Medvídku, ano, nechat ji na pokoji je to nejtěžší, ale učím se :-) Jinak žena si to začíná lehce užívat, a samozřejmě po svém, trochu jinak, než jsem si představoval.
Teď bych řekl, že se nám to po těch zhruba osmi měsících začíná trochu usazovat a "normalizovat": Žena vypadá, že si zvykla na to, že sex máme opravdu pouze když ho chce ona, podobně jak jsem viděl, že tady jinde psala paní Vernovka o svém známém, že je trvale zamknutý a sex s manželkou má, jenom když ona chce, jinak nemá nic. Já si do loňska honil a i žena se dřív nechala uprosit, že mě udělala rukou. Letos v lednu, jak jsem se jí odevzdal, mi ale otevřeně řekla, že se jí moje masturbace nelíbí a nelíbí se jí dělat mi to rukou, vlastně se jí nelíbí dělat mi to jakkoli jinak než klasickým sexem, takže to prostě dělat přestala a já nic než klasický sex nemám. Ode mě se to ženě líbí kromě klasiky hodně i pusou a prsty a naučila se si o to napřímo říct. Několikrát si sama jenom tak ve volné chvíli řekla o sex, to z minulosti moc nepamatuju, já se samozřejmě nabízím častěji a žena si zcela beze stresu a bez ohledu na moji frustraci řekne, jesli "ji mám přemlouvat" a pak z toho sex je, nebo že "nic nechce" a to znamená, že ji mám okamžitě nechat na pokoji - má v tomhle prostě svobodu a rozhodující slovo a vypadá, že je s tím takhle spokojená. I když se žena "nechá přemluvit", tak mě dráždí průpovídkami, že neví, jestli jí nebude stačit moje pusa a ruka a jestli mě vůbec odemkne - a pak mě často neodemkne. Když už mě odemkne, tak až potom, co se nejdřív udělá, chce to úplně klasicky, na misionáře, a chce, abych byl rychle - což vždycky jsem, a pak jdu hned znovu do klícky. Žena se přitom občas udělá podruhé, ale i když ne, tak jí prý stačí ten orgasmus, ke kterému jsem ji přivedl, než mě odemkla. Jak jsem tady opakovaně popisoval, udělat se takhle rychle jenom jednou mi nestačí, takže nadržený jsem prakticky pořád, i hned pár minut po výstřiku. O jakékoliv jiné uvolnění jsem si zatím škemrat nedovolil, hlavně proto, že vím, že by to ženu nebavilo a neužila by si to. Zároveň máme sex s mým výstřikem dost často na to, abych "nevychladl" - když jsem byl jednou zamknutý přes měsíc v kuse, tak od třetího týdne jsem si už zvyknul a byl víc v klidu, nejhorší je vždycky první týden po výstřiku, to jsem frustrovaný nejvíc - takže když mě takhle žena vystříká jednou za týden, drží mě tím trvale v tom nejhorším stavu, kdy toho stříkání nemám dost, ale zase od něj nemám pokoj na dost dlouho, abych od nej odvykl a zklidnil se :-) Užívám si pocit plných koulí a bezmoci, jsem poslušný, aktivní, nápomocný a ohleduplný.
Před pár dny jsem jí takhle dělal dobře rukou a ona přesně jak jsem teď popsal přemýšlela nahlas: "Pindík by mi taky udělal dobře, ale asi ho nakonec nebudu potřebovat..." - a nepotřebovala ho, udělala se mojí rukou a nechala mě zamknutého. Udělala se i takhle bez pindíka dost silně a hlasitě a když jsme se pak tulili k sobě, zeptala se: "Trpíš?" Šel jsem s pravdou ven: "Ano, a zrovna teď teda trpím docela hodně." A nasadil jsem co nejprosebnější pohled - kdyby mě teď odemkla, byl bych vážně vděčný jenom za erekci a krátké pohlazení. Ale ona se hned zeptala: "Jsi šťastný?" Lhát jsem nemohl, jsem takhle velice šťastný, jsem rád, že si mě drží zamknutého a šéfuje si mě. Takže žena zkonstatovala, že tedy bezva, jsme oba šťastní, a šla spokojeně spát - a já radši chvíli na to taky, jinak bych nadržeností ohlodal parkety v ložnici :-D