Násobky štěstí (Stránka 3 z 3)

Násobky štěstí II./9.

Probudily mě impulzy v bradavkách.
Po včerejším zážitku byly ještě citlivé a tak to bylo nepříjemné.
"Odepni se a pojď k nám."
Paní Gita zněla uvolněně a zdálo se, že má dobrou náladu.
Za chvilku už jsem byla na posteli.
Paní Gita mi ukázala vedle sebe.
Alice byla už také odpoutaná a seděla opřená o pelest.
"Kočky moje. Včera jste měly odpočinkový den. Já zase celý den úřadovala.
Takže dnes po hygieně pracovní oblečení se vším všudy.
Musíte dodělat co nejvíc ve sklepě a pak od zítřka budeme připravovat další sraz."
Obě jsme odpověděly že rozumíme.
Paní Gita mrkla na Alici. Ta se usmála.
"Dášeňko, poslední dobou mluvíš ze spaní. A to dost zajímavě."
Vytáhla kazeťák a pustila ho.
Ozval se můj hlas. Hlas, který prosil, kňoural a sliboval. Záznamů bylo víc za sebou, zřejmě si mě Paní nahrávala delší dobu.
"Víš co je nejzajímavější? Ty si své zážitky prožíváš v noci znova, ale reaguješ jinak. Poslední týden jsem si udělala domácí úkol a trochu si tě vyzkoušela. Vyvodila jsem z tvých slov závěry a ty teď budu aplikovat do tvé výchovy. Každopádně bude legrace."
Na to mi stiskla lehce bradavku. Zabolelo to a já zatnula zuby.
"Hmmm, to je hezké. Toho ještě využijeme. A teď mazejte do koupelny. Obě!"
Za chvíli jsme se hlásily v kuchyni.
Paní seděla u stolu a četla dopisy.
Překvapilo mě, že si sama udělala kávu a už měla odkousáno z krajíce chleba.
"Na místa, holky a baštit. Ať to lítá!" Řekla netrpělivě Paní a ukázala na naše místečka, kde však místo misek čněly dva gumové čuráky.
"Dášo, vysvětli Alici co a jak."
Rychle jsem provedla rozkaz a začala snídat. Po očku jsem sledovala Alici.
Moc se jí nechtělo, ale poslechla a také začala snídat.
Překvapilo mě, že i napoprvé byla rychlejší než já.
Paní ji pochválila a prohlásila, že je vidět, kdo vykouřil víc ptáků.
Po úklidu nás nahnala do sklepa.
Při práci jsem si všimla, že Alici hodně pohybů bolí a dohodly jsme se, že si práci zorganizujeme, abychom nebyly bolavé zbytečně.
Oběd byl rychlý a výživný.
Odpoledne jsme se zabraly do práce tak, že jsme dokázaly vynosit všechen zbytek nepořádku. Když jsme vyšly ven a ohlásily hotovou práci, Paní Gita užasle pokývala hlavou a šla si vše prohlédnout.
Vrátila se s úsměvem.
"Výborně, děvčata. Udělala jste to báječně. Teď se najíte, umyjete a obě zalehnete na mou postel."
Paní nám odemkla pásy a odešla do obýváku.
Při hygieně jsem si všimla, jak má Alice oteklá prsa se stopami po provazu.
"Bolí to moc?" Zeptala jsem se.
"Spíš tlačí a hřeje. Ale včera to bylo horší. Vždyť tys to ale zažila taky, tak proč se ptáš?"
"Jenže já za ně nevisela ve vzduchu!"
Alice se podívala na můj hrudník a ušklíbla se.
"Neboj. Měsíc, nebo dva a budeš viset taky! A já se budu koukat..."
"Taky pověšená za kozy!" Ozvalo se ode dveří. Stála tam Paní Gita a usmívala se. Alice zbledla a ztichla.
Dokončily jsme hygienu a opět byly zamčeny. V posteli už jsme nemluvily, protože nám Paní vykládala, co musíme udělat a připravit na víkend.
Mělo se sjet několik Dam s otroky a otrokyněmi a Paní byla skoupá na informace o programu. Jen prohlásila, že budeme součástí programu a ona doufá, že ji nezklameme.
Potom mi poručila, abych si lehla napříč do nohou postele a spoutala můj obojek s poutem na Alicině noze a na bradavky mi dala malé krabičky.
"To je místo podprsenky. Poznáš jak jsem daleko podle síly impulzu. Další hračka, kterou jsme ještě nevyzkoušely. Dobrou noc."
Zhasla a začala odfukovat.

Násobky štěstí II./11.

Setkání Dam se přiblížilo.
To ráno jsme u klece našly lístek s textem:
"Děvčata, jela jsem do města. Až se ozve signál, odpoutejte se, umyjte a nasnídejte. Pak je třeba provést doladění úklidu. B deset hodin přijede catering. Vrátím se do oběda. Gita."
Přečetly jsme rychle naškrábaný vzkaz a pohlédly na sebe. Vše jsme provedly dle instrukcí a po jedenácté se vrátila Paní Gita s několika objemnými taškami.
Tvářila se tajemně a každou chvíli si nás upřeně prohlížela.
Naštěstí to netrvalo dlouho.
O půl druhé přijela první Dáma. Byla to Paní Jil, tentokrát však přijela se zvláštní otrokyní s velkým poprsím a kuklou na hlavě.
Paní Jil se pozdravila s Paní Gitou a něco jí pošeptala do ouška. Paní Gita sebou trhla a nevěřícně se jí podívala do očí, pak na otrokyni a polohlasně udiveně špitla: "Vážně?"
Paní Jil jen kývla hlavou a dala si prst na rty.
Paní Gita se zářivě usmála a kývla.
Pak Paní Jil postoupila ke mně a po mém ruky políbení mi zajela rukou pod sukni.
"Jak se máš, Dáší? Co bys řekla na trochu bolavého laškování? Mám pár nových hraček, které se ti asi... NEBUDOU LÍBIT!" A zvonivě se zasmála.
Odvedla jsem Paní Jil do jejího apartmánu a cestou si všimla zvláštního způsobu chůze její otrokyně.
Šla opatrně, jako by se bála, že jí upadnou prsa.
Když jsem se vrátila k Paní Gitě, Alice právě odváděla vysokou Dámu s jejím otrokem k pokojům.
Paní Gita se na mě usmála. "Dáší, až se ubytují všechny Dámy, budeš se hlásit u Paní Jil."
"Ano, Paní Gito." Odvětila jsem a obdržela tajemný úsměv.
Tento víkend mělo přijet jen šest Dam.
Ale přijelo jich sedm. Ta navíc byla Paní Justa.
Vřele se přivítala s Paní Gitou a objala i nás dvě. Omlouvala se, že neodpověděla na pozvánku, prý byla velmi zaneprázdněna a zapomněla na to.
Paní Gita mávla rukou, že to je v pořádku. Paní Justa jí poděkovala a nechala se odvézt na zádech svého velkého otroka, který byl opět v masce a už od dveří na nás kýval hlavou na pozdrav. Víc nemohl. Měl v puse roubík v podobě obřího dudlíku. Bylo to velmi zábavné při vědomí jeho zaměstnání.
Odporoučela jsem se Paní Gitě a odešla za Paní Jil. Zaklepala jsem slušně na dveře a čekala.
Paní Jil mi otevřela a pozvala mě dál.
Byla v dlouhém županu s japonskými motivy.
Vešla jsem do pokoje a uviděla její služku uvázanou za ruce na kladce.
Paní Jil mi poručila svléknout halenku i podprsenku a láskyplně se podívala na mou postavu.
"Nooo, trochu ses nám vyprsila. Ale jen trochu." Ohmatala a promačkala mi prsa a mlaskla.
"Mám pro tebe dárek. Tahle moje kurvička si dovolila mít větší kozy než já. Myslím, že by to chtělo trochu westernové hudby!" Zasmála se a šibalsky na mě mrkla. Podala mi rákosku.
"Deset na každé prso. Ale pořádných. Nespěchej. Po každé ráně ti řeknu číslo a ty budeš počítat. Dej se do toho!"
Strhla z otrokyně blůzku a já uviděla, že jí prsa visí za bradavky na širokých ramínkách. Rozmáchla jsem se a uhodila. Na pravém prsu, kousek pod dvorcem se ukázal proužek.
Ozvalo se přidušené "Hmmmm"
"Tak tohle hodnotím za osm." Řekla Paní Jil.
Další proužek, tentokrát na levý prs.
Opět zahučení.
"Připočti dalších osm."
Když jsem vysázela pět ran na každé prso, Paní Jil mě zastavila.
Odepnula otrokyni svorky z bradavek.
Už teď se třásla bolestí a při otevření svorek sebou zazmítala jako raněné zvíře.
"Teď vrch prsou. A nestyď se."
Když jsem dávala poslední rány, musela jsem vždy počkat, než se otrokyně uklidní, abych jí neublížila.
Kdyby neměla nohy připoutané ke kruhu v podlaze, určitě by dělala sklopky nastojato.
Paní Jil mi vzala rákosku a pohladila prouhatá prsa otrokyně dlaní.
"Pojď. Sáhni si. Vem je do ruky. Cítíš jak jsou horká? Promačkej je, jako já tobě."
Promačkala a prohnětla jsem oba prsy. Byly těžké a mohutné. Otrokyně sténala do roubíku.
"A nezapomeň jí pořádně promasírovat bradavky. Prý s tím máš zkušenosti!"
Otrokyně sebou zazmítala. Měla relativně malé bradavky a malé dvorce.
"Chci, aby měla bradavky jako ty. Budeš její trenérka. S tvou Paní to domluvím."
Dívala se, jak její otrokyni masíruju a natahuju bradavky a bylo vidět, jak je vzrušená.
"To stačí. Teď pojď sem. Kolik jsi napočítala?"
"Sto a jedenáct, Paní Jil." Odvětila jsem.
"Áha. Tak to zaokrouhlíme na sto dvacet."
Zavázala mi oči šátkem.
Odemkla mi klícku a sundala i kroužek.
"Teď si vždy třikrát přetáhneš předkožku a dáš si ruce za hlavu.
Pěkně pomalu. Udělat se nesmíš!"
Třikrát jsem přetáhla předkožku a sepjala ruce za hlavou.
Očekávala jsem ránu. Místo ní mi ptáka olízl jazyk a obejmuly rty, které z něho sklouzly dolů.
"Znovu!"
Opět tři tahy a opět hra jazyka a rtů. Strašně mě to vzrušovalo. Bylo mi jasné, že to bude zázrak, jestli se neudělám.
"Počítáš?"
"Ano, Paní Jil."
"Dobře. Až napočítáš sto dvacet přetažení, řekneš mi to."
"Ano, Paní Jil."
Bylo to nekonečné. Konečně jsem se dopočítala a oznámila to.
Paní Jil mi vrazila prsty do zadku a začala mi masírovat prostatu.
Po pár vteřinách jsem bez orgasmu vytekla.
Vždycky po takovém podojení mám hrozný pocit. Chce se mi brečet. Ale za chvíli to přejde.
Slyšela jsem, jak Paní Jil říká otrokyni, aby to spolkla. Prý to má jako bolestné.
Znovu mi nasadila klícku.
Pak mi strhla šátek z očí a otočila mi hlavu směrem k otrokyni. Zamžourala jsem na ni.
Ten obličej... Vždyť je to...
Čubka!
Měl zpocený obličej, uplakané oči a vlasy slepené.
"To čumíš, viď?! Čubce se po dárku paní Doktorky splašily hormony. Pořád jí rostou kozy. Tobě ale málo. Ještě ti rostou?"
Odpověděla jsem, že ještě ano, ale pomaleji.
"Hmmm, zvláštní. Čubko, ty nevíš co se sluší a patří?"
Čubka mi poděkoval za péči a trénink. "Teď běž za svou Paní. Cos tu viděla a zažila můžeš říct jen jí a Alici."
Poděkovala jsem, oblékla se a rychle se přemístila k Paní Gitě.
Zastihla jsem ji v kuchyni.
"Tak co? Nezlobilas?"
"Ne, Paní Gito."
"Výborně. Jdi pomoct Alici s přípravou večeře."
Odběhla jsem do přípravny. Alice roznášela talíře a příbory. Byla v obličeji červená a jako mimo sebe.
Odpovídala mi jako ze sna.
Občas se zastavovala a jako by chytala dech.
"Je ti něco?" Ptala jsem se. Jen zavrtěla hlavou a neodpověděla.
Večeře proběhla klidně a když se společnost Dam začala věnovat drbům, chlubením novinkami a škodolibým nápadům, kmitaly jsme kolem stolu jako dvě lasičky.
Paní Jil přišla na večeři bez Čubky a nechala si pro něj zabalit večeři do krabičky.
Kolem půlnoci se Dámy rozešly.
Než jsme sklidily a proběhly sprchou, byly dvě hodiny ráno.
Paní Gita nás osobně zapnula do řetízků, popřála dobrou noc a zhasla.

Násobky štěstí III./1.

Probudila jsem se na posteli s erekcí. Volnou ranní erekcí.
Vedle mě ještě spala Alice, má že...
He? Cože? Má žena? Začalo mi docházet, co se včera vlastně stalo.
Já jsem ženatý! A jmenuju se Rab.
Rab, tedy otrok. Už to mám i ve jméně.
No, aspoň že mám hodnou ženu. Poslušnou... Jo, ale poslouchá Paní Gitu a mně klidně zmydlí nebo ošuká umělákem.
Dobrá. Mám ženu, která mě zmydlí, nebo ošuká umělákem. Ale s láskou!
Alice si na mě položila ruku. Něco se jí zdá. Trochu kňourá ze spaní.
Pak se vzbudila. Kouká na mě, pak sjíždí pohledem na můj a nakonec na svůj rozkrok.
"Chceš říct, že jsme mohli celou noc šukat a my to prospali?!"
"Hmmm..."
Vypadlo ze mě inteligentně.
Sáhl jsem jí na břicho, sjel dolů, mezi nohy...
"Neeee, počkej, musím čůrat!"
Vstala, otevřela dveře a tam stála Paní Gita.
"Tak co, hrdličky? Jak jste se vyspaly? Byla to vášnivá noc?"
Alice zavrtěla hlavou. "Ne, Paní Gito. Obě jsme usnuly."
"No, tak to máte smůlu. Je čas vstávat.
Dášeňka si Po hygieně a výplachu nasadí velký pás cudnosti s gumovou kundou a ty naopak pás cudnosti s koulema a ptákem. Mazejte fofrem do velké koupelny, už máte nastavené programy."
Vystřelily jsme nahé do velké koupelny.
Za dvě minuty už jsem byla připoutaná.
Paní Gita zvolila příjemný relaxační program.
Oblékly jsme si pásy a zacvakly.
Na ně ještě latexové body,sukně, síťovè samodržky a střevíčky na podpatcích. Jedna druhé jsme upletly copy a vyrazily na snídani.
Pro změnu jsme teď my předváděly, jak si rvát ptáka do krku.
Tenhle způsob stravování má podstatné mínus. Jelikož namixovaná potrava stříká až do krku, moc si strávník nepochutná.
Vysrkla jsem nějaký jogurt a čekala na další rozkazy.
Paní Gita se napila kávy a začala rozdávat příkazy.
Alice připraví snídaně, včetně přípravy krmítek. Já musím donést do velké koupelny šest křesel a šest rohožek. Sklidit a posunout stoly v sále a připravit vše na výkon trestů, včetně křesel a rohožek pro publikum.
Umyly jsme vše po naší snídani, poděkovaly Paní Gitě a vrhly se do práce.
Cestou jsem potkala strýčka Rudolfa. Chtěl si se mnou povídat a přitom mi pomohl se stoly.
Připravila jsem na stupínek polohovací kříž. Byl to asi metr vysoký stojan, na kterém bylo lůžko, rozkládatelné do tvaru X, případně se dalo polohovat a zdvihnout horní část. Každé rameno se dalo polohovat samostatně.
Před něj jsem postavila do mírného oblouku křesla a rohože.
Potom stojan s různými bicími nástroji, stojan s poutacími řemeny, roubíky a dalšími potřebami. Též jsem připravila elektrickou pícku pro nahřívání cejchů a odemkla jsem vitrínu s cejchovacími železy.
Cejchů vlastnila Paní Gita několik desítek. Sbírala je a vlastnila tak i několik velmi cenných historických kousků.
Samozřejmostí byl stolek s lékárničkou a občerstvením pro exekutorku.
Když jsem zvedala jednu z krabic, našla jsem pod ní zlatý přívěsek. Měl tvar draka, plivajícího oheň.
Ukázala jsem ho Rudolfovi. Neznal ho a ani netušil, komu by mohl patřit.
Okamžitě jsem ho odnesla Paní Gitě. Ta si ho prohlédla a schovala do malé kovové pokladničky. Rudof zůstal u ní a já šla sama dodělat zbytek.
Nastal čas oběda.
Dámy se dopoledne bavily ve zbytku areálu a nic jim nechybělo.
Oběd dostali všichni, kromě odsouzených.
Po obědě se Dámy přesunuly před do křesel před stupínkem.
Paní Gita se postavila ke kříži a zjednala si ticho.
"Dámy a otroci. Dnes nás čeká vykonání trestů nad třemi odsouzenými. Dámám přeji zajímavý zážitek, otrokům poučení a provinilcům nápravu. Dášeňka vás teď nechá vylosovat tu z vás, která se chopí výkonu prvního trestu."
Obešla jsem dámy a ty si z černého sáčku vytáhly los. Pouze majitelka otroka nelosovala.
První los si vytáhla mladá Dáma s copy - Madam Dita
Vstala z křesla a nechala si přivést odsouzeného.
Z kobky jsem ho odvedla celkem v klidu.
Když ale uviděl celou scénu a obecenstvo, zbledl jako stěna.
Musela jsem zabrat, ale za chvilku už ležel na kříži. Všimla jsem si, že pohybuje rty. Naklonila jsem se k němu. Drmolil pořád dokola: "Prosím, prosím, já už to nikdy neudělám, prosím ne..."
Oznámila jsem to Madam Ditě.
Přistoupila k němu a řekla nahlas a jasně: "Lituješ pozdě. Ale pro klid tvé duše ti slibuji, že budu co nejkrutější, aby sis trest pamatoval co nejdéle."
Zdvihla horní část kříže do polosedě a nohy aretovala tak široko od sebe, jak mohla. Pak ze stolku vzala malý balíček. Rozbalila ho a vytáhla z něj dvě punčochy. Ukázala je připoutanému Pukovi.
"Poznáváš je? To jsou ty, které jsi ukradl své Paní!"
Vzala punčochy a dala je Pukovi pod nos. Pomalu jimi přejížděla po jeho tvářích, krku, hrudi...
Pukovi se postavil pták.
Madam Dita si jednu punčochu navlékla na pravou ruku a přitom levou dráždila a vzrušovala Pukovo přirození.
Netrvalo dlouho a Puk se udělal.
V tu chvíli Madam Dita chytla ještě stříkajícího ptáka do pravé ruky a začala ho tvrdě honit.
Paní Gita stiskla stopky.
Puk vykulil oči a začal naříkat. Nejdřív jen mírně, ale během pár minut už křičel z plných plic, plakal, sliboval..
Nebylo to nic platné. Madam Dita jela jako stroj. Po tvářích jí stékaly kapičky potu.
Puk se snažil uniknout bolesti. Zatínal svaly, kroutil chodidly, zatínal prsty.
Potil se.
Když se počůral bolestí, zaječel jako šílený a pak už jen hýkal.
"Stop!" Vykřikla Paní Gita a Madam Dita přestala dřít Pukovu bambuli.
Měl ji rozedřenou do krve.
Vytáhla desinfekci a celého ptáka pořádně nastříkala.
Puk zařval a byl na pokraji mdlob.
Na pokyn Madam Dity jsem Puka odpoutala a pomohla mu slézt.
Sotva mohl stát. Nohy se mu třásly.
Tiše jsem mu šeptla do ucha, aby nezapomněl poděkovat.
Otočila jsem Puka čelem k obecenstvu.
Paní Gita s Madam Ditou se postavily z druhé strany a Paní Gita oslovila Puka:
"Doufám, že jsi už pochopil smysl tvého trestu. Chceš k tomu něco dodat?"
"Já... děkuju za potrestání. Už to neudělá..." Zbytek zanikl v pláči.
"Výborně. Tomu se říká upřímná a účinná lítost. Co na to říká Paní Soudkyně?"
Paní Soudkyně se podívala na vzlykajícího otroka, který se sotva držel na nohou.
"Myslím, že bych mohla upravit druhou část trestu a povinnost nošení punčoch nařídit na jaro a léto a v ostatních částech roku jen do společnosti a na veřejnosti."
Obecenstvo zatleskalo a Madam Dita se lehce uklonila a nabídla Pukovi ručku k políbení.
Puk se opatrně sehnul a ručku políbil.
Odvedla jsem ho do kobky a chystala se předvést Čuňase.
Ten ale slyšel Pukův nářek a doslova se zasekl v zadním koutě kobky. Bránil se a nechtěl ven.
Musela jsem ho vytáhnout pomocí chvatů. Doslova jsem ho vytlačila do schodů a do sálu.
Už nás všichni čekali.
Jakmile dostal víc prostoru k manévrování, pokusil se mi vytrhnout.
Dostat ho na kříž, opět složený do lůžka byla hrozná dřina, ale nakonec se mi to povedlo.
Celou dobu Dámám sprostě nadával.
Nakonec došla trpělivost Paní Soudkyni.
Postavila se a zařvala tak, že i Čuňas zmlkl.
"Tak dost! Jestli si myslíš, že si tohle můžeš dovolit, tak ne! Protrpíš si trest v původní výši, navíc dostaneš dvacet ran rákoskou na každou dlaň a zákaz orgasmu na jeden rok. Za rok se uvidí!
Proveďte výkon trestu!"
Tentokrát byly vylosovány dvě exekutorky. Zrzavá Miss Flame a Paní Jil.
Přinesla jsem kbelík s naloženými řemenovými plácačkami.
Dámy si vytáhly každá jednu, nechaly je okapat a postavily se každá na jednu stranu trestaného. Začala Miss Flame.
Velký nápřah a plááác! Celé tělo trestaného se pod tím úderem zavlnilo.
"Jaaau!" Vyjekl Čuňas překvapeně.
Paní Jil se nedala zahanbit. Bylo vidět, že to obě dámy chtějí doslova otrokovi pořádně osolit.
Nasadily poměrně svižné tempo. Rána za ranou dopadaly na Čuňasův zadek.
Kolem se sačala tvořit slaná mlha.
Najednou Paní Klára vytáhla foťák a začala výkon trestu fotit.
"Čuňasi, budeš mít moc hezký fotky, tak se usmívej!"Vykřikla Čuňasova Paní.
Díky úsilí obou exekutorek a nastavení světel byla vidět nad připoutaným ječícím Čuňasem a jimi krásná duha.
Čuňas jekot střídal oslím hýkáním a vůbec vydával prapodivné zvuky.
Netrvalo dlouho a Dámy odložily už potřetí vyměněné plácačky.
Dámy nechaly celé lůžko otočit chodidly směrem k obecenstvu.
Vybraly si každá poměrně tenkou rákosku a opět zaujaly "pracovní" pozice.
Tentokrát začala Paní Jil.
S ostrým švihem dopadl nástroj na levé chodidlo. Čuňas zaječel jak valkýra v posledním tažení.
Pravé chodidlo.
Jiná tónina zaječení a hra svalů na lýtkách, stehnech a fialovém zadku.
Všimla jsem si, jak Čuňas střídá tóny křiku a i styly křiku a jekotu od krátkého "AU" až po táhlé "JIIIIIJAJAJAJAÚÚÚÚÁÁÁÁGHRRRRRRR!"
K tomu ještě přibylo chrochtání, bručení a jiné pazvuky.
Čuňas byl celý zbrocený potem a začal se lehce třást.
Když Dámy skončily, měl chodidla nepoužitelná k chození.
Opět otočení celého lůžka. Vyklopila jsem područky a ruce připoutala dlaněmi nahoru s prsty pzajištěnými širokými pásy.
Dámy opět vyměnily nástroje a začaly opracovávat jeho dlaně.
Znovu otočení celého lůžka.
Paní Jil osušila Čuňasův rozkrok a Miss Flame vytáhla z pícky nahřáté železo.
Svítilo žlutým žárem. Vzpomněla jsem si na své cejchování a najednou jsem měla horkou chvilku, protože mi došlo, že součástí našeho rozsudku byly i další značky.
Rychle jsem ale pocity zaplašila a soustředila se na svou práci.
Miss Flame přešla k Čuňasovi a bez okolků mu na několik sekund přitiskla železo mezi široce roztažené nohy.
Objevila se trocha dýmu a celé Čuňasovo tělo se vzepjalo v poutech. Pak zvadlo.
Miss mi odevzdala použité železo a kývla na Paní Jil. Postavily se k rozbitému zadku a opřely se o něj a zapózovaly pro foťák jako dvě umělkyně u společného mistrovského díla.
Problém nastal, když bylo třeba Čuňase odsunout mimo. Nakonec jsme mu museli s jedním Klářiným otrokem spoutali nohy a odnesli ho na tyči jako ulovenou srnu. Opět děčný námět na fotky a jedovaté poznámky Dam.
Jeho Paní šla s námi.
Donesli jsme Čuňase do pokoje a složili ho na žíněnku na zemi. Cestou byl ještě ostříkán hadicí, aby nebyl od potu a soli.
Ležel na břiše, nohy od sebe a tiše sténal.
Jeho Paní nás poslala pryč a začala si otroka ošetřovat.
Poslední, co jsme slyšeli bylo: "Čuňasi, ty jsi tak zřízený, že si ani zadek neutřeš..."
Dámy se zatím přesunuly do velké koupelny a já byla vyslána pro hezouna Pajíka.
Když jsem vešla do jeho kobky, vypadal stejně jako Čuňas. Otočil ke mně uplakané oči.
"Budu bit?"
"Nebudeš, neboj."
"Opravdu?"
"Opravdu!"
Pajík ožil. Vstal, otřel si slzy a šel klidně se mnou. Trochu se zarazil, když uviděl obecenstvo. Ještě víc, když jsem ho začala poutat ke stroji.
Paní Gita mu sundala klícku a zavedla cévku. Potom i hadičku do žaludku.
Bez dlouhých cavyků spustila stroj.
Pajík se pokusil zazmítat, ale utáhla jsem ho důkladně.
Pajíkovo břicho se zvětšilo a zase splasklo. Tak to bylo několikrát. To bylo velké čištění. Pak zahučelo čerpadlo a Pajík začal připomínat těhotného.
Břicho mu vystouplo. Oči měl do široka otevřené a ruce křečovitě zaťaté v pěst.
Zvuk čerpadla ustal.
Z Pajíkova hrdla se ozývalo jen hučení a mručení. Z očí mu stékaly slzy.
Dámy se na jeho účet dobře bavily. A dost stresovaly i své otroky hláškami o nutnosti vyzkoušení i na nich.
Málem jsem se začala smát. Tolik psích očí jsem ještě neviděla.
Když program skončil a Pajík byl vysvobozen a já ho odváděla zpět do kobky, podíval se na mě a tiše řekl: "Děkuju, žes mi neřekl co mě čeká. Zbláznil bych se strachy. Tohle je to nejhorší, co jsem kdy zažil!"
Pokývala jsem hlavou a myslela si své.
Dámy se sešly opět v sále a zasedly k všeobecné zábavě k tabuli. Uklidila jsem křesla, otřela použité věci a připravila vše k večerní zábavě.
Alice zatím nanosila tácy s jídlem a pití a zaklekla vedle Paní Gity.
Večer byl tradičně o probírání všeho možného a předvádění vycvičenosti svých otroků.
Do postele jsme se dostaly po druhé hodině ráno. Sundání velkých pásů cudnosti bylo pro nás velkou úlevou.
Paní Gita nám popřála dobrou noc a na rozloučenou vesele zacinkala klíčky od mé klícky a Alicina pásu.

Násobky štěstí III./3.

"Vstávat a cvičit!" Hlas Paní Gity byl ostrý a jasný.
V noci mě několikrát probudila Nána.
Paní Gita jí škodolibě cvrnkala palcem nohy o koule, nebo jí ho cpala do pusy.
Dělala to ráda. A ještě raději si užívala žertů na huhlavé odpovědi s palcem v puse.
"Tak, rajdy moje. Sprcha, pak snídaně a hurá do sklepa. Nána si, než se vysprchujete vy dvě potrénuje bradavky a vy jí oblečete do pracovního, včetně signální podprsenky."
"Ano, Paní Gito." Odpověděly jsme a vyrazily do koupelny. Ukázala jsem Náně, jak má cvičit a za deset minut už jsme byly v jídelně. Nána dostala snídani taky do krmítka. Moc se jí do toho nechtělo. Paní Gita ale s ní nehodlala dělat ciráty a prostě jí přišlápnutím hlavy zarazila krmítko až nadoraz do krku.
Nána se nahrbila, jako by chtěla dávit.
Ani bych se nedivila.
"Vydrž to a polykej. Nebo tě seřežu jako koně!" Paní Gita byla na Nánu nečekaně ostrá.
Nakonec jsme "dojedly" skoro současně všechny tři.
Umytí po snídani bylo otázkou chvilky a už jsme klusaly do sklepa.
Nána nám rozdala plánky všeho co přivezla a sama se chopila technických záležitostí. Rozměření kotvicích bodů, vyvrtání děr na ně, zazdění kotev speciální hmotou a další.
Pracovala jako o život a do oběda jsme měly zhruba hotovou jednu mučírnu. Byla ve středověkém stylu. Vše buď hrubě tesané, nebo kované. Žebřík, kladky, osel, lavice a další. Samozřejmostí byl i kříž na zdi, velý dubový stůl s oky, lany a pouty. A malá klec, zavěšená pod stropem na laně.
Korunou bylo křeslo pro Dámu, židle a stůl pro zapisovatele a na stole "smolná kniha", kalamář a pero.
Louče ovšem byly moderní, elektrické s mihotavým světlem.
V koutě byly složeny rozporky, housle a spousta jiných hraček. V truhlici různá malá znepříjemňovadla.
Před polednem přišly Dámy na inspekci.
Paní Jil si prohlížela mučírnu a vzdychala, že nemá živou hračku na vyzkoušení.
Paní Justa řekla, že jednu má.
Paní Gita se usmála a prohlásila, že má tři hračky a určitě se nebudou chtít třeba ve čtvrtek nudit, protože čtvrtek je pravidelný den Dámských radostí.
Najednou jsem měla sucho v krku.
Asi jsem zbledla, protože Paní Gita se zářivě usmála a řekla, že se nemusím bát. A po pauze dodala: "Že by se na tebe nedostalo!"
Obě zbylé Dámy se široce usmály a Paní Jil na mě šibalsky mrkla.
"Jdeme na oběd! Odpoledne budete mít taky co dělat!" Zavelela Paní Gita a vyrazila ze sklepa.
Oběd byl výborný a sytý. Všichni byli po něm zvadlí a malátní. Paní Gita nařídila hodinu odpočinek v odpočívárně.
To byla místnost s matracemi na zemi.
Usnula jsem jako špalek a probudily mě až impulzy do bradavek.
Zajímavou reakci měla Nána. Přestože byly podprsenky její výrobek, nikdy je na sobě nevyzkoušela. Vyskočila na nohy a zoufale si položila ruce na hruď.
"To píchá!" Vyjekla překvapeně.
"Ano, strý... Náno. Zvykej si." Odtušila s úsměvem Alice.
Zaujaly jsme předepsanou pozici v kleče, pěkně v řadě, vodítka položená na levých ramenech.
Paní Gita si nás přišla vyzvednout. Odvedla nás do sklepa a řekla, že si pro nás zase přijde.
Další, trochu větší místnost dostala doprostřed mohutný sloup, posetý oky a kruhy. Do jeho výbavy patřila bedna lan, popruhů a karabin, která ovšem zatím zůstala v suchu ve skladu. A taky kufr plný bičů, plácaček, karabáčů a dalších "domlouvátek" jak jim říkala Paní Jil.
V jednu chvíli jsem se Nány zeptala, jak ví, co se dá nebo nedá snést, když vše vyráběl, ale nevyzkoušela na sobě.
Podívala se na mě vrásčitou tváří a prohrábla si krátkého bílého ježka na hlavě.
"Dotorka mi dala technické specifikace a já podle toho pracoval. Týden před odjezdem sem jsem se dozvěděl, jak a na kom je zkoušela. Málem jsem zešílel. Proto jsem ještě do mycího stroje a dalších zařízení rychle vymyslel pojistky, aby nemohly trvale ublížit. Do smrti si budu vyčítat smlouvu s ďáblem jménem Doktorka."
Já i Alice jsme na něho upřely oči. Hlavou nám táhlo, co se asi dělo v doktorčině ordinaci.
Alice se vzpamatovala jako první.
"Tak tohle jsem nevěděla ani já."
"Věděla to jen doktorka a Angela."
Alice pohladila Nánu po tváři. "Kolik je ti vlastně let, Rudolfe?"
Zvedl unavené oči. "Bylo mi třicet čtyři."
Oněměly jsme úžasem. Vypadal na šedesát.
"A už jsem jen Nána. Vaše kamarádka Nána." Řekla a pustila se zas do práce.
"Náno..."
"Copak?"
"Děkujeme ti za život. Obě."
Pokývala hlavou.
Další místnost byla menší, ale instalovaly jsme do ní zavěšený trámek a složily z částí velkou měkkou podložku. To byla místnost pro shibari a jiné vázací techniky.
To už se blížil večer.
Opět přišly všechny Dámy.
Vyvedly nás ven, nechaly najíst. Potom nás ostříkaly skotskými střiky a náramně se u toho bavily.
Nakonec jsme byly zahnány do klece a připoutány.
Nánu si Paní Gita připoutala opět do nohou postele a poslední, co jsem slyšela bylo: "Otevři tlamu, Nanynko. Tady máš dudlík!"
"Um hum muml..."
Usnuly jsme jako nemluvňata.

Násobky štěstí III./5.

Probudila jsem se nedospalá a do leknutí.
Paní Gita si užívala ranní lízání od Nány a abychom se nenudily, pouštěla nám do klece různě silné elektrické výboje.
Ve chvíli, kdy se udělala, stiskla křečovitě tlačítka a my se v kleci rozezpívaly.
Do toho se ozývalo jakési hučení a bručení, které přešlo v řev, když se Paní svalila na bok.
Uvědomila jsem si, že takhle nějak jsem musela být slyšet i já, když jsem do kundy Paní vyřvávala svou bolest.
Konečně impulzy přestaly a my si vydechly.
Paní Gita vylezla z postele, odvázala Nánu a vypnula ochranu klece.
Šly jsme se vysprchovat, ale Paní Gita nás dvě odvedla do velké koupelny a nařídila programy na strojích.
Nána se koukala, jak nás Paní poutá a bylo vidět, že nad něčím přemýšlí.
Paní Gita zapnula stroje a plesknutím ruky o nohu si přivolala Nánu.
"Pojď, Nanynko, tebe čeká třetí stroj."
Nána div neupadla na nos, jak s ní trhlo vodítko.
Za několik minut se z dáli ozvalo táhlé zaskučení.
Paní Gita nám nařídila velkou očistu a stimulační program.
Když si pro nás přišla, byly jsme příšerně nadržené.
"Tak, děvčata. Těšíte se? Dnes nebudete pracovat. Dnes budeme slavit a bude spousta legrace."
Přejel mi mráz po zádech.
"Tak jak jste se půjdete nasnídat a potom dostanete nové oblečení."
"Děkujeme, Paní Gito." Vyštěkly jsme najednou.
Snídaně byla tentokrát u stolu.
Po snídani jsme se sešli v jídelně všichni.
Paní Justa seděla obkročmo na Fredovi a palcem pravé nohy ho zadumaně drbala za uchem.
"Dámy, jelikož mám velikou radost a zároveň ctím pohostinnost a naše hobby, oznamuji vám, že asi za hodinu přijede catering se spoustou jídla.
Chvíli po něm přijede moje kamarádka s speciální nabídkou.
Do té doby nařizuji otrokům a otrokyním, aby otevřeli krabici u stolu a vše, co v ní je použili."
Otočila se k Dámám a nabídla jim křesla aby viděly, co budeme dělat.
Sejmula jsem víko veliké krabice. Vše v ní bylo přesně popsané.
Korzety, síťované punčochy, střevíčky, anální kolíky, roubíky a speciální tácky s lanky.
Začali jsme se oblékat. Nejvíc práce bylo s Fredem. Na kramflíčkách stál jak opice na ledě a když dostal minisukni, punčochy a blonďatou paruku, byl rudý až za ušima a uhýbal očima.
Paní Gita jako by si na něco vpomněla, nám řekla, ať kolíky a tácky položíme na stůl.
Za chvilku jsme stály v pozoru před smějícími se Dámami. Tedy v pozoru byla Alice a já. Nána a Fred vypadali jako orangutani.
Paní Gita se zvedla a začala jim číst levity.
"Kolena propnout! Cože? Bolí? Tak o tom si promluvíme večer. Záda narovnat. Náno, koukej se vyprsit. Hezky. Jako Bardotka bez prsou.
A budete se učit chodit. Alice a Dáša vám to předvedou."
Několikrát jsme prošly obývákem.
Pak to zkusili ti dva.
Nejkomičtější pohled byl na Freda v paruce. Ke svým dvoum metrům přidal ještě osm centimetrů kramflíčků, takže vypadal jako křečovitě pochodující telegrafní sloup.
Smích Dam přerušil zvonek.
Paní Gita odešla převzít zásilku a po chvilce se vrátila.
Paní Justa něco řekla Fredovi. Ten zrudnul a bylo vidět, jak se stydí.
"Řekla jsem Fredovi, že ho takhle vyfotím a dám v úřadu na nástěnku."
"Ale to mu neuděláš, že?" Optala se Paní Gita.
"Když se bude dnes snažit, tak ne."
"Já budu se snažit!" Ujišťoval Fred.
"To uvidíme večer. Jejda, to už tu někdo říkal."
Opět se ozval zvonek. Paní Gita tentokrát poslala mě.
Za vraty stála štíhlá žena se třemi muži.
"Dobrý den. Něco potřebujete?" To byla otázka na heslo.
"Vezu maso na řízky." Odpověděla Dáma.
Otevřela jsem vrátka a vstupující Dámě políbila ruku.
Když vstoupili i muži, zavřela jsem dvířka a zajistila je.
Dáma mi bez cirátů zajela pod sukni a prohrábla kulky. Nahmátla klícku. Naznačila mi, abych zvedla sukni.
"Jů, to je hezký udělátko! A pěkný kozičky. A ty průvlečky... Hmmm! Jsou pravý?"
"Ano, Paní."
"Ty jsi tedy Dášeňka!"
"Ano, Paní."
"Já se ještě nepředstavila. Jsem Paní Gábina. Opakuj to" A stiskla mi koule tak, že jsem nemohla ani pípnout, natož mluvit.
"Tak co?"
Tmělo se mi před očima bolestí. "Jste Paní Gábina."
"Výborně. Ještě dvakrát to zopakuj!"
Když jsem to zopakovala a ona mi pustila kulky, zjistila jsem, že klečím na zemi a Paní Gábina se zvedá z dřepu.
"Seznámení máme za sebou, hurá na párty. Veď nás Dášeňko!"
Odvedla jsem Paní Gábinu dovnitř. Odebrala jí kožíšek a pověsil ho do šatny.
Jeden otrok jí tam udělal ze svých zad pohodlný posez, druhý jí sundával vysoké boty a třetí klečel se skloněnou hlavou a čekal na pokyny.
Čekala jsem v pozoru.
Paní se zvedla, obutá v domácích střevíčcích a následovala mě do obýváku.
Uvedla jsem ji a ona se velmi přátelsky přivítala s Paní Gitou i ostatními Dámami.
"Co chystáš, Gito? Máš to tu parádní. Naposledy jsem tu byla jako holka."
"Jen malou oslavu, Gábi. Potřebuju taky tvé šikovné ruce."
"Ale? Copak?"
"Později Ti to vysvětlím. Teď tě však prosím o domluvené zapůjčení otroka pro Jil."
"Ale samozřejmě. Jil, vyber si. Nebo chceš dva? Dovoleno cokoliv, mimo trvalého poškození."
"Já nevím, Gábino. Mohu Ti říct až je víc poznám?" Paní Jil byla celá nesvá.
"Jistě."
Paní Gábina se podívala na mě.
"Máš šikovnou holčičku, Gito. Už má ženicha?" A mrkla na Gitu jedním okem.
"Ne, už je ženatá. Proto potřebuju tvé ručičky." Zasmála se Paní Gita.
"Aha."
"Teď si dojděte odložit věci a převléknout se do pohodlného, pak se najíme a pak začne zábava. Dámy, usedněte ke stolům, pro otroky jsou připravené misky, případně maléstolečky, aby mohli při jídle sedět na zemi."
Odvedla jsem Paní Gábinu s otroky do jejího pokoje a vrátila se zpět, abych pomohla s přípravou oběda.
Přišla jsem pozdě.
Zaklekla jsem tedy k ostatním do řady a čekala.
Paní Gábina se dostavila za chvilku. V upnutých černých šatech vynikla její vysportovaná postava. Její otroci byli v latexových kraťasech a měli obojky.
Neměli ani klícky, ani pásy cudnosti.
Na rozkaz zaklekli vedle nás a vzorně čekali.
Paní Gita dala jídlo do misek a zasedla do čela stolu. Popřála všem dobrou chuť a všichni se vrhli na jídlo.
Po jídle jsme s Alicí a Nánou sklidily ze stolu, umyly nádobí a čekaly na příkazy.
Dámy si ještě chvilku povídaly, až Paní Gita zavelela k odchodu.
Osobně vedla celou skupinku a ukazovala Paní Gábině co kde je.
Ta po pár minutách připomínala holčičku v hračkárně.
Rozhazovala rukama, jásala a když jsme sešli do sklepa, jen vydechla, že asi umřela a teď je v ráji. Myslím, že všichni otroci měli opačný názor.
"Gábi, tyhle prostory jsou úplně nové, neposkvrněné. Chceš se stát testovací pilotkou?"
"Jéééé! Anooooo!" Vypískla Paní Gábina a hned se zeptala, kde jsou další části vybavení.
Paní Gita jí ukázala na truhly v koutech.
"Dámy, pojďte si prohlédnout další učebny. Tohle totiž bude škola. Škola otroků. Třída, kterou si některá z vás vybere už navždy ponese její jméno.
A pro žáky máme samozřejmě i žákovské knížky!"
Dámám se rozjasnily tváře.
Paní Gita vytáhla klíče a odemkla dveře u dvou "učeben" které byly předtím zamčené.
V jedné byla klasická školní třída a v druhé dvě monstra. Jedno vypadalo jako upravené zubařské křeslo, druhé jako kříženec Potěšitele s gynekologickým křeslem.
Paní Gábina okamžitě požádala o tuto studovnu. Začala jsem být nervózní.
Školní třídu si vybrala Paní Jil, Paní Justa si vybrala shibari a Paní Gita si vybrala mučírnu.
"Studenti! Svléknout a vše složit na stolek u dveří. Potom si sednete do lavic a budete potichu čekat! My si zajdeme pro své věci a začneme!"
Všichni jsme se svlékli. Zjistila jsem, proč otroci Paní Gábiny nemají klícky.
Nepotřebují je. Mají tři piercingové kroužky v předkožce a dva na stydké kosti. Skrz ně mají provlečený zámek.
Seděli jsme a mně to nedalo, abych se nezeptala, odkud jsou.
"Z ulice. Vyhodili nás z děcáku a my se protloukali jak se dalo. Jednou jsem potkal Paní Gábinu. Řekla, že budu mít pravidelnou stravu, svůj pelech, ale budu jejím otrokem. Kývl jsem na to. Stejně jako oni." Pošeptal mi statný blonďák.
"A Ty?"
Zamyslela jsem se. "Já byla ulovena, vycvičena a oženěna. Teď jsem spolumajitelkou tohoto domu."
Blonďák s obdivem pokýval hlavou.
Rozrazily se dveře a dovnitř napochodovaly Dámy.
"Studentka Dášeňka půjde k Profesorce Gábině, studentka Alice půjde k profesorce Justě a student Fred půjde se mnou. Ostatní zůstanou v péči prfesorky Jil." Zahlaholila Paní Gita.
Vyvolaní se postavili po bok určené Dámy.
Paní Gábina si mě odvedla do své studovny.
Nechala mě se položit na "gynekologické" křeslo a dát ruce za hlavu. Ozvalo se několikeré cvaknutí a ruce i nohy mi svírala ocelová pouta.
Přitáhla mi pasy přes hrudník a břicho a vzala si bílý plášť.
"Podívám se, jestli ti doktorka moc neublížila a zároveň si trochu pohrajeme." Řekla vesele a sundala mi klícku.
Opláchla mi ptáka desinfekcí.
Vzala do ruky malý počítač, napojený na hadici.
Zasunula mi hadici do zadku. Pohybovala jí dopředu a dozadu a přitom zajížděla hloub a hloub. Bylo to spíš nepříjemné, než bolestivé. Cítila jsem pohyby až kdesi... a vzpomněla si na den s doktorkou. Otřásla jsem se.
"Nehýbej se!" Okřikla mě.
Pomalu vytáhla hadici.
Nasadila do slotu jinou.
"Otevři pusu."
Vrazila mi mezi zuby rozvěrák a roztáhla mi čelisti na maximum.
Bez okolků mi vrazila hadici do krku.
Opět se propracovávala hloub a hloub.
Trvalo to asi deset minut.
Odkudsi se ozvalo zavytí. Ženské zavytí.
"Ještě jednou sebou cukneš a budeš týden ležet na břiše!" Osopila se Paní Gábina.
Díky péči Paní Gity jsem skoro přišla o dávivý reflex. Ale i tak to bylo nepříjemné.
Vytáhla hadici ven. Zkontrolovala mi i nosní dutiny a pak vzala do ruky tenkou hadičku. Namazala ji a z tuby mi stříkla gel i do močové trubice.
Tohle už bolelo. Hodně to bolelo. Začala jsem se kroutit.
"Ty jsi nepoučitelná kurvička, že?" Usmála se Paní, ale mně se ten ůsměv nelíbil.
Bolest se mi rozlévala od žaludu po ledviny. Cítila jsem, jak mi tečou slzy.
"Na copak si naše kurva vzpomněla? Na milého? Potřebuješ projet díru, žejo?"
Zmáčkla mi koule.
"Kurvy dnes neumí mluvit?"
"Ááánóó, potřebuju projet díru, Paní Profesorko."
"No, neboj. Všechno bude. Všechny díry dostanou své."
Vytáhla hadičku a místo ní nasadila urinální dilatátor a dost velký. Začala mi ho rvát dovnitř.
Příšerná bolest. Potom se zmírnila a začala znovu. Záčala jsem sténat.
"Hezky vzdychej, ty nadržená kurvo. A neboj, bude toho víc!"
Začala mi šukat močovou trubici tou ocelovou věcí.
Pak ji vytáhla, znovu mi namazala ptáka zevnitř a vytáhla ještě větší dilatátor se zvláštním zakončením.
Zatlačila ho až nadoraz a začala koncem otáčet. Začala jsem se opravdu bát, že mi ptáka roztrhne.
"No a teď k tomu, proč jsem tady..."
Vytáhla kovový válec s elektrickou šňůrou a zapla ho do zásuvky.
"Tak ty už jsi ženatá kurva... A užíváš si bez svý ženy. Tak se zhluboka nadechni..."
Vzala ten válec a udělala z něho dva. Prostě vytáhla jeden z druhého.
Konec toho vnitřního válce mi přitiskla nad pravé prso do místa, kde jsem měla nad levým prsem znak Paní Gity.
Trochu se zakouřilo a než jsem stačila zakřičet, bylo po všem.
Opět válce spojila a pootočila koncem dilatátoru. Bolest se vrátila.
Znovu vytáhla cejch a opřela mi ho o podbřišek.
Cítila jsem ten žár až do břicha.
Profesorka Gábina mi obě značky přelepila poloprůhlednou páskou a spokojeně se usmála.
Pak mi vytáhla dilatátor s močové trubice.
Křičela jsem bolestí.
Připnula si velkého uměláka, namazala ho a vrazila mi ho do zadku. Chytla mi bolavého ptáka do levé ruky, opětovně namazala zevnitř a zasunula mi do něj celý pravý malíček!
Začala zběsile přirážet a při tom mi mačkala koule a hýbala malíčkem v ptáku. Křičela jsem bolestí. Jako by spodek mého těla spaloval oheň.
Když se vydováděla, vzala odsávací dilatátor a vyprázdnila mi semenné váčky.
Bylo toho hodně. Tři plné nádobky.
Když mě podojila, nasadila mi klícku.
Podala mi žákovskou knížku a poslala mě zpět do třídy.
Poděkovala jsem za vyšetření a opatrně odešla. Otřes každého kroku byl nepříjemný.
Přišla jsem tam ubrečená a předala žákajdu Paní Jil.
Všimla jsem si, že Alice už je zpět v lavici a je samý otlak.
Podívala se na mě a všimla si nové značky.
"Alice. Moc nekoukej a sypej k Profesorce Gábině." Spustila na ni Profesorka Gil.
"Líná, neposedná, posedlá sexem..." To je velmi ošklivé, co mi tu píše kolegyně Gábina.
Pojď k tabuli!"
Vstala jsem a na ještě roztřesených nohách došla k tabuli.
"Opři se rukama o lavici a vyšpul zadek."
Provedla jsem příkaz.
Paní Jil mi rychle vysázela deset silných ran rákoskou.
"Sednout!"
Zaplula jsem do lavice a opatrně si sedla.
Z dáli se ozval křečovitý smích. Hluboký, dunivý. Chvíli po něm jsem zaslechla jekot Alice.
Už už jsem chtěla vstát a jít ji zachránit, když mě zarazila Profesorka Jil:
"Ať tě to ani nenapadne. Nebo tě připoutám. Seď, dej ruce na lavici a mlč!"
Začala zkoušet jednoho z Gábininých otroků ze zeměpisu.
Dostal čtyřku a pět ran přes dlaně.
Když si sedal, měl v očích slzy.
Netrvalo dlouho a vrátila se Alice.
Také okrášlená o dvě nové značky a také s trochu širším krokem.
"Náno, švihej k Profesorce Gábině."
Vyštěkla Gil a trochu se třesoucí Nána vyběhla z učebny.
Alice předala žákovskou Profesorce Gil a ta se do ní začetla.
"Co to? Tady čtu něco o nedovoleném orgasmu! No tohle?! Tak na takové tu máme speciální židli.
Postavila k tabuli židli se dvěma uměláky.
"Sednout!"
Alice se opatrně nasunula na oba uměláky a dosedla na sedadlo.
Jil jí připoutala ruce a nohy a sáhla pod sedadlo.
Ozvalo se vrčení a Alice trhla hlavou.
Po chvilce začala vzrušeně dýchat.
Ještě chvilku a udělala by se.
Profesorka však vše zastavila.
Alice zkřivila obličej zklamáním.
Druhé kolo bylo stejné. A pak ještě třikrát.
Alice už tiše sténala a prosila.
Profesorka Gil jí odpoutala a poslala do lavice.
Sedla si vedle mě.
Ozvalo se zařvání a za malou chvíli druhé.
Vrátil se Fred. Uslzený, ubrečený a červený v obličeji. Ale jinak na sobě neměl žádné šrámy.
Nána se vrátila s pomocí blonďatého Gábinina otroka.
Sotva lezla a v bradavkách měla velké, masivní kroužky.
A nad levým prsem znak Paní Gity.
Za nimi vešly tři Profesorky.
Paní Gita se postavila k Tabuli a pronesla:
"To byl první školní den. Doufám že se vám líbil. Teď Se obléknete a půjdeme nahoru. My si dáme zaslouženou večeři a vy nás budete obsluhovat."
Nahoře jsme s Alicí dostaly na břicho ony tácky, které byly zavěšeny na bradavkách. Nána měla tác zavěšený kolem krku.
Ostatní otroci byli k dispozici Dámám v sále.
Paní Gita byla samý úsměv, Paní Gábina také. Vedle Paní Jil klečel blonďatý Gábinin otrok.
Roznesly jsme jídlo a pak stály v pozoru a čekaly na zavolání.
Alice měla na tácku víno a čtyři skleničky, já různé oříšky a Nána sýry a pečivo.
Dámy se dobře bavily a večer uplynul rychle. Každému z otroků přibyla nějaká modřina, nebo šrám.
Po půlnoci jsme s Alicí a Nánou byly odeslány do pelechů.
Dodnes nevím, kdo mě připnul do řetízků.

Násobky štěstí III./7.

Probudilo mě prohnutí matrace u mých nohou.
Otevřela jsem oči.
Na posteli seděla Paní Gita a zkoumavě nás pozorovala.
Chtěla jsem jí pozdravit, ale naznačila mi, ať jsem potichu a ležím.
Koukala na nás a usmívala se. Jako vědec, který objevil nový prvek.
Netrvalo dlouho a Alice zívla, protáhla se a kopla se do kolena o mou klícku.
Zaskučely jsme obě.
Paní Gitu to pobavilo.
Obě jsme ji pozdravily a Paní Gita zavrtěla hlavou:
"Teda, vy jste ale dvojka. Vás by měli ukazovat v cirkuse." A nahlas se rozesmála.
"Oblečení na dnešek jsem vám připravila. Dneska si máknete, služtičky. Až odjede naše společnost, vše rychle uklidíte a připravíte čtyři pokoje. Dva normální a dva s dvěma klecemi. Nána bude pracovat v bukru a ve sklepě, takže vám nepomůže.
V sále vyrobíte stůl pro pět Dam a devět otroků. Pro otroky budou připravené misky i krmítka a to v řadě u zdi vedle stolu.
Na stůl přijdou svícny, sváteční ubrus a sváteční servisy."
Vylezly jsme z postele, políbily v kleče Paní Gitě ručku a běžely se umýt a nasnídat.
Oblečení byly kostýmy služek, ale nějaké nové. Vše se po oblečení propnulo a protáhlo tenounkým lankem, které mělo konec tvarovaný tak, že zacvaknutím do zadní části obojku se z kostýmu stala celistvá věc.
Navíc se díky našim pohybům utahoval integrovaný korzet.
Za hodinu jsme měly těla jako ve svěráku. Ale nebylo to bolestivé.
Snídani nám Paní Gita dovolila sníst v sedě u stolu.
Připravily jsme snídaně pro ostatní a zatímco Alice zůstala, aby je vydala, já šla přerovnat stoly v sále a kompletně tam uklidit.
Připravila jsem stoly, křesla a rohožky.
Došla jsem si pro sváteční ubrus a servis, vše připravila a zakryla plachetkou.
Když jsem se vrátila do jídelny, právě se společnost zvedala k odchodu.
Paní Justa s Fredem nám ještě jednou přáli mnoho štěstí do manželství a Paní Jil, obletovaná blonďákem mi při loučení pošeptala, že až se za týden vrátí, vypůjčí si mě. Blonďák prý potřebuje totéž, co Čubka. Ale on si to zaslouží a chce to.
Paní Gábina při loučení prohlásila, že už se těší na další setkání, protože jsem byla zajímavá žákyně.
Odjeli.
Paní Gita se ten den chovala divně. Jako by se něčeho bála.
Vysvětlení přišlo přesně ve 14:22.
Zazvonil zvonek a já šla k vratům. Před nimi stála starší Dáma s dvěma otroky na vodítkách a ... Mína na vodítku, vedená mužem asi čtyřicetiletým.
Chvilku jsem váhala, jestli je to Mína, nebo Týna, ale zaslechla jsem jméno.
Bylo řečeno heslo.
Vpustila jsem společnost dál.
Odvedla jsem je do šatny a pak k Paní Gitě.
Starší Dáma se vrhla Gitě kolem krku.
Dámy se vítaly se slzami v očích.
Paní Gita nás tři postavila do latě a představila nám Paní Alenu - svou sestru. Náně a Alici představila Mínu a jejího Pána Alexe.
Alex vypadal sympaticky. Měl silné, mozolnaté ruce a trochu se omlouval, že neumí Česky.
Mína si nás zvědavě prohlížela. Nejvíc mě. Vypadala jako pes, když pokládá hlavu.
"Máti, ty sis pořídila dvě subky a staříka? Myslela jsem, že máš ráda ocáskové hračky!?"
"To víš, že mám!" Zasmála se Paní Gita.
"Mám jednu hračku ocáskovou, jednu ocáskovou s kozičkami a jednu s kozičkami a kundou. Můžu si hrát kdy chci a s čím chci."
Mína chtěla ještě něco říct, ale jemné trhnutí obojkem ji donutilo sklapnout a sklopit oči.
Paní Gita se nadechla a spustila: "Od chvíle, kdy jsi odsud odjela, se mnohé změnilo. Už jsem jen poloviční majitelka tvrze. Druhou polovinu vlastní Dášeňka a Alice. A nepřeji si, abys to brala na lehkou váhu. Jsou to sice mí otroci a hračky, ale zároveň přátelé, na které se mohu spolehnout ve všem."
Nechala Mínu strávit informaci a pokračovala:
"Zajímalo by mě, jak to, že ty jsi přijela jako otrokyně na vodítku. Neměla to vodítko mít v ruce ty?"
Paní Alena dloubla Mínu mezi žebra. "No, řekni to sama!"
Mína zrudla jako pivoňka.
"Já... Já jsem přehnala trest pro otroka..."
"Prostě a jednoduše ho málem zabila. Takže dostala vybrat: Kriminál, nebo tři měsíce jako otrokyně. Vybrala si to druhé!" Skočila jí do řeči Paní Alena.
Paní Gita se zachmuřila a přes obličej jí přešla vlna smutku. Vzdychla a odevzdaně řekla, že je každý svého štěstí strůjcem. Potom mě poslala, abych společnost ubytovala.
Vedla jsem je k pokojům a cestou do mě Mína šťouchla. "Hele, tebe já odněkud znám, ty jsi mi povědo... ugh."
Pan Alex jí nekompromisně vrazil do pusy roubík a pohrozil karabáčem.
Ubytovala jsem Pana Alexe a Mínu a o chvíli později Paní Alenu s otroky.
"Jak jsi tu dlouho? Že tě vůbec neznám? Loni jsi tu ještě nebyla." Optala se mě Paní Alena.
"Od 26. června, Paní Aleno."
"Jů, to jste si tedy s Gitou mákly. Počkej! Nejsi ty náhodou důvod, proč byla Mína umístěna u mne?! Ale to bys musela být kluk!" A sáhla mi pod sukni. "No, tak to mi vysvětli!"
"Ano, Paní Aleno, jsem ten důvod. Mezi dobou, kdy mě Mína s Týnou málem zabily, se stalo velmi mnoho věcí a s některými se sama ještě vyrovnávám. Ráda Vám budu vše vyprávět, ale pokud dovolíte, tak až v soukromí." Řekla jsem opatrně a očima ukázala na dva otroky s našpicovanýma ušima.
"Jasné. Jsem ráda, že jsi to přežil. Podle toho, co mi Gita vyprávěla, to s tebou bylo moc zlé. Někdy si tě vypůjčím a povíš mi celý příběh. Teď máš určitě co dělat. Jdi si po své práci."
Poděkovala jsem, políbila Paní Aleně ručku a šla za Paní Gitou.
Ta se mě hned zeptala, jestli ze mě její sestra netahala rozumy. Převyprávěla jsem jí náš rozhovor a Paní mi hned řekla, které detaily nemám říkat.
V 17:43 znovu zazvonil zvonek.
Přijela druhá sestra Paní Gity, Paní Soňa s manželem - otrokem a Týna s dvěma mladými otroky.
Tahle společnost byla trochu jiná. Paní Soňa byla odtažitá a nepříjemná. A Týna se v ní shlédla. Chovala se podobně.
Ale s Paní Gitou se Týna přivítala srdečně. Padly si do náručí a chvilku vzrušeně hovořily.
Opět jsem byla vyslána hosty ubytovat.
Týna i Paní Soňa si nechaly ukázat své pokoje a poslaly mě pryč.
Paní Gita nechala Alici a Nánu připravit slavnostní hostinu a já jsem jí měla před ní doprovodit při exkurzi po tvrzi.
Všichni hosté měli oči mavrch hlavy, jak moc se tvrz změnila a měli spousty zvědavých otázek.
Exkurzi Paní Gita ukončila v sále, kde už byla připravena hostina.
Nemohu říct, že bych neměla škodolibou radost, když jsem viděla Mínu, jak byla usazena mezi nás, otroky a házela vyzývavé pohledy na Paní Gitu a Týnu. Paní Gita dělala, že nevidí, ale já jsem poznala, že je z toho smutná.
A Týna se sestře škodolibě posmívala.
Paní Gita povstala a poděkovala všem, že přijeli na Štědrovečerní večeři. V rychlosti vylíčila základní děj po uplynulý rok.
Pak vyzvala nás tři, abychom se chopily svých povinností servírek.
Večeře se táhla. Byla trochu zvláštní. Žádný stromeček, žádný kapr a šupiny pro štěstí. Ale jídla bylo do sytosti.
I otroci dostali stejné jídlo, jako Dámy.
Ale do misek a nakrájené na malé kousky.
My tři jsme se najíst nestačily a tak nás jednu po druhé poslala později večer se najíst do přípravny.
Večer plný vyprávění, chvástání, chlubení, pomlouvání...
Uvědomila jsem si, jak je mi dobře s mou ženou, která kdykoliv to bylo možné, mi dala polibek, nebo mě objala. I prosté položení ruky na ruku bylo báječným povzbuzovadlem. A já se jí snažila oplácet stejně.
Pochopila jsem výrok Paní Gity o trestu a pochopila jsem i její smutek.
Cvičila si mě pro sebe a já se zamilovala do jiné. Byla to však stále má Paní Gita. Vládkyně s pevnou rukou i pečovatelka. A my jí byly obě vděčnými otrokyněmi. Věděly jsme, že Ona nás nepodrazí a neublíží nám.
"Dášo, slyšíš?" Jasný hlas Paní Gity mě vtrhl z myšlenek.
"Ano, Paní Gito, slyším."
"Výborně. Dones z mé ložnice balíčky, kteté jsou na posteli."
Vyletěla jsem jako střela.
Zpět a s plnou náručí balíčků jsem byla za chvilinku. Stála jsem před Paní Gitou a ta brala jeden dárek za druhým. Podávala je obdarovaným.
I na všechny otroky se dostalo.
Alice dostala velikou kosmetickou sadu a já dostala obálku, na jejíž otevření a přečtení textu Paní Gita trvala.
V obálce byl poukaz na kliniku estetické medicíny. K ní byl přiložen lístek s textem: "Chceš-li být opět úplným mužem, zde je cesta. Ale měl bys vědět, že není důležité, jak člověk vypadá, ale jaký je uvnitř. Volba je na tobě a platí po dobu neomezenou. G"
Stála jsem tam jako trubka a tekly mi z očí slzy. Snažila jsem se vykoktat nějaké poděkování, ale Paní Gita mě zarazila: "Neříkej nic, Dášeňko. Ať budeš mít jakékoliv tělo a jakékoliv jméno, jsi ty s Alicí tím nejlepším, co mi život dal. A přestaň bulet, nebo ti dám k slzám pádný důvod!"
Zahartusila, ale neznělo to moc věrohodně.
Políbila jsem jí v kleče ruku.
Pohladila mě a měkce řekla, ať sklidíme ze stolu.
Po našem návratu z přípravny byl už sál prázdný. Až na Paní Gitu.
"Alice a Dášeňko. Děkuji vám za skvělou službu. Jděte se pořádně vyspat, zítra vás opět čeká práce."
Neodešly jsme. Zůstaly jsme s naší Paní a nenechaly jí upadnout do smutku.
Vzala nás k době do postele. Nánu do nohou a nás dvě po svých bocích.
Každou z nás pohladila a Nána dostala už obvyklého dudlíka z palce u nohy.

Násobky štěstí III./9.

Tentokrát nespala Paní Gita.
Večer ještě posílala zprávu na pípák Paní Justy a ta jí odpověděla, že přijede během dopoledne.
Paní Gita nás vzbudila ohleduplně. Každou z nás pohladila skrz mříž po tváři a tiše nám řekla ať vstáváme.
Vylezly jsme z klece.
Po snídani jsme připravily snídaně i pro ostatní a také občerstvení pro Paní Justu a Freda.
Když přišly Dámy k snídani, bylo vidět že toho také moc nenaspaly.
Do jídla jen zobly, ale kávu pily po litrech.
Ani otroky nijak netrápily.
Nechaly je najíst u stolu.
Pak je zavřely do klecí v pokojích.
Nejhůř ale vypadala Mína. Kolem očí měla temné stíny a váčky.
Paní Gita se zeptala, co se jí stalo.
Mína jen zašeptala, že "Ta klec je příšerná!" a otočila se.
Paní Alena se zasmála a řekla, že šla večer ještě na chvilku k Paní Soně s Panem Alexem na poradu a když se po půlnoci vrátili, byla Mína natažená pusou na klecovém uměláku jako střívko na nabíječku klobás a koulela očima jak ovce při stříhání.
Paní Soňa i Paní Alena se zasmály a Týna posměšně sestře ostrouhala mrkvičku, ale Paní Gita sáhla do lékárničky a podala Míně dvě cucací pastilky.
"Tady máš na bolavý krk."
"Děkuju maminko." Sípla Mína a uronila slzu.
Překvapilo mě to. Mína i Týna Paní Gitu zásadně oslovovaly "máti", nebo "matko".
Ano, Paní Gita byla vlastně i moje "maminka" tím, jak se o mě starala, jak o mě pečovala a ani moc netrestala za mé chyby.
Mína byla také odvedena do klece v pokoji a chvilku po Alexově návratu se ozval zvonek.
Před branou byla Paní Justa s Fredem.
Po seznámení s Dámami vytáhla notes a začala zapisovat. Vyslechla obě Dámy a podivila se, že se neznaly s Nánou.
Obě Dámy však vypověděly, že k nim jezdila doktorka vždy sama. Angela si s sebou vždy vozila svou "sbírku", ale pokud se nezdržela přes noc, nechávala je v autě.
Paní Justa vše zapsala a nechala všechny zůčastněné zápis podepsat.
Pak si nechala přivést oba němé otroky.
Kývla na Freda a ten jim začal klást otázky v cizí řeči. Oba pokývali hlavami a na papíry napsali svou výpověď.
Paní Justa s Fredem nad papíry chvilku rokovali a Fred potom položil oběma nešťastníkům několik krátkých otázek. Oba odpovídali kýváním, nebo kroucením hlavou.
Paní Justa se nakonec otočila na Paní Alenu.
"Takže ti dva se k Doktorce dostali přes Angelu. Oba jsou homosexuální. Odpověděli na inzerát v seznamce a Angelin zabiják je při schůzce omráčil.
Probudili se v jedné cele a doktorka na nich dělala medicínské pokusy. Když je připravila o hlas, přestali být zajímaví a byli předáni "Do dobrých rukou." Tobě, Aleno, mám vyřídit dík za slušné zacházení a omluvu za neschopnost při některých aspektech své služby.
Teď je odvezu, nechám je prohlédnout našimi lékaři, ale chtějí se k Tobě vrátit. Prosí, aby mohli mít opět společný box."
Paní Justa na Paní Alenu šibalsky mrkla a ta se usmála.
"Přijímám. Ale naučí se alespoň písemně základy mojí řeči. Paní se přece nemůže přispůsobovat každému otrokovi." A také šibalsky mrkla.
Paní justa to přeložila a otroci horlivě začali kývat hlavami."
Paní Justa podala oběma němým balíčky s oblečením a když se oblékli, všichni se rozloučili a odešli k autu s příslibem brzkého návratu.
Všem se ulevilo.
"Tak co s načatým večerem, Dámy?" Nadhodila Paní Gita.
Paní Alena unaveně zívla a hlesla: "Nevím jak vy, ale já půjdu dodělat, co jsem v noci nestihla - vyspat se."
Pan Alex a Paní Soňa i Týna s ní okamžitě souhlasili. Nabídli své otroky a Paní Gitě na výpomoc a nechaly je přivést. Mínu Paní Gita odmítla, protože se musí taky vyspat.
A tak jsme s společnými silami uklidili celé nádvoří, přenosili stavební materiál a pak se ohřívali u velkých hrnků čaje.
Paní Gita si šla také zdřímnout a tak jsme s Alicí měly funkce četařů a dočasných velitelek.
První přišel Pan Alex s Mínou. Venku byla už dávno tma.
Požádal o nějaké jídlo. Naservírovala jsem mu ohřátou hotovku a on se na mě přitom zvláštně díval. Nakonec prohlásil, že je škoda že mám dole ptáka. Kdybych tam měla kundu, zamiloval by se a věděl jak si se mnou pohrát.
Alice při jeho slovech zrudla. Když jsme byly spolu samy v přípravně, řekla že v tu chvíli žárlila.
Prý ji to nikdy nepřipadlo, když lížu Paní Gitu, nebo když jí dělám jinak dobře, ale tenhle frajírek jí pěkně rozpálil.
Objala jsem Alici a dlouze ji políbila. Ne. POLÍBIL! Jsem přece její muž. Sice sloužím v šatech, korzetu, podprsence a kalhotkách, ale uvnitř je stále muž.
Zabolelo mě v rozkroku, jak se mi v klícce postavil pták.
Přitiskla se na mě. Ucítil jsem její prsa pod svými.
"Nechám se operovat." Řekl jsem tiše.
Alice odtáhla hlavu a podívala se mi do očí.
"Nemusíš. Na těle vůbec nezáleží. Záleží mi na tom co máš uvnitř. Navíc jsem bi a tvoje prsa se mi líbí. Takže kvůli mně nemusíš. Ty můj kozatý miláčku!"
Znova jsme se políbili.
Když jsme se odtrhi, zjistili jsme, že na nás kouká Paní Gita s Paní Alenou.
Klekly jsme si a omluvily se za nevhodné chování.
Obě Dámy nás však uklidnily, že takové projevy lásky dlouho neviděly a ať připravíme všem ostatním pořádnou večeři.
Bylo to v cuku letu. Všude byly úsměvy a pohoda.
Po večeři navrhla Paní Soňa, že když už je tu tolik záživných hraček, měly by si to užít.
Paní Gita jí řekla, že každá správná legrace začíná v koupelně.
Všichni jsme se vystřídali na mycích strojích, včetně Dam a Pána.
To byla podmínka Paní Gity.
Bylo ale vidět, že správné Dámy a Pána taková drobnost nerozhodí.
Vydrželi program bez mrknutí oka a s důstojností Veličenstev.
Večer však byl spíše o Ds hrách a plenění vinného sklepa, než o bolesti a všichni se dobře bavili.
Přehoupla se půlnoc. A k půlnoci prý patří kankán.
No, kankán v latexových sukních byl poněkud křečovitý, ale Dámy a Pán se řehnily, až slzely.
Nakonec si Paní Alena stoupla na křeslo, zatleskala, aby si získala pozornost a všechny přítomné i nepřítomnou Paní Justu s Fredem pozvala na svůj statek.
Spát jsme šli ve výborné náladě.
Paní Gita nás dvě poslala do svatební ložnice.
Alice mě se ke mně přitulila zezadu a tentokrát vrazila svou ruku pod mé prso ona.

Násobky štěstí III./11.

Ráno nás vzbudil budík. Elektrický protivný budík, který nepřestal, dokud jsme neopustily klec.
Po hygieně jsme se ohlásily u Paní Gity. Už snídala a krmila Nánu palcem u nohy. Pokynula nám, ať se nasnídáme a když jsme vdechly snídani, začala vydávat rozkazy: "Vydat snídaně, umýt nádobí, zajistit okenice a dveře v celé tvrzi, podle seznamu si zabalit. Bágly označit. Připravit svačiny na cestu pro všechny.
Připravit oběd, vydat oběd a uklidit po obědě. Obléct se do cestovního, zakleknout v hale a čekat. Poslední dostane pětadvacet prutem za zdržování."
Začal neuvěřitelný shon.
Věcí s sebou bylo hodně a jen díky vojně jsem si s tím dokázala poradit. Pomohla jsem Alici i Náně.
Oběd všichni snědli jako by závodili.
Ve 13:02 jsme s Alicí zaklekly v hale.
Ve 13:28 přišla poslední. Mína.
Paní Gita mě poslala otevřít vrata, aby auta mohla zajet do tvrze. Naštěstí nepadal v noci sníh, tak jsme nemusely vyhazovat.
Nejdřív zajely osobní auta návštěv a nakonec dovnitř zacouvala Nána s autem Paní Gity. Byl to terénní vůz s luxusním interiérem.
Naložily jsme zavazadla do kufru a my si sedly na zadní sedadla.
Nána vyjela z vrat a zavřela je za sebou.
Paní Gita přišla asi za pět minut a sedla si na sedadlo spolujezdce.
Konvoj vyjel na silnici. Jeli jsme pro mě známými i méně známými částmi republiky. Překročili jsme hranice Slovenska, kde jsme se nasvačili a o hodinu později Maďarska.
Kousek za hranicemi konvoj zastavil.
Paní Gita posadila Nánu na místo spolujezdce, že bude řídit sama.
Spoutala nám ruce policejními pouty a řetízkem zamkla k očku pod sedadlem. Pak nám nasadila tlusté kukly, které utáhla, takže jsme nemohly nic vidět, ani slyšet.
Dokázala jsem vnímat vibrace motoru a síly v zatáčkách, nebo při brždění a rozjezdech. Jinak nic. Navíc jsem ztratila pojem o čase a jízda mi připadala nekonečná.
Světlo interiérového osvětlení a hlasy lidí mi připadly jako malý zázrak.
"Vystupovat! Bágly vynoste do těch velkých dveří!" Poroučela Paní Gita, když nás zbavila pout.
Rychle jsme provedly příkaz a já si stihla všimnout, že jsme se ocitly v budově, připomínající venkovský zámeček, nebo velkou vilu.
Zavazadla Paní Gity jsme odnesly do jejího pokoje a my byly Dámami odvedeny do suterénu. Takzvaného psince. Podle předem daného rozvrhu nás s Alicí strčily do malé místnůstky s velkou podložkou na zemi.
Paní Gita se zasmála, když jí Paní Alena ukázala cedulku na nízkých dveřích a tiše něco řekla.
"Máte štěstí, vy dvě čubinky. Tohle je prý nakrývací kotec. Takže abychom udělaly pořádek, obě si na noc vezmete velký pás cudnosti.
Teď si vezmete misky a hygienické potřeby a půjdeme na večeři."
Večeře se odbývala ve velké místnosti s malovaným trámovým stropem.
Všichni "psi" a "feny" se seřadily na všech čtyřech u lavice s velkými otvory a přední nohy museli dát do kroužků namalovaných na podlaze.
Ve chvíli plné obsazenosti se ozvalo klapnutí a nad zápěstími se nám uzavřely kruhy, které vyjely ze spodní části lavice.
Mladá dívka nám roznesla misky plné jídla a zasadila je do velkých otvorů v lavici.
"Dobrou chuť, hafánci." Popřála nám Paní Alena. My odpověděly předepsanou odpovědí - tedy zaštěkáním - a daly se do jídla. Bylo v tom maso, zelí, slanina a bylo to moc dobré a taky trochu pálivé.
Po večeři nám byla uvolněna pouta a my si mohli umýt obličeje od zbytků jídla.
Stejná dívka nás odvedla do koupelny s velkou sprchou uprostřed stropu.
Hygiena byla rychlá a Paní Gita si počkala přede dveřmi na klíčky od pásů.
Měly sice zámky na zacvaknutí, ale Paní trvala na tom, že když otrok sám odevzdá klíč od svého klína, posiluje to vzájemný vztah.
Dívka nás odvedla do našich kotců a tam nás zamkla.
Byly jsme s Alicí unavené a tak jsme brzy usnuly, přikryté teploučkou dekou.