Téma: falcon: jsem majitelem Carrara chastity belt
Do této doby jsem byl nositel CB-3000 a CB-6000. Nejdelší nepřetržitá doba uzamčení u mne byla 45 dní a měl jsem za to, že jsem v oblasti pásů cudnosti docela "znalý". Trochu jsem pokukoval po tom, že bych si pořídil Latowski jako svoje vysněný pás, ale znáte, to si člověk říká, že by si musel udělat extra výlet do Německa a taky to stojí spoustu peněz atd. atd. a tak jsem nákup odkládal.Výrobky Carrara design, mě nikdy obzvláště nezaujaly, ani nevím proč. Letos jsem se už po několikáté vypravil do Mnichova na BDSM veletrh Boundcon, což je sama o sobě dost megaakce. Když jsem si zběžně prohlédl stánky, tak jsem začal s důkladnější prohlídkou. Na tomto veletrhu se mi líbí, že se spousta věcí nejen osahat, ale i vyzkoušet, většina prodejců je v tomto směru velice ochotná. A tak jsem se i zastavil u stánku Carrara design a prohlížel si vystavené pásy cudnosti. Bylo to zajímavé držet v ruce poctivá dvě kila nerezové oceli, krásně zpracované. Při tom jsem dal řeč s majitelem, ale tak nějak obecně. Pán je Belgičan, řekl bych, že přirozeně milý. A pak jsem jen tak utrousil, jestli by se dl takový pás vyzkoušet. Pán byl velice nadšený, že samozřejmě. Tak jsem si v duchu říkal, fajn, něco zažiji, ale určitě neutratím. Nejprve mi zkusil jen tak přes oblečení pás kolem boků a řekl, že je krátký a hned se pustil do šroubování jiného pásu. Trochu jsem ho pozoroval s mírnou nervozitou, přeci jen, někdy jsem takový pás na sobě neměl. Po té mě vyzval, abych vstoupil do kabinky a stáhl si kalhoty i slipy. Říkal jsem si, že asi bude další složité vyměřování a hledání vhodných dílů. Nasadil jsem si tedy přední část na penis, šlo to velmi snadno. Penis vklouzl do roury a boční klícka zcela obklopil koule. Klec mi dosedla bez problému do klína. Pořád jsem myslel, že se bude ještě vyměřovat, v čemž mě utvrdil i poměrně krátký pás kolem boků. Pán ale zkušeně zabral. Lanko mi projelo mezi půlkami a pás mě zcela utáhl. Mechanismus zacvakl a pán vytáhl klíče ze zámku. Byl jsem uzamčen. V první chvíli jsem měl pocit, že z tlaku vypustím duši, ale to byl jen první pocit. Nahlas jsem řekl, že je to velmi těsné. Odpověděl mi, že to tak má být. Měl pravdu. Po prvotním překvapení, jsem měl pocit, že to zvládám. Pořád jsem si myslel, že počkám minutu, dvě poděkuji, pás sundáme a já si půjdu po svých s novým zážitkem. Pán se zeptal, jestli je v pořádku a jestli se nechci v pásu projít po areálu. Asi jsem na něj vytřeštil oči, protože jsem nečekal, že mne nechá odejít s pásem za 1000 Euro jen tak. On se jen usmál a řekl, vy se vrátíte, protože já mám klíče. To jsem ještě netušil, že zámek, který vypadá jako zcela obyčejný ze železářství za dvacet korun je ve skutečnosti bezpečnostní, který má nejen drážky a zoubky, ale i malé důlky kolmo na drážky. Takový klíč jsem nikdy předtím ani neviděl. Byl jsem tedy zamčen v dost bytelném kusu oceli a někdo jiný měl od toho klíče. Nádherný pocit.
Vyrazil jsem tedy na procházku po veletrhu. Ohromně mě překvapilo, že kromě tlaku v bocích, který navíc i pomalu ustupoval, necítím žádné omezení. Měl jsem i pocit, že mi stažení břicha v dolní části dělá dobře, jako bych měl lepší držení těla :-) Došel jsem tedy do vedlejší ulice, kde jsme měl zaparkované auto. Sedl jsem si za volant, abych vyzkoušel, jak mne bude pás omezovat. U Latowského jsem četl, že to je jistá komplikace. A nic, neměl jsem pocit, že by mě pás nějak omezoval. Zkusil jsem tedy venku pár cviků a vše bez omezení. Vytáhl jsem tedy foťák a mezi auty jsem si udělal pár selfíček na památku na tento zážitek. Zkusil jsem sáhnout prsty pod klec a byl jsem bezmocný. Klec byla přitažená na podbříšek. Penis i koule byly zcela nedostupné. Super pocit. Vracel jsem se zpět na veletrh a na pásu jsem obdivoval jak krásně sedí na tělo, nic nekvedlá, nehoupe se a ať budu dělat co budu dělat vždy bude na svém místě. A přitom neomezuje v žádném pohybu.
Uzrála mi hlavě myšlenka - A proč si ho vlastně nekoupit. Chvíli jsem váhal, ale byl jsem pevně rozhodnut: koupím si klíčky a pás už nedám. S tím jsem se vrátil i na stánek a kromě slov chvály jsem řekl, že pás kupuji. To se ukázalo jako problém, prý jsou jen na ukázku a můj pás mi může poslat hned v úterý (byla sobota). Byl jsem přesvědčen, že ho chci hned a ne čekat na poštu. Nakonec jsem pana majitele tedy ukecal, že mi ho prodá večer až bude končit sobotní veletrh, tedy v jedenáct hodin. OK, byli jsme tedy domluveni. Pak se zeptal, jestli si chci ještě pás chvíli nosit. Radostně jsem souhlasil. Asi po půl hodině krásných pocitů jsem se vrátil na stánek a pás jsem sundal.
Pokračování...
