, že jsme nebyli stále ve vodě.
Madam Cat se se mnou a Lucií stáhla do kouta, kde jsme si povídali.
Dozvěděl jsem se, že Miss už má za sebou první hypno kůru a po dalších devíti by neměla být tolik agresivní vůči mužským přirozením. Ale že v zájmu Tvrze bude dobré, když budu zatím fungovat v ženské roli.
Tento večer byl vyvrcholením dlouhé etapy práce a tak jsme si ho všichni užili.
Do postele jsem lezl na pokraji sil, ale s dobrým pocitem.
Lucie spala v otevřené kleci a já bez obojku.

Násobky štěstí VII./12.

"Dášo, Lucie, vstávejte vy čubky líné. Jedeme na výlet!
Vylezly jsme z klecí a pokorně zaklekly před nimi.
"Umýt, obléknout, najíst a jedeme!"
Popoháněla nás Madam Cat.
Její těhotenské bříško jí nebránilo v tom, aby nás poháněla bičíkem.
V jídelně už byli všichni, kromě Nány, Paní Justy a Freda, kteří zůstali doma.
Nasedli jsme do aut a vyrazily do města.
Po zaparkování jsme se rozdělili.
Paní Gita šla jako doprovod Madam Cat  k ženskému lékaři, Miss Kris, její dvě otrokyně a já jsme provedly nákupní nájezd v řemeslných potřebách, papírnictví a dalších obchodech a zbytek se šel jen tak courat po městě.
Všimla jsem si, jak si mě Miss občas prohlíží.
Byl to zvláštní pohled. Někde mezi zamilovaností a studiem sochařského díla.
Moc mě zajímalo, na co myslí.
"Dášo, na co myslíš? Strčilas pytlík se šrouby k potravinám! Tam nepatří!"
Hlas Miss Kris mě probral ze zamyšlení.
Přehodila jsem sáček do druhé tašky a považovala věc za vyřízenou.
Miss mě sjela pohledem, který pálil mrazem.
Prodavač se za pultem zasmál a pronesl větu ve smyslu že croissant nadívaný šrouby bude jistě pochoutka, šibalsky na mě mrknul a usmál se.
Miss zaplatila a šly jsme dál.
Kolem poledního jsme se sešli všichni u kašny na náměstí a šli si dát oběd do restaurace, při kterém jsme byli poměrně hluční, ale nikomu to nevadilo.
Cestou zpět k autu jsem si všimla, že nás sleduje tlupa mladíků a nenápadně jsem přešla ze středu našeho hejna na okraj a přitom to pošeptala ostatním.
Všichni zbystřili a bylo těžké pokračovat v hovoru.
U našich aut se situace vyhrotila.
Parkovali jsme u zdi zámeckého parku a tlupa nám zablokovala výjezd.
Vystoupila jsem z auta a z druhého vystoupila Paní Gita a Blonďák.
"Copak se děje?" Ozvala se Paní Gita.
Vytáhlý pihovatý spratek vylovil z kapsy nůž a výhrůžně se na nás podíval.
"Máte moc peněz a taky hezký auta a hezký těla, teda až na tebe, babo. Co kdybychom si udělali piknik v trávě v zámeckým parku?"
Partička se začala pochechtávat a dělat oplzlé posunky.
"Na to zapomeňte a vypadněte!"
Odsekla Paní Gita.
"Nebo co, ty machno?" Vyštěkl spratek a zašermoval ve vzduchu nožem.
"Nebo se neznám!" Řekla Paní Gita s tak sladkým úsměvem, že mi přeběhl mráz po zádech a najednou měla v rukou pistoli.
"Ani hnout."
Tlupa ztuhla.
"Hele, babi, to byl jen fór, žejo. My teď rychle vypadnem jó?!"
"Ne." To slovo znělo jako rozsudek smrti.
"Dane, Dášo, pod sedačkou jsou pouta. Udělej mi z nich prosím hezký pochodový útvar."
Spoutali jsme je rychle po dvou k sobě propojili pouta mezi dvojicemi.
Bylo jich sedm, takže jeden zůstal sám vzadu.
"Jeďte napřed a pošlete nám naproti  zbytek. My to vezmem pěšky.
Je krásné počasí, mlha houstne, co by se mohlo stát, že?" A šibalsky se zasmála.
Šla jsem samozřejmě s Danem s nimi.
Spoutaní výtečníci byli schlíplí a neustále se bojácně ohlíželi po Paní Gitě, která měla pistoli stále v ruce.
Asi dva kilometry za městem se objevil Fred se svým velkým autem a Paní Jil se svým.
Do Fredova auta jsme naskládali spoutané a Dana a já jela zpět s Jil.
Z Fredova auta lotříci putovali rovnou do kobek. Já chtěla co nejrychleji k Madam Cat, ale Miss Kris mě chytla pod paž a nastoupila se mnou do výtahu.
Uvnitř si založila ruce na prsou a pohlédla mi do očí.
"To, co se teď stalo neznamená, že ti prominu tvé hlouposti. Mám tě sice ráda, ale i milovaný tvor potřebuje občas umravnit."
Když jsem vstupovala do našeho bytu, už se zase tvářila, jako by nic a ptala se Madam Cat, jestli je vše v pořádku.
Nevěděl jsem, co si o ní mám myslet.
Doma jsem se převlékla do pracovního mužského oblečení a ohlásil Madam Cat, že jsem plně k jejím službám.
Sedla si do křesílka, nechala mě kleknout před sebe a položila mi nohy na ramena.
Chvilku mi šimrala palci u nohou uši a pak se na mě vážně podívala.
"Máme problém, Dagu. Tedy ty máš problém."
Můj nechápavý pohled způsobil, že se podívala do stropu a dlouze vydechla.
"Kris je ve stádiu psychického přerodu a je do tebe zamilovaná. Miluje tě jako psíčka mazlíčka, nebo dítě vysněnou hračku. A žárlí. Strašně žárlí. Na všechny a na všechno.
Dej si pozor. Pokud si bude připadat zrazená, bude se mstít.
Má doslova počítačový mozek. Dokáže vytvořit miliony kombinací, jak ti znepříjemnit život.
Její přerod bude trvat ještě asi deset dnů. Pak bude sice vyléčena z post stresového sadismu, ale nevyřeší to její pravou povahu. Ta se nedá předělat.
Takže pro případ, že by spustila nějakou akci: Nechce ti vážně ublížit. Ale může to hodně bolet. Dávám ti volné ruce k samostatnému sebeobrannému jednání. Ale nesmíš jí NIJAK ublížit.
Snaž se, abyste spolu nebyli sami."
Řekl jsem Madam, že chápu a rozumím a že se podle toho zařídím.
Nasadila mi široký obojek a vytáhla ovladač touhy.
Začala si s ním hrát. Cítila jsem, jak mi tvrdne pták a vzpomněl jsem si na dárek od Kris.
Zeptal jsem se, jak s ním mám naložit.
Madam se pobaveně usmála.
"No vidíš, na to jsem také zapomněla. Jdeme za Gábinou."
Před odchodem mi poručila vypít litr vody.
Paní Gábinu jsme našli v jejím apartmá.
Podívala se na dárek v mé ruce a uculila se.
"No, je na čase. Odlož si a lehni si na stůl, vyřešíme to tady."
Vytáhla ze skříňky mast zelené barvy a černou tyčinku.
Vzala do levé ruky mého ptáka, namáčkla trochu masti do močové trubice a hadičku nasunula dovnitř tak daleko, až čepička zakryla celý můj žalud.
Vzala do ruky černou tyčku, podobnou propisce, přiložila hrot na černý bod na obrubě čepičky a stiskla tlačítko na druhém konci tyčky.
Ozvalo se slabé cvaknutí a já ucítil sevření kolem žaludu.
"Teď už to nesundáš. Pouze s pomocí tohoto klíče." Řekla a ukázala mi tyčku, kterou předala Madam Cat.
"Zasuň ptáka do klokanky až na úplný konec. A dej si záležet, abys měl koule po stranách ptáka."
Provedl jsem příkaz a ucítil, že pták se na konci zachytil druhým koncem hadičky a nejde vytáhnout zpět.
"Zapni si klokanku."
Obě Dámy sledovaly mou činnost a když jsem dal ruce pryč od rozkroku, vykulila Madam Cat oči.
"Jů! Ona má teď mnohem menší buchtu!"
"Ano, protože penis je natažen a zafixován. Je ale potřeba, abys mu pro tyto situace úplně zablokovala erekci. Mohl by si ublížit."
Madam Cat sáhla do kapsy a vytáhla ovladač.
"Hotovo."
Paní Gábina na ni mrkla a šla si k umyvadlu umýt ruce. Pustila vodu a dlouho se cachtala.
Zvuk proudící vody ve mě vzbudil touhu se vyčůrat. Ale jak, když nemůžu vyndat ptáka?
"Potřebuješ čůrat?"
"Ano, Paní Gábino."
"Tak si sedni na záchod a vyčůrej se jako hodná holka!"
Sedla jsem si na mísu a odhodlávala se uvolnit. Čekala jsem nějakou katastrofu.
Ale nakonec jsem uvolnila svěrač a... Pode mnou se ozval zvuk prýštící kapaliny.
Já jsem čůrala jako žena.
Obě dámy stály nade mnou a hlasitě se smály.
"No vidíš, Dášo. Už je z tebe ženská jak má být a nemusíš brát pořád do ruky ten kousek masa."
Najednou mi začaly téct slzy. Další rána do mého sebevědomí.
"Teď tak zůstaneš na zkoušku tři dny." Řekla Paní Gábina a otočila se k odchodu.
Ještě přes rameno dodala: "A nezapomeň si utřít frndu, aby tě v noci neštípala a nesvrběla!"
Do našeho bytu jsem šla jako ve snách. Byla jsem uklizena do klece, připoutána a ponechána tak.
Před večeří a před spaním jsem si musela dojít na záchod.
Vždycky jsem se cítila potupená až na samou hranici.
Spánek byl plný nočních můr.

Násobky štěstí VII./14.

Sice nevyspalá, ale na nohou jsem byla o půl páté ráno.
Klec nebyla zamčená, tak jsem provedla osobní hygienu, udělala snídani pro Madam, pro Lucii i pro sebe a nervózně čekala na probuzení Madam Cat.
"Zase trojčíš, Dášo?" Sjela mě Madam.
"Nemůžu spát, Madam. Nevíte, kdo pojede pro Paní Gitu?"
"Ne. A zalez... A nebo ne. Pojď ke mě nahoru."
Vylezl jsem na postel, kde mě Madam okamžitě připoutala vleže na břiše.
"Práce vychovatelky otroka je náročná, ale já ji miluju. Je pět hodin a třicet dva minut. Budeme si o něčem povídat a každou minutu do šesti hodin ochutnáš rákosku.
Už jsem tři minuty proklábosila, takže...
Rychle mi rozehřála zadek a dala mi rychle za sebou čtyři šlehy rákoskou.
"Dášo, všimla sis toho nového butiku na náměstí?"
ŠVIH!
"Asi tam zajedeme a vybereš si nové prádlo. Co bys říkala kraj...
ŠVIH!
...kovému body v kombinaci s podvazkovým pásem?
Mají tam různé barvy."
ŠVIH!
"Madam Cat, prosím, já chci být zase muž. Mně se nelíbí..."
"AUUUU!"
"Nelíbí se mi být ženou. Nejsem to já."
"Už ses viděla v zrcadle, ty trubko?"
ŠVIH!
"Rozjely se ti boky, kozy máš jak kojná, dudlíky jak koza struky!"
ŠVIH!
"Takový kozy neschováš!"
"Ale jak chceš. Moje slovo platí. Ale po o-ŠVIH-pe-ŠVIH-ra-ŠVIH-ci z tebe bude odporně vypadající kreatura."
Poposedla si na posteli a houkla: "Lucie, vylez sem nahoru!"
Lucie byla na posteli coby dup.
"Dáš Dáše ještě dvacet a pak chci vidět, jak si navzájem lížete frndy.
Jsou dvě lišky v jééédný díře, Lalalalalálalala."
Ještě jsem nedostala ani těch dvacet, když někdo zaklepal na dveře.
"Tak jo, Lucie, běž otevřít."
Lucie se vrátila s Paní Jil.
"Slyšela jsem hovor... Jé, tady se barví zadky! Neruším?"
"Ty nikdy, Jil. Co potřebuješ?"
"Pojedu pro Gitu. Tak jsem si říkala..."
"Aby jela Dáša s tebou?"
"Ne, abys jela se mnou ty, mohly bychom..."
"Jedu! Dej mi pár minut."
"Klid, pojedeme až po desáté."
"Tak jo. Lucie, práce se musí dodělat!"
Lucie mi vysázela poslední čtyři rány a šla proběhnout koupelnou.
"Dášo, najez se a mazej dolů, asi tě budou potřebovat."
Zhltla jsem večeři a šla být užitečná.
První na koho jsem narazila, byla Paní Gábina.
"Nazdar Dáší, jak se ti čůrá? Jsou obtíže?"
"Nejsou, Paní Gábino. Jen je to nezvyk a necítím kdy ještě čůrám a kdy ne."
"No, to už je tvůj problém. Pojď se mnou."
Dovedla mě do velkého sálu a do kobek.
Otevírala jednu kobku po druhé a do kozelce svázané lotry kontrolovala a převracela na druhý bok.
Když převracela pihovatého zrzka, všimla jsem si malého tetování na rameni. Malá šibenice a na ní za nohy visící netopýr.
Zakryla jsem zrzkovi výhled, aby neviděl na co ukazuji a ukázala jsem tetování Paní Gábině.
Tiše kývla a odešly jsme.
"Co to má být?" Zeptala se mě v sále.
"Znak vykonavatelů trestu v syndikátu, Paní. Toho chlapa jsem už někde viděla."
Pak mi to došlo. V tom klubu, kde jsme hledali Paní Jil! Ten chlap byl ale blonďatý!
Řekla jsem to Paní Gábině. Chvíli na mě koukala a pak rychle seběhla zpět ke kobkám Vlítla k zrzounovi jako tajfun, chytla ho za vlasy a zaječela, jako by byla těsně před zhroucením.
"Ty šmejde! Teď máte na triku o dva mrtvé navíc!"
Zrzkovi re roztáhly rty a ukázal široký úsměv s velkou jizvou na dásni.
Paní Gábině vyklouzly vlasy z prstů a zrzkova hlava zaduněla o pryčnu.
"Jdeme, nebo ho zabiju!" Sykla a vyrazila zase do sálu.
Já celá vyděšená běžela za ní. Podle jejích slov byli Paní Gita i Fred mrtví.
"Co...?" Nedopověděla jsem.
"Psssst! Je to on! Teď se mu podíváme na chloupek a ukázala několik vlasů ve své dlani.
"Běž za Kris. Teď tě nepotřebuju."
Miss Kris ale ještě asi spala a tak jsem čekala v jídelně. Tam jsem usnula.
"Já tě hledám a ty tady spíš!" Ozval se hlas Miss.
"Omlouvám se, Miss. V noci jsem skoro nespala."
"Já taky ne. Usnula jsem až k ránu."
Na hodinách bylo poledne. Udělala jsem Miss i sobě oběd a v klidu jsme si povídaly.
O půj druhé přivezly Dámy Paní Gitu.
Ta se omluvila a šla se natáhnout do postele.
Po páré odpoledne se objevila Paní Justa a sháněla se po Náně.
Nána se ale staral o paní Gitu.
Když ale Paní Justa řekla, že potřebuje ve scifárně vyslechnout dva lotry, byl Nána okamžitě odeslán udělat vše potřebné.
Oni dva vyslýchaní byli zrzoun a podsaditý muž s levou rukou jako hrábě.
Po výplachu mozku už byli schopni akorát jíst kaši. Nána dostal příkaz, podepřený papírem s třemi razítky, že má nahrát všem lotrům program, který kromě jiného získali lotři neustálý strach a obrovský pocit provinění.
Potom byli odvezeni pryč.
Paní Justa byla zaražená a smutná a nechtěla nám nic říct.
Prý až zítra
A tak jsem šla spát s otazníkem nad hlavou a prouhatým zadkem.

Násobky štěstí VII./16.

"Dášo, vstávej. Vzbuď se. Slyšíš?"
Otevřela jsem oči.
Madam Cat mnou cloumala rukou prostrčenou skrz mříž.
Proč nepoužila čipy?
"Slyším, Madam Cat. Co potřebujete?"
"Vylez ven a pojď mi pomoct!"
Vycouvala jsem z klece a Madam mi ukázala na klec Lucie.
"Zvrací. Musíme ji vytáhnout ven."
Okamžitě jsem byla při smyslech.
Vytáhla jsem Lucii z klece. Když byla skoro venku, uviděla jsem za ní malou láhev.
Natáhla jsem se a opatrně ji zvedla.
Byla od šedesátiprocentního alkoholu.
"Kde se to tu vzalo? To jsme ve skladu ani neměli!" Řekla jsem A podívala se na Madam Cat.
"Mazej pro Gábinu. Fofrem!"
Letěla jsem jako o život. Ani jsem neklepala a rovnou vpadla do pokoje Paní Gábiny.
Tím jsem ji uvedla ze spánku rovnou do šoku.
"Coo, kdeee... Kurva, Dášo..."
"Lucie, zvrací, alkohol..."
Paní Gábina asi vteřinu zpracovávala moje informace a pak to šlo ráz na ráz.
Vyskočila z postele a nahá sáhla po kufříku.
"Honem! Hanko, jdeme!"
Hanička už vylézala z postele a pleskání tří párů bosých nohou se rozeznělo chodbou Tvrze.
Doběhli jsme k nám do bytu.
Lucie znovu dávila.
Paní Gábina jí rychle změřila tep a tlak.
"Co to bylo za chlast?"
Ukázala jsem láhev.
"Sakra. Dášo vlez k ní do klece a hledej asi patnáct centimetrů dlouhou žížalu. Je to mládě jedovatého hada, tak opatrně!"
Vlezla jsem do klece a hledala ve zvratcích i mimo ně. Nebyl tam.
"Dejte ji na mycí stroj. Rychle. Hadici... Program... Výplach žaludku, totální výplach střev, tišící výplach žaludku..."
Zatím jsem se umyla od zvratků z klece.
"Tenhle hádek, když uštkne, tak je s tebou do deseti minut ámen. Ale v alkoholu narušuje krátkodobě mozkové funkce. Nemám na to léky, tak budeme doufat, že to zvládne. Snad to hádě už nestrávila."
Stroj pracoval v nouzovém režimu a Lucie nejevila známky života.
Paní Gábina si vzala znovu stetoskop a poslechla si Luciino srdce.
"Nechci jásat, ale nezhoršuje se to. Dám jí něco na posílení srdce a nějaké tišící látky, protože bude mít velké bolesti."
Stroj ohlásil ukončení programu. Dobré bylo, že Lucii umyl i z vnější strany, takže jsme ji čistou položily na postel.
Paní Gábina jí dala malou infuzi a oddechla si.
Potom jako by si uvědomila kde je.
"Hmmm, Cat, půjčíš mi župan?"
Madam se usmála a sáhla do skříně.
"Tady je."
Dámy poslaly Haničku udělat snídani a mě uklidit obě klece.
Po snídani si mě Paní Gábina změřila pohledem.
"Už jsi dnes BYL ČŮRAT, DAGU?"
V tu chvíli mi to došlo. Pořád jsem měl v sobě hadičku.
"Paní Gábino, já na to včera zapomněla."
"Tak to vidíš, Cat. Nejdřív takové ciráty, pak nato zapomene a navíc řekne, že zapomněLA."
"No jo, Dáša je hodná otrokyně, jen trochu zapomíná... To vyléčíme."
"Hele, Cat, jestli chceš, můžu jí močovou trubici vyvést pipinou nastálo. Nebo..." A mrkla jedním okem.
Začala jsem se potit. Jen to ne. Už žádné úpravy. Slovo "nebo" znamenalo jediné.
Klekla jsem před nimi na kolena a zoufale prosila, aby už nedělaly žádné úpravy mého těla.
Madam Cat se sladce usmála, přitáhla si mě těsně k sobě a prohlásila: "Jakého tvého těla, čubičko? Já si tě koupila, takže je to MÉ tělo a JÁ rozhodnu, co se s ním stane. Ty máš jedinou povinnost. Poděkovat. Rozumíš? Jestli ne, požádám Kris, aby ti to vysvětlila."
Koukala jsem na ni jako opařená.
"Omlouvám se, Madam Cat. Děkuji vám za vaši laskavou péči."
"No proto."
Podívala se na Paní Gábinu.
"Ne, Gábi. Už má všechno, co potřebuju. Vyndej jí prosím tu hadičku a já ti HO po obědě pošlu na celkovou kontrolu. Příští týden má opět přijet Klub Mladých Chovatelek Otroků a Paní Lada mi řekla, že chovatelky se moc těší na gumovou panenku.
To ještě neví, že má o jednu díru navíc."
Dámy se velmi škodolibě zasmály.
"Dášo, máš nějaké potíže? Svědění, štípání..."
"Ne, Paní Gábino."
"Tak já ti to vyndám odpoledne při prohlídce. Ale zvykla sis rychle, to je fajn."
Z postele se ozvalo zasténání.
Vyskočily jsme a běžely se podívat.
Lucie měla otevřené oči. Paní Gábina jí osvěžila rty.
"Jak ti je, Lucie?"
"Lu - ci - e?"
Paní Gábina se na nás podívala.
"Lepší se to. Ale než začne přemýšlet, bude to trvat aspoň dvě hodiny."
"Musíme ji hlídat?"
"Teď už ne. Ale až se vyspí, bude hodně naříkat."
"To zvládneme, Gábi. Děkuji moc a jděte se s Haničkou dospat. My půjdeme taky."
"Tak dobrou, děvčata." Řekla Paní Gábina a se stále nahou Haničkou odešly.
Madam Cat si lehla na postel vedle Lucie a já si zalezla zpět do klece.
...
Sténání Lucie nás probudilo k obědu.
Lucie přemáhala bolest hlavy, žaludku a asi i ledvin.
"Lucie! Kdes vzala to pití?"
"Lucie se na ni podívala, jako by nevěřila svým očím."
"Vy... Jste... Taky... Mrtvá? Ouuuuuu!"
A zavřela oči.
Pak je znovu otevřela.
Těkala očima mezi mnou a Madam Cat.
"Vši-chni mrt-ví?"
"Ne, ty slepice pitomá. Všichni živí. A tobě dám do těla tak, že na to nezapomeneš!"
"ŠKRUND ŠKRUND" Odpověděl jí Luciin žaludek.
"Já nechci... Žít. Marian je mrtvý. Slíbil mi, že půjdem spolu..."
"Kdo je Marian?"
"Zastřelený..."
"On ti dal tu lahvičku?"
"Ano. Byla na naši svatbu. Měla jsem ji schovanou celý rok. Zradil mě. Říkal že... A pak přišel vraždit. Já..."
"Ty se dáš dohromady. Potom přijdeš a požádáš o přísné potrestání. Ne za to, že ses stýkala s grázlem. Ale za to, že sis sama sáhla na život. Jsi MŮJ MAJETEK a tohle si nesmíš dovolovat!
Řekla jsem to dnes Dáše a říkám to i tobě. Tvým právem je mi sloužit a tvou povinností je, mi za to poděkovat. Nic víc!"
Madam Cat vstala a sešla z postele.
"Dášo, mazej na prohlídku, oběd si dáš potom."
Za deset minut jsem se hlásila u Paní Gábiny.
"Tak šup na křeslo. Hani, pevné připoutání a roubík, prosím."
V mžiku jsem se nemohla ani pohnout a mohla jsem jen koulet očima.
"Rozepneme kapsičku ááá - cvak. A z holky je kluk. A já si ráda hraju s kluky."
Vytáhla mi z močové trubice hadičku a ukázala mi ji.
"Ukážu ti, jak o ni pečovat. A neboj, máme spoustu náhradních."
Omyla mi klokanku i přirození a pak sáhla na stolek s nástroji. Vzala hadičku s kamerou, namazala ji gelem a bez skrupulí mi ji doslova narvala do močové trubice. Huhlal jsem do roubíku, slzy mi tekly, ale nezmohl jsem nic. Cítil jsem, kudy mi všude hadička prostupuje močovými cestami.
"Tak, močové cesty v pořádku, teď zkontrolujeme produkci a kvalitu..."
Vytáhla ze mě hadičku a vzala kovovou zahnutou sondu s odsávací nádobkou.
Bolest byla šílená, měl jsem pocit, že mi chce vytrhnout část vnitřností.
"Hmmm, čtyři jednotky! Lepšíš se! Teď  si užívej klidu, já za chvilku přijdu!"
A na pár minut mi zmizela z očí.
"Tak kvalita je také excelentní. Takže příště zkusíme pět dnů. Těšíš se, viď?"
Usmívala se očima nad rouškou.
"Teď ještě kontrola prostaty a bude to skoro hotové."
Trvalo to ještě hodinu, než mě Hanička odvázala z křesla.
"No vidíš, ani to moc nebolelo, že? Není to škoda?"
Asi jsem vypadal příliš zeleně, protože mi dala obálku pro Madam Cat a vystrčila mě z ordinace.
Madam si přečetla její zprávu, spoutala mi ruce za zády, připoutala mě v kleci a se slovy: "Dnes máš volný den a půst. Dobrou noc!" Odešla za Paní Gitou.

Násobky štěstí VII./18.

Dny pomalu plynuly, Alice se kulatila a já s ostatními pracoval na Tvrzi.
Tajnou spojovací chodbu jsme se rozhodli ponechat tajnou a v budoucnu z ní udělat ještě odbočku do Scifárny.
Chodbu jsme vyčistili, vyzdili klenbou ze speciálních cihel a místo desky u schodiště k bazénu osadili dveře s cedulkou ÚKLID.
Za nimi jsme ponechali prostor asi tři metry dlouhý a uzavřeli ho falešnou stěnou.
Z Miss Kris se stala Domina, které všichni říkali Sluníčko. Usměvavá, rozdávající teplo, ale když se někdo dostal moc blízko, spálil se.
Mezi tím proběhlo jedno malé setkání Dam a jedno natáčení.
Fred utekl z nemocnice o týden dřív a začali jsme připravovat Tvrz na příjezd Klubu Mladých Chovatelek Otroků.
Vše se muselo jen lesknout, protože s KMChO uzavřela Madam Cat dohodu o vzájemné spolupráci.
A tak nadešel den příjezdu.
Byl jsem je přivítat u vrat, takže jsem nemohl nevidět jejich mlsně škodolibé  pohledy.
Věděl jsem, co mě čeká a doufal, že to tentokrát nebude tak náročné jako posledně.
Klub se ubytoval, užíval si svých vlastních atrakcí, jako ponyplay a dogplay výcviku, přičemž některé dívky to braly velmi vážně.
Poslední společné odpoledne přineslo Spoustu jídla, pití a nevázané zábavy.
Ale ne pro mě.
Po druhé hodině odpoledne pro mě přišla Lucie.
Věděl jsem proč.
V bytě už mě čekala gumová kombinéza, tentokrát vylepšená o "třetí díru".
Podíval jsem se na ni a moc se mi nechtělo.
Ale Madam Cat mě nechala vyčistit jak skleněný pohár, schovat vercajk do klokanky a svým bičíkem mi pomohla do kombinézy.
Pak mě odvedla osobně dolů a nechala stát před sálem.
Sama šla dovnitř a já slyšela, její slova:
"Vážený a milý klube, vážené Slečny, vážené Dámy, a tak dále a tak dále.
Velmi nás těší, že jste sem k nám zase zavítaly a užily si vše dle vašich představ.
Minule se vám u nás líbila jedna speciální atrakce a vysloveně jste si ji vyžádaly.
Právě přišel čas na..."
"Gumovou panenku!" Zaječel dívčí hlas a přidávaly se další, až celý sál skandoval: "My chceme panenku, gumovou panenku, my chceme..."
Začal mi běhat mráz po zádech. Taková horda mladých žen plných energie, to je o zdraví.
Madam Cat vyšla ze sálu a vzala mě pod paži.
"Tak jdem. A nezapomeň hekat. Maj to rády."
Pomyslela jsem si, že po třech děvčatech už to půjde samo a vykročila.
Přivítal mě obrovský aplaus a jásot.
Okamžitě mě strhly na trestnou kozu a připoutaly. Slyšela jsem, jak se hádají o  připínáky a škodolibě povykují. Pak se mě dotkla první ruka a chtěla mi promazat zadek.
Vtom se ozvalo: "Tak moment! Tohle není naše milá gumová panenka! Tohle má píču!"
Ozval se šum a já cítila, jak se dohadují, jestli to není jen dolík v gumovém ženském klínu.
"Není. Je to hluboký. Hele!"
A já ucítila, jak mi cosi dlouhého zajelo do falešnice.
"Tuhle panenku nechceme! Chceme tu naši!" Děvčata začala protestovat.
"Opravdu tuhle panenku nechcete?"
"Néééé." Zaječel sbor mladých žen.
"Dobrá. Ale toto slovo platí."
"Ano, platí. Ukaž nám, kdo to je? Najmuli jste si děvku?"
"No, když chcete..." Řekla Madam Cat a začala mě odstrojovat.
Za chvíli už jsem stála nahá před davem nadržených Domin.
"Ale, vždyť to JE naše panenka!" Vypískla jedna z dívek.
"Ano, je to vaše gumová panenka. A jako dárek si pro vás nechala udělat falešnou pochvu, abyste měly větší možnost výběru. Pohrdly jste jejím darem a nazvali ji děvkou. Takže teď už máte smůlu."
Přitom mě Madam Cat otočila zády k davu, nechala rozkročit a předklonit.
"Téda! To je podraz! Zaječel vysoký hlas."
"A kde má ptáka a koule?" Zeptala se Madam Lada.
Madam Cat mě opět otočila, nechala ukázat klokanku a vytáhnout vercajk.
"Holky, to jsme teda prohrály. Ale neboj, my si na tobě smlsnem příště! Jako že se Hana jmenuju!" Řekl obrýlený diblík s bičíkem a otočil se na kramflíčku.
Madam Cat mě vyvedla ze sálu a podala mi košík s oblečením.
Za námi vyšla Madam Lada a pobaveně se usmívala.
"Krásně jste nás přechytračili. Ale bojím se, že příště Daga doslova rozjebou na kusy."
Madam Cat se zasmála: "No, uvidíme."
Madam Lada se znovu zasmála, zamávala a zašla zpět do sálu.
Madam Cat se mě chytila a šli jsme domů. Dnes už prý toho bylo dost.
A tak jsme celý večer hráli Otroku nezlob se.
Vyhrál jsem padesát ran bičem a třicet rákoskou.
Ale výhru prý dostanu až budeme tři.

Děkuji všem, kteří jste vydrželi až do konce.
Doufám, že jste se aspoň trošku pobavili a přeji vám abyste i vy dosáhli životního štěstí.

Váš Hračička

Super, děkuji za senzační povídku. Těším se na další příběhy z Tvrze, přece jenom je toho hodně nakousnuto.
Osobně by mě třeba zajímala historie postav. Konkrétně třeba Alice s Nánou. Proč musela být zpočátku Alice maskována aby jí nikdo nepoznal když přišla do Tvrze a doktorka se jí chtěla zbavit? Co dělala předtím, že si mohla dovolit koupit podíl na tvrzi od Gity? A historie Nány budo možná ještě zajímavější s temi všemi jeho stroječky a vylálezy.

Jako zajímavý konec. Jen jak píše mark-mizera, by to chtělo nějak nastínit historii postav.

Každopádně pěkné psané a chtělo by to pokračování.

Zdravím všechny čtenáře a na přání autora vkládám obrázky k povídce.
admin

TVRZ - tichá, trochu omšelá stavba uprostřed lesa. Do okolí se dívá jen úzkými střílnami, jako by se obyvatelé něčeho báli. Ale je dvacáté století a řídký les v okolí Tvrze skýtá ideální místo pro romantickou procházku.

Ale kdo projde těžkými vraty, uvidí čisté nádvoří s pěkně obílenými zdmi. Učiněný výraz pohody a bezpečí.

RECEPCE - za obyčejnými dveřmi je normální recepce. Normální? Inu jak pro koho.

MÍNA A TÝNA - s některými děvčaty bývají trochu drsnější hrátky.

STARÝ POKOJ - stačí jen odsunout obraz a čekají vás napínavé zážitky.

SKLEPNÍ HERNA - ve Tvrzi je spousta míst, kde se můžete pohodlně natáhnout.

PANÍ SANDRA - ale pozor! Někdy může pohlazení bolet víc než výprask!

SHIBARI - v tomto příjemném pokoji vás čeká spousta provazů, vzrušení a také bolesti.

VELKÝ SÁL - zde můžete být jen jako Dáma, nebo jako otrok.

CHODBA S KOBKAMI - stačí projít malými dveřmi, sejít ze schodů a ocitnete se v úzké chodbě s mnoha dveřmi.

KOBKA - za kterými jsou těsné cely bez oken.

HOSTINSKÝ POKOJ - avšak hostinské pokoje jsou pohodlné pro Dámy a vybavené klecemi pro bezpečné ubytování jejich doprovodu.

BYT - soukromý podkrovní pokoj Madam Cat, Daga a Lucie.

K pokoji patří i koupelna s mycím strojem.

BIČOVÉ CENTRUM - jen kousek od pokoje je bičové centrum, kde si Dámy rády hrají se svými otroky.

SCIFÁRNA - jen málo zasvěcených vidělo Scifárnu z jejího velínu.

Víc jich ale vyzkoušelo svou dočasnou, nebo trvalou proměnu, když dospěli na konec tohoto sálu.

Technické zázemí už je výsadou Nány a Daga.

BAZÉN - největší výhodou podzemí je bazén s termální vodou.