Re: Násobky štěstí
Násobky štěstí II./7.
Plácnutí kožené plácačky mě poslalo ze sna rovnou do reality.
"Vstávat! Obě!"
Slyšela jsem plácnutí vedle sebe a kníknutí Alice.
Pak začaly dopadat rány jedna za druhou.
Vylezla jsem z postele a Paní Gita mě chytla za obojek a strhla do kleku na zem.
Stejně se vedlo Alici.
"Tak! Dnes si dáme zase zábavu podle mého gusta! Obě velký program na stroji a potom obě velký kolík. Ten si vyndáte až před obědem.
A dnes bude práce pod dozorem!"
Paní došla ke dveřím. "Alou do velké koupelny a pěkně jako kačenky!"
Šla za námi a pobízela nás plácačkou.
Dokačákovaly jsme do velké koupelny.
Paní nás připoutala a začala studovat programy.
"Hmmmm, hmmmm, copak to tu máme... Bradavky, poštěvák, kulky... a trochu smíchu neuškodí!"
Nastavila programy a poručila nám, ať si stroje samy zapneme.
Začalo to několika čistícími sekvencemi.
Následovaly ostré masáže. Já měla co dělat, abych nekřičela nahlas.
Alice na tom byla hůř. Trhala sebou a tiše kvíkala.
Vše ukončil lechtací program, kdy trysky zasahují citlivé body. Byl dlouhý a nebyl bez následků. Počůraly jsme se obě.
Paní Gita stála opřená o Potěšitele, ruce založené pod svým velkým poprsím a dobře se bavila.
Sundala nás ze strojů a nahnala do kuchyně.
Udělaly jsme snídani a vzorně v kleku čekaly, až nám Paní popřeje dobrou chuť.
Paní si otočila židli a namočila prsty nohou do naší snídaně - jogurtu.
Vždy namočila, nechala olízat a komentovala naše snažení poznámkami o lízátku a o masáži jazykem.
Po snídani a úklidu jsme šly opět vynášet věci ze sklepů.
vynosily jsme plný kontejner a ještě hromadu vedle.
S kolíky v zadcích to bylo ke konci opravdu velmi nepříjemné. Dvakrát nás přišla Paní zkontrolovat, jestli se neflákáme a nařídila nám pracovat, dokud nás sama nezavolá.
Impulzy jsme s Alicí uvítaly s ulehčením. Paní Gita se rozesmála, když nás uviděla. Část nepořádku byl totiž uhelný prach a tak jsme vypadaly jako párek černých otrokyň s cucavým bonbónem mezi půlkami.
Nařídila nám se pořádně umýt a vyndat kolíky ze zadků. To byla úleva!
Drhnutí nám zabralo skoro půl hodiny.
Vymydlené a v čistých šatech jsme se ohlásily Paní.
Prohlédla si nás a poplácala po zadcích.
"Tak, prdelky moje. Kolik toho ještě dole zbývá?"
"Ještě asi polovina, Paní Gito." Odpověděla jsem okamžitě.
"No, mrskly jste sebou pořádně! Teď alou do jídelny a mimořádně sednout na židle ke stolu."
To mimořádné sezení na židlích mělo svá úskalí. Naše otlačené zadky by asi nadávaly, kdyby uměly mluvit. Takhle naši ne-pohodu prozrazoval jen podivný posez.
Paní Gita nám osobně přinesla oběd a když usedla proti nám, řekla že to je její poděkování za naši práci. Byl královský.
Najedly jsme se k prasknutí a Paní Gita sama odnesla nádobí s poznámkou, že bude ještě překvapení.
Přinesla dva talíře, na nichž byly veliké papírové kornouty. Posadila se opět proti nám a řekla, ať kornouty sundáme.
Zvedly jsme je a... Pod nimi byly dva obrovské anální kolíky! Asi na nás byl úžasný pohled, protože se Paní Gita začala smát tak, až se držela za břicho.
"Copak, vy dvě nemáte rády indiánky? No, kousněte si!" A znova se začala smát při pohledu na naše tváře.
Opatrně jsem ukousla špičku. Chuť výborné čokolády a náplně... Byl to požitek, byť zvláštního tvaru.
Po téhle sladké obrtečce už jsem měla břicho jako balón.
Paní Gita nás odvedla do obýváku a posadila do křesílek. Pak zapnula televizi. To bylo poprvé, kdy jsem viděla přístroj zapnutý.
Odešla a v televizi se ukázal obraz. Mrkla jsem jen okem a zapoměla překvapením zavřít pusu.
V televizi jsme byly my dvě, jak civíme na dva obří kolíky na stole.
Alice si všimla mé reakce a podívala se také.
Vypadala v tu chvíli jako svatá v sexshopu. Začala jsem se smát a od dveří mi zdatně pomáhala Paní Gita.
"To je novinka. Digitální minikamery. Zatím mám tři. Jak se samy sobě líbíte?"
Otočily jsme se k ní.
"Paní Gito, je to úžasné. Ale nešlo by prosím tu fotku zničit?" Ozvala se Alice
"Hahááá! To ani náhodou! Naopak si ji nechám vytisknout ve velkém formátu a pověsím ji nad vaši klec. Tedy abych to správně řekla - pověsíte si ji tam samy a rády!" Zasmála se Paní a začala rozvíjet možnosti videozáznamů.
Když vyčerpala téma, poslala nás pro věci, které tu zbyly po Angele.
Nanosily jsme je do velké koupelny, pořádně vypucovaly a pak přemístily do sálu.
Paní Gita si přišla prohlédnout vystavené a umyté věci. Byla mezi nimi i dřevěná bedna plná všelijakých věcí.
Podívala se do ní, chvilku se přehrabovala, až jí zasvítily oči.
"Ahááá! To je dobře vymyšlený!"
Začalo mě šimrat v zátylku. Paní Gita mi pokynula a ukázala na největší konstrukci. Vypadala podobně jako trubkový nájezd pro opravu spodků aut. Jen vyšší.
"No pojď, Dášeňko. vyzkoušíš si to sama. No a abys neřekla, že jsem zlá panička, sundám ti i klícku.
Ták, hezky stoupnout do třmenů, ták."
Mluvila na mě jako na dítě a přitom jí svítily oči a hořely tváře. Stoupla jsem si do třmenů a Paní mi pevně připoutala nohy těsně nad chodidly.
"Teď se opři stehny o vršek a nalehni celým tělem."
Když jsem to udělala, přetáhla mi pás přes spodek zad a vší silou utáhla.
Pak přešla přede mě a přidřepla. Zvedla mi hlavu a upřela pohled do mých očí. Měl jsem v tu chvíli velký problém. Dívat se do očí, nebo do hlubokého údolí mezi velkými prsy Paní.
Všimla si toho.
"Tak tebe to čumění na kozy nepřešlo? Hmmmm, ale teď už je máš taky a víš co to znamená? To znamená, že mám víc hraček, víš!?" A začala něco šroubovat pod mými rameny. Ucítila jsem tlak a začala se v zádech prohýbat. Brzy jsem měla záda jako luk. Vrcholem této operace byla malá destička pod mou bradou, která mi zvrátila hlavu dozadu.
"To je ale krásná kočička! Ale ještě to vylepšíme!" Prohlásila Paní Gita a připevnila mi ruce ke konstrukci přede mnou. Bylo to strašně nepohodlné a bolestivé, protože mi tím dala ramena do nepřirozené polohy.
Začala mi osahávat pučící prsa. Chvilku si s nimi hrála a pak zavolala na Alici, aby jí šla pomoci.
"Chytni Dášeňce oběma rukama kozu a vytáhni ji co největší silou dolů!"
Alice mi obejmula prso rukama, pak stiskla, jako by mi ho chtěla vyždímat a vytáhla. Posledních několik dní mě prsa uvnitř tlačila a to sevření hodně bolelo. Vyhekla jsem.
"Nono! Aby ses nepo...!" Řekla Paní a nad Alicinýma rukama protákla režný provaz. Udělala na něm uzel a obrovskou silou utáhla. Provaz se zařízl do kůže a mně vytryskly slzy.
Paní prso několikrát omotala a pak dovolila Alici ho pustit.
S druhým prsem udělaly totéž. Pak mi přinesly zrcadlo, abych se podívala, jak mi to sluší.
Na hrudníku jsem měla dvě malé rudé koule, oddělené od těla provazovým omotem.
"A teď zlatý... ehm ... kulodržák?" Řekla Paní a ukázala mi asi metrovou trubku s navařenou velkou příčkou do rvaru T. K té byla dvěma šrouby připojena další a ve středu jejich délky byl malý otvor.
"Rudolf něčemu podobnému říkal humbler, Paní Gito." Ozvala se Alice.
"Hmmmm, já tomu říkám zpomalovač. S tímhle otrok neuteče. Hned si ho Dášeňka vyzkouší."
Odešla za mě a něco tam montovala. Pak mě vzala za koule a vytáhla je dozadu. Leknutím a bolestí jsem zaječela.
"Alice, slyšela jsi ten zvuk? To je pro mé uši slast. Takové otrocké 'Cé'. Dnes si dáme hudební výchovu."
Něco mi obemklo kůži šourku nad koulemi podobně jako závaží, kterým mi Paní natahovala pytlík.
"Tak, nástroj je připraven a naladěn. Jdeme si hrát."
Ucítila jsem, jak mi mačká koule. Bolest se začala stupňovat. Pak silnější stisk a já zařvala.
"A copak nám ještě zazpíváš, Dášeňko?"
"Paní Gito, to bolííííííí!"
"Íííí? Takovou tóninu neznám. To je novinka! Alice, zkus to taky!"
"Jííííjjj!"
"Funguje to! Jdi a trochu jí pomačkej kozičky."
Alice si stoupla přede mě.
"Nene. Pěkně si lehni na Dášeňku."
Alice mi sedla obkročmo na zadek a já ucítil na zádech její bradavky. Začala mi mačkat bolavá prsa.
"Chytni se Dáši a vnímej její tělo."
Alice se ke mně přitiskla a já dostala ránu přes koule. Zaječela jsem a moje zkroucené tělo se zachvělo. Další rána.
Další a další. Od křiku už mě bolelo v krku.
Změna rytmu. Dostala jsem ránu přes zadek, druhou, třetí, pak přes koule. Moje tělo už si pod náporem bolesti dělalo co chtělo. Zadek mě pálil a bolel, bolest z koulí zachvacovala celý spodek těla.
Pak přišly malé, ale příšerně bolestivé rány vždy na jednu, nebo na druhou kouli.
Alice na mých zádech začala hlasitě dýchat a její horký dech mi ohříval vzadu krk.
Další bolest, křik, barevná kola před očima, prudký stisk Aliciných rukou a její tiché zakvílení, spojené se stahy břicha, které jsem cítila na zádech.
Jako ve snu ke mně dolehla slova Paní Gity: "Tomu říkám symfonie!"
Ucítila jsem jak mě Paní Gita odpoutává.
Alice už se trochu uklidnila a slezla ze mě.
Netrvalo dlouho a byla jsem volná. Paní Gita mě položila na zem, vykasala si šaty a sedla mi kundou na obličej.
"Víš co máš dělat!"
Věděla jsem a začala pracovat jazykem.
Něco začala dělat na mých prsou. Najednou obě zaplavila horká bolest, provázená bodáním milionů jehel. Navíc mi ty bolavé hrudky začala Paní nemilosrdně drtit a tvrdě masírovat.
Můj tlumený jekot a zmítání způsobilo, že jsem měla brzy plnou pusu šťávy a musela polykat jako o život.
Paní Gita byla tentokrát nenasytná a mé trápení bylo nekonečné. Když ji přestalo bavit mi prsa mačkat, začala mě do nich švihat. Šílená bolestí jsem nějak vyprostila své ruce a zaťala je do prsou Paní Gity. Ta zaúpěla, několikrát sebou mohutně trhla a svezla se na bok.
Omdlela. Alice se jí hned začala věnovat. Já nemohla. Neměla jsem sílu se ani převalit.
"Paní Gito, haló, Paní, jste v pořádku?"
"Hmmm? Jo, asi jo. Počkej. Chvilku se musím vydýchat. Vidím jen červené skvrny."
Dala jsem se dohromady tak, že přes bolest jsem se vyškrábala na všechny čtyři. Doplazila jsem se k hlavě Paní.
Pomalu se jí vracela barva do tváří.
"Dáší. Ty moje rajdo úžasná. Tohle ti nezapomenu."
"Omlouvám se, Paní Gito. Bolestí jsem nevěděla co dělám."
"Byla jsi úžasná. Tedy až na ten kousanec do frndy. Vždyť jsi nás udělala obě." Pak se otočila na Alici.
"Myslím, že bys měla Dášu odměnit. Ale až zítra, nebo pozítří. Teď si musí odpočinout.
Společně mě dotáhly do koupelny, velice něžně omyly a uložily na postel.
Únava mě doslova vypnula.