Násobky štěstí (Stránka 2 z 4)

Násobky štěstí I./24.

Moc jsem toho nenaspal.
Natažený šourek jsem pořád trochu cítil. Nemohl jsem se ani poškrábat, protože ruce mi trčely ven z klece.
A tak začalo čtrnáct dní práce a bolesti.
Po oněch čtrnácti dnech jsem měl sice delší pytlík, ale byl jsem na dně.
Recepce byla hotová i s dvěma dalšími většími pokoji se dvěma postelemi a dvěma klecemi v každém. Co se týče přístupu ke kobkám, ten byl zatím v nedohlednu, protože jsem neměl správné nářadí.
Když mi Paní Gita sundala závaží a řekla, že to bylo naposled, zajásal jsem. Postupně jsem sice bolesti trochu přivykl, ale Paní mi přidávala na váze závaží, takže jsem stále měl sám se sebou co dělat.
Vytáhla úplně novou klícku. Černou s plastovým opaskem.
Sama mi ji nasadila. Pak mě začala líbat a hladit, objímat, vzru...
PÍÍÍP PÍÍÍP PÍÍÍP!

"To to ale hezky funguje, že?" Řekla Paní, odstoupila ode mě a ukázala mi malou krabičku, která vydávala bručivý zvuk a blikala červenou diodou.
"Vždycky, když se ti postaví, já o tom budu vědět. A zmáčkla na krabičce tlačítko. Tisíce jehel se mi zabodlo do žaluda. Zařval jsem bolestí.

"Tohle teď budeš nosit vždy, když tu bude i jiná dáma, než já! Těšíš se?"

Klečel jsem na zemi, držel se za klícku a jen lapal po dechu.
"Ale co noční erekce, Paní Gito?"

"Ty máš povolené. Jiné ne!"

Ten den odpoledne jsem pochopil, proč tahle věc. Přišla opět masérka Vlaďka.
Musel jsem si obléknout kostým služky se vším všudy.
Když Vlaďka přišla, strašně jsem se styděla. Vešla do dveří a zarazila se. Sjela mě pohledem od vlasů po podpatky a pootočila hlavu jako pes, když něco nechápe.

"Tak co říkáš na mou Dášeňku, Vlaďko?" Zeptala se Paní Gita.

"To je...?" Zmateně hlesla Vlaďka.

"Ano, jen jiný outfit."
Vlaďka se rozesmála.
"No to je pecka!"
Prohlížela si mě jako kobylu na trhu.
Když jí Paní ukázala i mou gumovou frndu, kterou vytáhla ze skříně, Vlaďka se řehtala jako kobyla.

Před lekcí masáže jsem se bála, aby se mi nepostavil. Ale Vladčin smích byl tak protivný a ponižující, že se nemohlo postavit něco, co neexistovalo.

Když Vlaďka odešla, Paní si mě zavolala.
"Copak, Dášeňko? Jako holka nejsi na holky? To jsou mi věci..." A zakroutila teatrálně hlavou.
"Celou dobu jsem měla ovladač v ruce a nic! Buďto nefunguje klícka, nebo ty."
Vytáhla ovladač a přejela po něm láskyplně pohledem.

"Tak to vyzkoušíme..."
A zmáčkla tlačítko.
Očekávala jsem bolest a zatnula jsem svaly.
Nic se nestalo.
Znovu zmáčkla a ... zase nic.

"Sakra, zase šmejd." Řekla a sundala mi klícku. Prohlížela ji, pak dovnitř strčila dva prsty a zmáčkla tlačítko.
"JÁÁÁÁÁÁÁUUUUUUU!!!" Zařvala jako by ji na nože brali. Jenže jak dostala ránu, lekla se a zatnula prsty do ovladače.

Přiskočila jsem a strhla jí klícku z prstů. Nevěřícně koukala na svoje prsty.

"To tak strašně bolí?"

"Ano, Paní Gito." Odvětila jsem.

"Ufff. Tak tohle používat nebudeš. A nikdo jiný."
Položila ovladač na zem a zatočila se na něm podpatkem.
"Budeme se řídit starým dobrým pravidlem: Co oko nevidí, za to ti ruka nenařeže!" Pokrčila při těch slovech rameny a lišácky se usmála.

Pak vytáhla několik obálek. Pět jich bylo adresováno jí, jeden oběma a jeden mně.
V těch pěti byla reakce na prožitý víkend. V tom pro oba byla omluva za Sysla a ten pro mě obsahoval poděkování Paní Jil a "výhrůžka" brzkou návštěvou.
Navzájem jsme si s Paní Gitou nechali dopisy přečíst.
Podívala se na mě.
"Tak panička si s tebou dojednává rande! To jsou mi věci! To by byla legrace, vás posadit na stroje proti sobě!" Mrkla na mě a rozesmála se. Nějak mi ten smích nebyl příjemný.

Po obědě jsem se pustil do plánování další etapy přestavby tvrze. Naše soukromé prostory měly být přestavěny na nájemné a já s Paní jsme měli mít nové prostory v protějším křídle, kde byla velká jídelna, pokoje Míny a Týny a další prostory.
Kreslil jsem různé varianty a Paní kolem mě chodila jako lev v kleci.
Po večeři a hygieně mě zamkla do klece a odešla s poznámkou, že si mám užít klidného spánku.

Násobky štěstí I./26.

Čubka zamručela, protože pohyb rozevřené hrušky v zadku jí nebyl příjemný.
"Ale ale! Tady je někdo cíťa!" Paní Jil udělala výsměšný postoj s ukazováčkem vraženým do koutku úst.
"Jeminánku, to abychom byly k tobě velmi citlivé, něžné a jemné, že? Určitě budeš ráda, když přijdeš na řadu druhá, až se bude odpoledne malovat, že? Ale to se budeš muset sakra snažit, víš!"
"Ano, Paní Jil. Budu se snažit." Odpověděla čubka pokorně a sklopila zrak.
Paní Jil jen kývla a kývla na mě. Dooblékla jsem čubku do kostýmu a zaujala předepsaný postoj na všech čtyřech. Čubce to chvíli trvalo, ale pak pochopila a před Dámami stály dvě lišky.
Paní Gita mě pohladila a podrbala za oušky. Zavrtěla jsem ohonem. Čubce vrtění moc nešlo, tak slízla několik švihnutí přes boky, aby se to naučila.
Vždy zakňučela a dámy se shodly na názoru, že líp kňučí, než vrtí.
Posadily se znovu do křesel a Paní Gita si mě přivolala k noze.
Zaklekla jsem vedle její nohy a čekala. Čubka byla tak zblblá, že si klekla vedle mě.
Paní Jil zvedla obočí a vrhla pohled na mě, na čubku a na Paní Gitu.
"Drahá hostitelko, mám dojem, žes mi ukradla lišku." Zasmála se. Pak se naklonila k Paní Gitě a něco jí pošeptala. Ta na Jil vrhla rozzářený pohled.
"Skvělý nápad, Jil! Rozhodně souhlasím." Pak zvedla ruku s bičíkem a švihla čubku po zádech. "Jedeš! Kde máš paničku?!"
Čubka se přesunula k nohám Paní Jil a vzorně zaklekla.
Potom se Dámy ještě nějaký čas bavily o všem možném. Nastal čas oběda a Paní Gita mě nahnala do kuchyně, abych naservírovala jídlo opět přivezené v boxu. Jedli jsme ve velké jídelně, už zbavené provizorní konstrukce recepce.
Čubka neustále strkala do jídla packy, tak jí je Paní Jil spoutala za zády.
Nebyla zvyklá jíst z misky a byla upatlaná až za ušima.
"No, ty vypadáš! Jako čuně. To bude chtít aspoň sprchu. Máš kolínka až ve vlasech! Fuj."
A Paní Jil zhnuseně čubce vytáhla z vlasů několik kolínek. Nabídla je čubce na dlani. Když se čubka sklonila tlamou k ruce, ruka uhnula a zlomyslně jí rozpatlala kolínka všude po obličeji. Pak musela čubka ruku olízat a poděkovat.
Po obědě nás Dámy umyly a byl chvíli oddych. V příhodné chvíli Paní Gita nasadila slavnostní tvář a vyzvala nás abychom vstali. Pak se jí v ruce zableskl klíč.
"Drahá Jil. Dovol, abych ti umožnila jako první vyzkoušet naši novou koupelnu. Je tam vše co máš ráda a ještě něco navíc! Mimo mě a řemeslníků ji ještě nikdo jiný neviděl. Ani Dášeňka!"
Paní Jil se zatvářila překvapeně a potěšeně a s užaslým "Jůůů, děkuji!" převzala nabízený klíč. Vyrazila k nové koupelně jako střela. Čubka měla štěstí, že zrovna stála. Kdyby byla na čtyřech, určitě by jela po břiše.
Paní Jil vrazila klíč do zámku dveří, odemkla, pootevřela a strčila škvírou hlavu dovnitř. Paní Gita jí tam předem rozsvítila, takže se ozvalo jen potěšené "Jéééé! Nádhera!" Pak hlavu vytáhla a podívala se na Paní Gitu. "Opravdu mohu?"
Paní Gita se usmála a přikývla.
"Jupí. V tom případě tě požádám o spolupráci v radovánkách."
Paní Gita se znovu usmála a mrkla jedním okem. Pak se obrátila na mě: "Svléknout a odstrojit. Do naha! Sundáš si i klícku. Potom budeš čekat tady v kleče, čelem ke zdi!" Podala mi klíček od klícky a podívala se na Paní Jil. Ta se nadýchla, řekla čubce, že pro ni platí totéž a obě dámy odešly.
Pomohl jsem čubce s odstrojením a za chvíli jsme už oba klečeli u zdi, jen s obojky na krcích a vodítky položenými přes ramena.
Dámy se vrátily oblečené v županech a Paní Gita si nesla dlouhé pouzdro na rákosky. Zatrnulo mi. Tak proto mě neuhodila! Došlo mi, že dámy jsou už dávno domluvené.
Byli jsme vyzvednuti z čekání a uvedeni do koupelny. Oba jsme koukali jako tele na nová vrata. V jednom rohu sprchový kout, ve druhém vana. U levé stěny nový mycí stroj a proti němu zvláštní konstrukce z nerezové oceli. Žádné polstrování, jen spousta děrovaných plechů, kloubů a úhelníků. Chladné monstrum, ze kterého mi běhal mráz po zádech.
"Představuji vám naši novou pomůcku. Jmenuje se Potěšitel." Řekla Paní Gita a pohladila cosi jako výložník jeřábu.
"Uvidíme, jestli Paní Jil potěší."
Otočila se na čubku. "Ty přece přijdeš na řadu druhý! Mazej do kouta!"
Zatlačila ho do kouta, připoutala mu rozpažené ruce ke stěnám, oko obojku karabinou k oku v koutě a zavázala mu oči.
Pak se obrátila na mě. "Pojď, Dášeňko. Ty budeš taky první uživatel." Nastavila konstrukci do tvaru velkého X a já k ní přistoupil.
"Čelem k přístroji, truhlíku." Řekla a bleskem mě připoutala.
Stál jsem čelem k mycímu stroji. Paní Jil se na něm rozdychtěně usadila. Ozval se zvuk rohatky a pod bradu mi vyjela podpěrka. Paní Gita připoutala Paní Jil a přistoupila ke mně a zašeptala mi do ucha: "Už znáš její reakce. Dám ti do ruky ovladač a budeš hlídat. Ať se děje co chce, je to na tobě." A vtiskla mi do pravé ruky malý STOP ovladač.
Šeptl jsem, že rozumím.
Paní Gita odstoupila a nahlas pronesla: "Paní Jil i já máme společné hobby. Líbí se nám trpící hračky mužského pohlaví. A někdy i ženského. A pohled do očí trpícího je děsně rajcovní!"
S tím Paní Jil zapnula svůj stroj a zavřela oči. Uvolnila se a začala zhluboka dýchat. Paní Gita mi zatím pádnou rukou rozehřívala zadek.
Paní Jil začala vrnět. Pak otevřela oči.
V tu chvíli se ozvalo zasvištění a dopadla rána na můj zadek. Nečekaná a nečekaně tvrdá. Bolest mi projela až do zad a já se vzepjal v poutech.
Za chvíli další rána a další a další. Díval jsem se na Paní Jil a všiml si, že s každou ránou a každým mým heknutím přivírá oči. Dech se jí zrychloval. Při první ráně na stehna jsem zařval. Po chvilce už jsem se nemohl udržet a hýkal bolestí. Paní Jil na mě upírala oči a v okamžiku kdy mi vytryskly slzy a začal jsem nahlas sténat a prosit, se udělala.
Cloumala sebou v popruzích jako smyslů zbavená. Chvíle extáze a pak zavřela oči a já stiskl tlačítko ovladače. Mycí stroj se vypnul a já brečel bolestí.
Paní Gita vyprostila Paní Jil a vyměnily si místo.
Pak jsme si vyměnili místo i já s čubkou. Měl jsem také zavázané oči. Slyšel jsem mycí stroj a vzdechy mé Paní. Přidaly se zvuky nějakého bicího nástroje. Asi karabáč, napadlo mě. Čubka začal brzo ječet. Ječení ustalo a změnilo se v huhlání. To dostal čubka asi roubík.
Vyvrcholení mé Paní oznámilo povědomé zaúpění a hluboký výdech.
Objaly mě jemné, něžné ruce. Hladily, dráždily a vzrušovaly. Bránil jsem se. Prosil, že nemám erekci povolenou.
Hlas Paní Gity mi oznámil, že mám povolenou erekci i orgasmus.
Uklidnil jsem se a začal si to užívat. Do ucha mi zašeptal hlas Paní Jil: "Něco ti dlužím! Pořádně si to užij, ale udělat se smíš až řeknu!"
Hrála si s mými bradavkami a zdálo se mi, jako by mi kouřila ptáka! Nakonec mi strčila prsty do zadku, nahmatala prostatu a odpočítávala: "Pět... čtyři... tři... dva... jedna... TEĎ!
Zadržovaný orgasmus mnou zacloumal a vyletěla ze mě velká dávka sperma. A několik dalších hned následovalo. Prostata mi pulzovala a koule také. Byl jsem na vrcholu blaha.
"Tak! A teď bude svačinka, Dášeňko! Pěkně si tu mrdku spapej. Ňo, ták hezky olízat a je to."
Olízal jsem pečlivě ruku a ocumlal prsty. Bylo mi krásně.
Hlas Paní Jil se mě tiše zeptal, jestli chci vykouřit ptáka. Stejně tiše jsem odpověděl že ano. Byl jsem odpoután a položen na zem. Někdo si mi sedl a pak lehl na tělo. Někdo mi strhl šátek z očí.
Trčela nade mnou čubina zadnice i se ztopořeným pérem, mířícím mi do obličeje. Lekl jsem se a cukl sebou. Cukl sebou i čubina.
"No tak! Co je? Chtěl jsi kouřit péro, nebo ne?!" Nade mnou stála Paní Gita, nohu položenou na čubině zadku.
"To ne, Paní Gito, prosím, tohle ne!"
"Ahá, tak mlsat cizí mrdku, ale kouřit ne? To bych se na to podívala!"
Přitlačila mi čubin ocas k obličeji.
"Buď otevřeš tlamu, nebo dostaneš gumový rozvěrák. Kouřit budeš tak jako tak!"
Rozbrečel jsem se, když jsem pochopil, že není úniku. Styděl jsem se a představa, že jsem slízal čubino sperma mi obracela žaludek.
"Tak otevři pusinku, tááák ááá šup! No vidíš. Už máš čuráka v tlamě..."
V tu chvíli jsem si uvědomil, že i můj pták je v něčí tlamě.
"Hezky cumlej, saj, pracuj jazykem!"
Snažil jsem se přes odpor a zhnusení dělat vše, co Paní chtěla.
Ta hnusná kožená věc mi jezdila v puse a dorážela na patro. Měl jsem co dělat, abyc se nepozvracel.
Jako zdálky jsem slyšel Pani Jil: "No! Pěkně Dášeňce vykuř péro! Já mu to slíbila, víš?!" Čubka se snažil a já cítil, že mu to taky nejde lehce.
Pak to přišlo čubkovy koule se stáhly k tělu a mě do krku vlétla dávka jeho semene.
Paní Gita stála nade mnou a já viděl její klín, prsa i rozdychtěné oči.
"Spolkni to, Dášeňko. Hezky to spolkni. A uvolni se. Teď je řada na tobě!"
Trvalo to ještě chvíli a i já vystříkal čubí tlamu. Jako z jiného vesmíru jsem slyšel hlasy Dam, pobízející čubku k sání a polykání.
Cítil jsem se zrazený a totálně zhnusený.
Dámy nás zvedly ze země, vysprchovaly a odvlekly do naší ložnice. Paní Gita byla na mě najednou velmi milá. Usmívala se a několikrát mě pohladila. Když mi nasazovala klícku, připadalo mi, jako by jí to bylo líto.
Já byl uklizen do klece a čubka připoután ke kleci zvenčí.
Dámy si nás přestaly všímat a začaly laškovat spolu.
Bylo mi nanic a v hlavě jsem měl spoustu myšlenek. Nakonec jsem usnul.

Násobky štěstí I./28.

Spal jsem tvrdě a zdály se mi příjemné sny. Probuzení také nebylo špatné. Vzbudil jsem se chvilinku před tím, než Paní Gita rozlepila oči. Když mě uviděla v kleci vzorně na všech čtyřech, usmála se a pronesla medově: "Dášeňko, jsi čím dál lepší." Pak se zamyslela a dodala: "Dnes budeš dopoledne pracovat a odpoledne bude zábava."
Asi jsem při slovu "zábava" zbledl, protože mi hned potvrdila, že pro mě to asi moc velká zábava nebude.
Vytáhla mě z klece a po snídani jsem se vrhl do práce. Dopoledne uteklo jako voda.
Těsně před obědem jsem zaslech ženský křik a podle hlasu to byla Paní Jil.
Vypadalo to jako volání o pomoc. Vystartoval jsem jako raketa za hlasem. Ve chvilce jsem byl u naší bývalé ložnice.
Nakoukl jsem dovnitř a uvidělPaní Jil ležet na posteli na zádech a Čubku, jak jí sedí na prsou a cpe jí ptáka mezi rty. Ta se svíjela a snažila se uniknout, ale marně.
Přiskočil jsem k Čubce zezadu a ranou mezi krk a čelist Čubku ochromil. Svezl se na bok, hlavu přitisklou k rameni a levou rukou se snažil si dosáhnout na pravou stranu krku. Skopl jsem ho na zem a otázal se Paní Jil, jestli je v pořádku.
"Jo, jsem. Jen jsem se nechala hloupě překvapit. Děkuju za rychlou pomoc, Dášeňko."
Pomohl jsem jí vstát z postele a zeptal se, co uděláme s čubkou.
"Svaž ho pevně do kozelce. Pak si to s ním vyřídím."
"Nechcete si dád s námi oběd, Paní Jil?" Zeptal jsem se a vázal čubku jako balík. Syčel na mě, že si to vypiju. Zatím jsem byl vždy já v poutech a tak jsem neměl zkušenost s poutáním. Ale když byl z čubky balík na podlaze, navíc připoutaný ke kruhu, Paní Jil znovu poděkovala a řekla, že oběd asi ne, ale kávu by si dala.
U oběda Dámy polohlasem řešily nastalou situaci. Paní Gita mi nasadila sluchátka, takže jsem krom hudby nic neslyšel.
Po obědě mi Paní Gita nařídila donést svázanou čubku do naší koupelny. Nadával a sliboval mi ty nejhorší možné způsoby pomsty.
Na rozkaz jsem ho rozvázal a připoutal zády k nerezové konstrukci.
Mně Paní Gita připoutala na mycí stroj a zapla program. Povšiml jsem si, že to je dvouhodinový zážitkový program.
Čubku zatím Paní Jil otočila i s křížem čelem ke mně a položila asi v úhlu třiceti stupňů.
Paní Gita se postavila kousek od kříže, založila si ruce na prsou a tvrdě prohlásila: "Zatracený zmetku. Dovolil sis nejdřív napadnout mě a když se ti to nepovedlo, napadl jsi svou Paní. Jake jsi k tomu měl důvody?" Na podepření otázky švihla čubku úzkým řemínkem přes břicho.
Čubka zakňučel a naštvaně vyštěkl: "Do hajzlu s váma, děvky. Kdybych mohl, narval bych vám čuráka až do krku a pak bych..."
"...se vystříkal, že? To nepůjde. Ale poradíme se, co s tebou uděláme." Otočila se k Paní Jil a něco jí tiše říkala. Co, to jsem neslyšel a ani nebyl schopen vyhodnotit, protože mi v tu chvíli mezi klystýry začala tryska masírovat vodním proudem místo, za kterým byla má prostata.
Užíval jsem si to. Z rozjímání mě vytrhl hlas Paní Gity: "Poradily jsme se a tvůj program bude následující: Každý třetí den tvrdý výprask rákoskou, bez ohledu na stav trestaného subjektu.
Výchova k absolutní pokoře a poslušnosti.
Odstranění touhy po uspokojení.
Rozuměl jsi tomu?"
Dámy asi nečekaly nic jiného, než nadávky a tak když se čubka nadechoval, vrazila mu Paní Jil do pusy zvláštní dutý roubík. Čubka mohl křičet, ale nebylo mu rozumět.
Paní Gita vytáhla dlouhý umělák a vrazila ho skrz roubík co nejdál do krku čubky. Paní Jil mu stáhla hlavu do záklonu a Paní Gita zastrčila uměláka nejméně o pár centimetrů dál.
"Tak co?" Štěkla Paní na dávící se čubku. "Jaké to je, mít čuráka v krku? Ne, nic neříkej. Vidím že pláčeš štěstím. Tak když se ti to tolik líbí, dopřeju ti co nejvíc!" A začala čubce jezdit umělákem v krku. Když umělák po chviličce vyndala, zrovna jsem měl co dělat sám se sebou, protože mě stroj plnil až k nesnesení. Slyšel jsem jen hlas Paní Jil: "To se ti povedlo, drahá, ale myslím, že těch tvých dvacet pět centimetrů budu muset překonat! Ták, hezky zaklonit, ááá po-ma-lu ho tam šoupneme! Ještě kousek, ještě... Jé, máme třicet centimetrů! A šlo to lehce! I přes zvuky mého stroje jsem slyšel čubino "gl-gl-gl-gl", jak mu tentokrát Paní Jil šukala krk.
"Taková škoda, že ten umělák nemá co stříkat!"Posmívala se Paní Gita.
"Jo, s tím by se mělo něco dělat!" Odpověděla jí Paní Jil.
"Ale teď už bylo orálu dost. Chlapec by si chtěl přijít na své."
Paní Jil se přesunula mezi čubčiny roztažené nohy a zakryla mi výhled. Podle jejích pohybů mi došlo, že čubku vzrušuje a honí mu ptáka. Netrvalo dlouho a čubka zahekal. Pak změnil tón a začal přes roubík hýkat a nakonec ječet. Paní Jil nepřestávala, i když zvuky, které čubka vydával byly už známkou velkého utrpení. Trhal nohama i rukama v poutech a Paní Gita si za jeho hlavou hladila prsa, břicho a zajížděla rukou i mezi stehna.
Paní Jil skončila, dámy se vyměnily a Paní Jil otřela čubčí mrdku dovnitř roubíku.
"To byl rajc, zmetku, co? A jedeme dál."
Řekla Paní Gita a vrazila čubce tenký zahnutý umělák do zadku. Cvíli ho tak dráždila a pak zopakovala totéž, co udělala s čubčím ptákem Paní Jil.
Jelikož se postavila trochu stranou, viděl jsem, jak těsně po čubčím "výstřiku" sevřela levou rukou velmi silně jeho ptáka a po žaludu trčícím z pěsti začala jezdit rukou obalenou krajkovými kalhotkami.
Opět agónie. Čubka byl na konci sil.
Paní Gita přestala. Trochu zvedla kříž nahoru a dala ho do vodorovné polohy. Uvolnila nějaké západky, ramena kříže pootočila o devadesát stupňů na vnější strany nohou a zvedla čubčí nohy nahoru. Znovu vše zajistila a na mě svítil bílý zadek.
To netrvalo dlouho, protože Dámy vytáhly rákosky a začaly zadek přebarvovat. Hýkání a křik se brzy ozvaly znovu. Viděl jsem, jak Dámy bijí systematicky od podložky až na lýtka. Vynechaly jen podkolenní. Údery jsem ani nepočítal. Můj program spěl pomalu ke konci. Byl jsem promasírovaný, několikrát vyčištěný tak, že jsem to předtím nikdy nezažil a masáže prostaty vzbudily mou touhu a velmi mě vzrušovaly. Snažil jsem se vzdorovat, abych se neudělal. Zavřel jsem oči a přemýšlel nad prací ve tvrzi.
Když utichl svist rákosek a hýkání čubky, vyrušilo mě to. Otevřel jsem oči a přede mnou stály usmívající se Dámy.
"Dášeňko, já ti zapomněla říct, že dnes máš povolený orgasmus. Promiň mi to." Řekla Paní Gita. "Ale když už jsi to tak dlouho vydržel, tak toho využijeme.
Na chviličku odešla a vrátila se s podivnou hadicí s jakýmsi válcem na konci. Hadici mi nasadila na penis a stiskla tlačítko na válci.
Pak mi přenastavila program a šla se s Paní Jil dál bavit výpraskem čubky.
Mně bylo krásně. Stroj perfektně nacházel mé erotogenní zóny a dráždil mě až k nesnesení. Tep se mi zrychloval, přidalo se mravenčení v prstech, které postupovalo k tělu. Horko, pocit úplného a maximálního štěstí a ... Pak mě někdo políbil. Tlačilo mě za očima a nemohl jsem zaostřit. Potom se vrátilo světlo a zvuk. Z mlhy se vynořily obličeje Dam.
"Už se vrací", řekl obličej Paní Gity.
"No, hezky si to načasovali. Jeden omdlel bolestí a druhý při orgasmu." Řekl obličej Paní Jil.
"Jak ti je, Dášeňko?"
"Úžasně, Paní Gito. Tohle jsem ještě nezažil."
"To jsem ráda. Protože až si chvilku odpočineš, budu ti muset udělat trochu nepříjemností. Tak vydýchávej a my jdeme pokračovat."
Sehnula se a sundala mi z penisu hadici. Divil jsem se, že nespadla, ale když ji sundávala, zjistil jsem, že držela podtlakem. Z hadice vyndala průhledný váleček, ve ktetém byla trocha mého spermatu. Po předešlých dnech ho moc nebylo.
Dala váleček do podivné velké injekční stříkačky a doplnila zbytek válečku bílou řídkou hmotou. Pak stříkačku zasunula do toho dlouhého uměláka, kterého předtím cpaly čubce do krku.
"Tak vidíš, hajzlíku." Sklonila se Paní Jil nad obličej čubky. Abys nemyslel, že tě budeme dnes jenom bít, dostaneš dárek. Pravou mrdku od negra. Těšíš se, viď!" Na ta slova mu bez cirátů znovu narvala uměláka až do krku. Chvíli mu šukala krk a pak všísilou stiskla píst stříkačky. Čubka se napnul, jako by byl v posledním tažení a z nosu mu vystříkla bílá pěna. Paní Jil vytáhla uměláka a roubík a pozorně sledovala čubino kuckání a každý pokus o vyplivnutí ihned mařila a bílou hmotu vracela zpět do pusy bezmocné čubky.
"Ken to hezky spolykej! Taková vzácnost se neplive, víš!"
Když se čubka po spolykání všeho uklidnil, zatáhly dámy mezi námi plentu a přešly ke mně.
"Vím, že si trest nezasloužíš, tak tě dnes výjimečně prosím, abys udělal pokusného králíka. Souhlasíš?"
Paní Gita vypadala netrpělivě a vzrušeně. Po tom megaorgasmu jsem jí byl tal vděčný, že by mě ani nenapadlo prosbu odepřít.
"Ano, má úžasná Paní Gito. Jsem vám plně k dispozici!" Řekl jsem a všiml si přelétnutí úsměvu na tvářích obou Dam.
"Tak se uvolni, začneme." Řekla mi Paní Gita a něco nastavovala na ovladači stroje.
Když jsem sám stroj na její pokyn zapnul, ucítil jsem tlak na konečník. Něco se do mě zasunulo a začalo se to zvětšovat. Zároveň mi to anál masírovalo, takže povoloval dál a dál, ač trochu nepříjemně, až bolestivě. Pak jsem ucítil něco ve střevech. Pohybovalo se to dál a dál a já začal mít pocit plného břicha. Stále to ve mně rostlo a bobtnalo. Cítil jsem i tlak na bránici.
Najednou zvětšování ustalo a předmět v análu se začal zmenšovat a zmenšovat, až nakonec vyjel ven. Zůstal mi pocit maximální plnosti. Nebolelo to, ale bylo to velmi nepříjemné.
Dámy mě odpoutaly a nechaly mě slézt ze stroje.
Pocit v břiše přehlušoval vše. Paní na mě mluvila, ale já nechápal co říká. Asi jsem včas neodpověděl, protože mi dala facku. Nebyla velká, ale byl jsem tak rozhozený, že jsem si klekl a začal brečet. Dámy mě vzaly pod křídly a zvedly ze země.
Dovedly, či spíše dotáhly mě do herny, kde mě připoutaly k výslechpvé židli.
Začaly na mě dotírat s otázkami. Když jsem neodpověděl, přiletěla facka, nebo štípanec do bradavky. Měl jsem intenzivní pocit, že musím ma velkou a nedokázal jsem se soustředit. Na jakoukoli otázku jsem odpověděl tak, jak jsem to cítil. Bylo mi hrozně a otázky pršely snad dvě hodiny. Pak mi Paní uvolnila pravou ruku a dala mi podepsat nějaký papír.
Podepsal jsem ho bez váhání, bylo mi vlastně jedno, co podepisuji.
Pak mě Dámy odpoutaly, odtáhly zpět do koupelny a usadily na čistící stroj.
Už jsem ani nechápal, co se se mnou děje.
Stroj začal znovu pracovat a za chvíli už jsem klečel úplně vyčerpaný před svou Paní.
"Tak jak se ti to líbilo, Dášeňko?" Ptala se Paní Gita.
Po pravdě jsem jí vylíčil své pocity. Stála nade mnou, usmívala se a když jsem skončil, podala mi papír a zapalovač.
"Tohle jsi dobrovolně podepsala, Dášeňko. Byl to jen pokus a tak můžeš papír sama spálit."
Podíval jsem se na papír a četl:

Já, jménem ..... ..... se dobrovolně a trvale vzdávám své identity a vstupuji do služeb Paní Gity ..... jako univerzální hračka, společník a otrok bez nároku na vlastní názor a vlastní uvědomění.
Paní Gita ..... má právo mě použít dle vlastních potřeb, bez jakýchkoliv omezení.
Podepsán:
Můj podpis

Koukal jsem na ty řádky a pak papír i zapalovač vrátil Paní Gitě a políbil jí nohy.
Sklonila se, zvedla mě za bradu a dívala se na mě zvláštním pohledem.
Pak cvakl zapalovač a list papíru vzplál.
"Nepotřebuju ho. Tím co jsi teď udělal jsi mi to potvrdil. Děkuju ti."
Paní Jil stála vedle a tiše špitla "Neuvěřitelné!"
Pak jako by se Dámy probudily. Nařídily mi odpoutat čubku, donést ho do klece a připoutat ve stabilizované poloze.
Když jsem se vrátil, dostal jsem bohatou večeři a byl jsem připoután na postel Paní Gity.
Usnul jsem, jako když mě do vody hodí.

Násobky štěstí I./30.

Probudil jsem se do leknutí.
Byl jsem na posteli sám.
Po včerejšku mě bolelo břicho. Cítil jsem strašné sucho v krku a trochu mě pálila močová trubice. Měl jsem hlad a navíc jsem měl pocit "plných koulí" a strašné nadrženosti. Jako bych se nemohl dlouho vystříkat. Ale po událostech posledních dní...
Taky se mi chtělo čůrat.
Kdybych mohl, kroutil bych se. Ale já nemohl. Nohy jsem měl připoutány mírně roztažené a ruce spojené, ale připoutané za hlavou.
To bylo zvláštní. Když jsem usínal, byl jsem připoután za obojek a za spojené nohy. A poměrně volně.
Olízl jsem si rty. Měchýř tlačil víc a víc.
Pomyslel jsem si, že pokud se počůrám, bude mě to asi dlouho a hodně bolet. Odhodlal jsem se zkusit hlasově projevit.
Asi po třetím zavolání se otevřely dveře a v nich se objevila Paní Gita.
"Á, miminko se nám vyspinkalo!" Prohlásila s potutelným úsměvem.
Pak vešla a za ní vstoupila Paní Doktorka s tlumočnicí.
"Jak se cítíš?" Otázala se Paní Doktorka ústy tlumočnice.
Vylíčil jsem své pocity. Paní Doktorka ze mě stáhla deku a rukou mě vzala za koule a promnula je.
Zabolelo to a já syknul.
"Klid. Když budeš trpělivý, bude z tebe nadsamec." Nechala mi přetlumočit. Pak se otočila a z rukou tlumočnice vzala injekční stříkačku. Její obsah mi opět přesunula do zadku.
"Tento preparát trvale zvyšuje produkci sperma a zároveň dojde i ke zvětšení varlat a násobnému zvýšení libida."
Myslel jsem, že už to nevydržím. Potřeboval jsem na záchod a ona se tu rozplývá.
Konečně mě Paní Gita odpoutala a povolila jít na záchod.
To byla úleva! Ale jen od moči. Nadrženost a pocit plných koulí nezmizel.
Došel jsem zpět do ložnice.
Dámy o něčem diskutovaly. Vyčkal jsem až domluví a zahlásil se.
Paní Gita mi podala pás cudnosti, jaký jsem ještě neviděl.
"Nasadit a zacvaknout."
Provedl jsem rozkaz. Byl to velmi zvláštní pás cudnosti. Odděloval varlata od sebe a tím natahoval kůži šourku. Klícka byla ale velká a pohodlná. Můj barevný papoušek se do ní vešel bezbolestně.
Paní Gita zkontrolovala správnost a pevnost zacvaknutí a s úsměvem se zeptala, jestli mě nic netlačí. Odpověděl jsem že ne, že pás se zdá být pohodlným.
Usmála se a kývla na Paní Doktorku. Ta něco pošeptala překladatelce.
Dívka se rozzářila a vykročila ke mně.
Pohladila mě po tváři. Obejmula mě. Přitiskla se ke mně a já uslyšel její vzrušený dech.
"Obejmi mě. Obejmi mě pevně! Líbí se ti má prsa? Neboj se, teď si můžeš hrát..."
Otočila se zády ke mně, vzala mé ruce a položila si je na ňadra. Začal jsem hladit ty oblé bochánky s hroty bradavek. Cítil jsem. jak se mi hrne krev do tváří a do...
"Úúúúú!" Zakňučel jsem bolestí, protože ztopořený pták narazil na dno klece a způsobil, že objímky nad koulemi se rozjely od sebe. Bolest prošlehla mými boky do ledvin a nohy mě neudržely. Šel jsem do kolen a z očí mi doslova tryskaly proudy slz.
"Madame, vše funguje jak má." Slyšel jsem kdesi nad sebou dívčí hlas.
"Báječné! Dokonalé! Děkuji!" Ozval se hlas Paní Gity.
"Nemá smysl si strkat ruce do rozkroku. Až ti pták splaskne, povolí i mechanismus klícky. Ještě bys mi chtěl hladit prsa?"
"Ne, prosím, už ne." Pípl jsem tiše a snažil se soustředit svou mysl na práci, na zdění, na omítání...
"Vstaň. Umýt, nasnídat se a za půl hodiny se budeš hlásit ve velkém sále v páskovém postroji!" Vyjela Paní Gita zostra. Úsměv a laskavost byly ty tam.
Dámy odešly. Rychle jsem se umyl, ustrojil a najedl a v sále jsem byl včas. Cestou jsem si všiml, že už jsou dvě hodiny odpoledne. Něco mi musely dát na spaní, protože takhle dlouho jsem ještě v limbu nebyl. Navíc mě ve spánku připoutaly jinak, než otrok večer.
Vešel jsem do sálu a ohlásil se.
Překvapilo mě, že stoly byly srovnány i se židlemi v koutech a ve stojaté kleci byl zavřený čubka.
Dámy stály u okna, o něčem debatovaly a otrok ležel na zemi na zádech. Jeho polohu kontrolovala a jistila noha Paní Doktorky, obutá do střevíčku se zvláštním podpatkem s trnem dozadu, položená špičkou na břiše a podpatkem na mohutném pásu cudnosti.
Dámy mě přehlížely jak družstevní lány. Čekal jsem trpělivě v pozoru na "svém" místě za dveřmi.
Dámy ještě chvíli debatovaly a pak mi Paní Gita pokynula, abych přišel k ní.
"Dnes budeš relaxovat a pozorně se dívat, co čeká odbojníky." Řekla mi a přikázala vytáhnout čubku z klece. Otevřel jsem klec a čubka na mě vypadl. On spal! Spal ve stoje.
Naštěstí mi přiskočil na pomoc otrok a tak jsme čubku společně položili na zem.
"Omlouvám se, Dámy, ale čubka spí." Zadeklamoval jsem v pozoru.
"Inu, měl náročnou noc. S psychokuklou toho moc nenaspíš."
Paní Doktorka došla zvolna k čubce a švihem potvrzujícím dlouholetou praxi zasáhla čubčí levé varle. Všiml jsem si, že čubka má podobný pás cudnosti jako já, jen s očky na objímkách nad koulemi.
Čubka se bolestí schoulil do klubíčka a zaječel.
Paní Doktorka se k němu rychle sklonila a připnula mu ke každé kouli krátké lanko, spojené s poutem na noze.
Vzala si od překladatelky nabízenou rákosku a doslova třískla čubku přes nabídnutý zadek. Čubka zareagoval a našponoval se. Tím se natáhla lanka a vytáhla čubčí koule od rozkroku.
Čubka znova zaječel a smotal se do klubíčka. Další třísknutí rákoskou. A další a další. Čubka poslušen instinktu vytrčoval a skrčoval nohy. Řval jako pominutý. Paní Doktorka stála nad ním a usmívala se. Asi po dvaceti třísknutích se postavila obkročmo nad čubku a položila rákosku na otrokovy předpažené ruce. Vzala z nich široký řemen, doplněný úzkými řemínky a lanky se svorkami a také třmeny.
Paní Gita přistoupila blíž, lehce pleskla tušírkou čubku do tváře.
"Vstávat na všechny čtyři! Paní Doktorka si chce zajezdit na koníčkovi. Všechny příkazy ti bude dávat bez použití hlasu, aby ses naučil reagovat. Pokud se budeš snažit, zkrátí ti pobyt v psychokukle. Čubka jen zahuhlal, protože když otevřel pusu, aby odpověděl, vrazila mu do ní Paní Gita roubík ve tvaru písmene T. Od příček roubíku vedly opratě, které okamžitě přešly to levé ruky Paní Doktorky. Čubka se postavil na čtyři. Paní Gita odstoupila a vystřídala ji tlumočnice. Rychle připnula k uzdě lanko vedoucí z nosu čubky a to těsně před chřípím spojila sponou ve tvaru ležaté osmičky.
Pak zapnula čubce pod hrudníkem pás a připnula svorky na bradavky. Čubka zahuhlal, pokusil se sáhnout si na bradavky a přitom zapomněl, že stojí na všech čtyřech. Dopadl na lokty a čelo. Ještě byl snad ve vzduchu, když na jeho zadek dopadla tvrdá rána rákoskou. Paní Doktorka si ji vzala zpět hned po položení pásu na čubčí záda. Čubka zahuhlal a s důrazným "MMMMMM! HMMMMMMM!" se vydrápal do správné pozice. Hodně mu v tom pomohla také uzda, která mu zvrátila hlavu dozadu. Čubce tekly z očí slzy.
Paní Doktorka se ohlédla a divadelním gestem ukázala na čubí zadek. Překladatelka vytáhla malý kufřík a otevřela ho před Paní Doktorkou jako prodejce parfémů. Ta se chvíli rozmýšlela a pak ukázala prstem. Překladatelka přikývla. Položila kufřík na stolek a vytáhla kovový anální kolík a přidělala k němu mohutný koňský ocas. Ukázala celek Paní Doktorce a ta jen naznačila bradou, kam patří. Překladatelka kolík namazala lubrikantem a bez nějakých cirátů ho vrazila do čubího análu. Ten začal kroutit hlavou. Nevím, jestli to byl výraz nechápání situace, nebo nesouhlasu. Každopádně zapadl do nenávratna.
Paní Doktorka odstoupila od čubky, pokochala se celkem a usadila se na čubčich bedrech. Zvedla nohy a vložila je do třmenů. Zavrtěla se a napřímila. Překvapila mě vyrýsovaná muskulatura svalů na jinak štíhlé postavě. Paní Doktorka na sobě měla totiž elastickou kombinézu, doplněnou krátkou sukénkou.
Pokrčila levou nohu a lehce přitáhla a pootočila zápěstí. Čubka se prohnul doleva a položil doleva i hlavu. Totéž provedla doprava. Pootočila chodidla a drápkem na podpatku lehce zaryla do kůže na žebrech čubky. Akci podpořila trhnutím pánví. Čubka pochopil a vyrazil vpřed. Opatrně, aby si neudělal bolest v rozkroku, lezl krátkými kroky po podlaze. Za chvilku už měl pravidelný krok a jeho cvičitelka ho opět pobídla. Čubka trochu zrychlil, ale asi málo, protože přišla další pobídka a třetí byla zdůrazněna opět třísknutím do zadku, který už byl pruhovaný jelity a na dvou místech se ukázaly kapičky krve. Čubka vyrazil, ale jak natáhl nohu, lanko mu mocně zatáhlo za kouli. Všiml jsem si, že lanka trochu pruží, ale asi ne moc. Čubka se sbalil do klubíčka a složil se na bok. Bylo to tak rychlé, že jezdkyně nestihla vytáhnout nohu ze třmenu a ocitla se na podlaze též. Čubka ležel na boku, obě ruce v klíně a hýkal do roubíku. Pomohl jsem Paní Doktorce na nohy a ta mi poděkovala pokývnutím hlavou.
Pak přistoupila k nešťastné čubce a bez milosti ho začala bít. Krutě a rafinovaně. Ránu vždy umístila na nejcitlivější místa A čím déle, tím citlivější. Čubka se válel po podlaze ve snaze uniknout vlnám bolesti. Celá scéna vyvrcholila opět ránami do už tak rozbitého zadku, které opět nutily čubku natahovat nohy a ubližovat si sám. Korunou byly dva mistrné údery, kterými strhla svorky z bradavek.
Čubka omdlel.
Na pokyn odstrojil otrok čubku, který mezitím přišel k vědomí. Hodil si ho přes rameno jako pytel a odnesl. Já šel s ním do jejich pokoje. Tam přibyla kovová židle s pouty a vedle ní velká helma bez průzoru. Otrok čubku bleskurychle usadil a připoutal. Ten se nezmohl na odpor. Jen když uviděl přilbu, začal se třást. Nebylo mu to moc platné. Dostal malý rozvěrák mezi zuby a byla mu nasazena přilba. Kabel od ní otrok zapojil do otevřeného kufříku s dvěma digitálními displeji a několika ovladači. Pak přístroj oživil, nastavil jakési údaje a zapnul.
Čubka se začal v poutech hýbat. Zatínal prsty do područek, snažil se otáčet hlavu, hysterie se zvyšovala... a najednou opadla. Slyšel jsem těžké oddychování. Přilba se pomalu začala sklánět dopředu. Otrok mi ukázal na levý displej, který odpočítával. Když se vynuloval, najednou se čubka napnul jako by dostal ránu. Tlumené zařvání ve mně vzbudilo lítost.
Neměl jsem čas nic říct, protože mě otrok vzal kolem ramen a vyvedl ven z pokoje. Vrátili jsme se do sálu. Paní Gita se mě zeptala, jestli jsem se poučil.
Odpověděl jsem, že ano.
"No, tak se podíváme." Řekla s úsměvem. Zamrazilo mě v zádech.
Na rozkaz jsem roztáhl nohy. Paní Gita se sklonila k mému břichu a chytla mě za koule. Každou rukou za jednu.
"No, moc pěkné! Co bys řekl takové prima erekci?"
Vzpomněl jsem si na bolest a trochu se omeškal s odpovědí.
Paní Gita se napřímila a vyťala mi mohutnou facku. Pak druhou a další.
"Já ti nestojím za odpověď, zmetku? Tak co bude?"
"Pokud si přejete mou erekci, Paní Gito, tak chci erekci."
Další facka.
Tváře už mi hořely.
"Tak aby bylo jasno. Pokud se tě zeptám a budeš mít na výběr, vybereš si VŽDY tu pro tebe nepříjemnější variantu. Rozumíš?"
"Ano, Paní Gito. Rozumím."
"Tak znova: Chceš míd dnes erekci?"
"Ano, Paní Gito, chci erekci."
"Výborně. Dášeňka pochopila."
Otočila se a odešla k oknu.
Přistoupila ke mně krásná tlumočnice. Začala mě hladit.
Sundala si těsnou halenku a ukázala mi svá ňadra a hned nato se zbavila sukně a kalhotek. Pak se ke mě přitiskla a začala mě líbat. Sklouzli jsme na zem.
Ještě během toho jsem cítil nastupující bolest.
Položila si mě na záda.
"Prý rád lížeš? Mám ráda kundolízky."
Sedla mi nad obličej a přitiskla přirození na pusu. Začal jsem ji opatrně lízat. Moje erekce se sesílila a s ní i bolest šlehající až do ledvin. Začal jsem se kroutit. Ne já. To bolest kroutila mým tělem. Lízal jsem jako o život. Dívka navíc začala hýbat pánví a jezdila mi po obličeji vlhkou kundou. Bolest byla šílená. Řval jsem do té sladké škvíry, kroutil se, zaťalprsty do něčeho měkkého, zaslechl zaječení a najednou... Nic.
Probudil mě mokrý hadr na tváři. Bolely mě strašně koule a v puse jsem měl sladko. Pootočil jsem hlavu.
Nade mnou se skláněla Paní Gita a omývala mi obličej.
"Vy mladí nic nevydržíte. Necelých pět minut a oba v limbu." Bradou ukázala vedle mě.
Otočil jsem hlavu. Dívka ležela vedle mě a ji pro změnu přiváděla k vědomí Paní Doktorka.
V tu chvíli jsem si uvědomil, že jsem něco předtím zmáčkl. Pohled mi potvrdil mé obavy. Na ňadru ležící dívky se rýsovaly pruhy po mých prstech, zakončené tmavějšími skvrnami.
Konečně přišla dívka k sobě. Trochu nechápavě se rozhlédla, pak tiše sykla a přejela si psty po červených pruzích.
"Já... Já se moc omlouvám. Nechtěl jsem ublížit..." Začal jsem blekotat. Dívka se usmála. S pomocí Paní Doktorky se posadila, natáhla se ke mně a pohladila mi tvář.
"Děkuju." Řekla tak něžně, že jsem měl co dělat, abych utlumil začínající erekci."
Dámy už opět stály nad námi a já se též snažil postavit.
Když se mi to podařilo, pomohl jsem na nohy i dívce a shýbl se pro její oblečení. Když jsem jí ho chtěl podat, dostal jsem ránu bičíkem.
Prst Paní Doktorky jasně ukazoval, kam oblečení patří. Do koše.
Dívka sklopila oči.
Paní doktorka jí něco řekla a bičíkem ukázala na mě.
Dívka kývla hlavou a otočila se ke mně.
"Paní Doktorka říká, že jsem měla příkaz ti udělat erekci. Můj orgasmus povolen nebyl. Za trest dostanu padesát ran rákoskou. Od tebe."
Otevřel jsem pusu.
"Ale to nejde. Já tě nechci bít. Nechci ti ubližovat."
Dívka posmutněla. Pak něco řekla Paní Doktorce.
Ta jí odpověděla a ukázala na buben a trestnou lavici u zdi.
"Prý sis vybral špatně." Řekla dívka.
Postoupila k Dámám a tiše tlumočila.
Otrok zatím vytáhl buben i lavici doprostřed místnosti a když dívka domluvila, připoutal ji k bubnu a bradu jí podložil polštářkem.
Pak mě Paní Gita vzala za obojek a odtáhla k lavici. Připoutala mě k ní a také mi podložila bradu. Viděl jsem přímo do očí překladatelky, které byly ani ne půl metru od mých.
Paní Gita se sklonila mezi nás a řekla:
"Otrok, který odmítne vykonat příkaz, zaslouží trest. Měl jsi dát padesát ran, dostanete je ale oba.
Abyste se nehádali, vystřídají se všechny stojící osoby, včetně otroka."
Zíral jsem na obličej dívky a postřehl za ní pohyb.
Zasvištění a náraz. Dívka zavřela křečovitě oči a zatnula zuby.
V tu chvíli zasáhla rákoska můj zadek.
Zareagoval jsem stejně jako má spolutrpitelka.
Pak už padala rána za ranou. Žádný "hrací" výprask pro potěšení Paní, ale neustálý příval bolesti.
První jsem vykřikl já.
Bylo mi stydno. Kousek přede mnou statečně trpěla dívka a ani nehlesla. Chvíli před koncem jsem se neudržel a bolestí se pomočil.
Když nás odpoutali a postavili vedle sebe, oběma se nám třásly nohy.
Paní Gita nám poručila vše uklidit a pak přijít za Dámami.
Při úklidu jsem zjistil, že moč neudržela ani dívka.
Uklidili jsme, vytřeli celou podlahu a oba se ohlásili u Dam.
Slovo si vzala Paní Doktorka.
"Když je jeden ochoten trpět pro druhého, říká se tomu láska. Milující se lidé mají spát vedle sebe, i když jsou to oba otroci. Proto ode dneška do konce našeho pobytu budete vy dva bydlet spolu."
Uvědomil jsem si, jak strašné je pro dívku klesnout z pozice asistentky do pozice otrokyně. To, jak sebou trhla to potvrzovalo. Navíc musela vše překládat.
Vždyť ona vlastně musela překládat i domluvu o svém trestu!
Paní Doktorka domluvila a podala otrokovi dámský pás cudnosti s kovovým dildem směřujícím dovnitř.
Otrok surově vrazil koleno mezi nohy, nasadil jí pás a uzamkl. Klíče podal své Paní.
Pak nás Dámy odvedly k mé kleci. Dívka do ní musela vlézt hlavou napřed a já pak obráceně. Můj pás cudnosti byl spojen lankem s jejím obojkem a její pás cudnosti s mým obojkem. Bylo nám v kleci těsno.
Navíc jsme měli jen jednu deku a jeden podhlavník.
Dámy nám popřály dobrou noc a odešly.

Násobky štěstí I./32.

Ráno nás Paní Gita vzbudila brzy.
Vyhnala nás do koupelny a pak do kuchyně, udělat snídani. Opět pro všechny.
Snídaně opět proběhla v poklidu a začali jsme se loučit.
V tom Paní Doktorka jako by si vzpomněla, zeptala se, jestli jsou Dámy spokojené s mycími stroji a jestli by si je mohla prohlédnout znovu.
Paní Gita souhlasila a odvedla všechny do velké koupelny. Paní Doktorka si oba stroje zkoumavě prohlížela a nakonec přikázala mně i Alici, zbavené pasu cudnosti, abychom si na stroje sedli.
Sotva jsme to udělali, vrhli se všichni na nás a bleskově nás připoutali.
V mžiku jsme byli bezmocní.
Paní Gita odstoupila a pokynula Paní Doktorce. Ta přistoupila nejdřív ke mně, prohmatala mi koule a bolavý podbřišek a něco si zapsala.
Pak přešla k Alici. Prohmatala jí prsa, pak přirození, znovu si něco zapsala a kývla. Paní Gita mi sundala klícku a Paní Gita mi do močové trubice zasunula hadičku. Už jsem věděl, co mě čeká a začal se bát. Koutkem oka jsem uviděl obličej Alice. Byl bílý.
Stroj mi zatím čistil střeva. Důkladně.
Paní Doktorka přešla k Alici a také jí zavedla hadičku do močového měchýře.
Paní Gita si stoupla tak, abychom na ni oba viděli.
"Drahouškové. Požádala jsem Paní Doktorku o poslední dárek pro vás dva.
Relaxujte a užívejte si to. Opět budete mít šanci až za dost dlouho."
Pak se uvelebila na kříž a vytáhla uměláka.
Paní Jil si jí stoupla za hlavu a obnažila její i svá ňadra.
Paní Doktorka trpělivě počkala, až stroje dokončí čištění a pak došla ke mně. Do ucha mi zašeptala: "Myslím, že stopět procent bude stačit, ne? Nebo chceš stodeset?" Můj vyděšený pohled ji rozesmál. Přistoupila k Alici a také jí něco šeptala.
"Tahle rajda prý chce ještě víc! No přece ji nezahanbíš, ty ochránče!"
Ukázala nám displej na kterém stálo: 115% a za tím byly tři rudé vykřičníky.
Pod tím 240 minut.
Stiskla obě spouště a stroje nás začaly plnit. Tlak rostl jak ve střevech, tak v měchýři. Alice to zažívala zřejmě poprvé a sténala. Když stroj přestal s plněním, začal vibrovat. Celá ta bolavá hmota se mi natřásala. Potom opět začal plnit. Bylo to nesmírně bolestivé a já myslel že prasknu. Tlak se ustálil a já sténal také.
Naše sténání evidentně dvě mazlící se Dámy vzrušovalo. Paní Doktorka se otočila k otrokovi, z jeho rukou vzala tác a položila ho na stolek, který otrok předtím přinesl.
Vzala z něho jednu z velikých jehel. Vzala mě za pravou bradavku, vytáhla jí, promnula a pomalu se sadistickou důsledností začala propichovat. Zařval jsem z posledních sil, protože se mi nedostávalo dechu jednak kvůli stlačeným vnitřnostem a jednak bolestí, která prostupovala celým tělem.
Jehla prošla skrz. Do jehly má mučitelka vložila jakýsi kužel a vším začala pohybovat zpět. Kužel mi roztahoval bradavku azůsoboval strašnou bolest. Nakonec se zarazil o velkou plochou objímku.
Ta bestie ale tahala dál. Objímka tam zůstala a nakonec z druhé strany trčel ven jen kousek trubičky. Nasadila na ni něco jako podložku a vše zanýtovala kleštěmi. Měl jsem v bradavce trubičku s půlcentimetrovou dírou!
Totéž zopakovala na levé bradavce.
Přesunula se k Alici a provedla jí totéž. Alice už neměla sílu křičet. Jen sténala.
Doktorka se opět vrátila ke mně. Řekla, že mi včera zapomněla dát třetí dávku, tak dnes dostanu dvě.
Sedla si na malou stoličku přede mě a já ucítil šílenou bolest na varleti a po chvíli druhou. Opět se posunula i se židličkou k Alici a vytáhla stříkačku s velmi dlouhou jehlou. Nemohl jsem se už udržet a zaječel, že je zrůda a ať už ji nechá být.
Doktorka se zarazila. Odhodila stříkačku a vytáhla tu na implantování čipu. Levou rukou chytla surově alici za stydký pysk a vrazila jehlu dovnitř. Alice sebou zacloumala v poutech.
Opět přešla ke mně a také jsem dostal čip. Už jsem byl bolestí šílený. Když mi vrážela jehlu do šourku, měl jsem před očima barevné kruhy.
Vstala, přešla k mazlícím se Dámám a něco polohlasem sdělovala Paní Gitě.
Ta kývla hlavou a řekla: "Pokud je to jen dočasné, souhlasím a samozřejmě doplatím."
Na to Doktorka odpověděla, že to je pozornost podniku a přešla ke svému kufříku. Vytáhla z něj dva průhledné váčky s kapalinou uvnitř a hadičkami a dvě jehly. Nasadila jehly na hadičky, váčky zavěsila nad mou hlavu na rám stroje, nechala z jehel vyjít vzduch a pak mi je vrazila zeshora do dvorců. Povolila ventilky a do mě začala proudit pomalu kapalina.
K bolesti bradavek se přidalo pálení pod kůží na prsou.
Oba jsme už jen sténali. Doktorka posttčila ke mně stolek, opřela se o něj břichem a začala mi osahávat břicho a koule. Mé sténání zesílilo, protože i lehký dotek na břichu bolel. Něc vyštěkla a za ní se objevil otrok s ptákem trčícím z kalhot. Vyhrnul doktorce sukni, strhl kalhotky a surově ji zezadu začal šoustat.
Trvalo to jen chvilinku, než Doktorka směšně zakuňkala a zvadla jako hadrová panenka.
Dámy se přestaly věnovat samy sobě a pozorovaly, jak se Doktorka probouzí a mátožně se s pomocí otroka staví na nohy. Zablekotala, že je čas odjet. Vypotácela se ven a za ní otrok s jejími věcmi. Když procházel kolem Alice, cosi jí strčil do ruky a mrkl. Nato rychle zmizel a zavřel za sebou dveře. Osaměli jsme. Zůstalo s námi jen tiché tikání stroje, občas vystřídané zabzučením čerpadla, jak dorovnávalo tlak v našich vnitřnostech. Alice už měla veliké břicho a na něm dvě červené čáry od krve z bradavek.
Bolest byla všude. celý vesmír se skládal z bolesti a tikání.
Tik... tik... tik...
Když se rozezněl signál o ukončení programu, stroj vyčerpal a vytáhl vetřelce ze střev, ale hadičku z močového měchýře musela vytáhnout Paní Gita. Když mi vytáhla jehly z prsou a odpoutala mě, spadl jsem na zem jako pytel brambor. Paní Gita se ke mně starostlivě sklonila.
"Počkej, dovezu vozík a odvezeme tě."
"Ne. Nejdřív Alici. Zachraňte ji. Prosím...!"
"Tak jo, ale ty se zatím nehýbej a odpočívej!"
Uviděl jsem nohy obou dam a pak celé dámy, jak přivezly servírovací stolek a po odpoutání na ni bezvládnou Alici uložily.
Odvezly ji. Pokoušel jsem se plazit, ale nešlo to. Třesoucí se bolavé tělo nechtělo poslouchat mozek, který se zmohl jen na barevné kruhy před očima, pak slepičí program a ... nic.

Násobky štěstí I./34.

Ráno, moudřejší večera. Nebo spíš veselejší. Nebo taky ne.
Probudil jsem se v noci. Chtělo se mi čůrat.
Opatrně jsem shodil nohy z postele a pokusil se vstát. Spustil jsem se tedy na čtyři a pomalu tak docapkal na záchod. Tam jsem si teprve uvědomil, že mám na sobě plenkové kalhotky jak mimino.
Toho jsem si včera nevšiml.
Sundal jsem je a žuchly mi mezi koleny na zem. Vydrápal jsem se na mísu a vyčůral se. Chtěl jsem 'jít' zpět, když jsem ucítil, jak něco vytéká z mého ptáka.
Podíval jsem se tam a... Bylo to husté sperma, odkapávající pomalu, ale pravidelně. Strhl jsem ze zdi ručník a dal si ho mezi nohy. Po třech jsem hopkal zpět. Vydrápal jsem se na postel a ručník si dal jako plínu pod sebe.
"Dárek od paní doktorky!" Vzpomněl jsem si na Aliciina slova a otřásl se.
Do rána už jsem neusnul. Ten protivný pocit a vědomí, že mám sakra problém, mě nenechaly usnout.
Když přišla Paní Gita, chtěl jsem vzbudit Alici, ale Paní si položila prst na rty a zavrtěla hlavou.
Nadzvedla mou pokrývku a koukla mi mezi nohy. Odtáhla kus ručníku a obdivně zvedla obočí.
"Lež. Přijdu hned."
Tiše odešla a vrátila se s čistými plenkovými kalhotkami.
Přebalila mě jak mimino a zase odešla.
Alice se vzbudila asi za půl hodiny. Zašvidrala na mě očičkem a pohladila mě. Zastavila se pohledem na mém hrudníku.
"Jejda. Už to začalo."
"Kdyby jenom to." Odvětil jsem kysele.
"Tam dole taky? Jak moc?"
"Hodně."
Když se ke mně naklonila, všiml jsem si barevných flíčků na jejích ňadrech.
"To je ode mě?"
"Ano. Měl jsi pádnou ruku."
"Promiň, Alice. Moc mě to trápí."
"Jestli chceš, můžu ti to tak za čtrnáct dnů vrátit." Zasmála se a položila mi hlavu na rameno.
"To zvládnem, můj Pane. Hlavně že jsme přežili!"
V tu chvíli vtrhla do pokoje Paní Gita.
"Myslím, že je čas na koupel." Řekla a vtáhla do pokoje invalidní vozík.
Posadila na něj Alici a odvezla ji do koupelny.
Vrátila ji vymydlenou, učesanou a v krásném županu. Když ji vrátila do postele, naložila mě a odvezla také tam, kde jsem byl ráno po čtyřech. Posadila mě do sprchového koutu na židli.
Osprchovala mě, vyfrotýrovala a při pohledu na kapky padající z mého ocasu prohlásila, že takový výsledek nečekala. Prohmátla mi opatrně kulky a pak i to, co mi rostlo na hrudníku.
Viděla můj kyselý obličej a usmála se.
"Dášeňko, nebuď smutná. I kdyby ti vyrostly kozy jak vozy, máš mé svolení si je nechat chirurgicky odstranit. Jen to neuspěchej.
A na to dole taky něco vymyslíme!"
Naložila mě a odvezla zpět do pokoje.
Přinesla nám podnosy s jídlem. Nebylo ho moc, ale víc než včera.
Najedli jsme se, Paní Gita vzala tácy a odcházela. Zhasla světlo a zavřela dveře.
Ležel jsem na zádech a přemýšlel co dál. Přitulilo se ke mně horké tělo. Alice mě objala kolem ramen a políbila. Opětoval jsem její polibek. Byl vášnivý a horký a... Začal mi tvrdnout pták. Nejdřív jsem se lekl, ale když jsem si uvědomil, že nemám mučící klícku, uklidnil jsem se. Ale zároveň mě napadla jiná myšlenka.
"Přestaň prosím. Přestaň. To nám Paní nedovolila! Potrestá nás."
"Naopak můj Pane. Paní Gita mi to nařídila a já musím poslechnout."
Pomalu sklouzávala polibky dolů, až mezi nohy. Stáhla mi kalhotky a začala olizovat ptáka jako zmrzlinu. Když začala kouřit, byl jsem najednou v ráji.
Netrvalo dlouho a já stříkal jako nikdy v životě. Cítil jsem ty mohutné dávky.
Alice ale nepřestávala a nakonec mě vysála jako rozmočený kornout zmrzliny. Přestal mě tlačit podbřišek a koule. Alice se vynořila zpod pokrývky. Na puse měla několik bílých kapek. Strhl jsem ji na sebe a znova líbal. Najednou mi ta hořká pachuť nevadila.
"Mám rozkaz tě kdykoliv zbavit tvé tíže, můj Pane." Zašeptala mi do ucha.
"A co ty? Necítíš také svou tíži?" Optal jsem se jí.
"Cítím, ale já to mám teď zakázané. Dobře se vyspi, můj Pane." Mrkla na mě a přitulila se k mému rameni.
Usnul jsem jako špalek. Po obědě jsem chtěl vstát, ale Alice mě nepustila. Až večer do koupelny. Už jsem šel po dvou.
Návrat sil byl rychlý a další den ráno už jsem se ohlásil do služby. Alice se ohlásila též.
Paní Gita nám nasadila obojky, pásy cudnosti (Alici bez dilda) a nahnala nás umýt nádobí. Potom udělat snídani a krmila nás tak, že jsme museli střídavě olizovat její prsty u nohy, namočené do jídla.
Pak si položila nohy na naše záda a začala nám vykládat program na další dny.
Byla zrovna v nejlepším, když se ozval zvonek.
Odešla k vratům a vrátila se za chvíli. Ne však sama. Slyšeli jsme mužské hlasy a zvuk jako když naráží kov na kov. Za necelou hodinku pro nás Paní Gita přišla. Zavázala nám oči a vedla nás k pokoji. Tam nám strhla pásky z očí a my zírali na krásnou klec pro dva, trůnící místo mé původní klece.
Na kleci byl mosazný ozdobný štítek s nápisem: Klec za svobodu. S díky Rudolf.
Alice se rozesmála: "Rudolf je třída!"
Paní Gita vytáhla dopis a četla.
"Drahá Alice a Dášeňko. Jsem zase svobodný. Děkuji za to vám dvěma. Proto vám posílám novou klec, abyste se tolik nemačkali. Ještě jsem přibalil pár drobností, aby se vaše Paní nenudila a vy též.
Váš bývalý otrok, dnes opět Rudolf."
Paní Gita vytáhla bičík a oba nás pleskla po zádech.
"Tak to vyzkoušíme! Zalezte dovnitř a zapnout řetízky. Navíc tam máte každý dva od obojku do kroužků v bradavkách.
Poslušně jsme zalezli dovnitř a zapnuli se podle rozkazu.
Paní Gita si pročítala manuál a v jednu chvíli zamručela uznáním.
"Víte na co jsou ta lanka k bradavkám?
Na tohle!"
A stiskla tlačítko na ovladači. Bradavkami mi projela stupňující se vlna od brnění až po tisíce jehel a zase odezněla. Alice kníkla bolestí a překvapením.
"To kdybyste mě zase v noci vzbudili, chásko. Nebo to můžu použít jako budík.
Tak se hezky uvelebte a dejte si šlofíčka. Žádné lumpárny! Přijdu si pro vás, až vybalím dárky."
V kleci byla pohodlná matrace. Chtěl jsem se k Alici přitulit, ale v okamžiku, kdy jsem přelezl do její poloviny klece a položil ruku na její bok, jsme oba dostali slabý výboj do bradavek a rozsvítilo se malé červené světélko na mé straně. Stáhl jsem se tedy zpět. Ale nepomohlo to. Výboje jsme dostávali zhruba každou minutu. Nebyly moc bolestivé, jen nepříjemné a obtěžující.
Paní Gita se vrátila asi za hodinu. To už jsem se Alici několikrát omlouval. Alice v jednu chvíli chtěla jedno lanko ze své bradavky odpojit, ale zabránil jsem tomu. Bylo mi jasné, že by to zřejmě bolelo nás oba.
Paní Gita se podívala na červené světélko a zeptala se, co to má znamenat.
Odpověděl jsem, že jsem se chtěl k Alici jen přitulit a takhle to dopadlo.
"Nene, tulení nebude. Já vám to neřekla? Jejda, to mě ale moooc mrzí!" Řekla Paní tónem který jasně dokazoval, že nám to neřekla schválně.
"Divím se, že jste si ta lanka nesundali. Zkuste to. Nebo víte co? Dášeňko, Ty odepneš jedno své lanko a zapneš ho do bradavky Alice. Ta udělá totéž.
Tak šup!"
Nechtělo se mi, ale odepnul jsem jedno své lanko. Ozval se pípák. Alice si také odepla lanko a já se přiblížil k ní, abych jí lanko zapnul do bradavky. Ve chvíli, kdy jsem to udělal, zaječela Alice bolestí a nedosáhla na mou bradavku. Rychle jsem jí chytil za ruku a připojil její kabel místo svého.
Alice přestala ječet. Byli jsme těsně u sebe. Tělo na tělo.
"Paní Gita zatleskala. Tak a teď ten druhý kabel. Šup šup!"
Tentokrát jsem schytal šoky já, protože Alice pod dojmem posledních minut velmi zrychlila své pohyby. Když se mi povedlo zaklesnout svůj kabel k ní, šoky přestaly.
Ale teď jakýkoliv pohyb jednoho z nás způsoboval bolestivý tah na bradavky toho druhého.
"Jů, to se mi líbí! To je tak těsné pouto jako... jako... manželství? Takže když vám nařídím manželskou noc, bude to vypadat takhle. Těšíte se? Já moc!"
Zamnula si ruce. Pak vypnula klec a otevřela ji.
"Odpojit a ven! Už bylo toho mazlení dost!"
Nahnala nás do kuchyně, abychom uvařili oběd.
Na oběd přišla i Paní Jil s čubkou.
Paní Jil byla růžovoučká, usměvavá a čubka něl záda samý šrám a chodil poněkud zeširoka.
Ihned po usednutí Paní Jil na židli, si klekl před ní a nastavil záda. Paní Jil si naně odložila rukavičky a bičík.
Paní Gita jí po obědě vyprávěla o nové dvojkleci a jejích možnostech. Pak jí předala balík s jejím jménem.
"Co v tom asi je? Ptala se Paní Jil."
"Nevím. Strýček Rudolf podaroval všechny."
Když Paní Jil rozbalila papír a otevřela víko, vytáhla jakýsi leták a rozesmála se. Paní Gita se jí podívala přes rameno a něco jí zašeptala do ucha.
Paní Jil kývla a usmála se. Paní Gita přede mě a Alici položila dvě stejné krabice s našimi jmény a poručila je rozbalit.
V ktabicích byly krásně vyvedené velké pásy cudnosti v tělové barvě. Můj měl falešnou frndu a Alicin měl připevněné dildo.
Dámy se na sebe podívaly, vrhly se na nás a za chvíli už před nimi postávali na všech čtyřech pejsek a dvě fenky. V krabicích totiž byly i masky ve tvaru psích čumáků a ouška. Masky měly uvnitř rozvěráky, takže mluvit nepřicházelo v úvahu. Zajímavý byl ocas, který byl připoután lanky k varlatům.
Dámy se skvěle bavily. Ještě víc se bavily, když nás šly "venčit".
Došli jsme až do velkého sálu. Tam mi Paní Gita přivázala vodítko ke kruhu ve zdi a něco pošeptala Alici, která byla pejskem. Ta mi najednou vylezla na záda a vrazila mi dildo do zadku. Jen jsem zakňučel. Pak jsem už kňučel a vyl dlouho, protože ohnutím ocasu na má záda mi lanka natáhla kulky k zadku a já intuitivně prohnul hřbet a vyšpulil zadek.
Paní Gita se smála a tvrdila, že takhle nadrženou fenu snad ještě neviděla Alice mi chvíli jezdila dildem v zadku. Bylo to nepříjemné a trochu to bolelo, ale kulky mě bolely příšerně.
"Ták, to by stačilo. Šetři síly. Ještě tě čeká druhá čubka." Stáhla ze mě Paní Gita Alici jako nadrženého psa. Vedle mě se ozvalo zavytí.
Ohlédl jsem se. Alice právě piglovala čubce zadek, který trčel vysoko nad prohnutá záda. Dámy to komentovaly oplzlými výrazy a slibovaly Alici, kterou překřtily na Rexe, že se nemusí bát a že si přijde na své.
Dámy si po ukončení páření usmyslely psí výcvik. A po něm aportování. Házely nám klacíky z umělé hmoty a my je museli nosit zpět V klacíku bylo totiž kovové jádro a naše čumáky měly v sobě magnet. Po víc jak dvou hodinách už jsme s Alicí sotva pletli všemi čtyřmi. Paní Gita si toho všimla a prohlásila, že fenky přiváží, aby neutekly a budou si hrát jen s pejskem. Vytáhly do prostoru truhlo lavici, Alici sundaly čenich i pás cudnosti, položily ji na záda na lavici a připoutaly s mohama od sebe. Alici se to moc nelíbilo a začala se cukat. Ale Paní Gita si na ni prostě sedla a utáhla popruhy. Pak s Paní Jil přinesly dřevěnou bednu, na které byla kovová krabice, postavená na úzkou dlouhou stranu. Z čelní strany trčely dvě tyče. Paní Gita strčila alici do pochvy prst a zakroutila jím. Pak otevřela kufřík, který stál u zdi a vytáhla z něj dvě dilda.
Nacvakla je na tyče, trčící z krabice a potřela lubrikantem. Pak potřela Alici přirození i zadek a přisunula bednu mezi její nohy.
Zavedla do Alice obě dilda a postavila se k její hlavě.
"Rexíku. Doufám, že oceníš mou laskavost. Ošukal jsi dnes dvě feny a tak si taky zasloužíš ošukat. A myslím, že jsi říkal, že máš rád kundolízky. Tak těm dvěma ukaž, jak se to má dělat!"
Kývla na Paní Jil a ta zapnula stroj. Ten se okamžitě rozběhl. Dilda měly protichůdné pohyby a připomínaly parní stroj.
Paní Gita si vyhrnula šaty a přidřepla nad Alici. Pak sukni pustila, takže jsem nic neviděl. Chvíli si nehnutě užívala s přivřenýma očima.
Paní Jil si stoupla za ní a začala jí hladit ňadra a dráždit bradavky. Paní Gita se po chvíli prohnula dozadu a tiše zasténala. Opatrně slezla z Alice a její místo zaujala Paní Jil. Té Paní Gita provlékla ruce pod lokty a silou stáhla paže dozadu. Paní Jil začala hýbat pánví, až se v obličeji zpotila a břicho jí zapulzovalo. Také opatrně odstoupila a obě pozorovaly Alici. Ta vzdychala, kvílela a najednou se vzepjala v poutech a zvadla. Hlava se jí otočila na stranu a jen slabý pohyb hrudníku svědčil o tom že žije.
Dámy vypnuly stroj, odpoutali Alici a nechávaly jí dojít dozvuky orgasmu. Když otevřela oči, podívala se na obě dámy a tiše poděkovala. Pomohly jí na nohy. Pak společně odstrojily i nás a přes koupelnu jsme došli až do obýváku, kde jsme dotali opět své pásy cudnosti.
Paní Gita nám poručila udělat všem silnou kávu a pohodlně se rozvalila v křesle
"Strýček Rudolf je třída!" Zopakovala Alicin výrok a usmála se.
Večer byl poklidný, společný a v dobré pohodě. Čubka dělal podnožku, já s Alicí jsme dostali poradní hlasy pro plánování úpravy sklepů a Dámy velely a lenošily.
Pozdě večer Paní Gita zavelela k odchodu do hajan.
Uložila nás do klece a sdělila nám, že dnes povoluje tulení, když jsme byli tak šikovní.
Poděkovali jsme, Alice se mi stulila k břichu a usnula.
Já ihned po ní.

Krása

Moc pěkné

Ne, tohle správce určitě nesmaže :-) Hračičko, je to super čtení. Je tam od všeho trochu, nebo spíš od všeho hodně a jestli jsi měl pocit, že sem to patří, tak si toho vážím a děkuju.

Násobky štěstí II./1.

Probudily jsme se s Alicí zhruba ve stejnou dobu.
Chtěly jsme vylézt z klece, ale byla zavřená a zamčená. Tak jsme musely počkat až se Paní Gita probudí.
Její nohy se objevily před klecí a my byly poslušně na všech čtyřech.
Paní Gita odemkla klec a zavelela: "Obě po čtyřech ven. Před klecí zastavit."
Vylezly jsme ven a čekaly bok po boku.
Paní Gita nám sundala obojky.
Došla s nimi k nočnímu stolku a vrátila se. V každé ruce měla krásný nový obojek, každý opatřený nanýtovaným štítkem se jménem a psí známkou se znakem Paní Gity.
"Jak se vám líbí nové obojky, štěňátka?
Co si za ně můžu přát?"
Koukaly jsme na ni a nevěděly.
"Nebo si můžu něco přát sama?"
"Ano, Paní Gito. Přejte si."
"Výborně. Tak to srovnáme po obědě, ano? Teď se umyjeme, najíme a pak půjdeme pracovat. Tedy vy půjdete pracovat. Budete vynášet nepořádek ze sklepů a třídit ho." Nasadila nám obojky a vyfotila nás v nich.
Připnula nám vodítka a odvedla nás do koupelny. Musely jsme se pod jejím dozorem umýt a oholit. Po znovunasazení pásů cudnosti jsme dostaly ony "sportovní podprsenky" a Paní Gita ověřila jejich funkčnost. Na ně pracovní šaty.
Vyrobily jsme snídani a snědly je z misek na zemi.
Paní Gita nás propustila před osmou ráno.
Začaly jsme vynášet. Bylo toho neuvěřitelné množství. Když nás Paní "zavolala", byl už kontejner na dvoře plný.
Poslala nás umýt, protože jsme byly zaprášené a upocené. Odebrala nám podprsenky a nařídila lehké šaty.
Oběd byl z mražených polotovarů a nestál za moc.
Trochu jsme si odpočinuly a Paní Gita zavelela k odchodu do koupelny.
"Už jsme se myly, Paní Gito." Řekla Alice a vysloužila si tím švihnutí bičíkem přes lýtka.
"Já se tě na něco ptala, otrokyně?"
"Ne, Paní Gito. Omlouvám se."
"No proto. Teď si necháte vypláchnout střeva. Pokud to zvládnete, tak to bude bez připoutání."
Obě jsme prohlásily, že to zvládneme.
První šla na řadu Alice. Byla trochu pobledlá, ale zvládla proceduru statečně.
Po ní jsem šla já. Když jsem sedala na sedátko, mrazilo mě v zádech. Ale vše bylo v pohodě.
Paní Gita nás odvedla do ordinace.
"Chci si vybrat svou odměnu, děvenky. Jedna máte ženské tělo a druhá mužské. Musíte se naučit jak uhodit a nezranit, jak provádět bolestivé zákroky a neublížit. Může se stát, že si vás hosté vyberou jako exekutory.
Neberte to jako trest, ale jako výuku svých dovedností. Takže dnes dostane přednost Dášeňka."
Zahlásila jsem se, že jsem plně k dispozici. Ale při slovu plně mi tuhla krev v žilách a mráz mi běhal po zádech.
Paní Gita se na mě podívala a usmála se jako sluníčko.
"Ty už jsi opět plná, Dášeňko? Ale to je výborné!"
Sundala mi klícku i kroužek, postavila si mě mezi opěrky gynekologického křesla a poručila mi, abych se převážila na záda a dala nohy do opěrek.
"Je mi líto, Dášeňko, ale musím tě připoutat. Nechtěným pohybem by sis mohla ublížit."
Připoutala mě tak, že jsem mohla hýbat jen hlavou. Pak celé křeslo zdvihla výš.
Už jsem byla připoutaná v různých pozicích, ale tohle byla ta nejhorší z nich. Připadala jsem si strašně zranitelná, navíc když jsem měla ruce připoutané v rozpažení. Cítila jsem, jak se červenám.
"Copak, holčička se nám stydí? Ale božínku. To si budeš muset zvykat!"
Otočila se k Alici. "Co víš o mužském pohlavním ústrojí?"
"Nikdy jsem ho nestudovala víc, než zevně a prakticky, Paní Gito."
"Aha. Tak já ti ukážu pár obrázků."
Odešla a za chvíli se vrátila s nástěnným obrazem mužského genitálu a druhým s ženským genitálem.
Pověsila plakáty na zeď vedle křesla.
Neviděla jsem nic, co dělaly, ale slyšela jsem zvuky natahování latexových rukavic. To mlaskání mi ježilo všechny chlupy, které mi zbyly.
"Teď se naučíš ždímat mužskou hračku, Alice. Podívej se na obrázek. Vidíš prostatu? Tak vraž hračce dva prsty do zadku a zkus ji nahmátnout."
Alice mi namazala svěrač a pomalu začala pronikat dovnitř.
"Rychleji. Zaber. Ta prdel to snese, tak se s tím nemazli!"
Paní Gita velela tak, jak jsem ji znal z vojny.
Alice mi strčila dva prsty dovnitř a začala mi prohmatávat konečník.
Ucítila jsem známý příjemný pocit a uvolnila se.
"Trefa! Šikovná holka." Komentovala to Paní.
"Teď si vyzkoušej různými pohyby masáž prostaty. Až mu ukápne první kapka z ptáka, tak toho nech."
Zvedla jsem hlavu a viděla Alici, jak soustředěně kouká "do blba" a přitom cítil, jak se mi hrabe ve střevech. Připomínala automechanika, hledajícího matičku kdesi v motoru auta. Ta podobnost mě rozesmála.
"Se smíchem jde všechno líp, že?" Zazubila se Paní.
Ucítila jsem, jak ze mě něco vytéká. Znala jsem to.
"Dost! Už kape. Musíme si něco nechat na další legraci."
Alice už ze mě začala vytahovat prsty, když jí Paní zarazila.
"Počkej! Když už jsi tam, zkus tam nacpat co nejvíc prstů. Pokud tam narveš celou ruku, tak co nejdál."
Ucítila jsem, jak se mi roztahuje svěrač. Nebolelo to. Při umisťování trestného "červa" to bylo horší.
Pak se tlak zmenšil. Ale opět se začal zvětšovat. Cítila jsem pohyb v břiše i zevnitř na páteři.
Paní Gita přistoupila k mé hlavě.
"Tak co, Pane? Jaký je to pocit, mít ruku své otrokyně v prdeli až po loket? To je zajímavá motanice, že?"
"Ano, Paní Gito. Velmi zajímavá."
"Alice, přestaň Pánovi šukat prdel. Čeká nás trocha hodinářské práce."
Přešla zpět k Alici a nechala ji vyměnit si rukavice.
"Dášeňko, nechceš roubíček? Bude to trochu nepříjemné!"
"Děkuji, Paní Gito, ale nechci."
"Jak chceš..."
Alice, vezmi tenzahnutý dilatátor s hruškou na konci a namazej ho. Pak namáčkni lubrikant dovnitř močové trubice. Ták... a teď tam pomalu zasuň dilatátor. Výborně. Teď ho pomalu otáčej, aby ohyb směroval nahoru. Ještě ho zasuň, ještě..."
Paní Gita měla pravdu. Tohle bylo nepříjemné.
"Až narazíš na pevnou překážku, přestaň. To je svěrač. Polož prst až k ústí trubice a vytáhni dilatátor ven. Teď znáš přibližnou délku močové trubice. Pomeř si ji na ten širší dilatátor s tenkým koncem ve tvaru S a ten nasaď opačným koncem na odběrovou baňku."
Uviděla jsem tu věc a zalitovala odmítnutí roubíku. No, budu muset zkusit dělat hrdinu. Nebo hrdinku?
Alice mi opět promazala vnitřek žaludu a začala mi zasouvat dilatátor dovnitř. Začalo to být bolestivé. Zatínala jsem zuby a poslouchala, jak Paní radí Alici.
Konečně pohyb ustal a zůstala jen statická bolest.
"Teď vytáhni píst odběrové baňky..."
Podivný, nepopsatelný pocit, jdoucí až do koulí.
"Trohu ho zasuň a znovu vytáhni... No teda! Druhou baňku."
Alice vyměnila baňku a Paní Gita jí po chvíli řekla, že to už stačí a má vytáhnout dilatátor.
Příšerná řezavá bolest a konečně úleva. Ale ne úplně. Močová trubice stále pálila.
"Výborně, Gito. To se ti povedlo. Máme... Stotřicet mililitrů. To je víc než dvojnásobek normálu. No, hodná Dášeňka."
Otočila se k Alici: "Když sis kravičku podojila, tak si to mlíčko i vypij. A rychle."
Alice jen pokrčila rameny a obě baňky si vylila do pusy a vytřela prstem.
"Úžasné. Něco Dášeňce dlužím. Byla bys tak laskavá a splatila za mě dluh?"
"Ano, Paní Gito. Ráda."
"Vidíš ta krásná, roztažená bílá stehna? Myslím, že každému by slušelo pět červených proužků! Tady máš pastelku." A podala Alici rákosku.
Alici se moc nechtělo, ale Paní na ni zaječela, že to je rozkaz.
Alice se napřáhla a ... Zavřela jsem oči.
Zášleh bolesti na vnitřní straně pravého stehna. Zakňučela jsem bolestí. Druhý zášleh. Konečně pátý. Stehno mě strašně pálí.
Zášleh na levém stehnu.
...
Konečně všech deset. Dluh je splacen.
Paní Gita mě odpoutala.
"Tak a teď výměna. Alice nahoru a ty si umyj pracky a vem si rukavice."
Když jsem si dorovnala rukavice, byla už Alice ve stejné poloze jako já předtím.
Paní Gita mi začala podrobně vykládat podrobnosti ženského přirození.
"S mužskými těly je víc legrace, ale díky strýčku Rudolfovi si užije i Alice.
Namaž jí zadek a zkus do ní dostat celé zápěstí jako ona do tebe. Vím, že to umíš. Až tam budeš, dostaneš druhou ruku do pochvy. Alice je užší než já, tak to bude asi trochu bolet."
Do análu jsem se Alici dostal celkem snadno, ale do pochvy to nešlo. Musela mi pomoct Paní Gita masáží hráze.
Konečně jsem měl obě ruce uvnitř.
Paní Gita mi nařídila, abych se pokusil třít ruce o sebe. Podívala jsem se na Alici. Měla zavřené oči a zatnuté zuby. Tiše sténala.
Bylo mi jí líto. Zůstala tu s námi a za to dostává bolest. Na těch nejintimnějších místech.
"No, tak teď už víš, co se do tvé otrokyně vejde a časem to bude snadnější. Teď z ní vytáhni opatrně pracky a vyměň si rukavice."
Vyměnila jsem si rukavice.
Paní Gita mi podala něco jako grilovací kleště, obalené gumou.
"Zasuň je Alici do pochvy. Teď zmáčkni držadla k sobě a zatlač až nadoraz."
Když jsem narazila na překážku, Alice zaúpěla.
"Povol držadla a vytáhni kleště ven. Teď ty dva půlkruhové dráty rozevři."
Alice teď v sobě měla něco jako gumový pytel s širokým límcem venku.
Paní Gita mi podala pumpu na odsávání vzduchu s průhledným nástavcem.
"Odhrň z klitorisu kápi a vymáčkni ho ven. Nasaď nástavec a odsaj vzduch. Pořádně. Ženská něco vydrží."
Několikrát jsem zapumpoval. Alice trochu zasténala.
"Řekla jsem pořádně! Ještě, ještě, ještě... Stačí."
Alice už sténala a pak křičela nahlas.
Paní Gita mě vzala za bolavého ptáka.
"Jak dlouho jsi nešukala, Dášeňko? To by se mělo napravit. No, teď můžeš. Pořádně své otrokyni vyšukej tu gumovou kundu. Chci vidět pořádný přírazy a hezky se mi udělej!"
Přistoupil jsem Alici mezi nohy. Musel jsem si ptáka trochu pohonit, aby ztvrdl.
Namazala jsem lubrikantem gumu i sebe a zasunula ptáka do Alice.
Alice ležela připoutaná a měla stále zavřené oči už nesténala, jen zhluboka dýchala.
Začala jsem přirážet. Ale nebylo to ono. Bylo to jako píchat gumovou pannu. Žádná zpětná reakce, nic. Bylo tam sice těsno a já byla za chvíli hotová, ale tohle nebylo to pěkné milování. Asi mi zůstalo ještě trochu semene, protože mě začala hrozně pálit močová trubice.
Vytáhla jsem ptáka ven.
Paní Gita mi koukla na špičku a řekla Alici, ať zatne zuby. Potom vytáhla gumový pytlík z její pochvy. Asi to bolelo, protože Alice zaskučela bolestí.
Paní Gita vzala tu věc a já uviděla, že je to ve skutečnosti gumový váček v trubce z pěnové gumy. Vytáhla váček z trubky a ukázala mi konec, kde bylo několik kapiček semene.
"Špatně odsáto, nebo jsi opět doplnila zásoby, Dášeňko. Teď sundej Alici nástavec z poštěváka a pořádně jí ho olížeš a vykouříš!"
Sundal jsem nástavec. Alicin poštěvák teď byl dlouhý skoro čtyři centimetry. lehce jsem se ho dotkl jazykem. Alicin podbřišek sebou cukl.
Začal jsem zvětšený poštěvák olizovat. Byl horký a cítil jsem v něm tep. Rychlý tep.
Vzal jsem ho mezi rty a dráždil jazykem jen špičku. Za chvíli se ozvalo táhlé zavytí a alicin podbřišek a břicho se splašily. K tomu se jí začaly třást i nohy.
"Nééé, už nééé! Už nemůžůůůů! Prosíííím... Íááááá...!"
Paní Gita mě odtáhla za obojek.
"Dost, holčičky. Hezky jste si pohrály a teď půjdeme něco sníst."
Alice vydýchávala jak šerpa na Everestu a ani nereagovala na odpoutání.
Došla jsem k její hlavě a tiše zašeptala: "Jsi v pořádku?"
"J-jo. Jen musím popadnout dech. Dejte mi chvilku, nebo omdlím."
Paní Gita si mě plesknutím ruky o stehno zavolala k noze.
Poslušně jsem zaklekla vedle ní. Usmívala se. Podala mi klícku.
Nasadila jsem si ji a klíček vrátila.
Pohladila mě po hlavě a podrbala za uchem.
Alice pomalu slézala z křesla. Asi se jí ještě točila hlava. Klekla si vedle mě a vzala mě za ruku. Jednohlasně jsme Paní Gitě poděkovaly.
"Holčičky, pomožte si na nohy, jdeme jíst. U jídla vám něco povím."
Obě jsme šly poněkud zeširoka. Paní Gita nám sama připravila jídlo, dala ho před nás na stůl a řekla, že se máme najíst v sedě.
Sama si taky dala na talíř a když jsme vše spořádaly, vytáhla svůj notes a začala:
"Mám pro vás hru, děvčátka. Moc zajímavou. Každé pondělí a každý čtvrtek si každá z vás vylosuje nějakou praktiku.
Dášeňka má tři možnosti vyšťavení - odšťavňovač, dilatátor a masáž prostaty.
Alice má anální fist, kundofist a gumošuk.
Natahování poštěváku podtlakem budeš mít pokaždé, dokud to sama neukončím."
Nadechla se a pokračovala:
V sobotu přijede společnost. Vzhledem k tvé minulosti, Alice, budete mít obě latexové masky."
Nasadila Alici pás a chvíli si nás měřila pohledem.
"Běžte se umýt a zalézt. Řetízky jsou samozřejmé, bradavková lanka v pozici "manželé", abyste si mohly povídat.
Večerku oznámím třemi slabými impulzy. Dobrou noc."
Obě jsme vstaly a přání dobré noci podpořily pukrletem, které jsme nacvičily ve sklepě. Bylo sice trochu toporné, ale účel splnilo. Paní Gita se začala řehnit.
"Čůzy komediální. Asi jste dostaly málo zabrat!" Řekla na oko přísně, ale cukaly jí přitom koutky.
"Ano, Madame." A další pukrle.
"Mazejte už do pelechu."
"Děkujeme, Madame. Dobrou noc, Madame."
Rychle jsme zmizely za dveřmi.
Když jsme ležely jedna druhé v náručí, moc nám do řeči nebylo. Za chvilku už jsme spaly.
Impulzy buď nepřišly, nebo jsme je obě zaspaly.

Násobky štěstí II./3.

Tentokrát jsme zaspaly. Paní Gita nás prý budila, ale my spaly dál. Včerejší stěhování nám dalo zabrat.
A tak mě probudilo štípnutí do boku. Vystartovala jsem, ale zapomněla na klec. Celá se rozezněla po tom nárazu. To probudilo Alici. Ale jen napůl. Zašvidrala očíčkem jak kočka z anektované krabice a fňukla vyčítavě: "Co blbneš? Přilehl sis kouli?" A znova začala odfukovat.
Odpoutala jsem se a vylezla ven.
Paní Gita mi ukázala prstem, že mám být zticha. Přitáhla si židli ke kleci, prostrčila tušírku skrz mříže, zvedla ji a nechala vlastní vahou spadnout na odhalené rameno Alice. Pak ji podrbala za ouškem, pod bradou... Výsledkem bylo, že si Alice přetáhla deku přes hlavu a stulila se do klubíčka.
Paní Gita vytáhla tušírku z klece. Nadechla se a z jejích úst vyletělo zaječení: "BUDÍČÉÉÉÉK, VSTÁVÁÁÁT!!!"
Alice se vymrštila a stejně jako já si dala do hlavy o strop klece.
"Cooo, co je! Co se stalo? Ouuuuuuu!" Chytla se za hlavu a v tu chvíli jako by se jí rozbřesklo. S polohlasným "Jejda!" vyjela ven z klece a zaklekla vedle mě.
Paní Gita si nás změřila pohledem.
"Nooo, to jsem to vyhrála! Dva ospalci a..." Podívala se na Alici. "Opravuji. jeden ospalec a jedno nepoužitelné stvoření. Dášeňko, jdeme, Alice se musí sebrat a pak přijde."
Proběhla jsem koupelnou, udělala snídani a když jsem nesla na stůl, objevila se Alice. Klekla si před Paní Gitu a omlouvala se. Měla zdravou lesní barvu.
Paní Gita si ji prohlédla a něco jí šeptla do ucha.
Alice jí stejně odpověděla.
Paní Gita ji poslala do klece.
Já po snídani dostala za úkol připravit cateringovou přípravnu. Vše umýt, vydesinfikovat a připravit na sobotní návoz jídla a dalšího vybavení.
Oběd jsem zhltla jako malinu.
Po něm jsem šla ještě ustlat pokoje a připravit sál.
Před pátou odpoledne přišla Paní Gita a přinesla plechovou misku plnou papírků.
"Dnes konec. Jelikož je čtvrtek, vylosuj si svůj úděl."
Sáhla jsem do misky a vytáhla - dilatátor.
Paní Gita se usmála a prohodila, že aspoň si dnes nepůjdu sednout na čistící stroj.
Nechala mě vysprchovat a umýt si přirození, odvedla do ordinace a připoutala.
"Je dobře, že sis vybrala tuhle volbu, Dáší. Musíme vyzkoušet další kousky.
Vytáhla rovný dilatátor s pravidelnými oblými žlábky. Namazala a pomalu mi ho začala zasunovat do ptáka, kterého držela pevně v druhé ruce. Začala jsem křičet bolestí.
"Trochu ti to dnes zostřím za to zaspání, ospalče."
"Ono by to šlo i míň bolestivě, ale ty potřebuješ potrestat. Nebo se mýlím? Hmmmm?!"
Zalapala jsem po dechu. Bolest mi šla až do břicha.
"Tak co? Odpovíš mi?" Prskla netrpělivě a o kousek zastrčila dilatátor dovnitř.
"Úúú, a... ano, potřebuju potrestat Paní Gito."
"No a když něco potřebuješ, tak si o to co?" Další dva žlábky a dvě vlny bolesti od žaludu až do břicha.
"Poprosím, Paní Gito." Vydechla jsem mezi skučením.
"Takže...?" Další vlna bolesti.
"Paní Gito, prosím o potrestááááánííííí za zaspánííííúúú!"
"No vidíš. A pak že to nejde."
Ta věc se mi plazila močovou trubicí, až narazila na svěrač. Pak ho Paní Gita stejně vytáhla ven, jen trochu povolila stisk u žaludu.
Oodechla jsem si, že to mám za sebou.
"Ták a teď tedy holčičku nejdřív vysajeme a pak potrestáme."
Moje naděje zvadly jak tulipán bez vody.
Vytáhla odsávací dilatátor, namazala ho a bez nějakých cavyků ho napojila na vývod ze semenných váčků. Kroutila jsem se jako had, ale marně. Odsála ze mě skoro dvě nádobky a dilatátor vytáhla.
Pak znovu sáhla do krabičky a vytáhla cosi jako magnetického cvrčka na tenké dlouhé tyčce.
"Tohle je speciál na uvolňování zůžené močové trubice. Užij si ho." Řekla Paní a začala mi ho rvát dovnitř. Vždy kousek dovnitř, kousek zpět, kousek dovnitř... Postupně se tak dostala až ke svěrači, ale bylo vidět, že vynakladá mnohem větší sílu, než předtím.
Křičela jsem, prosila, nepomohlo to.
Když tu věc ze mě vyndala, byla ze mě uslzená a ufňukaná hromádka neštěstí.
Paní mě odpoutala a nabídla ručku k políbení.
"Děkuji Vám za potrestání a odšťavení, Paní Gito." Řekla jsem a ještě chvíli mi trvalo, než jsem mohla slézt.
Paní Gita mi podala malou skleničku s odsátým semenem.
"Dobrou chuť, Dášeňko."
Pak se mi zadívala na hrudník.
"Sakra, to je tempo. Normálně prsa rostou mnohem pomaleji!"
Nechala mě se umýt, obléct a odvedla mě do kuchyně. Vzala tácek, na něj naskládala nějaké sušenky, čokoládu, dvě lahve limonády a poslala mě s ním za Alicí.
Ta byla zamotaná do deky a vypadalo to, že dříme.
Když jsem ale došla ke kleci, podívala se na mě.
"Čtvrtek?"
"Jo."
"Trest?"
"Taky."
"Vypadáš jak kdybys brečela závodně. Paní něco potřebuje?"
"Ne, posílá ti nějaké dobroty."
"Děkuju. Nech mi to vedle klece."
Položila jsem tácek na zem vedle klece a šla do kuchyně.
Paní Gita četla zrovna dopis. Asi byla u schránky.
"Paní Gito.
Prosím o ještě jeden pokoj pro D/s pár. Budou mými hosty.
Děkuji
Angela."
Přečetla nahlas a podívala se na mě.
"Ale jména nenapsala. To bude nějaká čertovina."
Odhodila dopis na stůl a nohou mi ohnula záda, na které si obě nohy položila.
"Jak je Alici?"
"Odpočívá, Paní Gito. Ale už není tak zelená."
"To je dobře. Dnes budeš spát u mě na posteli. Jdi se připravit na noc, já si tě uložím."
Připoutala mě napříč do nohou postele a odešla. Když přišla, opřela mi studené nohy o hrudník a usnula.
Já za chvíli usnul taky.

Násobky štěstí II./5.

Budík. Chtěla jsem ho zamáčknout, ale někdo zamáčkl mě.
Byly to Paní Gita a Alice.
Ležely na mě hlavami a Alice měla rameno v mém klíně.
"Čůzy, vstávat!" Přehlušila řinčení plechového tyrana Paní Gita. Alice se zvedla a Paní Gita se začala smát.
"Hihihi, máš Dášenčinu klícku obtištěnou na tváři." Zamáčkla budík a zvedla se ze mě.
Vypotácely jsme se z ložnice. Rychle jsme spáchaly hygienu a šly připravovat snídani pro hosty.
Samy jsme se najedly až potom.
Večer byl divoký a rozverný. Po rozezpívání otroka Paní Justy přišli na řadu další "provinilci" a bylo veselo až dlouho po půlnoci.
První na snídani přišla dlouhovlasá Slečna. Vybrala jídlo pro sebe a nekompromisně přikázala otrokovi, co si má nabrat.
Usmála se na nás a prohlásila: "Taky se vám nechtělo vstávat? Já musela otroka vyhnat z klece bičíkem."
Paní Gita se usmála. "Ale to stačilo říct, Dášeňka má zkušenosti s vytahováním neposluchů z klece."
"Vážně?" Podivila se Slečna. Moc na to ta tvá slečinka nevypadá."
Paní Gita mi ledabyle bičíkem zvedla sukni.
"Jůůů!" Vyvalila Slečna oči. Holka s ptákem jarabákem!"
"Cože? Jaký pták?" Ozvalo se z chodby.
Do společenské místnosti vtrhla Paní Justa, následovaná usmívajícím se obrem.
Slečna ukázala na mou sukni. Paní Justa se otázala Paní Gity, jestli se může podívat.
Když uviděla mou klícku, usmála se.
"Ale ty kozičky jsou hezké implantáty. Nebo bylinky z číny?" A zvláštně se na Paní Gitu podívala. V tu chvíli mi došlo, že mi Alice ráno neudělala maskování na hrudníku.
"Jojo. bylinky. Ale je to trochu nelegální a blbě se shání."
Paní Justa se usmála a lehce mrkla jedním okem.
Slečna se podívala na svého otroka. "No, podívej. Taky by ti kozičky slušely." A rozesmála se, když uviděla kyselý otročí obličej.
Dámy se scházely, brebentily a žertovaly. Evidentně se jim večírek líbil.
Když se sešly všechny, nechala Paní Justa svého otroka padnout na všechny čtyři, vyskočila mu na záda a zahalekala jak otrokář na lodi.
"Hej hej héééj! Tak co, Dámy. líbil se vám večírek?"
"Anóóó!" Zaznělo jednohlasně.
"Co si dát ještě jeden?"
Dámy se na sebe podívaly.
"Nebo vám doma žalem pláčou otroci?"
Dámy se rozesmály a začaly potvrzovat, že zůstanou.
Paní Gita začala propadat panice. Alice a já také. S tímhle jsme nepočítaly.
Měly jsme sice nějaké zásoby, ale to bylo málo.
"Mám pro vás jednu báječnou hru! A myslím, že Paní domu také nezůstane pozadu!"
"Houf Dam zaječel nadšením."
"Dámy, ještě technická. Jelikož Paní Gita s prodloužením pobytu nepočítala, pošlu svého otroka na nákup. Dá si některá z vás pizzu? Nebo něco jiného?"
Dámy se rychle dohodly, že to ke jedno, kdo platí, ten vybírá.
Paní Justa něco pošeptala otrokovi, ten se uklonil a odešel. Za chvíli se objevil v civilu a naznačil mi, že chce pustit ven.
Vyprovodila jsem ho za bránu a spěchala zpět.
Dámy se začaly po snídani rozcházet do svých pokojů. Zůstala jen Paní Justa.
"Omlouvám se, drahá hostitelko, ale potřebuji je tu udržet do zítra."
Vytáhla svazek bankovek a podala je Paní Gitě.
"Nechci abys byla škodná."
Paní Gita si peníze nevzala.
"Řekni mi proč? Nejsem pitomá. Proč té svini dáváš náskok? Z jaké jsi jednotky?"
Drobná žena vykulila oči. "Jak víš...?"
Paní Gita se kysele usmála. "Pětadvacet let v armádě..."
"Ach tak." Řekla Paní Justa a sáhla do kabelky. Vytáhla doklad zatavený v plastové fólii. Ukázala ho Paní Gitě.
Ta jen suše polkla a tiše zadakrovala.
Paní Justa počkala, až naše Paní stráví informace a pak se zeptala:
"Můžu se spolehnout...?"
Ukázala bradou na mě a na Alici.
"Samozřejmě. Mám dobře vychované služebnictvo."
"V pořádku. Dělejte si tedy svoje, peníze si vemte, abyste neměly ztrátu. Užijte si prosím společnost Dam a otroků a ničeho se nebojte. Teď vám nic nehrozí. Je ale možné a spíš velmi pravděpodobné, že se sem za pár dní Angela vrátí. Zkuste ji oddělit od těch znetvořených ubožáků a dejte si pozor na Vezíra. Je to zabiják."
"Díky za úkoly, drahá Justo." Ušklíbla se Paní Gita a poslala nás sklidit po snídani.
Dopoledne uběhlo jako voda, protože Dámy si daly vířivku a nenapadlo je nic lepšího, než nařídit otrokům, aby vzali každý do úst lžíci a přenášeli vodu z jednoho kbelíku do druhého. Jen otrokyni si vzaly s sebou do vířivky.
Otroci pobíhali se lžícemi v tlamičkách a měli dobrý důvod. Dámy jim totiž slíbily, že kolik deci vody zůstane v prvním kbelíku, tolik dostane každý ran karabáčem.
Ani nezjistily, že se překulilo poledne.
O půl druhé se vrátil otrok Paní Justy a začal z auta vynášet jídlo. Pizzy, kuřata, saláty, pečivo, dorty, víno a Paní Gitu si získal malým, ale velmi dobrým dortem s pravým marcipánem.
Marcipán Paní Gita miluje.
Dámy se i s otroky sešly k obědu. Jedly dlouho a v klidu. Debatovaly o tom, co se jim v tvrzi líbí, ale i o obyčejných věcech jako sladění barev kostýmku a na zakázku vyráběného bičíku.
Oběd byl sněden, káva vypita a začal čas zábavy. Paní Justa přišla s úžasnou hrou.
Rozestavila na podlahu spoustu velkých figurek na hru Člověče nezlob se a vysvětlila princip hry. Dáma usedne na otroka se zavázanýma očima. Ten musí sbírat figurky ústy, veden povely Dámy. Dáma však na něj nesmí mluvit a jeho pohyby musí kontrolovat dotyky rákosky, nebo bičíku. Která Dáma získá víc figurek, vyhrává. Vyzvala ostatní Dámy, aby si s otroky domluvily systém signálů a nasedly na své živé vysavače. Když se tak stalo, odstartovala soutěž.
Začalo to velmi galantně, kdy si Dámy dávaly přednost a byly velmi tolerantní. Ale jak začalo figurek ubývat, začalo přibývat "náhodných" zásahů bičíkem soupeřícího vysavače a tím zmatení jeho dorozumívání s Paní.
O poslední tři figurky byla svedena opravdová jezdecká bitva.
Vyhrála ji malá, sympatická Dáma s brýlemi a divokým účesem, která dokázala svůj vysavač obdivuhodně ovládat. Reagoval jen na její povely a cizí ignoroval.
Paní Justa předala Dámě její výhru. Stříbrné náušnice ve tvaru stočeného biče.
Při předávání se jí ptala, jak se jí podařilo tak vycvičit otroka.
Dáma se zasmála a místo odpovědi navrhla další hru. Otroci budou odvedeni do kobek a po jednom přiváděni. Budou jim zavázány oči a musí poznat, jakým nástrojem jim byla uštědřena rána na zadek. Zvítězí ta Dáma, jejíž otrok uhádne nejvíc nástrojů.
Aby se Dámy nehádaly, poprosila Paní Gitu, aby se ujala funkce testovací exekutorky.
Odvedla jsem otroky ke kobkám a prvního vyvedla se zavázanýma očima ven.
Byl položen břichem na trestnou kozu a Paní Gita se poprvé rozmáchla.
Rákoska zasvištěla a dopadla na zadek soutěžícího. Uhádl.
Nový nápřah, tentokrát koženou plácačkou. Také uhádl.
Na zadku se mu rýsoval tenký a široký pruh, protože Paní Gita ho opravdu nešetřila. Tenké úzké pádélko neuhádl.
Ani vařečku.
Popletl ale karabáč a důtky z řemínků.
Z celkem dvanácti nástrojů uhádl čtyři.
Jeho Paní mu slibovala pořádný tréning.
Přivedla jsem dalšího. Ten evidentně nebyl s bicími nástroji kamarád, protože uhádl jen dva a odcházel se slzami v očích.
Překvapila otrokyně, která neuhodla jen tawse a kuchyňské prkénko.
Obrovitý otrok Paní Justy uhádl tři nástroje.
Všimla jsem si, jak má osvalený zadek. Ten člověk musel hodně cvičit, sportovat, nebo dřít v nějakém těžkém provozu.
Také to bylo poprvé, kdy jsem ho slyšela promluvit. Měl dunivý silný hlas.
Celou soutěž vyhrála otrokyně. Měla upletený těžký, dlouhý cop, který její Paní používala jako vodítko.
Její Paní tak získala řetízek s přívěskem ve tvaru rozprostřeného karabáče, prohnutého do oblouku, zkříženého s rákoskou. Opět ze stříbra.
Dámy byly spokojené a soutěže je bavily.
Další soutěž následovala po večeři.
Paní Gita umístila na tělo otroka dvacet kolíčků na prádlo. Jeho Paní měla všechny sestřelit rákoskou. to byla velmi rychlá soutěž a Dámy se tak bavily, že se dohodly na třech kolech.
Soutěž v "zápasu otrockým stylem" byla také zajímavá.
Vždy dva otroci dostali na uši, jazyk, chřípí, bradavky a šourek celkem sedm malých svorek. Ve vymezeném prostoru museli své uchránit a cizí strhnout. Nesměli však soupeře nijak držet.
Tato disciplína byla velmi akustická.
Byla spousta kvíkání, skučení a hekání ze strany zápasících otroků a pokřikování a povzbuzování ze strany Dam.
Celou hru vyhrál obrovitý otrok Paní Justy. Měl při své postavě neuvěřitelné reflexy.
Pro svou Paní vyhrál soubor análních hraček. Když mu ji jeho Paní ukázala a něco mu přitom pošeptala, viděla jsem poprvé, že se zatvářil rozpačitě a zrudl jako pivoňka.
Dámy si toho hned všimly.
"Jé, tvoje hračka mění barvy! Ona je ještě panna?" Zasmála se dlouhovlasá slečna.
"No, ano. Tato část jeho těla zatím zahálí."
Paní Gitu zalechtal zlomyslný duch a navrhla Paní Justě, že její hračce je k dispozici kterýkoliv čistící stroj, aby mohla výhru hned vyzkoušet.
Paní Justa se zasmála stejně škodolibě a řekla že to je báječný nápad.
Otvlekla obra do koupelny a s pomocí Paní Gity ho usadila a připoutala ke stroji.
Po celou dobu byly jeho oči velké a pořád se ohlížel, jako by hledal cestu k úniku. Myslím, že kdyby opravdu chtěl, neměli bychom proti němu šanci.
Teď seděl připoutaný ve stroji a očima v rudé tváři těkal sem tam.
Dámy se chvíli potichu bavily nad seznamem mycích programů. Paní Justa jeden vybrala a poručila otrokovi, aby stiskl tlačítko 'START' na područce.
Teď jsem viděla, jak jsem se asi poprvé tvářila já. Dámy ale byly hodné a mimo vyčištění dostal obr příjemnou relaxační masáž.
Ze stroje slézal s úsměvem a slastně se protáhl.
Osušil si ještě vlhká místa a šel za svou Paní zpět do sálu.
Paní mu vybrala černý kolík a podala mu ho.
Znovu zrudnul.
Dámy ho začaly povzbuzovat.
Zrudl ještě víc.
Paní mu něco pošeptala a na kolík a prsty vymáčkla trochu lubrikantu.
Obr si namazal zadek, zavřel oči, zatnul zuby a za pokřiku "Šup tam s ním!", "Vrzy vrz, ať je skrz!" a podobnými si umístil kolík na správné místo.
Dámy se ho ptaly jak se cítí, když už není panna.
Škodolibě ho posadily na židli a zkoušely ho zpovídat. Ale on nemluvil. Měl přivřené oči a poslouchal svou Paní, která mu šeptala cosi do ouška a připadalo mi, že ho uklidňuje.
Dámy se ještě nějakou dobu škodolibě vyptávaly a když z obra nedostaly ani slovo, přestalo je to bavit.
To byl čas ukončit obrovo trápení a Paní Justa ho poslala do koupelny.
Vrátil se za chvíli a umytou hračku vrátil do krabičky.
Po této atrakci už přišla na řadu nejoblíbenější zádava Dam, posílených alkoholem. Drbárna. Nenechaly na nepřítomných známých nit suchou.
Unavení otroci začali poklimbávat.
Dámy se začaly rozcházet do svých pokojů.
Poslední odešla Paní Justa s obrem.
Paní Gita nám pomohla uklidit sál a nahnala nás do postele.
Ležely jsme v posteli a Paní Gita tiše pronesla:"Děvčata, je možné, že se řítíme do obrovského průseru. Chci, abyste věděly, že jsem ráda že vás tu mám."
Měla jsem pocit, že Paní má v očích slzy a vzala ji pevně za ruku.
Opětovala stisk.
To bylo poslední, co jsem vnímala.