Únos IV.
Jen co Madam opustila sklepní prostory, rozeštkal se Martin jako malý kluk. Pochopil, že z jeho stávajícího příbytku není úniku a on je vydán na milost i nemilost kruté sadistické ženě, která ho navíc ještě sexuálně zneužívá způsobem jaký dosud nezažil. Celé tělo měl v jednom ohni, na kůži se mu skvělo mnoho krvavých šrámů, které po ošetření pomalu osychaly. Zjistil, že je problém s takto rozbitou kůži si i lehnout na měkkou žíněnku, na níž mu dnes Paní s donáškou jídla položila čisté prostěradlo. Nicméně byl natolik vysílený, že neměl na jídlo ani pomyšlení a navzdory nesnesitelné bolesti nakonec na prostěradlo ulehl. Ještě než se mu podařilo usnout, rekapituloval si právě uplynulé chvíle a několikrát se přistihl při pocitu, že ho ta zvrácená žena začíná pomalu, za to však mocně přitahovat, přesto si ještě před usnutím zamanul, že při první příležitosti ze zajetí unikne.
Druhý den se probudil s obrovským hladem, tělo již tak nepálilo, zato ho však dole nesnesitelně škrtil prstenec od kovového pásu, který mu Madam již na začátku nasadila, zřejmě měl ztopořený penis, který táhl celé zařízení dopředu a způsoboval bolest v oblasti varlat. Stále byl ještě plný dojmů z předchozího večera a opakovaně se přistihl, že myslí na svojí trýznitelku, což mu způsobuje zvláštní do včera nepoznaný pocit vzrušení. Když něco pojedl, začetl se do výtisku, který mu předešlého večera uložila k nastudování. Byly to zvláštní až bizarní texty pojednávající o podřízeném postavení muže ve vztahu k jeho Paní. Byl to soubor pravidel, povinností a praktik, které musí otrok vůči své vládkyni zachovávat. Text byl též doprovázen jednoduchými obrázky znázorňující pozici muže a Ženy v nejrůznějších situacích. Byť mu to připadalo zejména zpočátku zvrácené, přesto si nemohl nevšimnout příjemného dosud nepoznaného chvění dole v rozkroku. Začínal si pomalu zvykat, že toto bude přinejmenším v nadcházejících dnech také jeho zkušenost. Neměl k dispozici hodiny ani přístup k dennímu světlu, přestože větrání v suterénu bylo zajištěno bezvadně, tudíž jeho pojem o času byl značně zkreslený a mohl jen s velkou mírou nepřesnosti odhadovat denní dobu, když však dojídal poslední porci jídla, zaskočila ho myšlenka, že se těší, až ho Madam přijde opět navštívit. Rychle však tuto tužbu vytěsnil a s tím si zároveň uvědomil, že by opět mohl dostat výprask jako předchozího dne.
Náhle ho z přemítání vytrhl pronikavý zvuk odemykajícího se zámku, otevřely se známé dveře v odlehlé části místnosti a do suterénu proniklo ostré světlo z chodby. Jako předchozího dne i nyní spatřil impozantní siluetu vysoké ženy vyplňující dveřní prostor. Jen co Madam za sebou stačila zavřít, bezděčně se přesunul do středu klece, kde v pokleku a se sklopenou hlavou pokorně očekával její příchod. Ještě než před ním stanula, s hanbou si uvědomil, že se začíná zcela spontánně chovat jako skutečný otrok. Jen co vstoupila k němu do klece, položila tác s čerstvým jídlem na příští den u vstupní mříže a přistoupila k němu, bez meškání se sehnul až k zemi a políbil jí špičky kozaček. " Vidím, že jsi pilně četl, zdá se, že nejsi úplně ztracený případ." Pronesla a přísně se na něj zadívala. " Ano, Paní. Mám již polovinu nastudovanou." Uvidíme, však si tě časem vyzkouším. A teď vstaň a otoč se." Jen co se postavil, začala si zkoumavě prohlížet jeho zbičovaná záda, postupně ho obešla a kontrolovala hojení těch největších šrámů. S uspokojením pokyvovala hlavou, rány se začínaly pomalu hojit a hlavně žádná z nich nemokvala. "Zdá se, že tvůj imunitní systém funguje na jedničku, budeš to potřebovat, pravidelné výprasky tě čekají každý týden, ty mimořádné vždy, když s tebou nebudu spokojena. Čím dřív se je naučíš přijímat, tím lépe pro tebe." V Martinovi hrklo, nedovedl si představit, že by měl týdně absolvovat takový masakr jako včera. Blesklo mu hlavou, že čím dříve se z jejího zajetí dostane, tím lépe. Madam si dál zkoumavě prohlížela jeho tělo. "Moc vyvinutý nejsi. Kolik vůbec měříš?" "Metr šedesát, Paní." Odvětil uctivě. "Jsem si myslela, že to nebude víc." odtušila Madam, jejíž hrdě se vypínající bradavky pod koženým catsuitem byly v úrovni jeho očí. "Jsi vážně střízlík." Pokračovala dále, "Ale takoví se alespoň lépe ovládají a jsou skromnější, osobně mi to nevadí. Nicméně se zdá, že máš velmi šikovný jazyk, tak si to nepokaž, včera jsi mě příjemně překvapil." V ten moment Martin nevěděl, zda má být na kompliment hrdý, nebo se stydět za okolnosti, které předcházely k jeho umění orálně obsloužit ženu. Měl za sebou již několik známostí, ale z každé z nich časem sešlo, protože jeho bývalé partnerky odmítly dlouhodobě akceptovat malý penis, kterým ho příroda obdařila, alespoň se je naučil uspokojovat jazykem, což se mu nyní velmi hodilo. Jaká ironie. Pomyslel si. Madam pokračovala dále. "Potrpím si na hygienu, proto od tebe očekávám, že se budeš sprchovat ráno i večer, nikdy nevím, kdy si budu mít chuť si s tebou pohrát, ať se nikdy nestane, že bych měla důvod o tvé čistotě pochybovat! Pochopil jsi mě?" "Ano, Paní." Pronesl tiše a dál pokračoval. "Mohu Vás o něco poprosit?" "Mluv !" "Prosím, mohla byste mi vrátit mé věci, abych nebyl nahý? Stydím se takto, navíc tu je i celkem chladno." "Nahého tě samozřejmě nenechám, ale tvé věci jsem raději bezpečně zlikvidovala, nicméně takto určitě nezůstaneš. Hezky si tě obléknu, ale podle svého." A s těmi slovy opustila chvatně klec, kterou neopomněla za sebou zamknout.