Nastavení hledání (Stránka 6 z 7)

Xena: Děkuji. Deník vlastně vznikl zcela spontálně (stejně jako většina těch nejlepších věcí). V rámci trestu jsem dostal za úkol sepsat erotickou povídku. Nakonec jsem povídek sepsal celou knížku, kterou jsem i s věnováním Paní daroval (povídky jsem nikde nezveřejňoval, jelikož to byl soukromý dárek). Povídky inspirovaly Paní k mnoha rozhovorům a dotazům, jestli to či ono opravdu tak vnímám. Byly to ale  jen povídky, mnoho věcí jsem napsal tak, aby byly jiskřivé a čtivé, ale zdaleka neodrážely všechny moje pohledy...
Nakonec mě to inspirovalo k psaní deníku. Týden jsem zaznamenával zcela otevřeně a bez obalu veškeré prožitky, nejenom v rámci hrátek, ale i věcí z běžného života, naší komunikace atd. (co na mě funguje, co nefunguje, jak prožívám to či ono..) Bylo to takové velké okno do mojí duše a myslím, že to Paní hodně pomohlo. Tedy jako inspiraci pro začínající vřele doporučuji. Promluvit si a vše večer probrat je důležité, ale těžko si jde vzpomenout na každý prožitek během dne (hlavně na prožitky u věcí běžného života). Navíc tužka a papír (či pero a tablet) toho vždy snese víc, než rozhovor :-)

stiflers: pěkné a praktické. Box je z plastu nebo kovu? (z fotek to není zcela patrné)

Díky za inspiraci na záložní klíč. Na všechny klíče u nás asi ne. Ten pohled na nohy Paní a na řetízek kolem kotníku na kterém má klíč... Občasné decentní zacinkání, když chodí po domě, nebo společné sledování televize když si natáhne nohy s klíčem na moje záda když klečím.. Po pár týdnech zamčení ucítění klíče, nebo pohled na klíč co je tak blízko a tak nedostupný.. to jsou hodně intenzivní pocity spojené s uložením klíče :-))

jirka1234: možností je vícero. Tou první použít Strap on - sex si užije jen Paní a milovat se můžete bez omezení a tvého orgasmu (resp bez sundani klece). Pro subíka pořádně silné pocity. U klasického sexu na mě osobně zabírá velké možnoství lubrikantu na silikonové bázi co dám na sebe (vydržel jsem po třech týdnech v kleci dlouhý sex bez orgasmu a pak zpět pod zámek), nebo se tu řešily znecitlivující krémy (tam zkušenost nemám). Ideálně v kombinaci se silnou motivací v podobě trestu (nechci si vůbec představit co by mi sadistická Paní provedla za orgasmus bez dovolení a nehodlám to ani nikdy zjišťovat).

U nás to taktéž nešlo vše hned na poprvé. Ani zdaleka. Psal jsem o tom podrobněji u nás v příběhu.
Každopádně to chce trpělivost, určité věci přicházejí časem, dají se společně objevovat, některé věci souvisí i s věkem (z manželky těžko bude klíčnice a Paní, když je jí 20). Nicméně ne každý v sobě má dominanci ukrytou. Plno BDSM praktik se dá naučit, nebo k nim dopracovat. Přirozená dominance ale těžko, poklud jí v sobě někdo vůbec nemá. Může být ale hluboko ukrytá, nevzdával bych to.. Když by mi před rokem někdo tvrdil, že doma budu mít Paní a klíčnici, dominantní, nekompromisní a sadistickou, tak bych se musel smát. Rákosku se bála vzít do ruky, pás cudnosti max na odpoledne pro splnění mého přání a dneska máme D/s jako řemen (pás cudnosti mám dole jen poklud má Paní náladu na sex, jinak je to trvalá záležitost, výprask rákoskou za špatně provedené úkoly je běžnou záležitostí, doma nošení obojku, vykání atd atd).

Pravdou je, že najít balanc ve vztahu, který by naplňoval oba není jednoduché. U nás se to zlomilo nelehkou životní situací a přehodnocením životních priorit, ale i tím, že jsem Bohyni přestal donekonečna podsouvat svoje představy - co má a co nemá dělat, co je dobře a co není. Nechal jsem jí vztah opravdu řídit a utvářet podle jích představ. Tak, aby si vše užívala, aby zjistila jaké naplnění a moc přináší být opravdu Paní. Začalo jí to neskutečně bavit a dneska už by nemohla jinak. Jen pozor - takové věci jsou nevratné :-)) S klíckou to bylo stejné - chtěl jsem mít doma klíčnici tak jí holt teď nemůžu říkat kdy se mi to zrovna líbí a kdy ne, když je z toho permanentní součást vztahu.
Všechno je to o komunikaci a odhození zábran, nastavení podmínek co budou vyhovovat oběma a třeba i o uvědomení si, že jsme tady všichni jen na chvíli tak proč si života neužívat naplno.

Jinak Pepa to tu moc pěkně vystihl. Klícky ani D/s vztahy nejsou o tom být podpantoflak, nebo alespoň ne v tom směru, jak to většina vanila lidí chápe. Osobně myslím, že většina Paní nechce mít doma hadr na uklízení. Chtějí mít silného a schopného partnera, úspěšného v životě, který se o ně umí postarat, klidně dominantního v ostatních aspektech života jako je práce, ale zároveň takového, kterého svojí sílou osobnosti dokáží přinutit klečet u svých nohou a plnit co si přejí.

Niko66: Účast na sraze, nebo svěření se kamarádkám nemusí být vůbec od věci (inspirace, příklady od jinud atd.). Možná jsem měl štěstí, ale všichni lidi z BDSM světa, co jsem měl možnost poznat osobně byli skvělí, vše je bez zábran, nikdo si na nic nehraje, trochu jako taková široká rodina. Zapojení se může být dobrým impulzem. Mimio BDSM svět bych byl ale opratrný (i co se kamarádek týče). Ne každý je chápavý, nebo alespoň tolerantní. Takové svěření může být i hodně kontraproduktní.

Inu, kdo nepreferuje klasický styk asi ho těžko bude dopřávat jako odměnu :-)
K těm nejsilnějším sexuálním prožitkům ale klasický sex nemusí být vůbec třeba.

Spíše mě v návaznosti k tomu napadá jiná otázka (proto jsem i reagoval). Jak jste se k neprovozování klasického styku dopracovali? Byl to postupný progres podobně, jako s pásem cudnosti a dalšími věcmi, nebo nastavení od samého počátku (bdsm) vztahu?

jirka1234: Spát nazí můžeme, máme vyhřívanou manželskou postel, případně se zahřejeme společně (není nad to spojit praktické s užitečným - při dráždění se člověk zahřeje až až).

Doma nazí nechodíme a to z ryze praktického důvodu. Máme velký dům a zimě máme domácí teplotu max 19 stupňů (na víc se vytopit moc nedá, nebo by byl závratný účet za energie - je to jiné, než když jsme bydleli v bytě). Takhle bychom oba nastydli. To ale neznamená, že bychom zaháleli. Pokud jsme doma - mám od Bohyně předepsané co mám nosit (kalhoty, přilnavé tričko, ve kterém je pěkně vidět postava, obojek - všechno sladěné, aby měla Bohyně na co koukat. Má skvělý vkus pro estetiku). Bohyně má na doma několik pěkných šatů, botičky (ať už praktické balerinky se sněrováním pod kolena, nebo samozřejmě kozačky) tedy i já si užiju nádherný vzrušivý pohled. Po delší době v pásu cudnosti mě dovádí k šílenství i onen pohled, který navíc oboustranně umocňuje naše postavení ve vztahu. Večer pak jdeme spát právě nazí.

Spát v odděleném pokoji bych si představit absolutně neuměl.

Xena: Děkuji za odpověď. Tohle je výhoda i nevýhoda dnešní doby. Komunikovat, nacházet nové lidi není problémem. Navíc mnoho lidí se snáze svěří moderním technologiím, než jeden druhému (napsat něco do zprávy, nebo na forum je prostě snažší, než se o tom pobavit mezi čtyřma očima, natož to zrealizovat). Bohužel, odvrácenou stránkou mince je fakt, že tuna lidí pak žije ve virtuálním světě svých představ a fantazií a realita je pak trochu (nebo hodně) jiná.

Ano, Bohyně mi kdysi napsala, že ji takové věci nelákají, ani že nemá takové úmysly. Před pár dny mi řekla, že je možné i k tomuhle dojít a že je to lákavé. Tedy nelze, než souhlasit - změny mnoha postojů a názorů jsou přirozené. Bohyni neskutečně miluju právě i za velký progres, který společně děláme. Každý vztah se vyvíjí, stejně jako pohledy na mnoho věcí. Není na tom vůbec nic špatného. To, co člověka neláká dnes nemusí nutně znamenat, že ho nebude lákat zítra. U nás dokážu vidět posuny téměř ze dne na den (ač jsme na začátku cesty), tedy těžko odhadovat kam se posuneme za rok, dva, či víc. Myslím, že i společné objevování toho co nás láká, nebo kam se posouváme je krásné.

Když se vrátím ke své tolik let staré zkušenosti - nebudu psát, že u toho nebyla jiskřička vzrušení. Byla, jenomže ona cena za ní byla neúměrně vysoká. Problém ani nebyl s fyzickou stránkou věci, ale s citovou katastrofou. Možná, kdyby se k tomu přistoupilo jinak mohl z toho být zajímavý zážitek (a nebo také nemusel, ne každý se posouvá nutně tímto směrem). Takto to bohužel byl případ: od zajímavého zážitku ke katastrofě snadno a rychle.
Proto jsem tu psal opartně. Kdo nemá opravdu pevný vztah založený na lásce, velkou vnitřní vyrovnanost a sílu měl by se od takových věcí držet dál i kdyby ho hnala jakákoliv fantazie. Cena za takovou realizaci pak totiž může být neúměrně vysoká. Je to hodně tenký led po kterém ne každý umí chodit.

Držím vám oběma palce ať najdete, pokud jste se rozhodli posouvat svoje prožitky i tímto směrem a hlavně - ať to váš vztah obohatí.

Tlapík: Musí se k tomu dospět a hlavně taky umět přistoupit. Člověk asi musí být citově hodně stabilní a jistý, že ho to nikterak neovlivní, resp. ani jednoho z partnerů. Osobně myslím, že takové věci by kromě tužeb měl řídit i zdravý rozum, nikoliv jen fantazie. V opačném případě vím z vlastní zkušenosti, jak to může dopadnout špatně - city se otočí jinam a obrovský problém je na světě. Právě v tom je ono riziko. Ve fyzických věcech ho nevidím.

Někde v jiných diskuzích jsem četl, že jste ve fázi zvažování někoho dalšího zapojit. Dospěli jste i k realizaci a zkušenostem, nebo zatím zůstali u teorie? Zkušenost někoho, kdo má založený vztah na vzájemné lásce a respektu má hodně vypovídající hodnotu (ač prožitky i výsledek je vždy hodně individuální).

Xeno a Tlapíku,
děkuji za reakci a za přivítání. Rád se v budoucnu podělím o náš příbeh a o to, jak se bude vyvíjet. Mít doma Bohyni, klíčnici a manželku v jednom je neuvěřitelně krásné a naplňující. Strašně moc jí miluju za to, jaká je a kam se náš vztah posunul (a posouvat dál bude).
Bohyně se v těchto rolích strašně moc našla a je vidět, jak jí to naplňuje. Každým dnem cítím (často i fyzicky) spojení hluboké lásky, dominance ale i krutosti. V neposlední řadě i toho, jak si začala plnit své představy, tužby a rozmary, což si nekonečně užívám i já.

Inspirací jste velkou. Budu-li mluvit za sebe tak nejen praktickými věcmi (kterých lze najít bezpočet a o některých jsem již psal), ale hlavně tím, co je ukryté mezi řádky -  jaký máte hluboký vztah mezi sebou. Jak se dá spojit dominance a láska, kam se dá posunout vztah, jak nádherný může být..
Narozdíl od jiných lidí právě vzájemná láska je tím, co nutně k naplnění (a i fungování) v D/s 24/7 vztahu potřebuji. Nestačí k tomu samotná dominance. Jsem schopný vydržet cokoliv si Bohyně přeje, snášet její rozmary protože vím, že mě za to miluje. Také zvládnout kruté tresty, protože vím, že to dělá proto, aby mě víc vychovala k vlastní potřebě a mohla mě víc milovat. Bez takového vědomí bych fungovat nemohl. Potřebuji cítit, že mě Bohyně miluje za to, že jsem jí věnoval to nejcennější - totiž sebe.
Jste krásným příkladem toho, jak může takto založený vztah prohloubit vzájemnou lásku lidí.

Abych zcela neodbíhal od tématu fóra - v pásu cudnosti jsem od začátku roku. Bohyně mi žádné termíny nedala s tím, že jednak je to tak daleko zábavnější (tedy krutější), ale hlavně, proto, že to vlastně není důležité. Pás cudnosti mám brát jako svojí součást, co patří k mému postavení ve vztahu. A já to tak po pár dnech taky začal brát, namísto toho, abych se upíral k termínům. Nebudu psát, že je to snadné, protože není. Dny plné dráždění od klíčnice a následné noci plné hodně živých snů jsou nesktečně silné. Rozhodně to ale za ony prožitky stojí. Je to podobné, jako v D/s vztahu - člověk se musí plna věcí vzdát, aby plno jiných a ještě krásnějších věcí získal. Pravdou taky je, že jak díky posunu ve vztahu na D/s 24/7 tak používáním pásu cudnosti se mi už posunulo myšlení a hlavně zintenzivněly všechny prožitky. Snažím se udělat maximum pro spokojenost svojí Bohyně, hýčkat jí, plnit její přání a pokud to občas dovolí - uspokojovat její chtíč na všechny způsoby, které si přeje. Všechny tyhle věci mě neuvěřitelně naplňují. Moje láska a vztah k Bohyni se posunul neskutečně dopředu. Začalo nám něco nového, něco moc krásného o čem si plno lidí může nechat jen zdát. Jsem za to svojí Bohyni neskonale vděčný.

Používání se u nás chystá v plné parádě (a to obě varianty, co se tu řeší). Bohyně se inspirovala primárně z této diskuze a už k tomu vše objednala (balíček už leží připravený v ložnici). Pocity přidám, jakmile nasbírám reálné zkušenosti. Když si vezmu co semnou teď dělá dráždění po pár dnech v pásu cudnosti jsem zvědavý co udělá sex (který vlastně bude sex jen pro Bohyni. Já si užiju jen všechno co k sexu patří kromě sexu samotného).

vit: parádní popis i zážitek. Prožitky asi stály za to :-)

Psík Petr: Pokud je kamarádka stejně založená (dokonce s podobně nastaveným vztahem) umím si představit ty pocity ponížení z příhody, co jsi popisoval. Umím si ale i představit, jak sis to užil :-) Když přidám vlastní zkušenost -  Bohyně mi kdysi na BDSM srazu naplánovala za trest (možná to bylo i spontalni) pořádný výprask od kamarádky dominy ještě za účasti tuny dalších lidí. Ponižující to bylo neskutečně.
A k tomu foot fetisi - holt si tě Paní vycvičí k čemu jí bude dlouhodobě bavit, nebo alespoň dopřeje pobavení na večer. Pokud mate D/s 24/7 nemáš šanci to nikterak ovlivnit :-) nezbývá ti než si to začít užívat :-)

Jinak k těm trestům a krutosti - kruté tresty vůbec nemusí být fyzické. Záleží co na koho funguje. Kdo je spanker muže si takový trest i užit. Trest by měl být trestem.
Když napíšu svůj pohled - výpraskům opravdu neholduju, ale když mám dostat trest rozhodne bych raději vytrpěl výprask do krve (zkušeností s tím mám dostatek), než třeba spaní ve vedlejším pokoji přes noc. Bohyni bezmezně miluju a jakýkoliv psychologický trest znamenající odloučení (noc, večer atd.) je pro mě tím nejhorším co mě může potkat. A že Bohyně umí být hodně krutá, když není spokojená jsem zjistil už dávno.

Z mého pohledu je stěžejní, jestli jsou ony kamarádky alespoň z BDSM světa (nemusí být nutně klíčnice). V takovém případě je vzrušující a samozřejmě i ponižující, když se Bohyně pobaví, vymění zkušenosti, nabere inspiraci, nebo naopak inspiraci předá. Zkušenost s tím i mám ač letitou. Je super vyměnit zkušenosti. Hlavně je pak možnost nabrat plno novych nápadů :-) Pokud je to v soukromí nabízí to samozřejmě k onomu ponížení ještě daleko více možnosti. Záleží jen na vynalézavosti a krutosti každé Paní..
U vanilek (předpokládejme i příbuzní viz zmiňovaná švagrová) bych byl hodně opatrný. Může to dělat víc škody, než užitku. Ne každý je chápavý či tolerantní (my třeba máme příbuzné hrozné). Samozřejmě to není na mě, ale jsem rád, že v tomhle máme s Bohyní stejný názor. 
P.S. Dávat klíče někomu dalšímu? Trochu pak ztrácí kouzlo mít doma klíčnici a mít možnost u ni alespoň škemrat (ač to stejně nezabírá) :-))