Nastavení hledání (Stránka 2 z 2)

Moc díky, skvělá recenze!

Jochene, čím to, že se vztah dostane až sem, nevím. Život kráčí různými cestami. A zrovna tenhle dopis není v sekci “Povídky” jen tak pro nic za nic. Asi bych podepsal, ale není co a myslím, že žádné podobné psaní na stole nikdy neuvidím. A pokud někdo ano, přeju mu to!

Alexandre, jen tip. Mozna by bylo dobre sve vytvory nejak cislovat primo na te plachte. Kazdopadne ta posledni volba kterou jsi repostnul je tezka, pretezka. Idealni by byl nejaky prurez. Asi bych si vybral roli suba a tajne pocital s tim, ze postupem casu se vztah nepochybne bude posouvat smerem do prava, k memu idealnimu prurezu. Pokud by mi dama skutecne nabidla neco takoveho, myslim ze by to byla jistota. Ale uznavam, ze tim kazim hru. Kazdopadne tedy suba.

Pro mě tentokrát dost těžká volba. Becko odmitam, protoze cokoliv s chlapem je pro me no-go. Matka s dcerou - zit na hromadce se dvema cizima zenskyma a strejchnout si az za sest let? Premyslim co bych z toho mel. Marketa s Katkou budou urcite fajn holky ale delat bankomat a legraci mit jednou za mesic me taky uplne nelaka. Se Sandrou s Nikol bude urcite spousta legrace a zvolil bych si tyhle dve, ale trochu me desi ten ABDL aspekt. Skoda. A ackoliv ani uplnou feminizaci si predstavit nedokazu, neco me na tom pritahuje. Rajda ve mne rika vzit nabidku Klary s Andreou.

Bravo, výborný příběh, úplně jsem se ocitnul v harému! Asi bych práci odmítnul, ale pokud bych musel volit, pak bych chtěl být konkubínou. Sám nepostrádám sklony k převlékáni, konkubíny určitě nebudou mít nudný život a rád spím ve vlastním pokoji…
Ještě jednou, skvělé!

Ahoj miláčku.
Minulý týden jsme spolu hodně mluvili. Ber prosím tento dopis jako mou opožděnou tečku za našim úterním rozhovorem. Už se k němu nechci vracet. Je mi moc líto, jak se v tom plácáme a že to vždycky dopadne stejně. Víš, že tyhle věci občas vyjadřuju trochu neobratně. Za poslední dobu jsem ale dospěla k názoru, že některé věci nejde dělat polovičatě a že potřebujeme jasná pravidla. Ty potřebuješ pravidla. Ale budou to moje pravidla!

Přijedeme až v neděli. Máš víkend na rozmyšlenou. Můžeš tenhle papír hodit do koše. V takovém případě se nic nestalo. Už od tebe ale nechci slyšet žádné brblání, nechci slýchat tvé poznámky a psí pohledy. S tím papírem zahodíš i svoji šanci na to, že bych mohla být Tvá panička (a zůstanu „jen“ milovanou manželkou).  Pokud ale v neděli večer na stole najdu tento papír s Tvým podpisem dole, budu vědět, že opravdu myslíš vážně to, o čem jsme spolu v úterý mluvili. Tohle jsou pravidla. Ber, nebo nech ležet. Ale dobře si to rozmysli. Protože to, co je tady napsáno, se opravdu stane. 

Pokud tenhle papír podepíšeš, dobrovolně se vzdáváš svého uspokojení. Abychom si rozuměli, miláčku, v postýlce si tě nechám. Nikdy bych se nevzdala našeho mazlení a tulení. Budeme spolu dělat cokoliv, co se mi bude líbit. Akorát Tvůj orgasmus už nebude téma. Přibližně jednou za měsíc ti jeden dopřeju ze zdravotních důvodů, ale nebude se ti líbit. Opravdový orgasmus pravděpodobně třikrát nebo (spíše ano) čtyřikrát za rok. Možná tě taky jednou, dvakrát ročně nechám si zašukat. Ale spíše ne. Tohle nebude jednoduché ani pro mě, ale nějak si poradíme, neboj se. Budeš mě lízat často, a tak krásně, jak to umíš jenom Ty. Budeš se taky muset naučit šukat s připínákem. Možná (ale zatím spíše asi ne) si najdu milence. Když se mi zachce, nechám si to od něj pořádně udělat, zatímco Ty budeš klečet u dveří a vzpomínat na to, co už nemůžeš mít. Možná Ti dovolím, abys mi k Tomu vybral nějaké sexy prádlo. Každopádně, zlato, jako chlap na šukání skončíš (mimochodem, stejně bys mě v těch kalhotkách, které budeš nosit, nerajcoval). A na kouření zapomeň, o tom budeš jenom snít. A zapamatuj si tohle pravidlo. Nebudeš otravovat a škemrat (pokud ti to sama nepovolím, když se budu chtít pobavit). Opravdu mě nezajímá, že se potřebuješ udělat.

Samozřejmě budeš zamčený. Odemknu tě k doktorovi a když půjdeme s dětmi někam na bazén. A taky jednou týdně na hygienu (minimálně zpočátku pod dohledem). Pokud zjistím, že ti můžu věřit a Ty budeš dodržovat naši dohodu, můžeme tě odemykat častěji. Pokud tohle podepíšeš, připrav se ale na to, že prvních devět nebo deset týdnů budeš mít uvykací období, kdy budeš zamčený pořád. Nebude nic. Vůbec nic. Co se bude dít potom, uvidíme. Pokud budu mít pocit, že ještě nejsi úplně vycvičený tak, jak potřebuji, klidně ti ho prodloužím. Na to se spolehni. Každopádně pokud chceš jen teoreticky pomýšlet na to, že Ti něco dovolím, budu s Tebou muset být moc spokojená. A já budu náročná tak, jak si to představuješ ve svých nejdivočejších fantaziích, miláčku. To Ti slibuju.

Budeš doma dělat malinko více věcí, než jsi zvyklý. Myslím to vážně. Jestli Ti sobecké mrchy přijdou sexy, jak jsi mi vždy říkal, určitě si to užiješ. Hodlám věnovat mnohem více času sama sobě a mnohem méně času domácnosti. A samo se nic neudělá. Bude to pro Tebe znamenat více práce doma. Počítej s prádlem, úklidem koupelen a záchodů, možná s kuchyní... a asi se budeš muset naučit řídit. Ale to všechno uvidíme. Budu Ti každopádně dávat úkoly a ty je budeš bez řečí plnit. A pořádně! Počítej s tím zlato, že to budu důkladně kontrolovat. Nebudeš se starat jen o domácnost. Budeš se starat taky o mně. A teď nemyslím to, že mě jednou za měsíc oholíš a budeš u toho slintat. Budeš mě hladit. Budeš si se mnou povídat. Očekávám, že tu budeš pro mě. A uvidíš, že i já dokážu být náročná. Vlastně se na to těším. A věř mi, že pokud spokojená nebudu, nebude se Ti to líbit.

Tohle nebude jednoduché ani pro mě, ale budu Tě fyzicky trestat. Pořídíš si sešitek a pokaždé, když nebudu spokojená (s čímkoliv), stanovím Ti trest, který si zapíšeš. Tím může být cokoliv, co mi zrovna přijde adekvátní. Možná tě pošlu klečet do kouta, možná ti zakážu sahat na sebe nebo na počítač a možná tě nechám v kleče přivázaného v koupelně, dokud se nepomočíš. Bůh ví, co mě napadne. Určitě počítej s bitím. Nevím ještě jak moc (zatím si nedokážu představit, že by to bylo až do krve), ale to si sedne (nevím, jestli si pak taky sedneš). Mám pocit, že si v tom najdu zábavu. Ty asi tolik ne, ale to by pak přeci nebyl žádný trest. Dvakrát měsíčně uděláme výplatní den a ty si hezky sečteš všechno, co se Ti v deníčku nastřádalo. Miláčku, pokud tohle podepíšeš, objednej si rovnou nějakou rákosku. A roubík. A taky už hledej nějaké místo, kam se budeme moci vždycky uklidit a kde nikoho nebude rušit až Ti s ní zmaluju prdel. A taky někoho na hlídání. Dovolím Ti potom vždycky, abys mě za odměnu pozval na večeři.

Tresty jsme si vyjasnili. A odměny? Lásko, slibuji Ti, že odměny budou sladké jako nebe. (Když budeš hodný, třeba Ti ukážu své kozičky. Třeba Tě nechám i sáhnout…) O odměnách teď mluvit nebudu. Ale znáš mě, miláčku. O odměny se neboj.

Bez ohledu na naše trestné dny, jednou týdně za mnou přijdeš. Klekneš si, políbíš mi nožku a poprosíš o výchovný výprask, který Ti taky dopřeju. Pokud se mi zrovna nebude chtít, řeknu Ti, ať přijdeš poprosit zítra, to není problém. To bude jen pro Tvé dobro. Nebudu Tě řezat moc (možná nebudeš mít ani jelita). Bude to náš milostný rituál. Připomene nám to, kdo z nás je na které straně rákosky. Pomůže Ti to uvědomit si, kde je Tvé místo. Protože, miláčku, jestli tohle podepíšeš, Tvoje místo bude dole. Celý rok.

Pokud podepíšeš, budou pravidla platit rok. Pak se můžeme pobavit o tom, co a jak dále, jestli pokračovat a jak… ale teď Ti dávám možnost jeden rok žít tak, jak sis to vysnil a zjistit, jestli není lepší jenom snít. Ale pamatuj, že je to doopravdy. Jestli teď podepíšeš a pak si to rozmyslíš, jestli si sundáš klec, nebo se mi odmítneš podrobit, fajn. Ale už nikdy (nikdy) se mnou nepočítej. Tvé fantazie budou navždy fuč.

Lásko, ať už si vybereš cokoliv, ať už v neděli večer bude na stole tenhle papír s Tvým podpisem, nebo jen ubrus, nic to nemění na tom, že tě miluju. A vím, že Ty mě taky. V neděli se těším.

R.

Pánové díky. Jediné co mě ještě napadlo je, že by mohl být problém s velikostí. Klasický dlouhý CB6000 je mi opravdu jenom tak tak a BON je přeci jen o dva centimetry kratší, ale snad se mi ho tam povede nějak nasoukat. Každopádně díky.