Nastavení hledání (Stránka 5 z 7)

Násobky štěstí III./9.

Tentokrát nespala Paní Gita.
Večer ještě posílala zprávu na pípák Paní Justy a ta jí odpověděla, že přijede během dopoledne.
Paní Gita nás vzbudila ohleduplně. Každou z nás pohladila skrz mříž po tváři a tiše nám řekla ať vstáváme.
Vylezly jsme z klece.
Po snídani jsme připravily snídaně i pro ostatní a také občerstvení pro Paní Justu a Freda.
Když přišly Dámy k snídani, bylo vidět že toho také moc nenaspaly.
Do jídla jen zobly, ale kávu pily po litrech.
Ani otroky nijak netrápily.
Nechaly je najíst u stolu.
Pak je zavřely do klecí v pokojích.
Nejhůř ale vypadala Mína. Kolem očí měla temné stíny a váčky.
Paní Gita se zeptala, co se jí stalo.
Mína jen zašeptala, že "Ta klec je příšerná!" a otočila se.
Paní Alena se zasmála a řekla, že šla večer ještě na chvilku k Paní Soně s Panem Alexem na poradu a když se po půlnoci vrátili, byla Mína natažená pusou na klecovém uměláku jako střívko na nabíječku klobás a koulela očima jak ovce při stříhání.
Paní Soňa i Paní Alena se zasmály a Týna posměšně sestře ostrouhala mrkvičku, ale Paní Gita sáhla do lékárničky a podala Míně dvě cucací pastilky.
"Tady máš na bolavý krk."
"Děkuju maminko." Sípla Mína a uronila slzu.
Překvapilo mě to. Mína i Týna Paní Gitu zásadně oslovovaly "máti", nebo "matko".
Ano, Paní Gita byla vlastně i moje "maminka" tím, jak se o mě starala, jak o mě pečovala a ani moc netrestala za mé chyby.
Mína byla také odvedena do klece v pokoji a chvilku po Alexově návratu se ozval zvonek.
Před branou byla Paní Justa s Fredem.
Po seznámení s Dámami vytáhla notes a začala zapisovat. Vyslechla obě Dámy a podivila se, že se neznaly s Nánou.
Obě Dámy však vypověděly, že k nim jezdila doktorka vždy sama. Angela si s sebou vždy vozila svou "sbírku", ale pokud se nezdržela přes noc, nechávala je v autě.
Paní Justa vše zapsala a nechala všechny zůčastněné zápis podepsat.
Pak si nechala přivést oba němé otroky.
Kývla na Freda a ten jim začal klást otázky v cizí řeči. Oba pokývali hlavami a na papíry napsali svou výpověď.
Paní Justa s Fredem nad papíry chvilku rokovali a Fred potom položil oběma nešťastníkům několik krátkých otázek. Oba odpovídali kýváním, nebo kroucením hlavou.
Paní Justa se nakonec otočila na Paní Alenu.
"Takže ti dva se k Doktorce dostali přes Angelu. Oba jsou homosexuální. Odpověděli na inzerát v seznamce a Angelin zabiják je při schůzce omráčil.
Probudili se v jedné cele a doktorka na nich dělala medicínské pokusy. Když je připravila o hlas, přestali být zajímaví a byli předáni "Do dobrých rukou." Tobě, Aleno, mám vyřídit dík za slušné zacházení a omluvu za neschopnost při některých aspektech své služby.
Teď je odvezu, nechám je prohlédnout našimi lékaři, ale chtějí se k Tobě vrátit. Prosí, aby mohli mít opět společný box."
Paní Justa na Paní Alenu šibalsky mrkla a ta se usmála.
"Přijímám. Ale naučí se alespoň písemně základy mojí řeči. Paní se přece nemůže přispůsobovat každému otrokovi." A také šibalsky mrkla.
Paní justa to přeložila a otroci horlivě začali kývat hlavami."
Paní Justa podala oběma němým balíčky s oblečením a když se oblékli, všichni se rozloučili a odešli k autu s příslibem brzkého návratu.
Všem se ulevilo.
"Tak co s načatým večerem, Dámy?" Nadhodila Paní Gita.
Paní Alena unaveně zívla a hlesla: "Nevím jak vy, ale já půjdu dodělat, co jsem v noci nestihla - vyspat se."
Pan Alex a Paní Soňa i Týna s ní okamžitě souhlasili. Nabídli své otroky a Paní Gitě na výpomoc a nechaly je přivést. Mínu Paní Gita odmítla, protože se musí taky vyspat.
A tak jsme s společnými silami uklidili celé nádvoří, přenosili stavební materiál a pak se ohřívali u velkých hrnků čaje.
Paní Gita si šla také zdřímnout a tak jsme s Alicí měly funkce četařů a dočasných velitelek.
První přišel Pan Alex s Mínou. Venku byla už dávno tma.
Požádal o nějaké jídlo. Naservírovala jsem mu ohřátou hotovku a on se na mě přitom zvláštně díval. Nakonec prohlásil, že je škoda že mám dole ptáka. Kdybych tam měla kundu, zamiloval by se a věděl jak si se mnou pohrát.
Alice při jeho slovech zrudla. Když jsme byly spolu samy v přípravně, řekla že v tu chvíli žárlila.
Prý ji to nikdy nepřipadlo, když lížu Paní Gitu, nebo když jí dělám jinak dobře, ale tenhle frajírek jí pěkně rozpálil.
Objala jsem Alici a dlouze ji políbila. Ne. POLÍBIL! Jsem přece její muž. Sice sloužím v šatech, korzetu, podprsence a kalhotkách, ale uvnitř je stále muž.
Zabolelo mě v rozkroku, jak se mi v klícce postavil pták.
Přitiskla se na mě. Ucítil jsem její prsa pod svými.
"Nechám se operovat." Řekl jsem tiše.
Alice odtáhla hlavu a podívala se mi do očí.
"Nemusíš. Na těle vůbec nezáleží. Záleží mi na tom co máš uvnitř. Navíc jsem bi a tvoje prsa se mi líbí. Takže kvůli mně nemusíš. Ty můj kozatý miláčku!"
Znova jsme se políbili.
Když jsme se odtrhi, zjistili jsme, že na nás kouká Paní Gita s Paní Alenou.
Klekly jsme si a omluvily se za nevhodné chování.
Obě Dámy nás však uklidnily, že takové projevy lásky dlouho neviděly a ať připravíme všem ostatním pořádnou večeři.
Bylo to v cuku letu. Všude byly úsměvy a pohoda.
Po večeři navrhla Paní Soňa, že když už je tu tolik záživných hraček, měly by si to užít.
Paní Gita jí řekla, že každá správná legrace začíná v koupelně.
Všichni jsme se vystřídali na mycích strojích, včetně Dam a Pána.
To byla podmínka Paní Gity.
Bylo ale vidět, že správné Dámy a Pána taková drobnost nerozhodí.
Vydrželi program bez mrknutí oka a s důstojností Veličenstev.
Večer však byl spíše o Ds hrách a plenění vinného sklepa, než o bolesti a všichni se dobře bavili.
Přehoupla se půlnoc. A k půlnoci prý patří kankán.
No, kankán v latexových sukních byl poněkud křečovitý, ale Dámy a Pán se řehnily, až slzely.
Nakonec si Paní Alena stoupla na křeslo, zatleskala, aby si získala pozornost a všechny přítomné i nepřítomnou Paní Justu s Fredem pozvala na svůj statek.
Spát jsme šli ve výborné náladě.
Paní Gita nás dvě poslala do svatební ložnice.
Alice mě se ke mně přitulila zezadu a tentokrát vrazila svou ruku pod mé prso ona.

Násobky štěstí III./7.

Probudilo mě prohnutí matrace u mých nohou.
Otevřela jsem oči.
Na posteli seděla Paní Gita a zkoumavě nás pozorovala.
Chtěla jsem jí pozdravit, ale naznačila mi, ať jsem potichu a ležím.
Koukala na nás a usmívala se. Jako vědec, který objevil nový prvek.
Netrvalo dlouho a Alice zívla, protáhla se a kopla se do kolena o mou klícku.
Zaskučely jsme obě.
Paní Gitu to pobavilo.
Obě jsme ji pozdravily a Paní Gita zavrtěla hlavou:
"Teda, vy jste ale dvojka. Vás by měli ukazovat v cirkuse." A nahlas se rozesmála.
"Oblečení na dnešek jsem vám připravila. Dneska si máknete, služtičky. Až odjede naše společnost, vše rychle uklidíte a připravíte čtyři pokoje. Dva normální a dva s dvěma klecemi. Nána bude pracovat v bukru a ve sklepě, takže vám nepomůže.
V sále vyrobíte stůl pro pět Dam a devět otroků. Pro otroky budou připravené misky i krmítka a to v řadě u zdi vedle stolu.
Na stůl přijdou svícny, sváteční ubrus a sváteční servisy."
Vylezly jsme z postele, políbily v kleče Paní Gitě ručku a běžely se umýt a nasnídat.
Oblečení byly kostýmy služek, ale nějaké nové. Vše se po oblečení propnulo a protáhlo tenounkým lankem, které mělo konec tvarovaný tak, že zacvaknutím do zadní části obojku se z kostýmu stala celistvá věc.
Navíc se díky našim pohybům utahoval integrovaný korzet.
Za hodinu jsme měly těla jako ve svěráku. Ale nebylo to bolestivé.
Snídani nám Paní Gita dovolila sníst v sedě u stolu.
Připravily jsme snídaně pro ostatní a zatímco Alice zůstala, aby je vydala, já šla přerovnat stoly v sále a kompletně tam uklidit.
Připravila jsem stoly, křesla a rohožky.
Došla jsem si pro sváteční ubrus a servis, vše připravila a zakryla plachetkou.
Když jsem se vrátila do jídelny, právě se společnost zvedala k odchodu.
Paní Justa s Fredem nám ještě jednou přáli mnoho štěstí do manželství a Paní Jil, obletovaná blonďákem mi při loučení pošeptala, že až se za týden vrátí, vypůjčí si mě. Blonďák prý potřebuje totéž, co Čubka. Ale on si to zaslouží a chce to.
Paní Gábina při loučení prohlásila, že už se těší na další setkání, protože jsem byla zajímavá žákyně.
Odjeli.
Paní Gita se ten den chovala divně. Jako by se něčeho bála.
Vysvětlení přišlo přesně ve 14:22.
Zazvonil zvonek a já šla k vratům. Před nimi stála starší Dáma s dvěma otroky na vodítkách a ... Mína na vodítku, vedená mužem asi čtyřicetiletým.
Chvilku jsem váhala, jestli je to Mína, nebo Týna, ale zaslechla jsem jméno.
Bylo řečeno heslo.
Vpustila jsem společnost dál.
Odvedla jsem je do šatny a pak k Paní Gitě.
Starší Dáma se vrhla Gitě kolem krku.
Dámy se vítaly se slzami v očích.
Paní Gita nás tři postavila do latě a představila nám Paní Alenu - svou sestru. Náně a Alici představila Mínu a jejího Pána Alexe.
Alex vypadal sympaticky. Měl silné, mozolnaté ruce a trochu se omlouval, že neumí Česky.
Mína si nás zvědavě prohlížela. Nejvíc mě. Vypadala jako pes, když pokládá hlavu.
"Máti, ty sis pořídila dvě subky a staříka? Myslela jsem, že máš ráda ocáskové hračky!?"
"To víš, že mám!" Zasmála se Paní Gita.
"Mám jednu hračku ocáskovou, jednu ocáskovou s kozičkami a jednu s kozičkami a kundou. Můžu si hrát kdy chci a s čím chci."
Mína chtěla ještě něco říct, ale jemné trhnutí obojkem ji donutilo sklapnout a sklopit oči.
Paní Gita se nadechla a spustila: "Od chvíle, kdy jsi odsud odjela, se mnohé změnilo. Už jsem jen poloviční majitelka tvrze. Druhou polovinu vlastní Dášeňka a Alice. A nepřeji si, abys to brala na lehkou váhu. Jsou to sice mí otroci a hračky, ale zároveň přátelé, na které se mohu spolehnout ve všem."
Nechala Mínu strávit informaci a pokračovala:
"Zajímalo by mě, jak to, že ty jsi přijela jako otrokyně na vodítku. Neměla to vodítko mít v ruce ty?"
Paní Alena dloubla Mínu mezi žebra. "No, řekni to sama!"
Mína zrudla jako pivoňka.
"Já... Já jsem přehnala trest pro otroka..."
"Prostě a jednoduše ho málem zabila. Takže dostala vybrat: Kriminál, nebo tři měsíce jako otrokyně. Vybrala si to druhé!" Skočila jí do řeči Paní Alena.
Paní Gita se zachmuřila a přes obličej jí přešla vlna smutku. Vzdychla a odevzdaně řekla, že je každý svého štěstí strůjcem. Potom mě poslala, abych společnost ubytovala.
Vedla jsem je k pokojům a cestou do mě Mína šťouchla. "Hele, tebe já odněkud znám, ty jsi mi povědo... ugh."
Pan Alex jí nekompromisně vrazil do pusy roubík a pohrozil karabáčem.
Ubytovala jsem Pana Alexe a Mínu a o chvíli později Paní Alenu s otroky.
"Jak jsi tu dlouho? Že tě vůbec neznám? Loni jsi tu ještě nebyla." Optala se mě Paní Alena.
"Od 26. června, Paní Aleno."
"Jů, to jste si tedy s Gitou mákly. Počkej! Nejsi ty náhodou důvod, proč byla Mína umístěna u mne?! Ale to bys musela být kluk!" A sáhla mi pod sukni. "No, tak to mi vysvětli!"
"Ano, Paní Aleno, jsem ten důvod. Mezi dobou, kdy mě Mína s Týnou málem zabily, se stalo velmi mnoho věcí a s některými se sama ještě vyrovnávám. Ráda Vám budu vše vyprávět, ale pokud dovolíte, tak až v soukromí." Řekla jsem opatrně a očima ukázala na dva otroky s našpicovanýma ušima.
"Jasné. Jsem ráda, že jsi to přežil. Podle toho, co mi Gita vyprávěla, to s tebou bylo moc zlé. Někdy si tě vypůjčím a povíš mi celý příběh. Teď máš určitě co dělat. Jdi si po své práci."
Poděkovala jsem, políbila Paní Aleně ručku a šla za Paní Gitou.
Ta se mě hned zeptala, jestli ze mě její sestra netahala rozumy. Převyprávěla jsem jí náš rozhovor a Paní mi hned řekla, které detaily nemám říkat.
V 17:43 znovu zazvonil zvonek.
Přijela druhá sestra Paní Gity, Paní Soňa s manželem - otrokem a Týna s dvěma mladými otroky.
Tahle společnost byla trochu jiná. Paní Soňa byla odtažitá a nepříjemná. A Týna se v ní shlédla. Chovala se podobně.
Ale s Paní Gitou se Týna přivítala srdečně. Padly si do náručí a chvilku vzrušeně hovořily.
Opět jsem byla vyslána hosty ubytovat.
Týna i Paní Soňa si nechaly ukázat své pokoje a poslaly mě pryč.
Paní Gita nechala Alici a Nánu připravit slavnostní hostinu a já jsem jí měla před ní doprovodit při exkurzi po tvrzi.
Všichni hosté měli oči mavrch hlavy, jak moc se tvrz změnila a měli spousty zvědavých otázek.
Exkurzi Paní Gita ukončila v sále, kde už byla připravena hostina.
Nemohu říct, že bych neměla škodolibou radost, když jsem viděla Mínu, jak byla usazena mezi nás, otroky a házela vyzývavé pohledy na Paní Gitu a Týnu. Paní Gita dělala, že nevidí, ale já jsem poznala, že je z toho smutná.
A Týna se sestře škodolibě posmívala.
Paní Gita povstala a poděkovala všem, že přijeli na Štědrovečerní večeři. V rychlosti vylíčila základní děj po uplynulý rok.
Pak vyzvala nás tři, abychom se chopily svých povinností servírek.
Večeře se táhla. Byla trochu zvláštní. Žádný stromeček, žádný kapr a šupiny pro štěstí. Ale jídla bylo do sytosti.
I otroci dostali stejné jídlo, jako Dámy.
Ale do misek a nakrájené na malé kousky.
My tři jsme se najíst nestačily a tak nás jednu po druhé poslala později večer se najíst do přípravny.
Večer plný vyprávění, chvástání, chlubení, pomlouvání...
Uvědomila jsem si, jak je mi dobře s mou ženou, která kdykoliv to bylo možné, mi dala polibek, nebo mě objala. I prosté položení ruky na ruku bylo báječným povzbuzovadlem. A já se jí snažila oplácet stejně.
Pochopila jsem výrok Paní Gity o trestu a pochopila jsem i její smutek.
Cvičila si mě pro sebe a já se zamilovala do jiné. Byla to však stále má Paní Gita. Vládkyně s pevnou rukou i pečovatelka. A my jí byly obě vděčnými otrokyněmi. Věděly jsme, že Ona nás nepodrazí a neublíží nám.
"Dášo, slyšíš?" Jasný hlas Paní Gity mě vtrhl z myšlenek.
"Ano, Paní Gito, slyším."
"Výborně. Dones z mé ložnice balíčky, kteté jsou na posteli."
Vyletěla jsem jako střela.
Zpět a s plnou náručí balíčků jsem byla za chvilinku. Stála jsem před Paní Gitou a ta brala jeden dárek za druhým. Podávala je obdarovaným.
I na všechny otroky se dostalo.
Alice dostala velikou kosmetickou sadu a já dostala obálku, na jejíž otevření a přečtení textu Paní Gita trvala.
V obálce byl poukaz na kliniku estetické medicíny. K ní byl přiložen lístek s textem: "Chceš-li být opět úplným mužem, zde je cesta. Ale měl bys vědět, že není důležité, jak člověk vypadá, ale jaký je uvnitř. Volba je na tobě a platí po dobu neomezenou. G"
Stála jsem tam jako trubka a tekly mi z očí slzy. Snažila jsem se vykoktat nějaké poděkování, ale Paní Gita mě zarazila: "Neříkej nic, Dášeňko. Ať budeš mít jakékoliv tělo a jakékoliv jméno, jsi ty s Alicí tím nejlepším, co mi život dal. A přestaň bulet, nebo ti dám k slzám pádný důvod!"
Zahartusila, ale neznělo to moc věrohodně.
Políbila jsem jí v kleče ruku.
Pohladila mě a měkce řekla, ať sklidíme ze stolu.
Po našem návratu z přípravny byl už sál prázdný. Až na Paní Gitu.
"Alice a Dášeňko. Děkuji vám za skvělou službu. Jděte se pořádně vyspat, zítra vás opět čeká práce."
Neodešly jsme. Zůstaly jsme s naší Paní a nenechaly jí upadnout do smutku.
Vzala nás k době do postele. Nánu do nohou a nás dvě po svých bocích.
Každou z nás pohladila a Nána dostala už obvyklého dudlíka z palce u nohy.

Násobky štěstí III./5.

Probudila jsem se nedospalá a do leknutí.
Paní Gita si užívala ranní lízání od Nány a abychom se nenudily, pouštěla nám do klece různě silné elektrické výboje.
Ve chvíli, kdy se udělala, stiskla křečovitě tlačítka a my se v kleci rozezpívaly.
Do toho se ozývalo jakési hučení a bručení, které přešlo v řev, když se Paní svalila na bok.
Uvědomila jsem si, že takhle nějak jsem musela být slyšet i já, když jsem do kundy Paní vyřvávala svou bolest.
Konečně impulzy přestaly a my si vydechly.
Paní Gita vylezla z postele, odvázala Nánu a vypnula ochranu klece.
Šly jsme se vysprchovat, ale Paní Gita nás dvě odvedla do velké koupelny a nařídila programy na strojích.
Nána se koukala, jak nás Paní poutá a bylo vidět, že nad něčím přemýšlí.
Paní Gita zapnula stroje a plesknutím ruky o nohu si přivolala Nánu.
"Pojď, Nanynko, tebe čeká třetí stroj."
Nána div neupadla na nos, jak s ní trhlo vodítko.
Za několik minut se z dáli ozvalo táhlé zaskučení.
Paní Gita nám nařídila velkou očistu a stimulační program.
Když si pro nás přišla, byly jsme příšerně nadržené.
"Tak, děvčata. Těšíte se? Dnes nebudete pracovat. Dnes budeme slavit a bude spousta legrace."
Přejel mi mráz po zádech.
"Tak jak jste se půjdete nasnídat a potom dostanete nové oblečení."
"Děkujeme, Paní Gito." Vyštěkly jsme najednou.
Snídaně byla tentokrát u stolu.
Po snídani jsme se sešli v jídelně všichni.
Paní Justa seděla obkročmo na Fredovi a palcem pravé nohy ho zadumaně drbala za uchem.
"Dámy, jelikož mám velikou radost a zároveň ctím pohostinnost a naše hobby, oznamuji vám, že asi za hodinu přijede catering se spoustou jídla.
Chvíli po něm přijede moje kamarádka s speciální nabídkou.
Do té doby nařizuji otrokům a otrokyním, aby otevřeli krabici u stolu a vše, co v ní je použili."
Otočila se k Dámám a nabídla jim křesla aby viděly, co budeme dělat.
Sejmula jsem víko veliké krabice. Vše v ní bylo přesně popsané.
Korzety, síťované punčochy, střevíčky, anální kolíky, roubíky a speciální tácky s lanky.
Začali jsme se oblékat. Nejvíc práce bylo s Fredem. Na kramflíčkách stál jak opice na ledě a když dostal minisukni, punčochy a blonďatou paruku, byl rudý až za ušima a uhýbal očima.
Paní Gita jako by si na něco vpomněla, nám řekla, ať kolíky a tácky položíme na stůl.
Za chvilku jsme stály v pozoru před smějícími se Dámami. Tedy v pozoru byla Alice a já. Nána a Fred vypadali jako orangutani.
Paní Gita se zvedla a začala jim číst levity.
"Kolena propnout! Cože? Bolí? Tak o tom si promluvíme večer. Záda narovnat. Náno, koukej se vyprsit. Hezky. Jako Bardotka bez prsou.
A budete se učit chodit. Alice a Dáša vám to předvedou."
Několikrát jsme prošly obývákem.
Pak to zkusili ti dva.
Nejkomičtější pohled byl na Freda v paruce. Ke svým dvoum metrům přidal ještě osm centimetrů kramflíčků, takže vypadal jako křečovitě pochodující telegrafní sloup.
Smích Dam přerušil zvonek.
Paní Gita odešla převzít zásilku a po chvilce se vrátila.
Paní Justa něco řekla Fredovi. Ten zrudnul a bylo vidět, jak se stydí.
"Řekla jsem Fredovi, že ho takhle vyfotím a dám v úřadu na nástěnku."
"Ale to mu neuděláš, že?" Optala se Paní Gita.
"Když se bude dnes snažit, tak ne."
"Já budu se snažit!" Ujišťoval Fred.
"To uvidíme večer. Jejda, to už tu někdo říkal."
Opět se ozval zvonek. Paní Gita tentokrát poslala mě.
Za vraty stála štíhlá žena se třemi muži.
"Dobrý den. Něco potřebujete?" To byla otázka na heslo.
"Vezu maso na řízky." Odpověděla Dáma.
Otevřela jsem vrátka a vstupující Dámě políbila ruku.
Když vstoupili i muži, zavřela jsem dvířka a zajistila je.
Dáma mi bez cirátů zajela pod sukni a prohrábla kulky. Nahmátla klícku. Naznačila mi, abych zvedla sukni.
"Jů, to je hezký udělátko! A pěkný kozičky. A ty průvlečky... Hmmm! Jsou pravý?"
"Ano, Paní."
"Ty jsi tedy Dášeňka!"
"Ano, Paní."
"Já se ještě nepředstavila. Jsem Paní Gábina. Opakuj to" A stiskla mi koule tak, že jsem nemohla ani pípnout, natož mluvit.
"Tak co?"
Tmělo se mi před očima bolestí. "Jste Paní Gábina."
"Výborně. Ještě dvakrát to zopakuj!"
Když jsem to zopakovala a ona mi pustila kulky, zjistila jsem, že klečím na zemi a Paní Gábina se zvedá z dřepu.
"Seznámení máme za sebou, hurá na párty. Veď nás Dášeňko!"
Odvedla jsem Paní Gábinu dovnitř. Odebrala jí kožíšek a pověsil ho do šatny.
Jeden otrok jí tam udělal ze svých zad pohodlný posez, druhý jí sundával vysoké boty a třetí klečel se skloněnou hlavou a čekal na pokyny.
Čekala jsem v pozoru.
Paní se zvedla, obutá v domácích střevíčcích a následovala mě do obýváku.
Uvedla jsem ji a ona se velmi přátelsky přivítala s Paní Gitou i ostatními Dámami.
"Co chystáš, Gito? Máš to tu parádní. Naposledy jsem tu byla jako holka."
"Jen malou oslavu, Gábi. Potřebuju taky tvé šikovné ruce."
"Ale? Copak?"
"Později Ti to vysvětlím. Teď tě však prosím o domluvené zapůjčení otroka pro Jil."
"Ale samozřejmě. Jil, vyber si. Nebo chceš dva? Dovoleno cokoliv, mimo trvalého poškození."
"Já nevím, Gábino. Mohu Ti říct až je víc poznám?" Paní Jil byla celá nesvá.
"Jistě."
Paní Gábina se podívala na mě.
"Máš šikovnou holčičku, Gito. Už má ženicha?" A mrkla na Gitu jedním okem.
"Ne, už je ženatá. Proto potřebuju tvé ručičky." Zasmála se Paní Gita.
"Aha."
"Teď si dojděte odložit věci a převléknout se do pohodlného, pak se najíme a pak začne zábava. Dámy, usedněte ke stolům, pro otroky jsou připravené misky, případně maléstolečky, aby mohli při jídle sedět na zemi."
Odvedla jsem Paní Gábinu s otroky do jejího pokoje a vrátila se zpět, abych pomohla s přípravou oběda.
Přišla jsem pozdě.
Zaklekla jsem tedy k ostatním do řady a čekala.
Paní Gábina se dostavila za chvilku. V upnutých černých šatech vynikla její vysportovaná postava. Její otroci byli v latexových kraťasech a měli obojky.
Neměli ani klícky, ani pásy cudnosti.
Na rozkaz zaklekli vedle nás a vzorně čekali.
Paní Gita dala jídlo do misek a zasedla do čela stolu. Popřála všem dobrou chuť a všichni se vrhli na jídlo.
Po jídle jsme s Alicí a Nánou sklidily ze stolu, umyly nádobí a čekaly na příkazy.
Dámy si ještě chvilku povídaly, až Paní Gita zavelela k odchodu.
Osobně vedla celou skupinku a ukazovala Paní Gábině co kde je.
Ta po pár minutách připomínala holčičku v hračkárně.
Rozhazovala rukama, jásala a když jsme sešli do sklepa, jen vydechla, že asi umřela a teď je v ráji. Myslím, že všichni otroci měli opačný názor.
"Gábi, tyhle prostory jsou úplně nové, neposkvrněné. Chceš se stát testovací pilotkou?"
"Jéééé! Anooooo!" Vypískla Paní Gábina a hned se zeptala, kde jsou další části vybavení.
Paní Gita jí ukázala na truhly v koutech.
"Dámy, pojďte si prohlédnout další učebny. Tohle totiž bude škola. Škola otroků. Třída, kterou si některá z vás vybere už navždy ponese její jméno.
A pro žáky máme samozřejmě i žákovské knížky!"
Dámám se rozjasnily tváře.
Paní Gita vytáhla klíče a odemkla dveře u dvou "učeben" které byly předtím zamčené.
V jedné byla klasická školní třída a v druhé dvě monstra. Jedno vypadalo jako upravené zubařské křeslo, druhé jako kříženec Potěšitele s gynekologickým křeslem.
Paní Gábina okamžitě požádala o tuto studovnu. Začala jsem být nervózní.
Školní třídu si vybrala Paní Jil, Paní Justa si vybrala shibari a Paní Gita si vybrala mučírnu.
"Studenti! Svléknout a vše složit na stolek u dveří. Potom si sednete do lavic a budete potichu čekat! My si zajdeme pro své věci a začneme!"
Všichni jsme se svlékli. Zjistila jsem, proč otroci Paní Gábiny nemají klícky.
Nepotřebují je. Mají tři piercingové kroužky v předkožce a dva na stydké kosti. Skrz ně mají provlečený zámek.
Seděli jsme a mně to nedalo, abych se nezeptala, odkud jsou.
"Z ulice. Vyhodili nás z děcáku a my se protloukali jak se dalo. Jednou jsem potkal Paní Gábinu. Řekla, že budu mít pravidelnou stravu, svůj pelech, ale budu jejím otrokem. Kývl jsem na to. Stejně jako oni." Pošeptal mi statný blonďák.
"A Ty?"
Zamyslela jsem se. "Já byla ulovena, vycvičena a oženěna. Teď jsem spolumajitelkou tohoto domu."
Blonďák s obdivem pokýval hlavou.
Rozrazily se dveře a dovnitř napochodovaly Dámy.
"Studentka Dášeňka půjde k Profesorce Gábině, studentka Alice půjde k profesorce Justě a student Fred půjde se mnou. Ostatní zůstanou v péči prfesorky Jil." Zahlaholila Paní Gita.
Vyvolaní se postavili po bok určené Dámy.
Paní Gábina si mě odvedla do své studovny.
Nechala mě se položit na "gynekologické" křeslo a dát ruce za hlavu. Ozvalo se několikeré cvaknutí a ruce i nohy mi svírala ocelová pouta.
Přitáhla mi pasy přes hrudník a břicho a vzala si bílý plášť.
"Podívám se, jestli ti doktorka moc neublížila a zároveň si trochu pohrajeme." Řekla vesele a sundala mi klícku.
Opláchla mi ptáka desinfekcí.
Vzala do ruky malý počítač, napojený na hadici.
Zasunula mi hadici do zadku. Pohybovala jí dopředu a dozadu a přitom zajížděla hloub a hloub. Bylo to spíš nepříjemné, než bolestivé. Cítila jsem pohyby až kdesi... a vzpomněla si na den s doktorkou. Otřásla jsem se.
"Nehýbej se!" Okřikla mě.
Pomalu vytáhla hadici.
Nasadila do slotu jinou.
"Otevři pusu."
Vrazila mi mezi zuby rozvěrák a roztáhla mi čelisti na maximum.
Bez okolků mi vrazila hadici do krku.
Opět se propracovávala hloub a hloub.
Trvalo to asi deset minut.
Odkudsi se ozvalo zavytí. Ženské zavytí.
"Ještě jednou sebou cukneš a budeš týden ležet na břiše!" Osopila se Paní Gábina.
Díky péči Paní Gity jsem skoro přišla o dávivý reflex. Ale i tak to bylo nepříjemné.
Vytáhla hadici ven. Zkontrolovala mi i nosní dutiny a pak vzala do ruky tenkou hadičku. Namazala ji a z tuby mi stříkla gel i do močové trubice.
Tohle už bolelo. Hodně to bolelo. Začala jsem se kroutit.
"Ty jsi nepoučitelná kurvička, že?" Usmála se Paní, ale mně se ten ůsměv nelíbil.
Bolest se mi rozlévala od žaludu po ledviny. Cítila jsem, jak mi tečou slzy.
"Na copak si naše kurva vzpomněla? Na milého? Potřebuješ projet díru, žejo?"
Zmáčkla mi koule.
"Kurvy dnes neumí mluvit?"
"Ááánóó, potřebuju projet díru, Paní Profesorko."
"No, neboj. Všechno bude. Všechny díry dostanou své."
Vytáhla hadičku a místo ní nasadila urinální dilatátor a dost velký. Začala mi ho rvát dovnitř.
Příšerná bolest. Potom se zmírnila a začala znovu. Záčala jsem sténat.
"Hezky vzdychej, ty nadržená kurvo. A neboj, bude toho víc!"
Začala mi šukat močovou trubici tou ocelovou věcí.
Pak ji vytáhla, znovu mi namazala ptáka zevnitř a vytáhla ještě větší dilatátor se zvláštním zakončením.
Zatlačila ho až nadoraz a začala koncem otáčet. Začala jsem se opravdu bát, že mi ptáka roztrhne.
"No a teď k tomu, proč jsem tady..."
Vytáhla kovový válec s elektrickou šňůrou a zapla ho do zásuvky.
"Tak ty už jsi ženatá kurva... A užíváš si bez svý ženy. Tak se zhluboka nadechni..."
Vzala ten válec a udělala z něho dva. Prostě vytáhla jeden z druhého.
Konec toho vnitřního válce mi přitiskla nad pravé prso do místa, kde jsem měla nad levým prsem znak Paní Gity.
Trochu se zakouřilo a než jsem stačila zakřičet, bylo po všem.
Opět válce spojila a pootočila koncem dilatátoru. Bolest se vrátila.
Znovu vytáhla cejch a opřela mi ho o podbřišek.
Cítila jsem ten žár až do břicha.
Profesorka Gábina mi obě značky přelepila poloprůhlednou páskou a spokojeně se usmála.
Pak mi vytáhla dilatátor s močové trubice.
Křičela jsem bolestí.
Připnula si velkého uměláka, namazala ho a vrazila mi ho do zadku. Chytla mi bolavého ptáka do levé ruky, opětovně namazala zevnitř a zasunula mi do něj celý pravý malíček!
Začala zběsile přirážet a při tom mi mačkala koule a hýbala malíčkem v ptáku. Křičela jsem bolestí. Jako by spodek mého těla spaloval oheň.
Když se vydováděla, vzala odsávací dilatátor a vyprázdnila mi semenné váčky.
Bylo toho hodně. Tři plné nádobky.
Když mě podojila, nasadila mi klícku.
Podala mi žákovskou knížku a poslala mě zpět do třídy.
Poděkovala jsem za vyšetření a opatrně odešla. Otřes každého kroku byl nepříjemný.
Přišla jsem tam ubrečená a předala žákajdu Paní Jil.
Všimla jsem si, že Alice už je zpět v lavici a je samý otlak.
Podívala se na mě a všimla si nové značky.
"Alice. Moc nekoukej a sypej k Profesorce Gábině." Spustila na ni Profesorka Gil.
"Líná, neposedná, posedlá sexem..." To je velmi ošklivé, co mi tu píše kolegyně Gábina.
Pojď k tabuli!"
Vstala jsem a na ještě roztřesených nohách došla k tabuli.
"Opři se rukama o lavici a vyšpul zadek."
Provedla jsem příkaz.
Paní Jil mi rychle vysázela deset silných ran rákoskou.
"Sednout!"
Zaplula jsem do lavice a opatrně si sedla.
Z dáli se ozval křečovitý smích. Hluboký, dunivý. Chvíli po něm jsem zaslechla jekot Alice.
Už už jsem chtěla vstát a jít ji zachránit, když mě zarazila Profesorka Jil:
"Ať tě to ani nenapadne. Nebo tě připoutám. Seď, dej ruce na lavici a mlč!"
Začala zkoušet jednoho z Gábininých otroků ze zeměpisu.
Dostal čtyřku a pět ran přes dlaně.
Když si sedal, měl v očích slzy.
Netrvalo dlouho a vrátila se Alice.
Také okrášlená o dvě nové značky a také s trochu širším krokem.
"Náno, švihej k Profesorce Gábině."
Vyštěkla Gil a trochu se třesoucí Nána vyběhla z učebny.
Alice předala žákovskou Profesorce Gil a ta se do ní začetla.
"Co to? Tady čtu něco o nedovoleném orgasmu! No tohle?! Tak na takové tu máme speciální židli.
Postavila k tabuli židli se dvěma uměláky.
"Sednout!"
Alice se opatrně nasunula na oba uměláky a dosedla na sedadlo.
Jil jí připoutala ruce a nohy a sáhla pod sedadlo.
Ozvalo se vrčení a Alice trhla hlavou.
Po chvilce začala vzrušeně dýchat.
Ještě chvilku a udělala by se.
Profesorka však vše zastavila.
Alice zkřivila obličej zklamáním.
Druhé kolo bylo stejné. A pak ještě třikrát.
Alice už tiše sténala a prosila.
Profesorka Gil jí odpoutala a poslala do lavice.
Sedla si vedle mě.
Ozvalo se zařvání a za malou chvíli druhé.
Vrátil se Fred. Uslzený, ubrečený a červený v obličeji. Ale jinak na sobě neměl žádné šrámy.
Nána se vrátila s pomocí blonďatého Gábinina otroka.
Sotva lezla a v bradavkách měla velké, masivní kroužky.
A nad levým prsem znak Paní Gity.
Za nimi vešly tři Profesorky.
Paní Gita se postavila k Tabuli a pronesla:
"To byl první školní den. Doufám že se vám líbil. Teď Se obléknete a půjdeme nahoru. My si dáme zaslouženou večeři a vy nás budete obsluhovat."
Nahoře jsme s Alicí dostaly na břicho ony tácky, které byly zavěšeny na bradavkách. Nána měla tác zavěšený kolem krku.
Ostatní otroci byli k dispozici Dámám v sále.
Paní Gita byla samý úsměv, Paní Gábina také. Vedle Paní Jil klečel blonďatý Gábinin otrok.
Roznesly jsme jídlo a pak stály v pozoru a čekaly na zavolání.
Alice měla na tácku víno a čtyři skleničky, já různé oříšky a Nána sýry a pečivo.
Dámy se dobře bavily a večer uplynul rychle. Každému z otroků přibyla nějaká modřina, nebo šrám.
Po půlnoci jsme s Alicí a Nánou byly odeslány do pelechů.
Dodnes nevím, kdo mě připnul do řetízků.

Násobky štěstí III./3.

"Vstávat a cvičit!" Hlas Paní Gity byl ostrý a jasný.
V noci mě několikrát probudila Nána.
Paní Gita jí škodolibě cvrnkala palcem nohy o koule, nebo jí ho cpala do pusy.
Dělala to ráda. A ještě raději si užívala žertů na huhlavé odpovědi s palcem v puse.
"Tak, rajdy moje. Sprcha, pak snídaně a hurá do sklepa. Nána si, než se vysprchujete vy dvě potrénuje bradavky a vy jí oblečete do pracovního, včetně signální podprsenky."
"Ano, Paní Gito." Odpověděly jsme a vyrazily do koupelny. Ukázala jsem Náně, jak má cvičit a za deset minut už jsme byly v jídelně. Nána dostala snídani taky do krmítka. Moc se jí do toho nechtělo. Paní Gita ale s ní nehodlala dělat ciráty a prostě jí přišlápnutím hlavy zarazila krmítko až nadoraz do krku.
Nána se nahrbila, jako by chtěla dávit.
Ani bych se nedivila.
"Vydrž to a polykej. Nebo tě seřežu jako koně!" Paní Gita byla na Nánu nečekaně ostrá.
Nakonec jsme "dojedly" skoro současně všechny tři.
Umytí po snídani bylo otázkou chvilky a už jsme klusaly do sklepa.
Nána nám rozdala plánky všeho co přivezla a sama se chopila technických záležitostí. Rozměření kotvicích bodů, vyvrtání děr na ně, zazdění kotev speciální hmotou a další.
Pracovala jako o život a do oběda jsme měly zhruba hotovou jednu mučírnu. Byla ve středověkém stylu. Vše buď hrubě tesané, nebo kované. Žebřík, kladky, osel, lavice a další. Samozřejmostí byl i kříž na zdi, velý dubový stůl s oky, lany a pouty. A malá klec, zavěšená pod stropem na laně.
Korunou bylo křeslo pro Dámu, židle a stůl pro zapisovatele a na stole "smolná kniha", kalamář a pero.
Louče ovšem byly moderní, elektrické s mihotavým světlem.
V koutě byly složeny rozporky, housle a spousta jiných hraček. V truhlici různá malá znepříjemňovadla.
Před polednem přišly Dámy na inspekci.
Paní Jil si prohlížela mučírnu a vzdychala, že nemá živou hračku na vyzkoušení.
Paní Justa řekla, že jednu má.
Paní Gita se usmála a prohlásila, že má tři hračky a určitě se nebudou chtít třeba ve čtvrtek nudit, protože čtvrtek je pravidelný den Dámských radostí.
Najednou jsem měla sucho v krku.
Asi jsem zbledla, protože Paní Gita se zářivě usmála a řekla, že se nemusím bát. A po pauze dodala: "Že by se na tebe nedostalo!"
Obě zbylé Dámy se široce usmály a Paní Jil na mě šibalsky mrkla.
"Jdeme na oběd! Odpoledne budete mít taky co dělat!" Zavelela Paní Gita a vyrazila ze sklepa.
Oběd byl výborný a sytý. Všichni byli po něm zvadlí a malátní. Paní Gita nařídila hodinu odpočinek v odpočívárně.
To byla místnost s matracemi na zemi.
Usnula jsem jako špalek a probudily mě až impulzy do bradavek.
Zajímavou reakci měla Nána. Přestože byly podprsenky její výrobek, nikdy je na sobě nevyzkoušela. Vyskočila na nohy a zoufale si položila ruce na hruď.
"To píchá!" Vyjekla překvapeně.
"Ano, strý... Náno. Zvykej si." Odtušila s úsměvem Alice.
Zaujaly jsme předepsanou pozici v kleče, pěkně v řadě, vodítka položená na levých ramenech.
Paní Gita si nás přišla vyzvednout. Odvedla nás do sklepa a řekla, že si pro nás zase přijde.
Další, trochu větší místnost dostala doprostřed mohutný sloup, posetý oky a kruhy. Do jeho výbavy patřila bedna lan, popruhů a karabin, která ovšem zatím zůstala v suchu ve skladu. A taky kufr plný bičů, plácaček, karabáčů a dalších "domlouvátek" jak jim říkala Paní Jil.
V jednu chvíli jsem se Nány zeptala, jak ví, co se dá nebo nedá snést, když vše vyráběl, ale nevyzkoušela na sobě.
Podívala se na mě vrásčitou tváří a prohrábla si krátkého bílého ježka na hlavě.
"Dotorka mi dala technické specifikace a já podle toho pracoval. Týden před odjezdem sem jsem se dozvěděl, jak a na kom je zkoušela. Málem jsem zešílel. Proto jsem ještě do mycího stroje a dalších zařízení rychle vymyslel pojistky, aby nemohly trvale ublížit. Do smrti si budu vyčítat smlouvu s ďáblem jménem Doktorka."
Já i Alice jsme na něho upřely oči. Hlavou nám táhlo, co se asi dělo v doktorčině ordinaci.
Alice se vzpamatovala jako první.
"Tak tohle jsem nevěděla ani já."
"Věděla to jen doktorka a Angela."
Alice pohladila Nánu po tváři. "Kolik je ti vlastně let, Rudolfe?"
Zvedl unavené oči. "Bylo mi třicet čtyři."
Oněměly jsme úžasem. Vypadal na šedesát.
"A už jsem jen Nána. Vaše kamarádka Nána." Řekla a pustila se zas do práce.
"Náno..."
"Copak?"
"Děkujeme ti za život. Obě."
Pokývala hlavou.
Další místnost byla menší, ale instalovaly jsme do ní zavěšený trámek a složily z částí velkou měkkou podložku. To byla místnost pro shibari a jiné vázací techniky.
To už se blížil večer.
Opět přišly všechny Dámy.
Vyvedly nás ven, nechaly najíst. Potom nás ostříkaly skotskými střiky a náramně se u toho bavily.
Nakonec jsme byly zahnány do klece a připoutány.
Nánu si Paní Gita připoutala opět do nohou postele a poslední, co jsem slyšela bylo: "Otevři tlamu, Nanynko. Tady máš dudlík!"
"Um hum muml..."
Usnuly jsme jako nemluvňata.

Násobky štěstí III./1.

Probudila jsem se na posteli s erekcí. Volnou ranní erekcí.
Vedle mě ještě spala Alice, má že...
He? Cože? Má žena? Začalo mi docházet, co se včera vlastně stalo.
Já jsem ženatý! A jmenuju se Rab.
Rab, tedy otrok. Už to mám i ve jméně.
No, aspoň že mám hodnou ženu. Poslušnou... Jo, ale poslouchá Paní Gitu a mně klidně zmydlí nebo ošuká umělákem.
Dobrá. Mám ženu, která mě zmydlí, nebo ošuká umělákem. Ale s láskou!
Alice si na mě položila ruku. Něco se jí zdá. Trochu kňourá ze spaní.
Pak se vzbudila. Kouká na mě, pak sjíždí pohledem na můj a nakonec na svůj rozkrok.
"Chceš říct, že jsme mohli celou noc šukat a my to prospali?!"
"Hmmm..."
Vypadlo ze mě inteligentně.
Sáhl jsem jí na břicho, sjel dolů, mezi nohy...
"Neeee, počkej, musím čůrat!"
Vstala, otevřela dveře a tam stála Paní Gita.
"Tak co, hrdličky? Jak jste se vyspaly? Byla to vášnivá noc?"
Alice zavrtěla hlavou. "Ne, Paní Gito. Obě jsme usnuly."
"No, tak to máte smůlu. Je čas vstávat.
Dášeňka si Po hygieně a výplachu nasadí velký pás cudnosti s gumovou kundou a ty naopak pás cudnosti s koulema a ptákem. Mazejte fofrem do velké koupelny, už máte nastavené programy."
Vystřelily jsme nahé do velké koupelny.
Za dvě minuty už jsem byla připoutaná.
Paní Gita zvolila příjemný relaxační program.
Oblékly jsme si pásy a zacvakly.
Na ně ještě latexové body,sukně, síťovè samodržky a střevíčky na podpatcích. Jedna druhé jsme upletly copy a vyrazily na snídani.
Pro změnu jsme teď my předváděly, jak si rvát ptáka do krku.
Tenhle způsob stravování má podstatné mínus. Jelikož namixovaná potrava stříká až do krku, moc si strávník nepochutná.
Vysrkla jsem nějaký jogurt a čekala na další rozkazy.
Paní Gita se napila kávy a začala rozdávat příkazy.
Alice připraví snídaně, včetně přípravy krmítek. Já musím donést do velké koupelny šest křesel a šest rohožek. Sklidit a posunout stoly v sále a připravit vše na výkon trestů, včetně křesel a rohožek pro publikum.
Umyly jsme vše po naší snídani, poděkovaly Paní Gitě a vrhly se do práce.
Cestou jsem potkala strýčka Rudolfa. Chtěl si se mnou povídat a přitom mi pomohl se stoly.
Připravila jsem na stupínek polohovací kříž. Byl to asi metr vysoký stojan, na kterém bylo lůžko, rozkládatelné do tvaru X, případně se dalo polohovat a zdvihnout horní část. Každé rameno se dalo polohovat samostatně.
Před něj jsem postavila do mírného oblouku křesla a rohože.
Potom stojan s různými bicími nástroji, stojan s poutacími řemeny, roubíky a dalšími potřebami. Též jsem připravila elektrickou pícku pro nahřívání cejchů a odemkla jsem vitrínu s cejchovacími železy.
Cejchů vlastnila Paní Gita několik desítek. Sbírala je a vlastnila tak i několik velmi cenných historických kousků.
Samozřejmostí byl stolek s lékárničkou a občerstvením pro exekutorku.
Když jsem zvedala jednu z krabic, našla jsem pod ní zlatý přívěsek. Měl tvar draka, plivajícího oheň.
Ukázala jsem ho Rudolfovi. Neznal ho a ani netušil, komu by mohl patřit.
Okamžitě jsem ho odnesla Paní Gitě. Ta si ho prohlédla a schovala do malé kovové pokladničky. Rudof zůstal u ní a já šla sama dodělat zbytek.
Nastal čas oběda.
Dámy se dopoledne bavily ve zbytku areálu a nic jim nechybělo.
Oběd dostali všichni, kromě odsouzených.
Po obědě se Dámy přesunuly před do křesel před stupínkem.
Paní Gita se postavila ke kříži a zjednala si ticho.
"Dámy a otroci. Dnes nás čeká vykonání trestů nad třemi odsouzenými. Dámám přeji zajímavý zážitek, otrokům poučení a provinilcům nápravu. Dášeňka vás teď nechá vylosovat tu z vás, která se chopí výkonu prvního trestu."
Obešla jsem dámy a ty si z černého sáčku vytáhly los. Pouze majitelka otroka nelosovala.
První los si vytáhla mladá Dáma s copy - Madam Dita
Vstala z křesla a nechala si přivést odsouzeného.
Z kobky jsem ho odvedla celkem v klidu.
Když ale uviděl celou scénu a obecenstvo, zbledl jako stěna.
Musela jsem zabrat, ale za chvilku už ležel na kříži. Všimla jsem si, že pohybuje rty. Naklonila jsem se k němu. Drmolil pořád dokola: "Prosím, prosím, já už to nikdy neudělám, prosím ne..."
Oznámila jsem to Madam Ditě.
Přistoupila k němu a řekla nahlas a jasně: "Lituješ pozdě. Ale pro klid tvé duše ti slibuji, že budu co nejkrutější, aby sis trest pamatoval co nejdéle."
Zdvihla horní část kříže do polosedě a nohy aretovala tak široko od sebe, jak mohla. Pak ze stolku vzala malý balíček. Rozbalila ho a vytáhla z něj dvě punčochy. Ukázala je připoutanému Pukovi.
"Poznáváš je? To jsou ty, které jsi ukradl své Paní!"
Vzala punčochy a dala je Pukovi pod nos. Pomalu jimi přejížděla po jeho tvářích, krku, hrudi...
Pukovi se postavil pták.
Madam Dita si jednu punčochu navlékla na pravou ruku a přitom levou dráždila a vzrušovala Pukovo přirození.
Netrvalo dlouho a Puk se udělal.
V tu chvíli Madam Dita chytla ještě stříkajícího ptáka do pravé ruky a začala ho tvrdě honit.
Paní Gita stiskla stopky.
Puk vykulil oči a začal naříkat. Nejdřív jen mírně, ale během pár minut už křičel z plných plic, plakal, sliboval..
Nebylo to nic platné. Madam Dita jela jako stroj. Po tvářích jí stékaly kapičky potu.
Puk se snažil uniknout bolesti. Zatínal svaly, kroutil chodidly, zatínal prsty.
Potil se.
Když se počůral bolestí, zaječel jako šílený a pak už jen hýkal.
"Stop!" Vykřikla Paní Gita a Madam Dita přestala dřít Pukovu bambuli.
Měl ji rozedřenou do krve.
Vytáhla desinfekci a celého ptáka pořádně nastříkala.
Puk zařval a byl na pokraji mdlob.
Na pokyn Madam Dity jsem Puka odpoutala a pomohla mu slézt.
Sotva mohl stát. Nohy se mu třásly.
Tiše jsem mu šeptla do ucha, aby nezapomněl poděkovat.
Otočila jsem Puka čelem k obecenstvu.
Paní Gita s Madam Ditou se postavily z druhé strany a Paní Gita oslovila Puka:
"Doufám, že jsi už pochopil smysl tvého trestu. Chceš k tomu něco dodat?"
"Já... děkuju za potrestání. Už to neudělá..." Zbytek zanikl v pláči.
"Výborně. Tomu se říká upřímná a účinná lítost. Co na to říká Paní Soudkyně?"
Paní Soudkyně se podívala na vzlykajícího otroka, který se sotva držel na nohou.
"Myslím, že bych mohla upravit druhou část trestu a povinnost nošení punčoch nařídit na jaro a léto a v ostatních částech roku jen do společnosti a na veřejnosti."
Obecenstvo zatleskalo a Madam Dita se lehce uklonila a nabídla Pukovi ručku k políbení.
Puk se opatrně sehnul a ručku políbil.
Odvedla jsem ho do kobky a chystala se předvést Čuňase.
Ten ale slyšel Pukův nářek a doslova se zasekl v zadním koutě kobky. Bránil se a nechtěl ven.
Musela jsem ho vytáhnout pomocí chvatů. Doslova jsem ho vytlačila do schodů a do sálu.
Už nás všichni čekali.
Jakmile dostal víc prostoru k manévrování, pokusil se mi vytrhnout.
Dostat ho na kříž, opět složený do lůžka byla hrozná dřina, ale nakonec se mi to povedlo.
Celou dobu Dámám sprostě nadával.
Nakonec došla trpělivost Paní Soudkyni.
Postavila se a zařvala tak, že i Čuňas zmlkl.
"Tak dost! Jestli si myslíš, že si tohle můžeš dovolit, tak ne! Protrpíš si trest v původní výši, navíc dostaneš dvacet ran rákoskou na každou dlaň a zákaz orgasmu na jeden rok. Za rok se uvidí!
Proveďte výkon trestu!"
Tentokrát byly vylosovány dvě exekutorky. Zrzavá Miss Flame a Paní Jil.
Přinesla jsem kbelík s naloženými řemenovými plácačkami.
Dámy si vytáhly každá jednu, nechaly je okapat a postavily se každá na jednu stranu trestaného. Začala Miss Flame.
Velký nápřah a plááác! Celé tělo trestaného se pod tím úderem zavlnilo.
"Jaaau!" Vyjekl Čuňas překvapeně.
Paní Jil se nedala zahanbit. Bylo vidět, že to obě dámy chtějí doslova otrokovi pořádně osolit.
Nasadily poměrně svižné tempo. Rána za ranou dopadaly na Čuňasův zadek.
Kolem se sačala tvořit slaná mlha.
Najednou Paní Klára vytáhla foťák a začala výkon trestu fotit.
"Čuňasi, budeš mít moc hezký fotky, tak se usmívej!"Vykřikla Čuňasova Paní.
Díky úsilí obou exekutorek a nastavení světel byla vidět nad připoutaným ječícím Čuňasem a jimi krásná duha.
Čuňas jekot střídal oslím hýkáním a vůbec vydával prapodivné zvuky.
Netrvalo dlouho a Dámy odložily už potřetí vyměněné plácačky.
Dámy nechaly celé lůžko otočit chodidly směrem k obecenstvu.
Vybraly si každá poměrně tenkou rákosku a opět zaujaly "pracovní" pozice.
Tentokrát začala Paní Jil.
S ostrým švihem dopadl nástroj na levé chodidlo. Čuňas zaječel jak valkýra v posledním tažení.
Pravé chodidlo.
Jiná tónina zaječení a hra svalů na lýtkách, stehnech a fialovém zadku.
Všimla jsem si, jak Čuňas střídá tóny křiku a i styly křiku a jekotu od krátkého "AU" až po táhlé "JIIIIIJAJAJAJAÚÚÚÚÁÁÁÁGHRRRRRRR!"
K tomu ještě přibylo chrochtání, bručení a jiné pazvuky.
Čuňas byl celý zbrocený potem a začal se lehce třást.
Když Dámy skončily, měl chodidla nepoužitelná k chození.
Opět otočení celého lůžka. Vyklopila jsem područky a ruce připoutala dlaněmi nahoru s prsty pzajištěnými širokými pásy.
Dámy opět vyměnily nástroje a začaly opracovávat jeho dlaně.
Znovu otočení celého lůžka.
Paní Jil osušila Čuňasův rozkrok a Miss Flame vytáhla z pícky nahřáté železo.
Svítilo žlutým žárem. Vzpomněla jsem si na své cejchování a najednou jsem měla horkou chvilku, protože mi došlo, že součástí našeho rozsudku byly i další značky.
Rychle jsem ale pocity zaplašila a soustředila se na svou práci.
Miss Flame přešla k Čuňasovi a bez okolků mu na několik sekund přitiskla železo mezi široce roztažené nohy.
Objevila se trocha dýmu a celé Čuňasovo tělo se vzepjalo v poutech. Pak zvadlo.
Miss mi odevzdala použité železo a kývla na Paní Jil. Postavily se k rozbitému zadku a opřely se o něj a zapózovaly pro foťák jako dvě umělkyně u společného mistrovského díla.
Problém nastal, když bylo třeba Čuňase odsunout mimo. Nakonec jsme mu museli s jedním Klářiným otrokem spoutali nohy a odnesli ho na tyči jako ulovenou srnu. Opět děčný námět na fotky a jedovaté poznámky Dam.
Jeho Paní šla s námi.
Donesli jsme Čuňase do pokoje a složili ho na žíněnku na zemi. Cestou byl ještě ostříkán hadicí, aby nebyl od potu a soli.
Ležel na břiše, nohy od sebe a tiše sténal.
Jeho Paní nás poslala pryč a začala si otroka ošetřovat.
Poslední, co jsme slyšeli bylo: "Čuňasi, ty jsi tak zřízený, že si ani zadek neutřeš..."
Dámy se zatím přesunuly do velké koupelny a já byla vyslána pro hezouna Pajíka.
Když jsem vešla do jeho kobky, vypadal stejně jako Čuňas. Otočil ke mně uplakané oči.
"Budu bit?"
"Nebudeš, neboj."
"Opravdu?"
"Opravdu!"
Pajík ožil. Vstal, otřel si slzy a šel klidně se mnou. Trochu se zarazil, když uviděl obecenstvo. Ještě víc, když jsem ho začala poutat ke stroji.
Paní Gita mu sundala klícku a zavedla cévku. Potom i hadičku do žaludku.
Bez dlouhých cavyků spustila stroj.
Pajík se pokusil zazmítat, ale utáhla jsem ho důkladně.
Pajíkovo břicho se zvětšilo a zase splasklo. Tak to bylo několikrát. To bylo velké čištění. Pak zahučelo čerpadlo a Pajík začal připomínat těhotného.
Břicho mu vystouplo. Oči měl do široka otevřené a ruce křečovitě zaťaté v pěst.
Zvuk čerpadla ustal.
Z Pajíkova hrdla se ozývalo jen hučení a mručení. Z očí mu stékaly slzy.
Dámy se na jeho účet dobře bavily. A dost stresovaly i své otroky hláškami o nutnosti vyzkoušení i na nich.
Málem jsem se začala smát. Tolik psích očí jsem ještě neviděla.
Když program skončil a Pajík byl vysvobozen a já ho odváděla zpět do kobky, podíval se na mě a tiše řekl: "Děkuju, žes mi neřekl co mě čeká. Zbláznil bych se strachy. Tohle je to nejhorší, co jsem kdy zažil!"
Pokývala jsem hlavou a myslela si své.
Dámy se sešly opět v sále a zasedly k všeobecné zábavě k tabuli. Uklidila jsem křesla, otřela použité věci a připravila vše k večerní zábavě.
Alice zatím nanosila tácy s jídlem a pití a zaklekla vedle Paní Gity.
Večer byl tradičně o probírání všeho možného a předvádění vycvičenosti svých otroků.
Do postele jsme se dostaly po druhé hodině ráno. Sundání velkých pásů cudnosti bylo pro nás velkou úlevou.
Paní Gita nám popřála dobrou noc a na rozloučenou vesele zacinkala klíčky od mé klícky a Alicina pásu.

Násobky štěstí II./11.

Setkání Dam se přiblížilo.
To ráno jsme u klece našly lístek s textem:
"Děvčata, jela jsem do města. Až se ozve signál, odpoutejte se, umyjte a nasnídejte. Pak je třeba provést doladění úklidu. B deset hodin přijede catering. Vrátím se do oběda. Gita."
Přečetly jsme rychle naškrábaný vzkaz a pohlédly na sebe. Vše jsme provedly dle instrukcí a po jedenácté se vrátila Paní Gita s několika objemnými taškami.
Tvářila se tajemně a každou chvíli si nás upřeně prohlížela.
Naštěstí to netrvalo dlouho.
O půl druhé přijela první Dáma. Byla to Paní Jil, tentokrát však přijela se zvláštní otrokyní s velkým poprsím a kuklou na hlavě.
Paní Jil se pozdravila s Paní Gitou a něco jí pošeptala do ouška. Paní Gita sebou trhla a nevěřícně se jí podívala do očí, pak na otrokyni a polohlasně udiveně špitla: "Vážně?"
Paní Jil jen kývla hlavou a dala si prst na rty.
Paní Gita se zářivě usmála a kývla.
Pak Paní Jil postoupila ke mně a po mém ruky políbení mi zajela rukou pod sukni.
"Jak se máš, Dáší? Co bys řekla na trochu bolavého laškování? Mám pár nových hraček, které se ti asi... NEBUDOU LÍBIT!" A zvonivě se zasmála.
Odvedla jsem Paní Jil do jejího apartmánu a cestou si všimla zvláštního způsobu chůze její otrokyně.
Šla opatrně, jako by se bála, že jí upadnou prsa.
Když jsem se vrátila k Paní Gitě, Alice právě odváděla vysokou Dámu s jejím otrokem k pokojům.
Paní Gita se na mě usmála. "Dáší, až se ubytují všechny Dámy, budeš se hlásit u Paní Jil."
"Ano, Paní Gito." Odvětila jsem a obdržela tajemný úsměv.
Tento víkend mělo přijet jen šest Dam.
Ale přijelo jich sedm. Ta navíc byla Paní Justa.
Vřele se přivítala s Paní Gitou a objala i nás dvě. Omlouvala se, že neodpověděla na pozvánku, prý byla velmi zaneprázdněna a zapomněla na to.
Paní Gita mávla rukou, že to je v pořádku. Paní Justa jí poděkovala a nechala se odvézt na zádech svého velkého otroka, který byl opět v masce a už od dveří na nás kýval hlavou na pozdrav. Víc nemohl. Měl v puse roubík v podobě obřího dudlíku. Bylo to velmi zábavné při vědomí jeho zaměstnání.
Odporoučela jsem se Paní Gitě a odešla za Paní Jil. Zaklepala jsem slušně na dveře a čekala.
Paní Jil mi otevřela a pozvala mě dál.
Byla v dlouhém županu s japonskými motivy.
Vešla jsem do pokoje a uviděla její služku uvázanou za ruce na kladce.
Paní Jil mi poručila svléknout halenku i podprsenku a láskyplně se podívala na mou postavu.
"Nooo, trochu ses nám vyprsila. Ale jen trochu." Ohmatala a promačkala mi prsa a mlaskla.
"Mám pro tebe dárek. Tahle moje kurvička si dovolila mít větší kozy než já. Myslím, že by to chtělo trochu westernové hudby!" Zasmála se a šibalsky na mě mrkla. Podala mi rákosku.
"Deset na každé prso. Ale pořádných. Nespěchej. Po každé ráně ti řeknu číslo a ty budeš počítat. Dej se do toho!"
Strhla z otrokyně blůzku a já uviděla, že jí prsa visí za bradavky na širokých ramínkách. Rozmáchla jsem se a uhodila. Na pravém prsu, kousek pod dvorcem se ukázal proužek.
Ozvalo se přidušené "Hmmmm"
"Tak tohle hodnotím za osm." Řekla Paní Jil.
Další proužek, tentokrát na levý prs.
Opět zahučení.
"Připočti dalších osm."
Když jsem vysázela pět ran na každé prso, Paní Jil mě zastavila.
Odepnula otrokyni svorky z bradavek.
Už teď se třásla bolestí a při otevření svorek sebou zazmítala jako raněné zvíře.
"Teď vrch prsou. A nestyď se."
Když jsem dávala poslední rány, musela jsem vždy počkat, než se otrokyně uklidní, abych jí neublížila.
Kdyby neměla nohy připoutané ke kruhu v podlaze, určitě by dělala sklopky nastojato.
Paní Jil mi vzala rákosku a pohladila prouhatá prsa otrokyně dlaní.
"Pojď. Sáhni si. Vem je do ruky. Cítíš jak jsou horká? Promačkej je, jako já tobě."
Promačkala a prohnětla jsem oba prsy. Byly těžké a mohutné. Otrokyně sténala do roubíku.
"A nezapomeň jí pořádně promasírovat bradavky. Prý s tím máš zkušenosti!"
Otrokyně sebou zazmítala. Měla relativně malé bradavky a malé dvorce.
"Chci, aby měla bradavky jako ty. Budeš její trenérka. S tvou Paní to domluvím."
Dívala se, jak její otrokyni masíruju a natahuju bradavky a bylo vidět, jak je vzrušená.
"To stačí. Teď pojď sem. Kolik jsi napočítala?"
"Sto a jedenáct, Paní Jil." Odvětila jsem.
"Áha. Tak to zaokrouhlíme na sto dvacet."
Zavázala mi oči šátkem.
Odemkla mi klícku a sundala i kroužek.
"Teď si vždy třikrát přetáhneš předkožku a dáš si ruce za hlavu.
Pěkně pomalu. Udělat se nesmíš!"
Třikrát jsem přetáhla předkožku a sepjala ruce za hlavou.
Očekávala jsem ránu. Místo ní mi ptáka olízl jazyk a obejmuly rty, které z něho sklouzly dolů.
"Znovu!"
Opět tři tahy a opět hra jazyka a rtů. Strašně mě to vzrušovalo. Bylo mi jasné, že to bude zázrak, jestli se neudělám.
"Počítáš?"
"Ano, Paní Jil."
"Dobře. Až napočítáš sto dvacet přetažení, řekneš mi to."
"Ano, Paní Jil."
Bylo to nekonečné. Konečně jsem se dopočítala a oznámila to.
Paní Jil mi vrazila prsty do zadku a začala mi masírovat prostatu.
Po pár vteřinách jsem bez orgasmu vytekla.
Vždycky po takovém podojení mám hrozný pocit. Chce se mi brečet. Ale za chvíli to přejde.
Slyšela jsem, jak Paní Jil říká otrokyni, aby to spolkla. Prý to má jako bolestné.
Znovu mi nasadila klícku.
Pak mi strhla šátek z očí a otočila mi hlavu směrem k otrokyni. Zamžourala jsem na ni.
Ten obličej... Vždyť je to...
Čubka!
Měl zpocený obličej, uplakané oči a vlasy slepené.
"To čumíš, viď?! Čubce se po dárku paní Doktorky splašily hormony. Pořád jí rostou kozy. Tobě ale málo. Ještě ti rostou?"
Odpověděla jsem, že ještě ano, ale pomaleji.
"Hmmm, zvláštní. Čubko, ty nevíš co se sluší a patří?"
Čubka mi poděkoval za péči a trénink. "Teď běž za svou Paní. Cos tu viděla a zažila můžeš říct jen jí a Alici."
Poděkovala jsem, oblékla se a rychle se přemístila k Paní Gitě.
Zastihla jsem ji v kuchyni.
"Tak co? Nezlobilas?"
"Ne, Paní Gito."
"Výborně. Jdi pomoct Alici s přípravou večeře."
Odběhla jsem do přípravny. Alice roznášela talíře a příbory. Byla v obličeji červená a jako mimo sebe.
Odpovídala mi jako ze sna.
Občas se zastavovala a jako by chytala dech.
"Je ti něco?" Ptala jsem se. Jen zavrtěla hlavou a neodpověděla.
Večeře proběhla klidně a když se společnost Dam začala věnovat drbům, chlubením novinkami a škodolibým nápadům, kmitaly jsme kolem stolu jako dvě lasičky.
Paní Jil přišla na večeři bez Čubky a nechala si pro něj zabalit večeři do krabičky.
Kolem půlnoci se Dámy rozešly.
Než jsme sklidily a proběhly sprchou, byly dvě hodiny ráno.
Paní Gita nás osobně zapnula do řetízků, popřála dobrou noc a zhasla.

Násobky štěstí II./9.

Probudily mě impulzy v bradavkách.
Po včerejším zážitku byly ještě citlivé a tak to bylo nepříjemné.
"Odepni se a pojď k nám."
Paní Gita zněla uvolněně a zdálo se, že má dobrou náladu.
Za chvilku už jsem byla na posteli.
Paní Gita mi ukázala vedle sebe.
Alice byla už také odpoutaná a seděla opřená o pelest.
"Kočky moje. Včera jste měly odpočinkový den. Já zase celý den úřadovala.
Takže dnes po hygieně pracovní oblečení se vším všudy.
Musíte dodělat co nejvíc ve sklepě a pak od zítřka budeme připravovat další sraz."
Obě jsme odpověděly že rozumíme.
Paní Gita mrkla na Alici. Ta se usmála.
"Dášeňko, poslední dobou mluvíš ze spaní. A to dost zajímavě."
Vytáhla kazeťák a pustila ho.
Ozval se můj hlas. Hlas, který prosil, kňoural a sliboval. Záznamů bylo víc za sebou, zřejmě si mě Paní nahrávala delší dobu.
"Víš co je nejzajímavější? Ty si své zážitky prožíváš v noci znova, ale reaguješ jinak. Poslední týden jsem si udělala domácí úkol a trochu si tě vyzkoušela. Vyvodila jsem z tvých slov závěry a ty teď budu aplikovat do tvé výchovy. Každopádně bude legrace."
Na to mi stiskla lehce bradavku. Zabolelo to a já zatnula zuby.
"Hmmm, to je hezké. Toho ještě využijeme. A teď mazejte do koupelny. Obě!"
Za chvíli jsme se hlásily v kuchyni.
Paní seděla u stolu a četla dopisy.
Překvapilo mě, že si sama udělala kávu a už měla odkousáno z krajíce chleba.
"Na místa, holky a baštit. Ať to lítá!" Řekla netrpělivě Paní a ukázala na naše místečka, kde však místo misek čněly dva gumové čuráky.
"Dášo, vysvětli Alici co a jak."
Rychle jsem provedla rozkaz a začala snídat. Po očku jsem sledovala Alici.
Moc se jí nechtělo, ale poslechla a také začala snídat.
Překvapilo mě, že i napoprvé byla rychlejší než já.
Paní ji pochválila a prohlásila, že je vidět, kdo vykouřil víc ptáků.
Po úklidu nás nahnala do sklepa.
Při práci jsem si všimla, že Alici hodně pohybů bolí a dohodly jsme se, že si práci zorganizujeme, abychom nebyly bolavé zbytečně.
Oběd byl rychlý a výživný.
Odpoledne jsme se zabraly do práce tak, že jsme dokázaly vynosit všechen zbytek nepořádku. Když jsme vyšly ven a ohlásily hotovou práci, Paní Gita užasle pokývala hlavou a šla si vše prohlédnout.
Vrátila se s úsměvem.
"Výborně, děvčata. Udělala jste to báječně. Teď se najíte, umyjete a obě zalehnete na mou postel."
Paní nám odemkla pásy a odešla do obýváku.
Při hygieně jsem si všimla, jak má Alice oteklá prsa se stopami po provazu.
"Bolí to moc?" Zeptala jsem se.
"Spíš tlačí a hřeje. Ale včera to bylo horší. Vždyť tys to ale zažila taky, tak proč se ptáš?"
"Jenže já za ně nevisela ve vzduchu!"
Alice se podívala na můj hrudník a ušklíbla se.
"Neboj. Měsíc, nebo dva a budeš viset taky! A já se budu koukat..."
"Taky pověšená za kozy!" Ozvalo se ode dveří. Stála tam Paní Gita a usmívala se. Alice zbledla a ztichla.
Dokončily jsme hygienu a opět byly zamčeny. V posteli už jsme nemluvily, protože nám Paní vykládala, co musíme udělat a připravit na víkend.
Mělo se sjet několik Dam s otroky a otrokyněmi a Paní byla skoupá na informace o programu. Jen prohlásila, že budeme součástí programu a ona doufá, že ji nezklameme.
Potom mi poručila, abych si lehla napříč do nohou postele a spoutala můj obojek s poutem na Alicině noze a na bradavky mi dala malé krabičky.
"To je místo podprsenky. Poznáš jak jsem daleko podle síly impulzu. Další hračka, kterou jsme ještě nevyzkoušely. Dobrou noc."
Zhasla a začala odfukovat.

Násobky štěstí II./7.

Plácnutí kožené plácačky mě poslalo ze sna rovnou do reality.
"Vstávat! Obě!"
Slyšela jsem plácnutí vedle sebe a kníknutí Alice.
Pak začaly dopadat rány jedna za druhou.
Vylezla jsem z postele a Paní Gita mě chytla za obojek a strhla do kleku na zem.
Stejně se vedlo Alici.
"Tak! Dnes si dáme zase zábavu podle mého gusta! Obě velký program na stroji a potom obě velký kolík. Ten si vyndáte až před obědem.
A dnes bude práce pod dozorem!"
Paní došla ke dveřím. "Alou do velké koupelny a pěkně jako kačenky!"
Šla za námi a pobízela nás plácačkou.
Dokačákovaly jsme do velké koupelny.
Paní nás připoutala a začala studovat programy.
"Hmmmm, hmmmm, copak to tu máme... Bradavky, poštěvák, kulky... a trochu smíchu neuškodí!"
Nastavila programy a poručila nám, ať si stroje samy zapneme.
Začalo to několika čistícími sekvencemi.
Následovaly ostré masáže. Já měla co dělat, abych nekřičela nahlas.
Alice na tom byla hůř. Trhala sebou a tiše kvíkala.
Vše ukončil lechtací program, kdy trysky zasahují citlivé body. Byl dlouhý a nebyl bez následků. Počůraly jsme se obě.
Paní Gita stála opřená o Potěšitele, ruce založené pod svým velkým poprsím a dobře se bavila.
Sundala nás ze strojů a nahnala do kuchyně.
Udělaly jsme snídani a vzorně v kleku čekaly, až nám Paní popřeje dobrou chuť.
Paní si otočila židli a namočila prsty nohou do naší snídaně - jogurtu.
Vždy namočila, nechala olízat a komentovala naše snažení poznámkami o lízátku a o masáži jazykem.
Po snídani a úklidu jsme šly opět vynášet věci ze sklepů.
vynosily jsme plný kontejner a ještě hromadu vedle.
S kolíky v zadcích to bylo ke konci opravdu velmi nepříjemné. Dvakrát nás přišla Paní zkontrolovat, jestli se neflákáme a nařídila nám pracovat, dokud nás sama nezavolá.
Impulzy jsme s Alicí uvítaly s ulehčením. Paní Gita se rozesmála, když nás uviděla. Část nepořádku byl totiž uhelný prach a tak jsme vypadaly jako párek černých otrokyň s cucavým bonbónem mezi půlkami.
Nařídila nám se pořádně umýt a vyndat kolíky ze zadků. To byla úleva!
Drhnutí nám zabralo skoro půl hodiny.
Vymydlené a v čistých šatech jsme se ohlásily Paní.
Prohlédla si nás a poplácala po zadcích.
"Tak, prdelky moje. Kolik toho ještě dole zbývá?"
"Ještě asi polovina, Paní Gito." Odpověděla jsem okamžitě.
"No, mrskly jste sebou pořádně! Teď alou do jídelny a mimořádně sednout na židle ke stolu."
To mimořádné sezení na židlích mělo svá úskalí. Naše otlačené zadky by asi nadávaly, kdyby uměly mluvit. Takhle naši ne-pohodu prozrazoval jen podivný posez.
Paní Gita nám osobně přinesla oběd a když usedla proti nám, řekla že to je její poděkování za naši práci. Byl královský.
Najedly jsme se k prasknutí a Paní Gita sama odnesla nádobí s poznámkou, že bude ještě překvapení.
Přinesla dva talíře, na nichž byly veliké papírové kornouty. Posadila se opět proti nám a řekla, ať kornouty sundáme.
Zvedly jsme je a... Pod nimi byly dva obrovské anální kolíky! Asi na nás byl úžasný pohled, protože se Paní Gita začala smát tak, až se držela za břicho.
"Copak, vy dvě nemáte rády indiánky? No, kousněte si!" A znova se začala smát při pohledu na naše tváře.
Opatrně jsem ukousla špičku. Chuť výborné čokolády a náplně... Byl to požitek, byť zvláštního tvaru.
Po téhle sladké obrtečce už jsem měla břicho jako balón.
Paní Gita nás odvedla do obýváku a posadila do křesílek. Pak zapnula televizi. To bylo poprvé, kdy jsem viděla přístroj zapnutý.
Odešla a v televizi se ukázal obraz. Mrkla jsem jen okem a zapoměla překvapením zavřít pusu.
V televizi jsme byly my dvě, jak civíme na dva obří kolíky na stole.
Alice si všimla mé reakce a podívala se také.
Vypadala v tu chvíli jako svatá v sexshopu. Začala jsem se smát a od dveří mi zdatně pomáhala Paní Gita.
"To je novinka. Digitální minikamery. Zatím mám tři. Jak se samy sobě líbíte?"
Otočily jsme se k ní.
"Paní Gito, je to úžasné. Ale nešlo by prosím tu fotku zničit?" Ozvala se Alice
"Hahááá! To ani náhodou! Naopak si ji nechám vytisknout ve velkém formátu a pověsím ji nad vaši klec. Tedy abych to správně řekla - pověsíte si ji tam samy a rády!" Zasmála se Paní a začala rozvíjet možnosti videozáznamů.
Když vyčerpala téma, poslala nás pro věci, které tu zbyly po Angele.
Nanosily jsme je do velké koupelny, pořádně vypucovaly a pak přemístily do sálu.
Paní Gita si přišla prohlédnout vystavené a umyté věci. Byla mezi nimi i dřevěná bedna plná všelijakých věcí.
Podívala se do ní, chvilku se přehrabovala, až jí zasvítily oči.
"Ahááá! To je dobře vymyšlený!"
Začalo mě šimrat v zátylku. Paní Gita mi pokynula a ukázala na největší konstrukci. Vypadala podobně jako trubkový nájezd pro opravu spodků aut. Jen vyšší.
"No pojď, Dášeňko. vyzkoušíš si to sama. No a abys neřekla, že jsem zlá panička, sundám ti i klícku.
Ták, hezky stoupnout do třmenů, ták."
Mluvila na mě jako na dítě a přitom jí svítily oči a hořely tváře. Stoupla jsem si do třmenů a Paní mi pevně připoutala nohy těsně nad chodidly.
"Teď se opři stehny o vršek a nalehni celým tělem."
Když jsem to udělala, přetáhla mi pás přes spodek zad a vší silou utáhla.
Pak přešla přede mě a přidřepla. Zvedla mi hlavu a upřela pohled do mých očí. Měl jsem v tu chvíli velký problém. Dívat se do očí, nebo do hlubokého údolí mezi velkými prsy Paní.
Všimla si toho.
"Tak tebe to čumění na kozy nepřešlo? Hmmmm, ale teď už je máš taky a víš co to znamená? To znamená, že mám víc hraček, víš!?" A začala něco šroubovat pod mými rameny. Ucítila jsem tlak a začala se v zádech prohýbat. Brzy jsem měla záda jako luk. Vrcholem této operace byla malá destička pod mou bradou, která mi zvrátila hlavu dozadu.
"To je ale krásná kočička! Ale ještě to vylepšíme!" Prohlásila Paní Gita a připevnila mi ruce ke konstrukci přede mnou. Bylo to strašně nepohodlné a bolestivé, protože mi tím dala ramena do nepřirozené polohy.
Začala mi osahávat pučící prsa. Chvilku si s nimi hrála a pak zavolala na Alici, aby jí šla pomoci.
"Chytni Dášeňce oběma rukama kozu a vytáhni ji co největší silou dolů!"
Alice mi obejmula prso rukama, pak stiskla, jako by mi ho chtěla vyždímat a vytáhla. Posledních několik dní mě prsa uvnitř tlačila a to sevření hodně bolelo. Vyhekla jsem.
"Nono! Aby ses nepo...!" Řekla Paní a nad Alicinýma rukama protákla režný provaz. Udělala na něm uzel a obrovskou silou utáhla. Provaz se zařízl do kůže a mně vytryskly slzy.
Paní prso několikrát omotala a pak dovolila Alici ho pustit.
S druhým prsem udělaly totéž. Pak mi přinesly zrcadlo, abych se podívala, jak mi to sluší.
Na hrudníku jsem měla dvě malé rudé koule, oddělené od těla provazovým omotem.
"A teď zlatý... ehm ... kulodržák?" Řekla Paní a ukázala mi asi metrovou trubku s navařenou velkou příčkou do rvaru T. K té byla dvěma šrouby připojena další a ve středu jejich délky byl malý otvor.
"Rudolf něčemu podobnému říkal humbler, Paní Gito." Ozvala se Alice.
"Hmmmm, já tomu říkám zpomalovač. S tímhle otrok neuteče. Hned si ho Dášeňka vyzkouší."
Odešla za mě a něco tam montovala. Pak mě vzala za koule a vytáhla je dozadu. Leknutím a bolestí jsem zaječela.
"Alice, slyšela jsi ten zvuk? To je pro mé uši slast. Takové otrocké 'Cé'. Dnes si dáme hudební výchovu."
Něco mi obemklo kůži šourku nad koulemi podobně jako závaží, kterým mi Paní natahovala pytlík.
"Tak, nástroj je připraven a naladěn. Jdeme si hrát."
Ucítila jsem, jak mi mačká koule. Bolest se začala stupňovat. Pak silnější stisk a já zařvala.
"A copak nám ještě zazpíváš, Dášeňko?"
"Paní Gito, to bolííííííí!"
"Íííí? Takovou tóninu neznám. To je novinka! Alice, zkus to taky!"
"Jííííjjj!"
"Funguje to! Jdi a trochu jí pomačkej kozičky."
Alice si stoupla přede mě.
"Nene. Pěkně si lehni na Dášeňku."
Alice mi sedla obkročmo na zadek a já ucítil na zádech její bradavky. Začala mi mačkat bolavá prsa.
"Chytni se Dáši a vnímej její tělo."
Alice se ke mně přitiskla a já dostala ránu přes koule. Zaječela jsem a moje zkroucené tělo se zachvělo. Další rána.
Další a další. Od křiku už mě bolelo v krku.
Změna rytmu. Dostala jsem ránu přes zadek, druhou, třetí, pak přes koule. Moje tělo už si pod náporem bolesti dělalo co chtělo. Zadek mě pálil a bolel, bolest z koulí zachvacovala celý spodek těla.
Pak přišly malé, ale příšerně bolestivé rány vždy na jednu, nebo na druhou kouli.
Alice na mých zádech začala hlasitě dýchat a její horký dech mi ohříval vzadu krk.
Další bolest, křik, barevná kola před očima, prudký stisk Aliciných rukou a její tiché zakvílení, spojené se stahy břicha, které jsem cítila na zádech.
Jako ve snu ke mně dolehla slova Paní Gity: "Tomu říkám symfonie!"
Ucítila jsem jak mě Paní Gita odpoutává.
Alice už se trochu uklidnila a slezla ze mě.
Netrvalo dlouho a byla jsem volná. Paní Gita mě položila na zem, vykasala si šaty a sedla mi kundou na obličej.
"Víš co máš dělat!"
Věděla jsem a začala pracovat jazykem.
Něco začala dělat na mých prsou. Najednou obě zaplavila horká bolest, provázená bodáním milionů jehel. Navíc mi ty bolavé hrudky začala Paní nemilosrdně drtit a tvrdě masírovat.
Můj tlumený jekot a zmítání způsobilo, že jsem měla brzy plnou pusu šťávy a musela polykat jako o život.
Paní Gita byla tentokrát nenasytná a mé trápení bylo nekonečné. Když ji přestalo bavit mi prsa mačkat, začala mě do nich švihat. Šílená bolestí jsem nějak vyprostila své ruce a zaťala je do prsou Paní Gity. Ta zaúpěla, několikrát sebou mohutně trhla a svezla se na bok.
Omdlela. Alice se jí hned začala věnovat. Já nemohla. Neměla jsem sílu se ani převalit.
"Paní Gito, haló, Paní, jste v pořádku?"
"Hmmm? Jo, asi jo. Počkej. Chvilku se musím vydýchat. Vidím jen červené skvrny."
Dala jsem se dohromady tak, že přes bolest jsem se vyškrábala na všechny čtyři. Doplazila jsem se k hlavě Paní.
Pomalu se jí vracela barva do tváří.
"Dáší. Ty moje rajdo úžasná. Tohle ti nezapomenu."
"Omlouvám se, Paní Gito. Bolestí jsem nevěděla co dělám."
"Byla jsi úžasná. Tedy až na ten kousanec do frndy. Vždyť jsi nás udělala obě." Pak se otočila na Alici.
"Myslím, že bys měla Dášu odměnit. Ale až zítra, nebo pozítří. Teď si musí odpočinout.
Společně mě dotáhly do koupelny, velice něžně omyly a uložily na postel.
Únava mě doslova vypnula.

Násobky štěstí II./5.

Budík. Chtěla jsem ho zamáčknout, ale někdo zamáčkl mě.
Byly to Paní Gita a Alice.
Ležely na mě hlavami a Alice měla rameno v mém klíně.
"Čůzy, vstávat!" Přehlušila řinčení plechového tyrana Paní Gita. Alice se zvedla a Paní Gita se začala smát.
"Hihihi, máš Dášenčinu klícku obtištěnou na tváři." Zamáčkla budík a zvedla se ze mě.
Vypotácely jsme se z ložnice. Rychle jsme spáchaly hygienu a šly připravovat snídani pro hosty.
Samy jsme se najedly až potom.
Večer byl divoký a rozverný. Po rozezpívání otroka Paní Justy přišli na řadu další "provinilci" a bylo veselo až dlouho po půlnoci.
První na snídani přišla dlouhovlasá Slečna. Vybrala jídlo pro sebe a nekompromisně přikázala otrokovi, co si má nabrat.
Usmála se na nás a prohlásila: "Taky se vám nechtělo vstávat? Já musela otroka vyhnat z klece bičíkem."
Paní Gita se usmála. "Ale to stačilo říct, Dášeňka má zkušenosti s vytahováním neposluchů z klece."
"Vážně?" Podivila se Slečna. Moc na to ta tvá slečinka nevypadá."
Paní Gita mi ledabyle bičíkem zvedla sukni.
"Jůůů!" Vyvalila Slečna oči. Holka s ptákem jarabákem!"
"Cože? Jaký pták?" Ozvalo se z chodby.
Do společenské místnosti vtrhla Paní Justa, následovaná usmívajícím se obrem.
Slečna ukázala na mou sukni. Paní Justa se otázala Paní Gity, jestli se může podívat.
Když uviděla mou klícku, usmála se.
"Ale ty kozičky jsou hezké implantáty. Nebo bylinky z číny?" A zvláštně se na Paní Gitu podívala. V tu chvíli mi došlo, že mi Alice ráno neudělala maskování na hrudníku.
"Jojo. bylinky. Ale je to trochu nelegální a blbě se shání."
Paní Justa se usmála a lehce mrkla jedním okem.
Slečna se podívala na svého otroka. "No, podívej. Taky by ti kozičky slušely." A rozesmála se, když uviděla kyselý otročí obličej.
Dámy se scházely, brebentily a žertovaly. Evidentně se jim večírek líbil.
Když se sešly všechny, nechala Paní Justa svého otroka padnout na všechny čtyři, vyskočila mu na záda a zahalekala jak otrokář na lodi.
"Hej hej héééj! Tak co, Dámy. líbil se vám večírek?"
"Anóóó!" Zaznělo jednohlasně.
"Co si dát ještě jeden?"
Dámy se na sebe podívaly.
"Nebo vám doma žalem pláčou otroci?"
Dámy se rozesmály a začaly potvrzovat, že zůstanou.
Paní Gita začala propadat panice. Alice a já také. S tímhle jsme nepočítaly.
Měly jsme sice nějaké zásoby, ale to bylo málo.
"Mám pro vás jednu báječnou hru! A myslím, že Paní domu také nezůstane pozadu!"
"Houf Dam zaječel nadšením."
"Dámy, ještě technická. Jelikož Paní Gita s prodloužením pobytu nepočítala, pošlu svého otroka na nákup. Dá si některá z vás pizzu? Nebo něco jiného?"
Dámy se rychle dohodly, že to ke jedno, kdo platí, ten vybírá.
Paní Justa něco pošeptala otrokovi, ten se uklonil a odešel. Za chvíli se objevil v civilu a naznačil mi, že chce pustit ven.
Vyprovodila jsem ho za bránu a spěchala zpět.
Dámy se začaly po snídani rozcházet do svých pokojů. Zůstala jen Paní Justa.
"Omlouvám se, drahá hostitelko, ale potřebuji je tu udržet do zítra."
Vytáhla svazek bankovek a podala je Paní Gitě.
"Nechci abys byla škodná."
Paní Gita si peníze nevzala.
"Řekni mi proč? Nejsem pitomá. Proč té svini dáváš náskok? Z jaké jsi jednotky?"
Drobná žena vykulila oči. "Jak víš...?"
Paní Gita se kysele usmála. "Pětadvacet let v armádě..."
"Ach tak." Řekla Paní Justa a sáhla do kabelky. Vytáhla doklad zatavený v plastové fólii. Ukázala ho Paní Gitě.
Ta jen suše polkla a tiše zadakrovala.
Paní Justa počkala, až naše Paní stráví informace a pak se zeptala:
"Můžu se spolehnout...?"
Ukázala bradou na mě a na Alici.
"Samozřejmě. Mám dobře vychované služebnictvo."
"V pořádku. Dělejte si tedy svoje, peníze si vemte, abyste neměly ztrátu. Užijte si prosím společnost Dam a otroků a ničeho se nebojte. Teď vám nic nehrozí. Je ale možné a spíš velmi pravděpodobné, že se sem za pár dní Angela vrátí. Zkuste ji oddělit od těch znetvořených ubožáků a dejte si pozor na Vezíra. Je to zabiják."
"Díky za úkoly, drahá Justo." Ušklíbla se Paní Gita a poslala nás sklidit po snídani.
Dopoledne uběhlo jako voda, protože Dámy si daly vířivku a nenapadlo je nic lepšího, než nařídit otrokům, aby vzali každý do úst lžíci a přenášeli vodu z jednoho kbelíku do druhého. Jen otrokyni si vzaly s sebou do vířivky.
Otroci pobíhali se lžícemi v tlamičkách a měli dobrý důvod. Dámy jim totiž slíbily, že kolik deci vody zůstane v prvním kbelíku, tolik dostane každý ran karabáčem.
Ani nezjistily, že se překulilo poledne.
O půl druhé se vrátil otrok Paní Justy a začal z auta vynášet jídlo. Pizzy, kuřata, saláty, pečivo, dorty, víno a Paní Gitu si získal malým, ale velmi dobrým dortem s pravým marcipánem.
Marcipán Paní Gita miluje.
Dámy se i s otroky sešly k obědu. Jedly dlouho a v klidu. Debatovaly o tom, co se jim v tvrzi líbí, ale i o obyčejných věcech jako sladění barev kostýmku a na zakázku vyráběného bičíku.
Oběd byl sněden, káva vypita a začal čas zábavy. Paní Justa přišla s úžasnou hrou.
Rozestavila na podlahu spoustu velkých figurek na hru Člověče nezlob se a vysvětlila princip hry. Dáma usedne na otroka se zavázanýma očima. Ten musí sbírat figurky ústy, veden povely Dámy. Dáma však na něj nesmí mluvit a jeho pohyby musí kontrolovat dotyky rákosky, nebo bičíku. Která Dáma získá víc figurek, vyhrává. Vyzvala ostatní Dámy, aby si s otroky domluvily systém signálů a nasedly na své živé vysavače. Když se tak stalo, odstartovala soutěž.
Začalo to velmi galantně, kdy si Dámy dávaly přednost a byly velmi tolerantní. Ale jak začalo figurek ubývat, začalo přibývat "náhodných" zásahů bičíkem soupeřícího vysavače a tím zmatení jeho dorozumívání s Paní.
O poslední tři figurky byla svedena opravdová jezdecká bitva.
Vyhrála ji malá, sympatická Dáma s brýlemi a divokým účesem, která dokázala svůj vysavač obdivuhodně ovládat. Reagoval jen na její povely a cizí ignoroval.
Paní Justa předala Dámě její výhru. Stříbrné náušnice ve tvaru stočeného biče.
Při předávání se jí ptala, jak se jí podařilo tak vycvičit otroka.
Dáma se zasmála a místo odpovědi navrhla další hru. Otroci budou odvedeni do kobek a po jednom přiváděni. Budou jim zavázány oči a musí poznat, jakým nástrojem jim byla uštědřena rána na zadek. Zvítězí ta Dáma, jejíž otrok uhádne nejvíc nástrojů.
Aby se Dámy nehádaly, poprosila Paní Gitu, aby se ujala funkce testovací exekutorky.
Odvedla jsem otroky ke kobkám a prvního vyvedla se zavázanýma očima ven.
Byl položen břichem na trestnou kozu a Paní Gita se poprvé rozmáchla.
Rákoska zasvištěla a dopadla na zadek soutěžícího. Uhádl.
Nový nápřah, tentokrát koženou plácačkou. Také uhádl.
Na zadku se mu rýsoval tenký a široký pruh, protože Paní Gita ho opravdu nešetřila. Tenké úzké pádélko neuhádl.
Ani vařečku.
Popletl ale karabáč a důtky z řemínků.
Z celkem dvanácti nástrojů uhádl čtyři.
Jeho Paní mu slibovala pořádný tréning.
Přivedla jsem dalšího. Ten evidentně nebyl s bicími nástroji kamarád, protože uhádl jen dva a odcházel se slzami v očích.
Překvapila otrokyně, která neuhodla jen tawse a kuchyňské prkénko.
Obrovitý otrok Paní Justy uhádl tři nástroje.
Všimla jsem si, jak má osvalený zadek. Ten člověk musel hodně cvičit, sportovat, nebo dřít v nějakém těžkém provozu.
Také to bylo poprvé, kdy jsem ho slyšela promluvit. Měl dunivý silný hlas.
Celou soutěž vyhrála otrokyně. Měla upletený těžký, dlouhý cop, který její Paní používala jako vodítko.
Její Paní tak získala řetízek s přívěskem ve tvaru rozprostřeného karabáče, prohnutého do oblouku, zkříženého s rákoskou. Opět ze stříbra.
Dámy byly spokojené a soutěže je bavily.
Další soutěž následovala po večeři.
Paní Gita umístila na tělo otroka dvacet kolíčků na prádlo. Jeho Paní měla všechny sestřelit rákoskou. to byla velmi rychlá soutěž a Dámy se tak bavily, že se dohodly na třech kolech.
Soutěž v "zápasu otrockým stylem" byla také zajímavá.
Vždy dva otroci dostali na uši, jazyk, chřípí, bradavky a šourek celkem sedm malých svorek. Ve vymezeném prostoru museli své uchránit a cizí strhnout. Nesměli však soupeře nijak držet.
Tato disciplína byla velmi akustická.
Byla spousta kvíkání, skučení a hekání ze strany zápasících otroků a pokřikování a povzbuzování ze strany Dam.
Celou hru vyhrál obrovitý otrok Paní Justy. Měl při své postavě neuvěřitelné reflexy.
Pro svou Paní vyhrál soubor análních hraček. Když mu ji jeho Paní ukázala a něco mu přitom pošeptala, viděla jsem poprvé, že se zatvářil rozpačitě a zrudl jako pivoňka.
Dámy si toho hned všimly.
"Jé, tvoje hračka mění barvy! Ona je ještě panna?" Zasmála se dlouhovlasá slečna.
"No, ano. Tato část jeho těla zatím zahálí."
Paní Gitu zalechtal zlomyslný duch a navrhla Paní Justě, že její hračce je k dispozici kterýkoliv čistící stroj, aby mohla výhru hned vyzkoušet.
Paní Justa se zasmála stejně škodolibě a řekla že to je báječný nápad.
Otvlekla obra do koupelny a s pomocí Paní Gity ho usadila a připoutala ke stroji.
Po celou dobu byly jeho oči velké a pořád se ohlížel, jako by hledal cestu k úniku. Myslím, že kdyby opravdu chtěl, neměli bychom proti němu šanci.
Teď seděl připoutaný ve stroji a očima v rudé tváři těkal sem tam.
Dámy se chvíli potichu bavily nad seznamem mycích programů. Paní Justa jeden vybrala a poručila otrokovi, aby stiskl tlačítko 'START' na područce.
Teď jsem viděla, jak jsem se asi poprvé tvářila já. Dámy ale byly hodné a mimo vyčištění dostal obr příjemnou relaxační masáž.
Ze stroje slézal s úsměvem a slastně se protáhl.
Osušil si ještě vlhká místa a šel za svou Paní zpět do sálu.
Paní mu vybrala černý kolík a podala mu ho.
Znovu zrudnul.
Dámy ho začaly povzbuzovat.
Zrudl ještě víc.
Paní mu něco pošeptala a na kolík a prsty vymáčkla trochu lubrikantu.
Obr si namazal zadek, zavřel oči, zatnul zuby a za pokřiku "Šup tam s ním!", "Vrzy vrz, ať je skrz!" a podobnými si umístil kolík na správné místo.
Dámy se ho ptaly jak se cítí, když už není panna.
Škodolibě ho posadily na židli a zkoušely ho zpovídat. Ale on nemluvil. Měl přivřené oči a poslouchal svou Paní, která mu šeptala cosi do ouška a připadalo mi, že ho uklidňuje.
Dámy se ještě nějakou dobu škodolibě vyptávaly a když z obra nedostaly ani slovo, přestalo je to bavit.
To byl čas ukončit obrovo trápení a Paní Justa ho poslala do koupelny.
Vrátil se za chvíli a umytou hračku vrátil do krabičky.
Po této atrakci už přišla na řadu nejoblíbenější zádava Dam, posílených alkoholem. Drbárna. Nenechaly na nepřítomných známých nit suchou.
Unavení otroci začali poklimbávat.
Dámy se začaly rozcházet do svých pokojů.
Poslední odešla Paní Justa s obrem.
Paní Gita nám pomohla uklidit sál a nahnala nás do postele.
Ležely jsme v posteli a Paní Gita tiše pronesla:"Děvčata, je možné, že se řítíme do obrovského průseru. Chci, abyste věděly, že jsem ráda že vás tu mám."
Měla jsem pocit, že Paní má v očích slzy a vzala ji pevně za ruku.
Opětovala stisk.
To bylo poslední, co jsem vnímala.

Násobky štěstí II./3.

Tentokrát jsme zaspaly. Paní Gita nás prý budila, ale my spaly dál. Včerejší stěhování nám dalo zabrat.
A tak mě probudilo štípnutí do boku. Vystartovala jsem, ale zapomněla na klec. Celá se rozezněla po tom nárazu. To probudilo Alici. Ale jen napůl. Zašvidrala očíčkem jak kočka z anektované krabice a fňukla vyčítavě: "Co blbneš? Přilehl sis kouli?" A znova začala odfukovat.
Odpoutala jsem se a vylezla ven.
Paní Gita mi ukázala prstem, že mám být zticha. Přitáhla si židli ke kleci, prostrčila tušírku skrz mříže, zvedla ji a nechala vlastní vahou spadnout na odhalené rameno Alice. Pak ji podrbala za ouškem, pod bradou... Výsledkem bylo, že si Alice přetáhla deku přes hlavu a stulila se do klubíčka.
Paní Gita vytáhla tušírku z klece. Nadechla se a z jejích úst vyletělo zaječení: "BUDÍČÉÉÉÉK, VSTÁVÁÁÁT!!!"
Alice se vymrštila a stejně jako já si dala do hlavy o strop klece.
"Cooo, co je! Co se stalo? Ouuuuuuu!" Chytla se za hlavu a v tu chvíli jako by se jí rozbřesklo. S polohlasným "Jejda!" vyjela ven z klece a zaklekla vedle mě.
Paní Gita si nás změřila pohledem.
"Nooo, to jsem to vyhrála! Dva ospalci a..." Podívala se na Alici. "Opravuji. jeden ospalec a jedno nepoužitelné stvoření. Dášeňko, jdeme, Alice se musí sebrat a pak přijde."
Proběhla jsem koupelnou, udělala snídani a když jsem nesla na stůl, objevila se Alice. Klekla si před Paní Gitu a omlouvala se. Měla zdravou lesní barvu.
Paní Gita si ji prohlédla a něco jí šeptla do ucha.
Alice jí stejně odpověděla.
Paní Gita ji poslala do klece.
Já po snídani dostala za úkol připravit cateringovou přípravnu. Vše umýt, vydesinfikovat a připravit na sobotní návoz jídla a dalšího vybavení.
Oběd jsem zhltla jako malinu.
Po něm jsem šla ještě ustlat pokoje a připravit sál.
Před pátou odpoledne přišla Paní Gita a přinesla plechovou misku plnou papírků.
"Dnes konec. Jelikož je čtvrtek, vylosuj si svůj úděl."
Sáhla jsem do misky a vytáhla - dilatátor.
Paní Gita se usmála a prohodila, že aspoň si dnes nepůjdu sednout na čistící stroj.
Nechala mě vysprchovat a umýt si přirození, odvedla do ordinace a připoutala.
"Je dobře, že sis vybrala tuhle volbu, Dáší. Musíme vyzkoušet další kousky.
Vytáhla rovný dilatátor s pravidelnými oblými žlábky. Namazala a pomalu mi ho začala zasunovat do ptáka, kterého držela pevně v druhé ruce. Začala jsem křičet bolestí.
"Trochu ti to dnes zostřím za to zaspání, ospalče."
"Ono by to šlo i míň bolestivě, ale ty potřebuješ potrestat. Nebo se mýlím? Hmmmm?!"
Zalapala jsem po dechu. Bolest mi šla až do břicha.
"Tak co? Odpovíš mi?" Prskla netrpělivě a o kousek zastrčila dilatátor dovnitř.
"Úúú, a... ano, potřebuju potrestat Paní Gito."
"No a když něco potřebuješ, tak si o to co?" Další dva žlábky a dvě vlny bolesti od žaludu až do břicha.
"Poprosím, Paní Gito." Vydechla jsem mezi skučením.
"Takže...?" Další vlna bolesti.
"Paní Gito, prosím o potrestááááánííííí za zaspánííííúúú!"
"No vidíš. A pak že to nejde."
Ta věc se mi plazila močovou trubicí, až narazila na svěrač. Pak ho Paní Gita stejně vytáhla ven, jen trochu povolila stisk u žaludu.
Oodechla jsem si, že to mám za sebou.
"Ták a teď tedy holčičku nejdřív vysajeme a pak potrestáme."
Moje naděje zvadly jak tulipán bez vody.
Vytáhla odsávací dilatátor, namazala ho a bez nějakých cavyků ho napojila na vývod ze semenných váčků. Kroutila jsem se jako had, ale marně. Odsála ze mě skoro dvě nádobky a dilatátor vytáhla.
Pak znovu sáhla do krabičky a vytáhla cosi jako magnetického cvrčka na tenké dlouhé tyčce.
"Tohle je speciál na uvolňování zůžené močové trubice. Užij si ho." Řekla Paní a začala mi ho rvát dovnitř. Vždy kousek dovnitř, kousek zpět, kousek dovnitř... Postupně se tak dostala až ke svěrači, ale bylo vidět, že vynakladá mnohem větší sílu, než předtím.
Křičela jsem, prosila, nepomohlo to.
Když tu věc ze mě vyndala, byla ze mě uslzená a ufňukaná hromádka neštěstí.
Paní mě odpoutala a nabídla ručku k políbení.
"Děkuji Vám za potrestání a odšťavení, Paní Gito." Řekla jsem a ještě chvíli mi trvalo, než jsem mohla slézt.
Paní Gita mi podala malou skleničku s odsátým semenem.
"Dobrou chuť, Dášeňko."
Pak se mi zadívala na hrudník.
"Sakra, to je tempo. Normálně prsa rostou mnohem pomaleji!"
Nechala mě se umýt, obléct a odvedla mě do kuchyně. Vzala tácek, na něj naskládala nějaké sušenky, čokoládu, dvě lahve limonády a poslala mě s ním za Alicí.
Ta byla zamotaná do deky a vypadalo to, že dříme.
Když jsem ale došla ke kleci, podívala se na mě.
"Čtvrtek?"
"Jo."
"Trest?"
"Taky."
"Vypadáš jak kdybys brečela závodně. Paní něco potřebuje?"
"Ne, posílá ti nějaké dobroty."
"Děkuju. Nech mi to vedle klece."
Položila jsem tácek na zem vedle klece a šla do kuchyně.
Paní Gita četla zrovna dopis. Asi byla u schránky.
"Paní Gito.
Prosím o ještě jeden pokoj pro D/s pár. Budou mými hosty.
Děkuji
Angela."
Přečetla nahlas a podívala se na mě.
"Ale jména nenapsala. To bude nějaká čertovina."
Odhodila dopis na stůl a nohou mi ohnula záda, na které si obě nohy položila.
"Jak je Alici?"
"Odpočívá, Paní Gito. Ale už není tak zelená."
"To je dobře. Dnes budeš spát u mě na posteli. Jdi se připravit na noc, já si tě uložím."
Připoutala mě napříč do nohou postele a odešla. Když přišla, opřela mi studené nohy o hrudník a usnula.
Já za chvíli usnul taky.

Násobky štěstí II./1.

Probudily jsme se s Alicí zhruba ve stejnou dobu.
Chtěly jsme vylézt z klece, ale byla zavřená a zamčená. Tak jsme musely počkat až se Paní Gita probudí.
Její nohy se objevily před klecí a my byly poslušně na všech čtyřech.
Paní Gita odemkla klec a zavelela: "Obě po čtyřech ven. Před klecí zastavit."
Vylezly jsme ven a čekaly bok po boku.
Paní Gita nám sundala obojky.
Došla s nimi k nočnímu stolku a vrátila se. V každé ruce měla krásný nový obojek, každý opatřený nanýtovaným štítkem se jménem a psí známkou se znakem Paní Gity.
"Jak se vám líbí nové obojky, štěňátka?
Co si za ně můžu přát?"
Koukaly jsme na ni a nevěděly.
"Nebo si můžu něco přát sama?"
"Ano, Paní Gito. Přejte si."
"Výborně. Tak to srovnáme po obědě, ano? Teď se umyjeme, najíme a pak půjdeme pracovat. Tedy vy půjdete pracovat. Budete vynášet nepořádek ze sklepů a třídit ho." Nasadila nám obojky a vyfotila nás v nich.
Připnula nám vodítka a odvedla nás do koupelny. Musely jsme se pod jejím dozorem umýt a oholit. Po znovunasazení pásů cudnosti jsme dostaly ony "sportovní podprsenky" a Paní Gita ověřila jejich funkčnost. Na ně pracovní šaty.
Vyrobily jsme snídani a snědly je z misek na zemi.
Paní Gita nás propustila před osmou ráno.
Začaly jsme vynášet. Bylo toho neuvěřitelné množství. Když nás Paní "zavolala", byl už kontejner na dvoře plný.
Poslala nás umýt, protože jsme byly zaprášené a upocené. Odebrala nám podprsenky a nařídila lehké šaty.
Oběd byl z mražených polotovarů a nestál za moc.
Trochu jsme si odpočinuly a Paní Gita zavelela k odchodu do koupelny.
"Už jsme se myly, Paní Gito." Řekla Alice a vysloužila si tím švihnutí bičíkem přes lýtka.
"Já se tě na něco ptala, otrokyně?"
"Ne, Paní Gito. Omlouvám se."
"No proto. Teď si necháte vypláchnout střeva. Pokud to zvládnete, tak to bude bez připoutání."
Obě jsme prohlásily, že to zvládneme.
První šla na řadu Alice. Byla trochu pobledlá, ale zvládla proceduru statečně.
Po ní jsem šla já. Když jsem sedala na sedátko, mrazilo mě v zádech. Ale vše bylo v pohodě.
Paní Gita nás odvedla do ordinace.
"Chci si vybrat svou odměnu, děvenky. Jedna máte ženské tělo a druhá mužské. Musíte se naučit jak uhodit a nezranit, jak provádět bolestivé zákroky a neublížit. Může se stát, že si vás hosté vyberou jako exekutory.
Neberte to jako trest, ale jako výuku svých dovedností. Takže dnes dostane přednost Dášeňka."
Zahlásila jsem se, že jsem plně k dispozici. Ale při slovu plně mi tuhla krev v žilách a mráz mi běhal po zádech.
Paní Gita se na mě podívala a usmála se jako sluníčko.
"Ty už jsi opět plná, Dášeňko? Ale to je výborné!"
Sundala mi klícku i kroužek, postavila si mě mezi opěrky gynekologického křesla a poručila mi, abych se převážila na záda a dala nohy do opěrek.
"Je mi líto, Dášeňko, ale musím tě připoutat. Nechtěným pohybem by sis mohla ublížit."
Připoutala mě tak, že jsem mohla hýbat jen hlavou. Pak celé křeslo zdvihla výš.
Už jsem byla připoutaná v různých pozicích, ale tohle byla ta nejhorší z nich. Připadala jsem si strašně zranitelná, navíc když jsem měla ruce připoutané v rozpažení. Cítila jsem, jak se červenám.
"Copak, holčička se nám stydí? Ale božínku. To si budeš muset zvykat!"
Otočila se k Alici. "Co víš o mužském pohlavním ústrojí?"
"Nikdy jsem ho nestudovala víc, než zevně a prakticky, Paní Gito."
"Aha. Tak já ti ukážu pár obrázků."
Odešla a za chvíli se vrátila s nástěnným obrazem mužského genitálu a druhým s ženským genitálem.
Pověsila plakáty na zeď vedle křesla.
Neviděla jsem nic, co dělaly, ale slyšela jsem zvuky natahování latexových rukavic. To mlaskání mi ježilo všechny chlupy, které mi zbyly.
"Teď se naučíš ždímat mužskou hračku, Alice. Podívej se na obrázek. Vidíš prostatu? Tak vraž hračce dva prsty do zadku a zkus ji nahmátnout."
Alice mi namazala svěrač a pomalu začala pronikat dovnitř.
"Rychleji. Zaber. Ta prdel to snese, tak se s tím nemazli!"
Paní Gita velela tak, jak jsem ji znal z vojny.
Alice mi strčila dva prsty dovnitř a začala mi prohmatávat konečník.
Ucítila jsem známý příjemný pocit a uvolnila se.
"Trefa! Šikovná holka." Komentovala to Paní.
"Teď si vyzkoušej různými pohyby masáž prostaty. Až mu ukápne první kapka z ptáka, tak toho nech."
Zvedla jsem hlavu a viděla Alici, jak soustředěně kouká "do blba" a přitom cítil, jak se mi hrabe ve střevech. Připomínala automechanika, hledajícího matičku kdesi v motoru auta. Ta podobnost mě rozesmála.
"Se smíchem jde všechno líp, že?" Zazubila se Paní.
Ucítila jsem, jak ze mě něco vytéká. Znala jsem to.
"Dost! Už kape. Musíme si něco nechat na další legraci."
Alice už ze mě začala vytahovat prsty, když jí Paní zarazila.
"Počkej! Když už jsi tam, zkus tam nacpat co nejvíc prstů. Pokud tam narveš celou ruku, tak co nejdál."
Ucítila jsem, jak se mi roztahuje svěrač. Nebolelo to. Při umisťování trestného "červa" to bylo horší.
Pak se tlak zmenšil. Ale opět se začal zvětšovat. Cítila jsem pohyb v břiše i zevnitř na páteři.
Paní Gita přistoupila k mé hlavě.
"Tak co, Pane? Jaký je to pocit, mít ruku své otrokyně v prdeli až po loket? To je zajímavá motanice, že?"
"Ano, Paní Gito. Velmi zajímavá."
"Alice, přestaň Pánovi šukat prdel. Čeká nás trocha hodinářské práce."
Přešla zpět k Alici a nechala ji vyměnit si rukavice.
"Dášeňko, nechceš roubíček? Bude to trochu nepříjemné!"
"Děkuji, Paní Gito, ale nechci."
"Jak chceš..."
Alice, vezmi tenzahnutý dilatátor s hruškou na konci a namazej ho. Pak namáčkni lubrikant dovnitř močové trubice. Ták... a teď tam pomalu zasuň dilatátor. Výborně. Teď ho pomalu otáčej, aby ohyb směroval nahoru. Ještě ho zasuň, ještě..."
Paní Gita měla pravdu. Tohle bylo nepříjemné.
"Až narazíš na pevnou překážku, přestaň. To je svěrač. Polož prst až k ústí trubice a vytáhni dilatátor ven. Teď znáš přibližnou délku močové trubice. Pomeř si ji na ten širší dilatátor s tenkým koncem ve tvaru S a ten nasaď opačným koncem na odběrovou baňku."
Uviděla jsem tu věc a zalitovala odmítnutí roubíku. No, budu muset zkusit dělat hrdinu. Nebo hrdinku?
Alice mi opět promazala vnitřek žaludu a začala mi zasouvat dilatátor dovnitř. Začalo to být bolestivé. Zatínala jsem zuby a poslouchala, jak Paní radí Alici.
Konečně pohyb ustal a zůstala jen statická bolest.
"Teď vytáhni píst odběrové baňky..."
Podivný, nepopsatelný pocit, jdoucí až do koulí.
"Trohu ho zasuň a znovu vytáhni... No teda! Druhou baňku."
Alice vyměnila baňku a Paní Gita jí po chvíli řekla, že to už stačí a má vytáhnout dilatátor.
Příšerná řezavá bolest a konečně úleva. Ale ne úplně. Močová trubice stále pálila.
"Výborně, Gito. To se ti povedlo. Máme... Stotřicet mililitrů. To je víc než dvojnásobek normálu. No, hodná Dášeňka."
Otočila se k Alici: "Když sis kravičku podojila, tak si to mlíčko i vypij. A rychle."
Alice jen pokrčila rameny a obě baňky si vylila do pusy a vytřela prstem.
"Úžasné. Něco Dášeňce dlužím. Byla bys tak laskavá a splatila za mě dluh?"
"Ano, Paní Gito. Ráda."
"Vidíš ta krásná, roztažená bílá stehna? Myslím, že každému by slušelo pět červených proužků! Tady máš pastelku." A podala Alici rákosku.
Alici se moc nechtělo, ale Paní na ni zaječela, že to je rozkaz.
Alice se napřáhla a ... Zavřela jsem oči.
Zášleh bolesti na vnitřní straně pravého stehna. Zakňučela jsem bolestí. Druhý zášleh. Konečně pátý. Stehno mě strašně pálí.
Zášleh na levém stehnu.
...
Konečně všech deset. Dluh je splacen.
Paní Gita mě odpoutala.
"Tak a teď výměna. Alice nahoru a ty si umyj pracky a vem si rukavice."
Když jsem si dorovnala rukavice, byla už Alice ve stejné poloze jako já předtím.
Paní Gita mi začala podrobně vykládat podrobnosti ženského přirození.
"S mužskými těly je víc legrace, ale díky strýčku Rudolfovi si užije i Alice.
Namaž jí zadek a zkus do ní dostat celé zápěstí jako ona do tebe. Vím, že to umíš. Až tam budeš, dostaneš druhou ruku do pochvy. Alice je užší než já, tak to bude asi trochu bolet."
Do análu jsem se Alici dostal celkem snadno, ale do pochvy to nešlo. Musela mi pomoct Paní Gita masáží hráze.
Konečně jsem měl obě ruce uvnitř.
Paní Gita mi nařídila, abych se pokusil třít ruce o sebe. Podívala jsem se na Alici. Měla zavřené oči a zatnuté zuby. Tiše sténala.
Bylo mi jí líto. Zůstala tu s námi a za to dostává bolest. Na těch nejintimnějších místech.
"No, tak teď už víš, co se do tvé otrokyně vejde a časem to bude snadnější. Teď z ní vytáhni opatrně pracky a vyměň si rukavice."
Vyměnila jsem si rukavice.
Paní Gita mi podala něco jako grilovací kleště, obalené gumou.
"Zasuň je Alici do pochvy. Teď zmáčkni držadla k sobě a zatlač až nadoraz."
Když jsem narazila na překážku, Alice zaúpěla.
"Povol držadla a vytáhni kleště ven. Teď ty dva půlkruhové dráty rozevři."
Alice teď v sobě měla něco jako gumový pytel s širokým límcem venku.
Paní Gita mi podala pumpu na odsávání vzduchu s průhledným nástavcem.
"Odhrň z klitorisu kápi a vymáčkni ho ven. Nasaď nástavec a odsaj vzduch. Pořádně. Ženská něco vydrží."
Několikrát jsem zapumpoval. Alice trochu zasténala.
"Řekla jsem pořádně! Ještě, ještě, ještě... Stačí."
Alice už sténala a pak křičela nahlas.
Paní Gita mě vzala za bolavého ptáka.
"Jak dlouho jsi nešukala, Dášeňko? To by se mělo napravit. No, teď můžeš. Pořádně své otrokyni vyšukej tu gumovou kundu. Chci vidět pořádný přírazy a hezky se mi udělej!"
Přistoupil jsem Alici mezi nohy. Musel jsem si ptáka trochu pohonit, aby ztvrdl.
Namazala jsem lubrikantem gumu i sebe a zasunula ptáka do Alice.
Alice ležela připoutaná a měla stále zavřené oči už nesténala, jen zhluboka dýchala.
Začala jsem přirážet. Ale nebylo to ono. Bylo to jako píchat gumovou pannu. Žádná zpětná reakce, nic. Bylo tam sice těsno a já byla za chvíli hotová, ale tohle nebylo to pěkné milování. Asi mi zůstalo ještě trochu semene, protože mě začala hrozně pálit močová trubice.
Vytáhla jsem ptáka ven.
Paní Gita mi koukla na špičku a řekla Alici, ať zatne zuby. Potom vytáhla gumový pytlík z její pochvy. Asi to bolelo, protože Alice zaskučela bolestí.
Paní Gita vzala tu věc a já uviděla, že je to ve skutečnosti gumový váček v trubce z pěnové gumy. Vytáhla váček z trubky a ukázala mi konec, kde bylo několik kapiček semene.
"Špatně odsáto, nebo jsi opět doplnila zásoby, Dášeňko. Teď sundej Alici nástavec z poštěváka a pořádně jí ho olížeš a vykouříš!"
Sundal jsem nástavec. Alicin poštěvák teď byl dlouhý skoro čtyři centimetry. lehce jsem se ho dotkl jazykem. Alicin podbřišek sebou cukl.
Začal jsem zvětšený poštěvák olizovat. Byl horký a cítil jsem v něm tep. Rychlý tep.
Vzal jsem ho mezi rty a dráždil jazykem jen špičku. Za chvíli se ozvalo táhlé zavytí a alicin podbřišek a břicho se splašily. K tomu se jí začaly třást i nohy.
"Nééé, už nééé! Už nemůžůůůů! Prosíííím... Íááááá...!"
Paní Gita mě odtáhla za obojek.
"Dost, holčičky. Hezky jste si pohrály a teď půjdeme něco sníst."
Alice vydýchávala jak šerpa na Everestu a ani nereagovala na odpoutání.
Došla jsem k její hlavě a tiše zašeptala: "Jsi v pořádku?"
"J-jo. Jen musím popadnout dech. Dejte mi chvilku, nebo omdlím."
Paní Gita si mě plesknutím ruky o stehno zavolala k noze.
Poslušně jsem zaklekla vedle ní. Usmívala se. Podala mi klícku.
Nasadila jsem si ji a klíček vrátila.
Pohladila mě po hlavě a podrbala za uchem.
Alice pomalu slézala z křesla. Asi se jí ještě točila hlava. Klekla si vedle mě a vzala mě za ruku. Jednohlasně jsme Paní Gitě poděkovaly.
"Holčičky, pomožte si na nohy, jdeme jíst. U jídla vám něco povím."
Obě jsme šly poněkud zeširoka. Paní Gita nám sama připravila jídlo, dala ho před nás na stůl a řekla, že se máme najíst v sedě.
Sama si taky dala na talíř a když jsme vše spořádaly, vytáhla svůj notes a začala:
"Mám pro vás hru, děvčátka. Moc zajímavou. Každé pondělí a každý čtvrtek si každá z vás vylosuje nějakou praktiku.
Dášeňka má tři možnosti vyšťavení - odšťavňovač, dilatátor a masáž prostaty.
Alice má anální fist, kundofist a gumošuk.
Natahování poštěváku podtlakem budeš mít pokaždé, dokud to sama neukončím."
Nadechla se a pokračovala:
V sobotu přijede společnost. Vzhledem k tvé minulosti, Alice, budete mít obě latexové masky."
Nasadila Alici pás a chvíli si nás měřila pohledem.
"Běžte se umýt a zalézt. Řetízky jsou samozřejmé, bradavková lanka v pozici "manželé", abyste si mohly povídat.
Večerku oznámím třemi slabými impulzy. Dobrou noc."
Obě jsme vstaly a přání dobré noci podpořily pukrletem, které jsme nacvičily ve sklepě. Bylo sice trochu toporné, ale účel splnilo. Paní Gita se začala řehnit.
"Čůzy komediální. Asi jste dostaly málo zabrat!" Řekla na oko přísně, ale cukaly jí přitom koutky.
"Ano, Madame." A další pukrle.
"Mazejte už do pelechu."
"Děkujeme, Madame. Dobrou noc, Madame."
Rychle jsme zmizely za dveřmi.
Když jsme ležely jedna druhé v náručí, moc nám do řeči nebylo. Za chvilku už jsme spaly.
Impulzy buď nepřišly, nebo jsme je obě zaspaly.